UMĚNÍ A IMPROVIZACE

Hodláte pro umění i trpět? Ano, nebo ne? „Všichni umělci jsou ochotní pro své dílo trpět. Proč je jich ale tak málo ochotných naučit se kreslit?“ položil si jednou Banksy otázku. V knize Wall and Piece pro změnu zavzpomínal, jak mu sestra, když byli oba ještě děti, vyhazovala kresby, jelikož nechápala jeho raný talent. „V Louvru tohle rozhodně nikdo nevystaví!“ říkávala.

Jak Banksy dospěl k rozhodnutí stát se umělcem? „Vzal jsem barvu ve spreji a namířil ji na zeď. Stiskl jsem trysku, zevnitř vystříkla barva – a rázem byl ze mě umělec,“ přiznal se zcela upřímně. „Stříkání graffiti je ta nejpoctivější cesta, jak se stát umělcem. K jeho tvorbě nepotřebujete peníze, ani školy, abyste ho chápali, a neplatí se žádné vstupné,“ prohlásil jednou. K hodnocením typu, že je novým Andym Warholem, k němuž ho přirovnal jistý renomovaný výtvarný kritik, se vyjádřil takto: „Že jsem jako britský Andy Warhol? Tomu říkám myšlenková lenost.“

Možná si myslí, že ještě není slavný – rozhodně si tak nepřipadá –, přesto už je pokládán za jednoho z nejvýznačnějších umělců současnosti. Na podzim roku 2019 se jeho obraz Zdegenerovaný parlament, na němž britské politiky ztělesňují opice, prodal v londýnské aukční síni Sotheby’s za neskutečnou částku 10 milionů liber, což je za jeho dílo světový rekord. Do té doby bylo prodejním maximem 1,8 milionu dolarů z roku 2008 za dílo Udržujte v čistotě v newyorské Sotheby’s. Cena Zdegenerovaného parlamentu, olejomalby na plátně, se před aukcí odhadovala na 2,5 milionu dolarů. Roku 2018, opět při dražbě v londýnské Sotheby’s, se Dívka s balonkem prodala za milion liber. Hned po prodeji byl obraz částečně poškozen.

Zdegenerovaný parlament vypadá na první pohled jako satirická kritika britských politiků a úmyslu Anglie odejít z Evropy. Banksy ovšem řekl, že ho namaloval už v roce 2009, tedy sedm let před referendem o brexitu. „Vytvořil jsem ho před deseti lety. Bristolské muzeum ho akorát u příležitosti brexitu znovu vystavilo. ‚Zatím se smějte, ale jednou nebude u moci nikdo‘,“ napsal na Instagramu. Banksy je tedy nejen mistrem šablonového graffiti; maluje i na plátno a je autorem nejrůznějších instalací a uměleckých improvizací. Často a rád provokuje, až si člověk klade otázku: „Vážně to je Banksy?“ Takto po svém zesměšňuje institucionalizované umění, umění muzeí, galerií, kritiků, velkých aukčních domů, všech, kteří považují za mistrovské dílo cokoli, co umělec vytvoří, jakmile dosáhne všeobecného věhlasu.

171 U tohoto vojáka je stěžejní vizuální účinek, nikoli realita; voják s šavlí už dnes nepředstavuje vážné nebezpečí. 172–173 Zdegenerovaný parlament: parlament plný opic ukazuje, že většina Britů už dnes nechová k politikům úctu.

BANKSY A ŠABLONA BANKSY A ŠABLONA – Proč se rozhodl věnovat se právě této technice? „Malovat dobré obrazy od ruky je těžké. Rozhodl jsem se vzít to zkratkou a pořád se učím z vlastních chyb,“ odpověděl otevřeně. A co si myslí o tom, že navzdory dosaženým úspěchům stále působí v utajení: „‚Žádné nervy, žádný spěch.‘ Právě takhle rád pracuju. Pokud to nejde, vrátím se druhý den. Nemám žádné termíny. Čas běží dál. A barák nikam neuteče.“ K tomu dodává: „Při práci často poslouchám rádio, jako to dělají malíři pokojů.“ A k inspiraci: „Inspirace? Jedno procento inspirace, devětadevadesát procent perspirace.“

BANKSY A GRAFFITI BANKSY A GRAFFITI – Banksy se nechce smířit s tím, že se graffiti zaměňuje za vandalismus. Faktem je, že někteří lidé stále nechápou jeho význam ani zaměření. Pro jiné je všechno spjaté se ziskem; co nevydělává peníze, to si ani nezaslouží pozornost a ohledy. Zvlášť pro takovéto jedince je graffiti vlastně znakem celkové degradace společnosti. Znepokojuje a děsí lidi. Pro Banksyho – a má pravdu – je graffiti nebezpečné pouze v hlavách určitých kategorií lidí: politiků, inzerentů. Svět ničí a přivádějí ke zkáze velké korporace zahlcující města gigantickými billboardy, jimiž se snaží manipulovat smýšlení lidí a vnucovat jim své výrobky i životní styl, který nabízejí.

BANKSY A UMĚLECKÉ PROSTŘEDKY BANKSY A UMĚLECKÉ PROSTŘEDKY – V Banksyho očích jsou zdi, stejně jako každé prostranství nebo sochy, auta či jakýkoli jiný prvek, který ho na ulici dokáže inspirovat, zbraněmi pro boj s rozbujelým způsobem myšlení, jenž dosud nepovažuje street art za skutečné umění, zbraněmi pro reakci v podobě stejně silné provokace, pro šíření jeho politického poselství či protestu. „Nejsem omezený jediným médiem; na začátku je myšlenka, a pro její vyjádření použiju takový prostředek, který se k tomu hodí nejlíp.“ Roku 2019 při benátském bienále, kdy se řada nepřipuštěných umělců rozhodla předvést svá díla v ulicích, aby je viděli lidé, kteří akci v hojném počtu navštívili, vytvořil Banksy Benátky v oleji a vystavil toto dílo tvořené několika obrazy přímo na ulici. Vícedílný soubor zachycuje obří výletní loď s vysokou spotřebou paliva na kanálu starobylého města, obklopenou několika gondolami s gondoliéry. V rámci projektu Malování v zoologických zahradách se zase Banksy ve tři hodiny ráno vkradl do barcelonské zoo, kde se ocitl tváří v tvář velkému zvědavému klokanovi a kde zanechal různá slova

Peckhamský kámen byla mystifikace umístěná do Britského muzea nedlouho poté, co Calvin Russell vystavil v Tateově galerii sochu Železného muže.

a sdělení. Stejnou „misi“ úspěšně podnikl i roku 2003 v Longleat Safari Parku v melbournské zoo. V Anglii využíval Banksy dopravní značky, na něž maloval krávu s padákem. Jindy na náhodně nalezený kus betonu nakreslil panáčka jedoucího s nákupním vozíkem pro bizona, který je vyobrazený v pozadí probodaný mnoha oštěpy. Umělec zde dokonale vystihl styl jeskynních maleb. Název díla: Peckhamský kámen. Jméno autora: Banksymus Maximus. Tajně ho propašoval do Britského muzea, kde zůstal vystavený celé tři dny, než muzejním kurátorům došlo, že se stali obětí nevídaného vtípku!

BANKSY A INTERVENCE BANKSY A INTERVENCE – Opovržení muzei ho přimělo obelstívat bezpečnostní systémy, a dokonce do muzeí umísťovat vlastní tvorbu. Jeho nejsenzačnější „operace“? V říjnu 2003 úřadoval v londýnské galerii Tate Britain, kde mezi proslulé krajinky z 19. století pokradmu vystavil vlastní obraz. Dílo nazvané Crime watch UK nám všem zničil venkov zachycovalo pastorální výjev obehnaný modrobílou policejní páskou. Kvůli nekvalitě lepidla, jak řekl sám Banksy, ale vydrželo na stěně jenom pár hodin. Roku 2004 vytvořil Monu Lisu se smajlíkem místo úsměvu a navzdory bezpečnostním kamerám se mu ji dokonce povedlo umístit přímo do pařížského Louvru. Roku 2005 dokázal s pomocí dvou kompliců pověsit do newyorského Metropolitního muzea umění portrét ženy s tváří zakrytou plynovou maskou; zůstala na zdi vystavená zhruba dvě hodiny. Téhož roku v Muzeu moderního umění poblíž 32 plechovek Campbellovy polévky Andyho Warhola úspěšně zavěsil svůj obraz plechovky rajské polévky z britského řetězce Tesco s názvem Rajská polévka Tesco Value. A díky nezdolné iniciativnosti a nápaditosti se vysmíval muzeím i nadále. Nechal se zaměstnat v newyorském přírodopisném muzeu a přímo před zraky diváků, kteří ho zřejmě považovali za odborníka, na dvanáct dní vystavil svou Ploštici s modelářskými zbraněmi. Roku 2006 se rozhodl neomezovat se pouze na muzea a jedno ze svých překvapivých děl představil přímo v Disneylandu v kalifornském Anaheimu. Šlo o figurínu vězně z Guantánama. Téhož roku nahradil pět set cédéček Paris Hiltonové vlastní „verzí“, na kterou napsal: „Proč jsem slavná? Co jsem dokázala? K čemu jsem?“ Banksyho díla se pravidelně odstraňovala, než kritici a výtvarní experti dospěli k závěru, že se jedná o skutečné UMĚNÍ. Od té doby už se jeho díla nelikvidují; naopak se objevují v trvalých sbírkách muzeí.

Benátek naskýtá většině lidí. Toto dílo se objevilo roku 2019 v Benátkách a tvoří ho několik obrazů zachycujících pohled na město, jaký se dnes při návštěvě

BANKSY A VANDALIZOVANÉ OBRAZY BANKSY A VANDALIZOVANÉ OBRAZY – Další

z Banksyho velkých vášní je tvorba osobitých obrazů podle slavných klasických předloh. Malbu domu zasazeného do venkovské

krajinky přestříkal sprejem a na nebe přidal hrozivé válečné helikoptéry. Do osamělého lesa umístil bezpečnostní kamery. Madony s dítětem proměnil v celou řadu ikon svého stylu a kritiku konformní společnosti: jedna z nich poslouchá ve sluchátkách hudbu, jiná drží v náručí dítě, které má k tělu připnutý zářivě rudý svazek s dynamitem. Proslulé Van Goghovy slunečnice přepracoval do zvadlé podoby. K Monetově můstku přes rybníček s lekníny přimaloval nákupní vozíky a odpadky, jako by šlo o skládku. Postavu z Rembrandtova obrazu „obdařil“ novýma očima, které poulí rozšířené zorničky.

Slunečnice z benzinky na výstavě Banksyho tvorby v Notting Hillu roku 2005. Stejně jako květiny hynou i umělecké směry.

Tento cyklus nese název Surové oleje, protože Banksy si vždy v bazaru koupí olejomalbu, kterou poté přepracuje. Kolik matek radši poslouchá hudební nahrávky než vlastní děti, případně své potomky využívá jako válečnou zbraň?

182 a 183 Umělec si bere staré tradiční obrazy a dává jim moderní osobitou podobu, podobně jako Picasso osobitě pojímal portréty. Bondáž není ničím novým; ani nošení brýlí s legračním nosem není ničím novým.

184–185 Doma je doma: Výjev ze staré Anglie stříknutý moderním uměním.

186 Zátoka Guantánamo: vězeň na Kubě, anebo ironický portrét uprchlíka, který právě v záchranném člunu přeplul Středozemní moře do Evropy?

187 Mnohá idylická místa skrývají hluboká tajemství.

188–189 V čem jedna či druhá strana spatřovala při bitvě o Británii slávu? Anebo šlo jen o vzdušnou válku nad poli?

V tomto popartovém cyklu ztvárnil Banksy Kate Mossovou ve warholovském duchu.

BANKSY A NEW YORK BANKSY A NEW YORK – Kromě Anglie je Banksy odjakživa velmi aktivní i ve Spojených státech. Možná právě z tohoto důvodu se rozhodl absolvovat v říjnu 2013 uměleckou stáž v New Yorku. K překvapení všech ho zcela nenadále napadlo vytvořit rozsáhlý projekt Radši venku než vevnitř, jehož název odkazuje ke slovům impresionistického malíře Paula Cézanna: „Žádné obrazy dělané uvnitř ateliéru se nikdy nevyrovnají věcem dělaným v přírodě.“

Zádrhel spočíval v tom, že Banksyho pobyt byl nelegální, jak zdůraznil starosta Michael Bloomberg, přestože úřady ani policie nikdy nepřiznaly, že by „po něm šly“. Tento okamžik pochopitelně předznamenal další fázi Banksyho existence. Inspirují ho nejrůznější náměty, které od té doby shrnují a rozšiřují celou jeho tvorbu: především politici, kapitalismus a konzum, ale i dějinné připomínky hrůz nacismu a omezování svobody projevu streetartových umělců. Ve čtvrti Lower East Side se objevilo graffiti dítěte, které stojí na zádech jiného a chce si vzít sprej s barvou ze zákazové značky se slovy „GRAFFITI JE ZLOČIN“. Na zdi budovy vedle longislandské dálnice v Queensu připevnil umělec shluk balonků tvořících písmena jeho jména, tedy „BANKSY!“. Jejich fotku pak zveřejnil na svém webu s heslem „Zachraňte 5pointz“. 5pointz v Long Island City

v Queensu byl celý blok posprejovaných budov, ikonické a historické místo, které nakonec roku 2014 padlo za oběť výstavbě luxusních bytů; nedokázala ho zachránit ani Banksyho inter-

vence.

Coby kritiku „tvrdé dřiny nezbytné k udržování uhlazeného obrazu megakorporace“, jak hlásal zvukový doprovod, vytvořil Banksy ze sklolaminátu obří plastiku Ronalda Mc Donalda a doplnil ji asistentem, který sochu oprašoval a čistil jí boty. Dílo bylo odhaleno v Bronxu, později se ale po několik dní objevovalo i před dalšími restauracemi ve městě. Jeho Splašené koně v Lower East Side jsou pro změnu zjevným odsouzením války. Toto mimořádně pochmurné, znepokojivé dílo, namalované na dvou motorových vozidlech, doprovází zvuková složka, v níž zaznívá radiokomunikace mezi vojáky provádějícími vojenské akce proti civilistům.

V newyorské části Tribeca vzdal na památku tragédie z 11. září hold Světovému obchodnímu centru nazvaný Pocta Dvojčatům. V jednom ze svých článků, které se list New York Times nakonec rozhodl neotisknout, Banksy zkritizoval nový mrakodrap One World Trade Center: „Největší ohavnost New Yorku. Ta budova je katastrofa. I když vlastně ne, katastrofy jsou zajímavé.“

192 Také Ronald McDonald potřebuje naleštit boty. Banksyho newyorská instalace z roku 2013. 193 Sada balonků tvořících slovo BANKSY!, připevněná ke zdi skladiště v newyorském Queensu, připomíná podpis uměleckého díla: autorův rukopis je jedinečný.

Jedno z mnoha aut, které Banksy vylepšil přestříkáním, zde v newyorské East Village roku 2013.

Zcela mimořádná byla Banksyho spolupráce s brazilskými bratry Os Gemeos. Společně vytvořili dvě plátna, která se objevila v newyorské Chelsea pod visutým parkem High Line. Inspirovalo je hnutí Occupy Wall Street z roku 2011, protest proti nekalým praktikám finančního kapitalismu a sociálním nerovnostem. Na prvním plátně obklopuje sevřený útvar policistů v černých uniformách, namalovaný Banksym, postavu v červeném, dílo brazilských dvojčat; tvář jí zakrývá jakási kukla či kefíja. Na druhém plátně naopak spořádaný dav lidí v červeném a se zahalenými tvářemi obklopuje policistu, který má na sobě stejně jako jeho kolegové černou uniformu.

Tato dvojice děl z Chelsea ukazuje, že člověk může být vhodně oblečený, ovšem na nevhodném místě.

BANKSY A VÝSTAVY BANKSY A VÝSTAVY – ANO, či NE? Na své webové stránce uvedl výčet výstav, které neautorizoval – spadají do něj téměř všechny, které byly v posledních letech po celém světě k vidění. Po přehlídkách v Londýně a Los Angeles roku 2015 vytvořil Banksy takzvaný DISMALAND. Celý projekt byl inspirovaný velkými zábavními parky typu Disneyland; účelem Dismalandu bylo tento koncept satirizovat. Název Dismaland je hříčkou spojující slova Disneyland a dismal, tedy ponurý či bezútěšný. Šlo o rozsáhlou dočasnou výstavu, která se konala od 21. srpna do 27. září 2015 v přímořském městečku Weston -super -Mare v anglickém hrabství Somerset. Vznikala potají jako poťouchlá odplata americkému gigantovi. Aby nevzniklo sebemenší podezření, bylo místním řečeno, že v dané lokalitě natáčí hollywoodská společnost Atlas Entertainment filmový thriller Šedá liška. „Jde o rodinný návštěvní park nevhodný pro děti,“ popsal ho Banksy. Inspirací se mu stal cyklus obrazů, na nichž americký výtvarník Jeff Gillette zachytil polorozpadlý Disneyland v postapokalyptickém podnebí a pod horami odpadu, který nazval „Dismayland“. Banksy vytvořil deset nových děl a vzal na sebe i úlohu producenta – celou akci financoval a výtěžek věnoval na pomoc politickým uprchlíkům. Svou tvorbou přispělo celkem osmapadesát dalších umělců, mezi nimi Jeff Gillette, Damien Hirst, Bast, Jimmy Cauty, Jenny Holzerová, Bill Barminski, Mike Ross a Ben Long. Banksy jich oslovil celkem šedesát, přičemž si vybral takové, kteří v danou chvíli nejlépe reprezentovali zvolené téma. Dva odmítli. Vstupenky na akci se prodávaly za tři libry. Mezi atrakce patřil začarovaný zámek, respektive „trosky“ zámku, a velké plastiky. Živý hudební doprovod obstarávali každý pátek interpreti jako Pussy Riot, Run the Jewels, De La Soul, Damon Albarn a další. Nade vším zde triumfoval anarchismus.

Dismaland z roku 2015: celkový záběr na falešný Disneyland zachycuje lidi, kteří se truchlivě baví.

Člun plný uprchlíků se kolem strážní věže blíží k bílým doverským skaliskům; instalace v Dismalandu.

Mezi Banksyho díly se objevila žena na lavičce napadená hejnem racků, fontána tvořená policejním antonem stojícím uprostřed rybníčku, šablonové graffiti dvou dětí špehujících stín ženy sprchující se za závěsem z plechu, instalace s uprchlíky a imigranty plujícími na dálkově ovládaných člunech s výhledem na bílá doverská skaliska, a dokonce i obří cvičená kosatka vyskakující z toaletní mísy a chystající se proskočit obručí do modrého gumového nafukovacího bazénku.

202 Týrání zvířat pro lidské potěšení v případě kosatky dravé; plastika z Dismalandu.

202–203 Dáma s racky v Dismalandu: Rackové dovedou zaskočit každého.

Z výstavy Dismaland: který kluk by za ten sprchový závěs nenakoukl?

BANKSY A DOKUMENT BANKSY A DOKUMENT – „Na svůj první celovečerní film Exit Through the Gift Shop jsem moc pyšný. Získal nominaci na Oscara a po celém světě ho viděly miliony lidí,“ prohlásil o dokumentu, který režíroval i produkoval. Film vznikl roku 2010 a rozhodně šlo o výjimečný experiment. Banksy v něm promlouvá se zakrytou tváří a počítačově změněným hlasem, aby ho nešlo nijak identifikovat. Celý projekt se měl zprvu zaměřovat na jeho život a tvorbu, následně ale nabral zcela nečekaný směr a nakonec vypráví příběh Thierryho Guetty, francouzského imigranta v Los Angeles posedlého street artem. Dokument měl premiéru na festivalu Sundance Roberta Redforda v utažském Park City. Při této příležitosti vytvořil Banksy v boční uličce u hlavní třídy šablonové graffiti, na němž kameraman točí růžovou květinu, která vyrostla z betonu. Symbolický byl i plakát, který se objevil v losangeleském Arts Districtu v rámci propagace filmu: šlo o foto grafii afroamerického bezdomovce procházejícího před zdí posetou slovy a graffiti a tlačícího nákupní vozík, v němž leží obraz Mony Lisy.

206 Park City, Utah: květina je krásná – netřeba ji zkoumat, pitvat ani chápat, aby byla krásná.

207 Banksyho portrét s filmovou kamerou při natáčení filmu o Banksym.

Je evidentní, že Banksy miluje kinematografii. Často znázorňuje postavy právě z tohoto vesmíru. Ve svém díle Pulp Fiction, inspirovaném filmem Quentina Tarantina, zachytil Samuela L. Jacksona a Johna Travoltu s křiklavě žlutými banány místo zbraní. Toto graffiti se objevilo roku 2002 v londýnské stanici metra Old Street a zůstalo tam až do roku 2007, kdy ho překryla vrstva černé barvy.

Banksy rovněž režíroval videa publikovaná na YouTube a na jeho webové stránce. Prýští z nich jeho ideologie a vize. Velmi provokativním projektem je Povstalecký raketový útok, videoklip, v němž se skupinka syrských rebelů pořvávajících „Alláhu Akbar“ snaží sestřelit neidentifikovaný létající objekt. Ve skutečnosti nejde o nepřátelský letoun, ale o nebohého slona Dumba, jehož po pádu na zem vzbouřenci obklíčí a na znamení vítězství mu skočí na hřbet. Toto video, které za necelý týden zaznamenalo 5,5 milionu zhlédnutí, má být satirou, a především odsouzením války v Sýrii i války obecně, což je pro Banksyho velmi citlivé téma: „Největší zločiny na světě nepáchají lidi porušující pravidla, ale ti, co se jimi řídí. Právě lidi plnící rozkazy shazují bomby a masakrují vesnice.“

Vezměte klasický výjev, jako je tato scéna z filmu Pulp Fiction Quentina Tarantina, pozměňte ústřední motiv, a vše dostane lidštější rozměr.