SNOWSPORT MANUAL - Modrá kniha lyžování

SYSTÉ M VZ D Ě LÁVÁNÍ AP U L

Z ÁK AZ NICK Ý S E RVIS

BIOMECHANIK A LY ŽOVÁNÍ

TECHNIK A LY ŽOVÁNÍ

ANALÝ Z A P OHY BU V LY ŽOVÁNÍ

VÝ U K A LY ŽOVÁNÍ

P ROGRE SE VÝ U K Y

LY Ž E , BOTY, JAK FU NGU JÍ A P ROČ?

SNOWSPORT MANUAL M OD RÁ KNIH A LY ŽOVÁ N Í TOM ÁŠ M IC A L, JIŘÍ NOHEJL A KO LEK TIV AUTO RŮ

HORY, BE Z P EČNOST A P RVNÍ P OMOC

SNOWSPORT MANUAL M O D R Á K N I H A LY Ž O VÁ N Í

Tomáš Mical, Jiří Nohejl a kolektiv autorů

PŘEDMLUVA Jsem velice potěšen, že jsem dostal příležitost představit vám knihu, která se vám právě dostává do rukou. Napsat knihu – učebnici zabývající se výukou lyžování vyžaduje, aby se sešel ten správný kolektiv profesionálů, kteří si nejen rozumí v tom, jak by měla výuka a technika lyžování vypadat, ale zároveň mají každý svůj vlastní, nezaměnitelný pohled a obrovské množství zkušeností z vlastní praxe. Rád bych ovšem zmínil jméno kolegy a kamaráda, bez kterého by kniha nebyla zdaleka tak kvalitní, jak brzy zjistíte, že opravdu je. Při naší společné práci s Jirkou Nohejlem totiž vždy dochází k zajímavému propojení a mixu našich představ, osobností, vzdělání a výsledkem je vytvoření jednoho velkého „supermozku“, ze kterého téměř vždy vyjde nějaká neotřelá myšlenka, nápad či projekt. Koncept a pojetí této knihy je výsledkem naší symbiózy.

Předkládaná kniha je dalším mezníkem v nekonečné evoluci výukových materiálů APUL. Navazujeme na knihu Lyžování z dílny Ondry Nováka a Radka Drahoňovského, která se od svých předchůdců svým pojetím a obsahem dosti liší. Po čtyřech letech dalšího zpřesňování, konfrontace se zahraničními materiály, diskuzí a testování našich konceptů v praxi přicházíme s dalším vývojovým stupněm. Držíte v rukou knihu, která svým obsahem a záběrem vytváří pomyslné základy domu, který ve finále symbolizuje profil plně vzdělaného profesionála v oblasti výuky zimních sportů. Budeme se tedy zabývat výukou začátečníků až středně pokročilých lyžařů, kteří již brázdí lehké červené sjezdovky. Asi netřeba zdůrazňovat, že bez dobrých a pevných základů nebude nikdy celý dům tak kvalitní, jako se základy pevnými jak skála.

Jasně si pamatuji, jak nezkušený jsem byl, když jsem vedl svou první lekci jako instruktor lyžování. Stejně tak nezkušený jsem byl na začátku své lektorské kariéry.

Mezitím jsem většinu svého času strávil studiem myšlenek různých inspirativních instruktorů a lektorů z celého světa, které jsem měl tu čest poznat. Nejsem si jistý, jestli ještě dokážu všechny vyjmenovat, ale stále si vedu deník s poznámkami, nápady, zkušenostmi, které vkládám do této knihy. Stejně, jako jsem byl já inspirován mnoha obdivuhodnými lidmi a materiály, doufám, že tato kniha bude inspirací pro vás.

Věříme, že si práci s knihou užijete přinejmenším stejně tak, jako jsme si my užívali její vymýšlení a vytváření. Zároveň vás prosíme, abyste s námi sdíleli vaše poznatky a zkušenosti a pomohli tak spoluvytvořit knihu ještě lepší a inspirativnější.

Mgr. Tomáš Mical Vedoucí vzdělávání APUL

4

JAK KNIHU POUŽÍVAT? Spíše než k souvislému čtení od první stránky po poslední, je kniha zamýšlena jako praktický pomocník, zásobárna zkušeností a triků z praxe.

Zkuste se tedy vždy zaměřit na téma, se kterým potřebujete pomoci, které vás zajímá a nebojte se do knihy vpisovat, vyznačovat, či ji doplňovat o nové zkušenosti.

Aby se vám kniha lépe používala, snažili jsme se ji koncipovat maximálně interaktivně. Barevné členění kapitol není náhodné, ale odpovídá barvám tří dovednostních oblastí: LYŽOVÁNÍ (modrá) VÝUKA (zelená) ANALÝZA (červená).

Na začátku každé kapitoly najdete stručný obsah a také si uděláte představu o tom, co se po prostudování kapitoly naučíte. Knihou vás budou provázet různé piktogramy a ikonky, které zvýrazňují důležitou či zajímavou informaci, nebo propojují souvislosti z jedné kapitoly do kontextu jiných kapitol.

Na konci každé části knihy si nezapomeňte odpovědět na otázky, které vás otestují, zda jste opravdu obsahu dané kapitoly porozuměli. Pokud si ovšem správností své odpovědi nejste jistí, zkuste se v knize vrátit o krok zpět a vyhledat tak informace, které vám pomohou lépe pochopit.

K textu zkuste přistupovat kriticky a konstruktivně.

Přemýšlejte, porovnávejte, a především vše testujte v praxi.

Kouzlo spočívá v trpělivosti, autentickém prožitku a zkušenosti a ta nemůže být vyčtena pouze z knih, ta přichází s praxí a s časem. Doufáme, že se předkládaná kniha stane vaším novým pomocníkem a partnerem na cestě k poznání a k novým dovednostem.

Případová studie – co už o tématu víme z jiných oborů?

Zajímavosti a triky z praxe.

Jaký je váš názor na věc?

KAPITOLA 8 KAPITOLA 3

Na co určitě nezapomenout!

Navigace – co již známe z jiné kapitoly či co se ještě naučím z jiné?

Klíčové body dané části progrese.

Citát, zajímavost

Tak s chutí do toho!

5

PŘEDMLUVA....................................................................................................................................... 4 JAK KNIHU POUŽÍVAT?..................................................................................................................... 5

OBSAH

SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ APUL

1

1.1 Úvod do vzdělávání lyžařských instruktorů APUL....................................................................10 1.2 Filosofie vzdělávacího systému APUL...................................................................................... 11 1.3 Struktura vzdělávání APUL........................................................................................................12 1.4 Systém hodnocení na kurzech APUL........................................................................................14 1.5 Závěr...........................................................................................................................................15 ZÁKAZNICKÝ SERVIS

2

2.1 Úvod do zákaznického servisu..................................................................................................18 2.1.1 Zákaznický servis pro instruktory lyžování...................................................................18 2.1.2 Proč je kvalita služeb tak důležitá?...............................................................................19 2.1.3 Co je to zákaznický servis?...........................................................................................19 2.2 Základní komponenty zákaznického servisu.......................................................................... 20 2.2.1 Zvolit si svůj přístup.......................................................................................................21 2.2.2 Být profesionál.............................................................................................................. 22 2.2.3 Umět komunikovat........................................................................................................ 25 2.2.4 Dovednosti pro práci s lidmi........................................................................................ 27 2.2.5 Zvládání krizových a náročných situací...................................................................... 29 2.3 Struktura fungování lyžařské školy......................................................................................... 30 2.4 Shrnutí kapitoly......................................................................................................................... 32 BIOMECHANIKA LYŽOVÁNÍ

3

3.1 Anatomie a výuka lyžování....................................................................................................... 36 3.2 Základní pohyby těla................................................................................................................. 37 3.3 Základní pohyby kloubů............................................................................................................ 38 3.4 Jednotlivé segmenty těla......................................................................................................... 38 3.4.1 Noha............................................................................................................................... 38 3.4.2 Koleno............................................................................................................................ 38 3.4.3 Kyčelní kloub................................................................................................................. 39 3.4.4 Pánev a páteř................................................................................................................ 39 3.5 Shrnutí kapitoly......................................................................................................................... 40 TECHNIKA LYŽOVÁNÍ

4

4.1 Úvod do techniky lyžování........................................................................................................ 44 4.2 Základy fyzikálních principů lyžování...................................................................................... 45 4.2.1 Rovnováha..................................................................................................................... 46 4.2.2 Klouzání..........................................................................................................................47 4.2.3 Zatáčení......................................................................................................................... 48 4.3 Základní dovednosti lyžařské techniky....................................................................................51 4.3.1 Dynamická rovnováha.................................................................................................. 52 4.3.2 Otáčení.......................................................................................................................... 53 4.3.3 Hranění.......................................................................................................................... 54 4.3.4 Práce s tlakem.............................................................................................................. 54 4.3.5 Vedení lyží – kombinace dovedností........................................................................... 55 4.3.6 Načasování pohybů...................................................................................................... 56 4.3.7 Intenzita pohybů........................................................................................................... 57 4.4 Technika základního oblouku................................................................................................... 58 4.5 Technika paralelního oblouku.................................................................................................. 60 4.6 Technika krátkého paralelního oblouku.................................................................................. 62 4.7 Shrnutí kapitoly......................................................................................................................... 63 ANALÝZA POHYBU V LYŽOVÁNÍ

5 6

5.1 Úvod do principů analýzy......................................................................................................... 66 5.2 Analýza jako kombinace znalostí............................................................................................. 68 5.3 Základní proces analýzy........................................................................................................... 69 5.4 Analýza pohybu základního oblouku........................................................................................71

5.5 Analýza pohybu paralelního oblouku....................................................................................... 73 5.6 Shrnutí kapitoly......................................................................................................................... 75 VÝUKA LYŽOVÁNÍ

6

6.1 Pojetí a model výuky lyžování.................................................................................................. 78 6.2 Model lekce...............................................................................................................................80 6.2.1 Představení.....................................................................................................................81 6.2.2 Analýza.......................................................................................................................... 82 6.2.3 Cíle................................................................................................................................. 83 6.2.4 Výuka............................................................................................................................. 84 6.2.5 Reflexe........................................................................................................................... 86 6.2.6 Shrnutí........................................................................................................................... 87 6.3 Profil studenta (klienta)...........................................................................................................88 6.4 Výukové prostředky instruktora...............................................................................................91 6.4.1 Způsoby vedení výuky .................................................................................................91 6.4.2 Ovládání a organizace skupiny.................................................................................... 92 6.4.3 Základní výukové postupy............................................................................................ 94 6.4.4 Základní výukové styly................................................................................................. 95 6.4.5 Výukové nástroje instruktora – přehled...................................................................... 97 6. 5 Shrnutí kapitoly........................................................................................................................ 98 PROGRESE VÝUKY

7

7.1 Cesta modrou progresí – přehled........................................................................................... 102 7.2 Modrá progrese....................................................................................................................... 105 7.2.1. Seznámení s lyžařským vybavením........................................................................... 105 7.2.2 Základy pohybu na lyžích............................................................................................ 106 7.2.3 Úvod do klouzání......................................................................................................... 108 7.2.4 Úvod do zatáčení..........................................................................................................110 7.2.5 Cesta do paralelního postavení................................................................................... 116 7.2.6 Vylepšování paralelního oblouku.................................................................................118 7.3 Taktika výuky a situační řešení...............................................................................................123 7.3.1 Velikost skupiny............................................................................................................123 7.3.2 Terén..............................................................................................................................124 7.3.3 Počasí a sníh.................................................................................................................124 7.3.4 Vybavení střediska.......................................................................................................125 7.4 Jak propojit znalost o pohybu a technice s výukou lyžování................................................126 7.5 Shrnutí kapitoly....................................................................................................................... 128 LYŽE, BOTY, JAK FUNGUJÍ A PROČ?

8

8.1 Úvod..........................................................................................................................................132 8.2 Lyže a jejich konstrukce .........................................................................................................132 8.3 Kategorie lyží...........................................................................................................................133 8.4 Slovníček pojmů......................................................................................................................134 8.5 Jak to celé funguje dohromady..............................................................................................136 8.6 Bota je základ života. Zejména pak lyžařova. ...................................................................... 138 8.7 Shrnutí kapitoly....................................................................................................................... 140 HORY, BEZPEČNOST A PRVNÍ POMOC

9

9.1 Úvod..........................................................................................................................................144 9.2 Znalost lyžařského střediska .................................................................................................145 9.3 Pravidla fis a chování na sjezdovce........................................................................................146 9.4 První pomoc.............................................................................................................................147 9.5 Ošetření zraněného.................................................................................................................149 9.6 S čím se ještě můžete setkat?............................................................................................... 150 9.7 Shrnutí...................................................................................................................................... 151 REFERENCE A DALŠÍ INSPIRAČNÍ ZDROJE..................................................................................152 PODĚKOVÁNÍ...................................................................................................................................152 SLOVNÍČEK POJMů.........................................................................................................................153

7

SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ APUL

APUL se neustále snaží zvyšovat kvalitu vzdělávání instruktorů lyžování, snowboardingu, telemarku a freestylu v České republice na úroveň srovnatelnou se světovou špičkou v tomto oboru. Základem pro kvalitní vzdělávání instruktorů v České republice je systém vzdělávání APUL. Systém vzdělávání APUL je ucelený soubor pravidel, obsahující strukturu kurzů, zkouškové požadavky, systém hodnocení zkoušek a pravidla dalšího vzdělávání lektorů, který tvoří základní rámec činnosti APUL. Nedílnou součástí systému vzdělávání je i technický a výukový koncept APUL, který popisují obsah, se kterým se v průběhu vzdělávání APUL setkáte.

systém vzdělávání APUL CO SE V TÉTO KAPITOLE NAUČÍM? Co tvoří systém vzdělávání APUL. Jaké kurzy APUL nabízí.

Co mohu díky licenci od APUL dělat.

Jak funguje škála hodnocení během zkoušek a jaké má výhody.

Co zajišťuje kvalitu lektorského sboru APUL.

PŘÍPADOVÁ STUDIE

1

PŘÍPADOVÁ STUDIE: COCA-COLA, PŘÍBĚH ÚSPĚCHU INOVACÍ V TRADIČNÍM OBALU. O úspěchu nápoje se jménem Coca-Cola se ve veřejném prostoru vedou diskuse. Charakteristický tmavý nápoj plný bublinek má své příznivce i odpůrce, ale všichni se shodnou na tom, že se jedná celosvětový fenomén. Byť byl jeho vznik spíše náhodou než cíleným zamýšleným plánem lékárníka Johna Pembertona, dosáhl tento nápoj díky své nezaměnitelné chuti, kvalitní receptuře a progresivnímu řízení firmy celosvětové popularity.

Historie firmy Coca-Cola je lemována zástupy replik, alternativních chutí, náhražek a jiných podvodných jednání konkurentů. Jednou z věcí, která dělá Coca-Colu tím pravým originálem, který znají lidé po celém světě, je to, že byla schopná přijít na trh s neuvěřitelným množstvím inovací, aniž by zároveň ztratila tradici svého jména či opustila tradiční receptury. Úspěch firmy Coca-Cola stojí na nezaměnitelném know-how, které si majitelé firmy předávají již více než sto let.

1.1

SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ APUL

Úvod do vzdělávání lyžařských instruktorů APUL Pracovní trh pro instruktory lyžování je velmi konkurenční prostředí a to jak doma, tak i v zahraničí. Nejen že české lyžařské školy požadují univerzální instruktory s pozitivním přístupem ke klientovi, ale stále více českých instruktorů má zájem vycestovat do zahraničí a uplatnit tak získané dovednosti z kurzů APUL a zkušenosti z práce v členských lyžařských školách.

Možností je mnoho, ale dvě nejvýznamnější se nabízí díky otevřenému pracovnímu trhu v Evropské unii a díky možnosti žádat o takzvaná „working holiday“ víza, která jsou pro české občany otevřena do Kanady, na Nový Zéland a do Austrálie.

APUL je dlouhodobě nejkvalitnějším poskytovatelem vzdělávání pro instruktory lyžování v České republice a patří rovněž mezi špičku ve střední a východní Evropě.

Cílem APUL je však neustále zvyšovat

10

kvalitu vzdělávání a nabízet tak kvalifikace, které jsou na úrovni západoevropských a zámořských standardů.

Vedle členství v mezinárodních organizacích jako je ISIA, Interski a iniciativa MoU, je kvalita vzdělání APUL zajišťována transparentním a otevřeným systémem vzdělávání, který je vytvořen tak, aby vzdělání APUL poskytovalo jeho absolventům tu nejlepší startovní pozici pro práci lyžařského instruktora doma i v zahraničí.

Z tohoto důvodu není systém vzdělávání APUL tvořen pouze na základě lokálních potřeb a zájmů, ale vychází z dlouholeté spolupráce mezi metodickou komisí APUL a mnoha odborníky na vzdělávání instruktorů v Evropě, USA, Kanadě, Austrálii a na Novém Zélandu.

1.2 Filosofie vzdělávacího systému APUL Filosofie vzdělávacího systému APUL je postavena na třech základních stavebních kamenech, které ve své kombinaci tvoří profil univerzálního instruktora lyžování. Doma i v zahraničí sledujeme rostoucí poptávku po kvalitních instruktorech, kteří jsou schopni pracovat se specifickými potřebami, nároky, představami a cíli klientů. Je proto nutné, aby instruktor uměl nejen výborně lyžovat, ale také aby rozuměl technice lyžování, byl schopen analyzovat pohyb, najít příčinu chyb a vše efektivně předal během výuky svým studentům.

Ve snaze udržet krok se světovým trendem a poskytnout prestižní vzdělávání, klade vzdělání APUL důraz na rovnováhu tří základních dovednostních oblastí u instruktorů lyžování: technika lyžování, výuka lyžování, analýza a technické porozumění.

Tyto dovednostní oblasti se poté prolínají instruktorským vzděláváním od základních kurzů až po vzdělávání lektorů.

UKÁZKY TECHNIKY

KRITICKÉ MYŠLENÍ

CVIČENÍ A ÚKOLY

PÉČE O KLIENTA

SPORTOVNÍ LYŽOVÁNÍ

PREZENTAČNÍ DOVEDNOSTI LYŽOVÁNÍ

OFF-PISTE

1

VÝUKA

VEDENÍ VÝUKY

BOULE

PSYCHOLOGIE

FYZIKA ANALÝZA

BIOMECHANIKA SYSTÉMOVÉ MYŠLENÍ ANATOMIE LIDSKÉHO TĚLA

Každá z těchto dovedTECHNICKÉ POROZUMĚNÍ nostních oblastí je zákla... dem pro zkouškové požadavky na kurzech APUL. Na daných úrovních je nutné zvládnout nejen požadovanou techniku lyžování, ale zároveň je nutné získat znalosti a praktické dovednosti k vedení výuky a osvojit si technické znalosti a metody analýzy pohybu. Vzdělání APUL tak klade důraz na univerzalitu schopností a dovedností.

Absolvent je poté komplexním instruktorem lyžování, který velmi dobře lyžuje, skvěle vyučuje a má dostatek technických znalostí potřebných k analýze.

SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ APUL

...

...

11

1.3

1

Struktura vzdělávání APUL KURZ / ZKOUŠKA

LICENCE

TRVÁNÍ

MEZINÁRODNÍ ÚROVEŇ

Zkouška APUL L

APUL

L

3 dny

Trainer

Zkouška APUL A

9 dní

Kurz APUL "A2" (tunning expertních dovedností) APUL

Level 4

A

Individuální celosezónní příprava

Kurz APUL "A1" (úvod do expertního lyžování, výuky a analýzy pohybu)

SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ APUL

Kurz APUL druhý nástroj

12

Kurz APUL Kouč 1

Kurz APUL Laviny 1

7 dní

ISIA

16 dní Level 3 ISIA

Kurz APUL "B" (pokročilé lyžování na sjezdovce i v off-pistu, pokročilá výuka a analýza)

APUL

B

9 dní

Kurz APUL "C" (zaměření na paralelní lyžování a jeho výuku)

APUL

C

6 dní

Level 2

Kurz APUL "D" (úvod do výuky lyžování)

APUL

D

5 dní

Level 1

D

Na kurzu D pokládáme základní stavební kameny pro další stupně vzdělávání. Klademe důraz na pochopení základních principů techniky lyžování, analýzy a výuky začátečníků a mírně pokročilých lyžařů všech věkových kategorií. Kandidáti si během kurzu osvojí dovednosti související s organizací výuky, prezentací informací a komunikací s klientem a získají základní znalosti o technice lyžování, jejích biomechanických základech a metodách používaných při analýze pohybu.

Licence APUL

A

Vzdělání na úrovni APUL A se zaměřuje na zdokonalování zkušených lyžařů a vylepšování jejich technických dovedností včetně propojení těchto dovedností s technickými znalostmi. Na kurzu A aplikujeme lyžařskou techniku na náročné a variabilní situace a zároveň klademe důraz na velmi precizní provedení technického lyžování.

Vzdělání na úrovni APUL C se zaměřuje na vedení skupinové výuky mírně pokročilých až pokročilých lyžařů. Na kurzu C rozšiřujeme získané základy techniky, výuky a analýzy z předešlého kurzu a klademe důraz na vylepšování tzv. paralelního oblouku ve všech jeho variantách. Zajímavou částí kurzu C je základní vhled do freestylu.

Kurz A je rozdělen na dvě části. Část A1 se koná na podzim a v závěru této části dostávají kandidáti zpětnou vazbu na své dovednosti a schopnosti. Díky rozdělení na dvě části A1 a A2 tak mají kandidáti možnost přes následující zimní sezonu trénovat, sami na sobě pracovat a zlepšovat se na cestě k licenci A. Část A2 se koná na jaře a je zakončena zkouškami pro kurz APUL A. Vzdělání APUL A otevírá mnoho směrů rozvoje kariéry. Směrem k nejvyšší světové licenci ISIA Card, v EU uznávanému standardu MoU, k licenci L a tudíž k práci v lektorském sboru.

Licence APUL

ISIA Card

Licence APUL

C

B

Vzdělání na úrovni APUL B se zaměřuje na výuku pokročilých lyžařů s důrazem na vedení privátní výuky. Na kurzu B rozšiřujeme dovednosti získané v základní úrovni vzdělávání a doplňujeme je o detailnější pochopení konceptu výuky a jeho kreativní aplikaci na konkrétní situaci a požadavky klienta.

Pro získání mezinárodně uznávané licence ISIA Card je nutné vedle absolvování celého vzdělání APUL a získání licence APUL A absolvovat i takzvaný ISIA Speedtest, který je náročnější variantou APUL testu v obřím slalomu.

ISIA známka

Vrcholným kurzem struktury vzdělání APUL a zároveň vstupenkou do lektorského sboru a na kurzy APUL je kurz licence APUL L. Krom zkoušky z lyžování, výuky (lektorování) a analýzy je součástí kurzu také tzv. shadowing zkušeného kolegy v průběhu reálného lektorování kurzu APUL. Držitelé licencí L jsou jednou za dva roky zváni na tzv. kalibraci lektorského sboru.

Držitel ISIA známky je instruktor nejen se světově uznávanou licencí, ale hlavně s dovednostmi na úrovni, které ho předurčují k práci po celém světě.

Vedle kurzu APUL B obsahuje licence na úrovni ISIA známky také úvod do závodního lyžování, základní kurz druhého nástroje a úvod do lyžování ve volném terénu a lavinové problematiky.

Licence APUL

L

1

SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ APUL

Licence APUL

13

1.4

1

SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ APUL

Hodnocení na kurzech APUL využívá škálu hodnocení 0–10 bodů.

Desetibodová škála se prolíná celým vzděláním od základního kurzu APUL D až po vzdělávání lektorů. Tento systém hodnocení přináší řadu výhod a to zvláště pro kandidáty a absolventy jednotlivých vzdělávacích stupňů. Mezi výhody tohoto systému patří především zvýšení transparentnosti hodnocení, porovnatelné hodnocení mezi jednotlivými kurzy a hlavně zvýšení informační hodnoty výsledného hodnocení. Hodnocení, které kandidát na konci kurzu obdrží, vyjadřuje nejen to, zda daný kandidát u zkoušky uspěl či nikoli, ale zároveň poskytuje informaci, na jaké úrovni se jeho dovednosti nacházejí.

14

Na této desetibodové škále se hodnotí všechny tři dovednostní oblasti a kandidát tak v hodnocení vidí úroveň a relativní kvalitu svých dovedností. Díky této informaci má kandidát možnost zjistit, na jaké úrovni ve vzdělání APUL se jeho momentální dovednosti nachází.

Systém hodnocení na kurzech APUL

Hodnocení 0 bodů odpovídá úrovni dovedností, která je nedostatečná pro výkon povolání lyžařského instruktora na jakékoli úrovni. Naproti tomu hodnocení 10 bodů odpovídá úrovni dovedností, která odpovídá požadavkům kladeným na lektory nejvyšší úrovně vzdělávání lyžařských instruktorů. Hodnocení 1 bod, 2 body, 4 body a 6 bodů jsou poté hranice pro úspěšné absolvování kurzu APUL D, resp. APUL C, resp.

APUL B, resp. APUL A. Vzdělávání lektorů je hodnoceno na stejné škále a dosažení úrovně dovedností s hodnocením 7 bodů na lektorském kurzu zakládá možnost přihlásit se na konkurz do lektorského sboru.

10 bodů

nejlepší ukázka dané dovednosti během kalibrace lektorského sboru

9 bodů

dovednosti na úrovni Lektor L3

8 bodů

dovednosti na úrovni Lektor L2

7 bodů

dovednosti na úrovni Lektor L1

6 bodů 5 bodů 4 body 3 body

dovednosti na úrovni Instruktor APUL A

dovednosti na úrovni Instruktor APUL B

2 body

dovednosti na úrovni Instruktor APUL C

1 bod

dovednosti na úrovni Instruktor APUL D

0 bodů

minimální vstupní úroveň dovedností

1.5

Za více než 20 let své úspěšné činnosti prošel APUL řadou změn. Veškeré změny jsou dělány s jediným cílem a tím je neustálé zvyšování kvality vzdělávání a dobrého renomé APUL doma i v zahraničí.

Víceúrovňový systém vzdělávání má za cíl zabezpečit nejen kvalitu absolventů, ale i kvalitu lektorů, kteří kurzy vedou a hodnotí závěrečné zkoušky.

Vzdělávací systém APUL je v neustálé evoluci a přizpůsobuje se světovým trendům. Jsme v úzkém kontaktu se zahraničními lyžařskými asociacemi a APUL se také aktivně účastní mezinárodního kongresu Interski, který se koná vždy jednou za čtyři roky.

1

Doufáme, že i vy, kandidáti kurzů APUL, oceníte přístup a obsah našich kurzů a vzdělávacího systému, stejně jako zahraniční profesionálové, u kterých se setkal český systém vzdělávání instruktorů APUL s velmi pozitivním ohlasem.

SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ APUL

Závěr

15

ZÁKAZNICKÝ SERVIS

V předcházející části knihy jsme se seznámili s fungováním, strukturou a současným směřováním APUL. V následující kapitole uděláme první krok ve vzdělávání univerzálního profesionála v oblasti zimních sportů.

Budeme se zabývat tím, co v našem zaměstnání odlišuje kvalitu od kvantity a profesionála od amatéra. Budeme se věnovat zákaznickému servisu a přístupu k povolání instruktora lyžování.

zákaznický servis CO SE V TÉTO KAPITOLE NAUČÍM? Zvolit si správný přístup k profesi instruktora lyžování.

Definovat smysl a pojetí zákaznického servisu APUL. Umět komunikovat a vystupovat jako profesionál.

Porozumět různým typům lidí a umět řešit krizovou situaci.

Orientovat se ve struktuře a fungování lyžařské školy.

PŘÍPADOVÁ STUDIE ÚSPĚCH ŽLUTÝCH AUTOBUSŮ?

2

Snad ke každému z nás se již dostal příběh žlutých autobusů a vlaků, které již jedenáct let brázdí české i evropské silnice a železnice. Žluté autobusy přepravily v roce 2014 rekordních 6,7 milionů cestujících a potvrdily pozici jedničky na trhu. Ti, kteří se žlutými autobusy ještě necestovali, se často ptají, co vlastně stojí za jejich úspěchem. Ředitelka „žluté“ autobusové dopravy Ivana Kašická komentuje úspěch firmy následovně: „Jsem přesvědčená, že je to kvůli tomu, že udržujeme vysokou kvalitu cestování a našich služeb. Neustále vytváříme nové linky, posilujeme ty stávající a investujeme do obnovy vozového parku. Díky komfortnímu cestování v nejluxusnějších autobusech a nadstandardnímu palubnímu servisu se k nám vracejí spokojení zákazníci a neustále přibývají noví.“ zdroj >>> studentagency.cz

2.1

ZÁKAZNICKÝ SERVIS

Úvod do zákaznického servisu

Vašim zákazníkům je jedno, kolik toho víte, dokud nezjistí, jak moc vám jde o ně.

Ať chceme, či nechceme, žijeme v době, která je řízena neviditelnou rukou trhu.

Damon Richards Pouze ti z nás, kteří se s tímto faktem smíří a pochopí, že je potřeba se systémem nebojovat, ale využívat ho, mají možnost profesně přežít. Příběh žlutých autobusů jasně dokazuje, že v každé době je možné být úspěšný, a to i v konkurenci státem dotovaných podniků a jiné silné konkurenci. Předkládaný text má ambici odpovědět na otázku, jakým způsobem je možné dosáhnout podobného úspěchu žlutých autobusů v oblasti výuky lyžování.

2.1.1 Zákaznický servis pro instruktory lyžování Zimní středisko, ve kterém pracujeme jako instruktoři zimních sportů, se neživí ničím jiným než tím, že prodává služby. Miliony lidí po celém světě tyto služby kupují a s vidinou nezapomenutelných zážitků, které zimní aktivity nabízejí, vyrážejí se svými rodinami či s přáteli do hor. Celkový zážitek a dojem z pobytu na horách je tvořen stovkami interakcí hosta a personálu střediska, a to již od prvního zavolání či zamluvení ubytování online přes samotný pobyt až po sbalení si věcí a odjezd domů.

18

2.1.2 KVALITA SLUŽBY

Platí zde základní pravidlo: špatná péče o klienta = méně klientů, méně klientů = prodá se méně služeb a méně služeb = málo práce pro nás instruktory.

Nezáleží na tom, zda je pro někoho z nás kariéra instruktora zimních sportů cestou na několik příštích desítek let, nebo pouze vyplněním jedné či dvou volných sezón při studiu. Věřte, že úspěch a radost z naší práce je přímo odvislý od spokojenosti našich klientů a jejich rozhodnutí zvolit si pro své příští zimní prázdniny opět naše zimní středisko a naše služby.

Existuje mnoho důvodů a faktorů, které ovlivňují rozhodování našich hostů o tom, zda se vrátí opět k nám. Některé z nich, jako např. sněhové podmínky, velikost areálu, kvalitu lanovek či počasí nemůžeme jakožto instruktoři zimních sportů ovlivnit.

Existuje ovšem jeden velmi důležitý faktor, který má enormní dopad na rozhodování našich hostů o tom, zda si vyberou opět naše středisko a naše služby a který je naštěstí zcela v naší moci. Je to zákaznický servis a kvalita péče o naše klienty.

Zákazník je důvod, proč si můžeme s přáteli užívat celou zimu to, co nás baví a za co ještě dostáváme zaplaceno. Čím lepší servis jsme schopni poskytnout, tím více spokojených a loajálních klientů se za námi bude vracet.

Žijeme v době „služeb“.

Skoro všichni je den co den využíváme pro uspokojování svých potřeb. Stáváme se denně zákazníky a každý z nás za své peníze očekává tu nejvyšší kvalitu servisu.

Právě kvalita poskytovaných služeb rozhoduje o tom, kam chodíme do restaurace, jakými cestujeme autobusy či vlaky, jakou studujeme školu, kdo je náš zubař, či kam chodíme nakupovat potraviny.

2.1.3 Co je to zákaznický servis?

Jaká jsou vaše kritéria při výběru služby, za kterou jste ochotni zaplatit?

2

ZÁKAZNICKÝ SERVIS

Proč je kvalita služeb tak důležitá?

Jedná se o široké spektrum činností (dovedností), které nám pomáhají uspokojit potřeby a tužby našich klientů. Abychom tohoto cíle dosáhli, poskytujeme zákazníkům profesionální servis na té nejvyšší možné úrovni a to před, během a dokonce po samotném nákupu produktů, které naše lyžařská škola nabízí.

19

2.2 Základní komponenty zákaznického servisu

2

Jako instruktoři zimních sportů jsme v přímém kontaktu s našimi klienty častěji a déle než ostatní zaměstnanci lyžařského areálu. Proto instruktoři, kteří poskytují svým klientům mimořádný servis, budou úspěšní. Ti, kteří poskytují pouze nezbytně nutný servis, možná přežijí. Ti ostatní však určitě ne. Ve zbytku kapitoly se budeme zabývat základními komponenty, na kterých je každý dobrý zákaznický servis založen.

Vyzdvihneme konkrétní dovednosti, které nám pomohou stát se instruktory, kteří budou úspěšní.

A co je tedy pro dobrý zákaznický servis důležité?

ZVOLIT SI SVŮJ PŘÍSTUP BÝT PROFESIONÁL UMĚT KOMUNIKOVAT DOVEDNOSTI PRO PRÁCI S LIDMI ZVLÁDÁNÍ KRIZOVÝCH A NÁROČNÝCH SITUACÍ

OBSLUHA V RESTAURACI

ZÁKAZNICKÝ SERVIS

Asi každý máme zkušenost s restauracemi, kde nám číšník přinese jídelní lístek na stůl a zeptá se nás: „Tak co to bude?“. Úplně jiný pocit však budeme mít, když se ocitneme v jiné restauraci, kde narazíme na usměvavého číšníka, který přichází se slovy: „Dobrý den, vítejte v naší restauraci, jmenuji se Jiří a jsem vám plně k dispozici. Jak se dnes máte?“ Předpokládejme, že v obou restauracích dostaneme stejně kvalitní jídlo a nápoj a za stejnou cenu.

V jaké z restaurací se budete cítit lépe a proč?

ZAJÍMAVÁ FAKTA O ZÁKAZNICKÉM SERVISU — Náklady na získání nového zákazníka jsou pětkrát větší než udržení jednoho stálého zákazníka.

— Když jsou s vámi zákazníci spokojeni, řeknou to dalším pěti lidem. Když nejsou spokojeni, řeknou to dalším deseti lidem.

— 91 % zákazníků se k vám nevrátí zpět, pokud nejsou spokojeni s vaším zákaznickým servisem. zdroj >>> www.helpscout.net

20

2.2.1 Zvolit si svůj přístup

Vždy si můžete vybrat způsob, kterým přistoupíte ke své práci, a to i když nebudete mít možnost vybrat si práci, kterou zrovna děláte.

Určitě bychom zde mohli nalézt mnoho zajímavých souvislostí, ale spokojíme se s tvrzením, že pokud děláme, co nás baví, je to na nás vidět... Očividné je to právě ve službách, kde více než o neustálý úsměv jde hlavně o celkový přístup a způsob, jak svou profesi vnímáme.

2

Damon Richards

TŘI ZEDNÍCI

Pár tipů, jak na to Poznejte sami sebe a buďte k sobě upřímní.

— Jak byste chtěli, aby se k vám choval váš vlastní instruktor?

— Udělejte si jasno v tom, jak by měl vypadat správný přístup k práci.

— Znáte své silné a slabé stránky?

Pracujete na nich?

— Dělejte vše, jak nejlépe dokážete.

Možná už jste slyšeli historku o třech zednících. Všichni tři dělají stejnou práci. Člověk, který jde kolem, se jich ptá, co že to vlastně dělají. První odpoví, že rovná cihly. Druhý, že staví zeď. A třetí prohlásí, že buduje katedrálu.

Co nám mohou odpovědi zedníků napovědět o přístupu, který si pro svou práci zvolili? A jaký přístup bychom si měli zvolit my?

ZÁKAZNICKÝ SERVIS

Způsob, kterým ke své práci a k výuce přistoupíme, je zásadním faktorem úspěšného zákaznického servisu. Každý z nás se jistě setkal s někým, kdo svou práci dělá proto, že ho baví, a ne jen proto, že za ni dostává zaplaceno. Je to na něm prostě vidět a my máme často nepopsatelnou chuť si od takového člověka něco koupit a strávit s ním alespoň trochu času. Stejně tak jsme se každý ve svém okolí jistě setkali s pravým opakem a sami sebe se ptali: „Proč to ten pán/ta paní dělá, když ho to nebaví?“

21

Jsme tam pro naše hosty, ne oni pro nás.

2

— Přivítejte se s klienty s úsměvem a představte se.

— Naučte se jejich jména a často klienty jménem oslovujte.

— Ukažte jim, že o ně máte zájem a jste rádi v jejich společnosti.

— Naslouchejte jim a pak reagujte na jejich potřeby.

— Decentní humor vždy pomáhá uvolnit atmosféru.

— Buďte trpěliví a chápaví, staňte se pro vaše klienty oporou.

ZÁKAZNICKÝ SERVIS

Děláme, co nás baví.

22

— Ukažte klientům, jak moc vás lyžování baví.

— Zkuste na ně svůj entusiasmus přenést.

— Sdílejte s nimi vaše vlastní zážitky.

— Ukažte, že máte touhu učit se stále něco nového.

Většina z nás se stala instruktory proto, že milujeme zimní sporty.

Děláme, co nás baví. Snažme se tedy naše nadšení pro zimní sporty a pobyt v zimní přírodě přenést na naše hosty. Máme tak možnost ovlivnit to, zda lyžování zůstane jejich celoživotní vášní, či zda jejich první týden na horách bude také jejich posledním.

A professional is someone who can do his best work when he doesn’t feel like it.

Alistair Cooke

2.2.2 Být profesionál Každý si pod tímto termínem může představit něco jiného. Pro někoho je to člověk, který se věnuje sportu v závodní podobě (profesionální hokejista, atlet, lyžař apod.). Pro jiného to může být člověk s jistým přístupem k práci, způsobem chování a jednání. Někdo si zase představí firmu či službu na úrovni, splňující nejvyšší možné požadavky. My se v této kapitole zaměříme na lyžařského instruktora v komplexní podobě: ve vztahu k jeho vzdělání, chování, vystupování jak v práci, tak i ve volném čase, ve vztahu ke klientovi, k lyžařské škole či celému lyžařskému středisku.

Lyžařský instruktor je v zimním středisku jistou autoritou, vzorem pro ostatní, někdo, na koho se mohou lidé obrátit o pomoc, o radu. Instruktor nese na svých ramenou určitou míru zodpovědnosti a jeho úspěch je podmíněn velkou mírou profesionality.

1) Instruktora čekajícího na meeting pointu. Jeho uniforma je čistá, úhledně zapnutá, na hlavě má zapnutou helmu. Usmívá se a rozhlíží se po okolí, hledaje svého klienta.

2) Prázdný meeting point. V dálce vidí přicházet muže v rozepnuté bundě a lyžařských botách. Cigareta v ústech, pětidenní strniště na bradě, vrabčí hnízdo na hlavě, kruhy pod očima a odér ze včerejšího večírku ho předchází na deset metrů.

Se kterým instruktorem byste chtěli strávit lekci a proč?

Představa o povolání instruktora lyžování je pro mnoho lidí spojená s mladými lidmi, co se jedou bavit na hory. Vždyť to musí být přece skvělá brigáda. Celý den si jen tak lyžovat, nemít žádné povinnosti jako v „normální“ práci a ještě za to dostávat zaplaceno. Ve skutečnosti je to pravda jen z části. Je to práce na horách, čerstvém vzduchu, na sluníčku, ale i v mrazu, sněhové vánici při -25 °C, každý den, soboty, neděle nevyjímaje, od prvního do posledního „lana“. Tahle práce vyžaduje být neustále ve střehu a připraven na to, co by se mohlo stát, kdyby… Navíc se vždy musíte usmívat, ať už je vám zima, máte hlad či jste unavení. Prostě taková normální práce, co má své plusy i mínusy.

Ale když vás baví, tak si ji dokážete užívat.

Být profesionál znamená...

— Mít teoretické a praktické znalosti z oblasti lyžování, výuky a analýzy.

— Mít znalosti cizího jazyka.

— Znát pravidla slušného chování a umět vystupovat na veřejnosti.

— Umět komunikovat, motivovat, naslouchat, organizovat.

— Mít všeobecný přehled o dění kolem sebe.

2

Každý instruktor lyžování je součástí velkého komplexu služeb. Následuje pár tipů, co všechno by měl instruktor vědět, aby se z něho mohl stát opravdový profesionál.

Správný instruktor je studnice informací.

— Zná produkty školy.

— Ví, kde zakoupit skipas a zná jeho varianty.

— Zná obtížnost a přibližnou délku sjezdovek a typy vleků na nich, jejich název či číslo (má u sebe mapu střediska) a provozní dobu.

— Ví, kde jsou toalety a restaurace v lyžařském areálu.

— Má kontaktní telefonní čísla na horskou službu, kancelář lyžařské školy, šéf instruktora, kolegy, atd.

— Zná předpověď počasí, povětrnostní a sněhové podmínky ve středisku.

— Zná místní možnosti ubytování, stravování, wellness apod.

— Zná dopravní spojení do střediska (má u sebe jízdní řád ski busu, vlaku), má kontaktní informace o taxi službě.

— Má přehled o dění v zimním středisku (závody, koncerty, jiné vyžití – sáňkování, bruslení, bobová dráha, bowling apod.).

— Co neví, to pro klienta zjistí.

ZÁKAZNICKÝ SERVIS

KLIENT PŘICHÁZÍ NA VÝUKU VE SMLUVENÝ ČAS A PŘED SEBOU VIDÍ...

23

ZÁKAZNICKÝ SERVIS

2

24

Udělat dobrý první dojem je polovina úspěchu.

Víc zkušeností a znalostí je zárukou menší námahy.

— Dbát na svůj vzhled.

— Udržovat uniformu čistou a neroztrhanou a nosit ji pouze v pracovní době (reprezentujete jí školu).

— Alkoholový a kouřový odér není vhodná voňavka.

— Udržovat výstroj a výzbroj v řádném technickém stavu (lyže nabroušené a navoskované, funkční boty, hole nezlámané, helma a sluneční nebo lyžařské brýle).

— Lyže musí odpovídat typu lekce (twintipové lyže jsou nevhodné pro výuku na sjezdovce).

— Při přivítání se představit, podat si s klientem ruku a naučit se jeho jméno.

— Dobrá nálada a úsměv překonává počáteční nedůvěru a strach.

— Pracujte na své lyžařské technice, vždy jde něco zlepšit (choďte na doškolování v rámci lyžařské školy, pokračujte ve vzdělání APUL).

— S vyšším lyžařským vzděláním máte šanci na vyšší plat a práci s pokročilejšími klienty.

— S vyšším vzděláním a odučenou praxí se vám mohou otevřít pracovní možnosti v zahraničí.

— Udržujte dobré vztahy a spolupracujte se svými kolegy, podělte se o získané informace (osobní konflikty řešte v soukromí z očí do očí).

— Pracujte na své dobré fyzické a psychické kondici.

Nebojte se prodat se.

— Noste vizitky školy se svým jménem a kontaktním telefonním číslem či mailem.

— Nabídněte klientovi své služby a pomozte mu domluvit si lekci.

— Motivujte klienta natolik, aby si s vámi koupil další lekci.

Zárukou pohody je umění pracovat s časem.

— Na lekci je třeba chodit vždy s předstihem (instruktor čeká na klienta, ne klient na instruktora).

— Dodržovat délku lekce.

— Vždy se může něco pokazit, je důležité mít časovou rezervu.

— Je nezbytné znát únikové trasy (jednodušší či kratší sjezdovka, lanovka).

— Svůj čas věnujte klientovi a ne svému mobilnímu přístroji.

spokojený klient

více lekcí

2.2.3 Umět komunikovat Pokud je volba přístupu k naší práci zásadním faktorem, rozhodujícím o úspěšném zákaznickém servisu, efektivní a správná komunikace je potom klíčovou dovedností, bez které jsme ve své profesi i v našem běžném životě zcela ztracení.

2

Jako instruktoři lyžování potřebujeme předat svým klientům či kolegům informace všeho druhu. Aby ke komunikaci došlo, druhá strana nás ovšem musí mít chuť poslouchat a vnímat, co vlastně říkáme, aby správně porozuměla. Ve chvíli, kdy si myslíte, že to je přeci jasné a samozřejmé, si zkuste vzpomenout na hodiny, přednášky, lekce či kliniky, kde jste se cítili zmateni, znuděni či dokonce naštváni proto, že nebylo učiteli rozumět.

— Začal rovnou hovořit o tématu, aniž by vysvětlil, proč a co bude tématem.

— Hovořil moc potichu a nesrozumitelně a vy jste nevěděli, o čem hovoří.

— Používal terminologii, které jste vůbec nerozuměli.

— Lekce skončila a vy jste stále nevěděli, co bylo jejím cílem.

— Hovořil k vám, ale nedíval se vám do očí.

— Kritizoval vás a vy jste se cítili hloupě.

— Ptal se, zda vám téma dává smysl, ale nezajímala ho vaše odpověď.

Sami uznáte, že se těmito problémy setkáváme nejen ve škole a v práci, ale vlastně denně v běžném životě. Pojďme se věnovat základním komponentům efektivní komunikace, které nám pomohou komunikovat tak, aby nám bylo rozuměno: — Aktivní naslouchání — Způsob řeči a řeč těla — Volba slov, která používáme

více peněz pro školu

ZÁKAZNICKÝ SERVIS

ZAŽILI JSTE LEKCI, KDE VÁŠ UČITEL...

víc peněz pro instruktora 25

Aktivní naslouchání

2

K efektivní komunikaci patří především umění naslouchat. Aktivní naslouchání je podmínkou úspěšné komunikace s klienty a může se stát v rukou instruktora tajnou zbraní k dosažení špičkového zákaznického servisu. Nejlepší instruktoři lyžování pokládají svým klientům otázky, nechávají je hovořit a spíše naslouchají.

ZÁKAZNICKÝ SERVIS

Pár tipů, jak na to:

26

— Udržujte oční kontakt.

— Jemným přikývnutím a občasným vložením slov „chápu“, „rozumím“ dáváte najevo svůj zájem naslouchat.

— Pokládejte klientům otevřené otázky, na které není pouze jedna odpověď.

— Nepřerušujte hovor, když váš klient hovoří.

— Zkuste v odpovědi zopakovat vašimi vlastními slovy přání a potřeby, o kterých váš klient hovořil.

— Udržujete odpovídající odstup a respektujte komfortní zónu vašeho klienta.

— Udržujte dialog a vždy vtáhněte své klienty do rozhodování o průběhu lekce a procesu učení.

FORMA PREZENTACE HRAJE ROLI Je třeba si dávat velký pozor na to, co říkáme, neboť i dobře míněná věta typu: „Soustřeďme se na to, abychom příště nerotovali trupem, jízda nebude tak náročná.“ může ve skupině či u klienta způsobit vznik negativní atmosféry a může limitovat motivaci k dalšímu progresu. Ta samá věta se dá ovšem vyjádřit i následovně: „Zkusme se soustředit na naše nohy, které budeme do oblouku otáčet více než trup. Pokud se nám to povede, budeme zatáčet s vynaložením menšího úsilí a s větší stabilitou.“

Způsob řeči a řeč těla Síla sdělení je závislá na způsobu, kterým předáváme sdělení směrem k posluchačům. Způsob, kterým hovoříme, je zásadním faktorem úspěšné komunikace. Váš hlas a řeč těla odrážejí stav vaší mysli a váš charakter. Trochou tréninku a praxe ovšem můžete velmi rychle kvalitní projev zdokonalit.

Pár tipů, jak na to: — Nepřehrávejte a zůstaňte přirození.

— Vaše řeč by měla být srozumitelná, klidná, příjemná a také dostatečně hlasitá.

— Hovořte tak, aby vás posluchač mohl v řeči následovat.

— Udržujte oční kontakt. Při představení si sundejte lyžařské brýle.

Volba slov, která používáme Každý používáme k vyjádření svých myšlenek různá slova.

Jejich volba může ovšem někdy negativně ovlivnit jinak velmi pozitivní pocit z vašeho vystupování a komunikace.

Na co si dát pozor: — Množství slov – méně je většinou více. Pokud se vaši klienti rozhlížejí kolem sebe a začínají se pohybovat během vašeho hovoru, pravděpodobně hovoříte moc dlouho.

— Formální, informativní a hovorové výrazy – vždy je nutné vědět, kdo je náš partner v komunikaci. Jinak zdravíme teenagery a jinak jejich rodiče.

— Slovní zásoba – přizpůsobte volbu slov typu klientů, se kterými pracujete. Používáním technického žargonu zaujmete. Vždy ale s mírou.

Dbejte na porozumění technickým výrazům.

2.2.4 Dovednosti pro práci s lidmi V roli instruktora lyžování se denně setkáváme s různými typy lidí a jsme tak vystaveni různým požadavkům, cílům, emocím a také problémům, kterým musíme čelit a které musíme řešit.

V následující části se budeme věnovat tomu, jaké typy lidí můžeme v praxi potkat a jak nám znalosti o jejich charakteru, temperamentu a typickém vzorci chování mohou pomoci k efektivnější výuce či k vyřešení vzniklých problémů.

2

KOUZELNÍK Naprosto nejtěžší úkol při získávání důvěry ostatních lidí má kouzelník. Musí své publikum nasměrovat tak, aby na chvíli zapomnělo na pochybnosti a věřilo, že je svědkem zázraku.

Kouzelník se nejprve snaží získat pozornost.

Pečlivě volí slova, vybraným dobrovolníkům pozorně naslouchá a nabádá je, aby si zapamatovali, co po nich žádá. Zároveň však analyzuje, jakou osobnost má před sebou, čte její řeč těla a uvolňuje atmosféru pomocí humoru. Pomocí této strategie nakonec získá publikum na svou stranu a vzbudí v něm důvěru. To vše s jediným cílem: aby diváci zapomněli na pochybnosti a nechali se bavit.

Co má společného práce kouzelníka s prací lyžařského instruktora?

ZÁKAZNICKÝ SERVIS

— Pozici těla a pohyby zkuste s citem propojit s obsahem sdělení.

— Decentní pohyby a gesta rukou a paží pomáhají zdůraznit myšlenku a obsah sdělení.

— Pracujte citlivě s hlasem.

Zvyšujte a snižujte jeho intenzitu, hlasitost a tempo pro zdůraznění obsahu. Pozor na monotónnost.

27

Aktivní naslouchání

2

Velkou výzvou je pro instruktora lyžování práce s lidmi. Každý se denně setkáváme a neustále pracujeme s různými typy osobností. Znalost jednotlivých typů osobností je mocným nástrojem pro řešení krizových situací. Pomáhá nám však také vytvářet uvolněnou atmosféru ve skupině a tím tvoří i předpoklad pro efektivní výuku, ve které v maximální možné míře přizpůsobujeme výuku na míru našim klientům.

Jak s lidmi komunikovat a jak je směřovat k úspěchu Proces výuky lyžování by měl být dynamický a je složen z mnoha úkolů a výzev, které jsou kladeny před klienty. To může vést k negativním emocím a reakcím vašich studentů. Účinná moderní komunikace zdůrazňuje odlišný přístup k různým typům lidí.

ZÁKAZNICKÝ SERVIS

Jak zvládat negativní emoce?

28

Dalším faktorem, se kterým se při práci s lidmi setkáváme a který může v mnoha případech ovlivnit plynulost výuky celé skupiny, jsou emoce. Nejčastějšími negativními emocemi, se kterými se při výuce setkáváme, jsou strach, znuděnost, zlost a negativismus.

Právě u začátečníků se můžeme setkat s tím, že se z lehké nervozity stane STRACH. Strach je velice silná emoce, která brání dalšímu posunu a našeho studenta ochromí pocit, že je to nebezpečné, že se zraní, že to nezvládne. Pro nás je důležité mít pro něj takové chvíli pochopení, zachovat klid a ukázat, že nám student

může důvěřovat a že máme situaci pod kontrolou. Někdy pomůže na chvíli si odpočinout, jindy pomůže, když ubereme na náročnosti výuky. Abychom znovu vyvolali pocit bezpečí, můžeme při jízdě na klienta mluvit nebo ho držet za ruku.

Ke ZNUDĚNOSTI dochází tehdy, jestliže výuka není pro klienta dostatečnou výzvou.

Ve skupinové výuce se nám stane, že šikovnější klient zvládá úkoly lépe než ostatní a jejich opakování ho tak může začít nudit. Situaci můžeme vyřešit tak, že takovému klientovi zadáme navíc nějaký obtížnější úkol. Je důležité mít na paměti, že ve věkové kategorii náctiletých dochází ke znuděnosti častěji než v ostatních věkových kategoriích. Abychom pocitu znuděnosti předešli, snažíme se o výuku pestrou, která není monotónní a zaujme každého.

FRUSTRACE se může dostavit tehdy, když i po několikátém pokusu klientovi stále nejde provést to, co po něm chceme. Říká nám: „Mně to nejde, já se to nikdy nenaučím!“ a sám propadá beznaději. Takového

Setkali jste se již ve vlastním životě s negativními emocemi při komunikaci či práci s lidmi?

Jak jste situaci řešili?

klienta bychom měli uklidnit a dát mu jiskřičku naděje slibem, že zvolíme jiný postup a tím se to určitě zlepší. Pomoci nám mohou i příběhy ostatních klientů, kteří na tom byli podobně a nakonec daný úkon zvládli.

Občas se můžeme setkat i s klienty, kteří se na nás budou hněvat. Klientův HNĚV může být způsoben naší chybou a nejlepší

je proto naše omluva a vysvětlení, proč jsme tak či onak postupovali. Často ale leží původ tohoto hněvu mimo lyžování a proto je dobré nepouštět se v takové situaci do hádek a zachovat chladnou hlavu. Je dobré klienta vyslechnout a navrhnout mu různé varianty řešení, ze kterých si on sám může vybrat.

2

2.2.5 Zvládání krizových a náročných situací vycítí, že se jim snažíte porozumět a budou více přístupní tomu, co jim řeknete potom.

3

Teď, když už rozumíte situaci a pocitům vašich klientů a doopravdy vás poslouchají, můžete začít mluvit o tom, jak situaci zlepšit. Navrhněte nápady, které by mohly fungovat.

4

1

S řešením souhlaste oboustranně

Nechte klienta mluvit

Jestliže má klient prostor říci, co se mu nelíbí (což může trvat 10 vteřin nebo i 10 minut), a že mu pozorně nasloucháte, bude také otevřen tomu naslouchat vám.

2

Začněte řešit problém aktivně

Vždy hledáme řešení, se kterým budou spokojeny obě strany – jak váš klient, tak vy, instruktor. Ujistěte se o tom otázkami typu: „Vyhovuje vám toto řešení? Můžeme se na tom dohodnout?“ V případě negativní odpovědi pracujte dále na jiných alternativách.

Vyjádřete svoji účast 5

Použijte věty typu: „Děkuji, že o tom se mnou mluvíte. Chápu, že to pro vás během dovolené není zrovna příjemná situace.“ Nevynášejte soudy ani negativní komentáře o komkoli/čemkoli váš klient mluví.

Díky výše uvedeným vyjádřením hosté

ZÁKAZNICKÝ SERVIS

Jedním z cílů instruktora lyžování je, aby si klient nikdy nemusel stěžovat. Poskytnutí vysoce kvalitního zákaznického servisu, o kterém jsme mluvili výše, nám toho pomůže dosáhnout. Někdy jsme ovšem nuceni řešit krizové situace, za které sami nemůžeme. Následující systém bychom měli použít hned, jak zjistíme, že nastala situace, kdy je klient nespokojený.

Sledujte, co se děje dále

Kdykoli to bude možné, zeptejte se svého klienta v nějaké pozdější fázi, jestli pro něj řešení problému fungovalo dobře. Na základě dané situace tak můžete učinit za hodinu, nebo i za den, dva.

29

ZÁKAZNICKÝ SERVIS

2

30

2.3

PŘÍBĚH

Struktura fungování lyžařské školy

V LYŽAŘSKÉ ŠKOLE

Každá lyžařská škola se snaží získat své klienty pomocí různých metod. Klient se přihlašuje do výuky přes kancelář lyžařské školy a to osobně, telefonicky či emailem, popřípadě přes ubytovací zařízení (hotel, penzion, apartmán), se kterým má lyžařská škola nasmlouvaný kontrakt.

Klienti jsou rozdělováni na výuku podle různých kritérií (viz rozhovor níže). Každý instruktor se dopředu dozví pracovní plán na následující den, který je z velké části postaven na informacích, které poskytne svému vedoucímu při každodenním odepisování po práci.

Pojďme nahlédnout do principu fungování, nabídky produktů a struktury lyžařské školy skrze myšlenkové pochody samotného klienta a personálu školy. Jejich příběh nám může pomoci odpovědět na otázky typu: „Jak ta lyžařská škola vlastně funguje a co bych měl vědět, než v ní začnu pracovat?“

Otec Tomáš, Praha, pondělní prosincový večer Serfuji na internetu a hledám informace o středisku a lyžařské škole, kterou mi doporučil kolega z práce.

Hele, akce kupte si týdenní pobyt v našem hotelu a dostanete 10% slevu na lyžařskou výuku. Bezva, a když si to koupím přes cestovku, tak dokonce 20%.

Otec Tomáš zařizuje lekci v lyžařské škole, lyžařské středisko, třetí lednová sobota Najít lyžařskou školu v areálu byla hračka. Mají tu všude značky.

Mapičku s instrukcemi na letáčku lyžařské školy, který jsem objevil hned na recepci hotelu, jsem ani nemusel vytáhnout. Tak jsem na to zvědav.

Vstupuji právě do kanceláře školy.

„Rád bych přihlásil dceru na lekci.“ „Lyžařskou, snowboardovou nebo na běžky?“ „Na lyže, dcera byla předloni v dětské školičce a loni už jezdila na malém vleku, chtěl bych, aby se zlepšila a mohla jezdit také na větších lanovkách, kde ji to bude jistě bavit ještě více.“ „Výborně, kolik je vaší dceři let? Zrovna od zítřka otvíráme pokročilou skupinku pro děti ve věku 9–13 let.“ „Dceři je 10, ale rádi bychom letos vyzkoušeli privátní výuku. Ať se to pořádně naučí, my s manželkou jsme přibližně o krok napřed, tak chceme jít taky lyžovat a dcera nás jistě brzy dohoní a můžeme pak jezdit všichni společně.“ „Pokud byste měl zájem, mohu vám nabídnout tzv. rodinný balíček. Je to typ privátní výuky pro rodinu max. 3–4 osoby a můžete se zdokonalit všichni najednou.“ „Proberu to se ženou. Je cizinka a česky moc neumí. Je to na celý den nebo jen na půl dne?“

Perfektní, slečna je geniální, vymyslela to skvěle. Zítra sraz v 10.00 na meeting pointu číslo 3 u modré vlajky napravo od dětské školičky, hned vedle si můžeme půjčit lyže a koupit skipas. Ráno potrénujeme celá rodinka a po obědě si můžeme se ženou posedět u kafíčka a dcera může dál jezdit se slečnou Janou, která by se o nás zítra měla postarat. Hlavně nesmím zapomenout vzít tenhle voucher. Spodní polovinu musím předat ráno instruktorce.

A ve středu pořádají podvečerní bruslení s živou hudbou. To nesmíme vynechat, na bruslích jsem nestál 10 let, to bude sranda.

2

Instruktorka Jana, lyžařská škola, sobotní večerní briefing Musím ještě doplnit počty dětí ve skupině za dnešní den. Ta dvojčata, co jsem měla, si to prodloužila ještě o týden, tak je od pondělí budu mít opět ve skupině, jsou moc fajn. Tak jsem zvědavá, co mi šéfinstruktor přidělí na zítřek. Vypadá to na priváty, tak nesmím zapomenout na vizitky, ty se hodí vždycky a příště si mě mohou klienti opět vyžádat. Každá kačka navíc dobrá. Holky v kanceláři měly dneska plno. Musím se stavit ještě za šéfem, slíbil mi nové kalhoty k mundúru, tyhle musíme nechat opravit. Nechci vypadat jak hastroš, určitě to nedělá dobrý dojem na klienty.

ZÁKAZNICKÝ SERVIS

„Dobrý den,“ vítá mě usměvavá slečna za pultem, „jak vám mohu pomoci?“

„Celý den je od 10–16 hod. Půl dne je od 10-12 hod. nebo odpolední lekce od 14–16 hod. Máme tu i učitele mluvící anglicky nebo německy, pokud by to bylo pro vaši ženu lepší. …

31

To, co jste si právě přečetli, by se dalo znázornit následujícím grafem. Jde o uzavřený proces, kdy pomocí informací působíme na klienty. Ti kontaktují lyžařskou školu a domluví si lekci.

Lyžařská škola (šéfinstruktor) přerozdělí klienty podle stanovených kritérií a přidělí jim instruktora. Po odučené lekci se informace (pozitivní či negativní) šíří dále k novým klientům.

ZÁKAZNICKÝ SERVIS

2

32

2.4 Shrnutí kapitoly Dosáhnutí úspěchu v oblasti výuky lyžování vede přes poskytování těch co možná nejkvalitnějších služeb. V této kapitole jsme si definovali pojem zákaznický servis a došli jsme k závěru, že právě poskytování vysoké kvality servisu našim klientům je alfou a omegou našeho úspěchu jako instruktorů lyžování. Seznámili jsme se s pěti základními komponenty zákaznického servisu v pojetí APUL, které nám slouží jako praktické nástroje

při poskytování našich služeb klientům při výuce lyžování. V závěrečné části kapitoly jsme na základě rozhovoru klienta a zaměstnanců lyžařské školy prozkoumali strukturu a fungování lyžařské školy.

V následující kapitole se budeme zabývat základy fungování lyžařských mechanismů a techniky. Prvním krokem bude zjištění toho, jak by při lyžování mělo optimálně fungovat lidské tělo, abychom lyžovali co možná nejefektivněji a nejšetrněji.

Rozumím této kapitole?

2

Krátce charakterizujte pojem „zákaznický servis“.

Vyjmenujte pět základních komponent zákaznického servisu v pojetí APUL. Jak se pozná profesionál v oblasti výuky lyžování?

Co se očekává od instruktora lyžování APUL? Na jakých základech je postavena správná komunikace?

Jaký zvolit postup při řešení krizových a náročných situací?

S jakými typy lidí se můžeme v praxi setkat a proč je praktické je znát?

S jakou personální strukturou se v lyžařské škole zřejmě potkám?

Co je mou největší slabinou v oblasti zákaznického servisu a na čem bych měl/a pracovat?

ZÁKAZNICKÝ SERVIS

Jakým způsobem můžeme prodat další lekci?

33

BIOMECHANIKA LYŽOVÁNÍ

Než se budeme zabývat lyžařskou technikou, která je mnohdy považována za ústřední oddíl knih o lyžování, budeme se věnovat základům anatomie a biomechaniky lidského těla.

Budeme se tedy zabývat tím, jak lidské tělo funguje, abychom poté snadněji porozuměli lyžařské technice, která je přizpůsobena stavbě lidského těla a přirozenému pohybu člověka.

biomechanika lyžování CO SE V TÉTO KAPITOLE NAUČÍM? Seznámím se s částmi lidského těla důležitými pro lyžování a jejich stavbou.

Porozumím funkčním možnostem lidského těla a fungování důležitých „lyžařských“ kloubů.

Aplikuji znalosti z anatomie při výuce lyžování.

Naučím se, jak lépe pracovat s pohybovými předpoklady klienta.

V souvislosti se znalostmi základů anatomie dokážu lépe analyzovat klientovu lyžařskou techniku.

PŘÍPADOVÁ STUDIE BIOMECHANIKA PŘI VÝUCE LYŽOVÁNÍ Instruktor lyžování vyučuje muže středního věku, který není nijak zvlášť sportovně založený a většinu času tráví prací v kanceláři. V průběhu výuky se instruktor snaží vyřešit základní problém svého klienta, kterým je špatný postoj na lyžích. Nepomáhají žádná statická cvičení ani aktivní cvičení za jízdy. Jízdu klientovi nezlepšuje ani cílené soustředění se na polohu jeho těla. I když se snaží ze všech sil, sebemenší pokrok se nedaří.

3

Příčinou problému však může být např. špatné držení těla, které je způsobeno sedavým zaměstnáním a způsobem života. To má za následek zkrácení svalů zapojovaných při lyžování. Zde může vznikat celý řetězec problémů – jako jsou zkrácené ohybače kyčle, posun a vytočení pánve směrem vpřed, špatné postavení a prohnutí páteře, bolesti v bedrech, nevýhodné postavení kyčelního kloubu (jamky a hlavice) pro lyžování a podobně.

3.1

BIOMECHANIKA LYŽOVÁNÍ

Anatomie a výuka lyžování

36

VYZKOUŠEJTE SI…

Abychom dokázali někoho úspěšně naučit Zkuste si dřep a snažte se v co nejnižlyžovat, měli bychom pochopit funkční ším postavení vydřžet co nejdéle. Nyní možnosti lidského těla. Každý člověk je se postavte vzpřímeně. V jaké pozici jedinečný ať už svými pohybovými schopvydřžíte stát déle? Zkuste si odpovedět nostmi a dovednostmi, tak stavbou těla na otázku: „Proč?“ (vzrůstem, tělesnou konstitucí). Protože každý pohyb má svoji příčinu a následek, je pro učitele lyžování (který konkrétní lyžařské pohyby učí) výhodou, když má představu o tom, jak pohybový aparát lidského těla pracuje.

Při lyžování se snažíme nalézt rovnováhu mezi vnějšími a vnitřními silami, resp. vnitřními silami odolávat silám vnějším. Lyžařova dynamická rovnováha je vnějšími silami neustále narušována a udržování správného postoje stojí lyžaře mnoho sil. Aktivní složku pohybového aparátu tvoří přes šest set svalů.

Kostí je méně – kolem dvou set.

3

3.2 Základní pohyby těla Rozlišujeme tyto směry, kterými se tělo lyžaře při jízdě pohybuje:

VPŘED A VZAD = PŘEDOZADNÍ

UMÍTE ODPOVĚDĚT? Co umožňuje lyžařovi udělat předklon?

Co mu umožňuje naklonit se do strany?

Velmi zřídka probíhají pohyby lyžaře pouze jedním směrem, většinou se jedná o kombinaci směrů.

BIOMECHANIKA LYŽOVÁNÍ

Principem lyžařského postoje je maximální využití funkční stavby kostry s minimální svalovou aktivitou.

STRANOVÝ = LATERÁLNÍ NAHORU A DOLŮ = VERTIKÁLNÍ KOLEM SVISLÉ OSY = ROTAČNÍ

Kloubní pohyblivost je pro správné lyžování zásadní. Při chůzi pracují klouby dolních končetin ve vzájemné souhře.

Lyžování má s mechanismem a s prací nohou při chůzi mnoho společného.

37

3.3

3

Základní pohyby kloubů

VYZKOUŠEJTE SI…

FLEXE – Jedná se o pokrčení kloubu.

EXTENZE – Jedná se o narovnání v kloubu.

ROTACE – Jedná se o otáčení v kloubu.

Zaujměte nízký sjezdový postoj.

Které klouby jsou ve flexi a které v extenzi? Ve stoji zpevněte trup a malými krůčky nasměrujte špičky prstů u nohy doprava a doleva. V jakém kloubu dochází k rotaci? Postavte se na špičky. V jakých kloubech došlo k extenzi?

3.4 Jednotlivé segmenty těla 3.4.1

BIOMECHANIKA LYŽOVÁNÍ

Noha

38

Téměř pro všechny lyžařské začátečníky znamená mít na nohách lyžařské boty zcela nový vjem. Pevný přezkáč do značné míry fixuje velmi složité seskupení kostí, kterými je spodní konec dolní končetiny – noha. Ta je tvořena 26 kostmi, desítkami vazů, šlach a kloubních spojení. Je ze všech částí našeho těla nejblíže lyžím a zároveň tvoří kontaktní plochu s lyžařskou botou. Právě prostřednictvím nohy je interakce mezi vnějšími a vnitřními silami přenášena do lyže. Význam správného vnímání spodní části nohy-chodidla, je pro lyžování zásadní.

Díky velké pohyblivosti nohy, zejména v hlezenním kloubu, je nám umožněn pro lyžování tolik důležitý kontakt s jazykem boty. Pohyb v hlezenním kloubu představuje tzv. plantární a dorzální flexi. Pro lyžování jsou neméně důležité další dva pohyby na noze, které označujeme jako pronaci a supinaci.

VYZKOUŠEJTE SI… Ve stoji propněte nohu, položte si ruku na koleno. Nasměrujte prsty u nohou doleva a doprava. Jaký pohyb v kolenním kloubu pozorujete? Sedněte si na stůl, svěste nohy volně dolů, položte si ruce na kolena tak, aby se prsty dotýkaly vrchní části holenní kosti a nasměrujte nohy doprava a doleva. Jaký pohyb v kolenním kloubu pozorujete?

3.4.2 Koleno Jedná se o největší kladkovitý kloub v lidském těle, který spojuje kosti stehenní a holenní. Zepředu k těmto dvěma kostem přiléhá čéška. Statisticky jsou při lyžování nejvíce úrazy postihována právě kolena. Kolenní kloub umožňuje pokrčení a natažení dolní končetiny (flexi a extenzi).

Svalové skupiny, obklopující stehenní kost, patří mezi největší v lidském těle. Společně se svaly hýžďovými se velkou měrou podílí na udržení lyžařova postoje.

3

Kyčelní kloub

KAPITOLA 4

Kyčelní kloub je součástí pánve a na pánevní kost přímo dosedají bederní obratle (páteř), Toto seskupení kostí je nejmohutnější v lidském těle. V blízkosti pánve se nachází těžiště lyžaře.

Kyčelní kloub tvoří pomyslnou pohybovou hranici mezi horní a dolní polovinou těla a tím hraje důležitou úlohu v technice lyžování. Je s ním spojen termín separace, neboli možnost natočit dolními končetinami lyže do jiného směru, než kam směřuje trup.

Kyčelní kloub je největší kulovitý kloub v těle, který nám umožňuje vykonávat množství pohybů ve značném rozsahu.

K tomu ho předurčuje jeho kulovitý tvar.

Umožňuje pohybovat se do extenze (zanožení), flexe (přednožení), abdukce (unožení), addukce (přinožení) nebo do vnitřní a vnější rotace.

BIOMECHANIKA LYŽOVÁNÍ

3.4.3

39

3 VYZKOUŠEJTE SI…

3.4.4

BIOMECHANIKA LYŽOVÁNÍ

Pánev a páteř Pánev společně s páteří tvoří funkční jednotku. Při špatném držení pánve (naklonění vpřed/ vzad) dochází k nežádoucímu zakřivení páteře v oblasti beder a hrudníku.

Narušení správné pozice pánve a páteře vede ke špatnému lyžařskému postoji, ztrátě rovnováhy, zapojování nesprávných svalů a přetěžování jiných svalových skupin.

Důsledkem může být větší fyzické zatížení a zvýšené riziko poranění měkkých tkání, jako jsou meziobratlové ploténky.

Pohyby páteře, které se podílí na udržování rovnováhy (balancování), angulaci a rotaci trupu, jsou flexe, extenze, laterální flexe (stranové ohnutí) a rotace.

40

Položte si ruku na hýždě mírně ze strany, pohybujte nohou do vnější rotace a zpět. Mění se napětí v hýžďových svalech? Nahmatejte sval/y, které nejvíce trpí zkrácením.

Které to jsou? Ve dvojicích vzájemně pozorujte mechaniku chůze kolegy/ kolegyně. Jakými směry se pohybuje stehenní kost? Jaký je nejpřirozenější pohyb člověka?

VYZKOUŠEJTE SI… Ve stoji proveďte hluboký předklon a poté maximální záklon. Většího rozsahu dosahuje páteř do flexe, či extenze? Při cvičení dřepů s činkou je výhodnější mít kulatá, či rovná záda? Při chůzi zkuste změnit polohu pánve z neutrálního postavení do podsazení, zpět do neutrálního postavení a poté do vysazení. Změní se vaše chůze? Jak?

3.5 Shrnutí kapitoly I základní znalosti anatomie nám mohou pomoci lépe pracovat s klientem při výuce a efektivněji ho naučit potřebným pohybům. Díky správně prováděným pohybům se klient lépe a dříve naučí ovládat lyže a snadněji udrží dynamickou rovnováhu. Jeho lyžování se stane ekonomičtějším a ušetřená energie se zúročí v prožitku z jízdy.

V neposlední řadě je znalost funkčních možností základním předpokladem pro pochopení technického konceptu a přesnějšího analyzování jízdy klienta na lyžích, čímž se budeme zabývat v dalších kapitolách.

3

Rozumím této kapitole?

Jaký přínos má pro instruktora znalost základů anatomie?

Jaké pohyby lyžař při jízdě vykonává?

V jakých kloubech dojde ke flexi a v kterých naopak k extenzi v nízkém sjezdovém postoji?

Jaké pohyby umožňuje kolenní kloub?

Jaké postavení páteře je pro lyžařovo zdraví nejvýhodnější?

Umožňuje pevný skelet boty nějaké pohyby nohy?

Co rozděluje tělo na dvě poloviny schopné pohybovat se opačnými směry?

BIOMECHANIKA LYŽOVÁNÍ

V jakém postavení je stehenní kost při jízdě v pluhu?

Jakým směrem se tělo pohybuje, mluvíme-li o laterálním směru?

V jakém kloubu vzniká vnější rotace dolních končetin?

41

TECHNIKA LYŽOVÁNÍ

Jak vypadá dobré lyžování? Tuto otázku je jednoduché si položit, ale těžší je na ni jednoduše odpovědět. Většina z nás pozná dobré lyžování, když ho vidí, ale popsat jednoduchým způsobem, jak takové lyžování vypadá, je o poznání obtížnější.

Popisem správného lyžování se zabývá technika lyžování.

V této kapitole se podíváme na úplné základy této techniky a pokusíme se zde vše zjednodušit tak, abychom měli v rukou odpovědi na základní otázky, které si každý instruktor klade v prvních sezónách své kariéry.

technika lyžování CO SE V TÉTO KAPITOLE NAUČÍM? Jaký je vztah mezi technikou a výukou lyžování .

Základní fyzikální principy, které jsou důležité. pro správné pochopení progrese výuky začátečníků.

Popsat techniku pomocí šesti dovedností.

Základy fungování dynamické rovnováhy.

Jak kombinovat otáčení, hranění a tlak pro správné vedení lyží.

Jaký je vztah mezi načasováním pohybů a jejich intenzitou.

PŘÍPADOVÁ STUDIE PROČ SE ZABÝVAT TECHNIKOU LYŽOVÁNÍ?

Technika lyžování. Možná si říkáte: „To bude zase nuda.“ Než si tady číst o nějaké technice, raději byste byli na kopci a jeli dolů s větrem o závod a řezali do sněhu carvingové oblouky.

Pokud byste však měli odpovědět na otázku: „Jak to děláš, že jedeš tak pěkně?“, jak byste odpověděli? Určitě by vás nejdříve zavalilo plno různých pocitů, které při jízdě zažíváte, a pokud byste otázku dostali přímo pod kopcem, bylo by velmi obtížné všechny tyto pocity díky adrenalinu a bušícímu srdci správně popsat.

4

Pokud mluvíte o svých pocitech, je situace ještě celkem jednoduchá. V tu chvíli se nabízí mnoho expresivních výrazů: „Byla to odstředivka.“ nebo „Ta lyže řeže jako pila.“ Jenže jak tyhle pocity vzít a naučit někoho podle nich lyžovat? Jak popsat, co se při lyžování vlastně děje, abychom se z říše domněnek, pocitů a individuálních provedení dostali k nějakému pevnému jádru, které správně a zároveň jednoduše popisuje lyžování?

4.1

TECHNIKA LYŽOVÁNÍ

Úvod do techniky lyžování Lyžování je komplexní pohyb v neustále se měnícím vnějším prostředí s nekonečným množstvím vnějších proměnných. Lyžování tedy nelze přesně popsat, ale můžeme vysledovat určité zákonitosti, které jsou obecně platné a jejichž dodržování vede k funkčnímu lyžování.

Těmto zákonitostem říkáme technika lyžování.

Obecně lze říci, že technika lyžování odpovídá na otázku, jak musíme pracovat s lyžemi, abychom se po svahu pohybovali tam, kam se pohybovat chceme. Technika tak obsahuje komponent fyziky, díky které se vše při lyžování děje, komponent biomechaniky, která popisuje, jak se pohybuje lidské tělo, a komponent lyžařského vybavení, které má určité vlastnosti a je nějak konstruované.

Existují dva základní přístupy k tomu, jak se po technické stránce na lyžování dívat a jak

44

KAPITOLA 3 Základy biomechaniky a fungování lidského těla jsou pak tématem kapitoly „Lyžování a lidské tělo“, která vás provede základními poznatky z anatomie, jež jsou nezbytné pro pochopení vztahů mezi pohyby těla a lyžováním.

KAPITOLA 8 Více o tom, jak funguje lyžařské vybavení, jakou má konstrukci a jak toto vybavení usnadňuje dnešní lyžování, se dozvíte v kapitole „Lyže, boty, jak fungují a proč“.

4

4.2

lyžování popisovat. Jedním z nich je popisování formy a toho, jak vypadají jednotlivé pozice lyžaře v průběhu oblouku. Tím druhým je popisování funkce a zaměření se na to, co musí lyžař umět, aby na sněhu dosáhl toho, co právě potřebuje.

Při výuce lyžování dáváme přednost druhému přístupu a zaměřujeme se na specifické dovednosti, které vedou k lepšímu ovládání lyží a tím v konečném důsledku i k tomu, že lyžař stojí na lyžích správně.

Nejdříve si společně zopakujeme naprosté fyzikální základy, které nám poslouží při každodenní výuce začátečníků na svahu. Je třeba mít na paměti, že technika lyžování je něco, co nosíme v hlavě a používáme při rozhodování, kompas k tomu, jaké kroky s klientem udělat. Vše co známe ale nemusíme našemu klientovi nutně sdělovat.

Co na lyžích všechno děláme? Nejprve na nich stojíme, pak se na nich kloužeme a pohybujeme se dolů z kopce. Především však na nich zatáčíme. Vše je výsledkem sil, které na nás při lyžování působí. Jakou fyziku tedy při výuce lyžování budeme potřebovat? Fyzikální principy pro základy lyžování si rozdělíme na tři části: rovnováha, klouzání a zatáčení.

TECHNIKA LYŽOVÁNÍ

Základy fyzikálních principů lyžování

45

4.2.1 Rovnováha CHŮZE V RŮZNÝCH PODMÍNKÁCH Rovnováha hraje při lyžování klíčovou roli.

Pro lepší pochopení si představíme dva pojmy, se kterými se budeme v lyžování setkávat velmi často. Jsou to těžiště a oporná báze.

Těžiště

4

Těžiště je bod, který se může nacházet uvnitř objektu, ale i mimo něj. V případě lidského těla je to složitější, jelikož jednotlivé segmenty těla se vůči sobě pohybují. Výsledkem poté je, že poloha těžiště se neustále mění.

Věděli byste, jaký je rozdíl mezi chůzí po asfaltu v létě a po zamrzlé ledové ploše v zimě? Asi odpovíte, že toto je přece jasné. Na rozdíl od asfaltu to na ledě klouže. Jaká je správná technika chůze po ledě a proč lidé mají tendenci na ledě uklouznout, když jim chůze po asfaltovém chodníku nedělá problémy? Za všechno může tření. Na ledové ploše je ho nedostatek a my máme již od dětství lépe automatizován pohyb spojený spíše s velkým třením než s malým.

V rovnovážném postoji s mírně pokrčenými klouby se těžiště nachází někde v okolí břicha.

TECHNIKA LYŽOVÁNÍ

V rovnovážném postoji s výrazně pokrčenými klouby se těžiště nachází mimo tělo mezi koleny a trupem.

46

Oporná báze

VZTAH TĚŽIŠTĚ A OPORNÉ BÁZE

Oporná báze je plocha, v našem případě lyže, která lyžaře podpírá.

Na obrázku vidíme klasicky vyznačené těžiště a opornou bázi v podobě lyží. Optimální pozice lyžaře je taková, kdy se těžiště nachází nad botami. Lyžař však zůstává ve statické rovnováze i v obou znázorněných případech, kdy je více vepředu čí více vzadu, a to díky lyžím, které zvětšují opornou bázi a nenechají lyžaře, aby ihned ztratil rovnováhu.

4.2.2

Jakmile však dojde k pohybu, mluvíme o dynamické rovnováze, která je výsledkem vztahu mezi těžištěm, opornou bází a vnějšími silami působícími na lyžaře. Postupně se tak dostáváme ke klouzání dolů z kopce, kde se seznámíme s dalšími dvěma pojmy.

4

Při pohybu po sjezdovce dolů hrají důležitou roli dvě základní síly. K zatáčení se ještě dostaneme, a tak ho ponechme chvíli stranou.

Jedeme pouze přímo rovně dolů a seznámíme se tedy s pojmy gravitační síla a tření.

Gravitační síla Gravitační síla na nás působila i v případě, kdy jsme se snažili nalézt statickou rovnováhu.

Nyní však dochází k tomu, že nás tato síla táhne nejen k zemi, ale také dolů z kopce.

TECHNIKA LYŽOVÁNÍ

Klouzání

Pokud ze svahu pustíme sněhovou kouli, bude se kutálet tou nejpřímější cestou tak, aby dosáhla co nejdříve bodu, který je již na rovině. Po celou dobu se bude nacházet na spádnici, neboli ve směru, kterým se pohybuje z kopce dolů i lyžař, pokud je na lyžích pasivní.

47

Tření Tření však na kopci působí opačným směrem a pomáhá nám s kontrolou rychlosti.

4

Pokud si na mírnou sjezdovku stoupneme pouze v lyžařských botách, nebudeme se díky tření pohybovat do údolí. Lyže jsou však navrženy tak, že mají tendenci omezovat tření na minimum a usnadňovat gravitační síle její práci.

TECHNIKA LYŽOVÁNÍ

4.2.3

48

CHŮZE VERSUS KLOUZÁNÍ

Zatáčení

Právě proto je první klouzání na lyžích pro začátečníky obtížné.

V běžném životě se totiž s klouzáním na nakloněné rovině příliš nesetkáváme.

Vždy tak musíme u začínajících lyžařů počítat s tím, že nějakou dobu potrvá, než změníme jejich zažité návyky, a že zatímco při chůzi můžeme umístit nohu dopředu, jelikož se máme o co opřít, tak při lyžování musíme těžiště neustále udržovat nad chodidly tak, aby tělo svíralo s lyžemi vždy pravý úhel.

Popsali jsme si základy techniky udržování rovnováhy a také fyzikální principy, díky kterým se na lyžích pohybujeme z kopce dolů. Základem dobrého lyžování je však zatáčení. Před tím, než se pustíme do fyzikální podstaty zatáčení na lyžích, zkusme se zamyslet nad problémem na následující stránce.

KAPITOLA 7 Základní principy zatáčení můžeme ukázat na modelu progrese základního oblouku.

Zde klademe důraz na porozumění a aplikaci dvou dovedností a tou je jednak otáčení lyží za pomoci dolních končetin, jednak práce s hraněním a tlakem za pomoci uvolnění vnitřní lyže. V obou případech se však jedná o využití odporu sněhu.

Jaké z následujících tvrzení nejlépe vysvětluje, proč jsme schopni zrychlit, když se rozbíháme?

Trup běžce se rychle nakloní dopředu, což vede k tomu, že se celé tělo začne pohybovat zrychleně vpřed.

B

Odlehčená noha svým švihem vymrští tělo vpřed a tím běžec začne zrychlovat.

C

K žádnému zrychlení nedochází. Běžci mají stále konstantní rychlost.

D

Ukotvená noha zatlačí zpět proti zemi. Tření mezi botou a zemí způsobí stejnou a opačnou sílu vpřed.

E

Jak se jedna noha pohybuje dozadu, vytváří tak stejně velkou, ale opačnou sílu pro druhou nohu, aby se ta začala pohybovat vpřed.

Správná odpověď se skrývá pod písmenem D. Pro zrychlení běžce je podstatné, že se může opřít o zem a díky tomu posunout těžiště v opačném směru vpřed. Stejný způsob využijeme i v případě, kdy skáčeme ze strany na stranu. Opřeme se o pravou nohu a díky opoře o podložku skočíme doleva.

Stejný princip platí při skoku doprava. Tato analogie hraje zásadní roli v zatáčení na lyžích.

Dostředivá síla

Pokud chceme na lyžích zatočit, musíme najít sílu, která nám pomůže překonat gravitaci a náš přímý pohyb z kopce po spádnici směrem do údolí. K pochopení zatáčení nám poslouží znalost poslední ze sil, o kterých se v této kapitole zmíníme.

Při lyžování je působení dostředivé síly postavené na stejném principu, jako tomu bylo u běžce výše.

Sníh poskytuje oporu lyži, díky které je možné, aby se změnil směr jízdy lyžaře. Stejně jako u zapřené boty působí podložka v opačném směru, tak i v lyžování, pokud postavíme hranu lyže proti sněhu a sníh na tuto hranu působí určitým odporem, se lyžař poté pohybuje ve směru, kterým sníh na lyži působí.

Možná si teď říkáte, že na lyžaře přece působí ještě mnoho dalších sil. Co taková tíhová síla, odstředivá síla, odporová síla, aerodynamická síla? Nebo je tu ještě možnost síly rozkládat a skládat. Pokud máte zájem porozumět těmto silám, sáhněte po učebnici fyziky. V modré knize technického manuálu instruktora lyžování si vystačíme se třemi základními pojmy: tření, těžiště a oporná báze a se dvěma silami: gravitační silou, díky které jezdíme z kopce dolů, a dostředivou silou, díky které zatáčíme doprava a doleva.

4

TECHNIKA LYŽOVÁNÍ

A

49

Dostředivá síla působí kolmo na lyže v celém průběhu oblouku.

4

TECHNIKA LYŽOVÁNÍ

Na spádnici je dostředivá síla kolmá na směr gravitační síly.

Kombinace směru dostředivé a gravitační síly určuje, kam se lyžař bude pohybovat.

50

4.3 Základní dovednosti lyžařské techniky Jak již bylo řečeno, lyžování je komplexní pohyb, a abychom předešli nedorozumění, musíme si tento pohyb nějakým způsobem popsat. Technický koncept APUL využívá pro popis techniky lyžování šesti základních dovedností, které tvoří skládačku optimálního provedení daného prvku.

Tím, jak tyto dovednosti skládáme, dochází k přizpůsobování techniky lyžování daným podmínkám. Trochu jinak vypadá jízda přímo, trochu jinak zatáčení v pluhu, jinak zase paralelní oblouk či jízda pozadu. Každé dobré lyžování je vždy určitou kombinací šesti základních dovedností.

KDE?

CO?

4

OTÁČENÍ INTENZITA

HRANĚNÍ

NAČASOVÁNÍ

JAK?

TECHNIKA LYŽOVÁNÍ

TLAK

DYNAMICKÁ ROVNOVÁHA

PROČ?

51

KAPITOLA 3

4.3.1 Dynamická rovnováha

4

Lyžování může nabývat mnoha podob. Pro všechny ale platí zásada, že lyžař se snaží zůstat v rovnováze na lyžích vzhledem k terénu, na kterém se pohybuje. Odborněji říkáme, že rovnováha je výsledkem vztahu mezi těžištěm, opornou bází a vnějšími silami. Základní vnější síly jsme poznali v podkapitole o fyzikálních principech lyžování. Tyto síly působí na soustavu lyžař–lyže.

Cílem lyžařových vnitřních sil je pracovat s lyžemi tak, aby jeho tělo zůstalo v rovnováze vůči lyžím a tím vůči vnějším silám.

Vnitřní síly vycházejí ze svalového a kosterního aparátu lyžaře. Pro efektivnější lyžování se snažíme více využívat kosterní aparát.

PROČ?

Tato dovednost má mezi ostatními dovednostmi specifické místo, jelikož dobrá rovnováha nám umožňuje optimálně využít ostatních dovedností a lyžař se zároveň, pokud jsou všechny ostatní dovednosti poskládané správně, nachází v rovnováze. Dovednost udržování dynamické rovnováhy se točí kolem otázky „PROČ?“.

TECHNIKA LYŽOVÁNÍ

BALANCOVÁNÍ NA MÍČI Neustálá snaha o udržení rovnováhy v reakci na vnější prostředí nutí člověka vyvažovat změny převážně ve směru ze strany na stranu a ve směru dopředu a dozadu. Tento princip platí jak při balancování na gymnastickém míči, tak i při lyžování.

Proč musíme zvládat všechny ostatní dovednosti? Proto, abychom při lyžování neustále udržovali rovnováhu. Dynamická rovnováha tak svým způsobem odpovídá nejen na otázku, proč je nutné na lyžích správně stát, ale také na otázku, proč je nutné, abychom správně skládali ostatní dovednosti.

KAPITOLA 3 Třemi základními klouby ovlivňujícími postoj lyžaře jsou kotníky, kolena a kyčle. Pokud chceme na lyžích stát v rovnováze, musejí být tyto klouby proporcionálně pokrčené tak, abychom neustále cítili tlak rozložený po celém chodidle.

52

4.3.2 Otáčení Dovednost otáčení hraje zásadní úlohu pro změnu směru a to převážně u lyžování na mírném sklonu a v malých rychlostech. Mluvíme o dovednosti otáčet lyžemi za pomoci dolních končetin. V jiných situacích, například ve freestylu, může tato dovednost nabývat i jiných podob. V základech lyžování se však soustředíme na to, aby dolní polovina těla byla tou, která je aktivní pro vedení lyží.

CO?

ROTACE Trup se otáčí proti statickým dolním končetinám.

SEPARACE Nohy se otáčí pod stabilním trupem, čímž dochází k postavení, ve kterém chodidla míří jiným směrem, než trup těla.

Otáčení má klíčovou roli pro další dovednosti lyžařské techniky. V pomalých rychlostech umožňuje, pokud je provedeno správně po celé délce oblouku, aby lyžař zůstával v rovnováze. Současně také lyže, která je otočena pomocí dolních končetin pod stabilním trupem, je ve výsledku více zahraněna, což nás dostává k propojení s další dovedností – hraněním.

TECHNIKA LYŽOVÁNÍ

4

KAPITOLA 3 K otáčení lyže používáme při zatáčení rotaci stehenní kosti v kyčelním kloubu.

53

4.3.3 VYZKOUŠEJTE SI…

Hranění

Až budete příště na kopci, zkuste jet rovně dolů a měnit směr jízdy tak, aniž by se vaše lyže dostaly na hrany.

Jak vypadaly vaše oblouky?

U lyžování začátečníků a mírně pokročilých lyžařů se setkáváme s hraněním spíše jako výsledkem jiných pohybů. Hranění je například výsledkem stopy širší než šířka pánve v pluhovém postavení. V pomalém paralelním oblouku je hranění kombinací pohybů, při kterých hraje roli otáčení dolních končetin.

4

Ať už však na lyžích zatáčíte jakýmkoli způsobem, vždy musí dojít k tomu, že alespoň na okamžik se lyže dostávají na hranu. Je to proto, že vždy musíme využít odporu sněhu a vzniku dostředivé síly tak, jak to známe z fyzikálních principů.

Hranění je tak klíčovou dovedností, bez které lyže zatáčet nemohou.

TECHNIKA LYŽOVÁNÍ

Pokud však dovednost hranění izolujeme od ostatních, můžeme lyže postavit na hrany mnoha způsoby. Pro úroveň začátečníků až středně pokročilých lyžařů mezi ně patří především:

KAPITOLA 3 Dovednost hranění je spojena s postavením chodidla v pronaci (tj. na palcové straně) či supinaci (tj. na malíkové straně).

— Pohyby dolních končetin v kyčelním kloubu — Postavení chodila v botě na palcové či malíkové straně — Přesun těžiště mimo lyže dovnitř oblouku

4.3.4 Práce s tlakem Tlak je výsledkem síly, která působí na určitou plochu. Kontrola tlaku je tedy při lyžování dána především tím, jak moc jsou lyže zahraněny, a také tím, zda stojíme více na levé či pravé lyži. Pokud se nakloníme na lyžích vpřed či vzad, změníme rozložení tlaku na špičky či na patky lyží.

54

CO?

CO? Na lyži, která je postavená na hraně, působí větší tlak než na lyži, která je za stejných podmínek postavená na ploše, čímž je například ovlivněno to, zda lyže pronikne

hranou do sněhové podložky či po této podložce sklouzne.

Byť se jedná o fyzikální veličinu, je práce s tlakem otázkou pocitů, které lyžař cítí v botách. S pocity většího odporu sněhu a tím i tlaku na jedné či druhé lyži pracujeme již od základů zatáčení.

Schopnost regulovat tlak z lyže na lyži a zvyšovat ho či snižovat pomocí regulace hranění je klíčovou dovedností, která získává na důležitosti s tím, jak lyžař postupně nabývá jistoty a lyžuje rychleji a na prudších svazích.

4

Pokud stojíme na jedné lyži, máme na této lyži větší tlak, než pokud stojíme na obou lyžích.

4.3.5 Vedení lyží – kombinace dovedností Předcházející tři dovednosti: otáčení, hranění a práce s tlakem nám odpovídají na otázku „Co?“. Tedy co na lyžích děláme, abychom je vedli směrem, kterým chceme.

Byť se jedná o dovednosti, které lze vnímat nezávisle, v každém lyžování dochází k jejich propojení. Proto jsou také v modelu dovedností znázorněny stejnou barvou, neboť jejich propojení je velmi úzké a dochází tak často k momentům, kdy je nelze od sebe oddělit. Výsledkem pohybu otáčení lyží je totiž hranění.

A naopak pohyb, který vede k zahranění, ve svém důsledku lyže i otočí.

Při čtení kapitoly „Progrese“ se nad tímto propojením zamyslete zvláště v úvodu do zatáčení, kde naleznete dvě cesty, jak změnit směr jízdy. Zjistíte, že celý model je založen právě na kombinování dovedností vedení lyží a jejich částečné vzájemné zastupitelnosti.

TECHNIKA LYŽOVÁNÍ

KAPITOLA 7

55

KDE? 4.3.6 Načasování pohybů Pro pochopení načasování pohybů si musíme oblouk rozdělit na části tak, abychom mohli vztáhnout jednotlivé pohyby k daným částem. Rozdělení oblouku na části může být různé a každé rozdělení, které si můžeme představit, má své výhody a může být vhodné v určitých situacích. Dovednost související s načasováním odpovídá na otázku „Kde?“. To znamená, kde konkrétně v průběhu oblouku využíváme danou kombinaci dovedností.

TECHNIKA LYŽOVÁNÍ

4

VÝJEZDOVÁ FÁZE Ve výjezdové fázi oblouku, která probíhá od spádnice, se nemění zamýšlený směr a lyžař vzdoruje větším vnějším silám.

Pokud se na jednotlivý oblouk díváme izolovaně, můžeme hovořit o dvou fázích: nájezdová fáze a výjezdová fáze. Jakmile začneme oblouky napojovat, zjistíme, že nejdůležitější částí napojovaných oblouků je právě fáze mezi dvěma oblouky, které říkáme přechodová fáze.

PŘECHODOVÁ FÁZE V přechodové fázi je lyžařovým cílem uvolnit hranění a vyhledat oporu na nové vnější lyži, čímž dojde k zahájení změny směru jízdy.

NÁJEZDOVÁ FÁZE V nájezdové fázi oblouku, usnadňují působící vnější síly vedení lyží do zamýšleného směru – do spádnice.

56

JAK?

4.3.7 Intenzita pohybů

Dovednost intenzity pohybů tak odpovídá na otázku „Jak?“. Již víme, co a kde musíme na lyžích dělat, ale teprve schopnost regulovat “jak rychle”, “jak moc” či “jak důrazně” nám umožňuje při lyžování reagovat odpovídajícím způsobem na daný terén, sněhové podmínky či rychlost, jakou se pohybujeme.

DIGITÁLNÍ ČI ANALOGOVÉ LYŽOVÁNÍ?

Dovednost intenzity pohybů tak zdůrazňuje, že lyžování se neděje v digitálním světě nul a jedniček, ale že se jedná o spojitý pohyb. Stejně tak jako v případě rozdílu mezi stmívačem a vypínačem, tak i v lyžování je nutné umět pracovat s jemným laděním spíše než pouze s tím, zda je lyže zahraněná, či nikoli.

VYZKOUŠEJTE SI ...

Při přetlačování hraje intenzita pohybu rukou klíčovou roli pro udržení kontaktu mezi oběma dlaněmi.

4

TECHNIKA LYŽOVÁNÍ

Práce s intenzitou pohybů je zvláště u začátečníků a mírně pokročilých lyžařů velmi náročná. Tato dovednost však odlišuje dobré lyžování, které je přizpůsobené podmínkám, od lyžování, které je příliš hrubé a postavené na neustálém boji s terénem. Dovednost hranit či otáčet lyže je prvním krokem k dobrému lyžování, ale práce s intenzitou těchto dovedností umožňuje, aby bylo lyžování více efektivní a plynulé.

57

ROVNOVÁHA

4

Základní oblouk využívá širokou základnu pro usnadnění dynamické rovnováhy v průběhu zatáčení, která dále závisí na schopnosti lyžaře vést lyže tak, aby byl v průběhu oblouku opřen o vnější lyži.

OTÁČENÍ

TECHNIKA LYŽOVÁNÍ

Lyže jsou v pluhovém postavení natočeny směrem dovnitř a pravá lyže tak sleduje směr doleva a levá lyže směr doprava. Lyže jsou dále vedeny mírným otáčením dolních končetin v zamýšleném směru.

58

4.4

HRANĚNÍ Stejně tak jako v případě otáčení i hranění je přednastaveno v pluhovém postavení tím, že lyže se nacházejí v širokém postavení a tím jsou přirozeně postavené na vnitřních hranách.

Pokud je jedna lyže více zahraněná, dojde k zatáčení ve směru působení dostředivé síly.

Technika základního oblouku Základní oblouk je prvním prvkem, při kterém se lyžař setká se změnou směru, která je způsobená aktivními pohyby lyžaře a není tak daná pouze tvarem okolního terénu.

I když se jedná o základní způsob zatáčení, obsahuje v sobě základní oblouk již všechny dovednosti, které provázejí lyžaře celým jeho vývojem od začátečníka až po experta.

Nejdříve začíná lyžař širším pluhovým postavením, jelikož jeho ostatní dovednosti jsou pouze ve fázi učení.

Jak postupně získává lepší dovednosti vedení lyží, zmenšuje se i postavení lyží a ze širokého pluhu se stává mírný přívrat až do doby, kdy jsou v závěru oblouku lyže vedeny paralelně.

INTENZITA

KONTROLA TLAKU

NAČASOVÁNÍ

Při jízdě přímo v pluhovém postavení působí na obě lyže stejný odpor sněhu.

V průběhu oblouku dochází ke zvýšení tlaku na vnější lyži jako výsledku působení vnějších sil při zatáčení.

V základním oblouku se snažíme o plynulost všech pohybů tak, aby k vedení lyží docházelo průběžně po délce celého oblouku. Snaha rozložit aktivitu je tak cestou k tomu, aby lyžař byl v rovnováze v průběhu celého oblouku.

Základní oblouk v pojetí APUL je výsledkem dovedností poskládaných tak, aby začátečník, který umí jezdit přímo ve vyváženém postavení, mohl na lyžích zatočit. Při zdokonalování dovedností spojených se zatáčením a jejich správném použití dochází u lyžaře přirozeně k tomu, že se lyže sjíždí ve výjezdové fázi do paralelního postavení.

Základní oblouk tak nemá přesně danou formu oblouku v pluhovém postavení či oblouku z přívratu vyšší lyží. Cílem základního oblouku je vyvážené postavení a aplikování lyžařských dovedností tak, jak to lyžaři dané úrovně optimálně odpovídá, a to nejen jeho schopnostem, ale také rychlosti a sklonu svahu.

4

TECHNIKA LYŽOVÁNÍ

Vzájemná rychlost otáčení vnější a vnitřní lyže způsobuje změnu velikosti pluhového postavení a tak určuje, o jaké provedení základního oblouku se jedná.

59

ROVNOVÁHA

4

Zmenšená oporná báze klade zvyšující se nároky na dynamickou rovnováhu.

Díky působení vnějších sil se těžiště dostává mimo opornou bázi směrem více dovnitř oblouku za současného udržování opory o vnější lyži.

NAČASOVÁNÍ

TECHNIKA LYŽOVÁNÍ

Klíčovou částí oblouku je přechodová fáze, kdy se díky správnému načasování pohybů protisměrné práce dolních končetin (pedálování) lyže současně přehraní. V momentu, kdy se lyže dostávají na plochy, využíváme zapíchnutí hole.

60

4.5

KONTROLA TLAKU

Technika paralelního oblouku

V důsledku působení vnějších sil se na obou lyžích zvyšuje tlak, což vede k jejich mírnému prohnutí. Udržování odpovídajícího tlaku na vnější lyži je poté zajišťováno pomocí protisměrné práce dolních končetin.

Paralelní oblouk je základem středně pokročilého lyžování. V celém průběhu tohoto oblouku jsou lyže ideálně vedeny v paralelním postavení. Rychlost a poloměr oblouku jsou v celém jeho průběhu kontrolovány aktivním otáčením lyží. Vedení lyží je přizpůsobeno sklonu svahu a terénu. Paralelní oblouk obsahuje i zapíchnutí hole.

4 INTENZITA

HRANĚNÍ V paralelním oblouku dochází v přechodové fázi k současnému přehranění obou lyží a udržení stejného úhlu zahranění v průběhu celého zatáčení.

TECHNIKA LYŽOVÁNÍ

Plynulost pohybů je důležitá pro optimální rozložení vedení lyží v průběhu celého oblouku. Příliš rychlé zatočení způsobuje ztrátu rovnováhy a nutnost nejen vyrovnávat špatné vedení horní polovinou těla, ale také vede k tomu, že namísto kulatých oblouků je výsledné lyžování kombinací rychlých otočení a jízdy šikmo svahem.

OTÁČENÍ Klíčovým pojmem je zde separace, která v průběhu oblouku vzniká tím, že dochází k otáčení dolních končetin oproti stabilní horní polovině těla. V závěru oblouku směřuje horní polovina těla více ven z oblouku než špičky lyží, což vyvolává postavení, které vytváří určitou tenzi mezi horní polovinou a spodní polovinou těla.

61

NAČASOVÁNÍ Pro rytmizaci oblouků používáme v přechodové fázi zapíchnití hole.

4

TECHNIKA LYŽOVÁNÍ

OTÁČENÍ Horní polovina těla se v krátkém oblouku orientuje více do spádnici, což zvyšuje separaci a tím i tenzi mezi horní polovinou a spodní polovinou těla.

INTENZITA

4.6

Pro zkrácení poloměru paralelního oblouku je charakteristická zvyšujísí se intenzita otáčení dolních končetin při zachování plynulého rozložení otáčení v průběhu celého oblouku.

Technika krátkého paralelního oblouku Paralelní oblouk je cestou k pokročilému lyžování a schopnosti pohybovat se na sjezdovce ve stísněném prostoru či na lesních cestách. Pro jeho dobré zvládnutí je nutná schopnost změnit intenzitu otáčení lyží.

62

4.7 Shrnutí kapitoly Znalost techniky lyžování není potřebná pouze k tomu, aby instruktor mohl vést výuku lépe a efektivněji. Dobré základy technického porozumění hrají především roli ve vlastním zlepšování a schopnosti individuálně trénovat dovednosti spojené s lyžováním.

V kapitole, kterou jste právě dočetli, jste se seznámili s úplnými základy fyzikálních principů zatáčení na lyžích. Poznali jste, že lyžařskou techniku je možné chápat jako skládačku dovedností: dynamické rovnováhy, otáčení, hranění, tlaku, intenzity a načasování. Naučili jste se, jaké základní pohybové principy využíváme v základním a paralelním oblouku a jak na tyto principy můžeme nahlížet optikou šesti základních dovedností.

4 Rozumím této kapitole?

Vyjmenuj šest dovedností lyžařské techniky.

Které prvky ovlivňují rovnováhu lyžaře?

Jaké fáze oblouku můžeme rozlišit?

TECHNIKA LYŽOVÁNÍ

Jaké dvě základní síly působí na lyžaře, když jede z kopce dolů a zatáčí?

Jak jsou poskládané dovednosti v základním oblouku?

Jak jsou poskládané dovednosti v paralelním oblouku?

63

ANALÝZA POHYBU V LYŽOVÁNÍ

Proč je zde kapitola o analýze pohybu? Položíte si tuto otázku v situaci, kdy jste právě prostudovali kapitolu o technice. Technika nás učí obecné předpoklady a zásady pohybu na lyžích. Víme však, že lyžování je komplexní otevřený sport, plný vnějších a vnitřních vlivů.

Zatímco cílem kapitoly o technice je najít společné rysy, které platí v lyžování bez ohledu na individuální provedení, v kapitole o analýze je to, dá se říci, právě naopak.

Zjišťujeme, že ideál je pouze teoretickým konceptem techniky lyžování, který skládá základní prvky tak, aby vznikl obrázek ideálního provedení.

Zde si uvědomíme, že každý má svůj styl.

analýza pohybu v lyžování Proč je nutné znát principy analýzy.

Jaký je vztah analýzy pohybu a výuky lyžování.

Jak chápat analýzu pohybu ve vztahu k modelu dovedností.

Jaké jsou časté chyby u lyžařů v základním oblouku.

Jaké jsou časté chyby u lyžařů v paralelním oblouku.

PŘÍPADOVÁ STUDIE LIDSKÝ MOZEK A ROZPOZNÁVÁNÍ VZORŮ.

Všimli jste si někdy, že poznáte svého kamaráda na sjezdovce i v případě, že ho vidíte z dálky? Dokonce ho poznáte i v případě, že nevíte, jaké má na sobě oblečení. Čím více se lyžování věnujete, tím je tato schopnost větší. Lyžařský styl člověka je něco jako jeho obličej. Je formou, která vypovídá o tom, kým jsme a jaké máme fyziologické předpoklady.

Stejně tak jako dvě herečky mohou vypadat různě a obě můžeme považovat za krásné, potom i dva lyžařské projevy mohou být správné, přestože oba vypadají trochu jinak.

Lidský mozek má tu vlastnost, že dokáže velmi dobře rozpoznávat vzory. Byť to nedokážeme přesně definovat, poznáme rozdíl mezi kočkou a psem, i když jsme tuto konkrétní kočku či její plemeno nikdy před tím neviděli. O trochu obtížnější je poté rozdělit tento vzor jako celek na části a popsat, z jakých prvků se skládá ona „kočkovitost“.

5.1

ANALÝZA POHYBU V LYŽOVÁNÍ

5

66

Úvod do principů analýzy Analýza se snaží rozebrat celek na části. Zaměřuje se na realitu toho, co lyžař na sněhu dělá. Zkoumá lyžaře a hledá vztahy mezi jeho pohyby a tím, jak se lyže chovají na sněhu.

Technické porozumění a schopnost analýzy je tak zásadním nástrojem instruktora lyžování a je nedílnou součástí filosofie vzdělávacího systému APUL. Zatímco rozpoznávání vzorů a celků je našemu mozku přirozené a dokážeme velmi rychle odpovědět na otázku, zda se jedná o dobré lyžování či nikoli, schopnost identifikovat příčiny chyb a rozebrat celek na části se musíme učit a tuto schopnost musíme trénovat.

SKLÁDAČKA PUZZLE Skládali jste někdy puzzle? Předpokládám, že ano. Na jedné straně máte krabičku s obrázkem, který ukazuje, jak má výsledně složená skládačka vypadat a vy se snažíte dílky poskládat tak, abyste dosáhli jejich skládáním stejného obrázku, který vidíte na obalu krabičky.

A co má výše uvedená analogie společného s lyžováním? V technice jsme nastínili, jak takový ideální obrázek má vypadat. Tento ideální obrázek je však pouze teoretický koncept, který můžeme použít jako kompas pro skutečné situace, které nastávají na sněhu. V analýze vždy vycházíme ze skládačky šesti dovedností a zkoumáme, jaké pohyby lyžař dělá a které z nich mu brání v dosažení ideálního provedení.

Schopnost analýzy má vliv na schopnost instruktora vést výuku. Důležitost dovedností spojených s analýzou pohybu narůstá s tím, jak klient získává nové dovednosti a jeho lyžování se posouvá od nováčka směrem ke středně pokročilému lyžaři. Čím pokročilejší je náš klient, tím je výuka více závislá na správné analýze jeho pohybů.

5

ANALÝZA POHYBU V LYŽOVÁNÍ

Na obrázku výše vidíme lyžaře složeného z dílků puzzle.

Na první pohled si nejspíše všimneme chybného postavení boků a poté nějakého problému s vnitřním chodidlem. Byť asi vidíme i zvláštní postavení hrotu hůlky, první dvě „chyby“ vyhodnotíme jako závažnější.

67

5.2 Analýza jako kombinace znalostí Náročnost dobré analýzy pohybu spočívá v tom, že je třeba vyjít z kombinace znalostí o lidském těle, technice lyžování, fyzikálních principech, materiálovém vybavení, vnějších podmínek a v praktické výuce i znalostí psychologie klienta.

5

Správná analýza pohybu začíná tím, že se podíváme na celkový dojem. Řekli jsme si, že je často jednoduché odpovědět na otázku, zda se nám lyžování, které vidíme, líbí, či nikoli. Pokud nám dané provedení přijde ideální, je vše jednoduché. Můžeme přistoupit k dalšímu kroku a naučit klienta něco nového.

ANALÝZA POHYBU V LYŽOVÁNÍ

Pokud však dané provedení obsahuje některé nedostatky, musíme si položit doplňující otázky: — Je lyžař dobře vyvážený a stojí nad středem lyže?

— Jaké je postavení lyží?

V přívratu či paralelní?

— Otáčí lyžař lyže nohama nebo horní polovinou těla?

— Má lyžař lyže příliš zahraněné či nedostatečně zahraněné?

— atd.

68

KAPITOLA 4 Techniku lyžování popisujeme pomocí kombinace šesti základních dovedností, kterými jsou: DYNAMICKÁ ROVNOVÁHA OTÁČENÍ HRANĚNÍ PRÁCE S TLAKEM INTENZITA POHYBŮ NAČASOVÁNÍ POHYBŮ Těchto šest dovedností tvoří základní skládačku lyžařské techniky, díky které vzniká obrázek lyžování v daných podmínkách.

Vždy se snažíme klást otázky, které se vztahují k danému prvku a současně také k tomu, jaké je ideální provedení. Jedná se o základní oblouk či paralelní oblouk?

Při analýze poté vycházíme z představy skládání puzzle, které je složeno z šesti základních dovedností.

Klademe si otázky tak, abychom zjistili, jaká dovednost či lyžařův pohyb je tím dílkem, který nejvíce znemožňuje optimální provedení. S tímto pohybem se pak pomocí nástrojů instruktora snažíme pracovat tak, aby poté, co tento pohyb či dovednost vrátíme zpět do celkového obrázku, vypadalo výsledné lyžování lépe.

V následujících dvou podkapitolách si detailněji probereme některé základní problémy, se kterými se můžeme setkat v provedení základního a v provedení paralelního oblouku.

Základní proces analýzy

ZÁKLADNÍ MODEL ANALÝZY SE SKLÁDÁ ZE TŘÍ ZÁKLADNÍCH ČÁSTÍ:

POZOROVÁNÍ V části POZOROVÁNÍ se zaměřujeme na to, jak se chovají lyže na sněhu, a na to, jak se POROVNÁNÍ pohybují jednotlivé části těla. Odpovídáme si tak na otázku, zda se lyže klouzají, sesouvají či NÁVRH zda jedou v oblouku. Díváme se na pohyby těla a využíváme znalosti biomechaniky a klademe si například otázky související s pokrčením lyžařských kloubů. Vše je potřeba vztáhnout k jednotlivým fázím oblouku, jiné chování těla a lyží KAPITOLA 8 lze pozorovat v různých fázích.

KAPITOLA 3 Použité lyže, boty Lyžařské klouby zahrnují kotníky, kolena a boky. Jejich a další vybavení jsou vzájemné fungování ovlivňuje lyžařský postoj. jedním z důležitých prvků analýzy toho, co dělají lyže na sněhu.

Tvrdé boty a lyže se KAPITOLA 4 budou při stejných pohybech chovat jinak Fáze přechodová, nájezdová a výjezdová jsou způnež boty a lyže, které sobem jak rozdělit celý oblouk na uchopitelné úseky jsou měkké. a porozumět tomu, co se v nich optimálně má dít.

KAPITOLA 4 Technika lyžování popisuje optimální poskládání lyžařských dovedností, aby bylo možné dosáhnout co nejlépe zadaného cíle.

V části POROVNÁNÍ se snažíme sledovat vztah příčiny a následku mezi chováním lyží a pohyby těla, zároveň ale porovnáváme to, co vidíme s tím, jaké známe ideální provedení z techniky lyžování. Pokud například vidíme pokrčená kolena, ale nepokrčené kotníky a boky, pokládáme si otázku, zda nejsou lyže příliš zatížené na patce. Uvědomíme si, že z techniky víme, že optimální je proporcionální pokrčení tak, aby lyžař stál nad středem lyží a mohl tak na nich dobře balancovat a mohl je také otáčet.

5

ANALÝZA POHYBU V LYŽOVÁNÍ

5.3

69

Třetí částí je část NÁVRH, kde hledáme cesty, jak pracovat s lyžařem tak, abychom mu pomohli dostat se z aktuálního reálného provedení na sněhu do optimálního ideálního provedení v závislosti na cílech, které si lyžař klade. Zde se dostáváme k vytváření progrese a k plánování postupu konkrétní cesty k zadanému cíli.

Pro lepší porozumění procesu analýzy můžeme využít kruhový diagram

KAPITOLA 7 K vylepšování dovedností slouží postupy, aktivity, cvičení a drily. Vždy je nutné aplikovat takový postup, který vede k opravení lyžařské dovednosti, která nejvíce ovlivňuje to, proč dané provedení není ideální.

Zde se technika a model puzzle potkává s výukou.

5

ANALÝZA POHYBU V LYŽOVÁNÍ

CÍL, PLÁN A PROGRESE

70

VÝBĚR KLÍČOVÉ DOVEDNOSTI

CO DĚLAJÍ LYŽE NA SNĚHU

CO DĚLAJÍ SEGMENTY TĚLA

SROVNÁNÍ IDEÁLNÍHO TECHNICKÉHO PROVEDENÍ S POZOROVANÝM

VZTAH MEZI POHYBY TĚLA A CHOVÁNÍM LYŽÍ NA SNĚHU

ANALÝZA JÍZDY PŘÍMO Před rozhodnutím, jakou cestou se vydat v úvodu do zatáčení, je třeba pochopit, jaká je rovnováha lyžaře v pluhovém postavení.

5.4 Analýza pohybu základního oblouku PROBLÉM

MOŽNÉ PŘÍČINY PROBLÉMU

5

– Záklon.

– Nedostatečná práce s vnitřní lyží, která není vedena do směru zatáčení.

– Příliš velká intenzita otáčení vnější lyže.

– Vnitřní noha je v přílišné tenzi.

NA CO SE ZAMĚŘÍME?

ANALÝZA POHYBU V LYŽOVÁNÍ

Lyže jsou nestabilní a špičky lyží se při zatáčení kříží přes sebe.

– Vyvážené postavení a dynamickou rovnováhu.

– Jsou otáčeny obě lyže současně?

– Pracujeme s vnitřní lyží a postavením vnitřní nohy.

– Zmenšíme intenzitu otáčení a hranění.

– Vztah mezi pohyby těla a chováním lyží na sněhu.

71

PROBLÉM Vnitřní lyže se stává v oblouku dominantní.

MOŽNÉ PŘÍČINY PROBLÉMU – Přílišné vklonění dovnitř oblouku.

– Rotace horní části těla.

– Nedochází k povolení vnitřní nohy.

– Příliš prudký svah.

– Strach.

NA CO SE ZAMĚŘÍME? – Vyvážené postavení a dynamickou rovnováhu.

– Je vnější lyže dominantní v průběhu celého oblouku?

– Co dělá v průběhu zatáčení vnitřní noha?

ZÁKLADNÍ OBLOUK

ANALÝZA POHYBU V LYŽOVÁNÍ

5

72

Další běžné problémy

Možné příčiny problému

Na co se zaměříme?

Lyže nezatáčejí, ale pouze se sesouvají šikmo svahem.

– Vnější lyže není dostatečně zahraněná.

– Nedochází k aktivnímu otáčení lyží do směru zatáčení.

– Příliš široké pluhové postavení.

– Záklon.

– Způsob otáčení nohou.

– Je vnější lyže více zahraněná?

– Vyvážené postavení a dynamickou rovnováhu.

Oblouky nejsou kulaté, připomínají spíše tvar písmene „J“.

– Lyžař aktivně nevede lyže v nájezdové fázi.

– Přílišný vertikální pohyb v zahájení oblouku.

– Záklon.

– Strach.

– Aktivní vedení lyží před spádnicí.

– Dochází k přenosu váhy z lyže na lyži již v přechodové fázi?

– Vrátíme se případně na mírnější svah.

říliš široké pluhové P postavení v průběhu celého oblouku.

– Nedochází k odhranění vnitřní lyže.

– Vnitřní noha je v přílišné tenzi.

– Pracují obě nohy současně?

– Co dělá v průběhu zatáčení vnitřní noha?

– Vrátíme se na mírnější svah.

jíždění lyží pouze S za spádnicí.

– Nedochází k odhranění vnitřní lyže před spádnicí.

– Pozdní přenos hmotnosti na novou vnější lyži.

– Příliš široké pluhové postavení.

– Dochází k přenosu hmotnosti z lyže na lyži již v přechodové fázi?

– Je vnitřní lyže vedena do směru zatáčení již před spádnicí?

5.5 Analýza pohybu paralelního oblouku

PROBLÉM Přívratné postavení v přechodové fázi.

MOŽNÉ PŘÍČINY PROBLÉMU – Nesynchronní práce dolních končetin.

– Absence protisměrné práce dolních končetin (pedálování) v přechodové fázi.

– Přílišné odlehčení lyží v přechodové fázi.

5 NA CO SE ZAMĚŘÍME?

PARALELNÍ OBLOUK Další běžné problémy

Možné příčiny problému

Na co se zaměříme?

ýrazně předsunutá V vnitřní lyže.

– Příliš rychlý přesun těžiště směrem dovnitř oblouku v nájezdní f ázi.

– Snaha o zalomení kolene vnější nohy.

– Plynulý přenos hmotnosti na vnější lyži v přechodové fázi.

– V yvážené postavení a dynamická rovnováha.

– Poskoky během jízdy.

ychlé zatočení R a následná jízda šikmo svahem, oblouk ve tvaru „Z“.

– Příliš velká intensita otáčení.

– Přílišný vertikální pohyb v zahájení oblouku.

– Postupné otáčení nohou v průběhu celého oblouku.

– Plynulý přenos hmotnosti z lyže na lyži v přechodové fázi.

ANALÝZA POHYBU V LYŽOVÁNÍ

– Pracují obě nohy současně?

– Prohloubit pochopení synchronní práce dolních končetin.

– Využití analogií.

73

PROBLÉM Lyže se rozjíždějí do „V“ v nájezdní či výjezdní fázi.

MOŽNÉ PŘÍČINY PROBLÉMU – Nedostatečná práce s vnější lyží, která není vedena do směru zatáčení.

– Přesun hmotnosti na vnitřní lyži.

– Přiklonění se ke svahu ve výjezdní fázi.

– Strach.

NA CO SE ZAMĚŘÍME? – Neustále hledat oporu na vnější lyži.

– Současné otáčení obou lyží.

– Separace.

– Vrátíme se na mírnější svah.

5

ANALÝZA POHYBU V LYŽOVÁNÍ

PARALELNÍ OBLOUK

74

Další běžné problémy

Možné příčiny problému

Na co se zaměříme?

edostatečná kontrola N směru a zvyšující se rychlost během jízdy.

– Nedochází k aktivnímu otáčení lyží do směru zatáčení.

– Nedostatečná práce s tlakem a hraněním.

– Jedná se více o otevřenou vlnovku než oblouk.

– Tvar oblouku a jeho využití pro kontrolu rychlosti.

– Zaměříme se na hranění a práci s tlakem.

blouk kopíruje pouze O vykrojení lyže.

– Nedochází k aktivnímu otáčení lyží do směru zatáčení.

– Pasivní postavení lyží na hrany, tzv. “park&ride“.

– Tvar oblouku a stopa – Zaměříme se na otáčení nohou.

– Zmenšíme intenzitu hranění.

L yžař vyjíždí více ven z oblouku než do zamýšleného směru.

– Vnější lyže není dostatečně zahraněná.

– Nedochází k aktivnímu otáčení lyží do směru zatáčení.

– Jsou lyže dostatečně zahraněné?

– Zaměříme se na otáčení nohou.

Z apíchnutí hole a otočení se okolo ní horní polovinou těla.

– Rotace horní poloviny těla.

– Přesun hmotnosti na hůlku ve chvíli zapíchnutí hole.

– Nesprávné pochopení zapichování hole.

– Správná automatizace pohybů v paralelním oblouku bez zapíchnutí hole.

– Separace.

– Na místě procvičit vykývnutí hole zápěstím a lehký dotek na sníh.

5.6 Shrnutí kapitoly V této kapitole jste se seznámili se základními principy analýzy pohybu.

Analýza je rozsáhlá disciplína ve výuce lyžování a tvoří jednu ze tří základních oblastí dovedností, které by měl instruktor lyžování mít.

Na úrovni základního kurzu je třeba znát principy rozložení lyžařské techniky na části a pochopit vztah mezi ideálním a reálným provedením. Seznámili jsme se i se základními chybami, které mohou nastat při základním a paralelním oblouku. S pokročilou analýzou pohybu se seznámíte více na pokročilých kurzech APUL.

5

Co je to analýza pohybu?

Proč je analýza pohybu důležitá při výuce lyžování?

Jak souvisí skládání puzzle s analýzou dovedností v technickém konceptu APUL? Vyjmenuj některé základní chyby, které mohou nastat v provedení základního oblouku.

ANALÝZA POHYBU V LYŽOVÁNÍ

Rozumím této kapitole?

Vyjmenuj některé základní chyby, které mohou nastat v provedení paralelního oblouku.

Jaké otázky by si měl instruktor položit, když prování analýzu pohybu?

75

VÝUKA LYŽOVÁNÍ

Pochopení techniky a analýzy lyžování je základním předpokladem pro náš budoucí úspěch v roli instruktora lyžování.

V následující kapitole se budeme zabývat základními principy a zákonitostmi výuky.

Odpovíme si na otázky typu: „Jak někoho něco naučit?“ Zasadíme tak již nabyté znalosti a dovednosti z techniky a analýzy do širšího kontextu, který se stane základním stavebním kamenem komplexního profilu instruktora lyžování.

výuka lyžování CO SE V TÉTO KAPITOLE NAUČÍM? Chápat principy a pojetí výukového konceptu APUL. Vystavět lekci na základě tzv. modelu lekce.

Proč a co je důležité zjistit o profilu klienta, se kterým pracujeme.

Zvolit odpovídající výukový přístup a postup k různým typům klientů a skupin.

Organizovat skupinu na rovině a při lyžování.

Znát a v praxi kombinovat základní výukové metody.

PŘÍPADOVÁ STUDIE

VÝUKA LYŽOVÁNÍ

PŘÍBĚH PRVNÍ DEMOKRATICKÉ ŠKOLY NA SVĚTĚ

6

Summerhill je první demokratická škola na světě, založená v roce 1921 A. S. Neillem, který ve své knize píše: „Summerhill začal jako experimentální škola. Tou ovšem již dávno není. Dnes je školou demonstrativní, protože ukazuje, že svoboda funguje. Když jsem Summerhill se svojí první ženou založil, měli jsme oba společný nápad – přizpůsobit školu dětem, namísto toho, abychom nutili děti přizpůsobit se škole.“ Na rozdíl od státních škol, ve kterých jsou studenti dodnes vedeni podle předem striktně daných plánů, směřujících ke stejným cílům pro každého studenta, v Summerhillu nic podobného nefunguje. Účast na lekcích je dodnes dobrovolná a studenti jsou maximálně vtaženi do rozhodování o fungování celé školy na pravidelných sněmech. Summerhill byl v minulosti těžce kritizován státními úřady pro vzdělávání, které vnímaly demokratický přístup školy ke svým studentům jako nefungující systém, vedoucí k poklesu vzdělanosti a anarchii. Výsledky a životní příběhy absolventů a současných studentů Summerhillu jsou ovšem příběhy úspěšných lidí s výsledky, vysoce přesahujícími průměr britských státních škol. Základní filozofie školy by se dala shrnout opět slovy zakladatele: „Děti by měly žít svůj vlastní život, ne život podle představ svých úzkostlivých rodičů ani podle názorů pedagogů přesvědčených, že vědí, co je pro děti nejlepší.“ A. S. Neill

6.1 Pojetí a model výuky lyžování V posledních letech dochází ve výuce lyžování (a nejen lyžování!) k velkým změnám. Mnohem větší důraz je kladen na individuální potřeby, prožitky, zájmy a cíle každého studenta. Chceme, aby lekce našim klientům přinášela nejen vnější výsledky, ale také vnitřní uspokojení, radost z úspěchu a motivaci se dále zlepšovat.

Inspirativní příběh Summerhillu z případové studie naznačuje, že moderní a efektivní výuka je především interakcí mezi učitelem a jeho studentem a nikoliv předpisem a předem nalajnovaným postupem od A do Z. Tato kapitola vám pomůže vybudovat pevné základy učitelských dovedností, o které se budete moci opřít ve vašich instruktorských začátcích, aby vaše lekce byly již od první hodiny profesionální a klient si z nich odnesl skvělý zážitek. S narůstající praxí a zvyšujícím se instruktorským vzděláním APUL se pak budou vaše učitelské dovednosti dále rozvíjet a zdokonalovat.

78

MOTIVACE TALENT

VÝUKA LYŽOVÁNÍ

CÍLE PŘEDSTAVY KONDICE EMOCE

POJETÍ VÝUKY KOMUNIKACE MODEL LEKCE

6

VÝUKOVÉ NÁSTROJE PROFESIONALITA ZÁKAZNICKÝ SERVIS

Výuka v pojetí APUL je neustálou interakcí mezi studentem a učitelem.

Učitel používá výukové nástroje, které neustále přizpůsobuje profilu studenta a vnějším podmínkám.

Výsledkem je potom zábavná, interaktivní, pozitivní, demokratická výuka, tedy taková, ve které je student v centru veškerého dění.

Člověka nemůžete naučit nic; můžete mu pouze pomoci najít to v sobě.

Galileo

79

6.2

Doporučili byste

VÝUKA LYŽOVÁNÍ

Model lekce

svým známým lekci

Asi každý z nás si na začátku své kariéry pokládal otázky typu: Jak má správná lekce vypadat? Co budu s těmi lidmi vlastně dělat?

Model lekce v pojetí APUL je odpovědí na tyto a jim podobné otázky. Naučíme se, jakou strukturu by každá kvalitní lekce měla mít, abychom ji měli neustále pod kontrolou, ale aby byl zároveň náš klient či skupina maximálně zapojen do vlastního procesu učení.

V našem modelu jsou tedy obsaženy všechny důležité zákonitosti moderní výuky a jeho pochopením získáte ten nejdůležitější nástroj pro vytváření kvalitních lekcí.

Abychom mohli označit výuku za opravdu kvalitní, nelze v našem modelu zcela opomenout ani jednu z jeho částí.

6

PŘEDSTAVENÍ

ANALÝZA

REFLEXE

CÍL

VÝUKA

SHRNUTÍ 80

s instruktorem...

– Který se nepředstaví a nezná jména svých klientů?

– Při které by instruktor nezjistil, co můžete dělat lépe?

– Který by se nezeptal, proč jste na lekci přišli?

– Ve které byste se necítili vtažení do hry?

– Kterého by nezajímalo, zda mu rozumíte?

– Při které by se s vámi ani nerozloučil?

Jak grafické znázornění modelu napovídá, úvodní část (představení) a závěrečná část (shrnutí) jsou jediné části lekce, které se neopakují. Vše, co se děje mezitím, je ovšem zcela otevřený proces (cyklus), který se v jedné lekci může opakovat několikrát.

Společně s naším klientem rozhodujeme o tom, k jakému bodu je potřeba se vrátit, a kolikrát se tedy celý cyklus otočí, než naše společná lekce skončí. Vnější podmínky a situace, které nelze ovlivnit, jsou dalším důvodem k tomu, že je občas potřeba některou z částí přehodnotit a přizpůsobit podmínkám, které mohou nastat.

KAPITOLA 2

Představení Tak jako sportovci zažívají předstartovní stres, tak něco podobného zažívají před lekcí i instruktoři lyžování. Mírně nervózní jsou mnohdy také naši klienti (speciálně pokud jde o jejich první lekci). Po našem příchodu nás sledují a zjišťují, s kým budou mít tu čest, a přemýšlí, zda investovali své peníze správně. Právě prvních několik minut je pro průběh a výsledek lekce naprosto zásadních. Platí zde velmi známé pravidlo: „Nikdy nemáte druhou šanci udělat první dojem!“

„Vítejte na lekci. Rád vás poznávám. Jmenuji se Tomáš a dnes budu Vaším instruktorem. Jak se jmenujte?“

Právě zde, hned na začátku lekce, můžeme uplatnit dovednosti a znalosti, které jsme získali v části o „Zákaznickém servisu“. Naším hlavním cílem je přesvědčit klienty naším vystupováním a přístupem o tom, že jsou velice vítáni a bude o ně dobře postaráno.

Pár tipů, jak na to

VÝUKA LYŽOVÁNÍ

6.2.1

— Přivítejte se s klienty, představte se (úsměv, oční kontakt, podání ruky).

— Zapojte skupinu tak, aby se všichni představili navzájem.

— Naučte se jména svých klientů.

— Představte svou lekci (uveďte základní přehled, délku lekce, organizaci, ukončení lekce apod.).

6

„Dobrý den, jmenuji se Jana, také Vás ráda poznávám.“

81

6.2.2

VÝUKA LYŽOVÁNÍ

Analýza Po vytvoření pozitivní atmosféry v úvodu lekce přichází na řadu zjišťování informací o profilu našeho klienta či skupiny. Naší snahou je získat dostatečné množství informací, které nám záhy pomohou vystavět maximálně efektivní lekci. Navíc ve spolupráci s klienty samotnými. Pracujeme se dvěma typy analýzy, které se ovšem navzájem prolínají a doplňují.

KAPITOLA 5 O tom, jak analyzujeme lyžování a učíme se objevovat chyby, naleznete více v kapitole Analýza pohybu v lyžování

JAKÉ INFORMACE ZJIŠŤUJEME? –

Verbální analýza –

6

Zjišťujeme informace o klientovi pomocí otázek, aktivního naslouchání a dialogu. Největšího významu nabývá verbální analýza na samém začátku lekce. Informace o osobním životě nezjišťujeme, spíše počkáme, dokud je s námi nezačnou klienti sdílet sami. Pokud necháme naše klienty hovořit o jejich zážitcích, touhách a cílech a pečlivě jim nasloucháme, stávají se oni sami spolutvůrci svého vlastního plánu výuky a objevování. Nejlepší učitelé se stávají partnery v procesu, ve kterém se studenti sami stávají vlastními učiteli.

–

–

–

Co každý klient od lekce očekává a co je pro něj cílem lekce.

Zda klienti už nějakou lekci měli a na co se v ní případně zaměřovali, co se naučili.

Nepřímými otázkami zjišťujeme, jaká je jejich aktuální fyzická připravenost a zdravotní stav.

Zeptáme se jich, zda se věnují také jiným sportům, které mají s lyžováním něco společného (bruslení, vodní lyže, snowboarding, cyklistika atd.)

Jaká je jejich motivace.

Vizuální analýza Analyzujeme kvalitu a úroveň lyžařských schopností a dovedností.

V průběhu lekce se stává vizuální analýza motorem dalšího progresu a nabývá tedy na důležitosti. Během společného lyžování a procvičování naše klienty neustále sledujeme a snažíme se objevit nejdůležitější zdroje chybiček, které se potom snažíme odpovídajícím způsobem odstranit.

82

6.2.3 Cíle

Tato zdánlivě nedůležitá část lekce mnohdy rozhoduje o tom, zda si získáme důvěru našich klientů, jejich zájem a motivaci lyžovat s námi a třeba přijít na další lekci. Cíle, se kterými naši klienti přicházejí do lekce, jsou mnohdy vzhledem k jejich aktuální lyžařské úrovni nereálné. Aby lekce dávala smysl, navrhujeme a vyjednáváme takové cíle lekce, se kterými budou stále naši klienti spokojeni a které budou zároveň odpovídat reálné úrovni našich klientů.

Pár tipů, jak na to –

– –

–

–

Navrhujeme dosažitelné cíle (pocit dosaženého úspěchu je největší motivací k dalšímu progresu).

Cíle by měly být dostatečnou výzvou.

Můžeme se s klientem domluvit na dlouhodobějším cíli, ke kterému se dostaneme skrze naplňování postupných kroků – krátkodobějších cílů.

Pro skupinu navrhujeme společný cíl, ale zároveň dosažitelné individuální cíle pro každého člena skupiny.

Vyjednáváme do té doby, dokud nejsou klienti spokojení s cílem lekce.

VÝUKA LYŽOVÁNÍ

Již víme, s jakým cílem či představami náš klient či klienti přicházejí do naší lekce.

Zároveň jsme během úvodní zahřívací jízdy vizuálně zhodnotili reálnou úroveň našich klientů. Máme tedy dost informací k tomu, abychom s klienty doslova VYJEDNALI CÍL, se kterým budou spokojeni a zároveň bude jeho naplnění reálné.

Pro úspěšné vyjednání cílů lekce vycházíme z odpovědí na následující dvě otázky: Co klient CHCE? Co k tomu klient POTŘEBUJE?

6

Je pochopitelné, že v průběhu lekce se mohou cíle různě proměňovat a zcela přetvářet.

Je ovšem potřeba neustále zjišťovat, zda jsme stále v souhře a zda „nekráčíme“ lekcí každý jiným směrem.

83

6.2.4

SOUSTŘEDÍME SE NA TŘI ZÁKLADNÍ KOMPONENTY:

Výuka

VÝUKA LYŽOVÁNÍ

plánování lekce Po zjištění všech důležitých informací a vyjednání cílů následuje část „výuka“. Jedná se o stěžejní část lekce, která by nám měla zabrat nejvíce času.

prezentaci informací lyžování a procvičování

Plánování lekce, prezentace informací a samotné lyžování se v průběhu samotné výuky prolínají a navzájem doplňují. Plánujeme, lyžujeme, hovoříme, lyžujeme, vysvětlujeme a zase plánujeme.

KAPITOLA 2 Prezentace informací úzce souvisí s principy správné komunikace v kapitole o „Zákaznickém servisu“. Umět srozumitelně a jasně vysvětlovat tak komplexní a technický sport, jakým lyžování bezpochyby je, je nejen výzva, ale svým způsobem i umění.

Plánování lekce Jakmile dojde ke shodě o tématu a cíli lekce, je nutné naplánovat další detaily s ohledem na následující aspekty:

6

– – –

–

Sněhové podmínky a počasí (druh sněhu, teplota, viditelnost, vítr atd.).

Nejvíce vhodný terén s ohledem na cíl lekce. Časový management (časová dotace lekce, fronty u lanovek, počet otevřených sjezdovek).

Volba optimálního výukového postupu a výukových metod.

Aby lekce neztrácela tempo a spád, je potřeba plánovat následující kroky nejen na začátku lekce ale i v jejím samotném průběhu. Pokud se nám podaří vtáhnout klienty do procesu plánování lekce, posílíme tím jejich důvěru k nám a nastavíme tak ideální podmínky pro její další průběh.

84

Prezentace informací –

Metoda K.I.S.S. (keep it short and simple): Vysvětlujme krátce a jednoduše, vyhněme se dlouhému povídání.

–

Snažme se používat a vymýšlet co nejvíce analogií (přirovnání) při vysvětlování technických aspektů lyžování (vyvážený postoj, řízení auta, jízda na kole apod.).

–

Pokládejme takové otázky, abychom zjistili, jaká je představa klientů o daném prvku.

–

Při výuce mixujeme všechny komunikační kanály.

VÝUKA LYŽOVÁNÍ MOTORICKÉ UČENÍ Lyžování a procvičování –

Více lyžování = méně nudy.

–

Tempo, rychlost a úroveň lyžování vždy přizpůsobme možnostem a úrovni všech klientů.

–

Nové cvičení = starý terén, staré cvičení = nový terén.

–

Lyžařský areál = hřiště.

Měníme terén, využíváme pro výuku variabilitu terénu.

–

Krátký feedback a vyzdvihnutí pozitiv vždy osvěží atmosféru a povzbudí chuť experimentovat.

Jedna velmi známá teorie o motorickém učení praví, že člověk potřebuje zhruba 300 opakování určitého pohybového vzorce, aby se takový pohybový vzorec stal opravdu hluboce zažitým a zautomatizovaným. Pokud se člověk nenaučí daný pohyb optimálně, potřebuje pak 5000 opakování správného pohybového vzorce, aby se daný pohyb naučil lépe.

6

Co plyne z výše uvedené teorie?

Lepší lyžování, zábava při lyžování, objevování střediska a terénu při lyžování, sdílení zážitků ve skupině podobně naladěných lidí. Právě z těchto a dalších podobných důvodů si naši klienti kupují své lekce.

Mějme stále na paměti, že naše lekce jsou především o lyžování!

85

VÝUKA LYŽOVÁNÍ

6.2.5 Reflexe

–

Doteď jsme u klientů zjišťovali jejich cíle a představy, které jsme postupně nabourávali skrze různé taktiky, cvičení atp. Snažili jsme se vylepšit prvotní představy a úroveň dovedností tak, aby klienti poznali kvalitativní změnu a lyžovalo se jim lépe. Pokud to samozřejmě bylo jejich cílem.

Aby ovšem ke kvalitativní změně vůbec došlo, je potřeba se za výukou ohlédnout a celý proces vyhodnotit.

Je nutné projít s klienty reflexí.

–

Získané informace využíváme k vyhodnocení procesu výuky.

Zjistíme, zda je potřeba se k něčemu případně vrátit, či zda můžeme jít v progresi dál směrem k cílům lekce.

6

Pár tipů, jak na to: –

–

– –

86

CO PATŘÍ MEZI ÚKOLY REFLEXE?

Pozorně klienty při lyžování pozorujme a analyzujme jejich jízdu z různých úhlů.

Pokládejme otevřené otázky, nechme mluvit především klienty a naslouchejme jim.

Neříkejme při reflexi, jak by to mělo být správně!

Vyčleňme si na reflexi čas a nepospíchejme!

– – –

Na základě feedbacku od klientů zjišťujeme míru jejich pochopení.

Co se klienti naučili a k čemu jim to může být dále dobré.

Co klientům stále zůstává nejasné a k čemu bychom se měli tedy vrátit.

Jaké metody, taktiky a cvičení fungovaly u našich klientů nejlépe.

Zjistit, zda jsou klienti s průběhem lekce spokojeni, a co bychom případně mohli změnit.

„Jano, co si do této chvíle z lekce odnášíš?“ „A co tě jízda na kole naučila nového o lyžování?“

–

Shrnutí

–

Naše lekce se blíží ke konci a my už se podvědomě chystáme s klienty rozloučit. I když se nám lekce opravdu povedla, vše vyšlo přesně tak, jak jsme si naplánovali, není ještě o jejím konečném úspěchu rozhodnuto. Co by správné shrnutí určitě nemělo postrádat?

–

–

–

Stručně shrňme, čemu jsme se v lekci věnovali, co bylo její náplní.

Společně s klienty zhodnoťme, jaké cíle lekce se nám podařilo naplnit.

Dejme klientům prostor pro jejich vlastní zhodnocení lekce. Zjišťujeme, co si oni sami myslí, že se jim podařilo změnit, zlepšit, na čem chtějí dále pracovat.

Klienti velmi ocení, pokud jim navrhneme plán jejich další progrese, na které mohou pracovat sami či s námi v další lekci.

Pozvěme vždy klienty na další lekci, na další objevování nových cest a zlepšování jejich lyžování.

„Mám pocit, že mně hodně pomohlo to šlapání na kole. Nikdy jsem netušila, že má jízda na kole něco společného s lyžováním.“

VÝUKA LYŽOVÁNÍ

6.2.6

VIZITKY Nabízení a prodávání další lekce je velmi důležitým aspektem naší profese.

Jedná se o dovednost, která zabere trochu času, než se pro nás stane zcela přirozenou. Velmi praktickým nástrojem, který nám může prodání další lekce značně ulehčit, jsou vizitky.

Některé školy vybavují své instruktory vlastními vizitkami, pokud ovšem nejsou k dispozici, investice do vlastních vizitek se vám rozhodně vrátí zpět.

6

„Myslím, že už chápu, co jsi myslel tím, že ten oblouk není kulatý. S tím šlapáním mám pocit, že už kulatější je. Když teď pedáluji mezi oblouky, cítím při jízdě více kontroly a stability.“

87

6.3

VÝUKA LYŽOVÁNÍ

Profil studenta (klienta) Jak už bylo uvedeno v předešlých kapitolách, každá výuka probíhá v závislosti na tom, jaké máme klienty. Každý z nich k nám přichází s jiným příběhem a profilem. Určitě už teď vnímáme, že kvůli různé skladbě lidí budou mít lekce úplně jiný průběh a nádech. Abychom lépe pochopili naše studenty a dokázali jim lépe porozumět, pojďme se společně podívat, co všechno z jejich strany ovlivňuje to, jak lekce probíhá.

Charakteristika, vlastnosti

6

Každý máme různé vlastnosti a to platí i pro naše studenty. Osobnost studenta ovlivňuje lekci, a aby ta probíhala co nejlépe, snažíme se každému studentovi porozumět. Čím lépe rozeznáme různé typy lidí, o to snadněji se nám s nimi bude komunikovat, zlepší se náš odhad jejich reakcí a můžeme se tak vyhnout nepříjemným situacím, které by mohly nastat.

Motorická (atletická) vybavenost Je dobré mít na paměti, že lyžování se může naučit kdokoliv, pouze jednomu to trvá déle než druhému. Důležitým faktorem je motorická (atletická) vybavenost, tedy schopnost koordinovat pohyby a ovládat své tělo. Už když k nám klienti přicházejí, můžeme vidět rozdíly v chůzi a v postavení jejich těla. Po pár otázkách se dozvídáme, jestli se věnují nebo se v minulosti věnovali nějakému sportu, a právě to nám může napovědět, jak budeme se studentem v průběhu lekce pracovat.

88

Lyžování je sport a jako takový vyžaduje nejenom dobrou techniku, ale i určitou fyzickou vybavenost. Naše tělo musí být schopno zvládat síly, které na nás při lyžování působí, a proto je výhodou být v dobré fyzické kondici. Fyzická kondice je ovlivněna věkem, momentálním zdravotním stavem, sportovní minulostí či zraněním v minulosti.

Zjištěním fyzického stavu klienta lépe porozumíme např. tomu, proč mu některé pohyby nejdou dobře provést, a výuku se tomu budeme snažit uzpůsobit.

KAPITOLA 2 O zvládání emocí se dozvíte více v kapitole „Zákaznický servis“.

VÝUKA LYŽOVÁNÍ

Fyzická kondice a zdravotní stav

Motivace, očekávání a cíle Každý z našich studentů si bere lekci z jiného důvodu. Setkáváme se tak s různými cíli našich klientů i s rozdílnými očekáváními toho, čeho chtějí dosáhnout. Někteří lidé jsou orientovaní na výsledek a chtějí co nejdříve sjet černou sjezdovku, byť jsou na lyžích poprvé. Jiní si chtějí zlepšit svou techniku a znovu si začít na lyžích věřit. Někteří nevědí, co od výuky očekávat, protože lekci dostali jako dárek k narozeninám. V každém případě musíme pracovat na úpravě motivací a cílů, které musíme dobře navázat na konkrétní lyžařské dovednosti.

Emoce Emoce hrají velikou roli v tom, jak lekce probíhá. Můžeme se tak setkat s různým rozpoložením našeho studenta. Může mít radost, být v klidu a v pohodě, ale můžeme narazit i na znuděnost, nervozitu, strach či smutek, frustraci a hněv. Jako instruktoři se samozřejmě snažíme dělat vše pro to, aby naši studenti byli v dobrém rozpoložení. Musíme dobře odhadnout, v jakém rozpoložení se student nachází, abychom co nejlépe výuku nastavili a vybrali tak co nejvhodnější náplň výuky.

Představte si, že jste na základní škole, učitel právě vykládá látku o listnatých stromech, jejichž fotografie promítá na zeď, a vy se rozhlížíte po celé třídě. Někteří si stromy kreslí a dělají si pečlivé zápisky, jiní zase učitele pouze bedlivě poslouchají a další se nejvíce zajímají o kolující vzorky kůry a listů, které nechtějí dát z ruky.

Každý se učí trochu jinak a na tomto příkladu můžeme rozpoznat tři komunikační kanály, kterými žáci přijímají novou učební látku: zrakový (vizuální), sluchový a kinestetický (pohybový, vjemový). Jak znalost o komunikačních kanálech použít ve výuce lyžování?

6

89

VÝUKA LYŽOVÁNÍ

Je důležité vědět, že většina studentů se učí pomocí všech tří komunikačních kanálů, a ve skupinové výuce je proto nutné je všechny zapojit, abychom dosáhli co nejlepšího přenosu informací. Jestliže máme privátní výuku či malou skupinku, výuku se jim snažíme co nejvíce přizpůsobit. Na rozdělení studentů podle preference učebního stylu se podíváme hned vzápětí, ale nikoho asi nepřekvapí, že i zde platí to samé. Ve skupinové výuce kombinujeme a mixujeme přístupy ke všem typům studentů.

6 Komunikační kanály a preference učení Se studenty komunikujeme skrze ZRAKOVÝ kanál nejlépe tak, že jim předvedeme ukázku a oni nás tedy vidí předvádět to, co chceme, aby po nás zopakovali. Nabádáme je, aby sledovali určitou část našeho těla, nebo prostě jen celkový průběh pohybů. Dobré je, když studentům kreslením na sníh popisujeme, na jaké části oblouku pracujeme, nebo když se vidí na videu a my jim u toho vysvětlujeme, co dělat lépe.

90

SLUCHOVÝ komunikační kanál je založen na dobrém vysvětlení a popisu toho, co chceme, aby poté studenti udělali. Můžeme ale také využít zvuk sněhu, který v oblouku různě zní, nebo na konkrétního studenta při jízdě mluvit, případně mu navrhnout, aby si nahlas říkal, co právě dělá.

KINESTETICKÝM kanálem se snažíme studentům popsat pocity, které by měli zažívat při daném pohybu. Měli bychom říci, které svaly je potřeba použít, nebo poklepat na část těla, kterou chceme zaktivovat. Využíváme různá cvičení a úkoly, které mají naši studenti při lyžování udělat. Pracujeme s vjemy, které studenti při lyžování zažívají.

6.4 Výukové prostředky instruktora

MEZI ZÁKLADNÍ VÝUKOVÉ NÁSTROJE INSTRUKTORA PATŘÍ:

Ovládání a organizace skupiny Volba výukového postupu Základní výukové styly

6.4.1

ROZLIŠUJEME TŘI ZPŮSOBY VEDENÍ VÝUKY:

Způsoby vedení výuky

řízení

Aby byla výuka co možná nejefektivnější, je nezbytné učinit dobré rozhodnutí o tom, JAK, KDY, PROČ a CO je potřeba udělat. Tím, kdo o těchto věcech rozhoduje, může být jak učitel, tak sám klient. Přístup, který zvolíme, se odvíjí od profilu klienta, typu výuky či různých vnějších podmínek, které mohou ovlivnit bezpečnost a průběh lekce.

vedení

VÝUKA LYŽOVÁNÍ

Způsoby vedení výuky Nástroj je obvykle prostředek, který používáme k uskutečnění určité činnosti. V našem případě se jedná o prostředky, které používáme při samotné výuce lyžování. V následující části se tedy budeme zabývat základními metodami, postupy, styly a taktikami výuky, které by měly patřit do repertoáru každého instruktora lyžování. Budeme se tedy snažit odpovědět na zásadní otázku: „Jak na to?“

samořízení

6

DOBRÁ VÝUKA JE V KOMBINACI PŘÍSTUPŮ V běžné praxi dochází k namixování jednotlivých přístupů na základě situačního řešení. Výuku začátečníka můžeme vést zpočátku velmi direktivně, ale v jejím průběhu dojde k většímu zapojení klienta do hry. Naopak výuka velmi pokročilého lyžaře, která je založená na dialogu a samořízení, může např. při uvedení nové dovednosti či technického aspektu přejít do direktivně řízené lekce, ve které převezme iniciativu instruktor.

91

INSTUKTOR

6.4.2

KLIENT

VÝUKA LYŽOVÁNÍ

Ovládání a organizace skupiny

6

Způsob, kterým organizujeme a ovládáme skupinu v průběhu celé lekce, je velmi důležitým aspektem úspěšné a bezpečné výuky. Organizace skupiny nabývá na důležitosti v případě výuky větší skupinky, nebo ve ztížených podmínkách a při výuce dětí.

Správná organizace skupiny během prezentace informací či při samotném lyžování je zároveň velmi funkčním výukovým nástrojem instruktora.

Organizace skupiny na rovině či po zastavení na svahu Zásadními kritérii jsou BEZPEČNOST a vytvoření příjemné atmosféry ve skupině pro optimální prezentaci informací a vzájemnou komunikaci. Následující schéma zachycuje základní typy organizace skupiny vhodné pro prezentaci informací.

VYTVOŘENÍ ŘADY – velmi formální a strukturovaná organizace skupiny, která může ovšem velice zesílit direktivní atmosféru lekce a navodit pocit „on vs. my“. Právě z tohoto důvodu se snažíme, pokud je to možné, stavění řad vyhnout. Jedná se však o dobré řešení v případě limitovaného prostoru. Při výuce velké skupiny je možné vytvořit dvě řady proti sobě.

DIAGONÁLNÍ ŘADA – méně formální organizace skupiny, vhodná při dostatku prostoru na svahu. Výhodou je, že má každý lepší výhled na instruktora při jeho ukázce techniky.

KRUH ČI PŮLKRUH – neformální organizace skupiny. Instruktor se stává součástí skupiny, ve které tak mizí „bariéry“, a každý se stává její součástí. Tento model je vhodný k vytvoření uvolněné atmosféry. Varianta půlkruh je z výukového hlediska ideální variantou.

92

Ovládání skupiny při lyžování a procvičování

JÍZDA V HADU – vhodná varianta pro jízdu ve skupině začátečníků či mírně pokročilých lyžařů.

Mezi hlavní výhody patří: výběr stopy, poloměru, tempa a tvaru oblouku.

Nevýhodou je prostorová náročnost a nutnost častého střídání klientů za instruktorem.

VÝUKA LYŽOVÁNÍ

Před jízdou je potřeba zvážit, jakým způsobem se bude skupina po svahu pohybovat. Vždy záleží na zadání a cíli, který se snažíme naplnit. Vždy je potřeba klientům vysvětlit, jakým způsobem bude náš pohyb po sjezdovce zorganizován.

JÍZDA VE DVOJICÍCH (menší skupinky) – forma vhodná pro týmovou spolupráci, větší zapojení klientů do procesu výuky a pro lepší možnost analýzy. Podmínkou je dobrá skladba dvojice a zadání (záměr) jízdy.

6

JEDEN PO DRUHÉM – ideální varianta pro poskytnutí podrobnější analýzy. Nevýhodou je časová náročnost.

JEDEN PO DRUHÉM S POSÍLÁNÍM ZPRÁVY – instruktor zůstává se skupinou a posílá jednotlivé členy skupiny na předem stanovené a domluvené místo se zprávou (analýzou) pro ostatní. Velkou výhodou je následná ukázka prvku instruktorem, kterého klienti mají možnost vidět z jiného úhlu pohledu.

93

6.4.3 NA MÍSTĚ

VÝUKA LYŽOVÁNÍ

Základní výukové postupy Další z výukových nástrojů, kterým může instruktor lyžování disponovat, je volba optimálního výukového postupu.

Volba správného postupu může být mnohdy velmi efektivním prostředkem výuky. Volba neoptimálního postupu může naopak proces výuky zpomalit a dále cestu směrem ke stanovenému cíli spíše zkomplikovat.

„Zkusme botou do sněhu udělat motýlka.“

V POHYBU

Celostní (komplexní) postup

6

Jedná se o postup výuky, při kterém je klientovi představen pohyb či dovednost ve finální podobě – tj. vcelku.

Klienti mohou sami procítit daný prvek, experimentovat s ním a pomoci instruktorovi určit, na čem je potřeba pracovat a co je třeba dále rozvíjet.

Jedná se tedy o postup výuky, při kterém klienta více vtahujeme do procesu výuky. Nutností je neustálá analýza, aby nedocházelo k fixaci chyb, které mohou vznikat v průběhu experimentování. Tento přístup je vhodný při výuce dětí a pohybově nadaných klientů.

„Nyní pojedeme šikmo svahem a budeme dělat motýlky horní lyží.“

V OBLOUKU „Zkusme nyní stejným pohybem otočit obě špičky lyží do směru, kterým chceme jet.“

Dílčí (analytický) postup Jedná se o postup výuky, při které seznamujeme klienty s novou dovedností či prvkem po jednotlivých částech, ze kterých skládáme celek. Jednotlivé části jsou vyučovány odděleně a postupně propojovány do větších celků.

Stavba progrese (postupu) po částech je zachycena v následujícím schématu.

94

APLIKACE

„Z vlnovky blízko spádnice postupně přejdeme do delších oblouků.“

6.4.4

„Pro zatáčení používáme práci nohou. Zkusme se nyní rozjet rovně po spádnici a mírně natočme chodidla do směru, kterým chceme jet.“

Volba optimální výukové metody je vždy zcela odvislá od profilu klienta, se kterým pracujeme. Jak již z části věnované profilu klienta víme, každý klient je originál. Právě proto by každá lekce měla být svým způsobem jedinečná, přizpůsobená našim klientům. Správný mix metod a postupů je potom základní ingrediencí úspěšné výuky, ve které je v centru všeho dění náš klient.

Příkazový styl Představení nového prvku či oprava chyby je velmi často prováděna příkazovým stylem.

Neznamená to, že musíme křičet na skupinu či klienta a dávat mu rozkazy, co má udělat.

V příkazové metodě jde o to, že instruktor přebírá iniciativu a hlavní roli v procesu výuky. Prezentuje nové informace, dělá rozhodnutí o dalším postupu, předvádí ideální provedení a poskytuje zpětnou vazbu.

Tento styl výuky je vhodný u začátečníků a také v krizových situacích, které vyžadují rychlé a efektivní řešení.

VÝUKA LYŽOVÁNÍ

Základní výukové styly

PŘÍKZOVÝ STYL

„Jano, výborně, jsi na dobré cestě.

Možná se zkus ještě více soustředit na otáčení obou nohou. Uvidíš, že to bude zatáčet mnohem lépe.

Zkus to, prosím, ještě jednou na druhou stranu a počkej na ostatní ze skupiny u druhého děla pod námi.“

6

95

VÝUKA LYŽOVÁNÍ

6

Úkolová metoda

Řízené objevování (základní)

Nabízí možnost přesunout na klienta více nezávislosti, rozhodování a svobody projevu. Při úkolové metodě zadáváme úkol, cvičení či zadání jízdy tak, aby klient sám bez naší pomoci zadání splnil. Jsme tedy stále ve „vedení“, ale samotné provedení (např. výběr stopy, styl, rytmus, načasování atp.) je zcela v režii klienta, který samostatně experimentuje se svými schopnostmi.

Tento styl je vhodný u mírně pokročilých či u pohybově nadaných začátečníků a dětí.

K velice efektivní výuce dochází v momentě, kdy se klient stává aktivním účastníkem vlastního procesu výuky. Při řízeném objevování nevysvětlujeme klientům, jak přesně co udělat. Spíše pokládáme otázky a vytváříme takové situace, při kterých klient poznává a přichází na odpovědi skrze vlastní experimentování. Cesta objevování je velmi silným zážitkem, na jehož konci vznikají silné vazby a hluboké porozumění. ŘÍZENÉ OBJEVOVÁNÍ

ÚKOLOVÁ METODA „Zkusme udržet naše holeně v kontaktu s jazyky bot v průběhu celé jízdy.“ „Co kdybychom každý zkusili udělat 10 oblouků odsud až po druhý sloup lanovky přímo pod námi?“

96

„Udělejme v další jízdě několik oblouků čistě v záklonu tak, že budeme stát pouze na patách. Potom zkusíme jít hodně dopředu a udělat pár oblouků pouze na prstech u nohou. Poslední část jízdy uděláme na plných chodidlech.“ „Jakým způsobem se vám jelo nejlépe?“

6.4.5

Výuku lyžování můžeme chápat jako neustálou interakci mezi instruktorem a klientem. To, jakou podobu může tato interakce mezi instruktorem a klientem mít, jaké nástroje a postupy může instruktor při výuce použít, můžeme najít v následujícím přehledu.

Způsoby vedení výuky

Role instruktora

ŘÍZENÍ

Instruktor rozhoduje – o tom, KDY, KDE, CO a JAK se bude dělat. Klient plní zadání instruktora.

VEDENÍ

Instruktor rozhoduje – Demokratický způsob vždy ve spolupráci řízení, s klientem, který se – dialog, stává spolutvůrcem – porozumění a větší své vlastní výuky. aktivita myšlení, – vhodné u pokročilejších lyžařů, – efektivní rozvoj dlouhotrvajících výsledků.

– – – – –

Instruktor se dostává do role průvodce a facilitátora, který pracuje s představami klienta, účelně je nabourává a pomáhá tak klientovi, aby sám pochopil a vytvořil si novou, lepší představu o daném problému.

– Kombinace výukových postupů, – sebehodnocení, – řízené objevování, – metoda řešení problému, – řízená diskuze, – metody kritického myšlení.

SAMOŘÍZENÍ

Charakteristika – – – –

Je direktivní, mnoho zpětné vazby, opakující se cvičení, vhodné u začátečníků a v krizových situacích, – efektivní rozvoj krátkodobých výsledků.

– Autonomie klienta, – automatizace známých pohybů v různých podmínkách, – kritické myšlení, – vhodné u pokročilejších lyžařů a expertů, – rozvoj dlouhotrvajících výsledků, – korekce zažitých chyb.

Řídící styly,metody & postupy výuky

VÝUKA LYŽOVÁNÍ

Výukové nástroje instruktora – přehled

– Dílčí postup výuky, – lineární postup progrese, – od jednoduchého ke složitějšímu, – příkazová metoda, – názorná ukázka, – mnoho zpětné vazby.

Celostní postup výuky, úkolová metoda, řízené objevování, reciproční metody, procítění pohybu.

6

97

6. 5

VÝUKA LYŽOVÁNÍ

Shrnutí kapitoly

6

98

Výukový koncept APUL je založen na modelu, který by se dal charakterizovat jako interakce mezi klientem a instruktorem lyžování. Ten má ve vzájemné interakci za úkol přizpůsobit a nastavit výukové nástroje, kterými disponuje tak, aby co nejvíce vyhovovaly profilu a preferencím klienta. Cílem není perfekcionismus a strojená výuka podle sebelepšího manuálu, ale spíše přirozená výuka, založená na jednotlivých pilířích výukového konceptu APUL se snahou o jednoduchost, flexibilní řešení situací a pozitivní přístup. Správné nadávkování metod, postupů a celkového přístupu na skupinu či jednotlivce je tou nejdůležitější ingrediencí moderní výuky v pojetí APUL.

Vysvělete, na jakých principech a přístupu je založen výukový systém APUL?

VÝUKA LYŽOVÁNÍ

Rozumím této kapitole?

Na jakém principu je založen tzv. model lekce a jak ho v praxi používáme?

Jaký význam má tzv. verbální analýza?

Jaké znáte preference učení a k čemu nám tato znalost slouží?

Co je naším úkolem v části lekce zvané „reflexe“?

Jaké znáte řídící styly a proč je potřeba je znát?

6

Jak pracujeme s komunikačními kanály při skupinové výuce?

Podle jakých kritérií se řídíme při rozhodování o výběru výukové metody či stylu?

Jaké rozeznáváme výukové postupy a jaké mají úplatnění v praxi?

Měli bychom s klienty vyjednávat cíle lekce, nebo jim rovnou sdělit cíl, o kterém si myslíme, že by pro ně byl nejlepší?

99

V předešlé kapitole, věnované výukovému konceptu, jsme se zabývali základními principy moderní výuky a postavili jsme tak pevné základy pro tvorbu dobré lekce lyžování.

V následující kapitole se budeme zabývat konkrétním výukovým postupem – progresí, kterou budeme v praxi aplikovat při výuce našich klientů. Základní stavební kámen práce instruktora lyžování je založen na znalostech z předešlé kapitoly v kombinaci s pochopením „modré progrese“.

progrese výuky CO SE V TÉTO KAPITOLE NAUČÍM? Pochopit koncept a principy „modré progrese“.

Zvolit odpovídající přístup a taktiku při výuce začátečníků.

Zvládnout výukový postup od nováčka po středně pokročilého.

Přizpůsobit výukový přístup a taktiku pokročilejším lyžařům.

Jak si poradit s výukou ve ztížených podmínkách a situacích.

PROGRESE VÝUKY

ÚVOD DO MODRÉ PROGRESE Jak již název napovídá, budeme se v „modré progresi“ zabývat výukou úplných základů a lyžováním převážně na modrých sjezdovkách. V této kapitole si tedy ukážeme, jakými konkrétními kroky naše klienty provedeme na cestě od prvních krůčků na rovině až po elegantní zatáčení v paralelním postavení lyží, které je cílem snad všech klientů lyžařských škol. Také právě proto je obsah „modré progrese“ a jeho pochopení kritickým bodem vzdělání instruktora lyžování. Vhodně zvolený metodický postup je klíčem k úspěšné lekci a zlepšení lyžařské úrovně našich klientů. „Modrá progrese“ nám nabízí mnoho variant, jak ji v praxi pro výuku lyžování využívat. Někdy stačí následovat posloupnost progrese, v jiném případě se můžeme věnovat pouze jedné její části, případně různě přeskakovat z tématu na téma. Vždy je tedy potřeba zjistit, na jaké úrovni se klient opravdu nachází a „ušít“ mu další metodický postup takzvaně na míru. Z tohoto důvodu je nutné s „modrou progresí“ propojovat již získané znalosti a dovednosti z analýzy a techniky lyžování.

7.1 Cesta „modrou progresí“ – přehled Následující tabulka zachycuje progresi od úplného začátečníka (nováčka) až po lyžaře, který je schopen udržet lyže v paralelním postavení lyží na všech modrých sjezdovkách.

Právě cesta od prvních krůčků až po plynulé zatáčení v paralelním postavení je obsahem „modré progrese“ (kurzu „C“).

7

ÚROVEŇ

CÍL

KRITÉRIA

NOVÁČEK

Přivyknutí na lyžařskou výzbroj a výstroj. Zisk rovnováhy při jízdě přímo.

– Rovnováha – Mobilita (chůze, obraty, vystupování, skok) – Skluz – Jízda přímo

ZAČÁTEČNÍK

Kontrolovaná změna směru jízdy.

– Kontrola jízdy přímo – Regulace rychlosti – Změna směru jízdy

MÍRNĚ POKROČILÝ

STŘEDNĚ POKROČILÝ

102

– Navazované oblouky Jízda plynulými oblouky o pra- – Kontrola rychlosti a poloměru jízdy videlném poloměru na modrých – Zúžení stopy v průběhu vedení sjezdovkách. oblouku – Cesta do paralelního postavení Paralelní vedení lyží na všech (odbourávání přívratného postavemodrých sjezdovkách. Kontrola ní v přechodové fázi) rychlosti na lehkých červených – Paralelní vedení lyží sjezdovkách.

– Zapíchnutí hole

Abychom snadněji zvolili

Každý lyžař je nováčkem pouze jednou v životě. Naplnění postupného cíle a tedy vstup mezi začátečníky skrze zvládnutí jednotlivých kritérií nezabere v běžné praxi více než hodinu. Začátečníkem ovšem může lyžař zůstat téměř celý život. Klíčovým kritériem je zde zvládnutí změny směru jízdy – zatáčení. Postup na další úroveň je již otázkou několika dnů, přičemž dosažení cíle úrovně středně pokročilého zůstává mnohdy celosezónním úkolem a výzvou.

ten nejefektivnější postup

rozdělili jsme si „modrou progresi“ na šest po sobě jdoucích kroků. Ty symbolizují pomy-

PROGRESE VÝUKY

pro danou skupinu či klienta,

slný směr cesty, která nás a naše

Cíle jednotlivých úrovní můžeme vnímat jako jakési záchytné body, které nám mohou pomoci se zorientovat v tom, kde v progresi s klientem začít a kdy se vrhnout na další krok. Jednotlivá kritéria již předznamenávají postupné kroky, které je potřeba ke splnění dílčích cílů udělat.

klienty provede od samotných začátků až po elegantní jízdu v paralelním postavení lyží.

1

SEZNÁMENÍ S LYŽAŘSKÝM VYBAVENÍM

2

ZÁKLADY POHYBU NA LYŽÍCH

3

ÚVOD DO KLOUZÁNÍ

4

ÚVOD DO ZATÁČENÍ

5

CESTA DO PARALELNÍHO POSTAVENÍ

6

VYLEPŠOVÁNÍ PARALELNÍHO OBLOUKU

7

103

Předtím, než začneme aneb specifika výuky nováčka a začátečníka Pro nováčky jsou první chvíle na lyžích zcela novou zkušeností a zážitkem. Naším cílem je seznámení klientů s lyžováním, horským prostředím, se sněhem.

Prostředí výuky Hory, sníh a pohyb na něm jsou pro mnoho návštěvníků lyžařských středisek velkou výzvou.

Mnohdy na hory přijíždějí lidé bez zkušenosti s klouzáním či dostatečné fyzické zdatnosti. Je proto nutné, abychom vytvořili pro naše klienty odpovídající prostředí, ve kterém se budou cítit bezpečně a budou se chtít bez většího strachu učit novým, pro ně nezvyklým, pohybům.

– –

–

Pro úplné začátky vybíráme přehledné místo na rovině bez většího provozu.

Zkusíme také najít místo, kde bude velmi mírný svah, nejlépe s dojezdem do protisvahu či do roviny.

Pokud je sníh příliš rychlý (zmrzlý), vybíráme spíše rovinu a přizpůsobujeme progresi daným podmínkám.

Výukový přístup Výuka nováčků a začátečníků je téměř v každé lyžařské škole ústředním tématem.

Naším hlavním cílem je vytvoření pozitivního prostředí a prožitku z lyžování. První okamžiky na lyžích mnohdy rozhodují o tom, zda se klienti budou věnovat našemu sportu dále a lyžování se tedy stane součástí jejich životního stylu. Nováčci a začátečníci velmi často bojují se strachem z nového prostředí, neví úplně, co mají dělat, a jsou zcela odkázáni na pomoc svého instruktora.

104

Volíme přátelský a přívětivý přístup.

Výuka by měla probíhat v uvolněné atmosféře a klienty bavit.

Výuku se snažíme orientovat směrem optimální progrese a v mírném tempu.

Nejlépe fungují velmi jednoduchá vysvětlení a instrukce s použitím analogií.

Pokud je to třeba, necháme klienty několikrát opakovat pohyb či cvičení.

Nejdůležitější není perfektní provedení pohybů – spíše chceme klienty rozpohybovat a vytvořit pozitivní a zábavné prostředí.

SEZNÁMENÍ S LYŽAŘSKÝM VYBAVENÍM

„Modrá progrese“ 7.2.1.

Seznámení s lyžařským vybavením Cesta nováčka začíná seznámením s lyžařským vybavením (výzbrojí a výstrojí) a s jeho manipulací. Pracujeme na optimálním způsobu nošení lyží a hůlek a ujistíme se, že naši klienti mají vybavení odpovídající jejich úrovni a profilu. Předpokládáme, že výběr velikosti lyží, bot a holí spadá do kompetence půjčovny či obchodu.

Případné závady či nesprávné nastavení nejlépe řešíme odkázáním klientů zpět do půjčovny či obchodu.

ZÁKLADY POHYBU NA LYŽÍCH ÚVOD DO KLOUZÁNÍ ÚVOD DO ZATÁČENÍ CESTA DO PARALELNÍHO POSTAVENÍ VYLEPŠOVÁNÍ PARALELNÍHO OBLOUKU

PROGRESE VÝUKY

7.2

KLÍČOVÉ BODY VÝUKY Kontrolujeme, zda jsou klienti vhodně oblečeni a zda jsou připraveni na lekci.

Ujistíme se, že každý má správně nasazené boty (vysvětlíme, jak boty zapínat a že je v nich potřeba nosit pouze jedny ponožky).

Představíme klientům důležité části lyžařského vybavení a jejich funkci (skluznice, vázání, hrany, hole).

Vysvětlíme a vyzkoušíme, jak se do vázání dostat a jak z něj zase vystoupit.

7

Připravte nováčky na to, že velmi často je zapotřebí odstranit sníh z podrážky bot. Naučte je, jak se mohou sněhu na botách zbavit sami bez cizí pomoci. Nejvhodnější způsob odstranění sněhu na botách je seškrábnutí sněhu o špičku vázání.

105

SEZNÁMENÍ S LYŽAŘSKÝM VYBAVENÍM

7.2.2

PROGRESE VÝUKY

Základy pohybu na lyžích Hlavním cílem tohoto bloku je rozvoj rovnováhy a dalších základních lyžařských pohybů na rovině, díky kterým si klienti také začínají přivykat na lyžařskou výzbroj a výstroj.

Aktivity bez lyží – – – – –

rozložení váhy na chodidlech, přeskakování přes hůlku, přenášení váhy z nohy na nohu, otáčení boty ve sněhu, chůze v lyžařských botách (do tvaru písmene „S“ či „O“).

ZÁKLADY POHYBU NA LYŽÍCH ÚVOD DO KLOUZÁNÍ ÚVOD DO ZATÁČENÍ CESTA DO PARALELNÍHO POSTAVENÍ VYLEPŠOVÁNÍ PARALELNÍHO OBLOUKU

KLÍČOVÉ BODY VÝUKY Tempo výuky přizpůsobujeme úrovni klientů a vnějším podmínkám.

Skrze aktivity na místě i v pohybu seznamujeme klienty se základními lyžařskými dovednostmi.

7

Klademe důraz na rozvoj rovnováhy a pohyblivosti.

Stabilita a kontrolovaný pohyb na rovině s oběma lyžemi je vstupenkou do další části progrese.

Při skupinové výuce je vhodná tzv. kruhová organizace skupiny.

106

PROGRESE VÝUKY Aktivity s oběma lyžemi – Aktivity s jednou lyží

–

–

–

– – – – –

zvedání lyže, udržování rovnováhy na jedné noze, otáčení lyže ve vzduchu i na sněhu, úkroky, šoupání, rozšiřování stopy, rozšiřování stopy a kombinace s otáčením (pluh jednou lyží), chůze, obraty, koloběžka, vystupování do mírného kopce, klouzání z mírného kopce.

– – – –

podřepy, poskoky, rozložení váhy na chodidlech, šoupání oběma lyžemi (odděleně i obounož), střídavé zvedání lyží a udržování rovnováhy na jedné noze, otáčení zvednutou lyží, rozšiřování stopy uhlazováním sněhu (interakce sníh-lyže), pluhové postavení (rozšíření stopy a současné natáčení špiček lyží k sobě), chůze, šoupání, bruslení, odpichování holemi soupaž, obraty (kolem hůlky).

7

Zkuste do sněhu nakreslit hůlkou čáru a požádejte klienty, aby ji pomocí lyže ze sněhu smazali. Na obou lyžích můžete udělat dvě čáry kolmo od středu lyží a opět poprosit klienty, zda by obě čáry smazali. Klienti tak mohou hravou formou experimentovat s jemnými pohyby chodidel a objevovat nejdůležitější aspekt lyžování: interakci sníh – lyže.

107

SEZNÁMENÍ S LYŽAŘSKÝM VYBAVENÍM

7.2.3

ZÁKLADY POHYBU NA LYŽÍCH

PROGRESE VÝUKY

Úvod do klouzání

7

108

ÚVOD DO KLOUZÁNÍ

Již víme, jak se na jedné či na obou lyžích klouzat po rovině. Nyní se budeme zabývat pocitem skluzu při jízdě po nakloněné rovině, kde hraje hlavní roli gravitace. Naučíme se gravitaci využívat tak, abychom ji měli vždy pod kontrolou.

ÚVOD DO ZATÁČENÍ CESTA DO PARALELNÍHO POSTAVENÍ VYLEPŠOVÁNÍ PARALELNÍHO OBLOUKU

KAPITOLA 4 Chůze vs. jízda na lyžích z kopce: Jízda přímo po spádnici je jedním z klíčových bodů výuky začátečníka.

Stěžejní dovedností lyžařské techniky a také bodem výuky jízdy a klouzání po spádnici je vyvážená pozice těla lyžaře vůči lyžím (sklonu svahu). Pochopení rozdílu mezi chůzí z kopce dolů a sjížděním toho samého kopce na lyžích je základním předpokladem pro pochopení rovnováhy při lyžování obecně.

KLÍČOVÉ BODY VÝUKY

Také jízdu přímo můžeme trénovat již na rovině. Pocit skluzu a síly, která táhne lyžaře daným směrem, můžeme simulovat taháním za hůlku (nebo roztlačením). Velmi vhodnou variantou je tahání za hůlku a snaha o vytvoření pluhového postavení a zpomalení pohybu. Již na rovině tak trénujeme důležité pohyby, které našim klientům pomohou odbourat strach a přinesou kontrolu nad pohybem z kopce dolů.

Klouzání v pluhovém postavení při jízdě přímo je předpokladem pro postup do další části progrese.

K tréninku vybíráme bezpečné místo s dojezdem do roviny či do protisvahu.

Při absenci bezpečného dojezdu se především věnujeme kontrole rychlosti v pluhovém postavení.

Věnujeme se především rozvoji dynamické rovnováhy a kontrole rychlosti při jízdě přímo.

Při výuce zdůrazňujeme aktivní práci dolních končetin pod stabilním trupem.

Po zvládnutí jízdy v klouzavém pluhu s bezpečným zastavením můžeme přistoupit k výuce jízdy na cvičném vleku či na pojízdném koberci.

TOREÁDORSKÁ OTOČKA Je také vhodné naučit klienty způsob rozjezdu, pro který používáme tzv. toreadorskou otočku (ze stoje kolmo na spádnici, zapíchnutí obou holí do spádnice, přenesení váhy na hole a postupné natočení špiček lyží malými kroky do směru jízdy – do spádnice).

PROGRESE VÝUKY Příklady aktivit – – – – – – – –

příklady vystupování do svahu – stranou, odvratem či s jednou lyží, podřepy, poskoky, balancování na chodidlech (vyvážené postavení), chůze, šoupání, zvedání patek lyží při jízdě přímo, pluhový efekt (pokus o rozšíření stopy v dojezdu při současném natočení špiček k sobě), rozšíření stopy a vytvoření pluhového postavení v průběhu jízdy přímo, střídání klouzání v paralelním a pluhovém postavení, klouzavý pluh, jízda šikmo mírným svahem v paralelním i pluhovém postavení.

VSTÁVÁNÍ PO PÁDU Vstávání po pádu vysvětlujte až v momentě, kdy se opravdu stane. Mnoho začátečníků má strach a obavy právě z pádů a netřeba jim tuto stresovou situaci připomínat. Způsob vstávání vždy přizpůsobte dané situaci a klientovi. Někdy je nejvýhodnější odepnout jednu lyži, někdy je lepší přímá pomoc instruktora, jindy ukázková procedura (lyže po pádu umístit pod tělo, tělo přesunout co nejblíže lyžím a pomocí rukou či holí vstát zpět nad lyže).

7

109

SEZNÁMENÍ S LYŽAŘSKÝM VYBAVENÍM

7.2.4

ZÁKLADY POHYBU NA LYŽÍCH

PROGRESE VÝUKY

Úvod do zatáčení

ÚVOD DO KLOUZÁNÍ

Schopnost udržení lyží v pluhovém postavení v průběhu jízdy přímo je zásadní podmínkou pro řízenou změnu směru jízdy. Pro první pokusy o zatočení používáme stejný terén, na kterém jsme již procvičovali základy klouzání a rovnováhy. Plynule tak navazujeme na dovednosti, které jsme dosud trénovali.

ÚVOD DO ZATÁČENÍ CESTA DO PARALELNÍHO POSTAVENÍ VYLEPŠOVÁNÍ PARALELNÍHO OBLOUKU

KAPITOLA 4 KLÍČOVÉ BODY VÝUKY Jak je patrné z technického konceptu, je zatáčení kombinací šesti úzce provázaných dovedností. Neexistuje pouze jedna správná technika či způsob, jak zatočit. Výuka zatáčení je tedy přizpůsobena technickému konceptu a také preferencím našich klientů.

7

Jak schéma na protější straně napovídá, máme možnost výběru ze dvou linií (progresí). Každá z linií začíná pouze jedním pohybovým principem, který způsobuje změnu směru jízdy – zatáčení.

Právě s ohledem na jednoduchost, uchopitelnost a srozumitelnost výuky zatáčení je nutné zpočátku věnovat pozornost pouze jednomu z principů zatáčení, který v dalším průběhu výuky budeme dále doplňovat a rozvíjet.

Vycházíme z klouzavého pluhu.

První pokus o změnu směru jízdy trénujeme na již známém terénu.

Zvolíme si vždy jednu z cest progrese zatáčení.

Progresi zatáčení přizpůsobujeme úrovni dovedností jednotlivých klientů.

Analyzujeme nejen pohyby vedoucí k zatáčení, ale také předozadní a stranovou rovnováhu lyžaře.

ROZHODNUTÍ To, jestli se vydáme cestou přes OTÁČENÍ LYŽÍ, či cestou přes TVORBU TLAKU, závisí na rozhodnutí, které je potřeba na začátku výuky zatáčení udělat. Pokud se rozhodneme správně, můžeme proces výuky urychlit. Pokud se nerozhodneme optimálně, dojdeme sice ke stejnému cíli, ale progres bude trvat déle a budeme muset řešit více problémů.

Obě linie totiž obsahují stejné pohybové principy a podobné prvky a zároveň se doplňují. Finální prvek – ZÁKLADNÍ OBLOUK – by měl být totožným produktem obou linií.

110

CESTA PŘES OTÁČENÍ LYŽÍ

směrování

CESTA PŘES TVORBU TLAKU

1

odpor sněhu

1

pluhová vlnovka

2

2

pedálování

vylepšování otáčení

3

3

pluh jednou lyží

pedálování

4

4

pluhová vlnovka

změna poloměru a tvaru oblouku

ROVNOVÁHA

5

změna rychlosti a terénu

5

6

6

změna poloměru a tvaru oblouku

PROGRESE VÝUKY

ROZHODNUTÍ

7

změna rychlosti a terénu

ZÁKLADNÍ OBLOUK 111

KAPITOLA 4 Rozhodnutí Analýza pluhového postavení je klíčová pro rozhodnutí, jakou cestou se na začátku výuky zatáčení vydáme.

PROGRESE VÝUKY

Při rozhodování o cestě, kterou se na začátku výuky zatáčení vydáme, musíme přihlédnout k následujícím kritériím: 1. terén –

–

Pokud máme k dispozici odpovídající terén (velmi mírný svah s dojezdem do roviny), volíme cestu přes otáčení (směrování) lyží.

Pokud je terén spíše prudší, volíme cestu přes tvorbu tlaku.

3. profil klienta

–

–

Nebojme se klienty nechat zatočit zcela intuitivně bez předešlých instrukcí. První pokus (test) nám může napovědět, jaká cesta bude pro naše klienty optimální.

Pokud klient dokáže regulovat hranění při jízdě přímo v pluhu (dokáže klouzat a regulovat rychlost) a stojí na lyžích na obě strany vyrovnaně, volíme cestu přes otáčení lyží.

OTÁČENÍ LYŽÍ Velmi mírný svah Prudší svah Tvrdý (rychlý) sníh Talentovaný klient Neoptimální lyžařský postoj Krátké točivé lyže Problémy s rotací trupu

112

–

Klienty, kteří mají tendenci zůstávat v záklonu a nemají uvolněné dolní končetiny, navedeme spíše na cestu přes tvorbu tlaku.

Pokud má klient problémy s udržením synchronní práce obou končetin při jízdě přímo v pluhu, vydáme se spíše cestou přes tvorbu tlaku.

2. test

–

7

–

–

– –

Pro klienty atletického typu (pohybově talentovaní) volíme cestu přes otáčení lyží.

Pro klienty, kteří preferují procítění pohybu a jsou trpěliví, volíme spíše cestu přes tvorbu tlaku.

Klienti s méně točivými lyžemi budou preferovat spíše cestu přes otáčení nohou.

Klientům s velmi točivými lyžemi bude vyhovovat spíše cesta přes tvorbu tlaku.

TVORBA TLAKU

KOMBINACE

ÚVOD DO ZATÁČENÍ

CESTA PŘES OTÁČENÍ LYŽÍ

Jedná se o velmi efektivní způsob změny směru jízdy s velkým přesahem do dalších technik. Přináší velkou kontrolu nad lyžemi, ale klade nároky na koordinaci a pohybové předpoklady. Je to ideální cesta k představení separace a jejího významu v lyžování. Volíme ji v případě ideálního terénu (velmi mírný svah) a dobré úrovně zvládnutí jízdy v klouzavém pluhu.

MECHANIKA A POHYBOVÝ PRINCIP

1

2

3

4

5

6

NÁVRH AKTIVIT A TAKTIK

Otáčení lyží rotací dolních končetin v kyčelním kloubu z jízdy přímo v pluhu. Oblouk ke svahu.

–

Směrování

–

Pluhová vlnovka

Mírné otáčení nohou rotací dolních končetin pod stabilním trupem z jízdy přímo v pluhu.

Mírná změna směru jízdy blízko spádnice. Trénink separace.

–

Vylepšování otáčení

Zvětšení intenzity otáčení vnější nohy rotací dolních končetin.

Zvětšení úhlu zahranění a tvorba většího tlaku na vnější lyži.

–

Pedálování

Princip uvolnění svalové tenze končící vnější nohy a současné zvýšení svalové tenze nové vnější nohy v přechodu mezi oblouky. Flexe a extenze dolních končetin.

Práce s intenzitou otáčení a principem pedálování dolních končetin v průběhu zatáčení. Rozložení vedení lyží pro udržení kulatého tvaru oblouku.

–

Změna poloměru a tvaru oblouku

– –

Trychtýř – postupně zkracujeme poloměr oblouků.

Hodiny – počítání při zatáčení.

Přesýpací hodiny&variace.

Změna rychlosti a terénu

Kombinace otáčení a protisměrné práce dolních končetin (pedálování) v průběhu zatáčení. Mixování a propojování dovedností.

– – –

Zrychlování a zpomalování jízdy.

Přechod na prudší terén.

Přejezd vln a nerovností.

– –

– –

– –

– –

Směrujeme chodidla do směru, kterým chceme jet.

Volant (řídítka) pod chodidly.

Projetí brány.

PROGRESE VÝUKY

Cesta přes otáčení lyží

Vytváříme vlnovku blízko spádnice (vertikální slalom na mírném svahu).

Vlnovka - následování stopy instruktora.

Hůl směřující do spádnice, otáčením lyží špičky mírně kříží směr hole.

Z vlnovky postupně prodlužujeme poloměr (slalom z několika zapíchnutých holí či jízda ve stopě za instruktorem).

Otáčení lyže na rukojeti hole (na místě).

Tlačíme špičkou lyže do hůlky či do dlaně pomocníka (na místě).

Odlehčujeme chodidlo vnitřní nohy v průběhu zatáčení.

Pedálování nohou jako při pomalé jízdě na kole.

Poklepávání patky vnitřní lyže v průběhu zatáčení.

7

113

ÚVOD DO ZATÁČENÍ

PROGRESE VÝUKY

Cesta přes tvorbu tlaku

CESTA PŘES TVORBU TLAKU

MECHANIKA A POHYBOVÝ PRINCIP

NÁVRH CVIČENÍ A TAKTIKY

Odpor sněhu

Zmenšení hranění budoucí – vnitřní lyže z jízdy přímo v pluhu. Využití dostředivé síly (odporu sněhu), která působí – na vnější (více zahraněnou) lyži. Uvolnění svalové tenze na – jedné noze. Oblouk ke svahu.

Postupně odlehčujeme jednu nohu z jízdy přímo v pluhu (projetí brány či následování stopy instruktora).

Postupné zvedání palce (sklápění chodidla) na jedné noze z jízdy přímo v pluhu.

Uvolnění plynového pedálu na jedné noze.

–

Pedálování

Princip uvolnění svalové tenze končící vnější nohy a současné zvýšení svalové tenze nové vnější nohy v přechodu mezi oblouky. Flexe a extenze dolních končetin.

Odlehčujeme chodidlo vnitřní nohy v průběhu zatáčení.

Pedálování nohou jako při pomalé jízdě na kole.

Vyplošení vnitřní lyže v průběhu zatáčení.

Vytáčení a větší zahranění vnější lyže z jízdy v paralelním postavení rotací a abdukce dolní končetiny v kyčelním kloubu. Tvorba tlaku na vnější lyži.

–

Mírná změna směru jízdy blízko spádnice. Propojení otáčení a protisměrné práce dolních končetin (pedálování). Trénink separace.

–

5

Práce s intenzitou otáčení a principem pedálování dolních končetin v průběhu zatáčení. Rozložení vedení lyží pro udržení kulatého tvaru oblouku.

–

Změna poloměru a tvaru oblouku

6

Změna rychlosti a terénu

Kombinace otáčení a protisměrné práce dolních končetin (pedálování) v průběhu zatáčení. Mixování a propojování dovedností.

1

2

3

Pluh jednou lyží

7 4

114

Jedná se o ideální způsob pro procítění fungování interakce sníh - lyže. Tuto cestu používáme spíše na prudším terénu, kde dochází k většímu zahranění lyží. Je vhodná pro klienty, kteří preferují stranový pohyb z nohy na nohu a rozdíly v zatížení lyží (těžká/lehká noha). Zvládnutí pohybového principu vede k rychlému odbourání přívratného postavení a k plynulému přechodu mezi oblouky.

Pluhová vlnovka

– –

– –

– –

Vytáčení jedné lyže do směru, kterým chceme jet.

Z jízdy šikmo svahem vytáčíme horní lyži do směru, kterým chceme jet.

OTEVÍRÁNÍ – ZAVÍRÁNÍ: před spádnicí „otevíráme“ pluh vyšší lyží, za spádnicí pluh „zavíráme“ lyží vnitřní.

Vlnovka blízko spádnice na mírném svahu.

Hole v šipce směřující do spádnice. Špičky lyží vyjíždějí z šipky ven.

Kombinace otáčení – pedálování pod stabilním trupem blízko spádnice.

– –

Trychtýř – postupně zkracujeme poloměr oblouků.

Hodiny – počítání při zatáčení.

Přesýpací hodiny&variace.

– – –

Zrychlování a zpomalování jízdy.

Přechod na prudší terén.

Přejezd vln a nerovností.

Příklady taktik a aktivit pro zlepšení rovnováhy

V průběhu výuky zatáčení můžeme v případě potřeby zařadit cvičení, která nám pomohou zlepšit vyvážené postavení, se kterým se většina začátečníků potýká.

Zároveň lze rovnovážná cvičení v pohybu použít jako zahřívací cvičení před lyžováním a pro přípravu pohybového aparátu (svaly, klouby, kosti) na lyžování.

– – – – – – – – –

postavení fotbalového brankáře, tenisty atp., vyšlapat oblouky chůzí (bez lyží), pohupování či malé poskoky v průběhu zatáčení, udržování kontaktu holení a jazyků bot, balancování na chodidlech, trojúhelník na chodidle, tleskání v průběhu zatáčení, meče a jejich varianty, letadlo.

PROGRESE VÝUKY

Rovnováha

Neustále probíhající analýza jízdy klienta nám napovídá, v jakém okamžiku je potřeba zařadit aktivitu na zlepšení rovnováhy či stabilnější horní poloviny těla.

7

115

SEZNÁMENÍ S LYŽAŘSKÝM VYBAVENÍM

7.2.5

ZÁKLADY POHYBU NA LYŽÍCH

PROGRESE VÝUKY

Cesta do paralelního postavení Výsledným produktem výuky modelu zatáčení, se kterým jsme se seznámili v předcházející části progrese, je tzv. základní oblouk. Dobrá opora o vnější lyži a plynulé sjíždění lyží do paralelního postavení ve výjezdové fázi základního oblouku jsou předpoklady pro postup do další fáze progrese. Tou je výuka zatáčení pouze v paralelním postavení lyží. Postupným získáváním jistoty a vylepšováním základního oblouku se tedy dostáváme k základům pokročilého lyžování, k tzv. paralelnímu oblouku.

ÚVOD DO KLOUZÁNÍ ÚVOD DO ZATÁČENÍ CESTA DO PARALELNÍHO POSTAVENÍ VYLEPŠOVÁNÍ PARALELNÍHO OBLOUKU

KLÍČOVÉ BODY VÝUKY Vycházíme ze stabilního vedení základního oblouku na vnější lyži.

KAPITOLA 4 Kritickým momentem výuky paralelního oblouku je přechod mezi jednotlivými oblouky za současného udržení paralelního postavení lyží. To od lyžaře vyžaduje dobrou protisměrnou práci dolních končetin při současném otáčení obou nohou ve směru jízdy.

7

Co můžeme při výuce vyzkoušet – – – – –

116

Pokud nedochází k přirozenému sjíždění lyží v průběhu oblouku, vrátíme se k modelu zatáčení.

Klademe důraz na synchronní práci dolních končetin v přechodové fázi.

Cílem výuky je přehranění obou lyží současně.

Výuku přechodové fáze v paralelním postavení procvičujeme během jízdy v navazovaných obloucích.

postupné zmenšování pluhového Snažíme se více lyžovat postavení v přechodové fázi, a měnit rychlost a sklon svahu. přechod mezi oblouky vyšlapat chůzí, spojka/plyn škola hranění blinkr VYZKOUŠEJTE GIRLANDU! Pro trénink přechodové fáze oblouku jsou velmi vhodné tzv. girlandy.

Jedná se o zatáčení pouze šikmo svahem na jednu stranu sjezdovky.

Několikrát za sebou tak můžeme procvičovat stejnou kombinaci pohybů, potřebnou pro udržení lyží v paralelním postavení v přechodové fázi.

Lyžujeme, zlepšujeme se aneb specifika výuky mírně a středně pokročilého Jízda v základním či Prostředí výuky paralelním oblouku je vstupenkou do světa Nejlepším učitelem pro naše klienty je terén a jeho variabiobjevování krás lyžování. lita. Je více než nutné, abychom neustále vytvářeli takové S klienty jsme již schopni prostředí, které bude pro naše klienty bezpečné, ale bude pohybovat se po větší zároveň mimo jejich komfortní zónu. Platí zde pravidlo, že části střediska a lyžování učíme novou dovednost na starém terénu a trénujeme začíná být opravdovou starou dovednost na novém terénu. Hlavní roli ve výuce zábavou. Naším cílem pokročilých lyžařů hraje bezpečnost, zábava a pocit je konsolidace nabytých dalšího vývoje a zlepšení. základů a jejich automatizace v měnících se podmín– Pohybujeme se po modrých a lehkých červených kách. Nové výzvy přinášejí sjezdovkách. nové cíle a větší nároky na – Dodržujeme pravidla FIS. interakci učitel – klient.

– Pokud je sníh příliš rychlý (zmrzlý) či je špatné počasí, vybíráme spíše známý a ne příliš složitý terén.

Výukový přístup Pokročilí lyžaři již mají přesnější představy o technice lyžování, které si přinášejí z předešlých lekcí a ze svých zkušeností. Je potřeba začít pracovat právě s těmito představami a nechat klienty, aby se stali partnery na cestě za zlepšením. Většina mírně pokročilých lyžařů se potýká s problémy s postojem a přílišným používáním horní části těla k zatáčení.

Zvyšují se tedy nároky na analýzu, na objevení hlavní chyby a aplikování optimální progrese.

– Náš přístup by měl být uvolněný a zábavný.

– Více lyžujeme a měníme terén.

– Používáme analogie a jednoduchá cvičení na odstranění chyb.

– Snažíme se klienty více zapojit do procesu učení, vedeme dialog.

– Pracujeme s kontrasty a necháme klienty, aby si našli optimální provedení.

117

SEZNÁMENÍ S LYŽAŘSKÝM VYBAVENÍM

7.2.6

ZÁKLADY POHYBU NA LYŽÍCH

PROGRESE VÝUKY

Vylepšování paralelního oblouku Udržení paralelního vedení lyží v celém průběhu navazovaných oblouků je základním kritériem pokročilého lyžaře.

Dalším cílem výuky je postupné vylepšování a zdokonalování paralelního oblouku směrem k větší univerzálnosti, stabilitě a efektivnímu lyžování. Paralelní oblouk přizpůsobujeme podmínkám (sklon svahu, rychlost, šířka tratě atp.) a postupně objevujeme nové výzvy a možnosti lyžování na více obtížných sjezdovkách a terénech.

ÚVOD DO KLOUZÁNÍ ÚVOD DO ZATÁČENÍ CESTA DO PARALELNÍHO POSTAVENÍ VYLEPŠOVÁNÍ PARALELNÍHO OBLOUKU

KLÍČOVÉ BODY VÝUKY Terén je nejlepší učitel.

KAPITOLA 5

7

Ve fázi vylepšování jízdy v paralelním postavení, spíše než s přesně daným postupem výuky, pracuje instruktor s jednotlivými dovednostmi lyžařské techniky podle potřeby a vyjednaného cíle lekce. Objevení slabiny mezi dovednostmi a také příčin chyb či nedostatků v technice paralelního oblouku je závislé na znalosti principů analýzy pohybu.

Při základní analýze se zaměřujeme na tvar oblouku.

Klademe důraz na plynulost a efektivitu pohybu.

Cvičení používáme k upevnění dovednosti či k jejímu otestování.

Zdokonalování paralelního oblouku Cílem mnoha středně pokročilých lyžařů je konsolidace a efektivnější provedení paralelního oblouku. Při zdokonalování paralelního oblouku se soustředíme především na kvalitu vedení lyží, tvar oblouku a dobrou práci s dynamickou rovnováhou.

118

ZDOKONALOVÁNÍ ROVNOVÁHY

ČAPÍ OBLOUK

Co můžeme při výuce vyzkoušet?

Lepší vedení lyží

–

čapí oblouk kovboj padající list a jeho variace půloblouk do sněhu (aktivita na místě) počítání při zatáčení

PROGRESE VÝUKY

– – – –

Trénink separace – – – –

oblouk javelin ciferník lyže zatáčejí pod hůlkou pivoting (aktivita na místě)

LYŽE ZATÁČEJÍ POD HŮLKOU

7

Zdokonalování rovnováhy – – – –

poskoky během jízdy v paralelním postavení vyšlapat oblouky chůzí šoupání obou nohou pod klidným trupem v průběhu zatáčení koordinace – jízda bez holí a různé pohybové úkoly

119

SEZNÁMENÍ S LYŽAŘSKÝM VYBAVENÍM

PROGRESE VÝUKY

Zapíchnutí hole V moderním lyžování se jedná spíše o lehký dotyk hole o podložku, který slouží k rytmizaci zatáčení, lepší separaci a k větší rovnováze při přehraňování lyží. Pro zapíchnutí hole používáme pohyby předloktí a zápěstí.

Technika Dochází k vykývnutí hole ve směru nového oblouku a k doteku hole o sněhovou podložku při pohybu zpět. Hrot se dotýká sněhové podložky při přehraňování, nejpozději však v momentě, kdy jsou lyže na plochách.

Co můžeme při výuce vyzkoušet?

– – – –

7

–

Následování instruktora a kopírování správného načasování; Trénink zapíchnutí hole na místě (práce paží); Vyšlapat oblouky bez lyží se zapíchnutím hole; Zapíchnutí hole působením vnějších sil (volné držení); Změna poloměru a rytmu zatáčení se zapíchnutím hole.

KLÍČOVÉ BODY VÝUKY Vycházíme ze správného postavení paží a držení holí.

Soustředíme se především na správné načasování zapíchnutí hole.

Zapíchnutí hole zasazujeme do kontextu již dobře zvládnutého paralelního oblouku.

120

ZÁKLADY POHYBU NA LYŽÍCH ÚVOD DO KLOUZÁNÍ ÚVOD DO ZATÁČENÍ CESTA DO PARALELNÍHO POSTAVENÍ VYLEPŠOVÁNÍ PARALELNÍHO OBLOUKU

ZAPÍCHNUTÍ HOLE

PROGRESE VÝUKY

SEPARACE – LYŽE ZATÁČEJÍ POD HŮLKOU

Změny poloměru – úvod do krátkého oblouku Krátké oblouky jsou nezbytné na užších a přelidněných sjezdovkách a zároveň jsou podmínkou a vstupním požadavkem do jízdy v boulích a v hlubokém sněhu. Při výuce základních krátkých oblouků bude těžiště našeho zájmu směrovat k udržení disciplíny horní části těla za současné aktivní práce dolních končetin (separace).

Co můžeme při výuce vyzkoušet: – – – – – – –

Trychtýř & variace (přesýpací hodiny); Přetáčení nohou pod stabilním trupem na rovině (na místě); Krátké oblouky v pluhu s přechodem do paralelního postavení (na mírném svahu); Přetáčení lyží pod stabilním trupem na spádnici (pivoting); Separace – lyže zatáčejí pod hůlkou; Krátké oblouky v koridoru; Otáčení lyží na vrcholu boulí či nerovností.

KLÍČOVÉ BODY VÝUKY Vycházíme z principů dobře zvládnutého paralelního oblouku se zapíchnutím hole.

7

Pro první pokusy volíme známý a mírný terén.

Soustředíme se na trénink separace a větší intenzitu otáčení dolních končetin.

121

SEZNÁMENÍ S LYŽAŘSKÝM VYBAVENÍM

PROGRESE VÝUKY

Hravé lyžování – úvod do freestylu Pohyb na lyžích nabízí nespočet variací a rozmanitých forem. Jednou z nich je tzv. freestyle. Jízda na lyžích pozpátku, zvládnutí skoku a pohybu v terénu jsou nejen kořením lyžování, ale také jedny z velmi efektivních nástrojů pro zlepšení lyžařské techniky a její univerzálnosti.

ÚVOD DO KLOUZÁNÍ ÚVOD DO ZATÁČENÍ CESTA DO PARALELNÍHO POSTAVENÍ VYLEPŠOVÁNÍ PARALELNÍHO OBLOUKU

Co můžeme vyzkoušet?

Jízda pozpátku (rovnováha, vedení lyží, prostorová orientace, nutná dovednost instruktora lyžování).

Triky na sjezdovce (rovnováha, otáčení, prostorová orientace, všestrannost lyžařské techniky) – –

–

7 –

–

obrátka o 180° na sněhu (jízda přímo – vzad, kombinace) otočka o 360° na sněhu (předozadní rovnováha, otáčení, variace) skok přes překážku na sněhu (čára ve sněhu, sněhová koule, tyčka apod.) skok přes skokánek či překážku (rovnováha, práce dolních končetin – odraz/dopad) skoky na rovině s rotací 90°, 180°, 360°

JÍZDA POZPÁTKU

122

ZÁKLADY POHYBU NA LYŽÍCH

KLÍČOVÉ BODY VÝUKY Zajištění bezpečnosti (velmi mírný, známý a ne příliš frekventovaný svah).

Jízda přímo v pluhu pozadu – pohled směřuje za ramenem vzad.

Jízda pozadu v pluhovém postavení lyží – pohled směřuje vně přes rameno.

Jízda pozadu v paralelním postavení (případně s dopomocí – držíme za hůlky).

Volná jízda pozadu se změnou rytmu, poloměru, slalom atp.

7.3

Již jsme se seznámili s vyučovacími postupy a se cvičeními, která napomáhají rozvíjet potřebné schopnosti a dovednosti. Také jsme již probrali, s čím do výuky přichází klient a jak se od toho výuka odvíjí. Aby byla výuka kvalitní, musíme ji ale přizpůsobit také dalším podmínkám.

Tato podkapitola doporučí základní taktiky, které nám pomohou s uzpůsobením lekce tak, aby v daných podmínkách skutečně fungovala.

7.3.1 Velikost skupiny Organizaci výuky významně ovlivňuje to, kolik lidí vyučujeme. Privátní i skupinová výuka má své výhody, ty při skupinové výuce se ovšem poněkud ztrácí, pokud je počet účastníků příliš velký.

Jednotlivec (privátní lekce) Při výuce jednotlivce se můžeme bez omezení zaměřit na jeho potřeby a cíle, lekci mu ušít přesně na míru. Věnujeme se mu vždy a plně, což ovšem nemusí znamenat, že mu pomáháme se splněním úkolu. Pokud klientovi něco vysvětlujeme, je vhodné postavit se vedle něj (nejlépe s lyžemi v opačném směru) a dívat se mu do očí.

Malá skupina Učit více lidí najednou může být velkou výhodou.

Výuku zpestřují společné aktivity; klienti si mohou (pod naším vedením) navzájem pomáhat a také se učit z chyb ostatních.

Sledování jiných členů skupiny napomáhá porozumění pohybům. Nevýhodou skupiny je

nutnost najít kompromis mezi potřebami a zájmy jednotlivých členů. Homogenní skupiny jsou bohužel velmi výjimečné.

Pokud něco vysvětlujeme malé skupině, je vhodné postavit se čelem k většině. Rozestavění malé skupiny není třeba příliš organizovat, většinou se přirozeně vytvoří jakýsi půlkruh kolem instruktora. Při jízdě je malá skupina vhodná pro jízdu v hadu za instruktorem, ale můžeme ji například rozdělit na dvojice, kdy první se soustředí na vlastní jízdu a druhý může plnit nějaký úkol (sledovat kulatost stopy prvního, přizpůsobit se jeho rychlosti apod.)

PROGRESE VÝUKY

Taktika výuky a situační řešení

Velká skupina Pokud je lidí ve skupině opravdu mnoho, může snaha o udržení bezpečnosti zastínit důraz na studenta. I ve velkých skupinách udržujeme osobní atmosféru používáním jmen klientů.

Jména se opravdu vyplatí si zapamatovat, protože ve velké skupině snadno nastane situace, kdy budete někoho muset adresovat na dálku. „Petře, Zpomal! Roztáhni víc nohy a zvětši pluh!“ To je rozhodně lepší než: „Ty v té červené bundě, brzdi!“

7

Podporujeme vzájemnou pomoc studentů.

Dobře funguje rozdělení do podskupin nebo dvojic, které pracují na společném úkolu nebo společně využívají omezený terén, kam by se celá skupina nevešla. Ze skupiny můžeme vytvořit dvě, kterým se věnujeme střídavě (například dva sloupce stoupající do kopce, aby si všichni vyzkoušeli jízdu přímo). Organizaci celkově přizpůsobujeme prostoru a zachování bezpečnosti.

123

7.3.2

PROGRESE VÝUKY

Terén Ne vždy máme při výuce k dispozici vhodný terén. Důvodem může být například celkově prudší profil střediska, nedostatek sněhu na začátku nebo na konci sezony či přílišná obsazenost vhodných začátečnických ploch. I když je terén, který máme k dispozici, náročný a svým způsobem limitující, naši klienti by neměli zažívat strach nebo být často vystaveni pádům. I za ztížených podmínek je třeba vytvořit bezpečné a zábavné učební prostředí. Jak na to?

Absence dostatečně rovné plochy V nejmírnějším terénu, který máme k dispozici, cvičíme buď bez lyží, nebo s jednou lyží. Nacvičujeme důkladněji než obvykle. Místo cvičení s oběma lyžemi přecházíme přímo k úvodu do skluzu, z počátku se věnujeme každému studentovi zvlášť a pomáháme mu se zvládnutím úkolu tím, že před ním jedeme pozpátku pluhem a při jízdě ho přidržujeme.

7

Rovina je, ale není mírný svah Velmi důkladně se věnujeme cvičením na rovině. Se dvěma lyžemi na rovině procvičíme i pocit skluzu a trénujeme zastavení z jízdy v pluhu. K získání rychlosti můžeme použít několikanásobný odpich oběma hůlkami nebo můžeme klienta opatrně roztlačit (s předchozím upozorněním!) či táhnout na hůlce.

Vhodná začátečnická zóna je, ale „první“ sjezdovka je příliš náročná Procvičujeme déle ve vhodných podmínkách.

Klienti by na jednoduchém svahu měli zvládat pokročilejší formy základního oblouku (lyže se

124

sjíždějí do paralelního postavení). Zadáváme náročnější úkoly na jednoduchém terénu – poskoky/šoupání lyží v průběhu celého oblouku, oštěpařský oblouk, čapí oblouk. Můžeme vyzkoušet třeba i jízdu rovně v pluhu pozpátku.

7.3.3 Počasí a sníh Horské prostředí je pro mnoho našich klientů zcela nové. Bývají zaskočeni změnami počasí a sněhových podmínek; často jsou nevhodně oblečeni.

Nepřízni počasí vystavený a vlastním nepohodlím sužovaný student se učí hůře než ten, který se cítí po všech stránkách pohodlně. Navíc si lekci ani zdaleka tolik neužívá. Větru a dešti neporučíme, můžeme se však zamyslet nad tím, jak pomoci našim klientům vlivy počasí lépe zvládat. Špatná viditelnost Pro začátečníka je při snížené viditelnosti stresující pohybovat se i velmi nízkou rychlostí (pro začátečníka to pomalé není!). Snažíme se držet skupinu více pohromadě a jezdíme první.

Volíme jednodušší terén, sjezdovky ohraničené lesem a místa, kde jsou jasně viditelné orientační body. Na cvičném svahu pro začátečníky můžeme pro zlepšení orientace například vytvořit slalom z hůlek. Při špatné viditelnosti volíme direktivnější styl výuky.

Led Náročnější povrch se snažíme vyvážit méně obtížným terénem. Věnujeme zvýšenou pozornost zvládnutí daného bodu progrese před tím, než postoupíme k dalšímu. Opakujeme základní dovednosti. Nováčkům více pomáháme, například před nimi jedeme pozpátku a přidržujeme je za ruce nebo za špičky lyží.

Hluboký čerstvý sníh

7.3.4

Zpomalení lyží v čerstvě napadaném sněhu může být pro nováčky přínosem, je ale nutné je připravit na významnou změnu rychlosti ve chvíli, kdy se sníh ujezdí. Pro začátečníky může hlubší sníh znesnadňovat vedení lyží a unavovat je. Pracujeme více s otáčením. Pokud jsou studenti unaveni, častěji zastavujeme.

Vybavení střediska

Urychluje výuku zastavení, je náročnější při zatáčení (více pracujeme s otáčením). Pozor na dny, kdy je sníh měkký většinu dne, ale ne brzy ráno (led) a na konci dne, kdy padne stín (přimrzající břečka). Změny v kvalitě sněhu je třeba uvážit při plánování lekce a také je na ně vhodné upozornit studenty na konci výuky, aby nebyli nepříjemně zaskočeni, pokud se rozhodnou sami procvičovat.

Nepřízeň počasí Počasí opravdu neovlivníme, můžeme se nanejvýš schovat do gondoly nebo na krytou sedačku. Můžeme však pomocí našim klientům, aby se i přes nepříznivé podmínky cítili příjemně.

Sami si na počasí nestěžujeme! Když fouká, postavíme se tak, aby klienti byli k větru zády a do obličeje foukalo jen nám. Sledujeme předpověď počasí a klienty upozorňujeme, na co se mají připravit a jak se obléci na následující den. Pokud se na výuku dostaví někdo, kdo vrstvy oblečení zjevně podcenil, není na škodu dotyčnému navrhnout, zda si nechce dojít ještě něco obléci. Pokud se naši studenti naopak při výuce (zvláště první „šlapací“ lekce) vysvlékají z přebytečných vrstev, pomáháme jim odnést věci někam na stranu. Dbáme na to, aby si studenti chránili oči lyžařskými nebo slunečními brýlemi a za jasných dní připomínáme důležitost opalovacího krému (nebo i poskytneme vlastní).

Pojízdný koberec významně usnadňuje výuku.

Studenti se učí rychleji a procvičují bez větší námahy; také si více užívají pocit skluzu a jízdy.

Takové podmínky můžeme využít k důkladnějšímu rozvíjení základních dovedností, k vylepšování jemné motoriky. Tím, že energii vložíme převážně do samotného sjíždění, bude další pokrok rychlejší.

PROGRESE VÝUKY

Rozbředlý sníh

Pojízdný koberec

Absence pojízdného koberce Pokud koberec k dispozici nemáme, je třeba počítat s tím, že se klienti brzy unaví a vinou nižšího počtu (případně kratší délky) pokusů ve stejném čase bude technické provedení slabší.

Snažíme se klientům chůzi co nejvíce usnadnit – např. volbou terénu pro stoupání, stoupání bez lyží nebo s jednou lyží. Nácviku stoupání s lyžemi věnujeme mimořádnou pozornost, nechceme, aby studenti ztráceli energii tím, že bez kontroly ujíždí zpět dolů. S výstupem pomáháme (společné stoupání, přidržování), a to zvláště těm, kteří mají problémy nebo nejsou v kondici. Vyvarujeme se frustrace klienta z přílišného šlapání.

7

TIP NA ZÁVĚR Ať už musíte reagovat na jakoukoli situaci, nevnímejte ji jako překážku či problém, ale jako výzvu. Pozitivně naladěni snáze vymyslíte řešení a mnohem lépe udržíte dobrou náladu celé skupiny.

125

7.4

PROGRESE VÝUKY

Jak propojit znalost o pohybu a technice s výukou lyžování DYNAMICKÁ ROVNOVÁHA

TLAK

Jaký dělám pohyb

Rovnoměrné pokrčení všech kloubů těla.

Postavení chodidel v pronaci resp. v supinaci.

Snížení resp. zvýšení svalové tenze dolních končetin.

Jak to řeknu klientům

„Zkusme se na lyžích postavit jako když chytáme míč při basketbale“

„Zkusme botou namalovat do sněhu půlkruh“.

„Zkusíme zatáčet pomocí natahování a pokrčování nohou, jako kdybychom jeli na kole.“

Co je výsledkem

Vyvážený postoj na plných chodidlech.

Rovnoměrné rozložení tlaku na chodidlech.

Vychýlení těžiště mimo lyže dovnitř tvořeného oblouku.

Vytvoření stabilní opory na vnější lyži v průběhu zatáčení.

7

126

HRANĚNÍ

INTENZITA

Vnitřní resp. vnější rotace dolních končetin v kyčelním kloubu.

Zvětšení či zmenšení vydatnosti pohybu.

Použití pohybu v odpovídající části oblouku

„Namiř prsty u nohou do směru, kam chceš jet!“

„Postupně budeme zkracovat poloměr oblouků – vytvoříme trychtýř“.

„Otáčíme nohami do oblouku a počítáme při tom do 7.“

Větší zahranění lyží a změna směru jízdu.

Změna poloměru zatáčení – krátký oblouk.

Udržení stejného poloměru a tvaru oblouků

NAČASOVÁNÍ

PROGRESE VÝUKY

OTÁČENÍ

KAPITOLA 3 BIOMECHANIKA

7 KAPITOLA 6 VÝUKA LYŽOVÁNÍ

KAPITOLA 4 TECHNIKA

127

7.5

PROGRESE VÝUKY

Shrnutí kapitoly

7

128

Pochopení principů progrese je základním stavebním kamenem naší profese. V této kapitole jsme si definovali „modrou progresi“, která se zaměřuje na výuku úplných začátečníků a jejich vedení, které směřuje až ke zvládnutí jízdy v paralelním oblouku.

Naučili jsme se jednotlivé kroky progrese, kterými postupujeme v průběhu lekce tak, abychom naplnili stanovené cíle. Umíme také přizpůsobit prostředí výuky a celkový přístup jednotlivým úrovním klientů. Ukázali jsme si, jak lze progresi a celou výuku přizpůsobit změněným klimatickým podmínkám či složitějším situacím, které musíme v neustále se měnícím horském prostředí řešit. V další kapitole se budeme více zabývat bezpečností při pohybu na sjezdových tratích a naučíme se postup pro řešení nehody a poskytnutí první pomoci.

Co je to „modrá progrese“ a pro koho je určena?

Podle čeho se rozhoduji při postupu na další krok progrese?

PROGRESE VÝUKY

Rozumím této kapitole?

Co je cílem úrovně středně pokročilého lyžaře?

Jak se liší přístup instruktora při výuce nováčka a středně pokročilého?

Podle jakých kritérií vybíráme prostředí výuky pro nováčka?

Co vše by už měl zvládat klient, se kterým se chystám poprvé zatáčet?

V jakém případě volím cestu výuky zatáčení přes tzv. „tvorbu tlaku“?

Na co se zaměřím při odstraňování přívratného postavení v zahájení oblouku?

7

Pokud nemáme k dispozici dostatečně rovnou plochu při výuce nováčka, jakým způsobem v takovém případě upravíme naší progresi?

Vyjmenuj pět různých cvičení pro vylepšení vedení lyží v paralelním postavení.

129

LYŽE, BOTY, JAK FUNGUJÍ A PROČ?

Následující kapitola vám s velkou pravděpodobností nedá podrobný návod, jaké lyže či boty vybrat sobě, nebo svým klientům. Na to ani žádný návod neexistuje.

Tato kapitola by vám spíše měla představit lyže a lyžařské boty jako materiál, který má různé funkční a mechanické vlastnosti, a přiblížit vám jejich návaznost na techniku lyžování. Na konci byste měli sami poznat, jaký materiál je pro vás i vaše klienty nejlepší.

lyže, boty, jak fungují a proč?

CO SE V TÉTO KAPITOLE NAUČÍM? Poradit sami sobě i svým klientům, jaké boty a lyže zvolit.

Porozumět přístupům ke konstrukci materiálu v souvislosti s technikou lyžování.

LYŽE, BOTY, JAK FUNGUJÍ A PROČ?

PŘÍPADOVÁ STUDIE

8

132

ZKUŠENOSTI PRODAVAČE S LYŽAŘSKÝM VYBAVENÍM Několik let jsem vždy před začátkem sezony pracoval jako prodavač v jednom obchodě s lyžařským vybavením. Téměř pokaždé, když jsem zákazníkovi položil otázku, zda mu mohu s něčím poradit, dostal jsem jednoduchou odpověď: „Ano, potřeboval bych nějaké lyže pro sebe.“ A začal kolotoč otázek a vyptávání. Dnes bychom tomu moderně řekli „analýza zákazníka, jeho dovedností a preferencí“. Ptal jsem se ho, jak a kde nejraději lyžuje, zda jezdí rychle nebo pomalu, jaké oblouky má nejraději a jaké lyže by nejraději měl a proč. Skládáním střípků jsme společně slepili jeho představy a moje znalosti o materiálu ve finální produkt, se kterým spokojeně odcházel. Jen proto, že i selská znalost problematiky a dobře položená otázka je mnohem víc, než detailně nastudované katalogy všech výrobců lyží…

8.1

8.2

Úvod

Lyže a jejich konstrukce

Lyže jsou staré stejně jako samo lidstvo. A jelikož tématem této kapitoly není historie lyžování, ale současnost, nebudu ani psát, jak jsou doopravdy staré, jak vypadaly a jak se na nich jezdilo. Snad postačí vědět, že se lyže odjakživa vyráběly ze dřeva, a i když pak technologický pokrok 20. století umožnil nahradit dřevo jinými materiály, výrobci se v našem 21. století opět vrátili ke dřevu jako nejlepšímu základu pro jakékoliv lyže.

S botami je to podobné. Zatímco v historii jsme lyžovali v kožených pohorkách, dnes máme plastové boty. První plastové boty se objevily v 60. letech 20. století, ale tak, jak je známe dnes, začaly lyžařské boty vypadat až v polovině 70. let. Na druhou stranu, od té doby se na nich zas tolik nezměnilo.

Základem pro konstrukci lyží je až na výjimky dřevěné jádro. V současné době se navíc pracuje s dalšími materiály, které mají za úkol lyže vyztužit ve zkrutu, zjemnit v ohybu, a snížit jejich váhu. Spolu s krojením lyží, nebo chcete-li poloměrem, rockerem, camberem, šířkou špičky, paty a středu získávají lyže funkční a mechanické vlastnosti, které pak využíváme při jízdě.

Těmi jsou například schopnost lyže řezat oblouky, smýkat, jet rovně, prohnout se a vrátit zpět do původní polohy, tlumit vibrace, nebo prostě jen schopnost jet rychle.

Kategorie lyží Kategorie lyží

Charakteristika

Typy

ZÁVODNÍ LYŽE

Nejsou běžně dostupné v obchodě a většina běžných smrtelníků by s jejich ovládáním měla velké problémy.

-

slalomky obřačky super G sjezd

SPORTOVNÍ LYŽE

Kopie závodních lyží, ale uzpůsobené dovednostem běžného sportovního lyžaře. Jsou více vykrojené, měkčí v ohybu i ve zkrutu.

-

odladěné slalomky odladěné obřačky „crossovery“

UNIVERZÁLNÍ LYŽE

Jsou často nazývány jako „allmountain“, tedy pro využití všude a za jakýchkoliv podmínek.

-

odladěné verze sportovních lyží

SPECIÁLNÍ LYŽE

Využíváme pro specifické podmínky a druhy lyžování.

-

freeride freestyle skitouring

S oblibou říkáme, že lyže dělíme na závodní a ty ostatní. Z pohledu finálního vyladění všech výše uvedených schopností to má svoji logiku. Lyže určené pro opravdové závodění se neliší od těch běžných pouze délkou a poloměrem, ale právě ideálním mixem funkčních a mechanických vlastností. Ve Škodě Octavia RS se svezete výborně, ale je to pořád něco jiného, než opravdová závodní „oktávka“ určená pro závody na okruhu. A rozdíl není zdaleka pouze v motoru.

LYŽE, BOTY, JAK FUNGUJÍ A PROČ?

8.3

8

133

LYŽE, BOTY, JAK FUNGUJÍ A PROČ?

8.4 Slovníček pojmů ŠPIČKA – v posledních letech jedna z nejsledovanějších částí lyže. Všímáme si zejména její šířky, tvaru i rockeru. Čím je špička širší, tím bývá lyže točivější a ochotnější zahájit oblouk.

ROCKER – jedná se prodlouženou špičku, případně i patu lyže, tedy její přizvednutí, které posouvá první kontakt špičky lyže při nájezdu do oblouku blíže k lyžaři. Rocker má za následek snadnější zahájení oblouku, výrazně ale pomáhá i při průjezdu rozbitým nebo hlubokým sněhem. Na sjezdovce usnadňuje výjezd z oblouku i „manévrovatelnost“ lyže.

STŘED – nejčastěji zmiňovaný údaj, podle kterého si velmi často i lyže vybíráme.

Střed lyže uváděný v milimetrech značí, zda je lyže více určena na sjezdovku, nebo je univerzální a půjde použít i k lyžování v rozbředlém sněhu a občasným výletům za hranice upravovaných sjezdových tratí, či zda se jedná o lyži určenou zejména pro freeride. Za velmi úzké a odkazující pouze na sjezdovku dnes považujeme středy do 69 mm. 70 až 74 mm stačí stále k velmi rychlému

přehranění a poradí si s rozježděným sněhem, stále se ovšem nejedná o celodenní univerzálky a doporučit je můžeme z 90% na upravené tratě. Šířky 75 – 80 mm jsou ze 70% doma na sjezdovce, ze 30 % pak mimo ni, poměr použitelnosti se vyrovnává 50/50 u středů 81 – 89 mm, středy nad 90 milimetrů už jsou ze 70 % doma spíše mimo sjezdovky, byť na měkčím povrchu si poradí i s upravenou sjezdovkou.

PATKA – další z důležitých rozměrů, který skládá dohromady stavebnici jménem vykrojení, či poloměr oblouku. Čím je pata užší, bude výjezd z oblouku snazší a takovou lyži bude snadné použít i pro klasickou smýkanou techniku. Čím je patka širší, je výjezd z oblouku dynamičtější. Samozřejmě je třeba brát v úvahu celkové rozměry lyže.

Velmi široká pata se s velmi širokým středem bude chovat zcela pokojně a nenáročně, naopak v kombinaci s úzkým středem bude velmi agresivní.

8 HRANY – jsou základem každých sjezdových lyží v současnosti. Šířka hran se liší u závodních lyží a lyží běžných. Hrana je nejpomalejším prvkem v kontaktní části lyže, proto jsou hrany u závodních lyží velmi tenké, naopak u běžných dostatečně široké pro několikeré broušení a delší životnost.

134

měkčími lyžemi, než bylo dříve zvykem. Ideálních vlastností se pak dosahuje v kombinaci s menší torzí lyže, tedy tuhostí ve zkrutu.

– vždy menší než konstrukční rádius.

Rádius se při zachování šířky mění s délkou lyže – čím kratší lyže, tím menší rádius a naopak.

DÉLKA – délku lyže měříme po skluznici, jako kdybychom rozvinuli krejčovský metr a měřili i všechny ohyby (špička, pata, průhyb lyže). Skutečná délka, která pak jede po sněhu, je vzdálenost mezi kontaktními body. Délka lyže ovlivňuje rádius i krojení lyže. Obecně delší lyže mají větší rádius a jsou vhodné pro rychlejší jízdu, kratší lyže mají menší rádius, jsou tedy točivější a hodí se k jízdě pomalejší.

FLEXE – neboli tuhost v ohybu je často lyžaři označována i jako tvrdost. Vzhledem ke carvingové technice, která se odehrává mnohem více po horizontální ose než po předozadní, se dnes pracuje s výrazně

LYŽE, BOTY, JAK FUNGUJÍ A PROČ?

RÁDIUS – konstrukční, tedy teoretická vypočtená hodnota poloměru pomyslného kruhu, který by vznikl podle krojení lyže. Většinou se udává jako jeden údaj (občas 2, výjimečně 3), ale tvar vykrojení až na výjimky není pravidelný (největší vykrojení ve špičce, nejmenší ve středu, menší v patce).

Při jízdě v oblouku se zahraněná lyže prohne (průhyb) a podle toho vytvoří skutečný rádius,

TORZE – neboli tuhost ve zkrutu. Ta je pro správné fungování lyže velmi podstatná, neb udržuje lyži na hraně a projeví se pak zejména na tvrdém povrchu. Držení na ledě zdaleka tolik neovlivní flexi lyže, jako právě její torze. Nemusí tudíž vždy platit, že lyže tuhá ve flexi je dobrá. Ideálně namíchaný koktejl dobré sportovní lyže se skládá z většího podélného ohybu pro snadnější průhyb lyže a tedy i zkrácení poloměru, a menší torze pro dobré držení na hraně i při velkém průhybu.

PRUŽNOST – souvisí též s životností a jedná se o vlastnost lyže vrátit se zpět do původního tvaru. V souvislosti s pružností též často mluvíme o tzv. „reboundu“, tedy vykopnutí na konci oblouku, které je typické zejména pro závodní a sportovní lyže. Rocker v patce lyže naopak tento „rebound“ záměrně zmírňuje. Rebound v souvislosti s pružností si můžete představit jako skákání na trampolíně.

8

135

LYŽE, BOTY, JAK FUNGUJÍ A PROČ?

8.5 Jak to celé funguje dohromady Aby nezůstalo jen u slovníčku pojmů, zkusíme si společně slepit ty střípky, o kterých jsem psali na začátku v Případové studii, a položit si několik otázek, které nám je slepit pomohou.

Proč lyže zatáčí?

Protože je vykrojená. Ale to nestačí. Jezdit po poloměru lyží, nebo dokonce nad poloměr, umí každý. Úkolem dobrého sportovního lyžaře je poloměr zkrátit. A k tomu mu pomáhá průhyb lyže. Čím více lyži zahraníme, tím více ji prohneme a tím více lyže zatáčí. Při malé rychlosti nedokážeme příliš hranit, musíme proto často lyže i otáčet smykem, abychom docílili kýženého poloměru. Se stoupající rychlostí se můžeme více naklonit, tedy i více zahranit a proti lyžím se vzepřít. Lyže tak prohýbáme a zkracujeme jejich poloměr.

Pro koho je dobrý rocker?

8

136

Pro všechny. Mnozí expertní lyžaři si stěžují, že jim rocker ve špičce vibruje a na velmi tvrdém podkladu se špička nechce zakousnout a lyže nedrží v oblouku. Ano, i to je pravda, ale žádné řešení není nikdy stoprocentní. Rocker nám pomáhá zahájit oblouk, špička je měkčí a kontaktní bod, od kterého lyže oblouk zahajuje, je posunut blíže k lyžaři. I když jeho postoj nebude předozadně úplně vyvážený a ocitne se v zahájení oblouku trochu vzadu, rocker mu pomůže. My vyspělí lyžaři naopak oceníme rocker v rozbitém terénu, kde přizvednutá špička usnadní průjezd a bude lépe tlumit nárazy.

Lyže jsou jako trampolína.

Příliš volná síť trampolíny vás po dopadu utopí na svém dně, ale nekatapultuje.

Nebude se dít nic a vaše cesta k odrazu bude dlouhá a pomalá.

Příliš napnutá síť po dopadu téměř nezapruží, ale když na ní budete skákat déle, odezvu dostanete. Ta bude ale příliš prudká a rychlá na to, abyste ji zvládli, a za chvíli přestanete dopady tlumit a vaše skákání se bude pořád zrychlovat. Když najdete trampolínu, jejíž síť je napnutá tak akorát, zaskáčete si báječně. Odezva trampolíny bude rychlá, ale pohodlná a zvládnutelná. Každá z těch tří trampolín ale může vyhovovat někomu jinému. Záleží jen na tom, jak umíte skákat a kolik vážíte.

Co znamená, že jsou lyže moc měkké, nebo moc tvrdé?

Úzké lyže jsou dobré na upravené sjezdovce a poskytují lyžaři rychlé přehranění, výbornou obratnost a snadné manévrování. Pokud vezmeme úzké lyže do hlubokého sněhu, nebudou kvůli své malé ploše a vztlaku fungovat ideálně a obratnost, manévrování i přehranění bude velmi obtížné. Široké lyže budou naopak v těchto vlastnostech v hlubokém sněhu vynikat, ale při přechodu na tvrdou upravenou sjezdovku budou neobratné, těžko manévrovatelné a přehranění bude trvat dlouho. Širší lyže v sobě mají i více materiálu a je tedy těžší je prohnout.

Většina lyžařů se snaží v obchodě lyže stále prohýbat a hodnotit, jak jsou tvrdé nebo měkké. Většina z nich i velmi často vyhledává ty, které jsou nejtvrdší. Zapomíná totiž, že současná technika lyžování je o pohybu ze strany na stranu a naším cílem je lyže naopak snadno prohnout.

Proč mi lyže nedrží v oblouku?

Většinou ne proto, že byste měli špatně nabroušeno, nebo že by byly lyže měkké v ohybu, jak často mnoho lyžařů argumentuje. Lyže nedrží, protože máte špatnou techniku, neumíte lyže dostatečně zahranit, bojíte se na ledovatém kopci naklonit do oblouku a lyže tedy ani neprohnete.

LYŽE, BOTY, JAK FUNGUJÍ A PROČ?

Proč jsou některé lyže široké a jiné úzké?

OBECNÉ VZORCE PRO VÝBĚR LYŽÍ

KRATŠÍ LYŽE

DELŠÍ LYŽE

Menší lyžař

Větší lyžař

Lehčí lyžař

Těžší lyžař

Pomalejší lyžař

Rychlejší lyžař

Technicky horší lyžař

Technicky vyspělejší lyžař

8

137

LYŽE, BOTY, JAK FUNGUJÍ A PROČ?

8.6

8

Bota je základ života. Zejména pak lyžařova.

Zatímco v dobře padnoucích botách dokáže lyžař sjet kopec i na prknech ze sudu, opačně to nefunguje. Přitom investice do drahých lyží v kombinaci se starými, vyšlapanými a většinou o několik čísel většími botami je standardním úkazem v naprosté většině lyžařské populace, začínající instruktory lyžování nevyjímaje. Jak si tedy vybrat ideální lyžařskou botu?

VELIKOST – první a nejdůležitější parametr při výběru obuvi. Pokud chcete pohodlnou celodenní bačkoru, ve které nic netlačí a vejdou se do ní troje ponožky, dál už nemusíte číst. Pokud chcete opravdu lyžovat, sportovně, profesionálně či výkonnostně, volte maximálně stejnou velikost skeletu, jako má vaše větší chodidlo. Ano, naprostá většina lidí má jedno chodidlo nepatrně delší než druhé, byť v řádech milimetrů.

Chodidlo si nechte změřit v obchodě a podle jeho délky vyberte odpovídající velikost skeletu. Např. chodidlo 275 mm = skelet 27,5. Pro zkušené, kteří si chtějí dát trochu práce s následnou úpravou bot, doporučujeme zkoušet i o číslo menší velikost. ŠÍŘKA – v obchodě vám kromě délky chodidla změří i jeho šířku v nejširším místě. Všechny lyžařské boty mají dnes standardně udávanou šířku v milimetrech a je to další parametr, podle kterého budete vybírat. Čím je bota užší, tím je sportovnější, lépe obepne chodidlo a přenáší tak lyžařovy impulsy okamžitě na lyže. Zbytečně široká bota, ve které je umožněno chodidlu pohybovat se do stran, pak impulsy přenáší omezeně, nebo vůbec.

Představte si, zda pohybujete chodidlem v botě bez sebemenší reakce na lyži, nebo pohybujete s botou na lyži. I správně velikostně zvolená bota bude nefunkční, pokud bude příliš široká.

FLEX INDEX – je záhadné číslo, které vyjadřuje celkovou tuhost skeletu boty. Čím je číslo vyšší, tím je bota tužší a určená pro sportovnější využití.

Instruktoři lyžování používají nejvíce sportovní a závodní modely bot s flex indexem 110 -140, něž-

138

KONSTRUKCE – jako budoucí profesionálové volte jednoznačně boty standardní konstrukce s předním nástupem a se čtyřmi, případně třemi přezkami, které by měly být ideálně kovové, nikoliv plastové, aby odolávaly vašemu celosezónnímu použití.

VLOŽKA A PŘIZPŮSOBENÍ LYŽAŘSKÝCH BOT – poslední bod našeho návodu neznamená nejméně důležitý. Naopak. Speciální ortopedická lyžařská vložka tvarovaná na míru a přímo do konkrétních bot je sice investice navíc, ale investice, která se vyplatí. Tvarovaná vložka ideálně usadí chodidlo do skeletu, zabrání propadání klenby při velké zátěži a tím následně zachová důležité segmenty lyžařova těla – kotník, koleno a kyčel - v jedné ose a zabrání tak mnoha úrazům, ale oddálí i bolesti zad, které jsou při lyžování, zejména při několika aktivních měsících na sněhu častým průvodním jevem práce instruktora lyžování. Vložka také zlepší manipulaci se skeletem, přenášení jemných impulsů na lyže, ale díky pevné klenbě také zkrátí chodidlo až o centimetr délky, což umožňuje volbu menšího skeletu, který bude opět těsnější a tedy výkonnější. Kromě vložky můžete svým nohám pomoci i individuálním přizpůsobením skeletu, které se provádí tepelným tvarováním, nebo vnitřním vybrušováním problematických míst. Všechny tyto činnosti včetně výroby speciálních vložek provádí tzv. „botaři“, u kterých si můžete často vybrat i ze širokého spektra a velikostí lyžařských bot.

LYŽE, BOTY, JAK FUNGUJÍ A PROČ?

nému pohlaví pak často postačí i flex index 90 – 100. Vše je ale o zkoušení a pocitu. Flex index je orientační údaj. Boty jednoho výrobce s indexem 130 mohou být pocitově mnohem tužší, než boty jiného výrobce s totožným indexovým číslem. Každý výrobce používá trochu odlišné postupy při určování tuhostí bot. Často do finálního označení zasáhne i marketingová strategie výrobce.

8

139

LYŽE, BOTY, JAK FUNGUJÍ A PROČ?

8.7

8

140

Shrnutí kapitoly Jak sami vidíte, problematika konstrukce lyží je široká. A pokud jste již přemýšleli o kvízových otázkách, víte, že je to s botami podobné. Nikdo nepředpokládá, že po přečtení této kapitoly se stanete stoprocentním odborníkem, ale měli byste lépe vnímat to, že pro konstrukci lyží a bot se používají principy, které přímo souvisí s technikou lyžování.

Měli byste vědět, jak a proč lyže zatáčí a když si dáte hromady pět a pět se svými dosavadními znalostmi s techniky a biomechaniky, očekávaný „aha“ moment snadno přijde. Důležité je uvědomit si, že vývoj techniky lyžování byl vždy ovlivněn materiálem. Čím lepší technologie k vývoji materiálu jsme v historii měli, tím více se mu uzpůsobovala a následně rozvíjela technika lyžování. Díky dokonalému materiálu dnes můžeme lyžovat velmi snadno, komfortně a hlavně mnohem více za využití vnějších sil na úkor těch vnitřních, než tomu bylo v minulosti.

Co je při volbě bot nejdůležitější?

Co znamená, že jsou boty tvrdé nebo měkké?

Představte si, že i boty, stejně jako lyže, mají svoji torzi a flexi. Víte proč?

LYŽE, BOTY, JAK FUNGUJÍ A PROČ?

Rozumím této kapitole?

Jaký je rozdíl mezi závodní a sportovní lyží?

Co je to rádius lyže?

Jaké lyže byste doporučili pro začátečníky?

Už víte, jakou roli hraje při konstrukci lyží jejich průhyb a dopomoc rockeru tak, aby i širší lyže byly stále velmi univerzální?

Přečtěte si znovu příklad s trampolínou. Už víte, co způsobuje příliš tvrdá, nebo příliš měkká lyže?

Lyže nedrží také v případě, že jedna ze dvou stěžejních vlastností lyže není úplně ideální. Která to je?

8

141

HORY, BEZPEČNOST A PRVNÍ POMOC

Správný lyžařský instruktor by měl být nejen perfektním lyžařem a učitelem, ale svým klientům rovněž dobrým průvodcem ve středisku a osobou, která dbá na dodržování všech bezpečnostních zásad a která je schopna poradit a řešit krizové situace přímo v terénu.

hory, bezpečnost a první pomoc CO SE V TÉTO KAPITOLE NAUČÍM? Chápat nutnost orientace ve středisku a okolí.

Vyjmenovat pravidla FIS a umět je vyložit klientům.

Zajistit místo nehody a přivolat první pomoc.

Poskytnout první pomoc.

Vyjmenovat některé zdravotní problémy, se kterými se jako instruktor můžete setkat.

HORY, BEZPEČNOST A PRVNÍ POMOC

PŘÍPADOVÁ STUDIE ZE ŽIVOTA INSTRUKTORA… Jarda byl poměrně zkušený instruktor se třemi odučenými sezónami. Jelikož byl Jarda samá legrácka, často jezdil do funparku, na skokánky, občas i vedle sjezdovky, klienti, a zejména děti, se k němu rády vracely. Jednou měl Jarda skupinu kluků, co už dobře jezdili.

Chtěli do volného terénu a hlavně nějaký prašan nebo krosit v lese. Jarda věděl, že na ježdění mimo sjezdovky nemá licenci, ale říkal si, „co, v areálu se mi nemůže nic stát“.

Odbočil ze sjezdovky a vzal děti na jízdu lesem, která končila u dolní stanice lanovky. Ze začátku šlo všechno dobře a kluci si užívali hlubokého sněhu a jízdy mezi stromy. Pak se však jeden kluk vysekal, narazil do stromu a ztratil lyži. Měl na hlavě malý šrám, ale jinak vypadal docela dobře. Jenže s lyží byl problém. Po dvaceti minutách, kdy nemohli lyži stále najít, se pak trochu zkazilo počasí, padla mlha a začal foukat vítr. Jarda věděl, že za necelou hodinu má děti odevzdat zpátky ve škole. Chtěl zavolat mobilem, ale vybila se mu baterka a navíc v lese nebyl žádný signál. Další hodinu se Jarda pokoušel skupinu dostat skrze těžký sníh a les dolů, ale kluci byli již vyčerpaní, vystrašení a začali se bát. Naštěstí se na jednom z mobilů kluků ukázal signál a Jarda si vzpomněl, že má v bundě zalaminovanou kartičku s důležitými čísly. Dovolal se do školy, kde mu řekli, že už je hledá horská služba. Naneštěstí se snížila viditelnost a Jarda si nebyl jistý, kde přesně se zrovna nacházejí. Záchranná akce trvala ještě další dvě hodiny, než horská služba kluky s Jardou našla a celé promrzlé a ustrašené přivedla zpět k rodičům. Naštěstí to skončilo jen nachlazením dvou kluků a Vojta má na hlavě malou jizvu. Co bylo horší, jeden z rodičů podal na školu žalobu. Soudní pře se táhla celý rok. Jarda s výukou lyžování skončil, zkazil si krásně rozjetou zimu, přišel o veškerý výdělek a ještě jeho rodiče museli doplácet. Přesto byl nakonec rád, že to nedopadlo mnohem hůř.

9.1 Úvod

9

144

Perfektní znalost lyžařského střediska patří k elementární výbavě každého instruktora. Ten by měl být schopen nejen svým klientům doporučit sjezdovky, poradit, kudy se nejlépe dostat z jedné strany resortu na druhou, kde se dobře najíst nebo kde nechat ohřát či odpočinout děti. Stejně tak by si měl být vědom svých kompetencí a dle nich například volit terén.

Zkušenost je sice těžko přenositelná, ale učit se jen z vlastních chyb je nebezpečné Karel Kříž

HORY, BEZPEČNOST A PRVNÍ POMOC

9.2 Znalost lyžařského střediska Lyžařský instruktor by se měl umět ve středisku zorientovat i v horším počasí.

Zapomeňte na to, že celou sezónu strávíte ve slunečních brýlích. Rozhodně nepůsobí dobře, pokud se objevíte s klientem – začátečníkem na hraně černé sjezdovky, protože jste v mlze přehlédli odbočku.

Pokud jste tzv. „vhozeni do vody“, tedy jdete rovnou na výuku bez toho, abyste středisko dostatečně prozkoumali (nemělo by se to sice stávat, ale…), je dobré se alespoň s kolegy poradit nad mapou resortu a nechat si doporučit, která sjezdovka je vhodná pro danou úroveň klientů či výuky. Klienta či rodiče dětí, které učíme, asi úplně nepotěšíme, pokud od nás na začátku lekce uslyší: „Prý je ideální jet učit na sjezdovku U lesa.

Nevíte, kudy se tam dostanu?“

Ke znalosti lyžařského střediska se váže také znalost okolních hor.

Na klienty dobře působí, pokud umíte rozeznat Studniční horu od Sněžky a nepletete si Modrý a Obří důl.

Pěkně zavařit vám může i počasí. Uvažujte vždy, jak asi bude vypadat páteřní sjezdovka na konci dne po větší sněhové nadílce. Nebo naopak, je-li středisko odkázáno během sněhově slabé zimy na umělý sníh. Pokud se do takového terénu musíte pustit, protože není jiného východiska, dbejte na maximální bezpečnost svých klientů. Uvědomte si, že i solidní lyžaři ve špatném terénu zapomínají na pracně nabyté dovednosti a mnoho z nich se začne bát. A vy jako profesionálové je musíte bezpečně dostat do vytouženého aprés ski baru.

9

145

HORY, BEZPEČNOST A PRVNÍ POMOC

9.3

9

146

Pravidla FIS a chování na sjezdovce Podobně jako na silnici, tak i pohyb v horách má svá pravidla. Vás, instruktory lyžování, budou zajímat zejména pravidla uplatnitelná na sjezdovkách. A ta je třeba dodržovat, aby každý den na lyžích byl potěšením a permanentka nebyla jízdenkou do místního špitálu.

Přirovnání k silničnímu provozu je ideální a pro klienty snadno srozumitelné. Na lyžích se dnes jezdí rychleji a úrazy tím pádem mohou být vážnější.

Ideální pomůckou pro každého instruktora jsou pravidla FIS, která visí téměř v každém středisku v Evropě.

Není od věci upozornit klienty, že v řadě středisek v Evropě se i na sjezdovkách pohybují patroly, v jejichž pravomoci je v případě bezohledné a nebezpečné jízdy například zabavení skipasu. Pokud dojde k úrazu, dochází i k vyšetřování policií.

U dospělých a vlastně i teenagerů je dobré upozornit ještě na jednu důležitou věc. A tou je užívání alkoholu při lyžování. Těžko někomu říkat, že si nesmí dát malé pivo k obědu, ale rozhodně byste neměli dovolit, aby vaši klienti nastupovali do lyží pod vlivem alkoholu či jiných omamných látek. Instruktor má jít příkladem, proto se při pozvání na oběd držte raději nealkoholických nápojů.

HORY, BEZPEČNOST A PRVNÍ POMOC

Lyžařská střediska jsou vybavena panely s pravidly chování na sjezdových tratích.

Doporučujeme se u těchto panelů zastavit a pravidla si s klienty projít. Pravděpodobně to uděláte hlavně s dětmi nebo teenagery, než s dospělým člověkem. Tomu spíš pravidla budete připomínat v praxi na sjezdovce.

9.4 První pomoc První pomoc a přivolání pomoci je další z naprosto elementárních věcí, které musí instruktor ovládat. S úrazy se budete v praxi setkávat, ať chcete nebo ne. Především v hlavní sezóně, kdy se v horách pohybuje velké množství lidí, není řešení úrazu na sjezdovce nic neobvyklého.

Je třeba tedy vědět, s čím vším se můžete potkat a jak v takových situacích postupovat. Jak zajistit místo úrazu, jak poskytnout základní ošetření a jak přivolat pomoc atd.

Je třeba si uvědomit, že vy jste ti profesionálové, kteří se musí ujmout velení při poskytování první pomoci.

Zajištění místa nehody Pokud poskytujete první pomoc, musíte myslet na sebe i za ostatní, kteří vám během poskytování první pomoci pomá-

hají. Vaše bezpečnost je totiž naprosto prioritní. Je proto nutné místo, kde k úrazu došlo, označit viditelně pro ostatní lyžaře.

Zapíchnutí zkřížených lyží či snowboardu nad místo nehody je nejčastější způsobem používaným pro zajištění místa nehody.

Pokud to je možné a je vás u nehody více, klidně nad sebe do sněhu zapíchněte 2–3 páry lyží pro lepší zajištění místa nehody.

Dejte pozor, abyste nebyli skrytí pod horizontální hranou a vaše značení bylo dostatečně viditelné. Vaše značení je i dobrým vodítkem pro záchranáře, kteří přijedou na pomoc a na sjezdovce vás snadno uvidí.

9

147

HORY, BEZPEČNOST A PRVNÍ POMOC

Přivolání pomoci

KAM VOLAT?

Místo máte zajištěné a vaším dalším úkolem je zavolání odborné pomoci.

V ideálním případě tedy přenecháváme samotné ošetření odborníkům v oboru. Snad všechna střediska v Evropě mají služebnu horské služby, takže záchranáři dorazí bez problému během několika minut.

V Čechách je to jednoduché.

Horská služba má jednotné číslo:

1210 Po jeho vytočení budete přesměrováni na centrálu daného pohoří.

Na Slovensku je to podobné, voláte:

Pokud voláte pomoc, je důležité informace předat záchranářům co možná nejsrozumitelněji:

18300 Rakouská horská služba má číslo:

– –

– –

KDO volá - tady je vše jasné.

KDE k nehodě došlo – sjezdovky mají svá jména a také čísla, která je dobré při hlášení nehody znát.

CO se stalo.

STRUČNÝ POPIS stavu zraněných.

140 Zde však velmi často funguje tzv. Pistenrettung – záchranáři, kteří se věnují výhradně pomoci ve středisku, a proto je dobré mít číslo přímo na jejich služebnu.

Proč není 112 ideální?

NAPŘÍKLAD TEDY: „Dobrý den, Josef Novák, lyžařský instruktor, chci nahlásit nehodu na sjezdovce 10b Zahrádky v Peci pod Sněžkou. Jedná se o střet dvou lyžařů, oba při vědomí, jeden s bolestmi zad a jeden s bolestmi v oblasti bérce.“

9

148

Záchranáři přebírají po příjezdu velení a ostatní je již v jejich kompetenci.

Protože jste přesměrováni na centrálu a těžko budete vysvětlovat operátorce, kde je sjezdovka Zahrádky. Ta navíc bude kontaktovat horskou službu a dochází tak k zbytečné časové prodlevě.

První pomoc

Ošetření zraněného

Po příchodu na místo nehody postupujte podle následujícího:

Každý člověk, nejen instruktor lyžování, by měl ovládat alespoň základy první pomoci. Ty se totiž mohou hodit i v běžném životě. Pokusíme se vám shrnout ty nejzákladnější postupy v některých situacích a přidat několik tipů, které se vám v instruktorské praxi můžou hodit.

–

–

Zhodnocení situace – Úvodní zhodnocení situace jsme si již popsali v prvních dvou bodech této podkapitoly. Pro lepší zapamatování ale ještě jednou: – – – – – – –

ZASTAV SE – klid, zachovej chladnou hlavu. ČAS – uvědom si, kolik je hodin a jaká je dostupnost pomoci.

ROZHLÉDNI SE – co se stalo a zda hrozí nějaké nebezpečí. tvoje BEZPEČNOST je PRIORITOU. KOLIK – jaký je počet zraněných.

MECHANISMUS ÚRAZU – jak se úraz stal a jaká zranění můžeš očekávat.

PRVNÍ POMOC.

–

– –

ZASTAVENÍ ŽIVOT OHROŽUJÍCÍHO KRVÁCENÍ – není na sjezdovkách až tak časté, ale kdyby přece jen.

ZHODNOŤ STAV VĚDOMÍ – reaguje na oslovení či bolestivý podnět?

PŘI VĚDOMÍ – reaguje na podněty, má funkční oběh a dýchá, komunikuj s pacientem, ale zatím s ním nehýbej, ptej se na bolesti a teprve potom pokračuj celkovým vyšetřením.

Pohledem, pohmatem a poslechem od hlavy k patě.

BEZVĚDOMÍ – přetoč pacienta na záda, pozor na poranění páteře!!!

ZPRŮCHODNI DÝCHACÍ CESTY. ZHODNOŤ DÝCHÁNÍ – pokud nedýchá, zahaj RESUSCITACI – nepřímá srdeční masáž a umělé dýchání v poměru 30 stlaků ku 2 vdechům.

Pamatujte si, že resuscitace je velice fyzicky namáhavá (100–120 stlačení za minutu je pořádná porce) a v žádném případě byste se neměli úplně vyčerpat.

Doufejme, že se k takto vážným případům nikdy nedostanete, ale platí tu známé „kdo je připraven, není překvapen“.

HORY, BEZPEČNOST A PRVNÍ POMOC

9.5

9

149

HORY, BEZPEČNOST A PRVNÍ POMOC

9.6 S čím se ještě můžete setkat?

Podchlazení – hypotermie

Spálení sluncem

Dochází k němu následkem dlouhodobého vystavení chladu, které může být podpořeno špatným nebo mokrým oblečením a větrem. Rychleji se podchlazují staří lidé nebo děti.

Mnoho lidí podceňuje nutnost ochrany před sluncem, které dokáže být na jaře a ve vyšších nadmořských výškách doslova vražedné. Nevyrážejte nikdy na sjezdovku bez krému a balzámu na rty, které v případě potřeby můžete poskytnout svým klientům. Ono totiž není opálení jako opálení a spálené rty vypadají jako po předávkování botoxem.

Rozlišujeme čtyři stupně dle závažnosti.

Budeme se zabývat tím prvním, s kterým se jako instruktoři můžete setkat nejčastěji. Člověk v prvním stupni podchlazení má teplotu kolem 35°C a projevem je třes těla. U takového člověka je povolený jeho aktivní pohyb a po přemístění do sucha mu podáváme teplé a sladké nápoje a vyměníme oblečení za suché.

Omrzliny

9

150

Podobně jako u podchlazení i zde rozlišujeme čtyři stupně. Opět zůstaneme jen u prvního stupně. Prvními příznaky omrzlin jsou bledá kůže, ztráta citlivosti a chlad. Nejčastěji omrzají periferie končetin a části obličeje – nos, tváře, uši.

Pokud takovéto příznaky u sebe či svých klientů vidíte, měli byste se co nejdříve dostat do závětří, sucha, tepla, sundat veškeré prstýnky a hodinky a zahřívat tělesným teplem. Pak už jen doufejte v návrat citlivosti. Pokud se citlivost nevrací, v dalších dnech se zdržujte v teple, neustále postižená místa třete, případně doplňte Acylpyrinem 500mg.

Oslepnutí Příčinou je opět slunce v kombinaci se sněhem. V horách dokáže vytvořit tak ostré světlo, které při absenci slunečních brýlí může poškodit zrak a vést dokonce až k dočasné slepotě. Dostat do údolí klienta, který nevidí, je opravdovým zážitkem.

Takže jako u předchozího případu se nějaké ty sluneční brýle navíc v kapse hodí.

Akutní horská nemoc S pokročilými stádii jako je otok plic či mozku se v klasickém lyžařském areálu pravděpodobně nesetkáte. Ale již od výšky nad 2500 metrů se u některých osob může nemoc projevovat bolestmi hlavy. Je třeba okamžitě řešit doplněním tekutin, popřípadě podáním Ibalginu či Paralenu. Pokud potíže přetrvají či se přidá například pocit na zvracení a únava, je nutné sjet do nižší nadmořské výšky a nechat postiženou osobu odpočinout a aklimatizaci prodloužit.

Přivykání na nadmořskou výšku – aklimatizace – je naprosto individuální a nedá se nikterak natrénovat.

Shrnutí V této kapitole jsme se vám pokusili vysvětlit potřebu znalosti střediska a okolních hor především z hlediska zachování bezpečnosti. Ta je totiž jednou z priorit každého instruktora lyžování APUL. Napomohou vám k tomu pravidla FIS. Při nehodě umíte označit místo nehody a perfektně popsat volaným záchranářům místo, kde k ní došlo. Rozpoznáte příznaky některých specifických horských problémů a víte, jak se zachovat.

HORY, BEZPEČNOST A PRVNÍ POMOC

9.7

Rozumím této kapitole?

Vysvětli, proč je nutná dobrá orientace ve středisku.

Vyjmenuj pravidla FIS a stručně je vysvětli.

Jak označujeme místo nehody?

Jaké číslo budeš volat při hlášení nehody?

Popiš hlášení nehody.

Popiš postup při příjezdu na místo nehody.

Jaký je poměr stlaků a vdechů při resuscitaci?

Jaký je rozdíl mezi omrzlinami a podchlazením?

9

Proč se hodí mít v kapse opalovací krém či sluneční brýle „navíc“?

151

REFERENCE A DALŠÍ INSPIRAČNÍ ZDROJE — Alpine Technical Manual, APSI (Australian Professional Snowsport Instructors). 8. edition. 2009.

— Alpine Technical Manual, PSIA (Professional Ski Instructors of Amarica). 2014.

— BASI Alpine Manual, BASI (British Association of Snowsport Instructors). 2011.

— Canadian Ski Teaching, CSIA (Canadian Ski Instructors´Alliance). 2011.

— DRAHOŇOVSKÝ, R., NOVÁK, O.: Lyžování. Metodika výuky sjezdového lyžování. Edice Česká cesta. Špindlerův Mlýn: APUL, 2011.

— FEŘTEK, T.: Co je nového ve vzdělávání. Praha: Nová beseda, 2015.

— GRAY, P.: Svoboda učení. Jak nechat děti rozhodovat o svém vzdělávání. Praha: Peoplecomm, 2016.

— HAJZLER, T.: Peníze, nebo život? Praha: 2012.

— HOPPICHLER, Franz. Ski mit uns. Otto Müller Verlag, Salzburg: 1985.

— KOLB, D.A.: Experiential Learning; Experience as the Source of Learning and Development. Michigan: Prentice Hall, 1984.

— KRAČMAR, B.; Chrástková, M.; Bačáková, R. a kolektiv: Fylogeneze lidské lokomoce. Praha: Karolinum, 2016.

— LE MASTER, Ron. Ultimate skiing. Human Kinetics, 2009.

— MEMENTO, Méthode francaise de I´enseignement du Ski Alpin. ENSA, 2016.

— NEILL, A.S.: Summerhill – Příběh první demokratické školy na světě. Praha: Peoplecomm, 2013.

— Ski Instructors Manual, NZSIA (New Zealand Snowsports Instructors Alliance). 2012.

— Skifahren einfach, DSLV (Deutscher Skilehrerverband) Lehrplan. 2011.

— Snowsport Austria, Die österreichische Skischule – Kompetenz im Schneesport – Vom Einstieg zur Perfektion in vier Stufen. Österreichischer Skischulverband. 2015.

— VICKERS, J.: Decision Training: A New Approach to Coaching. National Multisport Centre – Pacific. 2001.

— Časopis SNOW

PODĚKOVÁNÍ Kvalitní materiál je výsledkem kombinovaného úsilí, diskusí a neustálého přepisování textů tak, aby výsledná podoba co nejlépe vystihovala často velmi obtížně předatelnou zkušenost. Materiál, který se vám dostává do rukou, je extrakcí desetitisíců odučených hodin všech, kteří se na tomto materiálu podíleli. Doufáme, že se vám bude dobře číst a pomůže vám na trnité cestě začátků instruktora lyžování.

Autoři: Tomáš Mical, Jiří Nohejl Přispívající autoři: Radek Drahoňovský, Jitka Fucimanová, Jana Husáková, Karel Kříž, Marek Meluzín, Jana Nohejlová, Ondřej Novák, Jan Novotný, Jiří Novotný, David Pražák, Spolupracovali: Zdeněk Černík, Štěpán Koudela Grafika: Petr Kutáček Speciální poděkování: Lektorský sbor APUL (2015 – 2017) Zimní střediska Sölden (Rakousko) a Aspen Snowmass (USA) Poděkování patří všem dalším lidem, kteří svým názorem, konstruktivní kritikou či diskuzí s autory přispěli k vytvoření této knihy.

152

SLOVNÍČEK POJMŮ A Abdukce – pohyb směrem od těla (unožení, upažení) Addukce – pohyb směrem k tělu (připažení, přinožení) Analogie – přirovnání odlišných věcí na základě určité podobnosti Analýza – rozbor fungující na principu rozdělení celku na jednotlivé základnící části; cílem je nalézt a odlišit příčiny a důsledky a pochopit vztah mezi nimi Angulace – úhel, který vůči sobě části těla svírají Aplikace – praktické použití Aspekt – rys, charakteristika Automatizace – přechod od vědomé činnosti k nevědomé Autonomie (klienta) – samostatnost, nezávislost

Freeride – sjezdové lyžování ve volném terénu Freestyle – lyžování zaměřené na triky a skoky zejména ve snowparcích I Interakce – vzájemné působení dvou (i více) zúčastněných Inspirace – podnět k tvoření, nápad Intensita – mohutnost, síla, napětí, usilovnost J Javelin turn – též oštěpařský oblouk; provádí se na tak, že otáčíme vnější lyži do směru jízdy, až se její špička plynule dostane pod zvednoutou špičku vnitřní lyže

C

K

Camber – tradiční profil prohnutí lyže, který má dva kontaktní body v blízkosti špičky a patky a uprostřed se zvedá směrem vzhůru

Komplexní – všestranný, všeobsahující; zahrnující široký záběr dovedností Komunikační kanál – způsob, kterým se předávají informace; zrakový, sluchový, kinestetický Konsolidace – upevnění, sloučení

D Dorzální flexe – ohyb kotníku směrem za hřbetem nohy Dynamická fáze výuky – nácvik v pohybu; za jízdy E Extenze – natažení F Facilitátor – člověk, který usnadňuje proces uspěšného učení Feedback – zpětná vazba Fixace – upevňování Flexe – pokrčení, krčení

L Lineární – přímočarý M Manévrovatelnost – mix vlastností lyže umožňující co nejsnažší vedení a ovládání vůbec Motorické učení – učení se pohybům a jejich koordinaci (souhře)

P Plantární flexe – ohýbání kotníku směrem za ploskou Progrese – výukový postup Pronace chodidla – pohyb v hlezením kloubu, který vychyluje chodidlo dovnitř (tj. na palcovou hranu) R Rebound – schopnost lyže vrátit se po uvolnění tlaku prudce (rychle) do původního tvaru Reciproční – vzájemný, nebo vzájemně si napomáhající Repertoár – soubor (zásoba) schopností a dovedností, také metod či her S Separace – oddělení práce horní a dolní poloviny těla Skitouring – forma lyžování zahrnující kromě sjezdu i výstup na lyžích, která je většinou spojena s pohybem ve volném terénu Statická fáze výuky – nácvik na místě Supinace chodidla – pohyb v hlezením kloubu, který vychyluje chodidlo na vnější stranu (tj. na malíkovou hranu) T Tenze – napětí V Variabilita – různorodost, proměnlivost Vedení lyží – kombinace tří základních lyžařských dovedností (otáčení, hranění a práce s tlakem); správný mix těchto dovedností umožňuje jet zamýšleným směrem.

153

SNOWSPORT MANUAL MODRÁ KNIHA LYŽOVÁNÍ Autoři projektu: Tomáš Mical, Jiří Nohejl Fotografie: Jana Nohejlová, Jiří Nohejl Redakce a jazykové korektury: Mgr. Helena Jandová Vydal: APUL – Asociace profesionálních učitelů lyžování a lyžařských škol, o.s., 543 51 Špindlerův Mlýn 150, v roce 2017 APUL je člen ISIA (International Ski Instructors´Association) Grafické zpracování: Petr Kutáček Tisk: Tiskárna Kopretina, Hostinné Vydání první www.apul.cz