5. listopadu 2012
Urbanistická koncepce obce Hroubovice
DAVID KRAUS ARCHITEKTURA Ing.arch. David Kraus Ing.arch. Zdeněk Dohnálek Ing.arch. Valéria Polakovičová
obsah současnost - Hroubovice dnes vize - Hroubovice vize co? & jak? - co předkládáme & jak používat tento "manuál" jak? & kde? - jak proměnit vizi ve skutečnost & kde začít malý a velký klíč k porozumnění prezentovaného materiálu mapa a okruhy témat 1
VEŘEJNÝ PROSTOR
2
ROZVOJOVÉ LOKALITY A HRANICE OBCE
3
PRVKY SOBĚSTAČNOSTI
4
VENKOVNÍ AKTIVITY příloha: 3D model obce zdroje a poděkování
současnost
Hroubovice dnes
ČÍM JSOU HROUBOVICE DNES? Hroubovice jsou malou vesničkou v Pardubickém kraji ve východních Čechách, vzdálené asi 20km od okresního města Chrudimi. Leží v pomyslném těžišti okolních měst Luže, Skutče a Chrasti. Katastrální území je tvořené převážně poli, loukami a lesy, zastavěné území tvoří asi 17ha z celkových 152ha. První zmínky o obci pocházejí již z 12.století, od té doby počet obyvatel rostl i kolísal zejména v závistosti na připojených osadách až k dnešním 336 obyvatelům. Samotné Hroubovice dosáhly svého maxima kolem 700 obyvatel v době svého největšího rozkětu před začátkem 2.světové války. Největší vliv měla na rozvoj obce silná židovská komunita, která tvořila až polovinu obyvatelstva. Dokladem židovského umu a vlivu jsou zejména dvě bývalé továrny na výrobu bot, židovský hřbitov a dnes již neexistující židovská synagoga. Za války se téměř všichni hroubovičtí Židé stali obětmi holocaustu a obci se bývalou slávu a rozkvět do dnešních dnů nepodařilo obnovit ani transformovat. Hroubovice na nás, lidi a zároveň architekty, zapůsobily nejmocněji - a trochu paradoxně - svým podmanivým okolím. Sevřeny v těsné údolí Anenského potoka a protější Roubovický kopec, mezi poli ve směru východ-západ a mezi lesy v opačném směru, jsou výrazně formovány poměrně dramatickou morfologií, která nabízí krásné a jedinečné výhledy na obec i z obce do okolí. Pokaždé lze věci nahlédnout z jiných perspektiv a snad pokaždé je to pohled, který potěší. Obec položenou v tak krásné a rozmanité krajině, dosud tím negativním z pokroku málo narušené, vnímáme jako svého způsobu poklad. Jedním z nejdůležitějších faktorů je absence průjezdní komunikace - přestože jsou Hroubovice větším obcím nablízku, nevede přes ně žádná ze spojnic ani se zde nekříží cesty ze dvou směrů. Příjezd do nich, výrazně podpořený právě morfologií, je jako odbočka do tajemného a skrytého neznáma. Věříme, že toto je současná největší hodnota obce, na níž se váže vše pozitivní, co lze vyzdvihnout a rozvíjet, na čemž lze s přesvědčením stavět, to, co dělá z Hroubovic obec jedinečnou mezi jinými. Kde jsou příležitosti, jsou i nebezpečí. Pro Hroubovice to je jednoznačně neregulovaná výstavba a úpadek veřejných prostranství. Jako nebezpečí nevnímáme stagnaci - i ta má svůj smysl oproti destruktivnímu vývoji, který bývá často výsledkem podlehnutí krátkodobým zájmům. Hroubovice by si měly uvědomit svou opravdovou hodnotu, která netkví v levných pozemcích v blízkosti měst, ale v kráse svého okolí i sebe sama. Je zde zcela reálná příležitost rozvíjet obec směrem takovým, který by mohl nejpřirozeněji odpovídat přírodním, sociálním a urbánním vztahům a který by mohl vést k alternativní soudobé podobě živého a zdravého venkova, takového, jako si ho ceníme ve svých představách.
vize
Hroubovice vize
ČÍM BY SE HROUBOVICE MOHLY STÁT? Naší vizí jsou Hroubovice jako v jistém smyslu soběstačná obec obklopená loukami, pastvinami, poli, lesy a sady, se zdrojem pitné vody, zemědělskými a chovnými plochami, s vlastním alternativním zdrojem elektrické energie a čističkou odpadních vod, trvalými pracovními místy, kvalitním a různorodým veřejným prostorem, pestrou škálou venkovních aktivit, místem kde se bude dobře bydlet a žít lidem každého věku, místem podporujícím soudržnost a uvědomnění obyvatel, s jasně vymezenými hranicemi, místem, které zaujme projíždějící i cestovatele. Vycházíme z tradičních obrazů venkova a jeho hodnot. Ten bývá místem těžkého živobytí, zároveň ale, jaký zajímavý rozpor, místem oddechu. Zde se může člověk z města nadechnout, zde plyne čas nějak pomaleji a více lidsky, zde se lidé mezi sebou dobře znají a pomáhají si navzájem. Tady si lidé více věří a jsou více spjati s přírodou. Považujeme za důležité uchránit tento svět jako protiváhu k současným bujně narůstajícím městům. Venkov by si měl uchránit své hodnoty už proto, aby lidem z měst ukázal, jak jinak lze žít, že shon není norm(alit)ou, že existují i jiné způsoby života, než koloběh podřízený diktátu peněz. Bílá holubice v erbu Hroubovic je mimojiné znak naděje, míru a čistoty. Není nic symboličtějšího.
co a jak
Co?
CO PŘEDKLÁDÁME? Koncepci prezentujeme jako jakýsi manuál doporučení, které vycházejí z několika okruhů a jsou zastřešeny vizí Hroubovic jako místa do jisté míry soběstačného, podporujícího svůj venkovský ráz. Stavíme na lokálních hodnotách a využití stávajícího (poloha, morfologie, širší vztahy, historický odkaz..), zároveň se snažíme minimalizovat možná současná i budoucí rizika (úpadek nebo naopak přebujelý růst). Navrhujeme zásahy všech měřítek, od umístění lavičky na „to správné místo“ po novou obytnou čtvrť.
Jak?
JAK POUŽÍVAT TENTO "MANUÁL"? Na následujících stranách jsou k dispozici dva klíče k lepšímu porozumnění prezentovaného materiálu. Každé téma je představeno zvlášť na dvou- či čtyřstranně pro jasnou orientaci mezi tematy. Temata s podobnými cíli jsou dále pro zjednodušení sdružena do okruhů, přestože se mnohdy výrazně prolínají, vzájemně doplňují a podporují. Souvztažnost a kauzalitu témat jsme se snažili postihnout přímými odkazy na související témata. Za klíči následuje přehledná ortofotomapa s označením řešených míst a tematickou strukturou manuálu. Do čtyř skupin (Veřejný prostor, Rozvojové lokality a hranice obce, Prvky soběstačnosti, Venkovní aktivity) je zde rozděleno celkem 18 témat, které jsme považovali za důležité a pro rozvoj obce podstatné. Podněty pro přemýšlení a řešení jsme nacházeli jak přímo v terénu během několikadenní návštěvy, průzkumu a vnímání obce a jejího okolí, tak následně v atelieru při odborných rešeržích různorodých podkladových materiálů, studiu šiřších vztahů, rozboru obecných společenských jevů a možného vývoje společnosti, růstu vesnic a měst. Snažili jsme se neztrácet při práci zdravý selský rozum a raději jsme se místně přiklonili k naivitě než přílišné intelektuálnosti.
jak a kde
Jak?
JAK PROMĚNIT VIZI VE SKUTEČNOST? Pro uskutečnění záměrů jsou zásadní dva faktory - finance a tam, kde se jich nedostává, i nadšení a víra ve správnou věc, která má smysl. Jak přetavit vizi v realitu, když jich není dostatek? Koncepce počítá s možností rozfázovat jednotlivé operace (tam, kde je to možné) do menších kroků (a tedy menších investic), které dokončené sami o sobě již budou přínosem aniž by zůstaly pouhým torzem. Zároveň zůstává prostor pro změny před dalšími kroky, které mohou být modifikovány v závislosti na reakcích obyvatel. Sázíme na princip kauzality. Pokud je část dobrá a lidé jsou s ní spokojeni, budou chtít víc - každá akce generuje reakci, nové možnosti. Cílem těchto kauzalit je vize popsaná v předešlých odstavcích, ta, kterou se snaží v principech naznačit naše koncepce. Důraz klademe na propojení témat. Zásah se stává odůvodněnějším, pokud v sobě spojuje několik temat. Kauzalita funguje i zde mezi tematy. Pro ilustraci je v textech uvedeno několik příkladů, jak překlenout věčnou propast idee a reality - nápadu „co?“ a zaplatí to „kdo?“ a „proč?“. Téměř všechny jsou založeny na komunikaci mezi lidmi, potažmo organizacemi a orgány. Sociální soudržnost je velké téma.
Kde?
KDE ZAČÍT? Jak pracovat s koncepcí a které navrhované změny upřednostnit? Je zde nějaká hierarchie kroků, které, věříme, postupně povedou k lepšímu obrazu obce? Není lehké vybrat, čím začít. Lze uvažovat tak, že největší změny budou mít největší efekt, zároveň se ale jedná o změny vyžadující největší investice, podporu a uvědomění obyvatel. Některé změny přímo vyžadují předchozí realizaci jiných témat, některé nemají přímého předchůdce ani následovníka, vždy jsou ale mířeny tak, aby využili příležitosti na pozitivní změnu a tímto zároveň negovaly možná "nebezpečí" úpadku obce. Úvodníky ke skupinám témat se snaží vyzdvihnout taková temata, která budou nejefektivnější co se týče prvotních vynaložených investic a výsledného pozitivního účinku. Zobrazená návaznost témat by měla pomoci při volbě dalších kroků. Obecně platí, že by se při budování nového obrazu obce témata měla prolínat. Není nezbytné mít najednou upravená veškerá věřejná prostranství, když se obec mezitím rozrostla do neočekávaných míst a má problémy s kanalizací. Posloupnost jednotlivých kroků i jejich konkrétní podoba je otázkou debaty vedení obce, jejích obyvatel, konkrétních odborníků a úřadů. Cílem předkládané koncepce je inspirovat, nikoliv předepisovat!
Y D Í A N L E K Í Š PŘ Ř E A U E M C É N N E VA R E O F H E R R V NA K
Ě N Ě M U Z V E A K T S Y T Ě HO Í N D ÍC J O A P V Á T S
IE F A R G O OT F YA U K V M A E ST OZ P O É ÍH N C Í E J Č A T V O Á D ST
OKRUH TÉMAT
KA ST TA ÁV ST AJ RÁ ÍC LN ÍH O Í MA ST P AV A U
PR OB LÉ MŮ NA A P VR ŘÍL HO EŽ VA ITO ST NÉ HO Í A ŘE ZOB ŠE RA NÍ ZE NÍ AN AL ÝZ A
SOUVISEJÍCÍ TÉMATA
TÉMA
info PR IN CI PŮ
návrh
Xy
X
info
I C A Z I L A Í E N R E Š K Y ŘE K O HO R K NÉ É A N V P O U H T S R V O P NA
Y D Í A N L E K Í Š PŘ Ř E A U E M C É N N E VA R E O F H E R R V NA K
KA ST TA ÁV ST AJ RÁ ÍC LN ÍH O Í MA ST P AV A U
PŮ I NC Í I PR EN Ž EŠ Á L Ř O O K / H E É C AN A IZ OV L A H U R VIZ NAV
TÉMA
návrh
SOUVISEJÍCÍ TÉMATA
Ě N Ě M U Z V E A K T S Y T Ě HO Í N D ÍC J O A P V Á T S
IE F A R G O OT F YA U K V M A E ST OZ P O É ÍH N C Í E J Č A T V O Á D ST
OKRUH TÉMAT
kroky
ZO BR A NA ZEN ÍP VR HO RIN CI VA NÉ PŮ HO V S ŘE ITU AC ŠE I NÍ
AN AL ÝZ A PR OB ST LÉ ÁV MŮ AJ ÍC A ÍH PŘ O ÍLE ST ŽIT AV U OS TÍ
analýza
Xy
X
1
VEŘEJNÝ PROSTOR
KŘIŽOVATKA U HANIČKY
1a
INFORMAČNÍ CHODNÍK
1b
NOVÉ NÁMĚSTÍ
1c
NÁVES
1d
NÁMĚSTÍČKO
1e
ZASTAVENÍ NA CESTĚ
1f
Obraz sídel je zjednodušeně utvářen jejich okolím (jedinečná "lokalita" ve které je sídlo usazeno), hmotou sídla a jeho vztahu k okolí ("architektura a urbanismus") a zcela specificky vnitřními prostory sídla ("veřejné prostory" - ulice, nábřeží, náměstí, kolonády,..). Tato tři měřítka spolu s kulturně-společenskými charakteristikami vytvážejí nezaměnitelou atmosféru každého (!) obývaného místa, v němž lidé žijí.
veřejný prostor
Velké měřítko je dané. Hroubovice se nacházejí v krásném a morfologicky velmi zajímavém terénu, živoucí přírodě, obdělávané krajině. Střední měřítko je živoucí organismus s nejrychlejším metabolismem. Obec se rozrůstá i zmenšuje v průběhu času, obnovuje a přeměňuje. Zde pomyslně nejmenší měřítko - veřejný prostor - je jakousi kotvou sídla v prostoru, kolem kterého se sídlo přirozeně rozrůstá jako větve z kmene stromu. Více kvalitních veřejných prostor znamená pevnější a rozmanitější strukturu sídla, zážitek pro člověka zde žijícího i jen projíždějícího. Život v sídlech s upravenými veřejnými prostranstvími je potěšením. Tyto jsou barometrem kvality života v obci. Současný stav veřejných prostranství v Hroubovicích není důvodem k radosti. Ze tří nejdůležitějších volných ploch v obci není ani jedna místem živějšího společenského dění, není přirozeným místem setkávání, není místem trávení volného času. A přitom k nastartování pozitivních změn staší tak málo. Třeba lavička, aby se bylo kam posadit a chvíli spočinout. A hle, tu jde soused. Co to nese? Jak se mu daří? Co neteř? A tam jde starosta - tak jak to vypadá s úpravou potoka?
"Tady je přehled - posedíme!"
"Tady vpravo!"
"Sejdeme se tady!"
Místo k odpočinku a pozorování okolí není ale jediným parametrem kvalitního veřejného prostoru. Je dále důležité cítit se v něm bezpečně, nemít obavu ze střetu s vozidlem nebo (zde obecně) kriminálním živlem. Když už je kam si sednout nebo kde se zastavit a současně je zde bezpečno, žádá si člověk cítit se v prostředí příjemně. Například nebýt rušen nadměrným hlukem, mít kolem sebe volný prostor, být chráněn před povětrností či ostrými paprsky slunce. Po "možnosti" a "bezpečí" přichází potřeba "pohody". Stále to ale není vše co může veřejný prostor nabídnout. To nejlepší jsou "děje" - na co se lze koukat, co lze pozorovat, poslouchat, cítit a vnímat, co se lze naučit a dozvědět. Všechna z následujících prezentovaných témat této skupiny se snaží tyto potřeby naplňovat. Návrhy reflektují specifika konkrétních míst, jejich vazeb a vnímání. Pokud je zde v celém manuálu téma, o kterém jsme přesvědčeni, že by se s ním mělo začít, pak je to tema 1a - KŘIŽOVATKA U HANIČKY. Zde, věříme, je v "malém" vše podstatné o veřejném prostoru. Na toto téma navazuje tema 1b - INFORMAČNÍ CHODNÍK a při pozitivním vývoji a rozkvětu obce téma 1c - NOVÉ NÁMĚSTÍ. Jako druhý proud lze paralelně vést proměnu návsi v tématu 1d - NÁVES spolu s navazujícím náměstíčkem o obecního úřadu - téma 1e NÁMĚSTÍČKO. Poslední téma realizovatelné kdykoliv je 1f ZASTAVENÍ NA CESTĚ, které jednoduše ale účelně rozšiřuje možnosti veřejného prostoru mimo plochy náměstí.
"Uctěme památku!"
"To jsem potřeboval!"
VEŘEJNÝ PROSTOR
"Čekám na starostu!"
1
2
ROZVOJOVÉ LOKALITY A HRANICE OBCE
HRANICE OBCE
2a
KATALOG REALIT
2b
OBYTNÁ ČTVRŤ
2c
BOTANA
2d
BLANKA
2e
Jak již bylo zmíněno v úvodu ke skupině témat veřejného prostoru, po největším měřítku následovala "hmota" a její vztah k okolí. Toto bylo nazváno architekturou a urbanismem a o tomto je tato skupina.
rozvojové lokality a hranice obce "Tady žiji!"
Hmotu tvoří stavby a ty vytvářejí různě husté a tvarované shluky s různě ostrými okraji. Prostor mezi jednotlivými domy může být vyplněn zahradou, ulicí, náměstím i částí krajiny. Velikost tohoto prostoru značí hustotu osídlení. Čím hustější je hmota, tím zřetelnější jsou její hranice a jasnější její tvar. Hranice i tvar obce je důležitý právě pro uchopitelnost sídla. Pociťovat, kde končí hmota (osídlení) a začíná otevřená krajina je důležité v měřítku sídla stejně, jako je příjemné i do jisté míry osvobozující pociťovat přechod z veřejného do soukromého v měřítku veřejných prostranství (z ulice či náměstí domů a naopak). Jasná hranice obce je jako základní teritorium jejích obyvatel tady jsme doma a tady (společně) žijeme. Aby měla obec tvar, musí mít hranice. Ty jsou často přirozeně dány přírodními podmínkami - svahy, srázy, lesním porostem, únosností podloží.., obecně možností postavit dům. Tyto hranice fungují pokud není stavební přetlak a rozvoj obce takový, že přírodní hranice posune - vymýtí les, zpevní sráz nebo vysuší mokřady. Kde nejsou přírodou daná omezení, může se osídlení rozrůstat takřka libovolně. Každý, kdo si staví dům by ho chtěl mít na krásném místě s neobyčejným výhledem a velkým pozemkem, blízko přírodě ale většinou i blízko města - blízko práce. Lidé tedy často kupují velké levné pozemky na vesnicích blízko měst a staví domy na úpatích svahů mimo starší těsnou historickou zástavbu. Výsledkem kombinace chybějících hranic a svobodné vůle jednotlivce je pak mnohdy obydlí na místech pro obec jedinečných, avšak již - nedostupných. V okamžiku zastavění získává jeden člověk skvělé obydlí, ale skupina jiných ztrácí možnost sdílet krásu tohoto místa.
"Tady chci bydlet!" "Máme nový domek!"
Hustota zastavění tvoří spolu se společenskou atmosférou spojité nádoby. Noví obyvatelé rychleji "zapadnou" mezi starousedlíky, a zároveň přinesou nové impulsy. Zrychlí se proces poznávání a seznamování, dojde k přirozené výměně zkušeností na cestě k příjemnému a obohacujícímu soužití. Následující témata se zabývají zejména stanovením hranic 2a - HRANICE OBCE, a hledáním způsobu, jak přilákat ty, jež by mohly sdílet stejné hodnoty pomocí tzv. "obecní realitky" - 2b KATALOG REALIT. Tema 2c - OBYTNÁ ČTVRŤ nahlíží svah pod Roubovickým kopcem jako zásadní rozvojovou oblast intravilánu obce. Poslední dvě témata věnující se továrním budovám - 2d BOTANA a 2e - BLANKA - rozebírají význam a možnosti těchto jedinečných staveb.
"Tady to frčí!"
"To se povedlo!"
ROZVOJOVÉ LOKALITY A HRANICE OBCE
Stanovení hranic (zastavitelného území) je tedy stejně důležité jako nalezení vhodných pozemků v intravilánu obce pro možný (a koncepčně řízený) rozvoj. Nástroje samosprávy jsou pro to dostatečně způsobilé a mocné. Zpevnění hranic bude přinosem jak pro extravilán obce (nenarušená krajina) tak pro intravilán (zahuštění obce, využití existujících volných pozemků a staveb k rekonstrukci).
2
3
PRVKY SOBĚSTAČNOSTI
prvky soběstačnosti "Ty jsou!"
Venkov je odjakživa místem, které máme spojené s určitou soběstačností. Zde si lidé pěstovali vlastní potraviny, chovali hospodářská zvířata a zpracovávali suroviny z blízkého okolí. I přes všechny vědecko-technické revoluce si venkov dodnes zachovává jistou (v nejlepším slova smyslu) prostotu a tradiční hodnoty. Na rozdíl od měst, kde se hodnoty společnosti často následkem pokroku zcela změnily a převrátily, hodnoty života na venkově jsou stále stejné. Patří mezi ně zejména sounáležitost člověka s přírodou, (zejména dříve) mnohdy těžce zkoušený vztah, který však vede ke zdravému životnímu nadhledu a síle v jejím nejobecnějším významu. Lidé na venkově pociťují život více na těle, oproti lidem ve městě, které trápí život hlavně v jejich hlavách. Člověk ve městě trpí na deprese, člověk na vesnici snáší bolest sedřených rukou. Přestože už dnes netráví drtivá většina z nás celý den těžkou dřinou na poli a "dře(pí)me" místo toho před obrazovkami počítačů, má venkov stále i pro tu většinu z nás blahodárné účinky spojené s oddechem po (těžké psychické) práci. Uchylujeme se na venkov proto, protože zde mezi rozlehlými prostory polí a lesů zdají se problémy nicotné, neboť příroda používá zcela jiných (všech) měřítek. Toto je také to "okolí" zmiňované v úvodníku k tématům "veřejný prostor". Toto také je důvod, proč vymezovat hranice a stanovovat regulace, aby maximum z přírodních krás mohlo sdílet co nejvíce lidí. To jsou důvody, proč lidé ve městech tak rádi chodí do parků, přihlíží tekoucí vodě, vyjíždějí z měst na výlety do přírody.
3a
FARMA
3b
CHOV RYB
3c
KOŘENOVÁ ČISTÍRNA
3d
Navrhujeme pokusit se vytvořit z Hroubovic venkov samostatný v současném světě. Nikoliv krokem zpět, ale návratem k tomu dobrému, co technologie, automatizace a globalizovaný svět vykázal jako neefektivní nebo "zastaralé". Opanujeme, že příroda a její procesy principielně nemohou zastarat, neboť vše z ní vzešlo a vychází dodnes. Prostě řešeno - nejlepší brambory jsou stejně ty co si vypěstuju na zahradě, nejlíp chutnají stejně ta jablka co nám rostou za domem a nejchutnější maso mají stejně kuřata od sousedky Vomáčkové. Možnost vypěstovat a konzumovat vlastní potraviny nebo si koupit takové, co pro ně suroviny sklízeli tamhle a tamhle na poli či sadu je neobyčejně cenná (a chutná). Nepřispívá jen potěše chuťových kanálků a zdravé stravě, ale zejména k sepětí se s místem a potřebě jeho ochrany, stejně jako vážení si těch, jejichž námaha spatřená na poli nám potraviny obstarává. "Lidé vědí co věci stojí, aniž tuší, jakou mají ve skutečnosti hodnotu." Cílem je návrat k reálným a podloženým hodnotám, a to znamená často fyzickou práci.
"Ta koza trká!"
SADY, POLE, LESY
"To je macek!"
"Vedle KČOVky máme čolky!"
PRVKY SOBĚSTAČNOSTI
V rámci tématu soběstačnosti navrhujeme pokus o obecní správu zemědělských a lesních ploch - téma 3a - SADY, POLE LESY - využívajících produkčních ploch v katastru obce pro obživu jejích obyvatel (ať už práci či její produkty). Dále obnovení a podporu rozvoje farmy a tedy zejména živočišných produktů - 3b FARMA., které navrhujeme doplnit rybami z nově vybudovaného rybníka - 3c - CHOV RYB. Chovný rybník doplňujeme o výstavbu obecní kořenové čistírny odpadních vod, plnohodnotné alternativy k strojovým čistírnám, která řeší jak kvalitu vody v Anenském potoce, tak obecně komfort bydlení a možný rozvoj obce.
3
4
VENKOVNÍ AKTIVITY
venkovní aktivity
4a
HŘIŠTĚ U VODY
4b
HROUBOVICKÁ STEZKA
4c
Tato skupina temat doplňuje spíše racionálně budovaný obraz obce o zásadní prvek a tím je hra. Ať už je člověk v jakékoliv situaci, ať žije na venkově nebo ve městě, ať je starý nebo mlád, známka toho, že je "zdráv" je touha po hře. Touha projevit své schopnosti a dovednosti, ověřit si, čeho jsem (už/ještě) schopen nebo "jen" potřeba přijít na jiné myšlenky a získat tím nadhled je přítomna snad v každém z nás. Hra odlehčuje i řeší vážné situace, hrou je možné se výborně učit a pamatovat, získat pestré znalosti i nové přátele. Hra je ideální prostředek k seznámení se (s někým i něčím). Vážnost doby hře příliš nepřeje. Je ale třeba si uvědomit, že není snad nic svobodnějšího a povznášejícího. Zdravý člověk si hraje, protože hra je projevem zdravého a aktivního života. Je třeba si hrát. A je třeba tuto potřebu probudit a podporovat. Nejpřirozenějším subjektem her jsou děti, kterým ke hře stačí velmi málo. Věkem lidé tuto "skromnost" sice ztrácejí, ale příležitostně jsou schopni ji nárazově a spontánně uvolnit. V následujících tématech se zabýváme hrou a zábavou. Navrhujeme přeměnu nevyužívaného hřiště na velkou kopanou na koňský ranč - 4a - RANČ. Projížďky na koních, poznávání okolí Hroubovic z koňského sedla, prý nejhezčí pohled na svět. Zábava pro děti i dospělé, spojení člověka a zvířete. Výjimečné prostředí Anenského údolí oživujeme pásem různorodých herních aktivit pro všechny věkové kategorie - 4b - HŘIŠTĚ U VODY. Třešní na dortu je tema 4c - HROUBOVICKÁ STEZKA, propojující takřka vše zajímavé z Hroubovic. Toto je okruh, který je možné jít zas a znovu a vždy se něco nového přiučit o historii a fungování obce, o místní fauně a flóře o sobě samém při rozličných hrách i odpočinku s krásnými výhledy, meditaci. Zde se člověk doví, v jak jedinečném prostředí žije, ale také že je potřeba jej chránit, jeho obraz podporovat a rozvíjet. "Toto je místo kde já žiji!"
"Hyjééé!"
RANČ
"Nahraj!"
VENKOVNÍ AKTIVITY
"To jsem nevěděl!"
4
Pohled ze západu od Chrasti
Pohled od zahrádek k Bělé
vrstevnice á 2m
Pohled z východu od Luže
vrstevnice á 2m
Pohled od Bělé
vrstevnice á 2m
vrstevnice á 2m
Pohled na první domy při cestě z Anenského údolí /Hřiště u vody 4b/
Pohled na továrnu a náves směrem do Anenského údolí /Křižovatka u Haničky 1a, Blanka 2e, Náves 1d/
vrstevnice á 2m
Pohled na prostor návsi od Anenského údolí /Náves 1d/
vrstevnice á 2m
Pohled na prostor návsi a k východu obrácený svah s obecním úřadem /Náměstíčko 1e/
vrstevnice á 2m
vrstevnice á 2m
Pohled od obecního úřadu k Bělé /Náměstíčko 1e/
Pohled z jihovýchodu na Roubovický kopec /Křižovatka u Haničky 1a, Nové náměstí 1c, Obytná čtvrť 2c/
vrstevnice á 2m
Pohled od prvních domů po příjezdu od Chrasti /Informační chodník 1b, Křižovatka u Haničky 1a, Nové náměstí 1c/
vrstevnice á 2m
Pohled od továrny Botana proti proudu Anenského potoka /Nové náměstí 1c, Křižovatka u Haničky 1a, Informační chodník 1b/
vrstevnice á 2m
vrstevnice á 2m
zdroje MAPOVÉ PODKLADY http://www.amapy.cz http://www.maps.google.com http://cuzk.cz
zvláštní poděkování Chtěli bychom na tomto místě poděkovat panu Jiřímu Pokornému, starostovi obce Hroubovice, bez kterého by tento materiál nemohl vzniknout, a který nás svým citlivým přesvědčením a zaujetím pro budoucnost obce mimořádně inspiroval. Děkujeme za čas a péči, kterou jste nám věnoval.
DATOVÉ PODKLADY, FOTOGRAFIE A MAPY Obecní úřad Hroubovice http://hroubovice.infobec.cz/index.php OBRAZOVÉ REFERENCE A FOTOGRAFIE Autoři Uživatelé internetu PODNĚTY A INSPIRACE Obec Hroubovice a její obyvatelé http://www.luze.cz/architektonicka-koncepce-mesta.html http://www.revnice.cz/data/Rok 2011/námětová studie Řevnice.pdf http://hostetin.veronica.cz/
poděkování Ing. Štěpánu Špoulovi, krajinářskému architektu, za cenné podněty týkající se převodu vize do reality
V Praze dne 5. listopadu 2012, autoři