Zn 6 2015 200

ZDRAVOTNICKÉ NOVINY ODBORNÉ FÓRUM ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE www.zdravky.cz

ročník 64 • číslo 6 • 16. března 2015 cena 26 Kč • pro předplatitele 23 Kč

ISSN 0044-1996

Kongres primární péče se zabýval i generační výměnou lékařů Věková struktura praktických lékařů a praktických pediatrů v České republice, resp. objektivní potřeba postupné generační výměny v těchto odbornostech, je trendem poměrně dlouho­ dobým a narůstajícím. Nezbytnost řešit tento problém, který by při dalším negativním vývoji mohl vést až k ohrožení do­ stupnosti péče, nemohl opominout ani 9. kongres primární péče, který proběhl v Top hotelu Praha 27. a 28. února.

Závažnost tohoto negativního jevu charakterizoval již roce 2010 v práci „Současný stav a perspektivy vývoje počtu a struktury lékařů primární zdravotní péče v České republice“demograf RNDr. Luděk Šídlo, Ph.D., když uvedl: „Počet lékařů všeobecného praktického lékařství a praktického lékařství pro děti a dorost se již několik let v ČR pohybuje na poměrně stabilní úrovni. Avšak při pohledu na vnitřní demografickou strukturu lze odhadovat, že v následujících letech čekají tyto obory nemalé problémy. Důvodem je nerovnoměrná věková struktura těchto lékařů, kdy více než polovina z nich je koncentrována ve věkové kategorii 50–64 let, zatímco podíl lékařů do 35 let se pohybuje u všeobecných praktiků kolem 3,5 %, u dětských praktiků dokonce jen kolem 1 %. V horizontu 10–15 let, až většina ze současných početně silných generací odejde do důchodu, tak reálně hrozí úbytek lékařů v těchto oborech činnosti až o jednu třetinu oproti současnému stavu. O významnosti těchto nerovnoměrností v rámci věkových struk-

„Nahrazování kolegů, kteří odcházejí z praxe, je nedostatečné a nesystematické, mezi absolventy lékařských fakult není o naše obory přílišný zájem, hrozí stav, kdy přetěžování lékařů primární péče již bude neúnosné.

U praktických pediatrů je to možná ještě výraznější než u lékařů pro dospělé,“ konstatovala na kongresu předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost České republiky (SPLDD) MUDr. Ilona Hülleová.

Podle jejích slov je v současnosti obzvláště nutné přesvědčit zkušené lékaře, aby se věnovali specializační přípravě mladých kolegů, tedy aby získávali akreditace a žádali o rezidenční místa a brali si školence. „Naším úkolem pak je tlačit na ministerstvo zdravotnictví, aby vypisovalo dostatečný počet rezidentur pro praktiky a praktické pediatry,“ doplnila předsedkyně SPLDD.

www.zdravky.cz

Z OBSAHU n pro lékařské

praxe

Evropský formulář E 213, zkušenosti s jeho používáním str. 2 Zbrojní průkaz a posuzování zdravotní způsobilosti str. 2 n pro lůžková

zařízení

Rozbor obecné a ekonomické situace poskytovatelů následné a dlouhodobé péče v roce 2015 str. 4

tur svědčí také to, že jsou na obdobné úrovni sledovány ve všech krajích České republiky.“

I. Hülleová: Apel na zkušené lékaře

On-line fórum zdravotnictví a sociální péče

Biosimilars jako budoucnost biologické léčby (2) str. 6 n události, fakta, S legislativními a organizačními náležitostmi rezidentur seznámila kongresové plénum Ing. Iva Urbancová z IPVZ. Foto: Ladislav Kyllar a Tomáš Polák

Projekt SPLDD

Praktičtí pediatři v současnosti realizují „Projekt generační výměny v ordinaci PLDD“. Výkonný výbor sdružení v jeho rámci vytvoří seznamy lékařů seniorů, kteří se rozhodli z různých důvodů ukončit provozování svých praxí. Stejně tak by měl postupně vznikat seznam nových lékařů (juniorů), kteří již mají nebo v dohledné době mít budou specializovanou způsobilost v oboru praktického lékařství pro děti a dorost a mají zájem získat privátní praxi. Přihlašovací formuláře pro obě tyto skupiny zveřejnil na svém webu www. detskylekar.cz. „Vzhledem k tomu, že problematika převodu lékařských praxí je poměrně složitá, je snahou SPLDD nejen mo-

nitorovat a koordinovat tyto aktivity, ale oběma stranám aktivně pomáhat orientovat se v aktuální nabídce a dostupnosti konkrétních praxí PLDD na území ČR. Ty z Vás, které tato naše aktivita zaujala, žádáme o vyplnění příslušné přihlášky a její zaslání do kanceláře SPLDD. Tím pomůžete Projekt generační výměny v ordinaci PLDD uvést v život,“ uvádí průvodní dopis k formulářům.

Rezidenční místa v roce 2015

Ing. Iva Urbancová z oddělení rezidenčních míst Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ) ve svém kongresovém příspěvku informovala lékaře o organizačních a legislativních náležitostech rezidentur. dokončení na str. 3

Novelu, která navrhuje změny v režimu očkování, poslanci vrátili zdravotnímu výboru Stát by mohl nést odpovědnost za vážné poškození dětí, které vzniklo povinným očko­ váním, a mohl by umožnit očkování dětí podle individuálního plánu. Snížit by se také mohly postihy lékařů nebo organizátorů prázdninových akcí, mateřských škol nebo dět­ ských skupin a klubů v souvislosti s očkováním. Tyto a další návrhy prezentovali poslanci při druhém čtení vládní novely zákona o ochraně veřejného zdraví 10. března. Předloha novely byla nakonec vrácena se k novému posouzení zdravotnímu výboru.

Možnost odškodnění za následky očkování již dříve dnes pouze osm,“ upřesnila MUDr. Cabrnochová. Popotvrdil Ústavní soud (ÚS), který vyzval ministerstvo vinně se očkuje proti devíti nemocem, z nich šest – zdravotnictví, aby tuto záležitost legislativně vyřešilo záškrt, tetanus, dávivý kašel, hepatitida B, haemophi– hlavní hygienik ČR MUDr. Vladimír Valenta, Ph.D., lus influenzae a dětská obrna – je v hexavakcíně a pak potvrdil, že na řešení již se pracuje. ÚS také vyhlásil, se celoživotně doočkovává proti tetanu. Další tři, spalže ministerstvo může vyhláškou nadále určovat povinničky, zarděnky a příušnice, jsou v trojvakcíně. né vakcíny a že rodičům hrozí Pravidelná očkování v Česku za nedodržení povinnosti po- Vědecká rada ČLK: Lékaři, ročně podle hlavního hygienika V. Valenty zachrání na 500 kuta. Navíc 9. března ÚS potvrdil, že povinnost očkování kteří odmítají očkování dětí, životů a zabrání až 150 tisícům před nástupem do mateřské nepostupují lege artis! infekčních onemocnění. Povinnost očkování ale někteří školy není protiústavní. Podle členky národní imunizační komise a místopředsedkyrodiče napadají, proti jsou i někteří lékaři propagující ně České vakcinologické společnosti ČLS JEP MUDr. alternativní medicínu.

Hany Cabrnochové se očkovací kalendář v ČR opera„V zemích, kde díky očkování už některé nemoci tivně mění. Je-li k tomu důvod, povinnost se u dané nejsou, se zapomíná na jejich rizika a vyzdvihují se nemoci ruší a naopak se zařazují očkování nová. Od rizika vakcinace,” řekl ČTK vědecký sekretář vakroku 2010 tak bylo zrušeno povinné očkování proti cinologické společnosti prof. MUDr. Roman Chlíbek, TBC, zůstalo jen pro rizikové děti. V roce 2010 a 2012 Ph.D. Na tvrzení, že vakcinace jen oslabuje imunitu, byla zavedena dvě nepovinná plošná očkování hrazená prof. Chlíbek odpovídá, že dnes již představuje minizdravotní pojišťovnou, a to proti pneumokokům a karmální zátěž, neboť z 3000 antigenů, jež vakcíny obsacinomu děložního čípku u dívek. hovaly v 60. letech 20. století, klesl jejich počet na 60. „Celkově imunizační kalendář za posledních deset, Podle vědecké rady České lékařské komory nepostupují lékaři odmítající očkování lege artis. patnáct let doznal velmi výrazných změn a z původních zhruba 18 povinných aplikací do 15 let jich je Národní imunizační komise podle MUDr. Cabrnocho-

vé navrhuje některé změny. Loni se v ČR kontrolovaly hladiny protilátek u dětí a porovnávalo se, jak jsou ve kterém věku děti chráněny. Na základě těchto dat komise doporučila od roku 2016 posunout druhou dávku přeočkování trojvakcínou až na sedm let věku. Teď se dává druhá dávka šest měsíců po první, která se aplikuje od 15. měsíce věku. „Epidemiologická situace je taková, že až na lokální epidemii spalniček na Ústecku zatím problém není takový, abychom upřednostnili individuální ochranu, ale naopak se ukázalo, že například proti příušnicím, které se objevily u mladších dorostenců, je výhodnější, aby jim protilátky vydržely co nejdelší dobu, posunout přeočkování druhou dávkou až raný školní věk,” vysvětlila. K vymahatelnosti očkování uvedla, že je předmětem diskusí v řadě zemí.

Možná je nepřímá vymahatelnost ve vazbě na sociální dávky nebo nástup do školky a školy.

Proti sněmovnou projednávanému návrhu na zpřísnění sankcí se ohradili pořadatelé letních akcí pro děti. Potvrzení o očkování běžně požadují státní mateřské školy, některé soukromé školky to nedělají, zákon by je za to měl podle H. Cabrnochové sankcionovat.

Nepřímé sankce se osvědčily například v USA, kde očkování je podmínkou přijetí i na vysokou školu.

Zákon v ČR zpřísňuje sankce také pro lékaře, kteří odmítají očkovat dítě. Na rozdíl od Slovenska není v ČR pro lékaře oznamovací povinnost, že dítě není očkované. Musí si jen nechat od rodičů podepsat, že je poučil o rizicích. Kontrolu proočkovanosti provádějí hygienici, kteří mohou nahlížet do zdravotní dokumentace dítěte. Vyzvou rodiče k doplnění očkování, pokud to rodiče odmítnou, zahájí s nimi správní řízení. čtk, red

názory

Počet lékových interakcí v Česku vzrůstá, ePreskripce ale byla zatím odložena str. 6 Konec hospitací v Německu? str. 6 Novela zákona o sociálních službách bude eliminovat neregistrované poskytovatele str. 7 Trh ve zdravotnictví

str. 7

Zpravodajský deník

str. 7

n servis Personální inzerce

str. 8

Nové náměstkyně ministra zdravotnictví Ministr zdravotnictví MUDr. Svatopluk Němeček, MBA, změnil organizační řád ministerstva a vytvořil dvě nové sekce. Do čela každé z nich jmenoval náměstkyni.

Změnami reagoval na požadavky služebního zákona.

Náměstkyní pro majetkové a mezinárodní věci se stala právnička Mgr. Lenka Taie Kolaříková. V minulosti vedla brněnskou pobočku Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, pak se stala ředitelkou kabinetu ministra S. Němečka. Nyní povede novou Sekci majetkových a mezinárodních věcí, kam byl zařazen odbor mezinárodních věcí a EU, oddělení veřejných zakázek a hospodářská správa.

Náměstkyní pro strategie je Mgr. Lenka Ptáčková Melicharová. Původně učitelka, která úřednickou dráhu zahájila jako poradkyně ministra informatiky. Později byla náměstkyní ministra vnitra pro evropské záležitosti a náměstkyní pro personalistiku ministra obrany. Potom vedla tým poradců S. Němečka. Nyní stojí v čele nově vytvořené Sekce strategií, kam je zařazeno oddělení koncepcí zdravotní péče a odbor informatiky.

Na MZ zůstává neobsazeno místo státního tajemníka, na které bude vypsáno výběrové řízení. red

2

pro lékařské praxe

ročník 64 číslo 6 16. března 2015

n LÉKAŘ A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ

n KOMENTÁŘ

Evropský formulář E 213, zkušenosti z více než desetileté praxe jeho používání

Zbrojní průkaz a posuzování zdravotní způsobilosti

Jedná se o „Podrobnou lékařskou zprávu“, vytvořenou na základě a k provede­ ní nařízení EU pro oblast koordinace systémů sociálního zabezpečení (původně nařízení EHS č. 1408/71 a 574/72, která byla nahrazena roku 2010 nařízeními ES č. 883/2004 a 987/2009).

V souvislosti se vstupem ČR do Evropské unie lékařská posudková služba České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) poskytuje institucím jiných členských států informace o zdravotním stavu pro účely jeho posouzení pro řízení o dávkách z pojištění (nejčastěji důchodového či nemocenského). K této situaci dochází v případě, že dotčená osoba pobývá nebo se zdržuje na území jiného státu než je stát, podle jehož právních předpisů je posuzován zdravotní stav této osoby pro účely sociálního pojištění.

Zdravotní stav pojištěnce se posuzuje výlučně podle národních právních předpisů, podle kterých je jeho nárok na dávku posuzován, přičemž se vychází z údajů vyplněných na formuláři E 213 „Podrobná lékařská zpráva“, případně z dožádaných lékařských vyšetření. Správnost a úplnost vyplněných tiskopisů pro účely zpracování agend důchodového pojištění s mezinárodním prvkem kontroluje a ověřuje lékař odd. lékařské posudkové služby okresní správy sociálního zabezpečení (dále LPS OSSZ).

V souladu s právními předpisy ČR se pro zpracování agend sociálního zabezpečení s mezinárodním prvkem požaduje v případě zjišťovací prohlídky českých pojištěnců pobývajících v zemích EU formulář E 213 vždy.

Nositel pojištění z jiného členského státu EU zasílá údaje vyplněné na formuláři E 213 „Podrobná lékařská zpráva“ či lékařské zprávy (včetně dožádaných lékařských vyšetření) v národním jazyce, proto potřebuje lékařská posudková služba ČSSZ zpravidla cizojazyčný text přeložit do českého jazyka.

Výše úhrad Ošetřující praktičtí lékaři pro dospělé, případně i ošetřující praktičtí lékaři pro děti a dorost přicházejí do kontaktu s formulářem E 213 za situace, kdy jej vyplňují pro klienty zahraničních nositelů pojištění z jiných členských států EU nebo obdobné formuláře pro občany smluvních států na podkladě bilaterálních smluv o sociálním zabezpečení.

Jedná se o specifický zdravotní výkon; výši úhrad za něj stanoví s účinností od 1. 1. běžného roku cenový předpis ministerstva zdravotnictví, aktuálně 1/2015/DZP ze dne 2. prosince 2014. Ten stanoví pro „Vyjádřeni lékaře na tiskopise E 213“ (komplexní vyšetření lékařem + 4× administrativní úkon) úhradu ve výši 1045 Kč a pro „Podrobnou lékařskou zprávu o zdravotním stavu osoby, zpracovanou na základě zdravotnické dokumentace – vyplněni dodatečné stránky č. 1, 2, 4, 5 nebo 3 formuláře E 213, je-li požadováno“ úhradu ve výši 235 Kč.

V případě, že zahraniční nositel pojištění požádá ČSSZ o vyplnění tiskopisu E 213 či o zajištění odborného lékařského vyšetření, pověří ČSSZ splněním těchto požadavků příslušné odd. LPS OSSZ. Základním předpokladem úhrady oprávněně vykázaných a účtovaných zdravotních výkonů poskytovateli zdravotních služeb je skutečnost, že zdravotní výkony byly řádně vyžádány a provedeny v požadovaném rozsahu a kvalitě. Odd. LPS OSSZ vystaví pro ošetřujícího lékaře žádanku o provedení lékařského vyšetření. Ošetřující lékař zašle na odd. LPS OSSZ vyplněný tiskopis E 213 nebo odborný nález spolu s fakturou. Po obdržení vyžádaného vyšetření a faktury lékař odd. LPS OSSZ zkon­ troluje, zda zahraničním nositelem pojištění vyžádaný a vyplněný formulář obsahuje všechny náležitosti.

Povinnost zdravotních pojišťoven V případě, že zahraniční pojištěnec pobývající v ČR by sám nebyl schopen vyhledat si ošetřujícího lékaře v rámci svobodné volby, je povinna mu zajistit lékaře příslušná zdravotní pojišťovna. Šlo by jistě o výjimečný případ, většina invalidních osob nebo žadatelů o invalidní důchod svého lékaře má. Pokud by šlo o zajištění konkrétního vyšetření v ČR, může určit poskytovatele zdravotních služeb k provedení toho vyšetření místně příslušná OSSZ podle místa pobytu cizího pojištěnce.

Příklad: Požadavky z Bavorska Největší objem zpracovávané důchodové agendy s mezinárodním prvkem připadá vedle německy hovořících zemí na Slovensko a Polsko (v případě spolupráce se slovenskou Sociálnou poisťovňou bylo dohodnuto, že se používají s ohledem na žádnou/minimální jazykovou bariéru i národní tiskopisy).

Při jednání mezi zástupci DRV Bayern-Süd (Německé důchodové pojištění Bavorsko) a ČSSZ dne 14. 5. 2014 německá strana přednesla přehled údajů na formuláři E213, které jsou pro německého nositele pojištění nezbytné.

n Uvedla, že v cca 10 % případů doručených formulářů E 213 CZ, které projdou jejíma rukama, chybějí údaje o pracovní výkonnosti žadatele (bod 9 a následující, zejména 11.6, kde není uvedeno, kolik hodin denně je posuzovaný schopen pracovat). n Dále neví vždy zcela přesně, ke kterému datu ukončil posuzovaný svou pracovní činnost, popř. v jakém rozsahu ji dále vykonává, nejsou údaje o DPN (body 3 a 3.4.3). n Pokud bude mít česká strana nějaké výsledky funkční diagnostiky (body 4.1, 4.11, 5 – jediné, kde se lékař může vyjádřit k psychice) včetně psychiatrických a psychologických nálezů, DRV žádá o jejich zaslání. n Je uváděno mnoho diagnóz podle klasifikace MKN, mnohokrát jsou všechny z oblasti postižení nosného a pohybového ústrojí, bavorská strana pracuje maximálně se třemi diagnózami.

Důvodem uvedených problémů, které vznikají při výměně informací o zdravotním stavu, je fakt, že německý systém je v principu částečně odlišný. Německá strana totiž i vyplnění národní verze formuláře E 213 DE považuje za posudek, proto vyžaduje i vyplnění funkční části tiskopisu, kterou ale ošetřující lékaři většinou nevyplňují. Důvodem je zejména skutečnost, že se ve své praxi s posouzením tohoto typu neset­ kávají, systém je u nás nastaven jinak. Zde je třeba poznamenat, že dílčí odlišnosti nevypovídají nic o kvalitě systému. Samotné odlišnosti vychází z jiných systémů zdravotnických, sociálních, jiné legislativy konkrétní země EU a v neposlední řadě i z jiných kulturních zvyklostí, které nelze podceňovat. To je třeba respektovat a v rámci mezinárodního kontaktu a spolupráce s takovými situacemi počítat.

O dávce se v německém systému rozhoduje na podkladě posouzení výkonnosti (zda je posuzovaná osoba schopna pracovat v rozsahu do 3 hodin denně, od 3 do 6 hodin denně a více než 6 hodin denně). Jako podklad jim často slouží jen diagnóza a stručné lékařské nálezy (propouštěcí zprávy). Na rozdíl od nás nevypisují všechny informace a nevypracovávají podrobný posudek, jejich posudkový závěr je stručnější a zabývá se výhradně „hlavním onemocněním“.

O stavu ostatních orgánů a tělesných struktur informace neshromažďují, poněvadž je nepovažují za zásadní pro výsledek posouzení.

Na české straně vyplňují tiskopisy E 213 CZ ošetřující lékaři poskytující zdravotní služby, ti si však s kolonkami, obsahujícími posudkové informace, nevědí rady. A ve smyslu dosavadní instrukce z r. 2003 („Instrukce pro vyplňování formuláře E 213“) ani nejsou body 9–12 povinni vyplňovat.

Považujeme tedy za vhodné, když budeme stvrzovat autenticitu tohoto formuláře razítkem OSSZ, chybějící body 9 a následující vyplnit za ošetřujícího lékaře na odd. LPS OSSZ. Pro body 3 a 3.4.3 je možné získat potřebné údaje o DPN z aplikace NEM (praktický lékař nemusí vést svého pacienta v DPN, roli ošetřujícího lékaře pro účely nemocenského pojištění může plnit např. ortoped nebo traumatolog, psychiatr).

Apel na praktické lékaře Cílem tohoto článku není hodnocení stávajících systémů v rámci EU a nelze ani zjednodušeně stanovit, že některý ze systémů je výhodnější nebo pokrokovější. Nejde jen o zavedenou praxi, ale celý princip sys­ tému, který vykazuje svá specifika a nedá se jednoduše jeden „naroubovat“ na druhý, tudíž je pochopitelné, že v praxi můžeme narazit na podobné problémy, které je třeba řešit s ohledem na zmíněné odlišnosti systému zdravotní a posudkové péče v rámci zemí EU. Apelujeme tedy na vás, ošetřující praktické lékaře, kteří vyplňujete pro zahraniční nositele pojištění „Lékařskou zprávu“ na tiskopisu E 213, abyste postupovali v duchu této instrukce, k tiskopisu E 213 (stejně jako u českých důchodů) přikládali odborná vyšetření, obsahující funkční nálezy vztahující se ke třem zdravotním postižením, která považují za nejzávažnější (a pokud možno postižení nosného a pohybového ústrojí označovali souhrnnou diagnózou – např. M15, jedná-li se o postižení více nosných nebo funkčně významných kloubů, nikoli rozepsat jako M16, M17, M19).

Důležité jsou rovněž údaje z pracovní anamnézy a souhrnné vyjádření k pracovní schopnosti posuzovaného a jeho omezením (nikoli v posudkových kategoriích, ale v rámci posuzování způsobilosti k práci v rámci vstupních lékařských prohlídek).

Takto je zapotřebí postupovat nejen u formulářů pro německého nositele pojištění, ale i ve všech ostatních případech důchodových agend s mezinárodním prvkem.

Doplňující návrhy české strany K již dříve navrhovaným novelám stávajícího formuláře E 213 jsme uplatňovali řadu připomínek.

K oddílu „Anamnéza a aktuální informace o zdravotním stavu pacienta“, by podle našeho názoru bylo vhodné doplnit kolonku o dosažené vzdělání posuzované osoby, o přehled jejích dosavadních pracovních zařazení, o pracovním úvazku, a to z toho důvodu, že se dosti zásadním způsobem zabýváme vyhodnocením kvalifikačního potenciálu a také skutečností, zda dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav má vliv na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace. Pokud se jedná o stav hraniční mezi uznáním invalidity a neuznáním invalidity nebo hraniční mezi jednotlivými stupni invalidity, může vyhodnocení schopnosti výdělečné činnosti hrát zásadní roli pro zvýšení nebo i snížení jejího stupně.

Vzhledem k tomu, že na základě formuláře E 213 posuzujeme vedle pojistných systémů (důchodové a nemocenské pojištění) i stupně závislosti pro účely příspěvku na péči nebo započtení náhradní doby sociálního pojištění pečující osobě, považujeme za vhodné zakomponovat do oddílu „Činnosti a projevy posuzované osoby“ některé důležité informace a úkony: 1. zda se jedná o stav trvalý nebo přechodný, 2. zda vznikl náhle nebo poznenáhlu, 3. zda odchází samovolně moč nebo stolice nebo obojí, 4. zda je schopna osoba jíst připravený pokrm (tj. dopravit potravu do úst, žvýkat a polykat), 5. zda je schopna pít připravený nápoj (tj. dopravit nápoj do úst a polykat jej), 6. chůze s 1 berlí nebo se 2 berlemi, 7. mluvit zřetelně, 8. rozumět hovorové řeči, 9. vnímat řeč odezíráním, 10. zda je schopna psát a číst.

Pro obecnou informovanost by mohla být v tomto oddílu rovněž uvedena informace o tom, zda je posuzovaný držitelem řidičského oprávnění a zda motorové vozidlo i aktivně řídí.

V oddílu „ Hlavní nálezy funkční a tělesné struktury a psychiatrické nálezy“, kolonka 4.3 (od 4.3.1.1 /psychická nemoc/ až do 4.3.1.7 /porucha koncentrace/) navrhujeme uvést v nabídce tíži poruchy – lehká, středně těžká, těžká, velmi těžká.

V současnosti se připravuje nový evropský formulář, který nahradí tiskopis E 213 a který bude obsahovat především údaje, umožňující posouzení na podkladě funkčního dopadu zdravotního postižení, k navrhované verzi má úsek LPS ČSSZ možnost uplatňovat své připomínky.

Zřejmě bude v rámci EU přijato řešení, které v budoucnu umožní předávání této nové „Zprávy o zdravotním stavu“ formou přílohy k tzv.

SED (strukturovanému elektronickému dokumentu), který bude předáván datovou větou.

Více informací lze získat na www.cssz.cz, sekce Evropská unie – odkaz Informace pro ošetřující lékaře.

Tuto rubriku autorsky připravuje tým pracovníků úseku lékařské posudkové služby České správy sociálního zabezpečení

V souvislosti s tragédií v Uherském Brodě se setkáváme s různými vyjádřeními k posuzování zdravotní způsobilosti k vydání a držení zbrojního pasu. Tato vyjádření jsou často emotivní, což je pochopitelné, ale často nejsou podložena dobrou znalostí problematiky. Zaujal mne návrh zpřístupnit databázi držitelů zbrojních pasů všem lékařům. Takové řešení je nevhodné a ani lékaři o ně nestojí. Nevidím žádný důvod k tomu, aby můj dermatolog či urolog zkoumal, zda mám zbrojní pas. Navíc jsem přesvědčen, že ho to ani nezajímá, a už vůbec mu nepřísluší posuzovat způsobilost k držení zbrojního pasu.

Stávající systém posuzování zdravotní způsobilosti pro zbrojní pas je zcela jasný a vyhovující, pochopitelně pokud dodržují jednotliví aktéři své povinnosti a pravidla.

Zdravotní způsobilost pro zbrojní pas posuzuje podle zákona právě a jedině registrující praktický lékař (zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů – par. 20). Je tedy jasné, kdo může posudek vydat. Toto řešení je správné, protože právě registrující praktický lékař se nejčastěji setkává s žadatelem, svým pacientem.

U registrujícího praktického lékaře se nadto scházejí informace od všech ostatních ošetřujících lékařů. Všichni poskytovatelé zdravotní péče jsou ze zákona povinni předávat zprávu o poskytnuté zdravotní péči registrujícímu praktikovi (zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách – par.

45). Také pacient, v našem případě žadatel o vydání posudku pro zbrojní pas, je podle par. 41 stejného zákona povinen pravdivě a úplně informovat svého lékaře o svém zdravotním stavu.

Předpisy také naprosto jasně stanoví, kdy je zdravotní posudek vydáván a kdy se při zdravotních prohlídkách způsobilost posuzuje (vyhláška č. 493/2002 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti k vydání nebo platnosti zbrojního průkazu – par. 1 a 2).

Je to pochopitelně při žádosti o vydání nebo rozšíření zbrojního pasu, při periodických prohlídkách ve stanovených termínech, ale také při změně nebo podezření na změnu zdravotního stavu držitele zbrojního pasu.

Registrující praktický lékař, pokud zjistil změnu nebo ztrátu způsobilosti svého pacienta, držitele zbrojního pasu, nebo nabyl důvodné podezření, provede podle platných předpisů lékařskou prohlídku a vydá posudek. Ten, pokud je negativní, by měl být rychle následován odebráním zbrojního pasu i zbraně, ale to již není v kompetenci zdravotníků.

Registrující praktický lékař zjistí změnu zdravotního stavu svého pacienta buď při poskytování péče, nebo ze zpráv zasílaných mu jinými ošetřujícími lékaři.

Stávající právní úprava, pokud je dodržována, umožňuje reagovat rychle na změny zdravotního stavu držitele zbrojního pasu. Není třeba ji měnit, komplikovat či zpřísňovat, stačí, když ji budeme dodržovat.

MUDr. Milan Cabrnoch

www.zdravky.cz | ISSN 0044-1996 | ročník 64, číslo 6, 16. března 2015 | adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, zdravky.redakce@ambitmedia.cz, tel. 222 352 576, fax 222 352 572 | šéfredaktor: Jan Kulhavý, jan.kulhavy@ambitmedia.cz | zástupci šéfredaktora: Mgr. Tomáš Polák, tomas.polak@ambitmedia.cz | Ing. Jana Tlapáková, vedoucí ZN Review, jana.tlapakova@ambitmedia.cz | redakce: Eva Srbová, eva.srbova@ambitmedia.cz | Hana Trková, hana.trkova@ambitmedia. cz | redaktor elektronických médií: Mgr. et Mgr. Kristýna Tesařová, kristyna.tesarova@ambitmedia.cz | grafická úprava: Jindřich Studnička | jazyková redakce: Mgr. Martin Tarant vydavatel: Ambit Media, a. s. | www.ambitmedia.cz | ředitel společnosti: RNDr. Martin Slavík | šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan Kulhavý, jan.kulhavy@ambitmedia.cz | marketing: Mgr. Julie Langerová, DiS., marketing manager, julie.langerova@ambitmedia.cz, tel. 725 826 434 | Ing. Kristýna Lhotková, DiS, produkční marketingu, specialista předplatného a distribuce, kristyna.lhotkova@ambitmedia.cz, tel. 725 778 002 | obchod: Mgr. Blanka Turinová, MBA, group sales manager, blanka.turinova@ambitmedia.cz, tel.: 222 352 574, 724 811 983 | Mgr. Eva Sádlová, key account manager, e­ va.sadlova@ ambitmedia.cz, tel.: 605 208 985 | Josef Müller, key account manager, josef.müller@ambitmedia.cz, tel.: 730 169 422 | personální inzerce: radkova.inzerce@ambitmedia.cz, tel. 725 778 015 | tisk: AHOMI, s. r. o., U Louže 579, 250 67 Klecany | předplatné ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.postabo.cz | předplatné SR: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a. s., oddelenie inej formy ­predaja, Vajnorská 137, 830 00 Bratislava 3, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk | cena pro p ­ ředplatitele 23 Kč Uzávěrka tohoto čísla 12. března 2015. Příští číslo vychází 30. března 2015 | Volně neprodejné, určeno odborné zdravotnické veřejnosti. Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost ­inzerátů. | Vychází minimálním ­distribuovaným ­nákladem 25 000 výtisků. | Copyright © Ambit Media, a. s., 2015 | Ambit Media, a. s., využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno. | ­Zdravotnické noviny jsou vydávány na základě oprávnění poskytnutého vydavateli Odborovým svazem zdravotnictví a sociální péče České republiky a Ministerstvem zdravotnictví České republiky

3

pro lékařské praxe

ročník 64 číslo 6 16. března 2015

Kongres primární péče se zabýval... dokončení ze str. 1 Připomněla, že datem 31. 3. 2014 ukončil činnost administrátor rezidenčních míst Global Health Service (GHS) a veškerou agendu převzal ­IPVZ, a také připomněla nejdůležitější normy, které tuto oblast upravují.

Jsou jimi zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 186/2009 Sb., o stanovení postupu při vyhlášení výběrového ř­ ízení na rezidenční místo, vyhláška č. 52/2008 Sb., zásady a termíny finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem a metodika pro žadatele o dotaci ze státního rozpočtu na rezidenční místo pro příslušný rok.

Dále informovala o letošním grafikonu dotačního řízení na rezidentury – termínem uzávěrky žádostí (v době konání sjezdu ještě aktuálním) byl letos 16. březen, 4. dubna bude ­ ­zveřejněn seznam vyloučených žádostí, se lhůtou pro podání námitek do 10. dubna. Poslední červnový den je termínem zveřejnění vybraných uchazečů. Nejpozději do 14. dnů od tohoto data musejí tito vybraní školi-

telé vyhlásit výběrové řízení (VŘ) pro školence a vyvěsit je na webu, buď na vlastním, nebo na webu k tomu účelu zřízeném. Lze tak učinit i na stránkách příslušného sdružení (SPL, SPLDD). V této souvislosti Ing. Urbancová zdůraznila povinnost dodat nejpozději do tří dnů informaci o vyhlášení tohoto VŘ ministerstvu (v „papírové“ podobě).

K 30. září 2015 musí být ukončeno 1. kolo, k 13. listopadu pak případné 2. kolo VŘ. Výběrové řízení je upraveno paragrafem 21 b odst. 1 zákona č. 95/2004 Sb. a par. 3 odst. 1 vyhlášky č. 186/2009 Sb.

Finanční částky

Ing. Urbancová sdělila, že v letošním roce ministerstvo dotačně pokryje 25 rezidenčních míst pro praktické pediatry. Celková dotace na jedno místo PLDD činí 1 584 000 korun – protože celá doba specializačního vzdělávání trvá 48 měsíců, rozpočítaná měsíční částka činí 33 tisíc.

Na každou ze100 letošních rezidentur pro všeobecné praktiky jde 1 188 000 korun, což je v přepočtu na celkový čas specializační přípravy 36 nebo 38 měsíců částka 33 000 nebo 31 263 korun. Měsíční dotace na základní kmen letos činí 10 tisíc Kč.

Zdravotnické zařízení může mít pouze tolik školenců, kolik je mu přiznáno rozhodnutím o akreditaci. Do počtu školenců se počítají i ti, kteří

mají přerušeno specializační vzdělávání.

Celkem za roky 2009 až 2014 již bylo dotováno 121 rezidenčních míst ­PLDD, celkem za více než 78 950 miliónů a 673 rezidentur VPL za více než 377 297 mil. korun.

čerpané prostředky musejí být neprodleně vráceny na účet MZ, ze kterého byly odeslány.

Nezbytné je také počítat s tím, že pokud pracoviště požádá o prodloužení akreditace až po uplynutí akreditace původní, musí na toto mezidobí probíhající rezidenturu přerušit.

Důležitou agendou pro příjemce dotace je i vypořádání vztahů se státním rozpočtem. Platí pro všechny typy organizací, zpracovává se jeden dokument o třech listech za všechny obory v uplynulém roce. Je naprosto nutné dodržovat termíny odevzdání zprávy, jinak se dotace vrací. Včasné neodeslání zprávy je důvodem pro kontrolu ze strany finančního úřadu (FÚ).

Další povinnou agendou pro příjemce dotace je průběžná zpráva o plnění programu, která je předkládána ministerstvu zdravotnictví (její formulář je k dispozici na webových stránkách MZ). V současné době je součástí této průběžné zprávy také vyjádření rezidenta k průběhu spe­ cializačního vzdělávání. Tento dokument je nutno odeslat do data uvedeného v metodice pro příslušný rok – v případě nedodržení opět hrozí pokuta od FÚ.

Na konci projektu je příjemce dotace povinen MZ předložit závěrečnou zprávu o plnění programu rezidenční místa. Součástí této zprávy je i ověřená kopie atestačního diplomu.

Povinné agendy příjemce dotace

Ing. Urbancová také zdůraznila nutnost, aby žadatel o dotaci věnoval zvýšenou pozornost údajům ve vzdělávacím plánu i finančních plánech.

Na základě těchto údajů je totiž vydáno rozhodnutí ministerstva, které je pak pro příjemce dotace zcela závazné.

V případě, že dojde ke změně, je nutné požádat ministerstvo zdravotnictví o akceptaci vzdělávacího plánu nebo o změnu rozhodnutí. Důležité je vědět, že případná žádost o změnu musí být podána nejpozději do 15. listopadu.

Obecně platí, že dotace je poskytována účelově a lze ji tedy použít pouze na účel uvedený v rozhodnutí MZ. Příjemce dotace nesmí překročit stanovené limity přidělených finančních prostředků a je povinen pro čerpání dotace dodržet rozdělení finanční částky na položky, na které je dotace poskytnuta, jak je stanoveno v rozhodnutí. Vyplacené prostředky musejí být podloženy prvotními doklady umožňujícími kontrolu. Nevy-

n Věková struktura praktiků a praktických dětských lékařů

85+

Muži

Ženy

85+ 80–84

75–80

75–80

70–74

70–74

65–69

65–69

60–64

60–64

55–59

55–59

50–54

50–54

45–49

45–49

40–44

40–44

35–39

35–39

–29

30–34

2000 n 2007

–29

24 20 16 12 8

4

0

4

8 12 16 20 24

Podíl na celkovém počtu Iékařů (v %)

očkování nehrazené ze zdravotního pojištění snížení obezity pod dohledem obezitologa či nutričního odborníka vyšetření kožních znamének dermatoskopem jako prevenci melanomu dezinfekci a vybrané zdravotnické prostředky pro diabetiky.

52 51 50 49 48 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Nastávajícím maminkám VZP přispěje dalších až 500 korun například na:

Porovnání věkové struktury lékařů z oboru praktické lékařství pro děti a dorost, ČR, 2000 a 2007, koncové stavy

80–84

30–34

Všeobecné praktické lékařství Praktické lékařství pro děti a dorost

Muži

prvotrimestrální screening kurzy přípravy k porodu pořádané porodnicemi.

Ženy

Dárcům krve přispěje VZP navíc dalších až 500 korun například na: vitamínové preparáty a doplňky stravy zakoupené v lékárně.

Kompletní nabídku příspěvků, které VZP ČR pro letošek připravila pro své klienty, najdete na www.klubpevnehozdravi.cz.

Upozornění: Pro čerpání jakéhokoliv příspěvku musí být klient VZP ČR zároveň členem Klubu pevného zdraví.

2000 n 2007 28 24 20 16 12 8 4

0

4

8 12 16 20 24

Podíl na celkovém počtu Iékařů (v %) Zdroj: 3x ÚZIS ČR a L. Šídlo

Inzerce

Porovnání věkové struktury lékařů z oboru všeobecné praktické lékařství, ČR, 2000 a 2007, koncové stavy

Všem svým klientům přispěje VZP až 500 korun například na:

54 53

Ve svém vystoupení se Iva Urbancová na základní informační úrovni zabývala i úředními náležitostmi při změně právní formy školitelského pracoviště z osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) na společnost s ručením omezeným (s. r. o.). V takovém případě podle ní nelze použít ustanovení par. 17 odst. 9 zákona č. 95/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o převodu práv a povinností mezi právnickými organizacemi. Z pohledu případné žádosti o dotaci rezidentury je v tomto případně podstatné, že akreditace musí být vystavena již na s. r. o.

Pro rok 2015 je v příslušné metodice upozornění – bod 8.6, další podmínky poskytování dotace –, že dojde-li k zániku akreditovaného zařízení v důsledku změny právní formy, dojde i k zastavení čerpání dotace. Změna subjektu v průběhu čerpání dotace tak není možná. Nově vzniklá organizace samozřejmě musí předložit nové vzdělávací i finanční plány.

Podle zkušenosti Ing. Urbancové je třeba v těchto případech také počítat s větší časovou prodlevou při schvalování dotace. Doporučila také zachovat alespoň po nějakou dobu dosavadní číslo účtu a upozornila, že komunikace ministerstva zdravotnictví probíhá prostřednictvím datových schránek, v dimenzích zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. top

CHCETE SVÝM PACIENTŮM NABÍDNOUT NĚCO NAVÍC?

Vývoj průměrného věku PL a PLDD v ČR v období 2000–2007

Průměrný věk lékařů

Uvedenou demografickou situaci v české primární péči potvrzují i oficiální data – podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) zajišťovalo k 31. prosinci 2013 v ČR primární péči o dospělou populaci 5331 praktických lékařů pro dospělé (v přepočtu na plné úvazky, včetně smluvních pracovníků). Pokračovalo „stárnutí“ praktických lékařů pro dospělé. Jejich věkové složení (podle údajů z Registru lékařů, zubních lékařů a farmaceutů k 31. 12.

2012) bylo následující: do 34 let 5,1 %, 35–44 let 15,3 %, 45–54 let 24,9 %, 55–64 let 39,0 %, 65 let a více 15,7 procenta.

Ve 2198 ordinacích praktických dětských lékařů zajišťovalo podle ÚZIS k 31. prosinci. 2012 činnost 2075 lékařů. Přehled jejich věkové struktury je přinejmenším stejně varovný jako u praktiků pro dospělé – například podle analýzy zveřejněné v časopisu Vox Pediatriae v říjnu 2008 bylo v tomto roce v ČR ve věkové kohortě do 34 let jen 1 % praktických pediatrů, 35–39 let 4 %, 40–44 let 7 %, 45–49 let 15 %, 50–54 let 23 %, 55–59 let 22 %, 60–64 let 15 %, 65–69 let 5 % a nad 70 let 5 procent.

Změna právní formy

4

pro lůžková zařízení

ročník 64 číslo 6 16. března 2015

Rozbor obecné a ekonomické situace poskytov

Historie vzniku a proměn celé skupiny poskytovatelů následné a dlouhodobé lůžkové péče (dále i neakutní) hezky kopíruje vývoj společnosti a vývoj zdravotního systému evropské společnosti. Tím i dokládá vliv politicko-ekonomických změn, které lze vidět z pohledu staletí, ale v našem státě i z proměn v rámci desetiletí. Protože autor článku chce obhajovat význam neakutní péče nejen zdravotnický, ale i společenský, nutně se spolu s daty historickými dostává vždy k tomu, co je obvykle „až na prvním místě“.

K analýze zařízení neakutní péče je nutno přistupovat jinak než k akutním lůžkům. Jde o skupinu velmi nehomogenní, s různými cíli jejich léčebného či ošet-

Současný stav lůžkového fondu podle druhu zařízení a základní ukazatele výkonů Podíváme-li se na rozdělení lůžkového fondu v ČR v roce 2013, tvoří lůžka následné a dlouhodobé péče (mimo část lázeňskou) přes 22,6 % z celkového počtu. Toto číslo bude jistě v budoucnu narůstat, pokud nedojde k výrazným posunům počtu lůžek v sekci psychiatrické.

Graf 1 – Rozložení lůžkového fondu v ČR v roce 2013 Lázně 24,2%

LDN 7,0% Psychiatrie 8,6%

Další lůžková zařízení Ostatní OLÚ 0,1% 2,4% Jiné

Rehabilitační ústavy 1,1% Hospic 0,4%

Nemocnice 55,2%

TRN 0,6%

Ozdravovny 0,4% Zdroj: ÚZIS, Lůžková péče 2013

Tab. 1 – Lůžkový fond podle druhu zařízení 2013 Lůžkové zařízení Nemocnice akutní péče z toho: Fakultní nemocnice Nemocnice následné péče LDN Léčebny TBC a respiračních nemocí Léčebny psychiatrické Rehabilitační ústavy Ostatní odborné léčebny Ozdravovny Hospice Další lůžková zařízení Celkem

Počet lůžek 54 223 13 177 2 584 7 171 642 8 856 1 153 2 453 385 438 99 78 004

Počet hospitalizovaných 2 141 514 487 159 15 009 44 604 4 219 40 252 8 749 30 799 1 425 3 804 1 961 2 292 336

Průměrná ošetřovací doba 6,5 6,9 55 51,6 40,2 75,4 44,3 21,5 17,4 31,3 11,7

Tab. 2 – Přehled lůžkového fondu podle druhu zařízení a počtu pracovníků v r. 2013 Počet Počet lůžek Přepočtený počet ZPBD celkem Lůžkové zařízení lůžek na lékaře lékařů vč. smluvních vč. smluvních Nemocnice vč.

56 807 2,9 19 755,75 57 378 ambulantní části LDN 7 171 19,5 368,28 1927,8 Léčebny TBC 642 17,5 36,81 185,54 a respiračních nemocí Léčebny psychiatrické 8 606 15,1 570,39 2909,33 (dospělí) Dětská psychiatrická 250 15,5 16,14 87,64 léčebna Rehabilitační ústavy 1 153 20 57,78 305,47 Ostatní odborné 1 912 13,5 141,51 601,81 léčebné ústavy (dosp.)

Ostatní odborné 541 22,4 24,18 111,21 léčebné ústavy (děti) Ozdravovny 385 239,1 1,61 21 Hospice 438 13,1 33,39 205,85 Další lůžková zařízení 99 3 32,71 68,03 Celkem 78 004 3,7 21 039 63 802 Tab. 3 – Využití lůžkového fondu podle druhu zařízení v roce 2013 Využití Ošetřovací Průměrná Druhy zařízení Hospitalizovaní lůžek ve dny ošetř. doba dnech Nemocnice fakultní 487 159 3 379 147 256,2 6,9 Nemocnice 1 654 355 10 536 597 255,9 6,4 Nemocnice akutní péče 15 009 825 484 320 55 LDN 44 604 2 303 332 321,5 51,6 Léčebny TBC a respir.

4 219 170 338 259,9 40,4 nemocí Léčebny psychiatrické 40 687 3 054 776 336,9 75,1 Rehabilitační ústavy 8 749 387 869 336,4 44,3 Ostatní odborné 30 799 662 828 278,1 21,5 léčebny Ozdravovny 1 425 24 849 64,5 17,4 Hospic 3 804 118 907 255,5 31,3 Další lůžková zařízení 1 961 22 888 227,7 11,7 Zdroj: 3x ÚZIS, Ekonomické informace ve zdravotnictví 2013, vlastní zpracování

Využití v % 75,8 73,35 87,85 89,95 72,89 93,61 92,55 79,61 37,94 71,39 62,93

Ekonomika poskytovatelů neakutní péče obecně Kromě některých velkých psychiatrických nemocnic jde typicky o ekonomiku menších zařízení. Mimo své výkony léčebné péče na pevně definovaném počtu lůžek nemají významně jiné, použitelné zdroje finančních prostředků. Tato zařízení jsou proto svým příjmem závislá na počtu odevzdaných ošetřovacích dnů (OD) a samozřejmě na výši jejich úhrady. V zařízeních s nižším počtem lůžek než okolo 100 vzniká navíc při použití různých ekonomických obecných nástrojů typicky chyba malých čísel.

Největší nákladovou položku tvoří osobní náklady, většinou 60 % až 70 % celkových nákladů. Plošné celostátní úpravy ve výši platů se proto v jejich ekonomice projevují skokově.

Podle vyhl. č. 134/1998 Sb. (seznam výkonů) vykazují prakticky jen jediný výkon, tedy svůj typ OD nepodléhající sestupné sazbě (vedle toho je ještě příjmový a propouštěcí kód).

Náročnost a nákladovost poskytované péče ve vztahu ke klinickému stavu pacienta je formálně řešena vykazováním kategorie pacienta. Zde je rozpětí od 75 bodů u pacienta s menším omezením sebeobsluhy do 300 bodů u pacienta v bezvědomí. Pro rehabilitační léčebnou péči je ve vyhl. č. 99/2012 Sb., o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb, vytvořen navíc dvojstupňový model předpisu personálního vybavení. Vyšší předepsaný počet personálu však není pokryt odpovídajícím zvýšením úhrady ve stanovené základní bodové hodnotě OD. Způsob úhrady nákladů jednotlivých položek v ceně jednoho celého dne odráží současný stav v celém nemocničním lůžkovém systému zdravotní péče v ČR. Vlastní náklady na hotelovou část OD nejsou samostatně přímo řešeny. Spolu s provozními náklady jsou nastaveny ve stejných poměrech v OD jako před 25 lety, kdy vznikal seznam výkonů. Základní sazbu za OD upravuje MZ. Navyšování hodnoty režijních nákladů přiřazených k OD ročním inflačním koeficientem ve výsledku nepokrývá potřebu, protože základ je malý. Skutečná výše nákladů na OD včetně opakovaně (byť správně) navyšovaných platů ale není reálně úhradami plně pokryta. Nejsou tedy pokryty potřeby celé této skupiny poskytovatelů, která se z uvedených důvodů vyvíjí velmi neřízeně.

Nově vytvářená specializovaná léčebná centra, odkud se část pacientů do neakutní péče přesouvá, mají již více reálně nastavené úhrady v částkách, které jsou násobky úhrady v neakutní složce. V úhradách se totiž dostatečně neobrážejí navýšené ceny léků a spe­ ciálního zdravotnického materiálu, ale ani v odpovídající výši kalkulovaná cena práce.

Zařízení neakutní péče nemají prostor, jak se v systému chovat více racionálně, ani jak zvýšit své výkony. Využití lůžek se v nich pohybuje (různě, podle skupin typu péče) okolo 80–90 %, i více. Pokud mají tato zařízení nějakou vedlejší činnost, je pro ně pouze doplňujícím zdrojem prostředků pro jejich hlavní, tedy léčebenskou činnost. Trvale nízké platby za poskytovanou léčebnou péči však dlouhodobě vytvářejí významné vnitřní zadlužení. Zařízení jsou typicky umístěna v nejstarších objektech, které jsou v českém zdravotnictví v provozu. Související zvýšené náklady na údržbu nejsou pochopitelně nijak reflektovány.

Určitý pokrok v úhradách zaznamenala jen skupina

lůžkových poskytovatelů psychiatrické péče, kde ale celkový stav objektů, vybavení i pokrytí provozních nákladů včetně platových již znamenal přímé ohrožení vlastního poskytování zdravotní péče.

Celá skupina poskytovatelů neakutní péče je tedy v principu v úhradách trvale udržována na původní, bazální úrovni prostředků. Z těchto důvodů jsme proto v rámci dohodovacího řízení poukazovali na fakt, že při navrhované výši nárůstu 108 % roku 2014 nebude (s ohledem na tyto souvislosti) pro rok 2015 opět pokryta nákladově ani prostá reprodukce. Analýza dopadů úhradové vyhlášky dokládala, že u řady poskytovatelů této péče nepokryje úhrada předem nastavené zvýšené výdaje, to je 5% navýšení tarifů platů a odpovídající náhradu za ztrátu příjmu z regulačních poplatků. Podle údajů Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) byla ve skupině jejich zařízení následné péče situace obdobná. Zde jde ve velkém počtu především o léčebny následné a dlouhodobé péče – dříve tzv. LDN a další typy.

Proto zástupci AN ČR i AČMN v rámci dohodovacího řízení společně navrhovali zvýšit úhradu pro segment následné a dlouhodobé péče pro rok 2015 na 110 % úhrady roku 2014. Za úspěch je nutno označit výsledek intenzivní práce všech zástupců segmentu ne­ akutní péče a významné podpory Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče a též přístup ze strany MZ. Výsledných 109 % úhrad roku 2014 pokrývá v principu u většiny zařízení ztrátu příjmu z regulačních poplatků a částečně (různě, dle zařízení) i navýšení osobních nákladů. Samozřejmě to ale neřeší historické problémy, které jsou v textu uvedeny.

lůžek v akutní péči od roku 1990 (tab. 4) způsobil zrychlený převod pacientů s náročnou léčebnou a ošetřovatelskou péčí do lůžek následných. Jde tedy o rychlý nárůst nákladů na tyto pacienty v neakutní péči, které ale nejsou plně finančně pokryty. Musíme vycházet ze skutečnosti, že původní výpočet pro náklady v následné péči vycházel z rozhodně jiného souboru pacientů, s jinou tíží klinického obrazu, a stejně tak i z jiných nákladů na léky a speciální zdravotnický materiál.

Způsob zavádění všech nových technologií a reflektování nových nákladů jednotlivých výkonů je při tom v seznamu výkonů (vyhláška č. 134/ 1998 Sb.) řešen. Seznam byl alespoň zčásti pro jednotlivé výkony opakovaně kultivován. Na jeho velký upgrade však stále čekáme. Základní náklady na ošetřovací den byly výrazně upraveny jen dvakrát. K prvnímu významnému navýšení došlo v roce 2005 zavedením indexu úhradové vyhlášky. Pro navýšení PS/OD pro rok 2005 byl tento index stanoven ve výši 113 % předchozího roku.

V roce 2009 pak došlo k druhému skokovému nárůstu PS/OD, a to ve výši 107 % předcházejícího roku. I když se v těchto letech jednalo o významné navýšení PS, je nutné uvést, že se ve skutečnosti pro poskytovatele jednalo pouze o částečné dorovnání postupného propadu reálné úhrady za OD. Stejně tak letošních 109 % výrazně především pokrývalo provedené finanční kroky vlády, které by jinak způsobily ztrátu v hospodaření poskytovatelů.

Příčiny postupně narůstajících problémů v hospodaření neakutních zařízení

Zařízení neakutní péče obecně, až na výjimky, nezvyšují počet svých lůžek. Určitý historicky pohyb lůžek je ovšem patrný v tom, že vznikali noví poskytovatelé, především jako nemocnice následné péče.

Jejich služby byly ale přijaty a nasmlouvány. Dále se na lůžka typu odborná léčebna transformovala část lůžek lázeňských. Detailní rozbor podle jednotlivých typů péče ukazuje na malý nárůst především u hospiců, zčásti u lůžek rehabilitačních. V dlouhodobém trendu je ale v segmentu neakutní péče (mimo lůžka lázeňská) jasný trvalý pokles počtu.

Úhradový přístup za výkony OD v této části lůžkových poskytovatelů je totiž v principu nastaven na stejném podílovém meziročním navyšování či snižování úhrad, ovšem na již historicky chybně nízko nastavené hodnotě z roku 2004.

Není reflektován prudký vývoj změn v celém lůžkovém systému zdravotní péče. Výrazný pokles počtu

Vývoj počtu lůžek v lůžkovém segmentu v ČR

Tab. 4 – Vývoj počtu lůžek Rok

Celkem

Nemocnice

Lůžka OLÚ

Lázeňské léčebny

24 851 26 503 28 266 29 100 29 444 23 718 22 667 22 874 21 764 21 672 21 470 21 197

20 276 22 678 23 981 23 523 22 001 19 000 22 179 25 235 26 432 26 835 26 196 24 840

Absolutně 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010 2011 2012 2013

134 537 137 723 140 990 141 868 139 653 117 228 112 303 113 131 110 415 108 843 106 498 102 844

89 410 88 542 88 743 89 245 88 208 74 510 67 457 65 022 62 219 60 336 58 832 56 807

Zdroj: ÚZIS 2013, Zdravotnictví ČR 2013 ve statistických údajích

Graf 2 – Počet lůžek v zařízeních ústavní péče v letech 1990–2012 Poskytovatelé s velkými počty lůžek

100 000 80 000 60 000 40 000

Nemocnice Lázně Psych. léčebny LDN

20 000 0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Situace poskytovatelů následné a dlouhodobé péče obecně

Základní obecnou charakteristikou zařízení následné a dlouhodobé péče je zásadní různorodost jejich činnosti. S tím souvisejí i další odlišující faktory významně ovlivňující jejich práci, jejich postavení v zdravotním systému včetně faktorů ekonomických, organizačních, a další.

řovatelského programu, s různým místem poskytovatelů v hierarchii zdravotní péče, s různými zřizovateli i formami hospodaření. To vše hezky promícháno.

Fakt, že jsou neakutní charakterem své činnosti, z nich občas v méně obeznalých myslích dělá též zařízení druhotná, slyšel jsem i slovo „zbytná“. Jejich význam oceňují a řeší ti, kteří vědí, že bez následné péče je vklad léčby akutní mnohdy ztracen, kteří vidí a chápou křivky demografického vývoje, anebo řeší problematiku pomezí zdravotně sociálního. Potom (ale to je v širším měřítku málo účinné) jsou to ti, kteří nečekaně služby těchto zdravotnických poskytovatelů potřebují.

Základní ekonomický rys jejich hospodaření je v tom, že primární nastavení většiny jejich úhrad vychází z podmínek před čtvrt stoletím. Jsou i výjimky, nové typy služeb, které se úhradově propočetly před několika lety a jsou na tom logicky jinak.

Typicky je zdravotní služba v neakutní péči výkonem opřena především o jednotlivé pracovníky, podíl technologií je sice menší, než by i měl být, ale vždy bude méně významný než v akutních nemocnicích.

Poskytovatelé s menším počtem lůžek

3000 2500 2000 1500 Ost. OLÚ Léčebny TRN Ozdravovny Rehab. ústavy Ostatní (vč. hospiců)

1000 500 0

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Tuto analýzu zpracovali: MUDr. V. Volejník, CSc., místopředse­ da Asociace nemocnic ČR (AN ČR) a předseda sekce nepsychia­ trických odborných léčebných ústavů AN ČR, ředitel Hamzovy léčebny Luže-Košumberk, spoluautory jsou D. Voralová, HL Luže-Košumberk a Ing. J. Ditrichová, HL Luže-Košumberk.

Zdroj: ÚZIS, Lůžková péče 2012

5

pro lůžková zařízení

ročník 64 číslo 6 16. března 2015

vatelů následné a dlouhodobé péče v roce 2015 2011

655

166,88

1,9

821,88

0,98

792,99

2012

655

169,38

3,3

824,38

1,03

833,45

2013 2014

655 655

172,6 178,3

1,4

827,6 833,3

1 1,05

792,99 875,12

Vlastní úhrady ve skupině neakutní péče Základ úhrady za OD se odvíjí od základu, který je dán vyhláškou 134/1998 Sb. Tento základ se v režii přidané k OD navyšuje o každoroční inflaci a upravuje se vyhláškami MZ. Použitá tabulka využívající data pro rehabilitační ústavy řádově odpovídá všem základním typům OD následné péče: n OD 00021 – psychiatrické ústavy: 661 bodů n OD 00023 – pneumologické ústavy: 556 bodů n OD 00024 – následná péče (LDN): 556 bodů Skutečná korunová úhrada v jednotlivých zařízeních je naštěstí výrazně vyšší. Jde jistě o řídící vlivy státu i racionální přístup zdravotních pojišťoven. Přesto úhrada nepokrývá skutečné náklady jednotlivých zařízení. Od roku 2004 je ročně zvyšována procentním nárůstem na základní, tehdy vývojem již nasmlouvané, vyšší individuální částky. Úhrady se liší podle skutečné nákladovosti jednotlivých zařízení, procentuálního počtu pacientů podle kategorie a zřejmě i podle úspěšnosti v rámci dvoustranných vyjednávání se zdravotními pojišťovnami. Současná úhrada se přímo navazuje na výchozí stav z roku 2009.

Přehled nákladů na zdravotní péči v letech 2000–2012 podle druhu zařízení OLÚ/ nemocnice (v mil. Kč) Index nákladů v OLÚ je v porovnání mezi rokem 2012 a rokem 2000 ve výši 2,51. V akutní péči to je 2,8. Při výrazně rozdílném základu nákladů již v roce 2000 se tím rozevírají nůžky možností této skupiny poskytovatelů (tab. 6 a graf 3).

Index nákladovosti péče dle věku Dalším důvodem nedostatku prostředků v neakutní lůžkové péči je nerespektování skutečnosti, že pacienti této skupiny jsou doložitelně nákladnější, protože se až na výjimky pohybují v oblasti páté a vyšších věkových dekád, což dokumentuje tabulka 7.

Navíc již bylo uvedeno, že do neakutní péče přicházejí stále více klinicky významně těžší pacienti, v časnější fázi postupu jejich léčby (viz tab. 7.)

Přehled platů podle druhu zařízení Problém pokrytí nákladů na provoz v zařízeních neakutní péče se tím samozřejmě projevuje i v průměrných platech, které jsou výrazně nižší než průměrné platy zaměstnanců ve zdravotnictví.

Pomineme-li celkový startovací rozdíl v platech zdravotníků v těchto zařízeních, který se dá vnímat jako i zčásti pochopitelný, je více alarmující rozevírání nůžek v nárůstu těchto platů. Zatímco v roce 2004 byly platy v OLÚ ve výši 87,4 % průměrného platu ve zdravotnictví, v roce 2012 to již bylo jen na úrovni 82,5 %.

Nezbývá než se jen zeptat proč.

Tab. 6 – Přehled nákladů na zdravotní péči v mil. Kč Rok OLÚ Nemocnice 2000 2 376 37 109 2001 2 673 39 805 2002 2 943 42 543 2003 3 203 42 255 2004 4 267 64 228 2005 4 476 68 125 2006 4 963 74 424 2007 5 449 81 917 2008 5 423 89 370 2009 6 429 96 548 2010 6 003 102 932 2011 5 991 103 980 2012 5 972 104 674 2013 5785 103 998

Z tabulky 9 je zřetelně patrný obecně vysoký podíl osobních nákladů v zařízeních neakutní péče oproti nákladům celkovým. Výrazně je to patrno ve sloupci „Ostatní OLÚ“, protože počet pracovníků je v rehabilitačních OLÚ velmi vysoký (vyhl. 99/2012 Sb.), ale tyto náklady nejsou odpovídajícím poměrem pokryty z důvodu stále chybějící odpovídající následné úpravy vyhlášky 134/1998 Sb.

Postavení poskytovatelů lůžkové následné a dlouhodobé péče v systému v ČR

Tabulka 9 je klíčem k vysvětlení, proč situaci v platech neřeší zařízení samotná. Uvedené platy tvoří v nákladech podíl až 70 % i více, dle druhu zařízení. Omezující je tedy celkově nízká úhrada za poskytování léčebné péče v neakutních zařízeních. (Pozn. autorů: V tabulce 9 se zřejmě nejvíce projevují určité logické nepřesnosti v datech ÚZIS způsobené systémem zařazování jednotlivých poskytovatelů do položek a k tomu i výrazně problém malých čísel. Např. rehabilitační ústavy jsou zde zařazeny v kolonce ostatní OLÚ.)

Tab. 7 – Index vyjadřující poměr nákladů v dané věkové skupině[1] Věková skupina Index 0–4 3,91 5–9 1,7 10–14 1,35 15–19 1 20–24 0,9 25–29 0,95 30–34 1 35–39 1,05 40–44 1,05 45–49 1,1 50–54 1,35 55–59 1,45 60–64 1,5 65–69 1,7 70–74 2 75–79 2,4 80–84 2,9 85 a více 3,4

Graf 3 – Náklady na zdravotní péči v letech 2000–2013 (mil. Kč) 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0

Celkově tvoří počet OD v tomto segmentu zdravotní péče v ČR polovinu celkového počtu OD v péči akutní.

Jde tedy o významnou část systému lůžkové zdravotní péče. Přes obecně klesající tendenci počtu OD v lůžkových zařízení v uvedeném období 12 let je v OLÚ ovšem pochopitelně menší pokles. Důvodem je samozřejmě nejen jen malý pokles počtu lůžek, ale také jejich vysoké využívání (viz tab. 3).

Naopak, pro budoucnost je jisté, že počet OD v tomto segmentu bude stoupat. Protože populace stárne a s ní bude narůstat i počet hospitalizací. Tabulky incidencí onemocnění dle věku jasně dokládají tuto realitu. Rozhodně nejde jen o onemocnění oběhového systému, které vede žebříček výskytu. Mimo onemocnění dětská jsou to prakticky všechny skupiny chorob (viz grafy 5 a 6).

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 OLÚ

Počty pojištěnců (UOP) podle typu OD (2010–2013) – VZP Dokladem skutečného stavu vývoje poskytované péče v OLÚ jsou data z naší největší zdravotní pojišťovny VZP. Lze zde doložit, že oproti občasným tvrzením některých zástupců zdrav. pojišťoven, zatím v této skupině nedochází k nárůstu rozsahu poskytování lůžkové péče (viz tab.10.)

Počty pojištěnců (UOP) podle typu OD (2010–2013) VZP – věk 80+

[1] Vyhláška č. 428/2013 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše

úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění a regulační omezení objemu poskytnuté zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění pro rok 2014.

Tabulka 11 též převzatá z dat VZP dokládá posun věku léčených pacientů směrem nahoru. Tento posun doložitelně znamená související vyšší náklady na poskytovanou léčebnou péči. To ovšem v úhradových mechanismech řešeno není.

V možnostech sdělení není kompletní rozbor celé činnosti v lůžkovém segmentu následné a dlouhodobé péče. Nicméně považuji za doložené, že se zde

Nemocni Nemocnice

Graf 4 – Vývoj průměrných platů (Kč) Průměrná měsíční mzda

Tab. 5 – Přehled vývoje vyhlášky č. 134/ 1998 Sb. a úhradových vyhlášek pro OD 00022 v letech 2010–2014 Základní PS/OD Úhradová vyhláška (ÚV) Základ OD dle Základní režie Prům. roční Celkem Index Navýšení PS/OD Rok Sazebníku dle Sazebníku míra inflace PS/OD ÚV o index ÚV v bodech v bodech v% 2010 655 165,23 1,5 820,23 1 809,17

35 000 33 000 31 000 29 000 27 000 25 000 23 000 21 330 21 000 18 911 19 000 17 000 16 530 15 000 r. 2004 Nemocnice řízené MZ

33 423 30 174 24 614

r. 2013 Zaměst. ve zdravotnictví

OLÚ

Graf 5 – Vývoj počtu OD v nemocnicích akutní péče 18 000 000 17 000 000 16 000 000 15 000 000 14 000 000 13 000 000 12 000 000

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Graf 6 – Vývoj počtu OD v OLÚ 10 000 000

Tab. 8 – Porovnání průměrných měsíčních platů Průměrný měsíční plat Zaměstnanců ve zdravotnictví OLÚ Nemocnice (řízené MZ)

9 000 000

2004 18 911 16 530 21 330

2013 30 174 24 614 33 423

Nárůst platů 60 % 49 % (!)

57 %

Zdroj: ÚZIS, Ekonomické informace ve zdravotnictví 2004, 2013

8 000 000 7 000 000 6 000 000 5 000 000

Tab. 9 – Náklady na 1 ošetřovací den v Kč – rok 2013 Nemocnice následné péče

LDN

Hospice

Psychiatrické léčebny pro dospělé

Náklady celkem

1 896

1 293

3 541

1 491

1 483

1 923

Náklady (lůžková péče) Náklady na léčiva Náklady na zdr. prostředky Osobní náklady celkem Osobní náklady (lůžková část) Náklady na služby Ostatní náklady

1 233 66 58 1 169 760 204 399

1 147 55 39 843 743 155 201

2 955 74 69 2 249 1958 385 765

1 145 54 18 1 046 852 91 281

1 276 22 6 1 001 855 125 329

1 386 59 54 (!) 1 190 922 185 435

Dětské Ostatní OLÚ OLÚ

Zdroj: výkaz E (MZ)6-02

Tab. 10 – Vývoj počtu pojištěnců podle typu OD v letech 2010–2013 Druh péče / počet pojištěnců 00005 00021 (psych.)

00022 (rhb) 00023 (pneumo.)

00024 (násl. péče) 00025 (spin. rhb) 00026 (psych. děti) 00027 (rhb děti) 00028 (pneumo. děti) 00029 Celkový součet

2010 13 715 25 428 17 315 4 396 51 023 260 918 386 285 1 522 115 248

2011 13 419 25 707 17 324 4 241 51 673 316 930 366 293 1 747 116 016

2012 14 046 24 872 14 948 3 916 51 932 271 866 354 240 1 453 112 898

2013 14 869 24 214 13 640 3 779 52 334 267 876 327 231 1 476 112 013

neřeší narůstající vlivy vývoje v nákladovosti poskytované léčebné péče. Zvláště když hlavní nákladovou položkou jsou v této skupině platy/mzdy, které jsou dané minimálním počtem personálu (vyhl. 99/2012 Sb.) a platovými tabulkami. Jsou tedy spočitatelné a náklady jsou porovnatelné. Dalším, ale velmi významným problémem je neřešená úhrada za upravený počet personálu dle vyhlášky 99/2012 Sb., kde došlo k navýšení počtu zdravotnických pracovníků u OLÚ následné péče (LDN), ale významněji u rehabilitačních OLÚ. Především ve specializovaných RÚ tak vzniká skrytá ztráta ve výši dalších 2–3 % rozpočtu!

Je to dáno samozřejmě počtem léčených pacientů ve vyšších kategoriích 3 a 4 (viz tab. 11).

Tab. 11 – Počty pojištěnců 80 let + podle typu OD v ČR v letech 2010–2013 00005 00021 00022 00023 00024 00025 Celkový součet

2010 2011 6 963 6 939 2 663 2 737 1 947 2 084 908 899 25 540 26 504 3 4

2012 2013 7 278 7 513 2 786 2 706 1 960 2 151 906 857 27 227 27 748 5 2

38 024 39 167

40 162 40 977

Závěr Cílem sdělení je doklad o významově nesprávné pozici celé skupiny poskytovatelů následné a dlouhodobé péče v systému zdravotní péče v ČR a o dopadech, které jsou tím vyvolány. Tato zařízení jsou historicky trvale podfinancována. Následkem toho vznikla nejen vnitřní zadluženost, ale přímo s tím souvisí i menší dosažitelnost vyšší kvality věcného a často i technického vybavení. Tato věc je přitom často a právem předmětem kritiky veřejnosti. Důsledkem nedostatku finančních prostředků je dnes již velmi zřetelný dopad i ve výši platů zdravotníků, které jsou v této části lůžkového segmentu neadekvátně nižší. Zařízení neakutní péče se tím dostávají na druhořadou kolej i v zájmu potenciálních uchazečů o práci. S ohledem na dlouhodobost této situace je negativní zpětnou vazbou ohrožení dostupnosti a kvality této péče. O těchto problémech sice občas informuje tisk (nekvalitní péče, strava atd.), ale systémově není řešen. Nejde přímo jen o prostou chybu ve výši úhrad za péči, která by měla být řešena rekalkulací nákladů na OD. Jde o společenské postavení těchto poskytovatelů a dnes již o problém pro další vývoj českého zdravotnictví, včetně související sociální péče.

V situaci zjevného stárnutí naší populace je naší povinností na tuto skutečnost upozornit. vv

6

události, fakta, názory

Počet lékových interakcí v Česku vzrůstá, ePreskripce ale byla zatím odložena „Rostoucí počet léčiv zvyšuje riziko jejich nežádoucích interakcí. Proto je třeba této problematice věnovat zvýšenou pozornost a aktivity Asociace inovativního farma­ ceutického průmyslu lze jen uvítat“. Prohlásil to 24. února na semináři „Lékové in­ terakce – známé, neznámé“ PharmDr. Jiří Skalický, Ph.D., člen sněmovního výboru pro zdravotnictví.

Na setkání, které připravila Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP), se široká odborná veřejnost, lékaři, pacientské organizace, politici a novináři seznámili s půlročními výsledky veřejné online poradny „Znám své léky“, kterou AIFP připravila ve spolupráci se společností Infopharm, a. s. Dosavadní fungování poradny zhodnotil Mgr. Jakub Dvořáček, výkonný ředitel AIPF (Zdravotnické noviny zveřejnily některá data z činnosti poradny v č. 5/2015).

Do konce roku 2014 přišlo do poradny19 680 dotazů. Mezi zkoumanými kombinacemi bylo 6600 (35 %) lékových interakcí, z toho 8,6 % závažných, u kterých by pacient měl užívání léků konzultovat s lékaři, případně s lékárníkem. Ve 168 případech pak lidé uvedli závažné smrtí ohrožující lékové kombinace. Zhruba ve dvou tisících případů byli tazatelé upozorněni na duplicitní užívání léků, sice s různými názvy, ale shodnou účinnou látkou.

J. Dvořáček uvedl, že v jednu chvíli byl nápor dotazů na bezplatnou poradnu tak silný, že systém na chvíli „spadl“. Proto je jedním z cílů posílit, zefektivnit a zrychlit celý online proces a zkrátit čas poskytnutí odpovědi.

Ocenil rovněž spolupráci se studenty z hradecké Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy. „V České republice dnes nemají lékaři možnost, kde zjistit informace o všech lécích, které pacient užívá,“ upozornil J. Dvořáček. Je tak na pacientovi, aby si případné interakce zjistil sám. Cílem poradny je aktivizovat lidi k odpovědnosti za svou léčbu. „Informovaný pacient přebírá odpovědnost a je lékaři skutečným partnerem,“ řekl šéf AIFP.

„Nebezpečí“ ze svobodné volby lékaře

Seminář se uskutečnil v prostorách poslanecké sněmovny. Foto: ZN

PharmDr. Josef Suchopár z Infopharm, a. s., uvedl, že lékové interakce vznikají již při preskripci. Celkově je však 85,1 % preskripcí bez problému, závažné chyby se vyskytují u 0,2 %. Interakcí ale trvale přibývá, například v databázi PubMed je ročně uveřejněno kolem 15 tisíc odborných článků s klíčovým slovem „drug-drug interaction“. „V Česku je ročně lékovými interakcemi ohroženo několik desítek tisíc pacientů, navíc je jimi zvyšována nemocnost i úmrtnost a tím samozřejmě náklady zdravotního systému,“ informoval J. Suchopár. Upozornil také na rizika plynoucí z lékových duplicit.

dávkách a ve špatných indikacích. Při přijetí do zdravotnických zařízení je podle ní 30 až 40 % pacientů z hlediska medikace rizikových a vyžaduje během hospitalizace opakované kontroly nebo opakované přehodnocení medikace klinickým farmaceutem. Intervence klinického farmaceuta je nutná v průměru u 20 % lékových režimů pacientů v závislosti na typu lůžka. „Klinický farmaceut přispívá k optimalizaci lékové politiky zdravotnického zařízení jako celku,“ zdůraznila A. Tomášková.

Podle zjištění MZ užívá český senior v průměru 4 až 6 léků předepsaných od svého lékaře. K tomu si pak ještě kupuje 1 až 2 přípravky OTC. PharmDr. Tomášková připomněla také to, že k lékovým interakcím patří i situace, kdy efekt léčivého přípravku je změněn potravinou, doplňkem stravy, nápojem (zejména alkoholem) ale například i bylinným přípravkem (známé jsou například interakce s třezalkou). Stejně jako všichni další přednášející A. Tomášková zdůraznila nutnost edukace pacientů.

Významná role klinických farmaceutů

Zodpovědnost pacienta za vlastní zdraví

S přístupem ministerstva zdravotnictví k problematice lékových interakcí seznámila auditorium PharmDr. Alena Tomášková, ředitelka ministerského odboru farmacie. Informovala o farmakovigilančním systému, který provozuje Státní ústav pro kontrolu léčiv, a v této souvislosti upozornila na časté jevy užívání léků po nadměrně dlouhou dobu v nadměrných

„Účinky léků na organismus včetně některých lékových interakcí jsou testovány nejen v rámci klinického hodnocení, ale trvale se sledují i po jejich vstupu na trh,“ zdůraznil PharmDr. Zdeněk Blahuta, ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Upozornil na to, že souběžné užívání více léků se stejnou účinnou látkou mnohdy vyplyne z toho, že tyto léky se vyskytují

Desítky tisíc ohrožených lidí ročně

pod několika obchodními názvy. Také Z. Blahuta zdůraznil, že pacient by měl v rámci žádoucí zodpovědnosti za vlastní zdravotní stav lékaře informovat o všech lécích, a to i volně prodejných, doplňcích stravy či bylinných přípravcích, které užívá. Rovněž i o nežádoucích účincích, které se u něj při užívání vyskytly.

Jako rizikový příklad uvedl Z. Blahuta warfarin, jehož účinek může být ovlivněn řadou jiných léků a různých potravin. Proto je třeba při jeho užívání například upravit i jídelníček pacienta, třeba omezit listovou zeleninu, drůbeží a hovězí maso, bylinné čaje, alkohol atd. Šéf SÚKL upozornil také na veřejnou edukační aktivitu ústavu – na portál www.olecich.cz a Infolisty určené pro nejširší laickou veřejnost.

MUDr. et. JUDr. Petr Honěk, náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) pro zdravotní pojištění, mluvil o některých finančních aspektech lékových interakcí. Podle důvěryhodných zjištění hrozí interakce při pěti užívaných lécích u 4 % pacientů, při 6 až 10 lécích je to 7 %, při 11 až 15 lécích se to týká 15 % pacientů a nad 16 léků je to pak 40 a více procent. Interakce se ve finančním přepočtu týkají cca 1 promile z celkově vynaložených lékových nákladů.

V této souvislosti však P. Honěk upozornil, že pojišťovna se dozví o lékových interakcích s časovým odstupem, a to jen u Rx, o OTC informace nemá. VZP identifikuje riziko na základě vyzvednutí léku pacientem a uhrazení tohoto léku pojišťovnou a neznamená to, že lék byl pacientem skutečně užíván „Uvedené riziko závažných lékových interakcí vyplývá z otevřenosti systému zdravotní péče – možnosti svobodné volby lékaře,“ soudí P. Honěk.

ePreskripce interakce omezí Jako zásadní cestu k zamezení lékových interakcí a duplicit, ale i k úsporám přednášející a diskutující odborníci vesměs označili elektronickou preskripci. Ta je jak známo legislativně zakotvena již od 1. ledna 2009, avšak vstup v platnost po několika odsunech se dá předpokládat v letech 2017–18. Do této doby je nutné hledat dočasná řešení.

Se současným stavem ePreskripce seznámil Z. Blahuta. Jak uvedl, reálný start předepisování nastal již 1. srpna 2011. Celkem bylo dosud vystaveno 2 202 278 eReceptů, alespoň jednou ho předepsalo 1502 lékařů, alespoň jeden výdej proběhl v 1490 lékárnách. SÚKL provozuje kontaktní centrum pro eRecept – asistence při zapojení do systému, call centrum, web. Pro další rozšíření však existují legislativní omezení.

Petr Honěk oznámil, že v případě oddálení masivnějšího používání eReceptu VZP připraví vlastní projekt pro možnost kontroly interakcí praktickým lékařem.

V závěrečném hodnocení semináře poslanec Jiří Skalický zdůraznil, že velký zájem o poradnu Znám své léky dokládá rostoucí aktivitu pacientů a jejich odpovědnost za vlastní zdraví. Důležitou se podle něho ukazuje i úloha klinického farmaceuta, která v mnohých lůžkových zařízeních vymizela. „Právě zamezení lékových interakcí a duplicit může přinést ekonomické úspory a současně být prospěšné pacientům,“ řekl PharmDr. Skalický. hj

ročník 64 číslo 6 16. března 2015

Konec hospitací v Německu?

Mnoho lékařů z okolních i vzdálenějších zemí doposud využívalo možnosti hospitace v lékařských zařízeních v Německu. Hospitací se jednak naučili odbornou terminologii v cizím jazyce, kromě toho si také udělali jasnější představu o německém zdravotnictví a především sbírali počáteční zkušenosti. Mnoho z hospitujících lékařů tak získalo první kontakty pro své budoucí zaměstnání.

Dosud byly tyto hospitace většinou neplacené, někdy měli stážisté zdarma ubytování. Nutno říci, že toho někteří čeští lékaři zneužívali. Kuriozitou pro nás byla například paní doktorka, která se dožadovala zprostředkování hospitace v německé nemocnici. Její podmínkou bylo ovšem vzít si s sebou psa, tchýni a ostatní členy rodiny. Chtěla si tak zorganizovat čtrnáctidenní rodinnou dovolenou v zaplaceném ubytování.

V Německu vstoupil od 1. ledna 2015 v platnost zákon o zavedení minimální mzdy (MiLoG). Podle něj má každý plnoletý zaměstnanec právo na výplatu mzdy ve výši minimálně 8,5 eura na hodinu. Tento požadavek mohou vznést nyní i praktikanti a stážisté, kteří chtějí své znalosti, dovednosti a zkušenosti uplatnit v praxi. Mnoho nemocnic právě z tohoto důvodu odmítá od ledna 2015 přijímat další hospitanty, jelikož ti je jednoduše vycházejí draho. Nový zákon navíc přináší nadměrnou byrokratickou zátěž pro zaměstnavatele, ti nyní musejí vyplácet daně z příjmů a odvody na sociální zabezpečení.

Nově se jedná o tom, zda by nemohla platit pro zahraniční lékaře výjimka. Než se však tato právní situace vyjasní, nebude se pravděpodobně v německých nemocnicích hospitovat. Je také zcela možné, že do budoucna budou kliniky za hospitace požadovat poplatky.

Zákon o minimální mzdě již ale určité výjimky obsahuje.

Praktika v rámci vyučení nebo v době studia nespadají do působnosti zákona. Proto doporučujeme zájemcům absolvovat hospitace v Německu již během studia.

Zahraniční lékaři, kteří se zajímají o německé zdravotnictví, mohou také navštívit bezplatné semináře s touto tématikou. Nabízejí je např. nadace Kaiserin-Friedrich-Stiftung v Berlíně, odborový svaz Marburger Bund nebo částečně také lékařské komory. Aktuální informace k tématu integrace zahraničních lékařů naleznete také na www.saxomed.com. Bernd Brenner, odborný lékař anesteziologie a intenzivní medicíny,

zakladatel firmy SaxoMed

Biosimilars jako budoucnost biologické léčby (2) Podruhé a naposledy listujeme sborníkem abstrakt semináře pořádaného 12. února v kongre­ sovém sále pražského IKEM a věnovaného medicínským i ekonomickým aspektům příchodu biosimilars, tedy léků biologicky podobných, do klinické praxe (pro první část viz ZN č. 5/2015).

Doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., přednosta Ústavu farmakologie LF UP a FN Olomouc, připomněl, že biosimilární (lépe biologicky podobná) léčiva jsou v klinické praxi používána již několik let. Jejich zavedení do klinické praxe provázejí odborné debaty, které nabývají na intenzitě v souvislosti s tím, jak končí patentová ochrana látek s většími molekulami, zejména monoklonálních protilátek používaných v léčbě autoimunitních onemocnění a zhoubných nádorů. Několikaleté zkušenosti z FN Olomouc potvrzuji nejen to, že biosimilární léčiva registrovaná v EU mají ekvivalentní bezpečnost a účinnost jako originální přípravky, ale i zásadní ekonomický přínos při zavedení do běžné farmakoterapie.

Příkladem takového úspěšného zavedení biosimilárních produktů může být filgrastim. První biosimilar tohoto růstového faktoru bílé krevní řady bylo v EU registrováno v září roku 2008. V tomto roce bylo ve FN Olomouc podáno 5379 definovaných denních dávek (DDD) originálního přípravku při průměrné ceně za DDD 2443 Kč.

V roce 2014 byla spotřeba filgrastimu 9291 DDD, z toho 98 % představovaly biosimilární přípravky. Průměrná cena za DDD byla v tomto roce pouze 273 Kč.

První biologicky podobný přípravek monoklonální protilátky infliximabu byl do pozitivního listu zařazen krátce po svém zavedení v ČR v roce 2014. Pokles ceny umožnil urychlit zahájení léčby u několika pacientů,

kteří museli být zařazeni na čekací listy. Zatím je nasazován pouze u nových pacientů a jeho podíl na celkové spotřebě infliximabu představuje 19 %. V roce 2014 byla zahájena léčba biosimilámím infliximabem u 22 pacientů, z toho 11 s revmatologickým onemocněním, 6 s onemocněním GIT a 5 s kožním onemocněním. U 12 pacientů bylo tímto přípravkem léčeno onemocnění, pro které byla při registraci přípravku použita extrapolace dat. Klinické zkušenosti opět potvrzují zcela ekvivalentní účinnost a bezpečnost s originálním přípravkem.

Léky biologicky podobné v kontextu zdravotnictví i ekonomiky MUDr. Jana Skoupá z Medicínského datového centra 1. LF UK, Praha, uvedla, že biologické léčivé přípravky představují zhruba 27 % prodejů farmaceutik (ve finančním vyjádření) v Evropě. Zatímco celkový růst trhu je 1,9 % (porovnání let 2013/2012), je růst trhu biologických léků rychlejší, na úrovni 5,5 % ve stejném časovém období. V roce 2013 zaznamenala celosvětově biologická léčiva obrat na úrovni 140 mld. dolarů, pro rok 2018 analytici odhadují obrat kolem 190 mld.

USD. Monoklonální protilátky představují největší a nejrychleji rostoucí segment. I vývoj farmaceutického průmyslu tyto skutečnosti zohledňuje. Přibližně

třetina veškerého výzkumu a vývoje je zaměřena právě na biologika.

Mezi lety 2013 a 2020 dojde k exspiraci patentu u 12 biologických léčiv, což je přibližně 40 % trhu biologik, s celosvětovým obratem 72 mld. USD. To představuje velmi atraktivní oblast pro výrobce (zejména generické producenty), ale i plátce zdravotního pojištění, kteří očekávají nižší náklady a tím zpřístupnění biologické léčby širšímu okruhu pacientů. Kumulativní úspora v 5 zemích EU po zavedení tří biosimilámích látek (adalimumabu, bevacizumabu a trastuzumabu) je v horinzontu 10 let odhadována na úrovni 25 %.

V porovnání s klasickými generiky se úspora může jevit malá. Biosimilars však procházejí podstatně složitějším procesem vývoje a schvalování, proto nelze ani v dohledné budoucností očekávat výraznější změny.

Vývoj biosimilárního produktu trvá přibližně 8–10 let (klasického generika 3 roky), je třeba předložit i klinická data dokazující účinnost a bezpečnost. Finanční náklady pro zavedení standardní výroby se pohybují v rozmezí 250–450 mil. USD a mandatorní postmarketingové farmakovigilanční programy jsou rovněž personálně i finančně náročné. Lze proto předpokládat, že počet výrobců nabízejících biosimilars bude relativně omezený.

Vlastním vývojem či partnerstvím s biotechnologickými společnostmi se zdaleka nezabývají pouze kla-

sičtí generičtí producenti (např. Sandoz či Teva), ale i originální výrobci (např. Merck & Co, GlaxoSmithKline, Amgen). V červnu 2014 schválila evropská autorita biosimilární verzi inzulinu glargin (pod názvem Abasaglar), který by vyvinut společnostmi E. Lilly a Boehringer Ingelheim.

Není záměna (= interchangeability) jako záměna (= substitution) MUDr. J. Skoupá připomíná, že v současné době máme zkušenosti se třemi biosimilárními skupinami léčivých přípravků. Jedná se o somatotropin, erytropoetin (EPO) a hemopoetický růstový faktor pro granulocyty (G-CSF). n Největší penetrace podle dat z r. 2013 byla v zemích EU (spolu s Norskem a Švýcarskem) zaznamenána u G-CSF – medián penetrace 77 %, z toho nejnižší v Belgii (2 %,) nejvyšší v Rumunsku a Chorvatsku (100 %). V ČR 98 %. n U erytropoetinu je medián penetrace v Evropě 22 %, z toho nejnižší v Belgii (0 %), nejvyšší na Slovensku (66 %). V ČR 22 %. n Poměrně nízká zůstává penetrace u somatotropinu s mediánem 6 % (nejnižší 0 %; nejvyšší 99 % v Polsku). V ČR 3 %.

Penetrace biosimilars v ČR, jak vidno výše, potvrzuje celoevropské trendy. Důvody je třeba hledat i v různém způsobu nákupů (tendry u G-CSF a EPO vs. volba lékaře a pacienta u somatotropinu). Pro všechny tři dostupné látky nicméně platí, že došlo ke snížení jednotkových nákladů (porovnávány roky 2013 vs. 2006), a to vý-

znamně pro G-CSG (medián –34 %), EPO (medián –33 %) i somatotropin (medián –16 %). Zároveň se snížením ceny biosimilars vidíme vyšší proléčenost populace (hodnocenou počtem dní terapie v roce 2013 vs.

2006). Ta vzrostla v České republice významně v případě erytropoetinu (+132 %) i somatotropinu (+87 %).

Otevřenou otázkou pro plátce a kliniky zůstává podle MUDr. J. Skoupé možnost záměny biosimilárního léku a referenčního produktu. Většina evropských zdravotních systémů mandatorně vyžaduje snížení ceny biosimilars na úrovni 10 až 30 %, avšak substituci povinně nenařizuje. Zodpovědnost je ponechána na předepisujícím klinikovi. Francie v loňském roce přijala zákonné opatření o možnosti záměny, ale pouze u nově léčeného pacienta v případě, že klinik záměnu explicitně nezakáže. Tato pravidla navíc neplatí pro nemocniční lékárny, které vydávají přibližně 40 % biologických léčiv ve Francii.

Britská autorita (NICE) v minulosti posuzovala 7 různých přípravků somatotropinu, aniž by nalezla signifikantní rozdíly v klinické účinnosti. Je však třeba upozornit na skutečnost, že somatotropin patří mezi technologicky „jednodušší“ biosimilární přípravky. Navzdory této skutečnosti je penetrace biosimilárního somatotropinu v Británii nízká. ČR má podle MUDr. J. Skoupé řadu příležitostí, jak potenciál biosimilars využít. Nejedná se vždy jen o snížení nákladů na léčbu, ale i o zvýšení proléčenosti populace. Příkladem může být léčba revmatoidní artritidy, kde navzdory významnému nárůstu počtu léčených biologickými léčivy stále nedosahujeme úrovně proléčenosti v západní Evropě. red

7

události, fakta, názory

ročník 64 číslo 6 16. března 2015

Novela zákona o sociálních Pojišťovny poskytují přehledy zaplacené péče službách bude eliminovat ­neregistrované poskytovatele Zdravotní péče by v budoucnu měla být v zařízeních sociálních péče hrazena stejně jako ve zdravotnických. Uvedl to na tiskové konferenci 10. března v Praze Mgr. David Pospíšil, ředitel odboru sociálních služeb ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV).

Jak dále řekl, jedním z cílů MPSV je sjednotit finanční ohodnocení zdravotních sester, které je nyní v sociálních službách podstatně nižší, i když k jistému narovnání postupně dochází. „Touto problematikou se mimo další zabývá meziresortní skupina,“ řekl D. Pospíšil.

V Česku podle něho nyní funguje 72 neregistrovaných poskytovatelů sociálních služeb, což je asi 7 % z celkového počtu řádných poskytovatelů s druhem péče domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem. Vyplývá to z údajů krajských úřadů z počátku března.

Poskytováním sociálních služeb bez oprávnění se dopouštějí správního deliktu. S dvaceti z nich bylo zahájeno správní řízení. Současná legislativa však krajským úřadům ani MPSV nedovoluje takové zařízení uzavřít.

Lze však za porušení zákona o sociálních službách udělit pokutu. „Aby se zvýšil tlak na tato zařízení, vzrostla loni pokuta za poskytování sociálních služeb bez oprávnění z 250 tisíc na jeden milión korun,“ dodal k tomu Mgr. Pospíšil.

Neregistrovaní poskytovatelé sociálních služeb se orien­ tují spíše na skupiny s nižšími příjmy. Rozhodně však neplatí, že by pro tuto příjmovou skupinu byla registrovaná zařízení finančně nedostupná. Uživatelé sociálních služeb v domovech pro seniory, se zvláštním režimem nebo domovech pro osoby se zdravotním postižením si hradí pobytové služby pouze do výše svého příjmu, přičemž jim ale musí zůstat minimálně 15 % z těchto příjmů jako kapesné. Na podporu registrovaných sociál-

ních služeb je formou dotace ze státního rozpočtu letos určeno cca 7,7 miliardy korun. V neregistrovaných zařízeních také nemusí být podle D. Pospíšila vždy dostatečně a transparentně nasmlouvána zdravotní péče. „MPSV se snaží činit opatření, aby ke zneužívání sociálních služeb docházelo co nejméně,“ zdůraznil Mgr. Pospíšil a doplnil: „Komplexní řešení této problematiky připravujeme v novele zákona o sociálních službách, která by měla platit od 1. ledna 2017.“ Připomněl, že MPSV již v roce 2014 vydalo pro krajské úřady metodický pokyn, jak proti neregistrovaným poskytovatelům sociální péče postupovat. Nyní připravuje pokyn pro obce s rozšířenou působností.

Novela o zákona sociálních službách má upravit podmínky registrace. Stanoví standardy na vybavení i personál. Zabývat se ale bude například i tím, co musí být v pokojích klientů, společných místnostech a dalších prostorech.

Jedním z problémů k řešení je také postavení asistentů sociální péče. Ti by měli poskytovat sociální služby především v místech, kde nejsou dostupná zařízení sociální péče, tedy především na vesnicích, případně v rámci sousedské výpomoci. Podle D. Pospíšila jsou však v praxi běžně využíváni právě v neregistrovaných zařízeních. „V rámci novely zákona budeme zvažovat, zda asistenty sociální péče v takovéto podobě nebude vhodné zrušit,“ informoval ředitel odboru sociálních služeb MPSV. hj

Loňská nemocnost v ČR Lékaři v roce 2014 nejčastěji vypisovali neschopenky kvůli akutním infekcím dýchacích cest. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 365 tisíc případů ukončené dočasné pracovní neschopnosti (DPN) s touto diagnózou. Z celkového počtu 1 285 642 ukončených případů pracovní neschopnosti za loňský rok vypsali lékaři neschopenku přesně v 426 419 případech z důvodu respiračních chorob. Nemoci páteře se týkaly více než 168 tisíc případů z celkového počtu nemocí pohybové soustavy 253 669.

Dobrou zprávou může být, že s respiračními nemocemi pobyli pojištěnci „na lůžku“ v režimu DPN nejkratší dobu – akutní infekce dýchacích cest odezněly v průměru za 15 dní, chřipka za dva týdny. Přitom průměrná doba trvání jedné DPN byla kolem 45 dní. Časově nejnáročnější zůstává léčba tuberkulózy – loni trvala přibližně půl roku. Druhou nejdelší dobu léčení si vyžádala onkologická onemocnění. S touto diagnózou loni byli lidé na neschopence průměrně zhruba 6 měsíců. čssz Dočasná pracovní neschopnost podle skupin diagnóz a pohlaví 1. 1.–31. 12. 2014 Ukončené případy DPN Diagnóza Tuberkulóza Zhoubné novotvary Nemoci duševní Nemoci nervové soustavy Nemoci oběhové soustavy – hypertenze – ischemická choroba srdeční – cévní nemoci mozku – jiné nemoci oběhové soustavy Nemoci dýchací soustavy – akutní infekce dýchacích cest – chřipka – chron. nemoci dol. dých. cest – jiné nemoci dýchacích cest Nemoci trávicí soustavy Nemoci kůže Nemoci pohybové soustavy – nemoci páteře – jiné nemoci pohybové soustavy Nemoci moč. a pohl. soustavy Těhotenství, porod, šestinedělí Úrazy, otravy Nemoci ostatní Celkem Zdroj: ČSSZ

Počet 101 12 488 36 551 20 563 42 361 12 231 5 983 2 796 21 351 426 419 365 507 34 196 10 633 16 077 94 910 21 889 253 669 168 582 85 081 58 799 35 935 165 566 116 391 1 285 642

Délka trvání 1 DPN

Z toho Průměr muži ženy 61 40 188,59 5 943 6 545 178,92 12 909 23 642 92,62 8 669 11 894 82,75 24 361 18 000 80,93 6 909 5 322 61,75 4 856 1 127 126,09 1 908 888 157,47 10 688 10 663 69,24 199 850 226 569 16,1 168 831 196 676 14,68 17 645 16 551 14,18 4 862 5 771 43,29 8 509 7 568 34,46 51 232 43 678 30,33 12 537 9 352 32,29 132 443 121 226 67,59 87 105 81 477 64,64 45 334 39 747 73,45 12 277 46 522 33,08 0 35 935 106,09 111 389 54 177 51,91 46 179 70 212 41,48 617 850 667 792 44,76

Z toho muži ženy 206,98 160,55 170,39 186,66 86,3 96,07 83,27 82,36 90,74 67,65 63,49 59,5 131,6 102,35 161,09 149,7 77,24 61,22 15,61 16,53 14 15,26 13,29 15,13 44,9 41,93 35,56 33,23 30,57 30,06 31,61 33,21 63,29 72,29 59,71 69,9 70,16 77,2 36,31 32,22 0 106,09 50,66 54,48 32,56 47,34 42,29 47,04

Zdravotní pojišťovny poskytují ze zákona svým klientům přehled péče, kterou za ně uhradily. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) vyzvala v těchto dnech klienty, aby si o přehledy požádali a ty jim obratem vystaveny. Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny vnitra a oborová poskytují tyto informace průběžně i po internetu. Přehledy poskytují pojišťovny bezplatně.

VZP po krachu projektu elektronických zdravotních knížek internetové přehledy nemá. „Máme k dispozici všechna data potřebná pro vydávání přehledů vykázané péče za rok 2014. Nic proto nebrání tomu, aby klienti o přehledy žádali. Pojišťovně tak mohou pomoci odhalit případné nesrovnalosti,“ řekl ČTK mluvčí VZP Mgr. Oldřich Tichý. Ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra (ZPMV) Ing. Jaromír Gajdáček, Ph.D., MBA, zdůrazňuje, že její klienti nemusejí čekat celý rok, aby mohli

písemně požádat pojišťovnu o výpis péče. Prostřednictvím elektronické Karty života mají totiž přehled průběžný až tři roky nazpět. J. Gajdáček ocenil, že díky tomu ubývá písemných žádostí o roční výpis, zato přibývá podnětů ke kontrole od klientů pojišťovny. „Na nesrovnalosti nás ročně upozorní už více než 15 % klientů,“ uvedl. Pokud pojišťovny odhalí záměrné zkreslování údajů, řeší to podáním trestního oznámení. „V současnosti policie nebo soudy řeší 11 takových případů. Nejčastěji jde o fiktivní vypisování léků a neoprávněné vykazování výkonů,“ upřesnil ředitel ZPMV. Oborová zdravotní pojišťovna (OZP) umožňuje přímý přístup k informacím klientům s Vitakartou. Mohou tak zjistit cenu své léčby, ale také to, zda lékař neúčtoval i neprovedené služby. Podle ředitele OZP Ing. Ladislava Friedricha, CSc., nejčastěji upozorní lidé na to, že u lékaře

v daný den nebyli, případně zjistí, že platili za péči, kterou si lékař nechal uhradit také od zdravotní pojišťovny.

Mezi kuriozitami je odstranění dělohy muži či odstranění slepého střeva dvakrát jednomu pacientovi.

Mluvčí VZP jako kuriozitu uvedl případ pětatřicetiletého inženýra, který ve svém výpisu objevil mimo jiné preventivní gynekologickou prohlídku. Ve valné většině chyb jde podle O. Tichého o to, že se lékař přepsal při vypisování rodného čísla nebo kódu diagnózy.

Klienti VZP oznámí ročně několik stovek pochybení ve výpisech, přehledy vykázané péče si každý rok na přepážkách vyžádá kolem 100 000 klientů VZP. Výpis vystaví pracovníci poboček na počkání jednou ročně o službách za posledních 12 měsíců, a to včetně zaplacených regulačních poplatků a doplatků za vybrané léky. čtk, red

n TRH VE ZDRAVOTNICTVÍ Ruské lékárny zmrazí ceny Zmrazení cen životně důležitých léků pro těžká nebo chronická onemocnění nebo přípravků, které jsou „oblíbené u ohrožených skupin obyvatelstva“, připravují ruské lékárenské řetězce. Informovala o tom ČTK. Lékárny tak reagují na propad kursu rublu, v jehož důsledku ceny u dovážených léků stouply průměrně o 20 až 30 procent. Na nedostatek některých léčiv, včetně těch na léčbu nádorových onemocnění, si stěžují ruští lékaři. K této iniciativě se podle agentury AFP v ruských médiích přihlásila například skupina A.V.E., která sdružuje ­několik lékárenských sítí a pod kterou spadá zhruba 730 lékáren.

AbbVie koupí Pharmacyclics Americká farmaceutická společnost AbbVie, Inc., oznámila nákup společnosti Pharmacyclics, Inc., vyvíjející zejména léky na nádorová onemocnění. Uvedl to server patria.cz. Podle agentury Bloomberg cenou 21 mld. USD přebila nabídku společnosti Johnson & Johnson. Jak uvedl server cyrrus.cz, AbbVie zaplatí 261,25 USD za akcii.

Transakce podléhá schválení regulátora trhu a její dokončení se předpokládá letos v létě. AbbVie tak posílí své portfolio onkologických léků včetně léčiva ibrutinib (Imbruvica).

Bristol-Myers oznámila akvizici Flexus Biosciences Společnost Bristol-Myers Squibb Co., zabývající se vývojem, licencováním, výrobou a prodejem biofarmaceutických produktů, kupuje soukromě vlastněnou biotechnologickou firmu Flexus Biosciences Inc. Oznámil to server cyrrus.cz.

Předpokládá se, že cena akvizice dosáhne až 1,25 mld. USD. Bristol-Myers tak získá práva na protinádorové léčivo F001287, které již čeká na schválení.

Holding FutureLife smí podle antimonopolního úřadu převzít kliniky Gennet Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) nemá námitek proti tomu, aby zdravotnický holding FutureLife převzal kliniky reprodukční medicíny Gennet. Oznámil to 16. února předseda ÚOHS Ing. Petr Rafaj. Pro holding budovaný fondem Hartenberg, který hospodaří s prostředky ministra financí a majitele Agrofertu Ing. Andreje Babiše, jde o dosud největší investici ve zdravotnictví. Hodnota transakce není známa.

Podnikatelské aktivity obou společností se překrývají v zejména oblasti asistované reprodukce a souvisejících zdravotnických služeb, a to zejména v Praze a Středočeském kraji. Úřad se tedy podle P. Rafaje zabýval zejména touto oblastí. „Současně zohlednil možné členění relevantních trhů v dotčené oblasti dle toho, zda jsou služby asistované reprodukce hrazeny z veřejných zdrojů, či hrazeny samoplátci,“ informoval šéf ÚOHS. Nakonec úřad s ohledem na tržní podíly obou firem dospěl k závěru, že nově vzniklá společnost nezíská dominantní postavení na trhu. V asistované reprodukci zůstane dostatečná konkurence. Od roku 2008 vstoupilo na trh 11 nových klinik, většina má smlouvy se zdravotními pojišťovnami. Jejich služby podléhají cenové regulaci. Kliniky Gennet předloni utržily 360 miliónů korun. Zaměstnávají přes 200 lidí, ročně přivítají 25 000 pacientů. Jde o rodinnou firmu založenou v roce 1996 lékařem Davidem Stejskalem. Firma provozuje dvě kliniky v Praze, jednu v Liberci a jednu v Londýně.

V ČR už FutureLife koupil pražskou kliniku ISCARE I.V.F. a firmy Reprofit International a GynCentrum, které také provozují kliniky gynekologie a reprodukční medicíny.

Letos holding získal většinový podíl ve společnost První privátní chirurgické centrum, která pod značkou Sanus centrum provozuje kliniky v Hradci Králové, Pardubicích a Jihlavě. hj, red, ag

n ZPRAVODAJSKÝ DENÍK 4. březen n Řízením pražské Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV) byl ministrem MUDr. Svatoplukem Němečkem, MBA, pověřen MUDr. Jan Šturma, CSc., dosavadní primář Kliniky anesteziologie a resuscitace (na snímku). Současně byl odvolán ředitel MUDr. Marek Zeman, MBA, údajně z důvodu špatné ekonomické situace nemocnice, kterou potvrdil ministerský audit.

J. Šturma pracuje ve FNKV od roku 1972. V letech 2000-2006 byl náměstkem ředitelky pro léčebně preventivní péči chirurgických oborů. Jeho jméno je spojováno s problematikou anestezie u rozsáhlých popálenin. Byl dlouholetým prvním místopředsedou výboru České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny ČLS JEP a několik let zastupoval ČR v Evropské anesteziologické společnosti. FNKV povede do řádného výběrového řízení.

se zástupci ambulantních hospiců tak vysokou cenu, na kterou nemohl Svaz zdravotních pojišťoven ČR (SZP) přistoupit. VZP dohodla cenu 1400 Kč za den, zatímco v lůžkových zařízeních tohoto typu je nyní úhrada 1200 korun,“ uvedla mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Mgr. Hana Kadečková. Vedení SZP se podle ní rozhodlo počkat až na výsledky pilotního programu, poté zaujme stanovisko.

8. březen n ČTK zveřejnila údaje ze studie „2015 Global ­health care sector outlook“ společnosti Deloitte. Podle nich výdaje na zdravotní péči celosvětově v příštích letech porostou ročně v průměru o 5,2 %. Nárůst souvisí s oživením ekonomiky po letech recese, je ale stále menší než v minulé dekádě, kdy dosahoval v průměru 7 % ročně. ČR s očekávaným letošním růstem o 4,3 % zůstává za průměrem světa, i tak je to víc, než plánují země západní Evropy, kde to má být ročně 2,4 %. Celkové výdaje na zdravotnictví na celém světě dosahují 7,2 biliónu USD (179 biliónu Kč) či 10,6 % celosvětového HDP. Česko dává na zdravotnictví 7,5 procenta HDP. Největší nárůst výdajů na zdravotní péči se očekává v zemích Středního východu, Afriky a Číny, do konce roku 2018 ročně o více než 8 %.

5. březen

9. březen

n Mluvčí VZP Mgr. Oldřich Tichý oznámil, že v ČR odstartuje 1. dubna projekt, který má nastavit model financování mobilních hospiců a případné úhrady ze zdravotního pojištění za péči. Projekt poběží do konce roku, zapojí se do něj 7 poskytovatelů této služby pro umírající a jejich rodiny, péči zajišťují v 9 místech. Mobilní hospice by měly dostávat paušál na pacienta a den. Proplácet jim ho bude jen VZP, ostatní pojišťovny zatím ne. „Vedení VZP dohodlo

n Před budovou ministerstva zdravotnictví demonstrovala zhruba stovka lidí proti povinnému očkování dětí. Kritizovali sankce, které za neočkování hrozí rodičům i lékařům. Zpochybňovali to, že pořadatelům dětských akcí a provozovatelům dětských skupin hrozí pokuty, pokud přijmou neočkované dítě. Účastníci podepisovali také petici „proti represivnímu přístupu státu ve věci očkování“. Podle ČTK jsou pod ní již podpisy 14 000 lidí.

10. březen n Ministerstvo financí (MF) souhlasí se záměrem převodu Městské nemocnice Hustopeče do vlastnictví Jihomoravského kraje. Oznámil to mluvčí MF Ing. Radek Ležatka. Podle starostky PaeDr. Hany Potměšilové (Sdružení nestraníků) by měl kraj nemocnici převzít od letošního července. Město přistoupilo ke změně kvůli tomu, že je nemocnice každoročně v miliónových ztrátách, a proto zatěžuje městský rozpočet.

11. březen n Ústavní soud (ÚS) se zastal ženy, jež si stěžovala na zacházení při porodu v brněnské Nemocnici Milosrdných bratří. Policisté původně její trestní oznámení odložili, podle ÚS tím ale porušili ženino právo na účinné vyšetřování. Komplikovaný porod se odehrál v lednu 2013. Žena tvrdí, že personál prováděl úkony bez jejího souhlasu, např. Kristellerovu expresi, tedy silné tlačení na břicho, což prý vedlo k masivnímu, život ohrožujícímu krvácení. Dítě se narodilo zdravé. Nemocnice pozdější ženinu stížnost odmítla jako neoprávněnou, proto rodička podala trestní oznámení. V nemocnici byla podle svých slov vystavena násilí, které dosahovalo intenzity nelidského a ponižujícího zacházení. n Řád Milosrdných bratří chce od roku 2018 převzít od města provoz Nemocnice Milosrdných bratří v Brně. Oznámil to brněnský převor řádu František Martin Macek. Řád nyní pronajímá městu za sto korun ročně většinu pozemků, na kterých nemocnice stojí. Po 20 letech však smlouva v roce 2018 vyprší. Magistrát naopak uvažuje o tom, že nemocnici sloučí s Úrazovou nemocnicí pod jeden společný management.

S řádem proto jedná o prodloužení smlouvy. F. M. Macek však smlouvu prodloužit nechce a se sloučením nesouhlasí. red, čtk, new

8

ročník 64

servis

číslo 6 16. března 2015

n PERSONÁLNÍ INZERCE VÝBĚROVÁ ŘÍZENÍ n Primář/primářka

Ředitel Nemocnice Jablonec nad Nisou, p. o. vypisuje výběrové řízení na pozici primář oddělení ORL. Požadavky na uchazeče: VŠ vzdělání, licence ČLK pro výkon funkce primáře, specializace v oboru Otorinolaryngologie, osobní a profesní předpoklady pro řízení oddělení, 10 let praxe.

Nabízíme: možnost seberealizace ve vedení akreditovaného pracoviště v prosperující organizaci, spolupráci mladého a přátelského kolektivu – neformální prostředí, významnou podporu dalšího vzdělávání/prohlubování kvalifikace, nadstandardní finanční ohodnocení – benefity.

Písemné přihlášky se strukturovaným životopisem zaměřeným na odbornou praxi, ověřenými kopiemi dokladů o dosažené kvalifikaci, stručnou koncepcí oddělení (max.

2 str.), výpisem z trestního rejstříku (ne starší 3 měsíce) a prohlášení o souhlasu s použitím osobních údajů dle zákona č. 101/2000 Sb. zašlete do 31. 3. 2015 na adresu: Nemocnice Jablonec nad Nisou, p. o., personální oddělení, Nemocniční 15, 466 60 Jablonec nad Nisou v obálce označené „Výběrové řízení – primář ORL“.

n Primář/primářka

Nemocnice Valašské Meziříčí a. s. vyhlašuje výběrové řízení na pracovní pozici primář/ka gynekologicko-porodního oddělení.

Požadujeme: ukončené vzdělání v oboru všeobecné lékařství, specializovanou způsobilost v oboru gynekologie a porodnictví, licenci ČLK pro výkon funkce vedoucího lékaře/primáře ve zdravotnickém zařízení v oboru gynekologie a porodnictví, organizační, řídící a komunikační schopnosti, výpis z rejstříku trestů, ne starší 3 měsíců.

Nabízíme: smluvní mzdu, služební automobil, zaměstnanecké benefity, 5 týdnů dovolené, profesní růst, v případě potřeby možnost ubytování, zaměstnanecké půjčky.

Přihlášku do výběrového řízení doloženou strukturovaným životopisem s přehledem dosavadního zaměstnání a praxe, fotokopiemi dokladů o dosaženém vzdělání a platným výpisem z rejstříku trestů zasílejte do 31. 3. 2015 na adresu: Personální odbor Nemocnice Valašské Meziříčí a. s., Ing. Dagmar Limberská, U Nemocnice č. p. 980, 757 42 Valašské Meziříčí, tel.: 571 758 150, e-mail: dasa.limberska@nvm.agel.cz

n Náměstkyně/náměstek

Zdravotnická záchranná služba Olomouckého kraje, p. o. vyhlašuje výběrové řízení na pozici náměstkyně/náměstek ředitele pro přednemocniční neodkladnou péči.

Kvalifikační požadavky: VŠ lékařského směru, specializovaná způsobilost pro obor urgentní medicína, minimálně uživatelská znalost PC, výhodou znalost anglického jazyka.

Další požadavky: odborná praxe 5 let, z toho minimálně 3 roky na ZZS, znalost problematiky veřejného zdravotnictví, občanská bezúhonnost, dobré komunikační a organizační schopnosti, samostatnost, spolehlivost, přesnost, časová flexibilita.

K přihlášce k výběrovému řízení uchazeč připojí: strukturovaný životopis, osobní dotazník, doklady o vzdělání, výpis z rejstříku trestů (max. 3 měsíce), prohlášení dle zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů pro účely tohoto VŘ, osvědčení a čestné prohlášení dle § 4 zákona č. 451/1991 Sb. (Zákon se nevztahuje na občany, narozené po 1. prosinci 1971. Od těchto občanů se nevyžaduje předložení lustračního osvědčení, ani čestné prohlášení).

Doklady je třeba předložit v originálu nebo

úředně ověřené kopie, vlastní prohlášení musí být podepsaná.

Místo výkonu práce: Ředitelství Zdravotnické záchranné služby Olomouckého kraje, p. o., Aksamitova 8, Olomouc.

Přihlášky zašlete do 30. 3. 2015 do 12.00 hod. na adresu: Zdravotnická záchranná služba Olomouckého kraje, p. o., sekretariát ředitele, Aksamitova 8, 772 00 Olomouc.

Bližší informace na tel.: 585 544 300.

n Učitelé/učitelky

Děkan Lékařské fakulty UK v Hradci Králové vypisuje výběrová řízení na místa: • učitel/ka Radiologické kliniky s úvazkem 0,1 Požadavky: absolvent magisterského studijního programu všeobecné lékařství, praxe v oboru nukleární medicíny, publikační a výzkumná aktivita, znalost AJ. • učitel/ka Psychiatrické kliniky s úvazkem 0,09 Požadavky: absolvent magisterského studijního programu (jednooborové studium klinické psychologie), praxe na psychiatrické klinice, zájem o pedagogickou, publikační a výzkumnou činnost, znalost AJ. • učitel/ka Psychiatrické kliniky s úvazkem 0,3 (zástup za MD) Požadavky: absolvent magisterského studijního programu Všeobecné lékařství nebo student s předpokladem ukončení studia v ak. roce 2014/15, u absolventa zájem o zařazení do specializační přípravy, zájem o pedagogickou, publikační a výzkumnou činnost, znalost AJ. Výhodou je již dosažená specializace v oboru nebo zařazení do specializační přípravy v tomto oboru, případně praxe v oboru.

Data nástupu dohodou.

K přihláškám na vypsaná místa je třeba přiložit životopis, přehled o dosavadní praxi potvrzený zaměstnavatelem, ověřený doklad o VŠ vzdělání včetně osvědčení o státní zkoušce, přehled o odborné, vědecké a výzkumné činnosti včetně činnosti publikační, souhlas v souvislosti se zákonem o ochraně osobních údajů.

Platové podmínky podle Mzdového předpisu UK v Praze.

Přihlášky zasílejte do 15. 4. 2015 na sekretariát děkana Lékařské fakulty UK v Hradci Králové, Šimkova 870, poštovní přihrádka 38, 500 38 Hradec Králové.

VOLNÁ MÍSTA n Lékař/lékařka

Kardiologie na Bulovce s. r. o., akreditované pracoviště v oboru kardiologie nabízí 2 místa na plný pracovní úvazek pro lékaře s interním kmenem k přípravě ke kardiologické atestaci.

Kontakt: e-mail: kardiologie.bulovka@hotmail.com, tel./fax: 284 840 485 nebo 266 083 035.

n Lékaři/lékařky

Fakultní nemocnice v Motole, V Úvalu 84, 150 06 Praha 5, přijme pro Kliniku dětské a dospělé ortopedie a traumatologie 2. LF UK a FN Motol lékaře/ky na pozici: • ambulantní lékař/lékařka s možností jednoho klinického dne.

Požadujeme: at. v oboru ortopedie, znalost problematiky dětské ortopedie, komunikativní schopnosti.

• lékař/lékařka bez atestace (absolventy) na úvazek 0,5 v kombinaci s postgrad. studiem.

Požadujeme: zájem o obor, o vědecko-výzkumnou, publikační a prezentační činnost, praxe během studia vítána.

Pro zahraniční zájemce požadujeme velmi

dobrou znalost ČJ (plynule slovem i písmem).

Nabízíme: možnost odb. růstu, ubytování pro mimopražské, zaměstnanecké benefity.

Písemné nabídky včetně CV zasílejte na e-mail: michaela.bezroukova@fnmotol.cz

n Chirurg

Chirurgie-proktologie, s. r. o, Slavkov u Brna, přijme plně vzdělaného chirurga na úvazek 0,8 (ev.1,0) s nástupem 1. 7. 2015 (ev. domluva možná).

Kontakt: e-mail: vseticek@centrum.cz, tel.: +420 544 221 117.

n Lékař/lékařka

Fakultní nemocnice v Motole, V Úvalu 84, 150 06 Praha 5 přijme pro Interní kliniku 2. LF UK a FN Motol lékaře/ku na konziliární služby.

Požadujeme: spec. zp. v oboru vnitřní lékařství. Plný úvazek, nástup dohodou.

Nabízíme: možnost odb. růstu, nadstand. fin. ohodnocení, ubyt. pro mimopražské, zam. benefity.

Písemné nabídky s CV zasílejte na e-mail: interna@fnmotol.cz Info tel.: 224 434 001.

n Lékař/lékařka

Městská nemocnice následné péče Praha 9 přijme na lůžkové oddělení lékaře/ku s funkcí zástupce primáře.

Specializovaná způsobilost podmínkou.

Nabízíme: klidnou práci v malém kolektivu, velmi dobrou dopravní dostupnost (přímo u metra), motivující platové ohodnocení a benefity. Částečný úvazek možný.

Kontakt: dr. Andrlová, tel.: 284 000 895, e-mail: andrlova@mnnp.cz

n Lékař/lékařka

Městská nemocnice následné péče Praha 9 přijme do kardiologické ambulance lékaře/ku.

Specializovaná způsobilost v oboru kardiologie podmínkou.

Nabízíme: klidnou práci v malém kolektivu, velmi dobrou dopravní dostupnost (přímo u metra), nadstandardní platové ohodnocení, smluvní plat možný.

Kontakt: p. Vašinková, tel.: 284 000 824, e-mail: vasinkova@mnnp.cz

n Lékař/lékařka

Rehabilitační ústav Kladruby u Vlašimi nabízí zajímavou a perspektivní práci lékařům se zájmem o ucelenou rehabilitaci. Vhodné pro lékaře se specializovanou způsobilostí (nebo v přípravě) v oboru RFM, neurologie, interna, ortopedie, ale i absolventy.

Nástup dle dohody.

Jsme akreditované zařízení – státní příspěvková organizace. Ústav se nachází cca 50 km od Prahy na trase dálnice DI. Nabízíme: velmi dobré platové podmínky, profesní i kariérní růst, podporu vzdělávání, vědy a výzkumu, možnost poskytnutí služebního bytu nebo ubytování, mateřská škola v areálu.

Program zaměstnaneckých benefitů (příspěvky na penzijní připojištění nebo na dovolenou, stravování, využití bazénu, fitness a další).

Kontakt: sekretariát ředitele – tel.: 317 881 554, e-mail: sekretariat@rehabilitace.cz nebo náměstkyně pro léčebně preventivní péči – tel.: 317 881 310.

n Fyzioterapeut/ fyzioterapeutka

Revmatologický ústav, Praha 2, Na Slupi 4, přijme pro Centrum fyzioterapie a léčebné rehabilitace fyzioterapeuta/fyzioterapeutku.

Kvalifikační a odborné požadavky dle zákona č. 96/2004 Sb. Nástup možný ihned, nebo dle dohody,

jen plný úvazek, možno i absolventa/absolventku.

Pracoviště bez pohotovostních služeb, pracovní doba 7.30–16.00.

Nabízíme: platové zařazení podle předpisů pro PO, sociální výhody, možnost stravování, penzijní připojištění a příspěvek na dovolenou. Pracoviště v centru města.

Přihlášky se strukturovaným životopisem zasílejte na e-mail: personalni@revma.cz

n Lékař/lékařka

Revmatologický ústav, Praha 2, Na Slupi 4, přijme pro Centrum léčebné rehabilitace perspektivního lékaře/lékařku.

Kvalifikační požadavky: VŠ příslušného směru, atestace FBLR resp. po absolvovaném kmeni velkou výhodou.

Možno i na menší úvazek.

Nabízíme: práci ve špičkovém zdravotnickém zařízení, možnost odborného a vědeckého rozvoje, platové zařazení podle předpisů pro PO, sociální výhody, možnost stravování, penzijní připojištění a příspěvek na dovolenou.

Pracoviště v centru města. Nástup ihned nebo dle dohody.

Výběrové řízení proběhne formou osobního pohovoru.

Přihlášky se strukturovaným životopisem a přehledem praxe zasílejte po uveřejnění inzerátu na e-mail: personalni@revma.cz

n Administrativní pracovnice

Revmatologický ústav, Praha 2, Na Slupi 4, přijme pro oddělení zobrazovacích metod administrativní pracovnici.

Kvalifikační požadavky: ÚSV resp. ÚSO. Další předpoklady: komunikativní typ, odolný vůči stresu, zkušenost s prací ve zdravotnickém zařízení a zdravotnické terminologie velkou výhodou.

Nabízíme: platové zařazení podle předpisů pro PO, sociální výhody, možnost stravování, penzijní připojištění a příspěvek na dovolenou. Pracoviště v centru města. Nástup dle dohody.

Bližší informace poskytne prim. MUDr. Gatterová Jindřiška, e-mail: gatt@revma.cz, tel.: 234 075 200 nebo e-mail: personalni@revma.cz, tel.: 234 075 204.

Přihlášky se strukturovaným životopisem a přehledem praxe zasílejte na shora uvedenou adresu, případně e-mailem na výše uvedené adresy.

n Lékař ZZS

Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje, 272 01 Kladno, Vančurova 1544, přijme do pracovního poměru na plný úvazek lékaře zdravotnické záchranné služby pro výjezdové základny v okrese Benešov.

Požadujeme: specializovanou způsobilost v základním oboru nebo v oboru Urgentní medicína.

Nabízíme: nadstandardní finanční ohodnocení, příjemné pracovní prostředí v moderně vybavených výjezdových základnách, kompaktní pracovní kolektiv, pružnou pracovní dobu ve směnném provozu, možnost dalšího vzdělávání a profesního rozvoje, specifické bonusové pobídky.

Nástup možný ihned nebo podle dohody.

Kontakty: tel.: 731 137 053, e-mail: michal.gozon@zachranka.cz

n Lekár v odbore ORL

Riaditeľ Ľubovnianskej nemocnice, n. o. v Starej Ľubovni, Slovenská republika, oznamuje, že je voľne pracovne miesto na obsadenie funkcie lekár v odbore ORL (viac na www.nspsl.sk).

Podmienky prijatia: špecializácia v odbore.

Ponúkame: super podmienky a možnosť prejsť do privátu.

Urobte dnes niečo pre svoju budúcnosť.

Kontaktujte: Ľubovnianska nemocnica, n. o.

Stará Ľubovňa, úsek ľudských zdrojov, Obrancov mieru 3, PSČ 064 01, tel.: +0421 524 317 217, + 421 903 641 092.

n Lékař – nefrolog

Krajská zdravotní, a. s. přijme do pracovního poměru lékaře – nefrologa.

Požadavky: VŠ – LF, odborná způsobilost k výkonu povolání v souladu se zákonem č. 95/2004 Sb., bezúhonnost, zdravotní způsobilost, schopnost týmové práce, zájem o obor.

Nabízíme: odpovídající finanční ohodnocení, možnost dalšího vzdělávání a profesního růstu, perspektivní práci v moderních provozech, příspěvek na penzijní spoření, příspěvek na dovolenou, závodní stravování, další zaměstnanecké výhody.

Přihlášky s životopisem, přehledem dosavadní praxe, kopií dokladů o vzdělání, výpisem z rejstříku trestů, zasílejte na adresu: Krajská zdravotní, a. s., personální a mzdové oddělení, Bc. Martina Placatová, Sociální péče 3316/12A, 400 11 Ústí nad Labem.

n Lékař/lékařka

Nemocnice milosrdných sester sv. Karla Boromejského přijme na radiologické oddělení lékaře/lékařku.

Požadavky: atestace v oboru radiodiagnostiky podmínkou, ochota podílet se na zajištění služeb.

Nabízíme: možnost práce na plný i zkrácený úvazek, menší přátelský kolektiv v malé pražské nemocnici, práce na kvalitním UZ a CT, zaměstnanecké benefity, jako např. velmi výhodné zaměstnanecké stravování, parkování pro zaměstnance v areálu nemocnice.

V případě Vašeho zájmu kontaktujte primáře Radiologického oddělení MUDr. Martina Janče, e-mail: mjance@seznam.cz, tel: 257 197 255 nebo 605 292 940.

PRODEJ n Prodej oční ambulance

Prodám zavedenou oční ambulanci v centru Olomouce včetně veškerého zázemí.

Smlouvy se všemi pojišťovnami.

Kontakt: tel.: +420 602 204 499.

n Prodej lékařské praxe

Prodám soukromou lékařskou praxi PL pro dospělé v Jindřichově Hradci.

Kontakt: tel.: 602 889 841.

CHYBÍ VÁM LIDI? Pro zasílání své personální inzerce využijte naši e-mailovou adresu:

radkova.inzerce@ambitmedia.cz