název akce:
ÚZEMNÍ STUDIE P.Č. 539/1 K.Ú. VELKÉ VRBNO objednatel:
Realitní servis J a L, s.r.o. Hrabenov 279, PSČ 789 63
datum:
18.2.2014
autoři:
Ing.arch. Zdenek Dohnálek dohnalek@atelierdejvice.cz 723 132 320
Ing.arch. Zdenek Rudovský rudovsky@atelierdejvice.cz 737 117 107
ATELIER DEJVICE ŽďƌĂnjŽǀlj podklad: http://maps.google.cz
obsah: úvod 12 poznámek úvodem
Analytická část na podkladě historických souvislostí oblasti nachází východiska podstatná pro vytvoření koncepce
A/ ANALÝZA
A.01 A.02 A.03 A.04 A.05 A.06
Základní informace o území Poloha a dostupnost Ortofotomapa a územní plán Vlastnické poměry v území Stávající stav řešeného území (fotografie) Letní turistické cíle Zimní turistické cíle
A.07 A.08 A.09 A.10 A.11 A.12
Historický vývoj území Historický vývoj území ‐ česko‐polské pohraničí Historie oblasti Malého a Velkého Vrbna Vývoj osídlení ve Velkém Vrbně ‐ ortofoto Vývoj osídlení ve Velkém Vrbně ‐ rozbor Vývoj osídlení ve Malém Vrbně ‐ ortofoto Vývoj osídlení ve Malém Vrbně ‐ rozbor
Typologie staveb A.13 Typologie lidových domů v ČR A.14 Typologie budov oblasti severní Moravy
Část Koncepce shrnuje poznatky analýzy v nejdůležitější část dokumentu jehož výstupem jsou doporučení pro výstavbu
B/ KONCEPCE B.01 Devatero doporučení urbanistických B.02 Devatero doporučení architektonických
Návrh zobrazuje aplikaci koncepční části do jedné z možných (doporučeními vymezených) alternativ
Alternativa nabízí řešení vycházející důsledněji ze stávajícího urbanistického uspořádání (pouze výkres C.03)
C/ NÁVRH C.01 C.02 C.03 C.04 C.05 C.06 C.07 C.08 C.09
Návrh regulace řešeného území Situace ‐ zobrazení principů regulace Situace ALTERNATIVA ‐ růst po vrstevnici Řezy územím 3D náhled JV 3D náhled J 3D náhled JZ 3D pohled V a Z 3D pohled SV a SZ
1/ Při návrhu nových objektů stejně jako i při rekonstrukcích a dostavbách existujících staveb je pro udržení kvality prostředí nutné dodržovat určité zásady a principy vycházející ze specifik prostředí. 2/ Nelze dost dobře zdůraznit, jak je zvláště a právě pro malé obce důležité a přínosné dbát na stavební kulturu nově vznikajících staveb i úpravách staveb stávajících. Proměny českého venkova za posledních 50 let vedly v naprosté většině případů k velké degradaci prostředí, přerušení většiny (tedy i stavebních) tradic, uplaťnování prvků venkovu nepříslušejícím a životu v otevřené krajině nevhodným. 3/ Přestože způsob obživy dostál zásadních změn a vesnice nemají dnes takový hospodářský význam jako po celá dlouhá staletí, přestože lidé se nadále stěhují do měst a opouštějí těžký život na venkově, i přesto je život blízký přírodě přítomný snad v každém člověku. 4/ Venkov je nyní místem oddechu, aktivního odpočinku, čerpání nových sil, duševních i fyzických. Je místem, kde se předávají zkušenosti a důležitá poselství mladším generacím, místem návratu ke kořenům lidského společenství, místem posilování soudržnosti jeho základní jednotky – rodiny.
5/ Důležité je si uvědomit, že prostor definovaný jako venkovský je na území ČR zastoupen cca 75% plochy a počet obcí charakterizovaných jako venkovské (do 3000 obyvatel) je cca 87%! Přestože pouze asi třetina obyvatel žije na venkově, má toto prostředí zcela nezastupitelnou úlohu ve fungování a rovnováze společnosti.
9/ Podoba lidského obydlí je výsledkem dlouhodobého vývoje odvislého jak od zručnosti a inteligence stavitelů, tak zejména od místních podmínek. Počínaje dostupnými stavebními materiály, přes klimatické podmínky prostředí, po způsob obživy a života vůbec je stavební kultura tak odlišná, jak odlišná jsou životní prostředí na Zemi.
6/ 10/ Pro každého živého tvora je životní Krom výrazných rozdílů mezi severem prostředí, tedy prostředí, ve kterém se odehrává jeho život, zcela zásadní pro jeho a jihem, východem a západem, se důsledkem vývoje za mnoho let vytvořily vývoj, přetváření i smrt. Je kulisou ovlivňující nás, herce svých životních osudů. drobné odchylky, jež některé z místních osvědčených „vzorů“ přizpůsobovaly specifičtějším podmínkám lokality. Tyto se 7/ často dále rozvíjely do typologických forem Jakékoliv životní prostředí, má‐li být živnou půdou pro plnohodnotný, radostný zcela charakteristických pro určité úzce a zdravý život, je se souhrnem mnoha vymezené území. faktorů, z nichž nejdůležitější roli hraje samotná lokalita – území – utvářená krajina. 11/ Každé místo na zemi, má‐li člověk otevřené Charakter těchto pospolitě působících oči, je krásné, ale ne každý lidský zásah území je důsledkem budování a rozvíjení v něm vzbuzuje tytéž pozitivní emoce. tradice funkčních či ornamentálních forem našich předků. Jednota prostupující 8/ krajinou, veřejnými porstory i staveními Lidská činnost, na rozdíl od činnosti je naplněnou touhou jednoty člověka zvířat, je velmi často předmětem rozporu‐ a přírody, jednotlivce a společnosti, plnných reakcí. Přes veškerou inteligenci se těla i duše. lidé často sami diví, co jsou schopni způsobit. Jak mnoho a zda vůbec je lidská 12/ V takových prostředích cítíme se činnost v souladu s přírodou se nejdříve dobře, uvolněně, autenticky. Taková ukáže při zajišťování základních životních potřeb. Krom potravy jde zejména ochranu prostředí je tak důležité chránit, rozvíjet i napravovat! před povětrností – budování přístřeší.
POZNÁMEK ÚVODEM
objednatel:
Realitní servis J a L, s.r.o., Hrabenov 279, PSČ 789 63 název akce:
ÚZEMNÍ STUDIE P.Č. 539/1 K.Ú. VELKÉ VRBNO název výkresu:
12 poznámek úvodem číslo výkresu:
měřítko:
formát:
datum:
‐
‐
2 x A4
18.2.2014
ATELIER DEJVICE
Ing.arch. Zdenek Dohnálek dohnalek@atelierdejvice.cz 723 132 320
Ing.arch. Zdenek Rudovský rudovsky@atelierdejvice.cz 737 117 107
Obec Velké Vrbno leží na území města Staré Město (vzdáleném 5,5km), pověřenou obcí jsou Hanušovice (12km), okres Šumperk (26km), kraj olomoucký (Olomouc vzdálen cca 85km). Obec leží asi 2km od polských hranic, 40km od města Nisa.
WROCLAW DRESDEN
DE
PL
LIBEREC ÚSTÍ NAD LABEM
Dopravní spojení je možné ze západu přes obec Králíky (silnice 312), z jihu přes obec Šumperk (silnice 446) a z východu přes obec Jeseník (silnice 369). Obecně lze říci, že Velké Vrbno leží na území se slabší dopravní infrastrukturou danou obtížnými terenními podmínkami, díky kterým si ale oblast zachovává přirozený a nenarušený krajinný ráz.
NISA
KARLOVY VARY
Velké Vrbno leží na rozhraní Hrubého Jeseníku, Rychlebských hor a masivu Králického Sněžníku. Zhruba 2/3 území jsou tvořeny lesními porosty, charakteristický je silně členitý povrh s prudkými svahy a úzkými zaříznutými údolími. Průměrná nadmořská výška je 750‐800m n.m. Jedná se o chladnou oblast s průměrnou roční teplotou 7‐8° C. Roční úhrn srážek kolísá v rozmezí 700‐800mm. Co se týče průměrné doby slunečního svitu, řadí se oblast kolem Jeseníku hodnotou 1480 h/rok mezi republikový průměr, zimní měsíce (prosinec, leden, únor) se pak vyznačují maximi naměřenými na území ČR.
KATOVICE
HRADEC KRÁLOVÉ
KRAKOW VELKÉ VRBNO
PARDUBICE PLZEŇ
PRAHA
OSTRAVA
Území má obecně velký potenciál k rekreaci v krásné přírodě podhůří Jeseníků ‐ zejména aktivnímu odpočinku. Nabízí množství turistických i cykloturistických tras, v zimě pak několik lyžařských areálů. Největší rezervy jsou v uspokojování náročnějších zájemců o rekreaci a sjezdové lyžování. Chybí náročnější sjezdovky, lanovky, vleky a doprovodné aktivity pro sportovně‐rekreační vyžití a dále vodní plochy, které by krom zatraktivnění oblasti měly napomoci i hydrogeologickým poměrům v území.
OLOMOUC NÜRNBERG
REGENSBURG
JIHLAVA
ZLÍN
BRNO
ČESKÉ BUDĚJOVICE
POPRAD BANSKA BYSTRICA
SK AT
LINZ MÜNCHEN
WIEN
BRATISLAVA
0
50km
zdroje: http://www.mu‐staremesto.cz/uzemni‐plan http://www.tzb‐info.cz/tabulky‐a‐vypocty objednatel:
Realitní servis J a L, s.r.o., Hrabenov 279, PSČ 789 63 název akce:
ÚZEMNÍ STUDIE P.Č. 539/1 K.Ú. VELKÉ VRBNO název výkresu:
Poloha a dostupnost číslo výkresu:
měřítko:
formát:
datum:
A.01
‐
2 x A4
19.2.2014
ATELIER DEJVICE mapový podklad: www.mapy.cz
0
8km
0
2km
Ing.arch. Zdenek Dohnálek dohnalek@atelierdejvice.cz 723 132 320
Ing.arch. Zdenek Rudovský rudovsky@atelierdejvice.cz 737 117 107
Dle územní plánu obce Staré Město část Velké Vrbno z února 2006 je lokalita zahrnuta do oblasti Rhp ‐ hromadná rekreace, funkční typ hotel/ penzion/ ubytovna. Změna ÚP z června 2011 rozšířila tuto plochu směrem na východ až po oblast určenou pro sportovně rekreační využití. V současnosti jsou na této ploše umístěna tři roubená stavení.
SJEZD OVKA
NADZEM NÍ VEDE N
Í VN
Záměrem rozvoje oblasti Starého Města je využít nenaplněných rezerv v oblasti rekreace, zejména lyžování. Rekreace by mohla být díky charakteru území pro budoucnost regionu nejdůležitějším ekonomickým odvětvím. Při uplatňování této vize bude důležité dbát na to, aby průběh investic a změn nebyl překotný a nekoncepční a aby byly přírodní kvality regionu zachovány. Územní plán podmiňuje rozvoj těmito body: I. nabídnout dostatečnou kapacitu ubytovacích míst včetně zabezpečení služeb II. dobudovat občanskou a sportovně rekreační vybavenost ve Starém Městě, coby nástupním středisku do jednotlivých rekreačních prostorů III. vybudovat popř. využít stávajících atraktivit území pro přitažení zájmu rekreantů o tuto oblast, dobudovat a rozšířit lyžařská střediska, cyklostezky IV. vybudovat záchytná parkoviště
CEST A NA
PAPR SEK
zdroje: http://www.mu‐staremesto.cz/uzemni‐plan
ŘEŠENÉ ÚZEMÍ HROMADNÉ PARKOVIŠTĚ
PŘÍJEZDO VÁ
NOVÁ VÝSTAVBA INDIVIDUÁLNÍ REKREACE
CESTA
0
100m
objednatel:
Realitní servis J a L, s.r.o., Hrabenov 279, PSČ 789 63 název akce:
ÚZEMNÍ STUDIE P.Č. 539/1 K.Ú. VELKÉ VRBNO název výkresu:
Ortofotomapa a územní plán číslo výkresu:
A.02
ATELIER DEJVICE mapový podklad: http://maps.google.cz
0
40m
měřítko:
1:2000, 1:5000
formát:
datum:
2 x A4
18.2.2014
Ing.arch. Zdenek Dohnálek dohnalek@atelierdejvice.cz 723 132 320
Ing.arch. Zdenek Rudovský rudovsky@atelierdejvice.cz 737 117 107
570/6
1106/3
572/2
/1 1106
570/1
PAPRSEK
1150
SJM MATOUŠKOVI
572/1 3 9/ 53
.183/2
.183/1
539/6
MIROSLAV MÍKA DRUŽSTVO LIVE GREEN AREA
ŘEŠENÉ ÚZEMÍ (4100 m2)
573
539/1
VLASTNÍK OSTATNÍ 539/27
VLASTNÍK NEURČEN 539/25
1147
objednatel: 1107/4
1107/5 536/4
/3 536
Realitní servis J a L, s.r.o., Hrabenov 279, PSČ 789 63
539/26
1107/3 539/28
.136
název akce:
539/5
535/5
1107/6
.174
536/5
1105
ÚZEMNÍ STUDIE P.Č. 539/1 K.Ú. VELKÉ VRBNO
536/2 535/2 536/6
535/3
535/4
535/1
526/5
526/10
název výkresu:
526/11
Vlastnické poměry v území
.176 526/9
číslo výkresu:
měřítko:
formát:
datum:
A.03
1:1500
2 x A4
18.2.2014
ATELIER DEJVICE mapový podklad: http://nahlizenidokn‐test.cuzk.cz/
0
30m
Ing.arch. Zdenek Dohnálek dohnalek@atelierdejvice.cz 723 132 320
Ing.arch. Zdenek Rudovský rudovsky@atelierdejvice.cz 737 117 107
pohled z jiho‐východu
Řešená lokalita leží v SZ části obce Velké Vrbno, západně od hromadného parkoviště a přilehlé sjezdovky s horskou chatou, jižně od chaty Paprsek. Jedná se o nejvýše položenou část obce v nadmořské výšce cca 820 m n.m. Pozemek má rozměry 40 x 90‐115m, je svažitý s převýšením cca 18m, jižně orientovaný s odchylkou 10° na západ, zatravněný, bez vzrostlé vegetace. Z pozemku se otevírá krásný výhled. Přístup na pozemek je z vedlejší slepé komunikace z kratší spodní strany parcely, z jihu. Komunikace se západním směrem po 200m napojuje na hlavní silnici procházející obcí, na východ pak pokračuje po vrstevnici a po necelém kilometru končí v lesích. Polní cesta a pěšiny na ní navazující vedou do obce Petříkov. Východní hranice je vymezena vedením VN a pozemky již zastavěnými v rámci individuální rekreace třemi roubenými staveními. Severní strana pozemku je ukončena pásem vzrostlé zeleně listnatých stromů, terén zde dynamicky stoupá v několika výškových stupních. Západně od pozemku se nachází v současnosti volná zatravněná plocha, dále potom konec sjezdové tratě a lyžařský vlek.
pohled ze severo‐východu
Okolní zástavba je řídká, tak jako na celém území obce, v jejím rámci se ovšem jedná o výraznější shluk domů, kterým je zastavěné území obce do značné míry charakteristické. Nové objekty na východě jsou co se týče původních tradičních lidových domů (viz část věnující se typologii) některými prvky poněkud vzdálené typologii dané lokality (dveře ve štítu, drobné vikýřky, předsazené verandy), jejich obecný ráz je ale v současném měřítku (zvláště v horských oblastech) nově zastavovaných území celkově pozitivní. Velmi dobře působí jednota použitého stavebního materiálu ‐ dřeva, dodržení malé velikosti oken a jejich symetričnost, obecně jednota formy okolních domů (třebaže ne zcela původní místu). Ve velmi řídce osídlených územích se tato jednota ukazuje jako zcela klíčová pro celistvý obraz a hřejivý dojem z místa. Území je obsahově uchopitelné, vnitřní pocit je v souladu s vnější formou. Při rozvoji jakéhokoliv území je pro zachování jeho integrity podstatné vycházet z historických souvislostí. Zvláště v tomto případě (velmi malé množství budov) je důležité v prvé řadě pokusit se vytvořit základní jednotně působící "hmotu", která bude východiskem, stabilním zázemím pro další růst obce. Ne nadarmo je zakládání odvozeno od slova základ. Ten musí být dostatečně pevný, aby byl schopen unést i mimořádné okolnosti, pokud k nim nežádoucím vývojem dojde. Jako nejvíce negativní se jeví osazení do terénu vzniklého srovnáním svahu odtěžením a navážkou ‐ vytvoření terénních zlomů, které jsou v přímém rozporu s dokonalým osazením historických budov do přirozeně rostlého terénu a jejich souladem s rázem bezprostředního okolí i okolní krajiny.
pohled ze severu
Na historickém vývoji území se ukazuje, jak zásadní a přitom (právě proto) přirozené bylo formování sídla s ohledem na morfologii. Na hlavní severo‐jižní cestu vedoucí údolím se kolmo napojují přístupové cesty k jednotlivým budovám. I tento princip je jedním z ústředních při jakékoliv úvaze o budoucím stavebním vývoji v obci.
ŘEŠENÉ ÚZEMÍ (PRUH ŠÍŘE 40m) objednatel:
Realitní servis J a L, s.r.o., Hrabenov 279, PSČ 789 63 pohled z jihu
název akce:
ÚZEMNÍ STUDIE P.Č. 539/1 K.Ú. VELKÉ VRBNO název výkresu:
Stávající stav řešeného území (fotografie) číslo výkresu:
měřítko:
formát:
datum:
A.04
‐
2 x A4
18.2.2014
ATELIER DEJVICE
Ing.arch. Zdenek Dohnálek dohnalek@atelierdejvice.cz 723 132 320
Ing.arch. Zdenek Rudovský rudovsky@atelierdejvice.cz 737 117 107
STAROMĚSTSKO JAKO REGION PRO LETNÍ TURISTIKU Staroměstsko je oblastí se zdravým horským vzduchem, čirými vodami, nádhernými a hlubokými lesními porosty, nedozírnými loukami apastvinami s dosud nenarušenou ekologickou rovnováhou. A to vše je přímo předurčeno k tomu, aby nabídlo člověku moderní doby ideální prostředí pro všestranný aktivní odpočinek. PĚŠÍ TURISTIKA Staré Město je východiskem několika turistických tras. Ty jsou zpravidla vedeny po značených a dobře upravených cestách a stezkách. Asi nejatraktivnější je výstup na Králický Sněžník. Značená cesta vyvede turistu kolem jezdeckého areálu a obranných pevnůstek z let 1937 – 1938, tzv. řopíků, do obce Stříbrnice, kolem kostela, do chaty Návrší, Adéliným pramenem do sedla pod Králickým Sněžníkem. Dále pak vede lesní cesta kolem sošky slůněte z r. 1932 k prameni řeky Moravy (1380 m n. m.) a poté travnatým svahem až na vrchol Sněžníku. Z vrcholu jsou překrásné rozhledy na celý hřeben Hrubého Jeseníku a Orlické hory. Za dobré viditelnosti lze spatřit i Olomouc, Beskydy i Krkonoše. Další oblíbenou trasou je cesta na Paprsek. Ze Starého Města vede směrem na Malé Vrbno asfaltová silnice, ze které vlevo odbočuje polní cesta dlouhým táhlým stoupáním na kopec Větrov a poté na Starý kopec. Odsud jsou překrásné výhledy na hlavní hřeben Jeseníků i skupinu Králického Sněžníku s hřebenem Sušiny. Pokračujeme přes louky a mladým smrkovým lesem vystoupáme k chatě Paprsek. Od chaty jsou vynikající výhledy do Staroměstské kotliny. Mezi náročnější, ale krásné trasy patří túra kolem kaskád Prudkého potoka. Ze Starého Města mezi loukami přes chatovou osadu Hynčice pod Sušinou k hájence Bystřiny. Dále proti proudu potoka k informačnímu místu Pod Srubem, lesní cestou proti proudu Prudkého potoka až k místu zvanému Mokřiny. Tok potoka se prodírá balvanitým korytem a vytváří tak četné kaskády a peřeje. Od Mokřin kolem bunkrů, z let 1937 – 1938 na Sušinu. Přes vrcholové rašeliniště, oživené četnými jezírky, po haťovém chodníku přes Černou kupu (1295 m) až do sedla pod Králickým Sněžníkem. CYKLOTURISTIKA
5,5 km
Regionální cykloturistické stezky na Staroměstsku navazují na tzv. Moravskou cyklotrasu Znojmo ‐ Olomouc ‐ Jeseník a na polskou oblast Nysa, Gory Bialskie. Silnice zde jsou méně frekventované, Staré Město je se všemi svými místními částmi propojeno komunikacemi s asfaltovým povrchem. Krom cyklistických průvodců vybízí množství polních a lesních silniček a cest k volné volbě trasy.
ST AR ÉM ĚS TO
AGROTURISTIKA ‐ JÍZDA NA KONÍCH Ve Starém Městě sídlí dvě jízdárny. Na SZ okraji města má svůj areál jízdárna Černý kůň (731 024 341) na jižním pak Středisko chovu koní a agroturistiky, které se zabývá zejména chovem starokladrubských vraníků (kladrubsky.vranik@centrum.cz, 602 758 655). Jízdárny nabízejí všem po celý rok turistiku na koních ve formě hodinových až celodenních vyjížděk do překrásné a dosud nedoceněné přírody v okolí Starého Města. Vyjížďky jsou organizovány podle zkušeností a kondice klientů, vždy s odborným doprovodem. Pro začátečníky jsou připraveny procházky po okolí s vodičem, zájemci mohou také absolvovat základní jezdecký výcvik. zdroje: http://www.staremesto.info/cz/indexcz.html objednatel:
Realitní servis J a L, s.r.o., Hrabenov 279, PSČ 789 63 název akce:
ÚZEMNÍ STUDIE P.Č. 539/1 K.Ú. VELKÉ VRBNO název výkresu:
Letní turistické cíle číslo výkresu:
měřítko:
formát:
datum:
A.05
1:25000
2 x A4
18.2.2014
ATELIER DEJVICE mapový podklad: www.mapy.cz
0
500m
Ing.arch. Zdenek Dohnálek dohnalek@atelierdejvice.cz 723 132 320
Ing.arch. Zdenek Rudovský rudovsky@atelierdejvice.cz 737 117 107
STAROMĚSTSKO JAKO REGION PRO ZIMNÍ SPORTY Místní atraktivitou je horská krajina s hlubokými lesy, čistým ovzduším a sice drsným, ale zdravým podnebím. Zima sem přichází záhy, hory i údolí jsou pokryty sněhovou pokrývkou téměř na půl roku. V zimním období poskytuje tato oblast komplexní služby milovníkům zimních sportů všech věkových a výkonnostních kategorií. Lyžařům a snowboardistům nabízí ve Starém Městě a jeho okolí služby 18 lyžařských vleků s celkovou přepravní kapacitou asi 6.000 osob za hodinu na celkové délce téměř 15 km převážně upravených sjezdových tratí lehké až střední obtížnosti. HYNČICE POD SUŠINOU Vám nabídnou nově upravený lyžařský areál, celkem 7,5 km tratí různé náročnosti (www.skikralicak.cz). V areálu je celkem 9 lyžařských vleků. Velkou chloubou areálu je dvousedačková lanovka („Stříbrnická“, délka 1000 m, převýšení 240m). U vleků je pro hosty připravena půjčovna sportovního vybavení, servis a kiosek s občerstvením. Ze Starého Města jezdí do Hynčic zdarma ski‐bus, majitelé automobilů mohou též zdarma parkovat v blízkosti vleků. KUNČICE V Kunčicích mají návštěvníci k dispozici tři vleky ‐ lyžařský areál Skitech (www.skikuncice.cz). Areál nabízí denně upravované lyžařské vleky, s celkovou kapacitou 2500 os/hod., a dále je k dispozici dětský lyžařský výukový areál s vlastním dětským lanovým vlekem pro nejmenší. Lyžařský areál ve Stříbrnicích (www.skinavrsi.cz) nabízí celkovou délku sjezdovek 1400 m. Pod chatou Návrší láká zákazníky jeden vlek o délce sjezdovky 460 m a u chaty Babeta jeden vlek o délce 250 m a dva vleky v délkách 450 m s umělým zasněžováním. Parkování zdarma je blízkosti dolní stanice vleků. Dopravu Staré Město – Stříbrnice a zpět zajišťuje zdarma skibus. VELKÉ VRBNO Ve Velkém Vrbně provozuje chata Olšanka (www.olsanka.cz) jeden vlek s délkou sjezdovky 800 m. Snowpark Paprsek (www.paprsek.net) se pyšní dvousedačkovou lanovkou (délka 1000 m, převýšení 200 m). Provozovatel chaty také pravidelně upravuje běžecké tratě v blízkém i vzdálenějším okolí chaty. Sjezdovky patřící k chatě jsou každý den preparovány sněhovou rolbou. Svahy jsou středně obtížné, denně upravené. Perfektní terény pro snowboardy.
5,5 km
BĚŽECKÉ LYŽOVÁNÍ
ST AR ÉM ĚS TO
Příznivci běžeckého lyžování si mohou vybrat z nepřeberného množství běžeckých tras různé náročnosti, od okruhů s minimálními výškovými rozdíly až po náročná stoupání a sjezdy. Běžecké tratě jsou pravidelně upravovány rolbou ‐ zimní měsíce jsou tak ve znamení kvalitně upravovaných tras. Trasy jsou napojené na hlavní lyžařskou magistrálu. (Směr Hynčice pod Sušinou, Kunčice, Stříbrnice, Branná).
zdroje: http://www.staremesto.info/cz/indexcz.html objednatel:
Realitní servis J a L, s.r.o., Hrabenov 279, PSČ 789 63 název akce:
ÚZEMNÍ STUDIE P.Č. 539/1 K.Ú. VELKÉ VRBNO název výkresu:
Zimní turistické cíle číslo výkresu:
měřítko:
formát:
datum:
A.06
1:25000
2 x A4
18.2.2014
ATELIER DEJVICE mapový podklad: www.mapy.cz
0
500m
Ing.arch. Zdenek Dohnálek dohnalek@atelierdejvice.cz 723 132 320
Ing.arch. Zdenek Rudovský rudovsky@atelierdejvice.cz 737 117 107
Obec Velké Vrbno se nachází na dnešním česko‐polském pohraničí asi 2km jižně od polských hranic, 5,5km od Starého Města. Z historického pohledu není součástí Slezka, avšak geograficky k němu příléhá a do značné míry je jeho vývoj spjat s vývojem na česko polském pohraničí. Pro zjednodušené účely studie je řešené území zahrnuto pod oblast Jesenicka.
I. vojenské mapování /josefské/ 1764‐1768 a 1780‐1783
Müllerova mapa Moravy 1716 ve vydání z roku 1790
Z historického pohledu se poslední výrazná změna hranic území českých zemí odehrála za válek o rakouské dědictví (1742). Slezko (jesenicko a slezká knížectví) bylo do té doby vlivem přírodních poměrů a společným historickým vývojem v těsném sepětí. Výsledkem bojů bylo rozdělení Slezka bez ohledu na dosavadní majetkové hranice, ekonomické vazby a národnostní poměry, což mělo zcela zásadní dopad na vývoj sledovaného území. Jesenicko bylo ještě před érou industrializace starou textilní oblastí s tradiční těžbou rud, železářstvím, západněji pak se sklářstvím. S výjimkou textilního průmyslu tradiční těžba rud, hutnictví i sklářství upadá, progresivněji se rozvíjí pouze textilní výroba, oděvní průmysl a po polovině 19.století těžba a zpracování kamene. Rozvoji území brání opožděná výstavba komunikační sítě, na druhou stranu nedotčená příroda je důvodem rozvoje lázeňství a turismu. Hlavními příčinami problémů jesenického průmyslu do roku 1945 je obecně technická zaostalost, málo efektivní a složité dopravní spojení, nákladnost dovozu surovin a vývozu hotových výrobků, slabý místní trh a kupní síla zdejšího obyvatelstva (řídké osídlení), z toho plynoucí exportní závislost, problém se zajišťováním kapitálu a silný konkurenční boj. Co se týče vývoje obyvatelstva, rozvíjí se populační poměry až do 60.let 19.století relativně příznivě, třebaže od 40.let dochází ke strátě dynamiky růstu obyvatel. Velká hospodářská krize v 70.letech vedla celý region ke stagnaci růstu. Na počátku 20.století se spíše vyznačoval podprůměrnou hustotou obyvatel a období první republiky nepříznivé demografické poměry dále prohloubilo. Specifický průběh industrializačního procesu si na severovýchodním pohraničí nevyvolal zvýšenou koncetraci obyvatel a celkově agrární ráz si region podržel do současnosti.
0
4km
II. vojenské mapování /Františkovo/ 1836‐1852
0
III. vojenské mapování /Františko‐josefské/ 1876‐1878 (Morava a Slezsko)
Národnostní struktura pohraničí byla do vzniku první ČSR téměř zcela zastoupena německy mluvícím obyvatelstvem. Německé etnikum zcela zásadně ovlivnilo rozvoj tohoto území a položilo základy pro jeho kulturně‐ekonomický vývoj. Zásadní změny v počtu a národnosti obyvatel nastaly po ukončení 2.s.v. organizovaným odsunem sudetských Němců v letech 1946‐8. Poválečné vysídlení velkého území mělo za následek částečné znovuosídlování a vytváření nové multietnické 1km společnosti. Nová situace byla příčinou sídelních, demografických, hospodářských i kulturních změn. Po druhé světová válce klesl počet obyvatel na historické minimum (54,2 obyv./km2 v roce 1950) a došlo k znárodnění a dočasné národní správě průmyslu a živností. Na přelomu 40. a 50.let nastává rušení malých a méně rentabilních závodů a živností. Velmi rychle zde probíhá kolektivizace v zemědělství. Pohraniční region má v dnešní době ve srovnání s dalšími nesporné komparativní výhody (zejména turismus, lázeňství a další formy aktivního odpočinku) dané jak přírodním charakterem, tak historickým vývojem. Nese si sebou výhody i rizika spojená s blízkostí sousední země, je to místo konfliktů i spolupráce. Jsou to periferní území s nižší frekvencí kontaktů s centrem, důležitý je vztah a frekvence kontaktů k sousednímu zahraničí, které má vliv na utváření mezistátního poměru. Je to oblast stýkání různých etnik, jazyků a kultur. Pro ucelený a rovnovážný rozvoj státu a mezinárodních vztahů je důležité v každé historické epoše nezanedbávat důraz na stav pohraničních oblastí a věnovat pozornost rozvoji a specifickým potřebám. zdroje: PhDr. Petr Popelka, Ph.D., Historická analýza příčin periferního postavení jesenického regionu, katedra historie FF OU, 2008 objednatel:
Realitní servis J a L, s.r.o., Hrabenov 279, PSČ 789 63 název akce:
ÚZEMNÍ STUDIE P.Č. 539/1 K.Ú. VELKÉ VRBNO název výkresu:
Historický vývoj území ‐ česko‐polské pohraničí číslo výkresu:
A.07
ATELIER DEJVICE mapový podklad: http://oldmaps.geolab.cz
0
1km
0
1km
měřítko:
1:50000, 1:200000
formát:
datum:
2 x A4
19.2.2014
Ing.arch. Zdenek Dohnálek dohnalek@atelierdejvice.cz 723 132 320
Ing.arch. Zdenek Rudovský rudovsky@atelierdejvice.cz 737 117 107
1899
1928
MALÉ A VELKÉ VRBNO Katastr o rozloze 1031 ha vyplňuje Travenská hornatina, vesnice se rozkládají v jeho jihozápadní části. Protéká tudy Vrbenský potok a potok Telčava. Malé Vrbno je horská osada (625 m) v údolí Vrbenského potoka, Velké Vrbno je potom svojí polohou 730 – 1000 m n. m. nejvýše položenou osadou na Moravě. HISTORIE Velké Vrbno bylo založeno společně se sklárnami r. 1614 tehdejšími majiteli kolštejnského panství, Bruntálskými z Vrbna. Odtud také pochází původně německý název osady „Würben“. Přívlastkem Velké byla odlišena od sousedního Malého Vrbna, založeného jako osada dřevařů. Podle lánového rejstříku zde hospodařilo v roce 1677 27 usedlíků. V r. 1686 zřídila vrchnost v údolí východně od Velkého Vrbna železnou huť s hamrem. Při ní byla o dva roky později založena knížetem Adamem z Lichtenštejna osada Adamov (Adamsthal). Sklárny byly ve Vrbně v provozu ještě koncem 18. století. Na počátku 19. stol. byla vystavěna kaple sv. Anny a v r. 1839 u tzv. lesního mlýna kaple sv. Jana Křtitele. Vrbenská škola započala s vyučováním v r. 1842, adamovská jednotřídka již v r. 1818. Velké Vrbno mělo od počátku 19. století až do 2. sv. války celkem stabilní počet obyvatel. V r. 1900 zde žilo 419 osob, v Adamově 147. Všichni obyvatelé se tehdy hlásili k německé obcovací řeči.
1930
1935
V důsledku poválečné výměny obyvatelstva se jeho počet do roku 1950 snížil na 103 osoby v 33 domech. Od 2. pol. 19. století se v okolí těžil grafit, v meziválečném období fungovaly v obou částech Vrbna mlýn a pila. Hornatý terén a poloha na státní hranici po r. 1945 nelákaly nové osídlence. Adamov v podstatě zanikl, Velké i Malé Vrbno byly v r. 1976 připojeny ke Starému Městu. SOUČASNOST Grafit, který se na katastrálním území Velkého Vrbna stále těží, je v současnosti upravován v Malém Vrbně. V obou osadách je dohromady několik desítek domů, většinou chat a chalup, trvale zde žije asi 25 obyvatel. Dnes je to rekreační oblast, východisko na pohraniční hřeben Travné hory (1120 m) a Smrku (1125 m).
1946
1960
zdroje: http://www.mu‐staremesto.cz/vrbno http://edata‐base.net/lang/cz‐cs/950/velke‐vrbno‐gros‐wurben objednatel:
Realitní servis J a L, s.r.o., Hrabenov 279, PSČ 789 63 název akce:
ÚZEMNÍ STUDIE P.Č. 539/1 K.Ú. VELKÉ VRBNO název výkresu:
Historie oblasti Malého a Velkého Vrbna
zdroje fotografií (Velké Vrbno): http://www.pametnaroda.cz/witness/photo/id/2921?locale=sk_SK http://edata‐base.net/lang/cz‐cs/category/velke‐vrbno/page/2
číslo výkresu:
měřítko:
formát:
datum:
A.08
‐
2 x A4
19.2.2014
ATELIER DEJVICE
Ing.arch. Zdenek Dohnálek dohnalek@atelierdejvice.cz 723 132 320
Ing.arch. Zdenek Rudovský rudovsky@atelierdejvice.cz 737 117 107
1834
1953
STRUČNÉ SHRNUTÍ SITUACE
2012
Z charakteru dnešní zástavby bychom jen ztěží poznali původní rozsah obce. Ze 419 obyvatel za doby největšího osídlení v roce 1900 zde v roce 2006 dle sčítání obyvatel s trvalým bydlištěm (textová část ÚP) žilo pouhých 7. Dříve se zde dařilo průmyslu ‐ železná huť, sklárna, těžba grafitu, mlýn, pila ‐ který na sebe vázal pracovní sílu a dával obyvatelům obživu. Po druhé světové válce a vysídlení sudetských Němců se obce nepodařilo vzkřísit a na původní průmysl (krom těžby grafitu) se nepodařilo navázat. Lidé neměli mnoho důvodů přicházet sem na horskou periferii, když existovali úrodnější oblasti v nížinách nebo práce v podnicích měst. Jako všude tam, kde člověk neměl mnoho času krajinu pozměnit, uchovalo si i okolí Velkého Vrbna krásný a působivý krajinný ráz, který je v současnosti největším lákadlem pro návštěvníky. Aktivity pomalu znovurozvíjející se obce Velké Vrbno se proto zaměřují téměř výhradně na rekreační služby. Nabídka aktivit je díky horské přírodě celoroční, což umožňuje i nárůst počtu trvale žijících obyvatel v obci díky celoročně žádaným službám. Obec má šanci při uvážlivém rozvoji a v patřičných mezích menšího měřítka oblasti stát se živým místem, kde bude dobře stálým obyvatelům i "jejich" hostům.
SCHEMA CEST ‐ TRANSFORMACE KOMUNIKAČNÍ SÍTĚ 1834
1953
2012
ZÁJMOVÉ ÚZEMÍ objednatel:
Realitní servis J a L, s.r.o., Hrabenov 279, PSČ 789 63 název akce:
ÚZEMNÍ STUDIE P.Č. 539/1 K.Ú. VELKÉ VRBNO název výkresu:
Vývoj osídlení ve Velkém Vrbně ‐ ortofoto číslo výkresu:
měřítko:
formát:
datum:
A.09
1:5000
2 x A4
18.2.2014
ATELIER DEJVICE mapový podklad: http://oldmaps.geolab.cz
mapový podklad: http://kontaminace.cenia.cz/
mapový podklad: https://maps.google.cz/
0
100m
Ing.arch. Zdenek Dohnálek dohnalek@atelierdejvice.cz 723 132 320
Ing.arch. Zdenek Rudovský rudovsky@atelierdejvice.cz 737 117 107
1834
1953
PŮVODNÍ ZÁSTAVBA
2012
Utváření osídlení je zcela typické pro podhorské oblasti severu Čech, Moravy a Slezka, kdy se přizpůsobuje krajinné konfiguraci údolí. Jedná se o řadovou ves se zástavbou po obou stranách hlavní cesty spojující Velké Vrbno se Starým Městem. Místně se vytvářely shluky budov kolem původních samot, které byly postupem času při stavebním rozvoji obce doplňovány novými stavbami. Parcelace a vedlejší cesty přirozeně sledovaly konfiguraci terénu. Jednotlivé parcely byly rozděleny po vrstevnici buď přístupovými cestami na pozemky nebo pásy stromů, které zároveň stabilizovaly svažitý odlesněný terén. Obec neměla náves a dá se říci, že nedisponovala žádným místem, které by se dalo označit jako její těžiště ‐ střed ‐ dokonce ani místo u kostelíka vzhledem k stísněným prostorovým souvislostem tuto funkci neplnilo. Budovy školy ani obecního úřadu nebyly soustředěny v těsné blízkosti, v žádném místě se cesta nerozšiřovala natolik, aby alespoň prostorově bylo možné obec nějak ukotvit. Lze pozorovat, že ani v době největší hustoty zastavění neměla obec žádné své "centrum". Přesto dojem z obce je vlivem rovnoměrného zastavěný celistvý a obecně pozitivní. Z plánů je dále dovoditelné, že naprostá většina staveb se přirozeně orientuje k cestám štítem nebo okapní stranou, zcela výjimečně jiným způsobem. Z fotografií území pozdějších let si nelze nevšimnout, jak tento elementární princip navázaný na přirozeně vinoucí se cestu údolím vytváří v krajině krásnou malebnou scenerii. POVÁLEČNÉ OBDOBÍ
7.2.2014 ,L
ipn o
nad
Vlt av
ou
50
Patrný je závažný úbytek budov. Přestože do roku 1939 bylo v obci nejvíce obyvatel v její historii, došlo patrně již během války k vylidňování, které dovršil odsun sudetských Němců. Nikdo nový nepřicházel a stavby, jejichž konstrukční materiál přirozeně vycházel převážně z místních surovin ‐ tedy dřeva, rychle pohltila příroda. Nově označené stavby lze chápat spíše jako doplněné z období mezi referenční mapou stabilního katastru z roku 1834 a orfotofotomapou z let 1953. Přirozeně ubylo i cest, zejména k obdělávání pozemků, posíleny byly naopak trasy, jež propojovali obec s vzdálenějšími cíli. Z tohoto období pocházejí první fotografie, které nám dávají nahlédnout také na typologii staveb. SOUČASNOST Budov kolem hlavní cesty celkově ještě ubylo, nové stavby se soustřeďují tam, kde začínají či končí trasy sjezdovek, které jsou v současnosti hlavním důvodem návštěvy oblasti a také hlavní obživou místních obyvatel. Pouze několik málo domků a chat pro individuální rekreaci a malých penziónů vyplňují tyto prostory vymezené chatou Olšanka v jižní části a novostavbou velké horské chaty Vindoška v severní části. Vznikla také malá osada chatek tábornického charakteru ve spodní části obce. Největší rozvoj je patrný na SV, místě s nejlepším výhledem, blízko chaty Paprsek i sjezdovkám. Zde vzniklo několik převážně roubených staveních, které ve větší míře respektují lokální typologickou stavební tradici. Plánováno a částečně zrealizováno je zde hromadné parkoviště, soustřeďovat by se do této oblasti měl dle ÚP i budoucí stavební rozvoj obce (ubytovací kapacity rekreačních aktivit). Množství cest i zelených pásů stromů po vrstevnici zaniklo.
NOVÉ STAVBY
KOMUNIKAČNÍ SÍŤ
STÁVAJÍCÍ STAVBY
ZÁJMOVÉ ÚZEMÍ
objednatel:
Realitní servis J a L, s.r.o., Hrabenov 279, PSČ 789 63 název akce:
ÚZEMNÍ STUDIE P.Č. 539/1 K.Ú. VELKÉ VRBNO název výkresu:
Vývoj osídlení ve Velkém Vrbně ‐ rozbor číslo výkresu:
měřítko:
formát:
datum:
A.10
1:5000
2 x A4
19.2.2014
ATELIER DEJVICE 0
100m
Ing.arch. Zdenek Dohnálek dohnalek@atelierdejvice.cz 723 132 320
Ing.arch. Zdenek Rudovský rudovsky@atelierdejvice.cz 737 117 107
1824
1953
Pro srovnání je zde zobrazen i vývoj sousedícího Malého Vrbna, které s vývojem Velkého Vrbna do značné míry koresponduje.
2012
objednatel:
Realitní servis J a L, s.r.o., Hrabenov 279, PSČ 789 63 název akce:
ÚZEMNÍ STUDIE P.Č. 539/1 K.Ú. VELKÉ VRBNO název výkresu:
Vývoj osídlení v Malém Vrbně ‐ ortofoto číslo výkresu:
měřítko:
formát:
datum:
A.11
1:5000
2 x A4
18.2.2014
ATELIER DEJVICE mapový podklad: http://oldmaps.geolab.cz
mapový podklad: http://kontaminace.cenia.cz/
mapový podklad: https://maps.google.cz/
0
100m
Ing.arch. Zdenek Dohnálek dohnalek@atelierdejvice.cz 723 132 320
Ing.arch. Zdenek Rudovský rudovsky@atelierdejvice.cz 737 117 107
1824
1953
2012
KOMUNIKAČNÍ SÍŤ NOVÉ STAVBY STÁVAJÍCÍ STAVBY objednatel:
Realitní servis J a L, s.r.o., Hrabenov 279, PSČ 789 63 název akce:
ÚZEMNÍ STUDIE P.Č. 539/1 K.Ú. VELKÉ VRBNO název výkresu:
Vývoj osídlení v Malém Vrbně ‐ rozbor číslo výkresu:
měřítko:
formát:
datum:
A.12
1:5000
2 x A4
18.2.2014
ATELIER DEJVICE 0
100m
Ing.arch. Zdenek Dohnálek dohnalek@atelierdejvice.cz 723 132 320
Ing.arch. Zdenek Rudovský rudovsky@atelierdejvice.cz 737 117 107
Velké Vrbno 1927
Krajová skladba lidového domu na našem území je neobyčejně pestrá. Václav Mencl píše: „kolik krajových oblastí, tolik je u nás různých typů domu i jeho článků, štítu, střechy a stěny, ba i druhů stavebního materiálu, od neklidných staveb hrázděných na západě Čech až po těžké, mlčenlivé a blokové sruby staveb východoslovenských (in: V. Mencl, Lidová architektura, Zprávy památkové péče 9, 1949). Formová variabilita lidové architektury byla předmětem různých hodnocení a výkladů. Tak bylo klasifikováno ponejprv, 15, pak 19, 46, 15 až po soušasných 10 základních typologických druhů domů nacházejících se na území České republiky. Tyto je možné podle dalších kritérií dále rozdělit do dalších 36 typů. Důvodem rozdílného počtu forem je pochopitelně způsob klasifikace, resp. výběr znaků, které jsou při dělení do skupin brány jako kriterijní. Mezi stěžejní je nyní považováno kriterium stavebního materiálu a konstrukce (klimatické a surovinové podmínky) s přihlédnutím k půdorysu (tvar a funkce), dialektu (oblasti vymezené nářečím) a dalších domovních znaků (názvosloví hlavních prostor, orientace domu, rozšíření kabřince, formy lomenice). Užití hmoty z nejbližšího okolí je také jednou z hlavních složek půvabu lidové architektury, která jako by přímo vyrůstáz přírodního prostředí, s nímž tvoří dokonalou jednotu (in: Karel Honzík, Tvorba životního slohu, Praha 1976, str. 327). Pro stanovení typu lidového domu nelze vycházet pouze z lokálních jevů, ale ze základních domovních fenoménů, hodnocených v jejich historickém vývoji, v geografickém rozšíření a v sociální funkci. Metologie stanovuje typy lidového domu na základě primárních a sekundárních kritérií:
Velké Vrbno 1928
1. 2. 3. 4. 5. 6.
Primární znaky: stavební materiál půdorys typ a umístění topeniště druh krovu a tvar střechy orientací domu formou dvora
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
Sekundární znaky: úprava vstupu do domu úprava a výzdoba štítu pavlač podstávka podsíň terminologie úprava stěn a jejich výzdoba
Na území ČR se lidový dům člení do 10 hlavních geografických celků. (1. Středočeská pahorkatina, 2. Jižní Čechy, 3. JZ Čechy, 4. SZ Čechy, 5. S Čechy, 6. SV Čechy, 7. V Čechy a Z Morava, 8. Pomoraví a dolní Podyjí, 9. S Morava a Opavské Slezko, 10. Moravsko‐slezké Karpaty.) Řešená oblast spadá pod geografický celek Severní morava a Opavské Slezko. (Podrobná specifikace stavebního typu viz dále.) zdroje: Typy a oblasti lidového domu v českých zemích, J.Vařeka, ÚEF ČSAV Praha, 1979 Lidová architektura, Václav Frolec a Josef Vařeka, Grada, 2007, strana 149 objednatel:
Realitní servis J a L, s.r.o., Hrabenov 279, PSČ 789 63 název akce:
ÚZEMNÍ STUDIE P.Č. 539/1 K.Ú. VELKÉ VRBNO název výkresu:
Typologie lidových domů v ČR
zdroje: http://www.pametnaroda.cz/witness/photo/id/2921?locale=sk_SK http://edata‐base.net/lang/cz‐cs/category/velke‐vrbno/page/2
číslo výkresu:
měřítko:
formát:
datum:
A.13
‐
2 x A4
18.2.2014
ATELIER DEJVICE
Ing.arch. Zdenek Dohnálek dohnalek@atelierdejvice.cz 723 132 320
Ing.arch. Zdenek Rudovský rudovsky@atelierdejvice.cz 737 117 107
slezký roubený dům (Bedřichov)
jesenický dům (Dlouhomilov)
SEVERNÍ MORAVA A OPAVSKÉ SLEZKO: Přízemní roubený (na Opavsku často v kožichu, v Rychlebských horách i výskyt drážkované konstrukce), v mladší vrstvě zděný (komorovo‐chlévního typu), vesměs bez černé kuchyně (ve světnici pec s kamny), štítová orientace, na severní Moravě ve starší vrstvě zvláštní forma podlomenice, bedněný štít s kabřincem, zděný štít s tvarovanými okenními otvory, v průčelí často tři okenní osy, místy s uzavřenou boční předsíní, složitý půdorys s vnitřní spojovací chodbičkou, na Osoblažsku ojediněle tesařské stolice u domových stěn a hrázděné zdivo u hospodářských staveb, v horách jednotný dům, na Novojicku rozměrné zděné patrové čtyřboké usedlosti, na Opavsku před vchodem často dřevěná podsíň, u domových stěn tesařské stolice, stropy na polosochové konstrukci, u zděných staveb výtvarné pojetí štítů, ve starší stavební vrstvě nad vjezdem sroubek na obilí, na Hlučínsku patrové hlínou omazané špýchary s roubenou valenou klenbou.
zdroje: http://www.rozhlas.cz/lidovestavby/slezsko‐sev_morava/ _zprava/185759
jesenický dům (Nové Heřminovy)
Lokální dobová forma lidového domu je místní, časově ohraničená varianta lidového domu. Při vymezování různých forem se vychází především ze zvláštností, jimiž se domy v jedné oblasti odlišují od domů v jiných oblastí. Jedná se o souhrn stavebních prvků, z nichž některé se vyskytují na několika místech a jiné jsou pouze úzce lokálně omezeny a dodávají architektuře krajového koloritu. Na území bývalého Československa se vytvořila řada zvláštních forem, jejichž počátky spadají do 16.‐18. století. Pro oblast jesenicka je charakteristická dobová forma lidového domu nazývaného „jesenický dům“. Jádro výskytu je v okolí Jeseníku, Bruntálu, severně od Šumperku, Rýmařova, Moravského Berouna, Fulneku a Nového Jičína. Předchůdcem je přízemní (slezký) roubený dům. Jesenická forma spadá pod východosudetský domový typ. JESENICKÝ DŮM Charakteristické znaky jesenického domu: – sedlová střecha krytá šindelem – složitý půdorys chlévního nebo smíšeného komoro chlévního typu – pec a kamna ve světnici – ohniště a sporák v síni (černé kuchyni) – zástavba převážně štítově orientovaná
zdroje: http://www.jeseniky.ecn.cz/Herminovy/Fotografie/Prochazka.htm
jesenický dům (Bělá, o. Šumperk)
Znaky typické pro starší vrstvu jesenického domu: – sklon střechy 60° – zvláštní forma okapové stříšky zdroje: – středová římsa a kabřinec http://www.jeseniky.ecn.cz/Herminovy/Fotografie/Prochazka.htm – jednoduché bednění štítu – typické řešení průčelí se třemi okny jesenický dům (Lomnice, o. Bruntál) – soustředění obytných i hospodářských prostor pod společnou střechou Znaky typické pro mladší vrstvu jesenického domu: – zděný dům z cihel či kamene – přízemní nebo se světnicí v půdním prostoru – sedlová střecha krytá břidlicí nebo taškami – sporák ve světnici i kuchyni – zástavba štítová i okapová – zděný štít – složitý půdorys se spojovací chodbou (u chlévního či smíšeného typu) zdroje: Lidova architektura ‐ Václav Frolec a Josef Vařeka, Grada, 2007 Typy a oblasti lidového domu v českých zemích, J.Vařeka, ÚEF ČSAV Praha, 1979
jesenický dům (Stará Ves, o. Bruntál)
objednatel:
Realitní servis J a L, s.r.o., Hrabenov 279, PSČ 789 63 název akce:
ÚZEMNÍ STUDIE P.Č. 539/1 K.Ú. VELKÉ VRBNO název výkresu:
Typologie budov oblasti severní Moravy a Slezka
zdroje kreseb a, b, c: Lidova architektura ‐ Václav Frolec a Josef Vařeka, Grada, 2007
číslo výkresu:
měřítko:
formát:
datum:
A.14
‐
2 x A4
18.2.2014
ATELIER DEJVICE
Ing.arch. Zdenek Dohnálek dohnalek@atelierdejvice.cz 723 132 320
Ing.arch. Zdenek Rudovský rudovsky@atelierdejvice.cz 737 117 107
u1 NOVÉ CESTY ‐ maximálně využít stávajících cest (i již částečně zaniklých), podložených historickým vývojem (mapy stabilního katastru) ‐ při trasování nových cest postupovat v souladu s morfologií terénu, vyvarovat se nepůvodních ortogonálních soustav a paralelních cest popírajících charakter údolní řadové (silniční) vsi ‐ jít s přírodou, ne proti ní ‐ napojení z hlavní cesty po vrstevnici ‐ traverzy, cesty paralelně s hlavní výjimečně, pokud pak vinout tak, aby působila přirozeně (přirozené rozložení budov do krajiny, vždy různé úhly pohledů, pohodlnější chůze než kolmo vzhůru do svahu..) ‐ parametry cest minimální normové (zachovat měřítko vesnice) ‐ vazba komunikace na okolní terén by měla být co nejpřirozenější, bez výškového dělení a segregace chodců, pokud je to možné bez chodníků a rozlišení jízdních pruhů
u2 NOVÁ ZÁSTAVBA ‐ je důležité si uvědomit, proč na venkov lidé z měst tak rádi jezdí a nesnažit se tedy vnášet cizorodé městké prvky do přirozeně rostlé venkovské struktury ‐ důležitý je respekt k místu, lokálním tradicím a místním trvale žijícím obyvatelům ‐ u nové zástavby se silně vyvarovat kobercové zástavbě, která má katastrofální dopad na podobu jakéhokoliv typu tradiční vesnice ‐ přednostně využívat prostorové rezervy v existující struktuře zástavby, pokud je to možné na půdorysu zaniklých staveb ‐ nové rozvojové plochy navrhovat pouze v rozsahu odpovídající velikosti sídla ‐ poslání nových obyvatel musí být nejméně ambice zachovat stávající kvality území, vědomí si odpovědnosti za dopady individuálního jednání v prostředí do kterého vstupují a velmi důležité povědomí sociální soudržnosti typické právě pro venkov
u3 PARCELACE ‐ je výhodné a žádoucí zachovat dojem nepravidelnosti, jež je typický pro sídla postupně rostlá kolem hlavní cesty (řadové vsi), důsledně se vyvarovat mechanickému mřížkovému dělení ‐ tvar parcel co nejpřirozeněji dle konfigurace terénu a majetkovo prostorových souvislostí (danností), nejvhodnější jsou tvary nepravidelné, z pravidelnějších potom obdélníky v poměru alespoň 2:3, zcela nevhodné jsou tvary blízké čtverci, které způsobují řadu komplikací při zastavování (využití pozemku, orientace ke světovým stranám apod.)
POZNÁMKY: Uvedená pravidla ‐ doporučení ‐ by měla sloužit k zachování případně k obnovení specifické tvářnosti českého venkova (zamířené zde a zpřesněné konkrétní lokalitou). V základní míře dodržená by měla vést k trvale udržitelnému rozvoji obce (místa), v minimální míře pak alespoň k neutrálnímu výrazu nových staveb, což je ještě dnes možné považovat za pozitivní. Pravidla vycházející z principů utvářených staletým užíváním staveb vytvářejí v člověku nesmírně důležité pocity útulnosti, bezpečí a vztahu k rodné zemi.
‐ zachovat tradiční a historicky podloženou proměnlivou velikost parcel odvíjejících se (krom různorodých majetkových poměrů) od charakteru okolí hlavní cesty ‐ morfologie terénu a orientace ke světovým stranám
‐ povrch ne betonová zámková dlažba, vhodné jsou mlatové cesty, hrubozrnné živičné povrchy, popř. maloformátová kam. dlažba
u4 ZASTAVITELNOST A STAV. PROGRAM ‐ zastavitelnost max 20%, hlavní stavba max 15% ‐ vhodnější než maximální objem do monobloku je členění na kolmá křídla, případně členění pomocí přístaveb ‐ uzavřené kompozice, kompozice do U a úhly napojení jiné než kolmé nemají v dané lokalitě žádné historické a tedy ani funkční opodstatnění ‐ žádoucí jsou objemy a tvary typické pro dané území, nevhodný je jakýkoliv typicky "městský" stavební program (téměř všechny formy bazénů, velké samostatné garáže apod.)
u7 PARKOVÁNÍ
u5 UMÍSTĚNÍ NA PARCELE ‐ hřeben střechy vždy kolmo či rovnoběžně s hlavní (příjezdovou) cestou dle výhodnější orientace ke světovým stranám (odklon nejlépe maximálně do 10°) ‐ vztah hlavní stavby k příjezdové komunikaci má být těsný ‐ tedy co nejbližší (ideálně 3‐6m od hranice pozemku) a zároveň blíže té hranici, která je z hlediska orientace ke světovým stranám nejméně výhodná ‐ typicky S, SV, SZ (vhodné umístění vede ke sníženým nákladům na technickou i dopravní infrastrukturu, stavby se zároveň stávají součástí veřejného prostoru, jak je obvyklé z hlediska historického vývoje a společenského života) ‐ těžiště hmoty domu je vhodné umisťovat mimo středové osy parcely, zcela nevhodné je umístění do středu pozemku
u8 OPLOCENÍ
‐ parking automobilů řešit jako venkovní stání, možné je kryté venkovní stání, méně vhodný až nevhodný je samostatný objekt garáže, nepřípustné je umísťění garáže do hlavního objemu stavby (i ve městech parkujeme v zimě pouze na chodníku)
‐ ideální řešení je bez oplocení, tak jak je charakteristické pro většinu tradičních venkovských staveb v podhorských oblastech, pokud, potom co nejjednudušší, nezdobné, co nejnižší (do 1m), vyvarovat se podezdívek a jakýchkoliv nepůvodních konstrukcí
‐ poloha venkovního stání na pozemku je nejvhodnější v prostoru vymezeném nejbližšími rohy parcely a hlavního objektu, možné je umístění před okapní (delší) stranu fasády, nejhůře působí automobil zaparkovaný před štítem stavby, obecně je vhodné stání umisťovat na pohledově málo exponovaných prostor
‐ vhodné typy jsou tzv. farmářské ploty z dřevěných kulatin nebo dřevěných horizontálních prvků, dále svislé plaňkové či tyčkové ploty na dřevěných či kamenných sloupcích s dostatečně velkými (spíše více než méně) rozestupy výplňových prvků
‐ platí stejná obecná pravidla terénních úprav (pokud to situace jen trochu dovoluje a terén není zvlášť prudký, potom parkovat "ve svahu" ‐ i ve městech parkujeme v prudkých ulicích) ‐ povrch jako u nových cest, možná je zatravňovací dlažba
‐ souvislé zelené ploty nejsou pro svou nepůvodnost vhodné, v podhorských oblastech působí spíše komicky, přípustné jsou místně volně rostlé keře ‐ oplocení obecně nesmí působit jako plošná bariéra, úkol plotu je pouze prostorově vymezit (vytyčit) území vlastníka, nikoliv ho vodotěsně chránit před stoletými záplavami
u6 TERÉNNÍ ÚPRAVY ‐ pro jakékoliv historické sídlo venkovského charekteru je velmi charakteristické dokonalé usazení do terénu a splynutí s krajinou, tento princip je zcela zásadní dodržet i v případě novostaveb ‐ terénní odkop, terénní navážka a vysoké opěrné zdi jsou naprosto nevhodným způsobem práce s terénem a svědčí o naprostém nepochopení základního principu stavění v souladu s krajinou, ve větší míře využité dokáží tyto úpravy dokonale zničit krajinný ráz místa i ze vzdálených pohledů (architektura už to nezpraví) ‐ vhodné úpravy jsou pouze nízké opěrné kamenné zídky (do 1m), ne kaskády, odkop a navážka pouze v odchylce 5° od spádnice v šírce na vzdálenost 5m na obě strany
u9 ZELEŇ A VODA ‐ zcela nevhodné jsou jakékoliv parkové úpravy typické pro městské prostředí, které svou složitostí a nepůvodností působí na venkově na první pohled velmi nepatřičně ‐ nejvýhodnější druhy dřevin jsou domácí, nejlépe lokální listnaté stromy, střídmě a uvážlivě sazené, buď nízké rozvolněné skupinky ovocných dřevin nebo vyšší ale solitérní dřeviny, zcela nevhodné jsou jehličnany a exotické druhy dřevin ‐ bazény v jakékoliv formě jsou naprosto nežádoucí
inspirace: Lidové stavby ‐ Architektura českého venkova ‐ Jiří Škabrada, Argo, 2005 Urbanistická rukověť ÚS Šumava, autorský kolektiv FA ČVUT, 2010 objednatel:
Realitní servis J a L, s.r.o., Hrabenov 279, PSČ 789 63 název akce:
ÚZEMNÍ STUDIE P.Č. 539/1 K.Ú. VELKÉ VRBNO název výkresu:
Devatero doporučení ‐ urbanistické regulativy
‐ vodní plochy pouze výjimečně, drobného (doplňkového) měřítka číslo výkresu:
měřítko:
formát:
datum:
B.01
‐
2 x A4
18.2.2014
ATELIER DEJVICE
Ing.arch. Zdenek Dohnálek dohnalek@atelierdejvice.cz 723 132 320
Ing.arch. Zdenek Rudovský rudovsky@atelierdejvice.cz 737 117 107
a1 OSAZENÍ DO TERÉNU A PODLAŽNOST ‐ při osazování staveb do terénu vycházet z doporučení týkajících se terénních úprav (vyvarovat se terénních odkopů a navážek, vysokých opěrných stěn)
a2 PŮDORYS ‐ velmi důležité je zachovat tradiční poměr stran staveb, který se pohybuje od 2:3 do 2:5
‐ důrazně vycházet z konfigurace stávajícího terénu již v prvotních úvahách budoucí realizace jakýchkoliv stavebních objektů
‐ tvar půdorysu má být co nejjednodušší, obdélný, případně do L či T, zcela nežádoucí a místně nepůvodní jsou uzavřené bloky, domy do U či křídla připojená v jiném než pravém úhlu
‐ pro vytvoření roviny podlahy je jednoznačně nejvhodnější podezdívka, u nižších sklonů je možné částečně zapuštěné přízemí, u vyšších sklonů zapuštěné podzemní podlaží
‐ vhodné je využít tradičního trojdělení půdorysu, osvědčené a staletími prověřené dispoziční schema, jež do dnešních dnů neztratilo nic na své funkčnosti a jasnosti a lze jej aplikovat i dnes
‐ materiál podezdívek nejlépe regionální kámen, štípaný či sbíraný, nepravoúhlé tvary, hluboké spáry s efektem kladení na sucho (vyvarovat se haklíkového, kyplopského či jinak přísně pravidelného zdiva)
‐ rozšíření stavby nejlépe prodloužením celé štítové strany domu nebo u douhých staveb (poměr > 1:2) jako nové kolmé křídlo (do L či do T) o stejných proporcích a sklonech střechy jako hlavní stavba, nevhodné jsou jakékoliv nadezdívky a navyšování patra
a4 STŘECHA A ŠTÍT ‐ tvar a sklon střechy musí sledovat lokální principy, střecha hlavní stavby proto výhradně sedlová, symetrická, sklon 40‐60° ‐ nadezdívka a polopatro nejsou pro tradiční stavby typické (jejich používání je vázáno na nový typ vaznicového krovu), a proto lze všechny tyto konstrukce označit z hlediska tradiční zástavby jako nevhodné (závažná změna proporce a estetické kvality´stavby, nejasné vnitřní vazby z exterieru) ‐ krytina tradiční pálená taška nebo šindele, obojí nejjednoduších tvarů a co nejméně plastické, barevnost zemitá (ne červená) ‐ okna ve štítu nad přízemím symetrická dle středové osy ‐ zcela nežádoucí je jakýkoliv vchod ze štítové strany
a5 STŘEŠNÍ OKNA A VIKÝŘE ‐ pokud je to možné používání vikýřů omezit a při jejich návrhu postupovat vždy obezřetně, snahou je dosáhnout souladu mezi tlakem na maximální prosvětlení krovu a tradiční podobou střech s malými větracími okénky ‐ tvar stříšky vikýřů výhradně jednoduchá pultová (dlátková), naprosto nevhodná je pro dnešní dobu typická stříška sedlová nebo dokonce valbová, které působí na hlavní ploše střechy svým zdrobněním velmi nepatřičně, průčelí vždy ležaté podélné ‐ velikost a počet vikýřů na rovině střechy se odvíjí od její velikosti, celková plocha do 20% roviny střechy, pokud jsou vikýře na obou stranách, působí nejlépe kombinace sdružení do jednoho vikýře na straně jedné a samostatné menší vikýře na straně druhé ‐ střešní okna jsou vhodnou alternativou k vikýřům, je vhodné zachovávat shodné principy jako při užívání vikýřů
‐ vhodné je rozdělení štítu okapní stříškou s tradiční lomenicí ‐ přesah střechy v podélném směru minimální, max. 0,5m ‐ komín by měl být naproti vstupu na opačné straně střechy
a7 FASÁDY A ČLENĚNÍ ‐ návaznost na tradiční pojetí fasád, výplní otvorů a ploch, minimální členění fasády a jednoduché a funkční povrchy ‐ lodžie a balkony ve štítech v jakékoliv formě jsou naprosto nevhodné a ze zkušenosti posledních desetiletích také zcela nevyužitelné a nevyužívané, z historického pohledu typologické tradice českého venkova neopodstatnělé, platí i pro terasy jiné než v úrovni terénu, za typické lze považovat výhradně zápraží ‐ přístavby musí zachovat vzhled doplňkové stavby a nesmí svým rozsahem přebít hlavní stavbu (vhodné jsou velikosti odpovídající cca 35% z fasády), vhodné jsou přístavby s pultovou střechou, její horní hrana má být cca ve výšce okapu hlavní střechy (± 1m); sedlová střecha u přístaveb je méně vhodná, méně vhodné jsou přístavby se sedlovou střechou, platí podobná pravidla, pokud je ve štítu potom musí jednou ze stran lícovat s boční fasádou stavby
a8 KONSTRUKCE, MATERIÁLY, BARVY
a3 HLAVNÍ VSTUP ‐ zásadní je poloha vstupu do domu, který z logiky užívání stavby vždy vedl z boční (okapní) strany, nikdy z čelní strany (štítu), vstup by se měl nacházet zhruba uprostřed této stěny, ne na okraji a už vůbec ne z rohu, jiná než zmíněná poloha není přípustná ‐ velmi důležitá je i výšková pozice vstupních dveří (resp. podlahy přízemí), které byly naprosto přirozeně díky neustálému pohybu obyvatel z interieru do exterieru v přímém styku s terénem ‐ zápraží v tradiční podobě jsou vhodné i žádoucí (ne ve štítu!), nejlépe v podobě nik ve střední části půdorysu nebo uskočením části i celé boční (okapní) stěny směrem dovnitř pod hlavní objem střechy (důležité je vhodné řešení detailu přesahu střechy)
V základní míře dodržená by měla vést k trvale udržitelnému rozvoji obce (místa), v minimální míře pak alespoň k neutrálnímu výrazu nových staveb, což je ještě dnes možné považovat za pozitivní. Pravidla vycházející z principů utvářených staletým užíváním staveb vytvářejí v člověku nesmírně důležité pocity útulnosti, bezpečí a vztahu k rodné zemi.
‐ obecně se jedná o velmi citlivé tema, neboť tradiční velikost oken je v rozporu s touhou člověka po prosvětlení vnitřních prostor, při návrhu je tedy třeba věnovat zejména poloze, velikosti, tvaru a členění výplní maximální možnou pozornost ‐ podoba výplní otvorů by měla vycházet z tradičních, důležité je používání stejných materiálů a principů, aby nedocházelo k napodobeninám s nefunkčním detaily ‐ tvar oken nejlépe obdélník na výšku, tvary jako čtverec, kruh, trojúhelník či pásoví okno jsou nevhodné, raději vyšší než širší otvory, pro zachování tradičního vzhledu by okna neměla mít plochu větší než 1m2 ‐ členění oken na dvě otevíravá křídla ‐ materiál oken i dveří výhradně dřevo, ze zřejmých funkčních i estetických důvodů (kov sice není pro tento účel původní, stále ale vhodnější než plasty)
a9 INVENCE A HISTORIZUJÍCÍ DETAIL ‐ zásadní je pochopení základních pravidel výstavby historických objektů a jejich uvážlivá novodobá interpretace ("výjimky potvrzují pravidlo")
‐ konstrukce přízemí nejlépe dřevěná roubená hraněná konstrukce bez přesahů trámů, tradiční krov, uvážlivě jiné druhy lehčích dřevostaveb (ne sruby!), nevhodné se za současného stavu jeví zděné stavby, v případě omítání volit výhradně "měkký" povrch tradičních omítek výborných vlastností ‐ vápenných a hliněných
‐ obecná snaha by měla vést v soulad mezi vyjádřením vnitřního uspořádání (fungování dispozice) navenek (exteriér fasád) ‐ důležité je vyvarovat se historizujících detailů, "přizdobování" a nepoučeného formálního napodobování výrobků z přírodních materálů pomocí nových hmot
‐ žádný z prvků by na sebě neměl strhávat nepřiměřenou pozornost
Uvedená pravidla ‐ doporučení ‐ by měla sloužit k zachování případně k obnovení specifické tvářnosti českého venkova (zamířené zde a zpřesněné konkrétní lokalitou).
a6 OKNA A DVEŘE
‐ obecně je kladen maximální důraz na to, aby byly využívány přírodní materiály, lokální přírodní zdroje stavebních materiálů a ve fázi výstavby místní řemeslníci
‐ barevnost volit v umírněných přírodních zemitých odstínech a bílé, naprosto nevhodné jsou výrazné barvy, ani červená zde není původní a je třeba se jí vyvarovat (platí i pro krytinu)
POZNÁMKY:
inspirace: Lidové stavby ‐ Architektura českého venkova ‐ Jiří Škabrada, Argo, 2005 Architektonická rukověť ÚS Šumava, autorský kolektiv FA ČVUT, 2010 objednatel:
Realitní servis J a L, s.r.o., Hrabenov 279, PSČ 789 63 název akce:
ÚZEMNÍ STUDIE P.Č. 539/1 K.Ú. VELKÉ VRBNO název výkresu:
Devatero doporučení ‐ architektonické regulativy číslo výkresu:
měřítko:
formát:
datum:
B.02
‐
2 x A4
18.2.2014
ATELIER DEJVICE
Ing.arch. Zdenek Dohnálek dohnalek@atelierdejvice.cz 723 132 320
Ing.arch. Zdenek Rudovský rudovsky@atelierdejvice.cz 737 117 107
PLÁN REGULACE VYCHÁZÍ Z‐ A ODVOLÁVÁ SE NA DEVATERO DOPORUČENÍ (V.Č. B.01 & B.02): "URBANISTICKÉ A ARCHITEKTONICKÉ REGULATIVY"
572/2
STÁVAJÍCÍ CESTY NOVÉ CESTY HRANICE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ (PRUH ŠÍŘE 40m) HRANICE NOVĚ VYTYČENÝCH PARCEL NÁVRH HRANIC DOPLŇKOVÝCH PARCEL 539/6
9 53
1 100 m2 ZP max 165 m2
1 100 m2 ZP max 165 m2
/3
STÁVAJÍCÍ OBRASY KATASTRU NEMOVITOSTÍ INFORMAČNÍ OBRYS MAXIMÁLNÍHO ZASTAVĚNÍ MAX. MEZ VZDÁLENOSTI DOMU OD CESTY DOPORUČENÉ TĚŽIŠTĚ NOVOSTAVBY NA POZEMKU, PREFEROVANÁ (TUČNĚ) A MOŽNÁ (SLABĚ) POLOHA HLAVNÍHO HŘEBENE ODSTUP 3m OD HRANIC POZEMKU NEJVHODNĚJŠÍ MÍSTO K PARKINGU VHODNÉ A MÉNĚ VHODNÉ MÍSTO K PARKINGU
1 100 m2 ZP max 165 m2
539/1
EL. NADZEMNÍ VEDENÍ, SLOUP, OCHR. PÁSMO STÁVAJÍCÍ/ NAVRHOVANÁ VZROSTLÁ ZELEŇ POHLEDOVĚ I FUNKČNĚ VÝZNAMNÉ MÍSTO
539/27
NOVĚ NAVRHOVANÉ ZATRAVNĚNÍ SE ZÁKLADNÍM (VENKOVSKÝM!) MOBILIÁŘEM
995 m2 ZP max 150 m2
objednatel:
Realitní servis J a L, s.r.o., Hrabenov 279, PSČ 789 63 539/25
název akce:
ÚZEMNÍ STUDIE P.Č. 539/1 K.Ú. VELKÉ VRBNO
1 150 m2 ZP max 172 m2
název výkresu:
Návrh regulace řešeného území 539/26
T
číslo výkresu:
měřítko:
formát:
datum:
C.01
1:500
2 x A4
19.2.2014
539/28
ATELIER DEJVICE
539/5 74
mapový podklad: http://nahlizenidokn‐test.cuzk.cz/
1107/6 1105
0
10m
Ing.arch. Zdenek Dohnálek dohnalek@atelierdejvice.cz 723 132 320
Ing.arch. Zdenek Rudovský rudovsky@atelierdejvice.cz 737 117 107
řez SJ
86 0
Návrh vychází ze zadání ‐ využít pouze pruh parcely šíře 40m. Z hlediska obslužnosti parcel je nezbytné napojit je obslužnou komunikací. Pro její trasu je zvolen prostor pod vedením VN, jinak v OP 7m od vodičů nezastavitelný. Na místo přímé cesty vzhůru (kolmo po svahu) je cesta trasována tak, aby působila přirozeně, využívá terénních zlomů a starých cest, vyhýbá se sloupům vedení a přibližuje se k parcelám tam, kde se to jeví jako nejvhodnější. Cesta obsluhuje i stávající sousední SV parcelu.
0 88
EK RS AP AP AT CH
870
0 86
88 0
85 0
0 87
0 86
Trasa se dále na sever napojuje na pěší cestu vedoucí ze západu přes sjezdovku, která spojuje Paprsek s hlavní cestou Velkého Vrbna. Novým napojením bude umožněna doprava na Paprsek i v zimním období, aniž by docházelo ke křížení se sjezdovkou. Komunikace kolem nové cesty může umožnit novou výstavbu pro individuální i hromadnou rekreaci, ačkoliv zastavění prázdných parcel kolem hlavní cesty Velkým Vrbnem se jeví jako důležitější a pro obraz obce přínosnější. Po posílení významu nové cesty by bylo vhodné obnovit historicky podloženou diagonální spojnici od hlavní cesty k cestě nové. Výstavbu lze etapizovat na základě majetkového‐právních změn a změn v ÚP obce:
84 0
1/ Založení kolmé přístupové cesty a vytvoření pohledové dominanty 2/ Propojení paralelní větve s původní a vytvoření pohledové dominanty 3/ Výstavbový rozvoj
VEDENÍ VN
0 85
NÁVRH ‐ SCHEMA
LEGENDA
POHLEDOVĚ I FUNKČNĚ VÝZNAMNÉ MÍSTO
ŘEŠENÉ ÚZEMÍ
CESTY HLAVNÍ PO SPÁDNICI (STAV/ NÁVRH)
STÁVAJÍCÍ CESTY
VEDLEJŠÍ PO VRSTEVNICI (STAV/ NÁVRH)
NOVÉ CESTY
0 84 830
VZROSTLÁ ZELEŇ STÁVAJÍCÍ STAVBY NOVÉ STAVBY STAVBY VÝHLEDOVÉ
830
HRANICE PARCEL
820
pozn.: Ze situace je patrný rozpor mezi hranicemi parcel (tečkovaně) a skutečnou polohou zjištěnou ze zaměření a z letecké ortofotografie, daný pravděpodobně nepřesností v době zákresu hranic a změnami v důsledku vývoje obce po 2.s.v. (znovuosídlování). podklad: http://nahlizenidokn‐test.cuzk.cz/ (katastrální mapa území) (ortofotomapa území) http://maps.google.cz polohopisná a výškopisná mapa sousední parcely 539/1 (Ing. T. Křikal, 5/2012)
řez VZ
0 82
objednatel:
Realitní servis J a L, s.r.o., Hrabenov 279, PSČ 789 63 název akce:
T
ÚZEMNÍ STUDIE P.Č. 539/1 K.Ú. VELKÉ VRBNO název výkresu:
Situace ‐ zobrazení principů regulace
řez VZ
790
řez SJ
0 81
číslo výkresu:
měřítko:
formát:
datum:
C.02
1:1500
2 x A4
19.2.2014
800
810
ATELIER DEJVICE 80 0
0
30m
Ing.arch. Zdenek Dohnálek dohnalek@atelierdejvice.cz 723 132 320
Ing.arch. Zdenek Rudovský rudovsky@atelierdejvice.cz 737 117 107
86 0
870
0 86
88 0
Alternativní verze pracuje s poznatkem růstu obce po vedlejších cestách napojujících se kolmo k cestě hlavní ‐ po vrstevnicích. Tento princip je pro údolní (silniční) řadové vsi charakteristický a přirozeně funkční. Návrh vytváří odbočnou větev vedlejší cesty vedoucí částečně po vrstevnici, respektuje a navazuje na historický plán obce.
0 88
85 0
0 87
Návrh vytváří oproti předchozí verzi hodnotnější urbanistické území, příčemž dovoluje taktéž další přiměřený rozvoj několika dalších objektů v závislosti na majetko‐právních poměrech.
84 0
0 86
Trasa nové cesty je dána prostorově‐funkčními souvislostmi ‐ určující je zejména poloha sjezdovky, která nedovoluje napojit novou cestu blíže k hlavní komunikaci a také hromadným parkovištěm, které se pod chatou Vintoška nachází. Nová cesta se napojuje pod dojezdem sjezdovky a mírně stoupá až do 2/3 svahu vymezeného řešeným územím. Poloha nové cesty umožňuje obsloužit horní dvě parcely včetně stávající parcely na SV a případně další stavební parcely nad ní, aniž by bylo nutné budovat krátkou kolmou spojnici po spádnici.
VEDENÍ VN
0 85
LEGENDA
NÁVRH ‐ SCHEMA POHLEDOVĚ I FUNKČNĚ VÝZNAMNÉ MÍSTO
ŘEŠENÉ ÚZEMÍ
CESTY HLAVNÍ PO SPÁDNICI (STAV/ NÁVRH)
STÁVAJÍCÍ CESTY
VEDLEJŠÍ PO VRSTEVNICI (STAV/ NÁVRH)
NOVÉ CESTY
0 84 830
VZROSTLÁ ZELEŇ STÁVAJÍCÍ STAVBY NOVÉ STAVBY STAVBY VÝHLEDOVÉ
830
HRANICE PARCEL
820
pozn.: Ze situace je patrný rozpor mezi hranicemi parcel (tečkovaně) a skutečnou polohou zjištěnou ze zaměření a z letecké ortofotografie, daný pravděpodobně nepřesností v době zákresu hranic a změnami v důsledku vývoje obce po 2.s.v. (znovuosídlování). podklad: http://nahlizenidokn‐test.cuzk.cz/ (katastrální mapa území) http://maps.google.cz (ortofotomapa území) polohopisná a výškopisná mapa sousední parcely 539/1 (Ing. T. Křikal, 5/2012) 0 82
T
objednatel:
Realitní servis J a L, s.r.o., Hrabenov 279, PSČ 789 63 název akce:
T
ÚZEMNÍ STUDIE P.Č. 539/1 K.Ú. VELKÉ VRBNO název výkresu:
Situace ALTERNATIVA ‐ růst po vrstevnici 0 81
číslo výkresu:
měřítko:
formát:
datum:
C.03
1:1500
2 x A4
19.2.2014
ATELIER DEJVICE
790 800
810
80 0
0
30m
Ing.arch. Zdenek Dohnálek dohnalek@atelierdejvice.cz 723 132 320
Ing.arch. Zdenek Rudovský rudovsky@atelierdejvice.cz 737 117 107
ŘEZ PŘÍČNÝ ‐ PO SPÁDNICI ‐ SEVERO‐JIŽNÍ
ŘEZ PODÉLNÝ ‐ PO VRSTEVNICI ‐ VÝCHODO‐ZÁPADNÍ STÁVAJÍCÍ STAVBY
STÁVAJÍCÍ CESTY
NOVÉ STAVBY
NOVÉ CESTY
STAVBY VÝHLEDOVÉ
VRSTEVNICE á 2m
ŘEŠENÉ ÚZEMÍ
VRSTEVNICE á 1m
objednatel:
Realitní servis J a L, s.r.o., Hrabenov 279, PSČ 789 63 název akce:
ÚZEMNÍ STUDIE P.Č. 539/1 K.Ú. VELKÉ VRBNO název výkresu:
Řezy územím číslo výkresu:
měřítko:
formát:
datum:
C.04
1:1500
2 x A4
18.2.2014
ATELIER DEJVICE 0
30m
Ing.arch. Zdenek Dohnálek dohnalek@atelierdejvice.cz 723 132 320
Ing.arch. Zdenek Rudovský rudovsky@atelierdejvice.cz 737 117 107
NÁHLED Z JIHO‐VÝCHODU
STÁVAJÍCÍ STAVBY
STÁVAJÍCÍ CESTY
NOVÉ STAVBY
NOVÉ CESTY
STAVBY VÝHLEDOVÉ
VRSTEVNICE á 2m
ŘEŠENÉ ÚZEMÍ
VRSTEVNICE á 1m
objednatel:
Realitní servis J a L, s.r.o., Hrabenov 279, PSČ 789 63 název akce:
ÚZEMNÍ STUDIE P.Č. 539/1 K.Ú. VELKÉ VRBNO název výkresu:
3D náhled JV číslo výkresu:
měřítko:
formát:
datum:
C.05
‐
2 x A4
18.2.2014
ATELIER DEJVICE
Ing.arch. Zdenek Dohnálek dohnalek@atelierdejvice.cz 723 132 320
Ing.arch. Zdenek Rudovský rudovsky@atelierdejvice.cz 737 117 107
NÁHLED Z JIHU
STÁVAJÍCÍ STAVBY
STÁVAJÍCÍ CESTY
NOVÉ STAVBY
NOVÉ CESTY
STAVBY VÝHLEDOVÉ
VRSTEVNICE á 2m
ŘEŠENÉ ÚZEMÍ
VRSTEVNICE á 1m
objednatel:
Realitní servis J a L, s.r.o., Hrabenov 279, PSČ 789 63 název akce:
ÚZEMNÍ STUDIE P.Č. 539/1 K.Ú. VELKÉ VRBNO název výkresu:
3D náhled J číslo výkresu:
měřítko:
formát:
datum:
C.06
‐
2 x A4
18.2.2014
ATELIER DEJVICE
Ing.arch. Zdenek Dohnálek dohnalek@atelierdejvice.cz 723 132 320
Ing.arch. Zdenek Rudovský rudovsky@atelierdejvice.cz 737 117 107
NÁHLED Z JIHO‐ZÁPADU
STÁVAJÍCÍ STAVBY
STÁVAJÍCÍ CESTY
NOVÉ STAVBY
NOVÉ CESTY
STAVBY VÝHLEDOVÉ
VRSTEVNICE á 2m
ŘEŠENÉ ÚZEMÍ
VRSTEVNICE á 1m
objednatel:
Realitní servis J a L, s.r.o., Hrabenov 279, PSČ 789 63 název akce:
ÚZEMNÍ STUDIE P.Č. 539/1 K.Ú. VELKÉ VRBNO název výkresu:
3D náhled JZ číslo výkresu:
měřítko:
formát:
datum:
C.07
‐
2 x A4
18.2.2014
ATELIER DEJVICE
Ing.arch. Zdenek Dohnálek dohnalek@atelierdejvice.cz 723 132 320
Ing.arch. Zdenek Rudovský rudovsky@atelierdejvice.cz 737 117 107
POHLED Z VÝCHODU
POHLED ZE ZÁPADU STÁVAJÍCÍ STAVBY
STÁVAJÍCÍ CESTY
NOVÉ STAVBY
NOVÉ CESTY
STAVBY VÝHLEDOVÉ
VRSTEVNICE á 2m
ŘEŠENÉ ÚZEMÍ
VRSTEVNICE á 1m
objednatel:
Realitní servis J a L, s.r.o., Hrabenov 279, PSČ 789 63 název akce:
ÚZEMNÍ STUDIE P.Č. 539/1 K.Ú. VELKÉ VRBNO název výkresu:
3D pohled V a Z číslo výkresu:
měřítko:
formát:
datum:
C.08
1:781,36
2 x A4
18.2.2014
ATELIER DEJVICE
Ing.arch. Zdenek Dohnálek dohnalek@atelierdejvice.cz 723 132 320
Ing.arch. Zdenek Rudovský rudovsky@atelierdejvice.cz 737 117 107
POHLED ZE SEVERO‐ZÁPADU
POHLED ZE SEVERO‐VÝCHODU STÁVAJÍCÍ STAVBY
STÁVAJÍCÍ CESTY
NOVÉ STAVBY
NOVÉ CESTY
STAVBY VÝHLEDOVÉ
VRSTEVNICE á 2m
ŘEŠENÉ ÚZEMÍ
VRSTEVNICE á 1m
objednatel:
Realitní servis J a L, s.r.o., Hrabenov 279, PSČ 789 63 název akce:
ÚZEMNÍ STUDIE P.Č. 539/1 K.Ú. VELKÉ VRBNO název výkresu:
3D pohled SV a SZ číslo výkresu:
měřítko:
formát:
datum:
C.09
‐
2 x A4
18.2.2014
ATELIER DEJVICE
Ing.arch. Zdenek Dohnálek dohnalek@atelierdejvice.cz 723 132 320
Ing.arch. Zdenek Rudovský rudovsky@atelierdejvice.cz 737 117 107