Issuu on Google+

NĂ KL

A

VĂ? KONGRESO LIST LÉ K A Ĺ˜S KÉ LI ST Y

9996:;<=>?@A?

Ă?CH PĹ&#x2DC;EHLED ODBORN ZPRAVO DAJSKĂ? AKCĂ? A VZDÄ&#x161;LĂ VACĂ?CH 2010

V tomto vydĂĄnĂ­ ve spoleÄ?nĂŠm seĹĄitu

FARM 8 456.776(486(784 AKOT ERAP

Diagnostika

strĹŻ alitnĂ­ch regi O potĹ&#x2122;ebÄ&#x203A; kv

Ä&#x152;ESKĂ&#x2030; ! 33. KONGRES

NEFROLOGICKĂ&#x2030;

EUTIC

KĂ&#x2030; INFO Ă­k pro lĂŠk RMAC aĹ&#x2122;e a farm E aceuty

MÄ&#x203A;sĂ­Ä?n

MEDICĂ?N Y, Z KLINICK Ă&#x2030; Ă&#x2030; PRAXE PRO LĂ&#x2030;KAĹ&#x2DC;SK Ä?ervence 2010

23/2010 Ä?Ă­slo 16t26. KĂ?CH NOVIN PĹ&#x2DC;Ă?LOHA ZDRAVOTNIC

=B6>C

-( !"#$%&'()&$*(+*, ( .(%",/*&'("0*-1" *"2&1*-/"3

23/2010 Ä?ervence Ä?Ă­slo 23t26. KĂ?CH NOVIN PĹ&#x2DC;Ă?LOHA ZDRAVOTNIC

a terapi

e infekc

SPOLEÄ&#x152;NOSTI

Ă­ vyvola

ných viry

DIAGNO

herpes

simplex

Obsah

2010

lla-zos

ter .......... STIKA .................... A .................... HERPES TERAPIE INF .................... SIM EKC

Ă&#x161;vod

7-8

a varice

PLEX A HerpetickĂŠ Ă? ...............1 VARICE VYVOLAN!C %ecĂ­ch infekcviry jsou odpov H LLA-ZO "dnĂŠ za Ă­. Lidsk A&koliv STER VIRY #irokou ĂŠ herpe #kĂĄlu lidsk$ nost latentmajĂ­ odli#nĂŠ biolog tickĂŠ viry Antivirotik jsou kĂĄch. Rod n" infikovat hostit ickĂŠ vlastnosti, geopolitn" ch i zvĂ­- V !eskĂŠ a Ăş!innĂĄ proti je jim spole& roz#Ă­%eny. zahrnuje Herpesviridae, ele a dlouh p)sobĂ­ republice jsou HSV a VZV odob" nĂĄ schop proti b"'n" dostu ny deoxy vĂ­ce ne' 100 r)zn$do kterĂŠho lidskĂŠ p%e'Ă­vat v jeho bu(-- Acyklovir HSV a VZV ch vir). pnĂĄ dv" herpe vir) je ribonukleovou â&#x20AC;&#x201C; acykl antivirotika roku 1984. (ACV) je prov" slo'itĂĄ ovir a valacy kyselinou Genomy t"chto tickĂŠ viry pat%Ă­, agens. Lidsk a tyto viry , kterĂĄ %en$ (DNA). Mech vir) klovir v inhibi Registr tĂ­m Struktura jsou tvo%evĂ˝sledkĹŻ lĂŠÄ?by ci virovĂŠ anizmus protivpreparĂĄt, kter$ . vÄ&#x203A;no- ta. Alphaherpe ĂŠ herpetickĂŠ pat%Ă­ mezi v)bec byla pozornost byla nĂŠ kontroly dosahovanĂ˝chdat z Ä&#x152;R a ostatherpe DNA polymerĂĄzy, je pou'Ă­ irovĂŠho Ta porovnĂĄnĂ­ PrvnĂ­ den kongresu (za%azenĂ­ svirinae, Betahviry jsou rozd" nejv"t#Ă­ znĂĄmĂŠ tick$ch enzym. ACV v#ak vĂĄn Ăş&ink a souÄ?asnĂŠho k zĂ­skĂĄnĂ­ zĂĄdialyzaÄ?nĂ­ statistice. dat kterĂĄ slouĹžit od nĂĄrodnĂ­ Bude u ACV vĂĄna musĂ­ b$t souhrnnĂ˝ch jednotliv$ch je erpesvirinae leny na t%i virovĂŠ nĂ­ch zemĂ­ EU. em na podkladÄ&#x203A; kĂ˝ch dat a optiv Ä&#x152;R vedena pracoviĹĄĹĽ od nejd%Ă­ve d)le'itĂĄ pro syntĂŠz spo&Ă­vĂĄ epidemiologic podsk koncentracithymidinkinĂĄzou, vir) do nĂĄhradou dialyzaÄ?nĂ­ch Tabulka prezen- kladnĂ­ch plĂĄnovĂĄnĂ­ terapie aktivovĂĄn, z jednotlivĂ˝ch skupin je a Gammaherp upiny: u virovĂŠ aktivity a byla malizaci ve virem kter$ 1. Rozd hodnocenĂ­ efektivity malou uvedeno poÄ?ĂĄtku dialyzaÄ?nĂ­ programu kongresĹŻ esvirinae ledvin, dĂĄle k zalo"lenĂ­ lidsk# biologickou infikovan$c je p%Ă­tomen co' je zaji#t" v Ăşvodu PĹ&#x2122;ed- funkce lĂŠÄ?by, tvorbÄ&#x203A; doporuÄ?enĂ­ v tabulc tovĂĄna vĹždy Podskupina no vst%ebĂĄvĂĄ spoleÄ?nosti. ve 40-10 a kvality h bu(kĂĄ e 1) 1/. ch herpe dostu i k ovÄ&#x203A;Ĺ&#x2122;enĂ­ dopadu Ä&#x152;eskĂŠ nefrologickĂŠ klinikĹŻm pracujĂ­cĂ­m na dĹŻkazech impletick#ch dĂĄvaly na ĹženĂ˝ch biologick$ pouze 15-20 pnost, z gastro ch. ACV mĂĄ 0x vy##Ă­ postupĹŻ a jejich nesenĂŠ Ăşdaje vir$ a jimi globĂĄlnĂ­ pohled doporuÄ?enĂ˝ch Virus % podan relativ intestinĂĄlnĂ­ polo&as, v oboru nefrologie s nezvratnĂ˝m mentaci na zĂĄkladÄ&#x203A; vĂ˝sledkĹŻ. nej!ast"ji ĂŠ dĂĄvky Alphaherpe nemocnĂ˝ch kter$ je ho traktu n" problematiku SumĂĄrnĂ­ metodika sbÄ&#x203A;. ACV vyvolanĂŠ herpes simpl 2,5 - 3 svirinae se data inmĂĄ takĂŠ selhĂĄnĂ­m ledvin. hodiny. pouze Ä?ĂĄsteÄ?nĂŠ infekce Co Ĺ&#x2122;Ă­kajĂ­ sumĂĄrnĂ­ herpes simpl ex virus typ Biologick$ krĂĄtk$ ru dat vĹĄak poskytuje vyĹĄĹĄĂ­ informaÄ?nĂ­ z roku 2009? dialyzaÄ?nĂ­ch centrech 97 formace. VĂ˝znamnÄ&#x203A;zpÄ&#x203A;tnĂŠ vazby poskypolo&as varicella-zo ex virus typ 1 (HSV-1) Infek!nĂ­ funkce ledLoni bylo v moĹžnost a nĂĄhradou hodnotu Betaherpesv individuĂĄlnĂ­ch k 31. prosinci lĂŠÄ?eno 2centrech nemoci (HSV-2) sestavenĂŠ z s renĂĄlnĂ­m selhĂĄnĂ­m, zaloĹženy cytomegalo ster vvirus tujĂ­ podklady labiĂĄlnĂ­ irinae nefrologickĂ˝ch (VZV principu jsou vin 5763 pacientĹŻ na miliĂłn obyvatel. vyuĹžitĂ­ toopar dat. Na tomto USRDS (United States virus 17 %, bioptovanĂ˝ch Jako pĹ&#x2122;Ă­klad ) osu1994. lidsk$ tedy 548 nemocnĂ˝ch bylo lĂŠÄ?eno 458 pa(CMV genitĂĄlnĂ­ o 47 %, respektive Ä&#x152;R od roku dialyzaÄ?nĂ­ kvalitnĂ­ registry dialĂ˝zou uvedena dialyzovanĂ˝ch ) studie dialyzovanĂ˝ch herpe opar System) a registr zaÄ?ĂĄtku ro- PeritoneĂĄlnĂ­ obyvatel. Transtick$byla pÄ&#x203A;ti letech pacientĹŻ hemo hoto registru lidsk$ herpe peritoneĂĄlnÄ&#x203A; Renal Data tedy 44/mil. planĂŠ ne#tov virus diabetikĹŻ po ve skupinÄ&#x203A; BritĂĄnii. Od (z toho 7 % cientĹŻ (8 %), Mortalita diabetickĂ˝chĂ­ Gamm typ se jednalo lĂŠÄ?by do 15 procent. aktivity ve VelkĂŠ tick$ virus vĂ˝boru Ä&#x152;eskĂŠ plantovĂĄno bylo 373 pacientĹŻ jedi- du bioptovanĂ˝ch ice a pĂĄsov biopsie. AÄ?koli6 (HHV 26 kom- mellitem.prvnĂ­ hemodialyzaÄ?n aherp 49 %, respektive pĹ&#x2122;i- -6) z podnÄ&#x203A;tu lĂŠÄ?by nenĂ­ vĹĄak uskuteÄ?nÄ&#x203A;nĂŠ infek&nĂ­ esviri ku 2009 se dialyzaÄ?nĂ­ rozbÄ&#x203A;hl registr ze ĹžijĂ­cĂ­ch dĂĄrcĹŻ). Bylo provedenoa slinivky ode dne 2009 byla 24 % (u nediabetikĹŻ Statistika typpacientĹŻ, u kohortu $ opar virus Epsteod nae 7 o(HHV spoleÄ?nosti ledvin mononukle lĂŠÄ?evĂ˝skytu preselektovano pro vyĹĄĹĄĂ­ informovanost a byla konce roku nefrologickĂŠ -7) byla po- o in-Ba #estĂĄ d"tskĂĄ zajĂ­mavĂŠ Ăşdaje v souboru pacientĹŻ nĂ˝m podkladem hemodialĂ˝pacientĹŻ (RDP) Ä?len je binovanĂ˝ch transplantacĂ­ Ăłza lidsk$ nesly vĂ˝sledky u diabetikĹŻ rrovĂŠ 2009 byla prvnĂ­ (72/mil.) 14 %), mortalita dialĂ˝zou byla u diabe- nefrologickĂŠ obce. Na kongresu dialyzovanĂ˝ch h nefropatiĂ­ herpe rada, jejĂ­Ĺž jeden a re- bĹ&#x2122;iĹĄnĂ­. V roce Ä&#x152;eskĂŠho regis(EBVDĂĄle byl preexanthema nemoc (exan nediabetickĂ˝c 1808 pacientĹŻ nĂ˝ch peritoneĂĄlnĂ­ % (u nediabetikĹŻ 8 %). o vĂ˝sledcĂ­ch RDP tick$ virus ustavena jeho na mortalitu. ) 28 provedena u dĂĄna zprĂĄva stĹ&#x2122;ĂĄdĂĄ dĹŻleĹži- a o jejich vlivu nemocnĂ˝ch za kontakt mezi thema subitu Euro- za subitum o transplanbiopsiĂ­, kterĂ˝ tickĂ˝ch pacientĹŻ byly na prvnĂ­m mĂ­stÄ&#x203A; dialĂ˝za u 89 zodpovÄ&#x203A;dnĂ˝ typ pĹ&#x2122;ehled financovanĂ˝m tru renĂĄlnĂ­ch 8 (HHV konsekutivnÄ&#x203A; infek&nĂ­ zaÄ?alo 46 % a peritoneĂĄlnĂ­ zprĂĄvy Lidsk zentovĂĄn statistickĂ˝ a podrobnĂŠ nemocnĂ˝ch m) nĂĄsledovanĂŠ PĹ&#x2122;Ă­Ä?inami ĂşmrtĂ­ gistrem ERA-EDTA -8) a takĂŠ European (8/mil.). Z novĂ˝ch pacientĹŻ ĂŠ herpe v Ä&#x152;R tĂĄ klinickĂĄ data ledvin bez ade- kardiovaskulĂĄrnĂ­ komplikaceâ&#x20AC;&#x201C; ve skupinÄ&#x203A; Association pacientĹŻ tacĂ­ch ledvin KaposihomononukleĂłza pean Renal jev). PrimĂĄ tickĂŠ infekc nĂĄhradou funkce se registrech Transplant Association. a o repĹ&#x2122;Ă­pravy. Z celkovĂŠho komplikacemi infekÄ?nĂ­mi u shro- lĂŠÄ?enĂ­ o ustavujĂ­cĂ­ch Dialysis and insuficiencĂ­ a Caste sarkom novÄ&#x203A; koncipovanĂŠm je pro- kvĂĄtnĂ­ predialyzaÄ?nĂ­bylo 39 % s diabetem vanou ptomaticky, rnĂ­ infekce e majĂ­ zna&n s pokroÄ?ilou renĂĄlnĂ­ RDP slouŞí k lmanova ANCA-asocio $ rozsah herpe pacientĹŻ s dat, jehoĹž podkladempacien- poÄ?tu nemocnĂ˝ch nemoc maĹžÄ?ovĂĄnĂ­ nebo vzĂĄcn m)'e se v#ak tick$mi virygistru konkrĂŠtnĂ­ho klinic pro- | WWW.VZP.CZ sledovĂĄnĂ­ | | vaskulitidou. k$ch umoĹžĹ&#x2C6;ujĂ­ Ä&#x152;Ă?SLO 14 ROÄ&#x152;NĂ?K 1 26. Ä&#x152;ERVENCE 2010 spektivnĂ­ &astoregistry pacientĹŻ " zp)so projev prokĂ˝ch r)zn$ch prob" bĂ­ disem do itpraviepidemiologic charaKvalitnĂ­ je v$zna analĂ˝zyhne orgĂĄn) kteristick$m asymdo klinickĂŠ inovanĂŠ u stĹ&#x2122;ednictvĂ­m mn" 2. typu vstupujĂ­cĂ­ vhled s n"kter$mi a fatĂĄln vĂ˝znamnÄ&#x203A; zlepĹĄit s nĂĄzvem Diabetici onemdatocn"n komplikovano i p%Ă­zna pro vylu&ovĂĄnĂ­ prodlou'en Ă­m pr)b" spoluautorĹŻ pĹ&#x2122;edstavujĂ­ primĂĄ Jsou pĹ&#x2122;edpokladem (DM2T) ky herpe kolektivu u a m typu hem rnĂ­mi pacien 2. Ă­ mezinĂĄrodproblematiky. v ledvin VerĹĄovĂŠ s posti' tickĂŠ viry jejich prognĂłzu. ledvinami center s diabetem (p%ede t) s anuriĂ­ R. KleÄ?kovĂŠ, J. nefrologickĂ˝ch zdrojem enĂ­m ĂşÄ?ast v#Ă­m letech. NemocnĂ­ (nemetaboli ce v"t#in ovlivnit p%e'Ă­vajĂ­ imunodefici K. NehĂŠzovĂŠ, ze 60-90 ami zvýťenĂ­ studiĂ­ch a jsou budouACV , u nemo a vĂ˝voje po 10 takĂŠ pĹ&#x2122;Ă­spÄ&#x203A;vek dekĂĄdy doĹĄlo keencemi).nĂ­ch klinickĂ˝ch ou nezp)konsekvence. kterĂŠ pĂŠÄ?e mĹŻĹže vĂ˝znamnÄ&#x203A; v bu(kĂĄ BÄ&#x203A;hem %) 3/. zovan$ co' souvisĂ­ s cn$ch mĂĄ mj. prezentovĂĄn porovnĂĄnĂ­ vybranĂ˝ch parametrĹŻ a ICHDK. Po primĂĄ rozvahy, vem r)zn$ chICHShostit snĂ­Ĺžil se vĂ˝skyt odeslĂĄnĂ­ do nefrologickĂŠ jeho pro ekonomickĂŠ ACV je Na kongresu byl klinickĂŠ a laboratornĂ­ sobuj bylo zaznamĂĄlo ne'ĂĄdoucĂ­c rnĂ­ nĂĄkaznezanedbaprogramu â&#x20AC;&#x201C; eRAS,'ĂĄdnĂŠ (PDL). VÄ?asnĂŠ k pravidelnĂŠele. ch lĂŠÄ?enĂ˝ch blokĂĄtory Ä?eskĂŠm zdravotnictvĂ­ ZaĹ&#x2122;av odeslanĂŠ program dialyzaÄ?nĂ­ho vylu&ovĂĄn okoln pacientĹŻ Tato hrĂĄt pozdnÄ&#x203A; obdobĂ­. poÄ?tu reakti e konmenĂĄno delnĂŠho klinic h Ăş&ink ve skupinÄ&#x203A; ostĂ­ na s vaskulĂĄrnĂ­mi latent v nastĂĄvajĂ­cĂ­m nefropatiemi vaci. anĂŠmie P%i pravidelnĂ˝ dialyzaÄ?nĂ­ zĹŻstala stejnĂĄ. roli stanovenĂ­ diagnĂłzy kĂŠ je Z Dtelnou 2008â&#x20AC;&#x201C;2009 bylo ). Ovliv V obdobĂ­ Spekt do kratĹĄĂ­ skupinu zahajujĂ­cĂ­ I N Fs DM2T, ORM AÄ&#x152; NĂ? K ANĂ L obdobĂ­ P RodO Sobjev M LlĂŠÄ?enĂ˝ch U V NTĂ­Ĺže Ă? PA R Trum N Eledvin R Yspolu Vstran" Ĺ EOB E trend C NlzeĂ&#x2030;za-p%Ă­zna R AVO T NnĂ­ Ă? PinfekOprogramu J I Ĺ  Ť O V NpodĂĄv Y Ä&#x152; EĂĄnĂ­ S KperorĂĄ Ă&#x2030; R EuP 5U % B Lpacien IKY Tento n"nĂ­ renĂĄln onemocnÄ&#x203A;nĂ­ data jedincĹŻ tĂŠto problematiky dialyzaÄ?nĂ­mu programuvs. 21 let), niŞťí poÄ?et pacientĹŻ albuzenĂ­ky, nicmĂŠ Ă­, jeDiabetickĂŠ pozorovĂĄno selhĂĄnĂ­ ledvin. hostit klinic posky-i viru klinickĂĄ a laboratornĂ­ pacienti mu vÄ&#x203A;ku,ele lnĂ­ho ACV t) lĂŠ&en$ch PDL (9,6 #irokĂŠ. nezvratnĂŠho n" vli-spoleÄ?nosti %), sĂŠrovĂ˝ Ä&#x152;eskĂŠ nefrologickĂŠ poÄ?in Ă­ch gresu s prodluĹžovĂĄnĂ­m nejÄ?astÄ&#x203A;jĹĄĂ­ pĹ&#x2122;Ă­Ä?inou Ve studii byla porovnĂĄna â&#x20AC;&#x201C; skupinu A pĹ&#x2122;edstavovali odeslanĂ­ DM2T do zahĂĄjenĂ­ 85 %), vyĹĄĹĄĂ­ HbA (6,8 vs 4,8 ohro' m)'e projev vzĂĄcn Ve jistÄ&#x203A; souvisĂ­k$ch za velmi dĹŻleĹžitĂ˝ nefrovĂ˝raznÄ&#x203A; enĂ­ hostit do dvou skupin zahrnujĂ­ vs. 1,6 mmol/l). bylo ovlivn parenterĂĄln funkcĂ­ dojĂ­t B nemocnĂ­ povaĹžuji celosvÄ&#x203A;tovÄ&#x203A; a v"t#in RAS (50 vs. ),lepĹĄĂ­kterĂŠproto znamenatele. vÄ&#x203A;kovĂŠho omezenĂ­, farmakokteĹ&#x2122;Ă­ byli rozdÄ&#x203A;leni triglyceridy (2,6ence k jejĂ­plĂŠnupodnĂ­til pĂŠÄ?e vÄ?asnÄ&#x203A; a skupinu bolesti " podobn" jako a 2008â&#x20AC;&#x201C; blokĂĄtory kterĂ˝ umoĹžnil cĂŠvnĂ­ pĹ&#x2122;Ă­stup funkce ledvin bez " ap%Ă­pad se po reakti 33,3 g/l) a sĂŠrovĂŠ "nĂ­ renĂĄln Ă­m ACV. nĂĄhradyV$jim (p%edetovĂĄnĂ­m organizĂĄtorĹŻ, ) nep%e odeslanĂ­ do nefrologickĂŠporovnĂĄna dvÄ&#x203A; obdobĂ­: 1998â&#x20AC;&#x201C;2000 % jedin- min (27,7 vs. hlavy z pacientĹŻ definitivnĂ­ registrĹŻ a U mal$c diakou je sofistikovanou dal#Ă­ ne'ĂĄd vĂ˝znam byla i v#Ă­m sekun h komplikacĂ­ polyneuropatie opÄ&#x203A;t nemÄ&#x203A;l ŞådnĂ˝ Ă­ch funkc vaci odeslĂĄno 52 dstavu h d"tĂ­ byly , nauzeu, vÄ&#x203A;nujĂ­ problematice " PrĹŻzkum spoleÄ?nosti infekc logĹŻ pochopit lĂŠÄ?bou kardiovaskulĂĄrnĂ­c V tĂŠto skupinÄ&#x203A; STEM B. Byl zde vyĹĄĹĄĂ­ vĂ˝skyt pozdnÄ&#x203A;. SouÄ?asnÄ&#x203A; pĂŠÄ?e vÄ?asnÄ&#x203A; s koordinujĂ­cĂ­m zĂĄvÄ&#x203A;ry Ĺže se nefrologovĂŠp%Ă­tomnost je spoluprĂĄci oucĂ­ bocytopeni e m)'e Ă­ bylo do nefrologickĂŠ proti hepatitidÄ&#x203A; " AktuĂĄlnÄ&#x203A; pr)jem NenĂ­ proto divu,dĂĄrnĂ­), V tomto smyslu vyznÄ&#x203A;ly terapiĂ­. zĂĄva'jenĂŠk tÄ&#x203A;snÄ&#x203A;jĹĄĂ­reakti 2009. V prvnĂ­m vace vĂŠst 56 % a vakcinaci imuno s vÄ&#x203A;tĹĄĂ­ pozornostĂ­. kdy e. LokĂĄl v$jime&n" zazna a ko'nĂ­ alergiĂş&inky, kterĂŠ 65 % pacientĹŻ. v obou Ä?asovĂ˝ch k disem pĹ&#x2122;ednĂĄĹĄek zaĹ&#x2122;azeCSc., reakti niŞťí hodnoty TK, imunoMiroslava pĂĄlen pracoviĹĄti. betickĂ˝ch pacientĹŻ (83 vs. 69 %). cĹŻ, v druhĂŠm pak pracĂ­, ale takĂŠ HorĂĄÄ?kovĂĄ, prvnĂ­m obdobĂ­ odeslanĂ˝ch pacientĹŻ obdobĂ­ komp vace n" delĹĄĂ­ romit zdĹŻrazinova pĹŻvodnĂ­ch aplikosvan$ 7 %), mÄ&#x203A;li niŞťí nemocnĂ­ mÄ&#x203A;li v MUDr. deficiskupiny vÄ?asnÄ&#x203A; latentDoc. OpakovanÄ&#x203A; byla a dialĂ˝zyĂ­, p%i jeho V primĂĄbyl nĂŠmu pozdÄ&#x203A;jĹĄĂ­m Lokality moĹžnostĂ­menĂĄny leuko ckĂŠ reakce. ovanĂŠho 25 % statiny (vs. VÄ?asnÄ&#x203A; odeslanĂ­ vzdÄ&#x203A;lĂĄvĂĄnĂ­. pa- nejen prezentovanĂ˝ch nĂ­ herpe ml/s), PĹ&#x2122;i srovnĂĄnĂ­ moĹžnĂŠ konstatovat, Ĺže v klinickĂŠ nefrologieschvĂĄ RAS (vs. 27 %) a aplika mohla vĂ˝znamrnĂ­ ACV do zahĂĄjenĂ­ PDL, v Praze bylo penie a kterĂĄ byposti' GF (0,22 vs. 0,16 pacien do sekce postgraduĂĄlnĂ­ho len enĂ­ orgĂĄnpracoviĹĄtÄ&#x203A; nĂ˝ch pat%Ă­ bylo lĂŠÄ?eno blokĂĄtory ci na novĂ˝ch spoluprĂĄce, diagnĂłzy DM2T uzavĹ&#x2122;enĂ­ avĹĄakpĂŠ&i infekc (2,6 vs. 6 g), vyĹĄĹĄĂ­ LF UK a FN Motol 2.tickĂŠ albuminu obdobĂ­ch ta.pacientĹŻ. tromsliznice m)'e zp)sobit interval od stanovenĂ­ a vyĹĄĹĄĂ­ 24hodinovou proteinurii, k mezioborovĂŠ je hodno pro vaginĂĄlnĂ­ Ă­modeslĂĄnĂ­ ) akliniky InternĂ­ nej&asdiabetickĂ˝ch nÄ&#x203A;na potĹ&#x2122;eba uŞťí sĂŠrovou koncentraci 24hodinovou proteinurii infekc ke smrti cĂŠvnĂ­ Ä?asovĂ˝ vyvol vs. 7,8 %), vyĹĄĹĄĂ­ p%ech pou'i smluv se stomatology cen ke zlepĹĄenĂ­ osudu t"ji diagn vyĹĄĹĄĂ­ dĂĄvky inzulinu e ICHDK. VÄ?asnĂŠ nemÄ&#x203A;li definitivnĂ­ aplex mÄ&#x203A;li vyvol pĹ&#x2122;ispÄ&#x203A;t ĂĄ ICHS nÄ&#x203A; cienti niŞťí HbA (6,9 pacienti odn" tĂ­. iritaci a virus typ ACV je pozorovĂĄn v kategorii anĂŠ alfahe ostikovan$m niŞťí prevalence PozdnÄ&#x203A; odeslanĂ­ vyĹĄĹĄĂ­ vĂ˝skyt CMP pĂŠÄ?e mĂĄ vĂ˝znamnĂŠ nenĂ­ proto (34,6 vs. 30,7 g/l). mo'nĂŠ hepatitidÄ&#x203A; B, mÄ&#x203A;li (69 vs. 40 %) byla zaznamenĂĄna specializovanĂŠ nefrologickĂŠ VZP se domluvila 1 (HSV B. P%is Ä&#x152;eskou a varice do vakcinovĂĄni proti VZPselhĂĄnĂ­ mĂĄ u%).vÄ&#x203A;tĹĄiny lidĂ­ image, a lla-zo navĂ­c disponuje herpetick$m pou'Ă­t v s DM2TpozitivnĂ­ bezpe&n$ zv$#en$ v$sky jeho(Ä&#x152;SK), -1), herpe rpetick$mi viry pacientĹŻ pĹ&#x2122;Ă­stup, nebyli %), srdeÄ?nĂ­ho podĂĄn stomatologickou Ĺže gravidit", ICHS (94 vs. 60 alfaherpetic ster virus t vrozekomorou kuĹ&#x2122;ĂĄkĹŻ (44 vs. 27 (27 vs. 13 %), bylo vĂ­ce interakcĂ­ se ACV pova' n$ch v$voj Ă­ v t"hotenstvĂ­ (VZV). s simplex virus â&#x20AC;&#x201C; tj. herpes simznaÄ?nĂ˝m potenciĂĄlem k tomu, aby na ni bylo budoucnosti %). Ve skupinÄ&#x203A; zajistĂ­ pĹ&#x2122;ehled, ve kterĂ˝ch k$miv viry i ICHDK (44 vs. 27 uje ve 2. regionech je d)le' deseti ov$ch nebyl typ letĂ­ do#loa finanÄ?nÄ&#x203A; nefrotoxick je v"t#in Diagnostika 4/ chybÄ&#x203A;jĂ­ stomatologovĂŠ a kde tedy itĂŠ zv$#e polov pohlĂ­Ĺženo jako na pojiĹĄĹĽovnu nejen infekcĂ­ 2 (HSV-2) in" gravid vad . Za zcela herpenejvÄ&#x203A;tĹĄĂ­ nĂ­ absolventi nefrotmoĹžnost majĂ­ i novĂ­ tick$ch ke zna&nĂŠmu ou klinickĂĄ, nicmĂŠ ACV mĂĄ $ch preparĂĄt). vyvolan$ch ity. Z oxicit infekcĂ­nejlepĹĄĂ­ 2/ pokroku cificka nejsilnÄ&#x203A;jĹĄĂ­, ale takĂŠ nejspolehlivÄ&#x203A;jĹĄĂ­ poskytujĂ­cĂ­ sluĹžby. n" v posled ĂŠ protiv ti VZV. a' 10x siln"j otevĹ&#x2122;Ă­t si praxi a uzavĹ&#x2122;Ă­t s VZP y p%i sou&asnĂŠmlĂŠkov$ch . Sou&a v labora irovĂŠ #Ă­ sn" se smlouvu o poskytovĂĄnĂ­ a ĂşhradÄ&#x203A; na ambu Ăş&ine tornĂ­ diagn nĂ­m komp Co se t$&e pou'itĂ­ terapie, na VZP. Potvrdil to letoĹĄnĂ­ vĂ˝zkum mapujĂ­cĂ­ nĂĄzory veĹ&#x2122;ejnosti k lantnĂ­ specia rezistzdravotnĂ­ jejĂ­' presktakĂŠ roz#Ă­%ily etentn ostice ence pĂŠÄ?e. proti HSV-1 a mo'n listy &i ACV. Vy##Ă­ Ă­ch pacient) Ĺ etĹ&#x2122;enĂ­HSV ripce ji' HSV-2 k ACV, nemocni&n nenĂ­ vĂĄzĂĄnosti spe- ze nĂ­zk$,dostupnosti ne' projejĂ­ a to stomatologickĂŠ pĂŠÄ?ei provedla B7*3,6, /3)>">-<7.064$I$)-.1 7.0-.12!6+ FI 4D-.4<- #H+$C(2.12( ->)$#-.2+(4B"' 1/$*2HG(--.12( Ă­ za%Ă­ze u imuno zĂĄchyt ACV rezist a pouze p%i dlouhv$skyt je u imuno ! !Ă­slo nĂ­. VZP jednak z dat v informaÄ?nĂ­m 2(- @$.!$"-.37#0 4.2->/.)(@ (-%.0, G->"'7#0.)H. 7-8/2 1(461+.3C(+ +$/@>;7-<,*39 entnĂ­c Valacyklovkompromitovan$ h mutan odobĂŠm podĂĄv 010 systĂŠmu, na zĂĄkladÄ&#x203A; F.4-3/0.4<#>1/.+$G-.12)(C -$C+.-( 2.) *.#14B"'*+($- ch jednak t byl ĂĄnĂ­ pacien farmakokin ir (VCV; l-valy informacĂ­ z krajskĂ˝cht) poboÄ?ek .#0.*3 $)("'">+$,)$7)(12(2 LepĹĄĂ­ image 2H2 *(.#+(#>/.)(@2D-B"')(-#$ (3 %). pozorovĂĄn pouetick$mi l ester vlastnoostmi skuteÄ?nĂŠ situaciACV) v jednotlivĂ˝ch 7,D-64-<7.0$"'/.)(@2D-"H /H1.! ) *B, 4$I$)-.12 4->,< /0.2(0.*3 1$4B0 7-D)(7+$/ je prepa mĂĄpĹ&#x2122;ehled regionech.:Tento (+(#>/.)(@2D-B"')(-#$- 1+3C!6 4D2@(-31+$#.4 -B"' 1/$*2H/0< @(+.'.#-."$->1- '6#.!I$(- rĂĄt s lep#Ă­m asi 3 volnĂ˝ch mĂ­st v sĂ­ti smluvnĂ­ch 5x lep#Ă­ /0.&0 ,6 2 *=/I(-=12/. "$ G(--.12(3* 73)$C$)$)> %.0,.4 214=/.)(@2D-"$)$)>1"'./ vst%ebĂĄvĂĄnĂ­i poskytovatelĹŻ stomatologickĂŠ 7- 2*6.2.,) *1$+(#=#>4 )>-  (, &$,$7(4$I$)-.12>1$7 /.1+$# -.127 )(12(2-<0.G-.37#0 4.2-> ..........

Ä?ervna seod 10. do 12. jĹĄĂ­ch v Praze hostil na SmĂ­chovÄ&#x203A; Za jedno z nejdĹŻleĹžitÄ&#x203A; Ä?esNĂĄrodnĂ­ dĹŻm s mezinĂĄrodnĂ­ ĂşÄ?astĂ­. vznik a rozvoj tkĂĄnĂ­ nefrologĹŻ se diskutovalo, lze povaĹžovat jĂ­ individuĂĄlnĂ­ data statĂŠmat, o kterĂŠm Ă˝ch registrĹŻ, kterĂŠ shromaĹžÄ?u pĹ&#x2122;Ă­nos neĹž sumĂĄrnĂ­ informaÄ?nĂ­ kĂ˝ch nefrologick praxi, pĹ&#x2122;i ekovĂ˝znamnÄ&#x203A; vyĹĄĹĄĂ­ uplatnit v klinickĂŠ mezinĂĄa nabĂ­zejĂ­ tak em ĂşÄ?asti v z registrĹŻ mĹŻĹžeme tistika. Data a jsou tĂŠĹž pĹ&#x2122;edpoklad rozvahĂĄch nomickĂ˝ch studiĂ­ch. zpÄ&#x203A;trodnĂ­ch klinickĂ˝ch naplĹ&#x2C6;uje poĹžadavek

Profimedia

D

roÄ?nĂ­k 59 t Ä?Ă­slo 23 t 26. Ä?ervence 2010 cena 26 KÄ? t pro pĹ&#x2122;edplatitele 19 KÄ? / 1,25 â&#x201A;Ź

OVÄ&#x161;Ĺ&#x2DC;

ODBORNĂ&#x2030; FĂ&#x201C;RUM ZDRAVOTNICTVĂ? A SOCIĂ LNĂ? PĂ&#x2030;Ä&#x152;E www.zdravky.cz O V A N Ă?

IlustraÄ?nĂ­ foto:

ZDRAVOTNICKĂ&#x2030; NOVINY

PĹ&#x2122;Ă­lohy tohoto vydĂĄnĂ­

pĂŠÄ?e V NefrologickĂĄ

Infoservis

u diabetick

ých pacientů

1c

DĹŻvÄ&#x203A;ra pojiĹĄtÄ&#x203A;ncĹŻ ve VZP se zvyĹĄuje

PĹ&#x2122;ejeme naĹĄim Ä?tenĂĄĹ&#x2122;ĹŻm klidnĂŠ proĹžitĂ­ dovolenĂ˝ch a tÄ&#x203A;ĹĄĂ­me se na setkĂĄnĂ­ v prĂĄzdninovĂŠm Ä?Ă­sle 16. srpna. Redakce ZN

1c

->0.*6/.74.+- ,D->*+$/@>,3  /I>*+ #1$74B@(+ #H4D0 *+($-2H

0."$1$4B7*3,7 ,DI(+7$),=-  - (, &$34$I$)-.12(/.4D

4$14.37#0 4.2->/.)(@F.4-3 470.12+/.#>++(#>*2$I>)('.#-.2>

2 *=)$)>1- ' /.,<' 2/.)(@2D- "H,I$@(2/0.!+=,61/+ 2!.37#0  4.2->'./.)(@2D->

) *.7#0 4.2->/.)(@F.4-31-$)+$/

->C(+ 1$0$<+-<(/.2$-"(<+->

@>/.4D12>I("$+*.4=,/.137.4<

.#"'.#.4.12,DI$-<7 12.3/$->,

Co zjistil prĹŻzkum

"

"

" "

"

pĂŠÄ?e je zveĹ&#x2122;ejnÄ&#x203A;n na webu VZP (LĂŠkaĹ&#x2122;i â&#x20AC;&#x201C; NabĂ­dka smluvnĂ­ch

/=G(/0.14=2DC"$-$,."-=*+($-26

#.,>+(#>.)$)>"'1+3C!<"' '.# -."$->)$)("'A0.4-D4+<@2->/.

PozitivnĂ­ osobnĂ­ zkuĹĄenost s fungovĂĄnĂ­m zdravotnĂ­ho pojiĹĄtÄ&#x203A;nĂ­ vyjadĹ&#x2122;ujĂ­ Ä?astÄ&#x203A;ji klienti VZP neĹž lidĂŠ, kteĹ&#x2122;Ă­ jsou pojiĹĄtÄ&#x203A;ni jinde (83 procent oproti 73 procentĹŻm). " Mezi klienty VZP se Ä?astÄ&#x203A;ji neĹž mezi pojiĹĄtÄ&#x203A;nci ostatnĂ­ch pojiĹĄĹĽoven objevuje nĂĄzor, Ĺže zdravotnĂ­ pojiĹĄĹĽovny prospĂ­vajĂ­ pĹ&#x2122;edevĹĄĂ­m pacientĹŻm. " StejnÄ&#x203A; jako v pĹ&#x2122;edchozĂ­ch letech je VZP hodnocena jako pojiĹĄĹĽovna s nejlepĹĄĂ­ povÄ&#x203A;stĂ­ u veĹ&#x2122;ejnosti (myslĂ­ si to 37 procent lidĂ­). " Polovina veĹ&#x2122;ejnosti si myslĂ­, Ĺže VZP poskytuje kvalitnÄ&#x203A;jĹĄĂ­ sluĹžby neĹž ostatnĂ­ pojiĹĄĹĽovny. " NadpoloviÄ?nĂ­ vÄ&#x203A;tĹĄina lidĂ­ (59 procent) by byla ochotnĂĄ doporuÄ?it VZP svĂŠmu znĂĄmĂŠmu, kterĂ˝ uvaĹžuje o zmÄ&#x203A;nÄ&#x203A; pojiĹĄĹĽovny. Tato ochota je samozĹ&#x2122;ejmÄ&#x203A; silnÄ&#x203A;jĹĄĂ­ mezi klientelou VZP (81 procent), avĹĄak setkĂĄvĂĄme se s nĂ­ takĂŠ u pÄ&#x203A;tiny lidĂ­ pojiĹĄtÄ&#x203A;nĂ˝ch jinde. " VZP je prvnĂ­ pojiĹĄĹĽovnou pro 87 procent jejĂ­ch klientĹŻ. LidĂŠ zĹŻstĂĄvajĂ­ VZP vÄ&#x203A;rni hlavnÄ&#x203A; kvĹŻli hodnotĂĄm, kterĂŠ jsou s nĂ­ tradiÄ?nÄ&#x203A; spojovĂĄny â&#x20AC;&#x201C; velikost, stabilita,

foto: Profimedia

-D*2$0= *23<+->.2<7*64.!+ 12( 7#0 4.2->'./.)(@2D->+$2.@->,

dĹŻvÄ&#x203A;ryhodnost, perspektivnost a nejvÄ&#x203A;tĹĄĂ­ okruh smluvnĂ­ch lĂŠkaĹ&#x2122;ĹŻ a zdravotnickĂ˝ch zaĹ&#x2122;Ă­zenĂ­. StejnÄ&#x203A; jako v roce 2009 jsou nejlĂŠpe hodnocenĂ˝mi aspekty Ä?innosti VZP dostupnost jejĂ­ch poboÄ?ek a dostateÄ?nĂ˝ poÄ?et smluvnĂ­ch lĂŠkaĹ&#x2122;ĹŻ a zaĹ&#x2122;Ă­zenĂ­. VeĹ&#x2122;ejnĂŠ akce VZP majĂ­ dobrĂ˝ ohlas i mezi klienty jinĂ˝ch zdravotnĂ­ch pojiĹĄĹĽoven, z nichĹž 39 procent uvĂĄdĂ­, Ĺže se jich jiĹž zĂşÄ?astnili nebo Ĺže vÄ&#x203A;dĂ­ o jejich existenci. VĂ­ce neĹž dvÄ&#x203A; pÄ&#x203A;tiny lidĂ­ ocenily dĹŻleĹžitost informacĂ­, kterĂŠ se k nim bÄ&#x203A;hem tÄ&#x203A;chto akcĂ­ dostanou. Ä&#x152;asopis VZP SvÄ&#x203A;t pojiĹĄtÄ&#x203A;nce poklĂĄdajĂ­ za dĹŻleĹžitĂ˝ zdroj informacĂ­ o tĂŠto zdravotnĂ­ pojiĹĄĹĽovnÄ&#x203A; dvÄ&#x203A; tĹ&#x2122;etiny lidĂ­. ObecnĂŠ zdravovÄ&#x203A;dnĂŠ i zdravotnÄ&#x203A;pojiĹĄĹĽovacĂ­ informace, kterĂŠ produkuje VZP, majĂ­ pomÄ&#x203A;rnÄ&#x203A; znaÄ?nĂ˝ vĂ˝znam takĂŠ pro pojiĹĄtÄ&#x203A;nce ostatnĂ­ch pojiĹĄĹĽoven. VĂ˝slednĂĄ znĂĄmka, kterou klienti VZP vystavili svĂŠ pojiĹĄĹĽovnÄ&#x203A;, se posunula smÄ&#x203A;rem k Ä?istĂŠ dvojce. Potvrdil se trend, Ĺže vysvÄ&#x203A;dÄ?enĂ­ pro VZP se v poslednĂ­ch letech pomalu, ale vytrvale zlepĹĄuje.

stomatologovĂŠ v urÄ?itĂ˝ch lokalitĂĄch. Ve velkĂ˝ch mÄ&#x203A;stech je dostupnost stomatologickĂŠ pĂŠÄ?e

/I$14D#G$- C$,$7(7#0 4.2->,(

, 2("*6 -$,31>1$.-D) -(12  0 2 -(,34D-.4 2C<#-.34D2@>

Prakticky ve vĹĄech okresech VZP

/.7.0-.12.37$2I$2(- /./3+ 

podporuje generaÄ?nĂ­ obmÄ&#x203A;nu,

-> 1(23 "$*#6- /0.12<4D2@(- 

"$/ 2I>,$7(2 *74 -= *2(4->/.

+(#>-$4(#>,$7(- !>#* ,(1+3C$! )$#-.2+(4B"'/.)(@F.4$-C<#-=4B

)(@2D-"$*2$I>1$7 )>, )>..!$" -= 7#0 4.2-D/.)(@F.4 "> .2<7*6

0 7-D)@>0.7#>+6)$2 *.4B/.'+$# - ,.C-=/.4 C.4 27 4$+,( /I>7-(4B

)1.3."'.2-(4D-.4 2G 1- !>#

PokraÄ?ovĂĄnĂ­ na s. 3

v pilotnĂ­m provozu novĂ˝ typ

Od 1. Ä?ervence platĂ­ novĂŠ kĂłdy azmÄ&#x203A;nily se podmĂ­nky u nÄ&#x203A;kterĂ˝ch stĂĄvajĂ­cĂ­ch vĂ˝konĹŻ V nĂĄsledujĂ­cĂ­m Ä?lĂĄnku najdete aktuĂĄlnĂ­ zmÄ&#x203A;ny podmĂ­nek pro nasmlouvĂĄnĂ­ a vykazovĂĄnĂ­ vybranĂ˝ch vĂ˝konĹŻ ze seznamu zdravotnĂ­ch vĂ˝konĹŻ a z Ä?Ă­selnĂ­ku vĂ˝konĹŻ VZP spolu s informacĂ­ o novÄ&#x203A; zavedenĂ˝ch kĂłdech, a to s platnostĂ­ od 1. Ä?ervence 2010.

$-2.-.4B1(&-<+->*?#)$30 G$-/0.(#$-2(%(* "(/ "($-2 -  7<*+ #D/.7(2(4->20(<C$4+HC*. 4=,7#0 4.2-("*=,7 I>7$->* ,

)1,$.2D"'2.*?#$"'(-%.0,.4 +(

!6+/ "($-220 -1/.02.4<-7#0 4.2

4-%.1$04(13   - 120 -D 

-("*.37<"'0 --.31+3C!.3B*.-

â&#x20AC;Ś a teÄ? uĹž koneÄ?nÄ&#x203A; tu reformu!

# 4*H,/.1*62.4 2$+H 3,.C-(2

/0. ,!3+ -2->2 *(+HC*.4<7 

!$2.+.&((04->1 #324.I>2I(1(&

I>7$->

-<+->*?#61-3+.4.3'.#-.2.3/0.

1/.+$G-.12>/0.A0 7.4.3"'(030

/.2I$!6(#$-2(%(* "$/ "($-2 /.#+$

&((E0.7@>I$- .# +@>1(&

03

â&#x20AC;&#x17E;Poplatky se bohuĹžel opÄ&#x203A;t staly hlavnĂ­m tĂŠmatem, kterĂŠ odvĂĄdĂ­ pozornost od finanÄ?nĂ­ situace ve zdravotnictvĂ­ a od potĹ&#x2122;eby jeho hlubokĂŠ reformy,â&#x20AC;&#x153; uvedl T. JulĂ­nek. â&#x20AC;&#x17E;Ä&#x152;eskĂŠ zdravotnictvĂ­ nenĂ­ v optimĂĄlnĂ­ kondici. OpatĹ&#x2122;enĂ­ proti plĂ˝tvĂĄnĂ­ vytvoĹ&#x2122;ila v letech 2007 aĹž 2008 finanÄ?nĂ­ rezervy, kterĂŠ jeĹĄtÄ&#x203A; letos brĂĄnĂ­ dopadu dĹŻsledkĹŻ finanÄ?nĂ­ krize na pacienty. Do roku

konech a pĹ&#x2122;edloĹžit je PoslaneckĂŠ snÄ&#x203A;movnÄ&#x203A;. â&#x20AC;&#x17E;Jsou to zĂĄkony prospÄ&#x203A;ĹĄnĂŠ pĹ&#x2122;edevĹĄĂ­m pacientĹŻm, protoĹže jim dĂĄvajĂ­ ĹĄanci na zĂĄkladnĂ­ obranu proti omezovĂĄnĂ­ pĂŠÄ?e, na nĂĄrok plnÄ&#x203A; hrazenĂŠ pĂŠÄ?e, na transparentnĂ­ Ä?ekacĂ­

moĹžno zmÄ&#x203A;nit v zĂĄkonÄ&#x203A; jako prostou parametrickou zmÄ&#x203A;nu. To by se mohlo podaĹ&#x2122;it teoreticky jeĹĄtÄ&#x203A; letos. ZmÄ&#x203A;ny v placenĂ­ poplatkĹŻ za recept i v ĂşhradĂĄch levnĂ˝ch lĂŠkĹŻ vyĹžadujĂ­ takĂŠ zmÄ&#x203A;nu zĂĄkona, kterĂĄ je vĹĄak vĂĄzĂĄna na velmi sloĹžitĂ˝ mechanismus tvorby cen lĂŠkĹŻ. To vĹĄe vyĹžaduje delĹĄĂ­ a peÄ?livÄ&#x203A;jĹĄĂ­ pĹ&#x2122;Ă­pravu. PĹ&#x2122;edmÄ&#x203A;tem diskuse zĹŻstĂĄvĂĄ, zda zmÄ&#x203A;ny regulaÄ?nĂ­ch poplatkĹŻ rozdÄ&#x203A;lit do dvou Ä?ĂĄstĂ­, nebo si je nechat na jedinou legislativnĂ­ zmÄ&#x203A;nu. Diskuse na toto tĂŠma bude muset probÄ&#x203A;hnout na vlĂĄdnĂ­ Ăşrovni.â&#x20AC;&#x153; red

tovat a dĂĄt veĹĄkerĂŠ know-how k dispozici. Ä&#x17D;ĂĄbel se totiĹž skrĂ˝vĂĄ ve stovkĂĄch detailĹŻ a v jejich konkrĂŠtnĂ­m provedenĂ­. S tĂ­m mĂĄm mnohaletou zkuĹĄenost,â&#x20AC;&#x153; dodal T. JulĂ­nek. jak

Ve zdravotnĂ­m vĂ˝boru je sedmnĂĄct novĂ˝ch poslancĹŻ 17 se rekrutuje z poprvĂŠ zvolenĂ˝ch poslancĹŻ. PĹ&#x2122;edsedou je MUDr. Boris Ĺ ĹĽastnĂ˝ (ODS), kterĂ˝ v minulĂŠm volebnĂ­m obdobĂ­ vykonĂĄval funkci mĂ­stopĹ&#x2122;edsedy. VystĹ&#x2122;Ă­dal v Ä?ele MUDr. Jaroslava KrĂĄkoru (Ä&#x152;SSD), kterĂ˝ je nynĂ­ jednĂ­m z mĂ­stopĹ&#x2122;edsedĹŻ. DalĹĄĂ­mi jsou Mgr. SoĹ&#x2C6;a MarkovĂĄ (KSÄ&#x152;M), prof. MUDr. AleĹĄ RoztoÄ?il, CSc. (TOP 09), Bc. Marek Ĺ najdr (ODS) a MUDr. JiĹ&#x2122;Ă­ Ĺ tÄ&#x203A;tina (VV).

Ä&#x152;leny vĂ˝boru dĂĄle jsou MUDr. VojtÄ&#x203A;ch Adam (KSÄ&#x152;M), MUDr. Pavel AntonĂ­n (Ä&#x152;SSD), Jan Florian (ODS), MUDr. Ĺ tÄ&#x203A;pĂĄnka FraĹ&#x2C6;kovĂĄ (VV), MUDr. Martin Gregora (TOP 09), MUDr. Pavel HolĂ­k (Ä&#x152;SSD), Gabriela HubĂĄÄ?kovĂĄ (KSÄ&#x152;M), MUDr. Michal Janek (TOP 09), MUDr. JiĹ&#x2122;Ă­ Koskuba (Ä&#x152;SSD), MUDr. Patricie KotalĂ­kovĂĄ (TOP 09), Ing. AlfrĂŠd MichalĂ­k

V novĂŠm kontaktnĂ­m mĂ­stÄ&#x203A; zĂĄjemci informace o vĂ˝hodĂĄch a podmĂ­nkĂĄch registrace k VZP,

OĹĄetĹ&#x2122;ovacĂ­ den

pĹ&#x2122;Ă­spÄ&#x203A;vkovĂ˝ch programech,

-<+->*?#

  7<*+ #D 8  .#12  7<*.- 

0<,"()$#-<->7<123/"H4 

-3! "#03'<1 # .!1 '3)$#4 

"

737#0 4.2->"'/.)(@F.4$-E$1*= #( !$2.+.&("*=1/.+$G-.12(E

1(&-<+->*?#61-3+.4.3'.#-.2.3 /0. /.2I$!6 (#$-2(%(* "$ 1(23 "$

4 -B- 7<*+ #D/.7(2(4->20(< C$) *.(-#(*.4 -B/0./=G(420 3

4/I>+.7$G G(-(*.+(.2./+ 2>

/.+$G-.12(4@$.!$"-='.+=* I124>

*#6!6+#( !$2(*- 7<*+ #D14='.

, "$-203

 : "($-2*+ 1(%(*.

G   ! . 4$I$)-=, 7#0 

PokraÄ?ovĂĄnĂ­ na s. 2

zĂ­skajĂ­ klienti VZP i dalĹĄĂ­

elektronickĂŠ zdravotnĂ­ knĂ­Ĺžce atd. StĂĄnky jsou veĹ&#x2122;ejnosti k dispozici v otvĂ­racĂ­ch hodinĂĄch nĂĄkupnĂ­ho centra.

2010

Kontrola oprĂĄvnÄ&#x203A;nosti sociĂĄlnĂ­ch dĂĄvek. Novela obÄ?anskĂŠho zĂĄkonĂ­ku â&#x20AC;&#x201C; mj. vyĹĄĹĄĂ­ nĂĄrok na odĹĄkodnÄ&#x203A;nĂ­ za pochybenĂ­ pĹ&#x2122;i poskytovĂĄnĂ­ zdravotnĂ­ pĂŠÄ?e. PlĂĄnovanĂĄ bilance k 31.12. 2010: StĂĄtnĂ­ dluh Schodek stĂĄt. rozpoÄ?tu

1,38 bil. KÄ? 197 mld. KÄ? (5,3 % HDP)

2011

ZmÄ&#x203A;na regulaÄ?nĂ­ch poplatkĹŻ ve zdravotnictvĂ­ â&#x20AC;&#x201C; mj. 30 KÄ? za recept, nikoli za poloĹžku, a min.100 KÄ? za den hospitalizace (odloĹženo aĹž na rok 2012?). VyĹ&#x2122;azenĂ­ levnĂ˝ch lĂŠkĹŻ (do 50 KÄ?) z Ăşhrad zdravotnĂ­ho pojiĹĄtÄ&#x203A;nĂ­. 12 pracovnĂ­ch dnĹŻ nemocenskĂŠ bude platit zamÄ&#x203A;stnavatel. KrĂĄcenĂ­ platĹŻ stĂĄtnĂ­ch zamÄ&#x203A;stnancĹŻ o 10 % (s vĂ˝jimkou uÄ?itelĹŻ). PorodnĂŠ 13 000 KÄ? jen za prvnĂ­ dĂ­tÄ&#x203A; a pouze nezamÄ&#x203A;stnanĂ˝m Ä?i osobĂĄm s minimĂĄlnĂ­ mzdou. SnĂ­ĹženĂ­ pĹ&#x2122;Ă­spÄ&#x203A;vku na sociĂĄlnĂ­ pĂŠÄ?i pro osoby s I. stupnÄ&#x203A;m zĂĄvislosti na 800 KÄ?/mÄ&#x203A;sĂ­c. 1,56 bil. KÄ? 173 mld. KÄ? (4,6 % HDP)

2012

Reforma zdravotnictvĂ­ â&#x20AC;&#x201C; mj. platba za nadstandard, bonusy za prevenci. Reforma danĂ­ â&#x20AC;&#x201C; mj. zruĹĄenĂ­ vÄ&#x203A;tĹĄiny daĹ&#x2C6;ovĂ˝ch vĂ˝jimek Ä?i stejnĂ˝ zĂĄklad pro vĂ˝poÄ?et danÄ&#x203A;, zdravotnĂ­ho i sociĂĄlnĂ­ho pojiĹĄtÄ&#x203A;nĂ­. DĹŻchodovĂĄ reforma â&#x20AC;&#x201C; mj. aĹž 4 % z odvodĹŻ na pojistnĂŠ na osobnĂ­ penzijnĂ­ ĂşÄ?ty. DalĹĄĂ­ zvýťenĂ­ platĹŻ uÄ?itelĹŻ aĹž o 8 % a zĂĄroveĹ&#x2C6; jejich zmrazenĂ­ na tĹ&#x2122;i roky. PlĂĄnovanĂĄ bilance k 31.12. 2012:

! PoslaneckĂĄ snÄ&#x203A;movna Parlamentu Ä&#x152;R

SamostatnĂ˝ zdravotnĂ­ vĂ˝bor funguje ve snÄ&#x203A;movnÄ&#x203A; aĹž od roku 2006, pĹ&#x2122;edtĂ­m byl spojenĂ˝ s nynĂ­ jiĹž takĂŠ samostatnĂ˝m vĂ˝borem pro sociĂĄlnĂ­ politiku. Ä&#x152;innost, povinnosti i kompetence vĂ˝boru upravuje zĂĄkon Ä?. 90/1995 Sb., O jednacĂ­m Ĺ&#x2122;ĂĄdu poslaneckĂŠ snÄ&#x203A;movny, ve znÄ&#x203A;nĂ­ pozdÄ&#x203A;jĹĄĂ­ch pĹ&#x2122;edpisĹŻ. SouÄ?asnĂ˝ VĂ˝bor pro zdravotnictvĂ­ PoslaneckĂŠ snÄ&#x203A;movny PÄ&#x152;R mĂĄ 23 Ä?lenĹŻ, z Ä?ehoĹž

spojovacĂ­ Ä?ĂĄsti mezi obchodem KIKA a hlavnĂ­ Ä?ĂĄstĂ­ nĂĄkupnĂ­ho

*.+(

4 +(# "$/I()>,<-6!$7.'+$#3- 

Schodek stĂĄt. rozpoÄ?tu

V L. Heger: DĹŻleĹžitÄ&#x203A;jĹĄĂ­ neĹž poplatky je informatika â&#x20AC;&#x17E;I mne mrzĂ­, Ĺže se zase uĹž pomalu nemluvĂ­ o niÄ?em jinĂŠm neĹž o regulaÄ?nĂ­ch poplatcĂ­ch, protoĹže za mnohem dĹŻleĹžitÄ&#x203A;jĹĄĂ­ povaĹžuji pĹ&#x2122;Ă­pravu zmÄ&#x203A;n v oblasti informatiky tak, aby do celĂŠho systĂŠmu bylo lĂŠpe vidÄ&#x203A;t,â&#x20AC;&#x153; Ĺ&#x2122;ekl ZN ministr zdravotnictvĂ­ doc. MUDr. LeoĹĄ Heger, CSc. (na snĂ­mku se svou pĹ&#x2122;edchĹŻdkynĂ­ Mgr. Danou JurĂĄskovou, Ph.D., MBA, pĹ&#x2122;i uvedenĂ­ do ĂşĹ&#x2122;adu dne 14. Ä?ervence). â&#x20AC;&#x17E;SloĹžitost regulaÄ?nĂ­ch poplatkĹŻ pĹŻsobĂ­ velkou diskusi o tom, jak celou zmÄ&#x203A;nu oĹĄetĹ&#x2122;it legislativnÄ&#x203A;. ZmÄ&#x203A;nu regulaÄ?nĂ­ch poplatkĹŻ za den oĹĄetĹ&#x2122;enĂ­ v nemocnici by bylo

vchodu, v JihlavÄ&#x203A; v nĂĄkupnĂ­m centru CITY PARK, v Praze v ObchodnĂ­m centru LetĹ&#x2C6;any ve

/0.20 3, 2.+.&("*.3/=G(!6+ -  7<*+ #D)$#-<->,$7( E$1*.3

2.7# )$# -=7#0 4.2-("*=7 I> 7$->,<- 1,+.34 -= 34$#$-=

StĂĄtnĂ­ dluh

Foto: Petr Ballek

AĹž 15 mld. KÄ? deficitu v roce 2011

Tyto dluhy, kterĂŠ dĂĄle porostou, v ŞådnĂŠm pĹ&#x2122;Ă­padÄ&#x203A; nepokryje zvýťenĂ­ poplatkĹŻ. NenĂ­ to moĹžnĂŠ a nebylo by to ani korektnĂ­ â&#x20AC;&#x201C; nemĹŻĹžeme chtĂ­t zalepit dĂ­ru v rozpoÄ?tu penÄ&#x203A;zi od obÄ?anĹŻ. Pokud si majĂ­ pĹ&#x2122;iplĂĄcet na

Ä?ĂĄstĂ­ nĂĄkupnĂ­ho centra, v OstravÄ&#x203A; v Avion Shopping Parku Ostrava

centra, v Plzni uprostĹ&#x2122;ed nĂĄkupnĂ­ho centra v areĂĄlu TESCO na BorskĂ˝ch polĂ­ch.

PlĂĄnovanĂĄ bilance k 31.12. 2011:

â&#x20AC;&#x17E;StaÄ?Ă­ 30 korunâ&#x20AC;Ś A teÄ? jeĹĄtÄ&#x203A; reformu ve prospÄ&#x203A;ch pacienta,â&#x20AC;&#x153; Ĺ&#x2122;Ă­kĂĄ T JulĂ­nek ve svĂŠm videoklipu, pĹ&#x2122;i jehoĹž natĂĄÄ?enĂ­ se pĹ&#x2122;ed kamerou seĹĄel s Bolkem PolĂ­vkou. K vidÄ&#x203A;nĂ­ je napĹ&#x2122;. na adrese www.youtube.com/user/tomasjulinek. Ä?asnĂĄ vlĂĄda vĂ˝raznÄ&#x203A; navýťit ze souÄ?asnĂ˝ch 60 KÄ? na min. 100 KÄ?, v pĹ&#x2122;Ă­padÄ&#x203A; vyĹĄĹĄĂ­ho standardu ubytovĂĄnĂ­ jeĹĄtÄ&#x203A; vĂ­ce. PĹŻvodnÄ&#x203A; se tak mÄ&#x203A;lo stĂĄt jiĹž v pĹ&#x2122;Ă­ĹĄtĂ­m roce, 18. Ä?ervence vĹĄak premiĂŠr RNDr. Petr NeÄ?as v Ä&#x152;T pĹ&#x2122;ekvapivÄ&#x203A; oznĂĄmil, Ĺže by se zmÄ&#x203A;ny v systĂŠmu regulaÄ?nĂ­ch poplatkĹŻ mÄ&#x203A;ly radÄ&#x203A;ji odloĹžit aĹž na rok 2012, a bĂ˝t tak souÄ?ĂĄstĂ­ celĂŠ zdravotnickĂŠ reformy.

*32->+HC*.4<7 I>7$-> 2.!$7 .'+$#3- 2.7# )$), )>- 1,+.3 4 -B 34$#$-B4/I>+.7$G G(-(

Harmonogram reforem

listiny na vĂ˝kon bez pĹ&#x2122;edbĂ­hĂĄnĂ­ za Ăşplatek, na jasnÄ&#x203A; definovanĂĄ prĂĄva a dostupnost modernĂ­ch lĂŠkĹŻ a technologiĂ­ i na vĂ˝bÄ&#x203A;r z nabĂ­dky zdravotnĂ­ch pojiĹĄĹĽoven s jistotou nepodkroÄ?itelnĂŠho nĂĄroku,â&#x20AC;&#x153; Ĺ&#x2122;ekl T. JulĂ­nek. â&#x20AC;&#x17E;JinĂŠ nĂĄvrhy reformnĂ­ch zĂĄkonĹŻ neĹž ty, kterĂŠ pĹ&#x2122;ipravil mĹŻj tĂ˝m, k dispozici nejsou,â&#x20AC;&#x153; domnĂ­vĂĄ se T. JulĂ­nek. â&#x20AC;&#x17E;Jsou prodiskutovanĂŠ a mĂĄme na nÄ&#x203A; â&#x20AC;&#x161;copyrightâ&#x20AC;&#x2DC; â&#x20AC;&#x201C; samozĹ&#x2122;ejmÄ&#x203A; symbolicky. Jsem pĹ&#x2122;ipraven s novĂ˝m ministrem zdravotnictvĂ­ disku-

02

'.#-.26&+6*.4 -='.'$,.&+.!(

V BrnÄ&#x203A; se nachĂĄzĂ­ v Avion

(Ä&#x152;SSD), MUDr. VĂ­t NÄ&#x203A;meÄ?ek, MBA (ODS), MUDr. David Rath (Ä&#x152;SSD), Ing. JiĹ&#x2122;Ă­ Rusnok (VV), PharmDr. JiĹ&#x2122;Ă­ SkalickĂ˝, Ph.D. (TOP 09), Ing. Igor SvojĂĄk, MBA (ODS) a Mgr. TomĂĄĹĄ Ă&#x161;lehla (ODS). Z pohledu stranickĂŠ pĹ&#x2122;Ă­sluĹĄnosti z toho vyplĂ˝vĂĄ, Ĺže po ĹĄesti zĂĄstupcĂ­ch majĂ­ ve vĂ˝boru ODS a Ä&#x152;SSD, pÄ&#x203A;t TOP 09 a po tĹ&#x2122;ech VV a KSÄ&#x152;M. red

StĂĄtnĂ­ dluh

1,72 bil. KÄ?

Schodek stĂĄt. rozpoÄ?tu

167 mld. KÄ? (4,2 % HDP)

2013

ZĹ&#x2122;Ă­zenĂ­ jednotnĂŠho ĂşĹ&#x2122;adu pro vĂ˝bÄ&#x203A;r danĂ­, zdravotnĂ­ho i sociĂĄlnĂ­ho pojiĹĄtÄ&#x203A;nĂ­. ZavedenĂ­ ĹĄkolnĂŠho aĹž 20 000 KÄ? roÄ?nÄ&#x203A; na veĹ&#x2122;ejnĂ˝ch vysokĂ˝ch ĹĄkolĂĄch. ZaÄ?ĂĄtek trvalĂŠho snĂ­ĹženĂ­ schodku stĂĄtnĂ­ho rozpoÄ?tu pod 3 % HDP (podmĂ­nka pro pĹ&#x2122;ijetĂ­ eura). PlĂĄnovanĂĄ bilance k 31.12. 2013: StĂĄtnĂ­ dluh Schodek stĂĄt. rozpoÄ?tu

1,85 bil. KÄ? 126 mld. KÄ? (3 % HDP)

2014

Reforma vysokĂŠho ĹĄkolstvĂ­ â&#x20AC;&#x201C; mj. rozdÄ&#x203A;lenĂ­ ĹĄkol na praktickĂŠ, vzdÄ&#x203A;lĂĄvacĂ­ a vĂ˝zkumnĂŠ Ä?i odstupĹ&#x2C6;ovĂĄnĂ­ pĹ&#x2122;Ă­spÄ&#x203A;vku podle dosaĹženĂ˝ch vÄ&#x203A;deckĂ˝ch vĂ˝sledkĹŻ. PlĂĄnovanĂĄ bilance k 31.12. 2014: StĂĄtnĂ­ dluh

1,94 bil. KÄ?

Schodek stĂĄt. rozpoÄ?tu 87 mld. KÄ? (2 % HDP)

Zdroj: KoaliÄ?nĂ­ smlouva

01

SenĂĄtor a nÄ&#x203A;kdejĹĄĂ­ ministr zdravotnictvĂ­ podpoĹ&#x2122;il koaliÄ?nĂ­ vlĂĄdu v tom, Ĺže je nezbytnĂŠ okamĹžitÄ&#x203A; zahĂĄjit jednĂĄnĂ­ o reformnĂ­ch zĂĄ-

NovĂ˝ signĂĄlnĂ­ kĂłd v traumatologii 5(123)>">1 # 2I>1(&-<+->"'*?#H

/0.4@$"'-61,+34->/ 02-$06 -$)$-/0 *2("*=+=* I$ 2.) *

NovĂŠ signĂĄlnĂ­ kĂłdy v diabetologii

v pÄ&#x203A;ti mÄ&#x203A;stech. Shopping Parku ve spojovacĂ­ Ä?ĂĄsti mezi obchodem Datart a hlavnĂ­

u restaurace v blĂ­zkosti hlavnĂ­ho 7#0 4.2->'. 12 43 .#$1+<- 14B, /0 *2("*B,+=* I$,/0.#.1/D+= *#(1/$-7 0(7 "(-$!.)$-*$*.- 73+2 "(*#( !$2.+.&.4(.#0.!-D

VĂ˝kony oÄ?kovĂĄnĂ­ 1$0.7'.#+ 46)>2412I>"/.C 

E!6+.#.'.#-32.4624.I$-> #4.3 1 # 1(&-<+->"' *?#H 4 #( 

kontaktnĂ­ho mĂ­sta pro klienty â&#x20AC;&#x201C; takzvanĂĄ Centra zdravĂ­. Naleznete je ve velkĂ˝ch nĂĄkupnĂ­ch centrech

! Monitor

V REGULAÄ&#x152;NĂ? POPLATKY VE ZDRAVOTNICTVĂ?

Ä&#x17D;ĂĄbel se skrĂ˝vĂĄ v detailech

zdravotnĂ­ pĂŠÄ?e VZP Ä&#x152;R

Centra zdravĂ­ VZP v pÄ&#x203A;ti mÄ&#x203A;stech VĹĄeobecnĂĄ zdravotnĂ­ pojiĹĄĹĽovna

4.2->"' 4B*.-H !6+6 1612=,$,

2011 ale jiĹž vstoupĂ­me s deficitem â&#x20AC;&#x201C; ministerstvo zdravotnictvĂ­ jej odhaduje na 10 miliard, ministerstvo financĂ­ na 12 miliard a jĂĄ osobnÄ&#x203A; aĹž na 15 miliard korun.

MUDr. Miloslava Ĺ vecovĂĄ, Ĺ&#x2122;editelka Odboru koncepce

4D*3  C

+$2 7$),=- C$-6

/.)(@2D-> *2$0B +7$ #+.3'.#.!D

otevĹ&#x2122;ela na konci Ä?ervna zatĂ­m

!64@$"'-6/+ 2-=4B*.-6/0..G

PĹ&#x2122;i koaliÄ?nĂ­ch jednĂĄnĂ­ch expertnĂ­ch tĂ˝mĹŻ prĂ˝ prosazoval ponechĂĄnĂ­ stĂĄvajĂ­cĂ­ho nastavenĂ­ regulaÄ?nĂ­ch poplatkĹŻ â&#x20AC;&#x201C; vÄ?etnÄ&#x203A; poplatku za hospitalizaci. PrĂĄvÄ&#x203A; jej chce sou-

aby nenastĂĄvaly situace, kdy stomatologovĂŠ odchĂĄzejĂ­ do dĹŻchodu, a pĂŠÄ?e zĹŻstĂĄvĂĄ nezajiĹĄtÄ&#x203A;na.

*<,)$#-.2+(4B"'/.)(@F.4$-I$# 12 43)>)$/I$#$4@>,C$-6146@@>, 123/-D,47#D+<->4# -=C$-64$

MladĹĄĂ­ lidĂŠ chtÄ&#x203A;jĂ­ specializovanĂŠ programy 72 '4$I$)-.12(*$7#0 4.2->,3

1

zpravidla zajiĹĄtÄ&#x203A;na dostateÄ?nÄ&#x203A;.

/.)(@F.4- ,()$2./0<4D*2$0< - !>7>*4 +(2-D)@>1+3C!6-$C.12 2

" Seznam zdravotnĂ­ch vĂ˝konĹŻ a Ä?Ă­selnĂ­k vĂ˝konĹŻ VZP

*.4<->34$#$-=41$7- ,37#0 

zdravotnĂ­ pĂŠÄ?i, musĂ­ za svĂŠ penĂ­ze zĂ­skat nÄ&#x203A;co lepĹĄĂ­ho, modernĂ­ho, bez omezovĂĄnĂ­ pĂŠÄ?e a nesmyslnĂ˝ch limitĹŻ. To je v dneĹĄnĂ­m systĂŠmu prakticky nemoĹžnĂŠ, ale mĂĄme jedineÄ?nou pĹ&#x2122;Ă­leĹžitost to zmÄ&#x203A;nit, tak ji nepromarnÄ&#x203A;me,â&#x20AC;&#x153; Ĺ&#x2122;ekl T. JulĂ­nek.

Lze konstatovat, Ĺže nejvÄ&#x203A;tĹĄĂ­

na Ä&#x152;eskolipsku a FrĂ˝dlantsku). V Ĺ&#x2122;adÄ&#x203A; jinĂ˝ch krajĹŻ chybÄ&#x203A;jĂ­

) *7<1 #-D-$7,D-(+.240#(+. 1$C$4D2@(-D+(#>46'.43)$*#6C 7#0 4.2->/.)(@2D->%3-&3)$ 32.

)1.3/.4(-- 46* 7.4 24@$"'- 

â&#x20AC;&#x17E;ZvyĹĄovĂĄnĂ­ poplatkĹŻ nesmĂ­ nahrazovat reformu. Jejich nastavenĂ­ v roce 2007 bylo jednĂ­m z opatĹ&#x2122;enĂ­ proti plĂ˝tvĂĄnĂ­ a nebylo zavedeno jako primitivnĂ­ zdroj penÄ&#x203A;z do Ä?ernĂ˝ch dÄ&#x203A;r Ä?eskĂŠho zdravotnictvĂ­,â&#x20AC;&#x153; Ĺ&#x2122;ekl 20. Ä?ervence na svĂŠ tiskovĂŠ konferenci senĂĄtor MUDr. TomĂĄĹĄ JulĂ­nek, MBA.

vztahĹŻ) a byl pĹ&#x2122;edĂĄn Ä&#x152;SK. nedostatek zubnĂ­ch lĂŠkaĹ&#x2122;ĹŻ zaznamenala VZP v Ă&#x161;steckĂŠm a LibereckĂŠm kraji (zde konkrĂŠtnÄ&#x203A;

"' 0 *2$0(7.4 2) *./I$4<C-D/. '.#+-B+ 5-> C+'.12$)-B1$-(

!6)(-$4<' + #./.03G(2-D *.,3*#."'"$7,D-(2/.)(@F.4 -3.+.4(- 4@$"'#.2<7 -B"')$

+(#>*2$I>34 C3)>./I$123/3*)(-= /.)(@F.4-D$+*<4D2@(- *+($-2H


! ! K VÄ&#x161;CI

ROÄ&#x152;NĂ?K 59 " Ä&#x152;Ă?SLO 23 " 26. Ä&#x152;ER VENCE 2010

! KomentĂĄĹ&#x2122;e

OdmÄ&#x203A;Ĺ&#x2C6;ovat mzdou, Ä?i platem? â&#x20AC;&#x17E;ZruĹĄĂ­me nebo upravĂ­me tabulkovĂŠ platy ve zdravotnictvĂ­, mj. proto, aby nebyla blokovĂĄna výťe odmÄ&#x203A;ny zdravotnĂ­kĹŻ po dokonÄ?enĂ­ postgraduĂĄlnĂ­ho vzdÄ&#x203A;lĂĄvĂĄnĂ­ a byla umoĹžnÄ&#x203A;na vyĹĄĹĄĂ­ motivaÄ?nĂ­ mzda.â&#x20AC;&#x153; Z koaliÄ?nĂ­ smlouvy mezi ODS, T0P 09 a VV. â&#x20AC;&#x201C; Photo: GrĂŠgoire Alexandre

V roce 2008 bylo platem odmÄ&#x203A;Ĺ&#x2C6;ovĂĄno vĂ­ce neĹž 90 000 zamÄ&#x203A;stnancĹŻ, tj. vĂ­ce neĹž 39 % pracovnĂ­kĹŻ ve zdravotnictvĂ­. Jejich poÄ?et vĹĄak kaĹždoroÄ?nÄ&#x203A; klesĂĄ zejmĂŠna vinou transformace ne- RNDr. JiĹ&#x2122;Ă­ Schlanger mocnic z pĹ&#x2122;Ă­spÄ&#x203A;vkovĂ˝ch organizacĂ­ na obchodnĂ­ spoleÄ?nosti, Ä?Ă­mĹž se mÄ&#x203A;nĂ­ i zpĹŻsob odmÄ&#x203A;Ĺ&#x2C6;ovĂĄnĂ­ z reĹžimu platu na reĹžim mzdy. PrĹŻmÄ&#x203A;rnĂ˝ plat v r. 2008 Ä?inil 24 867 KÄ?. PrĹŻmÄ&#x203A;rnĂĄ mzda dosĂĄhla v r. 2008 výťe 21 386 KÄ?, tj. tĂŠmÄ&#x203A;Ĺ&#x2122; o 3500 KÄ? mĂŠnÄ&#x203A;. AÄ?koliv jsou zdroje financovĂĄnĂ­ zdravotnĂ­ pĂŠÄ?e stejnĂŠ, je rozdĂ­l v odmÄ&#x203A;Ĺ&#x2C6;ovĂĄnĂ­ platem a mzdou znaÄ?nĂ˝. Snahou OdborovĂŠho svazu zdravotnictvĂ­ a sociĂĄlnĂ­ pĂŠÄ?e Ä&#x152;R tedy je sjednotit odmÄ&#x203A;Ĺ&#x2C6;ovĂĄnĂ­ zamÄ&#x203A;stnancĹŻ ve zdravotnictvĂ­ dle stupnic platovĂ˝ch tarifĹŻ.

Platy jsou dostateÄ?nÄ&#x203A; transparentnĂ­ i flexibilnĂ­â&#x20AC;Ś

Je evidentnĂ­, Ĺže odmÄ&#x203A;Ĺ&#x2C6;ovĂĄnĂ­ platem poskytuje zamÄ&#x203A;stnancĹŻm jistotu vyĹĄĹĄĂ­ho pĹ&#x2122;Ă­jmu a zejmĂŠna vyĹĄĹĄĂ­ zaruÄ?enĂŠ Ä?ĂĄsti vĂ˝dÄ&#x203A;lku. Byli si toho vÄ&#x203A;domi ministĹ&#x2122;i zdravotnictvĂ­ za Ä&#x152;SSD i ODS a kdykoliv pĹ&#x2122;ikroÄ?ili k opatĹ&#x2122;enĂ­m v odmÄ&#x203A;Ĺ&#x2C6;ovĂĄnĂ­, vyuĹžili prĂĄvÄ&#x203A; odmÄ&#x203A;Ĺ&#x2C6;ovĂĄnĂ­ platem jako prostĹ&#x2122;edek k navýťenĂ­ odmÄ&#x203A;ny zejmĂŠna kategoriĂ­m zdravotnickĂ˝ch pracovnĂ­kĹŻ. Naposledy v r. 2009 pĹ&#x2122;istoupila vlĂĄda ke zruĹĄenĂ­ tzv. zĂĄkladnĂ­ stupnice platovĂ˝ch tarifĹŻ ve prospÄ&#x203A;ch nezdravotnĂ­kĹŻ, resp. technicko-hospodĂĄĹ&#x2122;skĂ˝ch pracovnĂ­kĹŻ a dÄ&#x203A;lnĂ­kĹŻ, a v tĂŠmĹže roce upravila zaĹ&#x2122;azenĂ­ do platovĂ˝ch tĹ&#x2122;Ă­d sester, nynĂ­ i zĂĄchranĂĄĹ&#x2122;ĹŻ.

  " ! !! #   

  $ $!#  !"#$%&'($)*$)*$+,-.).%/01&*2)+-3$4%5(6)7827"'*,9).90$)45&)1+/0#&:;)<7/+$3%/1&))=>+'%)4>)?:.)":@') A,:B'+')($1&A;)C1.$)D$@%/A)B)78$@%2(6)E'".'($A&#(,5(6)17/+$3%/1&2)F)%'G$)7"/@A,&/*-)7/"&E/+#/)1&:+$) "/1&$;)H91/42.$)*$)*2($)%$0)IJK)B$.2(6)1*L&';)<).%/65.#)B)?:1M)+-,'8#)')+-,:"%2,>M)1$)D#0)@/48$) B%:.$;)N>%2)D$)3'1)+-7$)7/B%'&)17/+$3%/1&M)1&/D2(2)B')7827"'*,>)1)+/O$.)=>+'%;

%

â&#x20AC;Ś mzdy pĹ&#x2122;inesou rozepĹ&#x2122;e

PĹ&#x2122;estoĹže argumenty ve prospÄ&#x203A;ch odmÄ&#x203A;Ĺ&#x2C6;ovĂĄnĂ­ platem jsou zcela zĹ&#x2122;ejmĂŠ, opakovanÄ&#x203A; se na programu politickĂ˝ch jednĂĄnĂ­ objevujĂ­ nĂĄvrhy pĹ&#x2122;esnÄ&#x203A; opaÄ?nĂŠ, neĹž je snahou odborĹŻ. ZatĂ­mco odbory chtÄ&#x203A;jĂ­ uplatnit odmÄ&#x203A;Ĺ&#x2C6;ovĂĄnĂ­ platem vĹĄude, kde jsou sluĹžby hrazeny z veĹ&#x2122;ejnĂ˝ch prostĹ&#x2122;edkĹŻ, pravicovĂŠ vlĂĄdy usilujĂ­ ve zdravotnictvĂ­ o ploĹĄnĂŠ odmÄ&#x203A;Ĺ&#x2C6;ovĂĄnĂ­ mzdou. V roce 1996 pĹ&#x2122;edloĹžila vlĂĄda tento nĂĄvrh do PoslaneckĂŠ snÄ&#x203A;movny. Proti nĂĄvrhu vznikla petiÄ?nĂ­ akce, kterou podpoĹ&#x2122;ilo pĹ&#x2122;es ĹĄedesĂĄt tisĂ­c obÄ?anĹŻ. Byla to nejvÄ&#x203A;tĹĄĂ­ petiÄ?nĂ­ akce od roku 1989. VlĂĄdnĂ­ nĂĄvrh tehdy neproĹĄel mimo jinĂŠ i dĂ­ky nesouhlasu nÄ&#x203A;kolika koaliÄ?nĂ­ch poslancĹŻ. NynĂ­ se tentýŞ nĂĄvrh objevuje na vlĂĄdnĂ­ koaliÄ?nĂ­ Ăşrovni znovu. ZĂĄminkou je moĹžnost zlepĹĄit odmÄ&#x203A;Ĺ&#x2C6;ovĂĄnĂ­ prostĹ&#x2122;ednictvĂ­m liberĂĄlnĂ­ho systĂŠmu odmÄ&#x203A;Ĺ&#x2C6;ovĂĄnĂ­ mzdou. PĹ&#x2122;itom limitem výťe odmÄ&#x203A;ny nejsou pravidla platnĂĄ pro platy,

ale objem finanÄ?nĂ­ch prostĹ&#x2122;edkĹŻ, kterĂŠ zamÄ&#x203A;stnavatelĂŠ zĂ­skajĂ­ pĹ&#x2122;evĂĄĹžnÄ&#x203A; ze zdravotnĂ­ho pojiĹĄtÄ&#x203A;nĂ­. ZejmĂŠna v souvislosti s ekonomickou krizĂ­, kdy se sniĹžuje vĂ˝bÄ&#x203A;r pojistIng. Tereza KoĹ&#x2C6;aĹ&#x2122;Ă­kovĂĄ nĂŠho na zdravotnĂ­ pojiĹĄtÄ&#x203A;nĂ­ a stagnujĂ­ Ăşhrady zdravotnĂ­ch pojiĹĄĹĽoven poskytovatelĹŻm zdravotnĂ­ pĂŠÄ?e, tedy zamÄ&#x203A;stnavatelĹŻm, jsou ĂşspÄ&#x203A;chy v kolektivnĂ­m vyjednĂĄvĂĄnĂ­ na poli zvyĹĄovĂĄnĂ­ odmÄ&#x203A;ny zamÄ&#x203A;stnancĹŻm zcela vĂ˝jimeÄ?nĂŠ. Za tÄ&#x203A;chto okolnostĂ­ zmÄ&#x203A;na reĹžimu odmÄ&#x203A;Ĺ&#x2C6;ovĂĄnĂ­ zamÄ&#x203A;stnancĹŻm stoprocentnÄ&#x203A; nepomĹŻĹže. NepomĹŻĹže ani mladĂ˝m lĂŠkaĹ&#x2122;ĹŻm. Jejich nejvÄ&#x203A;tĹĄĂ­m problĂŠmem je nedodrĹžovĂĄnĂ­ zĂĄkonĂ­ku prĂĄce, kdyĹž jsou s nimi sjednĂĄvĂĄny pracovnĂ­ Ăşvazky, kterĂŠ neodpovĂ­dajĂ­ skuteÄ?nÄ&#x203A; odpracovanĂŠ dobÄ&#x203A;. I to je dĹŻsledek nedostatku finanÄ?nĂ­ch prostĹ&#x2122;edkĹŻ, nikoli vina systĂŠmu odmÄ&#x203A;Ĺ&#x2C6;ovĂĄnĂ­ â&#x20AC;&#x201C; lĂŠkaĹ&#x2122; ve vĂ˝chovÄ&#x203A; nepĹ&#x2122;inĂĄĹĄĂ­ zamÄ&#x203A;stnavateli vĂ˝nosy ze zdravotnĂ­ho pojiĹĄtÄ&#x203A;nĂ­. PĹ&#x2122;Ă­padnĂĄ zmÄ&#x203A;na odmÄ&#x203A;Ĺ&#x2C6;ovĂĄnĂ­ z platu na mzdy mĹŻĹže za danĂ˝ch okolnostĂ­ pĹ&#x2122;inĂŠst rozepĹ&#x2122;e mezi skupinami zamÄ&#x203A;stnancĹŻ a zpĹŻsobit destabilizaci zejmĂŠna u pracovnĂ­kĹŻ nelĂŠkaĹ&#x2122;skĂ˝ch a nezdravotnickĂ˝ch profesĂ­. RovnÄ&#x203A;Ĺž mĹŻĹže u zamÄ&#x203A;stnancĹŻ dojĂ­t ke zhorĹĄenĂ­ akceptace reformnĂ­ch krokĹŻ. Ve skuteÄ?nosti nenĂ­ jinĂĄ cesta pro navyĹĄovĂĄnĂ­ odmÄ&#x203A;ny zamÄ&#x203A;stnancĹŻ neĹž sniĹžovĂĄnĂ­ podĂ­lu ostatnĂ­ch nĂĄkladĹŻ hrazenĂ˝ch ze zdravotnĂ­ho pojiĹĄtÄ&#x203A;nĂ­ ve prospÄ&#x203A;ch navyĹĄovĂĄnĂ­ podĂ­lu nĂĄkladĹŻ spojenĂ˝ch s pracĂ­. Ing. Tereza KoĹ&#x2C6;aĹ&#x2122;Ă­kovĂĄ, RNDr. JiĹ&#x2122;Ă­ Schlanger, OS ZSP Ä&#x152;R

! Z vaĹĄich dopisĹŻ

INT portfolio...

K Ä?lĂĄnku GenerickĂĄ preskripce â&#x20AC;&#x201C; argumenty pro koaliÄ?nĂ­ vyjednavaÄ?e

alendronat 70 mg fluvastatin 80 mg fosinopril 20 mg glimepirid 2, 3 a 4 mg klaritromycin 250 a 500 mg losartan 50 mg losartan HCT 50 mg / 12,5 mg meloxicam 15 mg pantoprazol 40 mg risedronat 35 mg simvastatin 20 a 40 mg trandolapril 2 mg

V ZN Ä?. 22/2010 vyĹĄlo pod výťe citovanĂ˝m titulkem stanovisko SpoleÄ?nosti vĹĄeobecnĂŠho lĂŠkaĹ&#x2122;stvĂ­ Ä&#x152;LS JEP k jednomu z bodĹŻ tzv. koaliÄ?nĂ­ smlouvy vlĂĄdnĂ­ch stran, ve kterĂŠm se pravĂ­: â&#x20AC;&#x17E;Zavedeme generickou preskripci a substituci u lĂŠkĹŻ hrazenĂ˝ch plnÄ&#x203A; nebo Ä?ĂĄsteÄ?nÄ&#x203A; z veĹ&#x2122;ejnĂŠho zdravotnĂ­ho pojiĹĄtÄ&#x203A;nĂ­.â&#x20AC;&#x153; Doc. MUDr. Svatopluk BĂ˝ma, CSc., ve svĂŠm pĹ&#x2122;Ă­spÄ&#x203A;vku za SVL Ä&#x152;LS JEP, jejĂ­mĹž je pĹ&#x2122;edsedou, konstatoval: â&#x20AC;&#x17E;S uvedenĂ˝m nĂĄvrhem nesouhlasĂ­me a domnĂ­vĂĄme se, Ĺže bez dlouhodobĂŠ pĹ&#x2122;Ă­pravy povede k ohroĹženĂ­ naĹĄich pacientĹŻ. TakĂŠ udĂĄvanĂŠ ekonomickĂŠ dĹŻvody jsou neprĹŻkaznĂŠ, ne-li pĹ&#x2122;Ă­mo chybnĂŠ.â&#x20AC;&#x153; ZmÄ&#x203A;na na generickou preskripci opravdu vyĹžaduje dobrou pĹ&#x2122;Ă­pravu â&#x20AC;&#x201C; bez nĂ­ nelze kvalifikovanĂ˝ propoÄ?et event. Ăşspor vĹŻbec provĂŠst! JednĂĄ se totiĹž o kvalitativnÄ&#x203A; jinĂŠ nastavenĂ­ rolĂ­, odpovÄ&#x203A;dnosti a kompetencĂ­. Jednou z velkĂ˝ch neznĂĄmĂ˝ch je nastavenĂ­ odpovÄ&#x203A;dnosti lĂŠkĂĄrnĂ­kĹŻ versus odpovÄ&#x203A;dnosti pĹ&#x2122;edepisujĂ­cĂ­ho lĂŠkaĹ&#x2122;e. U nĂĄs je rozdÄ&#x203A;lenĂ­ kompetencĂ­ zaĹžito desĂ­tky let a jeho zmÄ&#x203A;na je jeden velkĂ˝ reformnĂ­ Ăşkol. MusĂ­m tedy potvrdit, Ĺže se nejednĂĄ o banĂĄlnĂ­ vĂ˝cvik lĂŠkaĹ&#x2122;ĹŻ ve znalosti chemickĂ˝ch ĂşÄ?innĂ˝ch lĂĄtek na stranÄ&#x203A; jednĂŠ a o doĹĄkolenĂ­ lĂŠkĂĄrnĂ­kĹŻ v klinice onemocnÄ&#x203A;nĂ­ na stranÄ&#x203A; druhĂŠ,

evidentnÄ&#x203A; jsme neudÄ&#x203A;lali (konkrĂŠtnÄ&#x203A; moĹžnĂĄ StĂĄtnĂ­ Ăşstav pro kontrolu lĂŠÄ?iv neudÄ&#x203A;lal?) dost pro propagaci generickĂŠ substituce a pacienti jĂ­ vyuŞívajĂ­ mĂĄlo. Pozitiva moĹžnosti zĂĄmÄ&#x203A;ny pĹ&#x2122;edepsanĂŠho lĂŠku lĂŠkĂĄrnĂ­kem za levnÄ&#x203A;jĹĄĂ­ ale Ĺže jde o zmÄ&#x203A;nu systĂŠmovou, politicvariantu pĹ&#x2122;itom nelze podceĹ&#x2C6;ovat, proky i technicky velmi nĂĄroÄ?nou. NastavenĂ­ toĹže tĂ­m zapojujeme do rozhodovĂĄnĂ­ generickĂŠ substituce za mĂŠho pĹŻsobenĂ­ samotnĂŠ pacienty. Ä&#x152;Ă­m vĂ­ce se jich dov Ä?ele ministerstva zdravotnictvĂ­ nebylo MUDr. TomĂĄĹĄ JulĂ­nek, MBA zvĂ­, Ĺže lĂŠk nedÄ&#x203A;lĂĄ krabiÄ?ka, ale ĂşÄ?innĂĄ motivovĂĄno zdaleka jen s Ăşsporami. lĂĄtka, tĂ­m lĂŠpe. Jenom povÄ&#x203A;domĂ­ StejnÄ&#x203A; jako zavedenĂ­ regulaÄ?nĂ­ch poplatkĹŻ, zakotvenĂ­ o tom, Ĺže stejnĂ˝ lĂŠk mĂĄ rĹŻznĂŠ nĂĄzvy a ceny, je pozitivnĂ­ prĂĄva nahlĂ­Ĺžet do svĂŠ zdravotnickĂŠ dokumentace a po- pro kontrolu terapie samotnĂ˝m pacientem a pro odhaĹ&#x2122;izovat si z nĂ­ kopie aj., souviselo s obecnĂ˝m Ăşkolem lenĂ­ napĹ&#x2122;. dublovĂĄnĂ­ stejnĂ˝ch lĂŠÄ?iv pod jinĂ˝mi nĂĄzvy. emancipovat postupnÄ&#x203A; Ä?eskĂŠho pacienta po dlouhĂ˝ch NemyslĂ­m si vĹĄak, Ĺže debata o generickĂŠ preskripci je letech jeho submisivnĂ­ pozice ve vztahu k lĂŠkaĹ&#x2122;i. VĹždy na poĹ&#x2122;adu dne. JĂĄ vidĂ­m jako prioritu prosazenĂ­ reformjsme vĹĄak uvaĹžovali v horizontu let, a to jsme pĹ&#x2122;itom nĂ­ch zĂĄkonĹŻ, tedy nastavenĂ­ jasnĂ˝ch pravidel a konkuanalyzovali ekonomickĂŠ i jinĂŠ motivace, abychom pro- rence zdravotnĂ­ch pojiĹĄĹĽoven v novĂŠm prĂĄvnĂ­m rĂĄmci ces urychlili. stejnÄ&#x203A; jako vymezenĂ­ kontrolnĂ­ role stĂĄtu â&#x20AC;&#x201C; viz mĂŠ nĂĄKulturnĂ­ nĂĄvyk a tradice jsou dĹŻleĹžitĂ˝mi faktory pĹ&#x2122;i Ăşva- vrhy zĂĄkonĹŻ. To je dĹŻleĹžitÄ&#x203A;jĹĄĂ­ neĹž zmÄ&#x203A;na v dĂ­lÄ?Ă­ oblasti hĂĄch o jakĂŠkoli reformÄ&#x203A; a jejĂ­ prosaditelnosti a hlavnÄ&#x203A; s velikĂ˝mi politickĂ˝mi nĂĄklady a nejistĂ˝m efektem. MUDr. TomĂĄĹĄ JulĂ­nek, MBA, o efektu zamýťlenĂ˝ch cĂ­lĹŻ. Ty mohou na papĂ­Ĺ&#x2122;e vypadat senĂĄtor, Ä?len expertnĂ­ho vyjednĂĄvacĂ­ho tĂ˝mu za ODS bohulibÄ&#x203A;, ale teprve Ĺživot ukĂĄĹže, jakĂĄ bude praxe. Zcela

www.zdravky.cz | roÄ?nĂ­k 59, Ä?Ă­slo 23, 26. Ä?ervence 2010 | adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, zdravky.redakce@ambitmedia.cz, tel. 222 352 576, fax 222 352 572 ĹĄĂŠfredaktor: Jan KulhavĂ˝, jan.kulhavy@ambitmedia.cz | redakce: Mgr. TomĂĄĹĄ PolĂĄk, zĂĄstupce ĹĄĂŠfredaktora, tomas.polak@ambitmedia.cz | Ing. Jana TlapĂĄkovĂĄ, vedoucĂ­ KongresovĂŠho listu, jana.tlapakova@ambitmedia.cz | Mgr. JiĹ&#x2122;Ă­ Ĺ irokĂ˝, vedoucĂ­ LĂŠkaĹ&#x2122;skĂ˝ch listĹŻ, jiri.siroky@ambitmedia.cz | PhDr. Helena ChvĂĄtalovĂĄ, helena.chvatalova@ ambitmedia.cz | spolupracovnĂ­ci redakce: Mgr. KristĂ˝na Ä&#x152;ilĂ­kovĂĄ, Mgr. Josef Gabriel, PharmDr. Jana MilerovĂĄ | grafickĂĄ Ăşprava: JindĹ&#x2122;ich StudniÄ?ka jazykovĂĄ redakce: PhDr. Eva WiÄ&#x2021;azovĂĄ

Inzerce

Mylan Pharmaceuticals s.r.o. PrĹŻbÄ&#x203A;ĹžnĂĄ 1108/77, 100 00 Praha 10, tel: 274 770 201, fax: 274 772 648 officecz@mylan.com, www.mylan.com

SystĂŠm platĹŻ pĹ&#x2122;inĂĄĹĄĂ­ pro zamÄ&#x203A;stnavatele, zĹ&#x2122;izovatele a veĹ&#x2122;ejnou sprĂĄvu transparentnĂ­ regulaci odmÄ&#x203A;Ĺ&#x2C6;ovĂĄnĂ­, kterĂĄ umoĹžĹ&#x2C6;uje lĂŠpe plĂĄnovat nĂĄklady. Je spravedlivĂ˝ a odpovĂ­dĂĄ principu â&#x20AC;&#x17E;za stejnou prĂĄci stejnĂĄ odmÄ&#x203A;naâ&#x20AC;&#x153;. SystĂŠm je i dostateÄ?nÄ&#x203A; flexibilnĂ­. Obsahuje sloĹžky, jejichĹž výťe nenĂ­ prĂĄvnĂ­m pĹ&#x2122;edpisem stanovena a mĹŻĹže bĂ˝t upravena buÄ? v kolektivnĂ­ smlouvÄ&#x203A; (výťe i pravidla pro pĹ&#x2122;iznĂĄnĂ­), nebo individuĂĄlnÄ&#x203A;. Nemocnice, kterĂŠ odmÄ&#x203A;Ĺ&#x2C6;ujĂ­ platem (pĹ&#x2122;Ă­spÄ&#x203A;vkovĂŠ organizace stĂĄtu, krajĹŻ a obcĂ­), majĂ­ lepĹĄĂ­ bilanci hospodaĹ&#x2122;enĂ­ neĹž nemocnice, kterĂŠ odmÄ&#x203A;Ĺ&#x2C6;ujĂ­ mzdou (obchodnĂ­ spoleÄ?nosti). PĹ&#x2122;itom smyslem transformace nemocnic zĹ&#x2122;izovanĂ˝ch kraji v uplynulĂ˝ch dvou volebnĂ­ch obdobĂ­ch mÄ&#x203A;lo bĂ˝t zlepĹĄenĂ­ hospodaĹ&#x2122;enĂ­ prostĹ&#x2122;ednictvĂ­m flexibility odmÄ&#x203A;Ĺ&#x2C6;ovĂĄnĂ­ mzdou.

vydavatel: Ambit Media, a. s. | www.ambitmedia.cz | pĹ&#x2122;edseda pĹ&#x2122;edstavenstva: OndĹ&#x2122;ej NovotnĂ˝ | ĹĄĂŠfredaktor zdravotnickĂ˝ch titulĹŻ: Jan KulhavĂ˝, jan.kulhavy@ambitmedia.cz | marketing: Petr Belica, marketing manager, petr.belica@ambitmedia.cz, tel. 725 826 433 | obchod: Alexandra ManovĂĄ, group sales manager, alexandra.manova@ambitmedia.cz, tel. 222 352 574, 724 811 983 | Mgr. Dana StripaiovĂĄ, key account manager, dana.stripaiova@ambitmedia.cz, tel. 725 778 001 | MarkĂŠta Ĺ imonĂ­Ä?kovĂĄ, key account manager, marketa.simonickova@ambitmedia.cz, tel. 734 355 409 | Josef MĂźller, key account manager, josef.muller@ambitmedia.cz, tel. 725 826 434 | personĂĄlnĂ­ inzerce: Petra Ĺ tefanovĂĄ, radkova.inzerce@ambitmedia.cz, tel. 725 778 015 | tisk: AHOMI, s. r. o., U LouĹže 579, 250 67 Klecany | pĹ&#x2122;edplatnĂŠ Ä&#x152;R: POSTSERVIS, oddÄ&#x203A;lenĂ­ pĹ&#x2122;edplatnĂŠho, PodÄ&#x203A;bradskĂĄ 39, 190 00 Praha 9, fax 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz | pĹ&#x2122;edplatnĂŠ SR: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a. s., oddelenie inej formy predaja, VajnorskĂĄ 137, 830 00 Bratislava 3, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk | cena pro pĹ&#x2122;edplatitele 19 KÄ? / 1,25 â&#x201A;Ź (samostatnÄ&#x203A; 26 KÄ?), roÄ?nĂ­ pĹ&#x2122;edplatnĂŠ: 799 KÄ? / 52,50 â&#x201A;Ź | registrace: MK Ä&#x152;R E 18649 UzĂĄvÄ&#x203A;rka tohoto Ä?Ă­sla 22. Ä?ervence 2010. PĹ&#x2122;Ă­ĹĄtĂ­ Ä?Ă­slo vychĂĄzĂ­ 16. srpna 2010 | VolnÄ&#x203A; neprodejnĂŠ, urÄ?eno odbornĂŠ zdravotnickĂŠ veĹ&#x2122;ejnosti. PĹ&#x2122;etisk a jakĂŠkoliv ĹĄĂ­Ĺ&#x2122;enĂ­ je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. NevyŞådanĂŠ pĹ&#x2122;Ă­spÄ&#x203A;vky se nevracejĂ­. Redakce neodpovĂ­dĂĄ za jazykovou sprĂĄvnost inzerĂĄtĹŻ. | VychĂĄzĂ­ minimĂĄlnĂ­m distribuovanĂ˝m nĂĄkladem 25 000 vĂ˝tiskĹŻ. | Copyright Š Ambit Media, a. s., 2010


! ! LĂ&#x2030;KAĹ&#x2DC;SKĂ&#x2030; LISTY

! Ĺ&#x2DC;ĂĄdkovĂĄ inzerce ! ! VOLNĂ MĂ?STA ! LĂŠkaĹ&#x2122; pro ORL

0CKFEOBDĂ&#x2026;LVQĂ&#x2039;O;ESBWPUOJDLĂ&#x2022;DIOPWJO ohodnocenĂ­. TĂ˝den dovolenĂŠ navĂ­c, tĂ˝den na vzdÄ&#x203A;lĂĄvĂĄnĂ­, HPP, DPP. PoĹžadujeme: VĹ , odbornou/specializovanou zpĹŻsobilost. Kontakt: lucie.madejewska@mediclinic.cz.

! Kardiolog Ă&#x161;stĂ­ nad OrlicĂ­ - kardiolog, nĂĄstup ihned/dohodou za odpovĂ­dajĂ­cĂ­ platovĂŠ ohodnocenĂ­. TĂ˝den dovolenĂŠ navĂ­c, tĂ˝den na vzdÄ&#x203A;lĂĄvĂĄnĂ­, HPP, DPP. PoĹžadujeme: VĹ , odbornou/specializovanou zpĹŻsobilost. Kontakt: lucie.madejewska@mediclinic.cz.

! PraktickĂ˝ lĂŠkaĹ&#x2122;

! PraktickĂ˝ lĂŠkaĹ&#x2122;

MoravskĂĄ TĹ&#x2122;ebovĂĄ â&#x20AC;&#x201C; praktickĂ˝ lĂŠkaĹ&#x2122;, nĂĄstup ihned/dohodou za odpovĂ­dajĂ­cĂ­ platovĂŠ ohodnocenĂ­. TĂ˝den dovolenĂŠ navĂ­c, tĂ˝den na vzdÄ&#x203A;lĂĄvĂĄnĂ­, HPP, DPP. PoĹžadujeme: VĹ , odbornou/specializovanou zpĹŻsobilost. Kontakt: lucie.madejewska@mediclinic.cz.

VrchlabĂ­ â&#x20AC;&#x201C; praktickĂ˝ lĂŠkaĹ&#x2122;, nĂĄstup ihned/dohodou za odpovĂ­dajĂ­cĂ­ platovĂŠ ohodnocenĂ­. TĂ˝den dovolenĂŠ navĂ­c, tĂ˝den na vzdÄ&#x203A;lĂĄvĂĄnĂ­, HPP, DPP. PoĹžadujeme: VĹ , odbornou/specializovanou zpĹŻsobilost. Kontakt: lucie.madejewska@mediclinic.cz.

! Dermatovenerolog

! LĂŠkaĹ&#x2122; pro ORL

BruntĂĄl â&#x20AC;&#x201C; dermatovenerolog, nĂĄstup ihned/ dohodou za odpovĂ­dajĂ­cĂ­ platovĂŠ ohodnocenĂ­. TĂ˝den dovolenĂŠ navĂ­c, tĂ˝den na vzdÄ&#x203A;lĂĄvĂĄnĂ­, HPP, DPP. PoĹžadujeme: VĹ , odbornou/specializovanou zpĹŻsobilost. Kontakt: lucie.madejewska@mediclinic.cz.

Hranice na MoravÄ&#x203A;, HustopeÄ?e â&#x20AC;&#x201C; lĂŠkaĹ&#x2122; pro ORL, nĂĄstup ihned/dohodou za odpovĂ­dajĂ­cĂ­ platovĂŠ ohodnocenĂ­. TĂ˝den dovolenĂŠ navĂ­c, tĂ˝den na vzdÄ&#x203A;lĂĄvĂĄnĂ­, HPP, DPP. PoĹžadujeme: VĹ , odbornou/specializovanou zpĹŻsobilost. Kontakt: lucie.madejewska@mediclinic.cz.

! PraktickĂ˝ lĂŠkaĹ&#x2122;

! Chirurg

Jablonec nad Nisou â&#x20AC;&#x201C; praktickĂ˝ lĂŠkaĹ&#x2122;, nĂĄstup ihned/dohodou za odpovĂ­dajĂ­cĂ­ platovĂŠ

Ĺ˝atec â&#x20AC;&#x201C; chirurg, nĂĄstup ihned/dohodou za odpovĂ­dajĂ­cĂ­ platovĂŠ ohodnocenĂ­. TĂ˝den do-

" " %(")       "   #  $ "  "" 

     """  "&)&"  """ 

"" ("&)(")( '"  ",  """% "# &"&)&" """ + """, &"%(" 

 $$ "$ " " &", "!"  (" '$$( ""$

"","

  "(&" %(" 

( "  (" ( "  ( "  *



 4UBOEBSEOĂ&#x2026; SPĂ&#x20AC;OĂ&#x2026;

,Ă&#x20AC;



 4UVEFOUTLĂ SPĂ&#x20AC;OĂ&#x2026;

,Ă&#x20AC;



 #BMĂ&#x2026;Ă&#x20AC;FL  SPĂ&#x20AC;OĂ&#x2026; ,Ă&#x20AC;



TQFDJšMOĂ&#x2026;OBCĂ&#x2026;ELBLPNCJOBDFQĂ?FEQMBUOĂ IP;ESBWPUOJDLĂ&#x2022;DIOPWJOB'MPSFODF

1Ă?FEQMBUOĂ [BISOVKFĂ&#x20AC;Ă&#x2026;TFM;ESBWPUOJDLĂ&#x2022;DIOPWJOWĂ&#x20AC;FUOĂ&#x201E; QSBWJEFMOĂ&#x2022;DIQĂ?Ă&#x2026;MPI-Ă LBĂ?TLĂ MJTUZB,POHSFTPWĂ&#x2022;MJTU

'",563" /¼²%"+&

0%#¤3"5&-

OFWZQMĂ&#x160;VKUF KTPVMJTIPEOĂ TPECĂ&#x201E;SBUFMFN

5JUVM 0SHBOJ[BDF +NĂ OPBQĂ?Ă&#x2026;KNFOĂ&#x2026; "ESFTB 0SHBOJ[BDF 14 BNĂ&#x201E;TUP 0CPSĂ&#x20AC;JOOPTUJ *  "ESFTB %*  14 BNĂ&#x201E;TUP 5FMFGPO 5FMFGPO &NBJM &NBJM ;QĂ&#x2018;TPCĂ&#x2019;ISBEZ 7ZQMOĂ&#x201E;OĂ&#x2022;LVQĂ&#x2039;O[BtMFUFQPtUPVOBBESFTV 1PTUTFSWJT PEEĂ&#x201E;MFOĂ&#x2026;QĂ?FEQMBUOĂ IP 1PEĂ&#x201E;CSBETLš 1SBIB  GBYFNOBĂ&#x20AC;Ă&#x2026;TMPOFCPFNBJMFNOBBESFTVQSFEQMBUOF!BNCJUNFEJBD[ 1Ă?FEQMBUOĂ TJNĂ&#x2018;xFUFPCKFEOBUUBLĂ OBCF[QMBUOĂ JOGPMJODF FTLĂ QPtUZ OFCPXFCPWĂ&#x2022;DITUSšOLšDIXXXQFSJPEJLD[

TMPxFOLB

GBLUVSB

%BUVN 1PEQJT

7ZQMOĂ&#x201E;OĂ&#x2026;NBQPEQJTFNUPIPUPLVQĂ&#x2039;OVTPVIMBTĂ&#x2026;NTUĂ&#x2026;N BCZWZEBWBUFMTUWĂ&#x2026;"NCJU.FEJB BT TISPNBxĂ&#x2021;PWBMPB[QSBDPWšWBMPWFTNZTMV[šLPOBĂ&#x20AC;4C PPDISBOĂ&#x201E;PTPCOĂ&#x2026;DI Ă&#x2019;EBKĂ&#x2018; WQMBUOĂ N[OĂ&#x201E;OĂ&#x2026;PTPCOĂ&#x2026;Ă&#x2019;EBKFVWFEFOĂ WPCKFEOBDĂ&#x2026;NLVQĂ&#x2039;OV 4Ă&#x2019;QMOĂ&#x2022;NQPVĂ&#x20AC;FOĂ&#x2026;NPPDISBOĂ&#x201E;PTPCOĂ&#x2026;DIĂ&#x2019;EBKĂ&#x2018;KTFNTFTF[OšNJMOBXFCPWĂ&#x2022;DITUSšOLšDIWZEBWBUFMFXXXBNCJUNFEJBD[5ZUPĂ&#x2019;EBKFQPTLZUVKJEPCSPWPMOĂ&#x201E;

# volenĂŠ navĂ­c, tĂ˝den na vzdÄ&#x203A;lĂĄvĂĄnĂ­, HPP, DPP. PoĹžadujeme: VĹ , odbornou/specializovanou zpĹŻsobilost. Kontakt: lucie.madejewska@mediclinic.cz.

praxe. Volat mezi 13. a 14. hod. nebo mezi 18. a 19. hod na tel.: 608 512 454. E-mail: lkuptaj@seznam.cz.

nost vĂ˝pomoci 1 aĹž 3x tĂ˝dnÄ&#x203A;, pĹ&#x2122;edĂĄnĂ­ praxe dle dohody. VĂ­ce info na tel.: 602 185 482

! RehabilitaÄ?nĂ­ lĂŠkaĹ&#x2122;

! Psychiatr

! PĹ&#x2122;enechĂĄnĂ­ praxe

Poliklinika Ĺ˝Ä?ĂĄr nad SĂĄzavou, p. o., pĹ&#x2122;ijme lĂŠkaĹ&#x2122;e do ordinace dÄ&#x203A;tskĂŠ a dorostovĂŠ psychiatrie. DalĹĄĂ­ informace: Mgr. SlavomĂ­r Pipa, tel.: 603 570 852, e-mail: pipa@poliklinikazr.cz.

MoravskoslezskĂ˝ kraj â&#x20AC;&#x201C; pĹ&#x2122;enechĂĄm praxi alergologa-imunologa, zn. jen vĂĄĹžnĂŠ jednĂĄnĂ­. Kontakt: tel.: 603 887 852 nebo 556 401 207 pouze PO odpoledne, ST, PĂ dopoledne.

! Fyzioterapeut

Poliklinika Ĺ˝Ä?ĂĄr nad SĂĄzavou nabĂ­zĂ­ k prodeji trakÄ?nĂ­ stĹŻl, vĂ˝robce Sanitas elektric. Cena dohodou 1500 KÄ?. DalĹĄĂ­ informace na tel.: 566 690 233 nebo na www.poliklinikazr.cz.

JiĹžnĂ­ Ä&#x152;echy â&#x20AC;&#x201C; lĂŠkaĹ&#x2122; s kvalifikacĂ­ v oboru rehabilitaÄ?nĂ­ a fyzikĂĄlnĂ­ medicĂ­na, znalĂ˝ manuĂĄlnĂ­ medicĂ­ny. Plat 50 000 KÄ?, k dispozici byt nebo Ĺ&#x2122;adovĂ˝ RD. Kontakt: rehaclinic@seznam.cz, tel.: 602 809 301.

! Neurolog Poliklinika Denisovo nĂĄbĹ&#x2122;eŞí, s. r. o., v Plzni pĹ&#x2122;ijme do trvalĂŠho pracovnĂ­ho pomÄ&#x203A;ru neurologa na plnĂ˝ Ăşvazek. V pĹ&#x2122;Ă­padÄ&#x203A; zĂĄjmu nebo nutnosti zajistĂ­me ubytovĂĄnĂ­. E-mail: pdnplzen@volny.cz, tel.: 378 218 417.

! ZdravotnĂ­ sestra  (" 

"" (" %"   "" " "$ "!" " (""  % ""'$(" "$"$ " $""    "*"!""  "      !  

3

0CKFEOšWšNQ�FEQMBUOà 

#

NestĂĄtnĂ­ zdravotnickĂŠ zaĹ&#x2122;Ă­zenĂ­ v Praze 8 pĹ&#x2122;ijme ORL lĂŠkaĹ&#x2122;e i pĹ&#x2122;ed atestacĂ­, lĂŠpe po absolvovĂĄnĂ­ povinnĂ˝ch ståŞí, moĹžnĂŠ na celĂ˝ i Ä?ĂĄsteÄ?nĂ˝ Ăşvazek. PoĹžadovĂĄna spolehlivost. NabĂ­zĂ­me zajĂ­mavou prĂĄci, dobrĂŠ pracovnĂ­ podmĂ­nky. Kontakt: tel.: 283 024 317, mob.: 774 229 170, e-mail: lenka.bouskova@seznam.cz, http://comhealth.cz.

PĹ&#x2DC;Ă?LOHA ZDRAVOTNICKĂ?CH NOVIN 23 | 2010

#

Ä&#x152;Ă?SLO 16 " 26. Ä&#x152;ER VENCE 2010

PĹ&#x2122;ijmu okamĹžitÄ&#x203A; zdravotnĂ­ sestru do urologickĂŠ ambulance v Praze 10 na dennĂ­ jednosmÄ&#x203A;nnĂ˝ provoz i na zkrĂĄcenĂ˝ Ăşvazek. SpÄ&#x203A;chĂĄ! NĂĄstup okamĹžitÄ&#x203A;, nutnĂĄ chirurgickĂĄ

! Prodej vybavenĂ­

Poliklinika Ĺ˝Ä?ĂĄr nad SĂĄzavou, p. o., pĹ&#x2122;ijme do pracovnĂ­ho pomÄ&#x203A;ru vystudovanĂŠho fyzioterapeuta. DalĹĄĂ­ informace na tel.: 603 570 852, e-mail: pipa@poliklinikazr.cz.

PersonĂĄlnĂ­ inzerce je pro soukromĂŠ osoby pĹ&#x2122;edplatitele zdarma. Pro ostatnĂ­ dle cenĂ­ku: do 5 Ĺ&#x2122;ĂĄdkĹŻ 550 KÄ?, do 10 Ĺ&#x2122;ĂĄdkĹŻ 1100 KÄ?, do 15 Ĺ&#x2122;ĂĄdkĹŻ 1600 KÄ?, do 20 Ĺ&#x2122;ĂĄdkĹŻ 2000 KÄ?, do 30 Ĺ&#x2122;ĂĄdkĹŻ 2900 KÄ?, za kaĹždĂ˝ch dalĹĄĂ­ch zapoÄ?atĂ˝ch 10 Ĺ&#x2122;ĂĄdkĹŻ 900 KÄ? (cena za 1 uveĹ&#x2122;ejnÄ&#x203A;nĂ­, bez DPH). PĹ&#x2122;Ă­jem Ĺ&#x2122;ĂĄdkovĂŠ inzerce na e-mailu: radkova.inzerce@ambitmedia.cz, tel.: 725 778 015.

! ! OSTATNĂ? ! NabĂ­dka ordinace HoĹ&#x2122;ice, okr. JiÄ?Ă­n â&#x20AC;&#x201C; prodĂĄm nebo pronajmu prosperujĂ­cĂ­ koĹžnĂ­ ordinaci v centru mÄ&#x203A;sta, lĂŠkĂĄrna v domÄ&#x203A;, parkoviĹĄtÄ&#x203A; v blĂ­zkosti. MoĹž-

Inzerce

EUROPE UNITED

,1'(876&+/$1'$5%(,7(1 $OOH)$&+Â&#x2020;5=7(XQGÂ&#x2020;5=7(',($1'(5(5:(5%81* (,1(563(=,$/,6$7,21,17(5(66,(576,1' VLQGYRQXQVKHU]OLFKVWHLQJHODGHQ]XU7HLOQDKPHDPQHXHQ5HNUXWLHUXQJVSURMHNW IžUGHXWVFKH.UDQNHQKÂŚXVHU

816(5($1)25'(581*(1

:,568&+(18$

:,59(5)Â&#x17E;*(1Â&#x17E;%(55(,&+((5)$+581*(1

1(852/2*(1 .,1'(581'-8*(1'0(',=,1Â&#x2020;5=7( $1Â&#x2020;67+(6,2/2*(1 $//*(0(,1&+,585*(1 81)$//&+,585*(1 ,11(5(0(',=,1Â&#x2020;5=7( 816(5$1*('%27

IHVWHXQGVWDELOH$QVWHOOXQJLQGHXWVFKHQ.UDQNHQKÂŚXVHUQXQG.OLQLNHQ JXWHĆ&#x201A;QDQ]LHOOH%HGLQJXQJHQ ZHLWHUELOGHQGHULQWHQVLYHUVWDWLRQÂŚU'HXWVFKVSUDFKNXUV NRVWHQORVH8QWHUNXQIW9HUSĆ&#x192;HJXQJXQGĆ&#x201A;QDQ]LHOOH8QWHUVWžW]XQJZÂŚKUHQG GHVVWDWLRQÂŚUHQ.XUVHVLQ:DUVFKDX +LOIHEHLGHU$QPHOGXQJXQGEHLP8P]XJ

JUXQGOHJHQGH.HQQWQLVVHGHUGHXWVFKHQ6SUDFKH

HVVLQGPLWXQVFDÂ&#x2020;U]WHXQG=DKQÂŚUW]HPLWGHUHQ)DPLOLHQYHUUHLVW ZLUDUEHLWHQ]XVDPPHQPLW.UDQNHQKÂŚXVHUQLQVHFKVHXURSÂŚLVFKHQ/ÂŚQGHUQ ZLUKDEHQHLQHUIROJUHLFKHV6FKXOXQJVV\VWHPHUDUEHLWHW

:LOOVW'XPHKUHUIDKUHQ"6HW]HGLFKPLWXQVLQ.RQWDNW

=X]DQQD-HQGU\F]NRWHO ]X]DQQDMHQGU\F]NR#SDUDJRQDFRP :LUODGHQDOOHHLQGLHQHXHLQWHUDNWLYH+RPHSDJHYRQ3DUDJRQD]XEHVXFKHQ

ZZZSDUDJRQDFRP


Tabulka 3. P&ehled perorálních antivirotik pro ambulantní terapii pásového oparu u imunokompetentních pacient$

Lé!ivá látka acyklovir valacyklovir

Dávkování 5x800 mg (po 4-5 hod.) 3x1000 mg (po 8 hod.)

Délka podávání

Nej!ast"j'í ne(ádoucí ú!inky

D$le(itá omezení

FARMAKOTERAPEUTICKÉ INFORMACE Měsíčník pro lékaře a farmaceuty

7-10 dní

nauzea, bolesti hlavy

úprava dávky p%i renální insuficienci

7 dní

nauzea, bolesti hlavy

úprava dávky p%i renální insuficienci

jevení se v$sevu. U p%estárl$ch osob se protivirová lé&ba zva'uje i po více ne' 7 dnech od prvního v$sevu (vzhledem k riziku diseminace a v$razné bolesti)17,18/. Komplikované pr)b"hy pásového oparu jako je posti'ení CNS nebo infekce diseminovaná do orgán) se lé&í parenteráln" podávan$m ACV, a to v dávce 20 mg/kg a den. Doporu&ená délka lé&by je v t"chto p%ípadech 14 dn). Del#í terapie se u'ívá u imunokompromitovan$ch osob a u záva'n$ch neurologick$ch posti'ení (nap%. chronická VZV encefalitida u HIV-pozitivních osob), kdy se ACV podává a' 3 t$dny19/. Záv"r Diagnostické a terapeutické mo'nosti infekcí vyvolan$ch HSV-1, HSV-2 i VZV se v posledních dvou desetiletích v$znamn" zlep#ily. Do rutinní praxe se tak dostaly zcela nové diagnostické metody (nap%. vy#et%ení typov" specifick$ch protilátek a PCR) a b"'n" dostupn$mi se stala ú&inná virostatika, která jsou málo toxická a mají vysokou genetickou bariéru proti rozvoji virové rezistence. Tato fakta by m"la vést k p%ehodnocení dosud p%eva'ujících zp)sob) diagnostiky a lé&by uveden$ch herpetick$ch infekcí.

7. 8. 9. 10.

11. 12.

1. Lobovská A. Infek&ní nemoci. Praha: Karolinum, 2002. 2. Lobovská A, Holub M. Diagnostika infek&ních nemocí. In: Zima T et al (Eds). Laboratorní diagnostika. 2. vydání. Praha: Galén Karolinum, 2007. 3. Hayden FG. Antiviral drugs (other than antiretrovirals). In: Mandell GL, Bennett JE, Dolin R. Principles and Practice of Infectious Diseases. Philadelphia: Elsevier Churchill Livingstone, 2005. 4. Stone KM, Reiff-Eldridge R, White AD, et al. Pregnancy outcomes following systemic prenatal acyclovir exposure: Conclusions from the international acyclovir pregnancy registry, 1984-1999. Birth Defects Res A Clin Mol Teratol 2004; 70: 2017. 5. Lafferty WE, Downey L, Celum C, Wald A. Herpes simplex virus type 1 as a cause of genital herpes: impact on surveillance and prevention. J Infect Dis 2000; 181: 1454-7. 6. Schmutzhard J, Merete Riedel H, Zweygberg Wirgart B, et al. Detection of herpes simplex virus type 1, herpes simplex virus

14. 15. 16. 17. 18. 19.

Postup, jak!m jsou na"e #lánky p$ipravovány: témata navr%ená redak#ní radou jsou zpracovávána vybran!mi odborníky z oboru a procházejí recenzí a event. dopracováním oponenty a redak!ní radou. Autor má mo"nost vlastního kritického pohledu, ale !lánky reprezentují i názor redak!ní rady. Nadále proto nebudeme autory uvád#t, v posledním #ísle ka%dého ro#níku v"ak naleznete souhrnné pod&kování v"em, kte$í pro nás #lánky do p$íslu"ného ro#níku napsali. Podobn& pracují i ostatní nezávislé lékové bulletiny (nap$. britsk! DTB), sdru%ené v Mezinárodní spole#nosti lékov!ch bulletin' (ISDB), jejím% $ádn!m #lenem jsou Farmakoterapeutické informace od roku 1996. Farmakoterapeutické informace jsou vydávány Státním ústavem pro kontrolu lé#iv a distribuovány jako p$íloha #asopisu Tempus Medicorum, (asopisu #esk!ch lékárník' a Zdravotnick!ch novin. Materiál publikovan! ve FI nem'%e b!t pou%íván pro %ádnou formu reklamy, prodeje nebo publicity, ani nesmí b!t reprodukován bez svolení.

4

FI ! !íslo 7-8/2010

Obsah Diagnostika a terapie infekcí vyvolaných viry herpes simplex a varicella-zoster ...............................................................................................1

DIAGNOSTIKA A TERAPIE INFEKCÍ VYVOLAN!CH VIRY HERPES SIMPLEX A VARICELLA-ZOSTER Úvod Herpetické viry jsou odpov"dné za #irokou #kálu lidsk$ch i zví%ecích infekcí. Lidské herpetické viry jsou geopolitn" roz#í%eny. A&koliv mají odli#né biologické vlastnosti, je jim spole&ná schopnost latentn" infikovat hostitele a dlouhodob" p%e'ívat v jeho bu(kách. Rod Herpesviridae, do kterého lidské herpetické viry pat%í, zahrnuje více ne' 100 r)zn$ch vir). Genomy t"chto vir) jsou tvo%eny deoxyribonukleovou kyselinou (DNA). Struktura herpetick$ch vir) je slo'itá a tyto viry pat%í mezi v)bec nejv"t#í známé virové agens. Lidské herpetické viry jsou rozd"leny na t%i podskupiny: Alphaherpesvirinae, Betaherpesvirinae a Gammaherpesvirinae (za%azení jednotliv$ch vir) do skupin je uvedeno vtabulce 1)1/.

Antivirotika ú!inná proti HSV a VZV V !eské republice jsou b"'n" dostupná dv" antivirotika, která p)sobí proti HSV a VZV – acyklovir a valacyklovir. Acyklovir (ACV) je prov"%en$ preparát, kter$ je pou'íván od roku 1984. Mechanizmus protivirového ú&inku ACV spo&ívá v inhibici virové polymerázy, která je d)le'itá pro syntézu virové DNA. ACV v#ak musí b$t nejd%íve aktivován, co' je zaji#t"no enzymem thymidinkinázou, kter$ je p%ítomen ve 40-100x vy##í koncentraci ve virem infikovan$ch bu(kách. ACV má relativn" malou biologickou dostupnost, z gastrointestinálního traktu se vst%ebává pouze 15-20 % podané dávky. ACV má také krátk$ biologick$ polo&as, kter$ je 2,5 - 3 hodiny. Biologick$ polo&as

Tabulka 1. Rozd"lení lidsk#ch herpetick#ch vir$ a jimi nej!ast"ji vyvolané infekce Podskupina Alphaherpesvirinae Betaherpesvirinae Gammaherpesvirinae

Virus herpes simplex virus typ 1 (HSV-1) herpes simplex virus typ 2 (HSV-2) varicella-zoster virus (VZV) cytomegalovirus (CMV) lidsk$ herpetick$ virus typ 6 (HHV-6) lidsk$ herpetick$ virus typ 7 (HHV-7) virus Epstein-Barrové (EBV) lidsk$ herpetick$ virus typ 8 (HHV-8)

Lidské herpetické infekce mají zna&n$ rozsah klinick$ch projev). Primární infekce herpetick$mi viry &asto prob"hne asymptomaticky, m)'e se v#ak projevit charakteristick$mi p%íznaky nebo vzácn" zp)sobí diseminované onemocn"ní s posti'ením r)zn$ch orgán) a fatálním pr)b"hem (p%edev#ím u nemocn$ch s n"kter$mi primárními imunodeficiencemi). Po primární nákaze herpetické viry p%e'ívají v bu(kách hostitele. Tato latentní infekce v"t#inou nezp)sobuje 'ádné klinické p%íznaky, nicmén" vlivem r)zn$ch okolností na stran" hostitele i viru m)'e dojít k její reaktivaci. Spektrum klinick$ch projev), které se po reaktivaci objeví, je #iroké. Ve v"t#in" p%ípad) nep%edstavuje reaktivace ohro'ení hostitele. V$jimkou je p%ítomnost záva'né imunodeficience (p%edev#ím sekundární), kdy reaktivace latentní herpetické infekce m)'e vést k diseminovanému posti'ení orgán) a ke smrti imunokompromitovaného pacienta. V primární pé&i pat%í k nej&ast"ji diagnostikovan$m herpetick$m infekcím infekce vyvolané alfaherpetick$mi viry – tj. herpes simplex virus typ 1 (HSV-1), herpes simplex virus typ 2 (HSV-2) a varicella-zoster virus (VZV). Diagnostika infekcí vyvolan$ch alfaherpetick$mi viry je v"t#inou klinická, nicmén" v posledním desetiletí do#lo ke zna&nému pokroku v laboratorní diagnostice herpetick$ch infekcí2/. Sou&asn" se také roz#í%ily mo'nosti specifické protivirové terapie, její' preskripce ji' není vázána pouze na ambulantní specialisty &i nemocni&ní za%ízení.

FI ! !íslo 7-8/2010

Infek!ní nemoci labiální opar genitální opar plané ne#tovice a pásov$ opar infek&ní mononukleóza #está d"tská nemoc (exanthema subitum) exanthema subitum infek&ní mononukleóza Kaposiho sarkom a Castelmanova nemoc je v$znamn" prodlou'en u pacient) s anurií, co' souvisí s jeho vylu&ováním ledvinami (nemetabolizovan$ ACV je vylu&ován ledvinami ze 60-90 %)3/. ACV má málo ne'ádoucích ú&ink). Ovlivn"ní renálních funkcí bylo zaznamenáno u 5 % pacient) lé&en$ch parenterálním ACV. P%i podávání perorálního ACV bylo ovlivn"ní renálních funkcí pozorováno vzácn" podobn" jako dal#í ne'ádoucí ú&inky, které zahrnují bolesti hlavy, nauzeu, pr)jem a ko'ní alergické reakce. U mal$ch d"tí byly v$jime&n" zaznamenány leukopenie a trombocytopenie. Lokáln" aplikovan$ ACV m)'e zp)sobit p%echodn" pálení, p%i jeho aplikaci na sliznice vyvolá iritaci a není proto schválen pro vaginální pou'ití. ACV je mo'né pou'ít v gravidit", je hodnocen v kategorii B. P%i jeho podání v t"hotenství nebyl pozorován zv$#en$ v$skyt vrozen$ch v$vojov$ch vad4/. Za zcela bezpe&n$ se ACV pova'uje ve 2. polovin" gravidity. Z lékov$ch interakcí je d)le'ité zv$#ení nefrotoxicity p%i sou&asném pou'ití nefrotoxick$ch preparát). ACV má a' 10x siln"j#í ú&inek proti HSV-1 a HSV-2 ne' proti VZV. Co se t$&e rezistence HSV k ACV, její v$skyt je u imunokompetentních pacient) nízk$, a to i p%i dlouhodobém podávání ACV. Vy##í záchyt ACV rezistentních mutant byl pozorován pouze u imunokompromitovan$ch pacient) (3 %). Valacyklovir (VCV; l-valyl ester ACV) je preparát s lep#ími farmakokinetick$mi vlastnostmi: má asi 3 - 5x lep#í vst%ebávání

1

ZDRAVOTNICKÉ NOVINY

$éfredaktor: MUDr. Marie Alu"íková, CSc. Odborní redakto%i: MUDr. Jana Mladá, MUDr. Martina Kotulková V&konn& redaktor: RNDr. Blanka Pospí"ilová, CSc. Redak!ní rada: Doc. MUDr. ). Alu"ík, CSc., IPVZ; PharmDr. M. Bene", SÚKL; Doc. MUDr. J. Fanta, DrSc., ONP P$íbram; Prof. MUDr. Z. Fendrich, CSc., FaFUK; RNDr. J. Kramlová, lékárna FN Motol; MUDr. J. Lyer, Sante; MUDr. Jitka Pato#ková, PhD., Ústav farmakologie 3. LF UK; Doc. MUDr. B. Seifert, PhD., praktick! léka$; MUDr. H. Skalická, CSc., soukrom! kardiolog; Prof.MUDr. T. Van&k, CSc., FNKV; Prof. MUDr. J. *ivn!, DrSc., VFN. Poradní sbor: Doc. MUDr. A. Hahn, CSc., FNKV; Doc. MUDr. K. Hynek, CSc., VFN; MUDr. M. Jirásková, CSc., VFN; Doc. MUDr. F. Perlík, CSc., VFN; Doc. MUDr. E. R'%i#ková, CSc., VFN; Prof. MUDr. J. )vihovec, DrSc., 2. LF UK; Doc. MUDr. P. Vav$ík, CSc., VFN; MUDr. V. Vomá#ka, FTN. Náklad 52.000 v!tisk' ISSN 1211 – 0647 Korespondenci zasílejte na adresu: Redakce FI, Státní ústav pro kontrolu lé#iv, )robárova 48, 100 41 Praha 10 MK 'R E 7101 Na internetu naleznete FI na domovské stránce SÚKL (www.sukl.cz).

2010

! ! SERVIS

13.

Literatura

type 2 and varicella-zoster virus in skin lesions. Comparison of real-time PCR, nested PCR and virus isolation. J Clin Virol 2004; 29: 120-6. Dwyer DE, Cunningham AL. Herpes simplex and varicellazoster virus infections. Med J Aust 2002; 177: 267-73. Cernik C, Gallina K, Brodell RT. The treatment of herpes simplex infections: an evidence-based review. Arch Intern Med 2008; 168: 1137-44. Bell DJ, Suckling R, Rothburn MM, et al. Management of suspected herpes simplex virus encephalitis in adults in a U.K. teaching hospital. Clin Med 2009; 9: 231-5. Schloss L, Falk KI, Skoog E, Brytting M, Linde A, Aurelius E. Monitoring of herpes simplex virus DNA types 1 and 2 viral load in cerebrospinal fluid by real-time PCR in patients with herpes simplex encephalitis. J Med Virol 2009; 81: 1432-7. Holub M, Aster V, Roubalová K, Záhumensk$ J, Radina J. Doporu&en$ postup pro diagnostiku a terapii genitálního herpesu u 'en. Klin mikrobiol inf lék 2009; 15: 102-6. Brown ZA, Wald A, Morrow RA, et al. Effect of serologic status and cesarean delivery on transmission rates of herpes simplex virus from mother to infant. JAMA 2003; 289: 203-9. van Loon AM, van der Logt JT, Heessen FW, Heeren MC, Zoll J. Antibody-capture enzyme-linked immunosorbent assays that use enzyme-labelled antigen for detection of virus-specific immunoglobulin M, A and G in patients with varicella or herpes zoster. Epidemiol Infect 1992; 108: 165-74. Espy MJ, Teo R, Ross TK, Svien KA, Wold AD, Uhl JR, Smith TF. Diagnosis of varicella-zoster virus infections in the clinical laboratory by LightCycler PCR. J Clin Microbiol 2000; 38: 3187-9. American Academy of Pediatrics Committee on Infectious Diseases: The use of oral acyclovir in otherwise healthy children with varicella. Pediatrics 1993; 91: 674-6. Arvin AM. Antiviral therapy for varicella and herpes zoster. Semin Pediatr Infect Dis 2002;13: 12-21. Dworkin RH, Johnson RW, Breuer J, et al. Recommendations for the management of herpes zoster. Clin Infect Dis 2007; 44: S126. Gnann J. Antiviral therapy for herpes zoster. Herpes 2006; 13: 16A-20A. Volpi A. Severe complications of herpes zoster. Herpes 2007; 14: 35A-39A.

7-8

ROČNÍK 59 " ČÍSLO 23 " 26. ČER VENCE 2010

!"#$%&'(")#*#*(+,#-"+*"%.+)/0*121&3#%4/5*1",2*5+,-+'*'"6-3+7*#*1#,"/+33#89&'(+, PROTIDESTI%KOVÁ LÉ%BA V KARDIOLOGII

3


ROČNÍK 59 " ČÍSLO 23 " 26. ČER VENCE 2010

! ! SERVIS 4 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY

DIAGNOSTIKA A TERAPIE INFEKCÍ VYVOLAN!CH VIRY HERPES SIMPLEX A VARICELLA-ZOSTER

DIAGNOSTIKA A TERAPIE INFEKCÍ VYVOLAN!CH VIRY HERPES SIMPLEX A VARICELLA-ZOSTER

oproti ACV a jeho biologická dostupnost dosahuje 54-70 %. Po vst%ebání je VCV rychle konvertován v játrech na ACV. U d"tí a gravidních 'en dosud nejsou k dispozici spolehlivé údaje o jeho bezpe&nosti a proto je jeho pou'ití u t"chto skupin pacient) sporné. Ostatní charakteristiky má VCV podobné jako ACV. VCV má d)le'ité lékové interakce s cimetidinem a probenecidem, které zpomalují jeho metabolismus. Infekce Herpes simplex virem typ 1 Primární HSV-1 infekce Symptomatická primární infekce se objevuje u mal$ch d"tí (v"t#inou do 5 let v"ku), kdy se v"t#inou projeví jako akutní herpetická gingivostomatitida. Dal#ím znám$m projevem primární infekce HSV-1 je folikulární konjunktivitida. Mén" se ví, 'e primární HSV1 infekce se m)'e projevit jako herpetická faryngitida &i genitální herpes (p%edev#ím u adolescent))5/. Zvlá#tní postavení má infekce k)'e, ke které dochází p%i zanesení viru na posti'ené ko'ní plochy (nap%. p%i atopickém ekzému nebo po popálení). Herpetická infekce k)'e se v tomto p%ípad" projevuje bu* jako lokalizovaná vyrá'ka nebo jako generalizovan$ ko'ní v$sev, kter$ p%edstavuje riziko orgánové diseminace. Diagnostika primární infekce HSV-1 je v"t#inou klinická, lze vyu'ít metody p%ímé detekce viru – pr)kaz HSV na otiskovém preparátu (podlo'ní sklí&ko) z ulcerací nebo detekce virové DNA pomocí polymerázové %et"zové reakce (PCR). Vzorkem pro PCR vy#et%ení je tekutina z puch$%k) odebraná na tampon, kter$ je vlo'en do transportního media. Primární infekci HSV-1 je mo'né ov"%it i pomocí pr)kazu protilátek, které jsou v dob" klinick$ch p%íznak) negativní a v rekonvalescenci se objeví – dojde k tzv. sérokonverzi. V tomto p%ípad" se vyu'ívá stanovení typov" specifick$ch protilátek (anti-HSV-1 IgG) pomocí test) ELISA6/. Lehk$ pr)b"h primárních HSV-1 infekcí se lé&í pouze symptomaticky. V p%ípad" primárního labiálního herpesu lze podávat topické preparáty – tj. ACV 5% 5x denn" po dobu 5 dn); u t"'#ích pr)b"h) je mo'no podávat ACV peroráln", a to v dávce 200 mg 5x denn" po 4 hodinách s vynecháním no&ní dávky, p%i&em' doporu&ovaná délka lé&by je 5 - 10 dn)7/. U d"tí je doporu&ená dávka ACV 15 mg/kg 5x denn" po dobu 7 dn)8/. V sirupové form" v#ak není ACV v sou&asné dob" v !eské republice dostupn$. O&ní formy primární HSV-1 infekce se mají v'dy lé&it ve spolupráci s oftalmologem. Pacienti se záva'n$mi formami HSV-1 infekce (encefalitida, diseminovaná infekce, t"'ké pr)b"hy herpetické gingivostomatitidy apod.) jsou hospitalizováni a lé&eni parenteráln" aplikovan$m ACV podávan$m v dávce 10-15 mg/ kg ka'd$ch 8 hodin. Délka terapie t"chto záva'n$ch infekcí se li#í dle orgánového posti'ení - 7 dn) u herpetické gingivostomatitidy a 14 - 21 dn) v p%ípad" herpetické encefalitidy9/. Recidivující klinické projevy HSV-1 infekce Recidivující projevy HSV-1 infekce jsou velmi &asté, p%i&em' nejznám"j#ím je labiální herpes. Dal#ím recidivujícím projevem HSV-1 infekce v dutin" ústní mohou b$t recidivující afty. P%i reaktivaci HSV-1 m)'e dojít i k posti'ení oka. V takovém p%ípad" se objevuje keratitida, keratokonjunktivitida nebo blefaritida. Nejzáva'n"j#ím projevem reaktivace latentní HSV-1 infekce je herpetická nekrotizující encefalitida, která má i p%es lé&bu virostatiky záva'nou prognózu. 1. Sérologická vy#et%ení p%i recidivujících projevech HSV-1 infekce nejsou p%íli# p%ínosná, co' vypl$vá z faktu, 'e v"t#ina osob má anamnestické titry specifick$ch protilátek. N"kdy je u pacient) s reaktivací nacházeno zv$#ení titru druhov" specifick$ch protilátek (tj. anti-HSV protilátek). V diagnostice se dá s v$hodou pou'ít metod p%ímé detekce – PCR nebo pr)kaz antigen). Tyto p%ímé metody lze nap%íklad vyu'ít p%i diferenciální diagnostice recidivujících ulcerací v dutin" ústní. Zna&n$ v$znam má pr)kaz HSV DNA v mozkomí#ním moku pomocí PCR p%i herpetické encefalitid"10/.

2

2. P%i lé&b" recidivujícího labiálního herpesu je lep#í volit celkovou terapii ACV p%ed pou'itím topick$ch preparát). Dosta&ující dávka ACV u dosp"lého je 200 mg 5x denn" po dobu 5 - 7 dn). Alternativu tohoto lé&ebného schématu p%edstavuje podání jedné denní dávky valacykloviru (VCV) – tj. 500 mg po 12 hodinách, a to ji' p%i prodromálních p%íznacích8/. P%i velmi &ast$ch recidivách (>6 recidiv ro&n") je mo'né zvolit dlouhodobou potla&ovací lé&bu, kdy lze podávat peroráln" ACV 400 mg 2x denn" nebo VCV 500 mg 1x denn". Tuto lé&bu je doporu&eno podávat 6 m"síc), pokud nedojde k uspokojivé supresi viru, je mo'né ji zopakovat. P%i herpetické nekrotizující encefalitid" se podává ACV v dávce 10 mg/kg ka'd$ch 8 hodin intravenózn"; doporu&ená délka terapie je 14 - 21 dn)9/. Infekce vyvolané Herpes simplex virem typ 2 Primární HSV-2 infekce HSV-2 je p%ená#en p%edev#ím p%i pohlavním styku, mo'n$ je i vertikální p%enos z infikované matky na plod nebo novorozence. Primární genitální nákaza m)'e b$t asymptomatická, m)'e se v#ak projevit jako genitální herpes. Kongenitální infekce vede k malformacím plodu, jejich' klinické p%íznaky zahrnují jizvy na k)'i novorozence, chorioretinitidu, mikrocefalii nebo hydrocefalus. Perinatální HSV-2 infekce, která je nej&ast"j#í formou vertikální HSV-2 infekce, se u 60 % novorozenc) projevuje generalizovan$m posti'ením k)'e, sliznic a spojivek; u 40 % novorozenc) jsou p%ítomné projevy diseminované infekce orgán) nebo posti'ení CNS. Laboratorní diagnostika primárních projev) HSV-2 infekce je obdobná jako u HSV-1 infekce, p%i&em' se rovn"' preferují metody p%ímého pr)kazu viru2/. Tyto jsou nap%íklad velmi d)le'ité pro v&asnou diagnostiku novorozenecké HSV-2 infekce. Nep%ímé diagnostické metody (tj. pr)kaz specifick$ch protilátek) jsou naopak d)le'ité pro zji#t"ní sérokonverze v gravidit", p%ípadn" mohou pomoci v rámci diferenciální diagnostiky genitálních ulcerací. Terapie leh&ích klinick$ch forem primární HSV-2 infekce spo&ívá v perorálním podávání ACV v dávce 200 mg 5x denn" p%ípadn" VCV v dávce 500 mg 2x denn". Doporu&ená délka terapie je 10 dn). Tento terapeutick$ postup lze vyu'ít p%i primárním v$sevu genitálního herpesu v gravidit", kter$ mívá t"'#í pr)b"h s celkov$mi p%íznaky. Záva'né formy primární HSV-2 infekce se lé&í v'dy parenteráln" podávan$m ACV, a to v&etn" nedono#en$ch novorozenc). V t"chto p%ípadech je doporu&ená dávka intravenózn" podávaného ACV 10-20 mg/kg ka'd$ch 8 hodin v pomalé infuzi, která má trvat alespo( 1 hodinu. Doporu&ená délka terapie se li#í podle posti'ení – 7-10 dn) u t"'#ích pr)b"h) genitálního herpesu, 14 dn) u diseminované infekce a 21 dn) p%i infekci CNS11/. Recidivující klinické projevy HSV-2 infekce Recidivující projevy HSV-2 jsou &asté, p%i&em' nejvíce frekventovan$m projevem je recidivující genitální herpes. Reaktivace HSV-2 m)'e b$t i asymptomatická, kdy je virus bezp%íznakov" vylu&ován do cervikovaginálního sekretu &i do uretry u mu'). Asymptomatické vylu&ování viru je epidemiologicky velmi záva'né a je p%í&inou a' 70 % v#ech nov$ch genitálních HSV2 infekcí. Asymptomatické i symptomatické reaktivace HSV-2 mohou b$t také provázeny posti'ením periferního i centrálního nervového systému. Diagnostika recidivujících projev) HSV-2 infekce je podobná jako u primární infekce, nicmén" u gravidních 'en je velmi d)le'it$ pr)kaz typov" specifick$ch protilátek (anti-HSV-2 protilátky). Je toti' známo, 'e u 'en s dostate&nou sérovou hladinou anti-HSV-2 protilátek je v$znamn" ni'#í riziko p%enosu infekce na plod nebo novorozence ne' u 'en, které tyto protilátky nemají11/. Terapie recidivujících projev) HSV-2 infekce je obdobná jako u infekce vyvolané HSV-1. Nicmén" existuje celá %ada mo'n$ch

FI ! !íslo 7-8/2010

Tabulka 2. Terapeutická schémata recidivujícího genitálního herpesu Recidivující genitální herpes: epizodická terapie 5 dní acyklovir 400 mg 3x denn" nebo acyklovir 200 mg 5x denn" valacyklovir 1 g 2x denn" Recidivující genitální herpes: supresivní terapie – lé!ba alespo) 1 rok acyklovir 400 mg 2x denn" valacyklovir 500 mg 1x denn", p%i po&tu >10 recidiv ro&n" 1 g 1x denn" Recidiva genitálního herpesu p&i supresivní terapii acyklovir 400 mg 3x denn" – 3 - 5 dní valacyklovir 500 mg 2x denn" – 3 - 5 dní Asymptomatické vylu!ování lé&ba není doporu&ována lé&ebn$ch schémat. P%ehled vybran$ch terapeutick$ch postup) je uveden v tabulce 2. V terapeutick$ch postupech je v"nována zna&ná pozornost gravidním 'enám s anamnézou genitálního herpesu nebo s p%íznaky recidivujících projev) genitálního HSV-2 v pr)b"hu t"hotenství11/. Recidivující projevy HSV-2 infekce se v gravidit" lé&í, pouze pokud jsou lokáln" rozsáhlé nebo jsou-li p%ítomny celkové p%íznaky (nap%. hore&ky). U 'en s pozitivními protilátkami proti HSV-2 a/nebo anamnézou recidivujícího genitálního herpesu je doporu&eno pro sní'ení rizika perinatálního p%enosu infekce profylaktické prodávání ACV v dávce 400 mg 3x denn" od 36. t$dne gravidity do porodu12/. Infekce vyvolané varicela-zoster virem Primární infekce VZV Primární infekce má v'dy klinické projevy a je známá jako plané ne#tovice (varicella), které pat%í mezi klasické d"tské exantémové infekce. Varicella je vysoce naka'livé infek&ní onemocn"ní, které se projevuje hore&kou a charakteristickou ko'ní vyrá'kou. Infekce p%evá'n" postihuje p%edev#ím d"ti v p%ed#kolních za%ízeních a mlad#í #koláky, u nich' b$vá pr)b"h v"t#inou nekomplikovan$. V$jimku p%edstavují bakteriální superinfekce ko'ních eflorescencí (v"t#inou stafylokokové nebo streptokokové), které jsou &asté u mal$ch d"tí. Vzácn" se u d"tí jako komplikace objevují pneumonie a posti'ení moze&ku. Velmi záva'nou je VZV infekce novorozence, u kterého m)'e vyvolat diseminované onemocn"ní s vysokou úmrtností (10-30 %). Pokud k primární infekci dojde v dosp"losti, je riziko komplikovaného pr)b"hu v"t#í ne' u d"tí. Nej&ast"j#í komplikací u dosp"l$ch je varicellová pneumonie, která m)'e progredovat a' v #okovou plíci. Tato komplikace se nej&ast"ji objevuje u ku%ák) a t"hotn$ch 'en, u nich' je nejvy##í riziko diseminované VZV infekce ve III. trimestru gravidity. Dal#í d)le'itou komplikací u dosp"l$ch je podobn" jako u d"tí posti'ení nervového systému. Diagnostika varicelly je p%edev#ím klinická, p%i rozpacích lze u'ít nep%ímé diagnostické metody. Vy#et%ení specifick$ch protilátek m)'e ukázat známky sérokonverze. Pro pr)kaz sérokonverze je nutné odebrat tzv. párová séra (v rozmezí asi 2-3 t$dn)), kdy v prvním vzorku nejsou p%ítomny specifické anti-VZV IgG protilátky a v kontrolním vzorku jsou ji' detekovány. Dal#í mo'ností je pr)kaz VZV-specifick$ch IgM protilátek, které má v"t#ina nemocn$ch s akutním onemocn"ním detekovatelné v krvi13/. Vyu'ití p%ím$ch diagnostick$ch metod, kdy lze nap%íklad ve st"ru z eflorescencí prokázat VZV DNA, je rovn"' mo'né. Odb"r materiálu je nejlep#í provést z vezikuly, ze které se strhne ko'ní kryt a spodina ulcerace se set%e na tampon, jen' se vlo'í do sterilní zkumavky s transportním mediem. D)le'ité je, aby odb"r byl proveden #etrn" a spodina ulcerace p%i n"m nekrvácela (krev m)'e znehodnotit PCR vy#et%ení)14/. Nekomplikované pr)b"hy varicelly je sice mo'né lé&it antiviro-

FI ! !íslo 7-8/2010

tiky, nicmén" toto není obecn" doporu&ováno. Terapie ACV je p%i nekomplikovaném pr)b"hu varicelly doporu&ena pouze pro pacienty star#í 13 let. D"ti 12m"sí&ní a star#í jsou ACV lé&eny pouze tehdy, pokud jsou na kortikoterapii nebo mají chronické ko'ní nebo plicní onemocn"ní15/. V t"chto p%ípadech lze pou'ít perorální ACV, kter$ se má nasadit do 24 hodin od prvního v$sevu. U dosp"l$ch se ACV podává v dávce 800 mg 5x denn", u d"tí 212let$ch v dávce 20 mg/kg 4x denn"; doporu&ená délka terapie je 5 dn)16/. Komplikované pr)b"hy varicelly se lé&í parenteráln" podávan$m ACV, a to v dávce 2x vy##í ne' u infekcí vyvolan$ch HSV – podává se 20 mg/kg ka'd$ch 8 hodin. D)le'ité je tuto lé&bu nasadit v&as, optimáln" b"hem 72 hodin od prvního v$sevu. Doporu&ená délka terapie je u komplikovan$ch pr)b"h) varicelly 7 dní, a to v&etn" imunokompromitovan$ch pacient)16/. Tuto délku terapie pova'ují n"kte%í auto%i za nedostate&nou, nebo+ po jejím ukon&ení n"kdy dochází k v$sevu nov$ch eflorescencí (p%edev#ím u imunokompromitovan$ch nemocn$ch). Recidivující klinické projevy VZV infekce Nejznám"j#ím recidivujícím klinick$m projevem VZV infekce je herpes zoster (pásov$ opar), kter$ se m)'e objevit v kterémkoliv v"ku, i kdy' nej&ast"ji postihuje seniory star#í 60 let v"ku. Pásov$ opar v"t#inou postihuje trup, objevuje se v#ak i na krku a na hlav", co' &asto vede k posti'ení oka a/nebo CNS. V$sev pásového oparu p%edcházejí v$razné bolesti v p%íslu#ném dermatomu, které následuje charakteristick$ vezikulární exantém, jen' je v"t#inou omezen na oblast inervovanou p%íslu#n$m nervem. U imunokompromitovan$ch jedinc) se m)'e objevit posti'ení více dermatom), generalizovaná vyrá'ka, hemoragické a gangrenózní projevy a m)'e dojít i k diseminaci infekce do orgán). Z komplikací pásového oparu je &astá bakteriální superinfekce, posti'ení oka, serózní meningoencefalitida (p%i lokalizaci na hlav", krku nebo horní polovin" hrudníku) a postherpetická neuralgie. Diagnostika pásového oparu je klinická, p%i nejistot" lze diagnózu ov"%it p%ím$mi diagnostick$mi metodami, kdy lze vyu'ít pr)kaz antigen) viru nebo detekci jeho DNA ve st"ru z puch$%k) (postupuje se stejn" jako v p%ípad" HSV infekce). Vy#et%ení specifick$ch protilátek nemá p%íli# v$znam, nebo+ pacienti mají anamnestické protilátky po prod"lané varicelle a odpov"* ve t%íd" IgM je p%i pásovém oparu nespolehlivá13/. Základem lé&by pásového oparu u imunokompetentních pacient) jsou antivirotika. Je prokázáno, 'e v&as nasazená antivirotika sni'ují v$skyt komplikací pásového oparu, a to p%edev#ím postherpetické neuralgie. V tabulce 3 je uveden p%ehled antivirotik pou'iteln$ch u pásového oparu. Striktní indikací antivirotik jsou vedle v"ku nad 50 let v$znamné bolesti i posti'ení hlavy a/ nebo krku &i st%edn" a' v$znamn" rozsáhl$ v$sev. Poslední vydaná doporu&ení pro terapii pásového oparu uvád"jí, 'e je vhodné lé&bu antivirotiky zva'ovat i u osob mlad#ích 50 let a 'e je rovn"' vhodné zvá'it nasazení antivirotik po více ne' 72 hodinách od ob-

3


ZN 23_2010