Florence 9-13

9/13

florence vychází pod patronací České asociace sester září 2013 / ročník IX / 60 Kč, 2,90 € / www.florence.cz

ODBORN Ý Č A SOPIS PRO OŠE T ŘOVAT EL S T VÍ A OS TAT NÍ ZDR AVOT NICK É PROF E SE

časopis obsahuje recenzované články

ODBORNÉ TÉMA

Operační sály

s. 4 / Rozhovor

KDYBY NA MĚSÍCI BYLA JEDINÁ KAPKA ROSY, KTERÁ VÁM POMŮŽE, PŘINESETE JI s. 12 / Odborné téma

OPERACE MOZKU PŘI PLNÉM VĚDOMÍ PACIENTA DĚLAJÍ I NA HOMOLCE

s. 19 / Výzkumné sdělení

s. 34 / Zpravodaj ČAS

AFTERDROP EFFECT U PACIENTŮ V MÍRNÉ HYPOTERMII PŘI MIMOTĚLNÍM OBĚHU

PREVENCE NÁSILÍ OD TŘETÍCH STRAN V REŽII UNIE ZAMĚSTNAVATELSKÝCH SVAZŮ – CENTRA ROZVOJOVÝCH AKTIVIT

, , , $

$

( (

#(

% ( #

$ "

% ( ! # & $ ) , & $ , $ ( ! * ) # (

$ " & ( * ' #

#( %! * % $ ( & * ! ( ! & & $ ! ( % ( ( (

( " (

& ( * ' ! " +

( (

! !

&

1

editorial florence 9/13

Úsměv je svátek obličeje (Jiří Suchý)

Ž

ivot bez taškařic a veselých kousků je jako cestování bez hospod.

Smích, to přijde nejlaciněji a jde to nejvíc k duhu, řekl kdysi francouzský romanopisec Henri Pourrat a měl pravdu. Smích a humor se nevyhýbají ani takovým zařízením, jako jsou nemocnice, ordinace či operační sály, ve kterých jsou bolest a trápení jako doma. Své o tom věděli i mnozí lékaři zvučných jmen, kteří se snažili do soudku humoru přispět buď svou vlastní literární tvorbou, nebo „jen“ sběrem humorných historek, které slyšeli od svých kolegů či pacientů nebo které se jim staly během jejich vlastní praxe. Dokladem toho je například útlá knížečka českého neurologa, spisovatele a humoristy MUDr. Svatopluka Káše nazvaná Antologie českého medicínského humoru, kterou v roce 1988 vydalo nakladatelství Avicenum.

Přestože historky v ní obsažené se týkají především lékařů, důvod k smíchu v ní jistě najdou čtenáři všech oborů. A protože i pro mě je zdrojem humoru, k němuž se ráda vracím, nabízím vám tu dva příklady za všechny: Kukula (pozn. Otakar Kukula byl český lékař a profesor chirurgie UK) dal při rigorózu medičce k vyšetřování případ gangrény penis. Studentka případ správně diagnostikovala, začež ji profesor pochválil. „Dobře. A jakou byste zavedla terapii?“ „Považuji za jedinou správnou terapii operaci.“ „Dobře, a jakou operaci?“ „Prosím, amputaci.“ „Velmi dobře. A jak byste operaci prováděla?“ „Měkké části bych odpreparovala a kost oddělila pilkou.“ Nato povstal profesor Formánek, tenkráte děkan fakulty, a vece: „Slečno, já vám gratuluji. Anatomii jste sice zapomněla dokonale, ale jinak musíte mít na světě báječné štěstí.“ Záznam psychiatra: Nemocná neodpovídá na otázky a otevírá postupně zásuvky psacího stolu. Na dotaz, co tam hledá, odpovídá tichým, sotva slyšitelným hlasem: „Klid, vy vole!“ Podobných humorných situací a slovních „přehmatů“, ať již s lékaři, nebo s pacienty, jste jistě i vy zažili během své praxe několik. Podělte se o ně s námi i s ostatními a napište nám je do redakce. Ty nejlepší a nejvtipnější otiskneme v časopise a tři nejlepší dokonce oceníme pěknou knihou.

Bližší informace o soutěži najdete na straně 16 a na našich webových stránkách www.florence.cz v rubrice Čekárna.

Soutěž však samozřejmě není jediná věc, kterou jsme pro vás v tomto zářijovém čísle Florence připravili. Jako odborné téma jsme pro vás tentokrát vybrali operační sály, takže se mimo jiné dozvíte i o tom, jak se dělají awake kraniotomie v pražské Nemocnici Na Homolce. V rozhovoru vám maminka pětileté Rozálky přiblíží, jak vypadá péče o dítě se vzácnou genetickou poruchou, a v rubrice věnované historii se dozvíte, jak se operovalo v dobách, kdy slova asepse a antisepse byla ještě hudbou budoucnosti.

A protože se nám léto nachýlilo ke svému konci, nezapomeňte ani v blížících se podzimních plískanicích, že smích léčí, ale jen ty, kdo se umějí smát.

Přeji vám hezké čtení.

Magda Hettnerová, šéfredaktorka magda.hettnerova@ambitmedia.cz

florence Hledáte konkrétní článek?

K bleskové orientaci vám pomohou naše webové stránky www.florence.cz.

Najdete tu i rejstříky všech vydaných čísel.

Více odborných článků najdete na webu v rubrice Florence +

Florence je také na facebooku.

Přidejte se k nám!

obsah

2

téma čísla

Operační sály

florence 9/13

3 / Seriál Mám příliš mnoho nabídek 4 / Rozhovor / Klára Vaňáková Kdyby na Měsíci byla jediná kapka rosy, která vám pomůže, přinesete ji 8 / Jak efektivně předcházet nemocničním infekcím

Odborné téma

Operační léčba klade vysoké nároky nejen na speciálně vyškolený personál a dobrou organizaci práce, ale i na materiální a technické vybavení.

Operační sály 9 / MRSA (bariérový ošetřovatelský režim) 12 / Operace mozku při plném vědomí pacienta dělají i na Homolce 15 / Kazuistika dítěte s adnátní sepsí po porodu

9

Recenzované články

17 /

19 /

z dalšího obsahu

23 /

26 /

43

Praxe

Právo Fotografování sestry při konfliktu

30

30 / Vyšetření před laserovou operací očí 32 / FARG – záchranná aneb jak studenti pomáhají

Zpravodaj ČAS

Vyšetření před laserovou operací očí

34 / Prevence násilí od třetích stran v režii Unie zaměstnavatelských svazů – Centra rozvojových aktivit 36 / Sestra by měla mít všechna nej a svatozář

34 Prevence násilí

od třetích stran v režii Unie zaměstnavatelských svazů – Centra rozvojových aktivit

Pro studenty 38 / Operační sál – asepse, antisepse, prostředky a typy sterilizace

Servis

41 / V IKEM provedli už tisíc transplantací jater 41 / Kapka naděje věnovala přístroje pro malé pacienty 42 / Svět osob se sluchovým postižením přiblíží týden komunikace

46

www.florence.cz Ročník IX., číslo 9, září 2013 Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 8. 2013 Foto na titulní straně: Profimedia

fota: Profimedia a archiv

Historie Vývoj práce na operačním sále

Zkušenosti z praxe Práce klinického perfuziologa a kritické situace během mimotělního oběhu Výzkumné sdělení Afterdrop effect u pacientů v mírné hypotermii při mimotělním oběhu Přehledová práce Návrh na zlepšení interní komunikace ve zdravotnickém zařízení Výzkumné sdělení Těhotenství a preventivní gynekologická péče u žen imigrantek

43 / Právo Fotografování sestry při konfliktu 43 / Kvíz 44 / Právo Návštěvy pacientů při poskytování zdravotních služeb a jejich současné problémy 46 / Historie Vývoj práce na operačním sále 48 / Lekce angličtiny

3

seriál / personalistika text: Mgr. Radka Lankašová, www.mblue.cz, foto: Profimedia

Mám příliš mnoho nabídek Mít hodně pracovních nabídek je báječné, ale zároveň v něčem rizikové. Pro někoho dokonce obtěžující.

N

ehledáte-li právě nové zaměstnání, mějte na paměti, že služby konkrétního zaměstnavatele, personálních agentur, headhunterů můžete potřebovat v budoucnu.

Doporučujeme vám proto, abyste byli ke konzultantům vstřícní, i když vám píší nebo volají často. Zároveň je zdvořile požádejte, ať vám s další nabídkou zavolají například nejdříve za šest měsíců, nebo ať vám volají pouze s nabídkami, která splňují kritéria, jež se těžko odmítají. Budete-li s volajícími jednat jako „s obtížným hmyzem“, může se vám stát to samé, až se rozhodnete práci změnit.

Máte-li hodně nabídek, patříte mezi ty šťastné, kteří přemýšlejí nad tím, která nabídka je lepší. Výběr často není jednoduchý, protože nabídky nepřichá-

zejí ve stejný okamžik a některé aspekty se obtížně hodnotí. Doporučujeme vám proto vybrat si 5–10 kritérií s tím, že každé z nich samostatně ohodnotíte a součet bodů vám pak indikuje vaši preferenci. Nezapomeňte některá kritéria násobit koeficientem důležitosti (tj. dáte např. 5 bodů jako maximum a třeba pro mzdu a lokalitu vynásobíte body dvěma). Hodnocení provádějte s výhledem na dva roky až pět let v dané firmě. Určitě se poraďte se svým životním partnerem, kamarády, zkušenějšími známými nebo i s konzultantem personální agentury (zde však pozor na objektivitu). Budete možná překvapeni, jak pak svůj názor upravíte.

Jestliže máte rozjednáno více možností a rozhodnutí se časově nepotkává, řekněte na interview, že se chcete

rozhodnout do určitého data (dejte si o dva týdny více, než předpokládáte).

To, že jednáte s více firmami, je normální a běžné. Nebojte se říci potenciálnímu zaměstnavateli, že se vám jejich nabídka velmi líbí, ale že jste ještě ve výběrovém řízení v jiné společnosti a že byste rádi absolvovali všechny schůzky, protože hledáte zaměstnání na mnoho let. Chcete si být jisti výběrem, abyste za pár měsíců, když přijde nějaký problém, nezvažovali další změnu.

Termín vašeho rozhodnutí se však snažte neposouvat. Posunutí termínu může budoucí zaměstnavatel akceptovat maximálně jednou (někdy ani to ne). Vícenásobné posouvání termínu je pak už vnímáno jako vaše nerozhodnost nebo dokonce nezodpovědnost a nabídka je často dávána dalšímu kandidátovi.

4

florence 9/13

rozhovor s Klárou Vaňákovou Ptala se: Magda Hettnerová, Florence, fota: archiv Kláry Vaňákové

Kdyby na Měsíci byla jediná kapka rosy, která vám pomůže, přinesete ji Podle statistiky pouhé jedno dítě ze sta miliónů porodů přichází na svět se specifickou genetickou poruchou známou jako tetrazomie X chromozomu. Tato genetická mutace způsobuje mimo jiné i to, že takto postižená děvčátka mají zpravidla problémy s koordinací jakéhokoliv pohybu i chůze a problém je i s vývojem řeči.

Z nějakého důvodu jsou jejich věty většinou velice krátké a nepřesahují čtyřslovné vyjádření. Rozálie Marie Vaňáková z Prahy je však výjimka. Ve svých pěti letech už chodí, mluví a učí se hrát na housle.

Kdy jste zjistili, že Rozálka není jako ostatní děti?

Podezření jsem měla už během porodu, ale takové neurčité. Měla strašně těžký porod, trval čtyři dny. Vždycky jakoby nastal a zase přestal. Lékaři ho znovu vyvolali, ale on po chvíli zase skončil.

Fyziologicky se nechtěl rozběhnout.

Proč nepřistoupili k císařskému řezu?

Protože má první dcera, Kačka, se narodila s postižením beta-oxidace mastných kyselin a lékaři se báli, že to druhé na tom bude stejně. Pokud by tomu tak bylo, musela by se mu podávat speciální glukóza, a to by při císařském řezu nešlo. Proto čekali na fyziologický porod. Až později se ukázalo, že Rozálka má genetické onemocnění, jehož průvodcem je i hypotonický

syndrom, tedy že má ochablé svalstvo.

Už při porodu se tedy nebyla schopná dostat ven.

Po čtyřech dnech jste tedy porodila.

Měla Rozálka nějaké potíže?

Ne, byla úplně normální novorozenec, měla jen strašnou novorozeneckou žloutenku. Hladinu bilirubinu měla tak vysokou, že si nás nechali velmi dlouho v porodnici. Nicméně už od 4. nebo 5. měsíce těhotenství jsem věděla, že má poměrně velkou cystu na mozku.

Bohužel na mozkovém kmeni, takže se nedá operovat. Lékaři mě uklidňovali, že cysta může po porodu zaniknout, ale když asi 6. den po porodu udělali ultrazvuk hlavy, zjistili, že cysta tam pořád je. Naštěstí se nijak nezvětšuje ani se nikam nerozrůstá, takže to tak snad i zůstane.

Rozálka krmí kačenky na Velikonoce 2013 strávené v lázních v Ostravě-Klimkovicích

5

Co se dělo dál?

Rozálka byla abnormálně hodné dítě.

Pořád jen jedla a spala. Sice málo přibírala na váze, ale lékařka mě uklidňovala, že to může být po těžkém porodu normální, že chvíli trvá, než se dítě adaptuje. Prožívala jsem těžké období, kdy jsem se starala o vážně nemocnou maminku, a byla jsem ráda, že je Rozálka tak hodná. Říkala jsem si, že to třeba chápe, což byl samozřejmě nesmysl.

Plynuly týdny a měsíce, Rozálce bylo

najednou půl roku a v jejím vývoji se pořád nic nedělo. Jen ležela a nic. Prostě nic. Neměla ani snahu se otáčet, tak jsem začala panikařit a šla jsem na první genetické testy k paní prof. Seemanové.

Sama mám totiž alkaptonurii, což je genetická porucha metabolismu tyrozinu.

Chybí mi enzym dioxygenace kyseliny homogentisové, což způsobuje, že se mi hromadí v krvi a vylučuje v moči. Oxidace kyseliny homogentisové vede ke vzniku pigmentu alkaptonu, což způsobuje tmavé zabarvení moči a pojivových tkání. Na hrudníku mám proto tmavé skvrny v místech, kde jsou chrupavčitá spojení kostí. Paní profesorka však na Rozálce nic nenašla, jen říkala, že je drobná, ale to že může být normální.

Ale nebylo…

Přesně tak. Čas plynul dál, Rozálce byl najednou rok, a zatímco ostatní děti už v tomhle věku chodí, Rozálka pořád nic.

Jen ležela. Chodila jsem s ní na rehabilitaci, kde jako externista – vědec působil MUDr. Severa, který jí diagnostikoval dětskou mozkovou obrnu a rozhodl se, že jí do bérců napíchá botulotoxin, čímž se měly zlepšit spasmy, které měla údajně na nohou. Jenomže ona nemá dětskou mozkovou obrnu a spasmy měla spíš z toho, že s nohama nic nedělala.

Takže špatná diagnóza.

K čemu to vedlo?

K průšvihu. Nejen, že Rozálka měla po aplikaci botulotoxinu šílené horečnaté stavy, ale tím, že to napíchal hypotonikovi, který má už tak povolené svalstvo, které tím pádem povolilo ještě víc, se její stav ještě zhoršil. Rozhodla jsem se proto, že zkusím jít jinou cestou. Rozálce byl už rok a půl, když jsem objevila jednu soukromou lékařku. Ta byla první, která se na Rozálku podívala a řekla: tohle je průšvih. To není normální. Lékaři nás do té doby pořád uklidňovali, že děti jsou různé, že může být v pořádku. Já jsem s ní pořád cvičila Vojtovu metodu, ale pokroky moc vidět nebyly. Tahle paní doktorka se na Rozálku podívala a hned, jakmile viděla, že má čtyřprstou nohu, řekla, že to je nějaká genetická vada. Rozálce totiž páté prsty na nohou vyrůstají ze čtvrtých. Poslala nás proto do Motola na velké genetické testy.

A tam objevili tetrazomii?

Ano. Poprvé ztratili Rozálčinu krev, kterou jí nabrali, takže jsme tam museli jít na odběry znova. Pak jsme zase čekali. A čas běžel. Dnes nám ty dva roky, které jsme neustálým čekáním ztratily, chybějí.

Jak vám bylo, když vám řekli diagnózu?

Bylo to šílený. Nepředstavitelný. K nepřežití. Funguje to tak, že vám z nemocnice zavolají a řeknou vám: je to fakt průšvih, přijďte zítra. Do druhého dne se vám honí hlavou tolik strašných myšlenek, že se to nedá vydržet. Chtěla jsem vědět alespoň něco. Když jsme přišli, lékařka nám oznámila, že je to vzácná genetická porucha, se kterou nemají žádnou zkušenost, a dala mi skripta asi ze 60. let, kde byly obrázky čtyř takto postižených holčiček. Ptala jsem se: to je ono? A ona mi řekla: ano, to je ono.

Nakreslila mi šroubovici lidské DNA a ukázala mi, že na 23. chromozomu, kde mají normálně dívky XX, má Róza XXXX. Chtěla jsem vědět víc, ale řekla mi, že se o tom nic moc neví, a odkázala mě na nějaká skripta z Lékařské knihovny, která jsem si měla jít vypůjčit. Ptala jsem se, co tedy mám s Rózou dělat?

Ptala jsem se, jestli by nás nemohla tedy nasměrovat alespoň na někoho ve světě, kdo s tím má zkušenosti, ale řekla mi, že o nikom neví, a pak dodala, že to třeba nemusí být tak zlé. Ještě mě upozornila na celkovou psychomotorickou retardaci takto postižených dívek.

To byl pro mě šok. Nebude studovat, fajn, ale měla by se přeci umět alespoň obléknout a najíst!

Co bylo dál? Šla jsem s těmito informacemi za naší dětskou lékařkou, která s tím samozřejmě taky neměla žádné zkušenosti, ale poslala nás do Všeobecné fakultní nemocnice za paní profesorkou Baxovou. Ta nás naopak přijala velmi vřele, a i když s touto vadou také neměla žádné zkušenosti, pomohla nám alespoň shánět informace. To je v této situaci to nejdůležitější!

To už bylo Rozálce kolik let?

Dva roky. A přišel zvláštní moment. Ve chvíli, kdy jsme znali diagnózu a věděli jsme, že je to průšvih, přestali jsme se

8

florence 9/13

dezinfekce

Jak efektivně předcházet nemocničním infekcím

Jedním z významných rizik pro pacienty, kteří podstupují operační zákrok nebo pobývají ve zdravotnických zařízeních, jsou infekce získané v souvislosti s pobytem ve zdravotnickém zařízení, tj. nozokomiální infekce. Samotný název pochází z řeckého výrazu pro nemocnici, nosokomeion, a mluvíme tedy o tzv. nemocničních nákazách.

Z

ákladem prevence nozokomiálních nákaz jsou správně a dostatečně nastavené postupy sledování, vyhodnocování včetně příslušných opatření v okamžiku zjištění infekcí, proškolení a následné dodržování správných postupů a samozřejmě používání adekvátních zdravotnických prostředků. Společnost HARTMANN vychází vstříc zdravotnickým profesionálům komplexním přístupem k problematice infekcí a nabízí ucelenou řadu dezinfekčních prostředků a špičkového jednorázového materiálu společně s nástroji na optimalizaci nákupu nebo vzdělávání personálu.

Nejčastějšími nozokomiálními nákazami jsou infekce v místě operačního výkonu, infekce močového traktu a krevního řečiště nebo pneumonie. Pooperační a další zdravotní komplikace způsobené nozokomiálními infekcemi s sebou nesou řadu dalších negativních dopadů.

Prodloužený pobyt v nemocnici znamená podstatně vyšší náklady na péči v podobě zátěže pro ošetřující personál, vysoké spotřeby materiálu a nehospodárného využívání kapacity zdravotnického zařízení. Infekce také mohou zpětně negativně ovlivnit kvalitu provedeného zákroku nebo zvýšit pravděpodobnost dalších zdravotních komplikací.

Jedním z nejdůležitějších opatření pro snížení rizika infekcí je důsledná dezinfekce, zejména rukou, kůže, ploch a povrchů. Cílem dezinfekce je v maximální možné míře zamezit exogenním i endogenním příčinám infekcí, přičemž je třeba si uvědomit, že zdrojem nákazy může být prostředí, pacient i personál operačního sálu.

Společnost HARTMANN poskytuje ucelenou řadu dezinfekčních produktů Bode včetně přípravku Sterilium, který je celosvětově synonymem spolehlivé dezinfekce s antibakteriálním i virucidním účinkem. Vlastní laboratoře společnosti umožňují vývoj špičkových výrobků a provádění testovacích studií pro ověřování účinnosti dezinfekcí za konzultací se zdravotnickými odborníky z praxe.

Riziko infekce lze úspěšně omezit používáním vhodných jednorázových pomůcek, jako například operačního krytí, oblečení, operačních rukavic či adsorbentů. Jednorázový materiál zásadním způsobem zvyšuje bezpečnost pacienta i personálu. Pro operační sály

jsou určeny tzv. Combisety, tedy sady kompletního operačního krytí, oblečení, gázových produktů a dalších prostředků potřebných pro daný výkon. HARTMANN také nabízí alternativu k nákladnému procesu sterilizace a údržby operačních nástrojů v podobě jednorázových kovových nástrojů Peha-instrument.

Možnost volby obsahu jednotlivých sad přináší řadu výhod včetně usnadnění práce instrumentářek, zrychlení a zjednodušení procesu přípravy na daný zákrok. PR

9

→ MRSA (bariérový ošetřovatelský režim) → Operace awake v Nemocnici Na Homolce

foto: Profimedia

→ Kazuistika dítěte s adnátní sepsí po porodu

odborné téma operační sály

MRSA (bariérový ošetřovatelský režim) Mgr. Dagmar Škochová, MBA, I. chirurgická klinika VFN v Praze

S

Methicilin-rezistentní kmeny Staphylococcus aureus (MRSA) jsou bakterie, které získaly rezistenci ke všem betalaktamovým antibiotikům včetně oxacilinu a jsou současně odolné i vůči makrolidům, linkosamidům, fluorochinolonům a dalším přípravkům. MRSA patří mezi nebezpečné původce nozokomiálních nákaz.

taphylococcus aureus = zlatý stafylokok je kulovitá bakterie, která je zodpovědná za celou řadu infekčních onemocnění u člověka. Tuto bakterii objevil v hnisu z otevřených ran skotský chirurg Alexander Ogston již v roce 1880. Bakterie stafylokok žije běžně v okolí lidí i zvířat.

Nejčastěji osídluje kůži a sliznice. Pro zdravého jedince nepředstavuje problém. Komplikace často nastává v případě oslabení organismu jiným současně dlouhodobě probíhajícím onemocněním nebo onemocněním, které výrazně snižuje imunitu jedince. Kmeny Staphylococcus aureus vyvolávají infekci především v traumatizovaných a devitalizovaných tkáních a v místech, kde je umístěno cizí těleso – např. kanyla, katetr, endoprotéza, šicí materiál apod. První kmeny methicilin-rezistentních stafylokoků (MRSA) byly zjištěny již v roce 1961. Ve větší míře se objevovaly koncem 70. a začátkem 80. let 20. století.

Při výskytu MRSA na chirurgickém oddělení se snažíme pacienty izolovat, a to na vyčleněném pokoji či boxu, který má vlastní hygienické zázemí. Režimová opatření jsou nastavena tak, aby maximálně omezila možnost šíření MRSA. Úroveň režimových opatření je dána rozsahem kolonizace pacienta a aktuálními možnostmi oddělení. Kromě bariérového režimu je nutná racionalizace antibiotické léčby, a to v úzké spolupráci s antibiotickým centrem.

Zjištění MRSA: a) hlášení z oddělení mikrobiologie (MRSA zjištěn kultivací v biologickém materiálu od pacienta), b) ze zdravotnické dokumentace (z anamnézy).

Pacientovi s výskytem MRSA v kterékoli lokalizaci provádíme 1× týdně:

12

ODBORNÉ TÉMA OPERAČNÍ SÁLY

florence 9/13

Operace mozku při plném vědomí pacienta dělají i na Homolce Awake kraniotomie, neboli operace mozku, při níž je pacient v určité fázi při plném vědomí, je ve světě známá už několik let. V pražské Nemocnici Na Homolce ji poprvé provedli v lednu letošního roku u pětadvacetileté ženy, u níž se šest hodin po porodu projevil epileptický záchvat, a podruhé v červnu u mladého muže, který měl nádor na mozku. Po provedeném MRI mozku se u ženy ukázalo, že i ona má v levém čelním laloku nádor, který poměrně rychle roste. Lékaři proto upustili od konzervativního postupu, a protože byl nádor v blízkosti řečového centra, rozhodli se pro awake kraniotomii. K ní jsou indikováni pouze někteří pacienti, u kterých gliální nádor prorůstá do řečové krajiny, ale ještě nestačil ovlivnit její funkci.

Důvodem, proč tomu tak je, je fakt, že operace představuje pro pacienta nejen velkou zátěž, ale vyžaduje i jeho maximální spolupráci.

V

e chvíli, kdy z neurochirurgického pohledu zvažujeme u pacienta nezbytnost provedení awake kraniotomie, musí se k tomuto typu výkonu u konkrétní osoby zásadně vyjádřit ještě psycholog a anesteziolog, vysvětluje operatér MUDr. Jan Šroubek z Neurochirurgického oddělení Nemocnice Na Homolce, který obě operace provedl. Důvodů je hned několik. „Psycholog, v tomto případě to byla neuropsycholožka PhDr. Lenka Krámská, Ph.D., musí posoudit, zda je pacient tohoto výkonu schopen a zda bude při operaci spolupracovat. Anesteziolog, kterým byla anestezioložka MUDr. Michaela Hložková, musí zase posoudit, zda má pacient vhodné anatomické poměry k zavedení laryngeální masky i při vychýlení hlavy ze střední čáry a nemá některá závažná onemocnění, při kterých je tento způsob anestezie kontraindikovaný,“ popisuje lékař. „Pokud obě dojdou k závěru, že je pacient schopen operaci zvládnout, začne se s předoperačními vyšetřeními,“ pokračuje.

Hlavní indikace awake kraniotomie je u gliálních nízkostupňových nádorů, které prorůstají do funkčně významné oblasti v mozku.

Hlavní indikace awake kraniotomie je podle MUDr. Šroubka u gliálních nízkostupňových nádorů, které prorůstají do funkčně významné oblasti v mozku. „Tyto nádory se bohužel nedají nikdy odstranit celé, protože vyrůstají z podpůrných buněk nervové tkáně a ve chvíli, kdy je nádor diagnostikován, jsou už tyto buňky rozšířeny do zdravé tkáně mimo viditelný obraz na magnetické rezonanci,“ popisuje lékař. Gliální nádory mají čtyři stupně malignity, nejvhodnějšími kandidáty k tomuto výkonu jsou ti pacienti, u nichž lékaři předpokládají přítomnost tumoru 2. stupně, který je ještě považován za relativně benigní. Oba pacienti, kteří awake kraniotomii podstoupili v Nemocnici Na Homolce, měli tento stupeň.

Pacient musí být angažovaný Předoperační příprava se oproti klasické operaci mozku liší především v přípravě pacienta na výkon. Musí absolvovat minimálně tři sezení u psycholožky, která jej nejen komplexně vyšetří, ale nechá jej i absolvovat testy, které pak bude podstupovat během operace. Kromě neurologa a neurochirurga jej před přijetím vyšetří i anesteziolog, který pak bude operaci přítomen. Tato příprava probíhá zhruba 14 dní před přijetím pacienta. Jakmile je pacient přijat, druhý den podstoupí operaci a po ní stráví zhruba jeden nebo dva dny na JIP, odkud je pak přeložen na standardní oddělení, ze kterého 7. nebo 8. den po operaci odchází domů, případně na jinou spádovou neurologii. „Operace začíná tím, že je pacient uveden do celkové anestezie. V tomto případě musí anestezioložka použít jiné preparáty, než jaké jsou při operacích mozku běžné, aby ve chvíli, kdy se preparát vypne, se pacient během několika minut probudil do plného vědomí a byl schopen spolupracovat a komunikovat,“ popisuje operatér. Nejen proto je pro anesteziology tato operace velmi náročná. Jakmile je pacient uměle uspán, upevní mu lékaři hlavu do tříbodové fixace, proříznou kůži, otevřou lebku i mozkovou plenu a obnaží mozek. „Všechna místa, která jsme incidovali, musejí být znecitlivěna lokální anestezií, protože

OPERAČNÍ SÁLY ODBORNÉ TÉMA

Kazuistika dítěte s adnátní sepsí po porodu Bc. Michaela Malá FN Brno

P

Dívenka B. V. z prematurity 36+6 t. g., narozena 3. 4. 2012, porodní hmotnost 2150 g. Narodila se v krajském městě, kde byla po porodu léčena pro adnátní sepsi s rozvojem DIK a krvácením do CNS. Pro rozvoj posthemoragického hydrocefalu byla přeložena do FN Brno na Pediatrickou kliniku, Pracoviště dětské medicíny.

ro přetrvávající ventrikulomegalii byl holčičce zaveden ventrikuloperitoneální shunt (V-P shunt) a z operačního sálu byla převezena na Kliniku dětské chirurgie, ortopedie a traumatologie (KDCHOT) na JIP 11. Po operaci u holčičky nadále přetrvává hyperexcitabilita (zvýšená dráždivost). Také má mírnou predilekci hlavy doprava a mírnou skoliózu doprava. Holčička prospívá, stravu Nutrilon 1 toleruje v dávkách 8krát 60–70 ml. Její stav se postupně zlepšuje, proto může být 5. 6. 2012 propuštěna domů s váhou 3250 g. Je předána k další péči neurologa do poradny pro rizikové novorozence. Je doporučena šetrná rehabilitace a neurochirurgické kontroly u nás na klinice.

Dne 8. 11. 2012 byla holčička přijata na neurochirurgické oddělení KDCHOT pro opakované zvracení, podrážděnost a plačtivost. Na UZ mozku je popisována dilatace komor. Na základě tohoto vyšetření byl stav uzavřen jako suspektní malfunkce shuntu. Holčička je ještě ten den operována, je jí zaveden nový programovatelný shunt. Pooperační stav byl dobrý, proto mohla být propuštěna za 3 dny do domácí péče.

Dne 7. 12. 2012 byla opět přijata pro opakované zvracení s diagnózou susp. malfunkce shuntu.

Byl jí proveden RTG na průběh shuntu po celé jeho délce. Dále měla neurologické vyšetření s nálezem – spontánní hybnost živější více vlevo, výrazný strabismus, hlava predikčně vpravo, výrazná plagiocefalie (polohová) řešena remodelační ortézou – helmičkou. Na UZ mozku bez známek dilatace komor, na UZ břicha volná tekutina kolem konce shuntu, oční vyšetření je bez známek městnání na očním pozadí, nejsou známky nitrolební hypertenze. Malfunkce je tedy vyloučena, klinicky se stav holčičky rychle zlepšuje, proto může být po třech dnech propuštěna domů.

Dne 1. 3. 2013 byla přijata opět pro opakované zvracení. Holčička je nevrlá, podrážděná, velkou fontanelu má vyklenutou a napjatou. Na UZ mozku je lehká progrese postranních komor, dále na

UZ břicha bez volné tekutiny. Holčička je přijata na JIP, kde jsou jí provedena vstupní vyšetření, zajištěna žíla, monitorace fyziologických funkcí a je připravena na operační sál. Během operačního výkonu byla provedena výměna komorového katetru. Následující den je holčička v dobrém zdravotním stavu a bez teploty přeložena na standardní oddělení. Dne 5. 3. 2013 jsou u malé pacientky zaznamenány subfebrilie. Následující den přecházejí subfebrilie do febrilií, proto byla provedena punkce ventilu pro odběr mozkomíšního moku na biochemii a bakteriologii. Také byla odebrána krev na stanovení zánětlivých markerů.

Současně lékaři nasadili antibiotika i. v. a holčička byla přeložena k další péči na JIP. Z důvodu zvyšujících se zánětlivých markerů, přetrvávajících febrilií s pozitivním bakteriologickým nálezem v mozkomíšním moku bylo 9. 3. 2013 rozhodnuto o akutním operačním výkonu. V břiše byla odstraněna počínající septická pseudocysta. Pro četnou granulační tkáň kolem ventilu byl katetr odstřižen a vyveden přes podkoží ven k napojení na zevní komorovou drenáž. Současně byl zaveden CVK do v. subclavia l. sin. a proveden odběr likvoru na bakteriologii a citlivost. Výsledek byl s pozitivním bakteriologickým nálezem: Staphylococcus aureus, Acinetobacter baumannii. Dle citlivosti byla nasazena antibiotika. Mozkomíšní mok odtéká do sběrného systému čirý v celkovém množství cca 150–160 ml/24 hodin. Postupně dochází ke snižování hodnot zánětlivých markerů.

Holčička ale nechce moc jíst, proto má ordinovanou plnou parenterální výživu, je nevrlá, plačtivá.

Postupně však dochází ke zlepšení a holčička začíná být klidnější, dokonce usměvavá, vyžaduje společnost, má pravidelnou rehabilitaci a také nastal zvrat v chuti k jídlu. Při pestřejším jídelníčku začíná pěkně jíst. V likvoru ale stále přetrvává pozitivní bakteriologický nález, proto nemůže dojít ke zrušení zevní komorové drenáže.

Nakonec antibiotika zabrala a tři likvory po sobě jdoucí byly ve výsledku sterilní, což umožňu-

Pooperační průběh byl u holčičky velmi dobrý, stravu začala tolerovat už druhý den bez potíží.

15

16

ODBORNÉ TÉMA OPERAČNÍ SÁLY

florence 6/13 9/13

obsah

recenzované části ZKUŠENOSTI Z PRAXE 17 / Práce klinického perfuziologa a kritické situace během mimotělního oběhu

VÝZKUMNÉ SDĚLENÍ 19 / Afterdrop effect u pacientů v mírné hypotermii při mimotělním oběhu

2

Obr. 1 / Zevní drenáž

1

Obr. 2 / Zevní drenáž z hlavy dítěte fota: archiv autorky

je změnu zevní komorové drenáže na vnitřní.

Dne 2. 4. 2013 byla realizována magnetická rezonance mozku, aby měl operatér přesný přehled, „jak mozek vypadá“. Následující den 3. 4. 2013 byla holčička operována. Byl jí implantován nový programovatelný ventil a konec katetru byl zaveden do peritonea (V-P shunt). Pooperační průběh byl u holčičky

Soutěž

velmi dobrý, stravu začala tolerovat už druhý den bez potíží. S jejím stavem byli lékaři spokojeni, UZ břicha a mozku byly bez patologie, proto mohla být přeložena na standardní oddělení, kde s ní byla hospitalizována i maminka. Holčičce se daří dobře, na standardním oddělení zůstala do vytažení stehů. S maminkou byla spokojená, hravá a usměvavá.

Napište nám své zážitky a my je otiskneme

Zažili jste nějakou vtipnou či zábavnou příhodu u vás v nemocnici, ambulanci nebo jiném zdravotnickém zařízení? Setkali jste se s něčím nebo s někým zábavným, co/kdo vám ještě dnes vykouzlí úsměv na tváři? Podělte se s námi.

Napište nám své zážitky, ať už s kolegy či s pacienty, nebo i vtipné „hlášky“, které se u vás staly legendárními, a my ty nejlepší otiskneme.

Autoři tří nejlepších příspěvků od nás dostanou knížku.

Své příspěvky posílejte buď poštou na adresu redakce Florence, Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5 a obálku označte slovem „příběh“, nebo e-mailem na adresu florence.redakce@ambitmedia.cz a do předmětu zprávy napište "příběh". Ke každému příspěvku uveďte své jméno, adresu a e-mailový a telefonický kontakt.

Soutěž trvá do 15. listopadu 2013.

PŘEHLEDOVÁ STUDIE 23 / Návrh na zlepšení interní komunikace ve zdravotnickém zařízení

VÝZKUMNÉ SDĚLENÍ 26 / Těhotenství a preventivní gynekologická péče u žen imigrantek

ZKUŠENOSTI Z PRAXE RECENZOVANÉ ČLÁNKY

Práce klinického perfuziologa a kritické situace během mimotělního oběhu Bc. Vladislava Jarošová jednotka klinické perfuze, Kardiocentrum Nemocnice Na Homolce, Praha

Souhrn / Klinický perfuziolog je součástí kardiochirurgického operačního týmu a jeho hlavní pracovní náplní je zajištění cirkulace okysličené krve v těle pomocí přístroje pro mimotělní oběh. Během výkonu sleduje vnitřní prostředí nemocného a podílí se na léčbě aktuálních problémů spojených s mimotělním oběhem. Sleduje monitorované fyziologické funkce a je schopen je správně interpretovat. Přístroj pro mimotělní oběh není jedinou zdravotnickou technikou, se kterou perfuziolog pracuje. Dle stavu nemocného se do léčby zařazují i krátkodobé a dlouhodobé mechanické podpory selhávajícího oběhu, intraoperační autologní transfuzní technika, která zajišťuje sběr a reinfundaci krve z operačního pole.

Klíčová slova / klinický perfuziolog – mimotělní oběh – operace.

Clinical perfusionists work and critical situations during extracorporeal circulation Summary / Clinical perfusionist is a member of the cardiac surgical team and his main job is using the devices for extracorporeal circulation in the body circulation of oxygenated blood. The clinical perfusionist is monitoring the internal environment of the patient and participating in the treatment of current problems associated with extracorporeal circulation during operation. He tracks monitored physiological functions and is able to interpret them correctly. Extracorporeal circulation device is not the only medical technology with which perfusionist works. The short-term and long-term mechanical supports of the failing circulation are classified into the treatment according to the patient’s condition, intraoperative autologous transfusion technique that ensures collecting and reinfundation of blood from the surgical field.

Keywords / clinical perfusionist – extracorporeal circulation – operation.

Úvod

Obor klinický perfuziolog je od roku 2004 zařazen do současné profesní struktury zdravotnických pracovníků jako jedna ze specializací. Obsluhu mimotělního oběhu tak provádějí speciálně vyškolení pracovníci s vysokoškolským vzděláním zdravotnických nebo technických oborů.

1. Náplň práce klinického perfuziologa na našem pracovišti: → řízení mimotělního oběhu při operacích na srdci; → prověření funkce a bezpečnostních prvků přístroje před jeho použitím, kontrola nastavení optimální okluze čerpadla; → volba vhodného oxygenátoru krve, velikosti a druhu kanyl pro vypočtený minutový průtok krve dle operačního výkonu a přání chirurga; → plnění okruhu pro mimotělní oběh náhradními roztoky, krevními deriváty a léčivými přípravky a jeho odvzdušňování; → kontrola dostatečné antikoagulace krve před mimotělním oběhem a v jeho průběhu;

→ zabezpečování řízené hemodiluce, systémové perfuze a výměny krevních plynů; → řízení tělesné teploty, včetně hluboké hypotermie; → činnosti související s úpravou vnitřního prostředí pacienta a jeho krevního tlaku; → obsluha autotransfuzních systémů (cell-saver); → provádění hemofiltrace při mimotělním oběhu; → aplikace léčivých přípravků a krevních derivátů do mimotělního oběhu; → aplikace krevní hyperkalemické kardioplegie do kořene aorty, případně cíleně do koronárních arterií v součinnosti s lékařem operatérem během operačního výkonu; → technické zabezpečování podpůrné cirkulace při srdečním selhání nebo podpůrného mimotělního oběhu s membránovou oxygenací (ECMO) při selhání srdce a plic; → obsluha systémů podpory selhávajícího oběhu (například intraaortální balónková kontrapulzace, univentri-

kulární a biventrikulární mechanické srdeční podpory).

2. Kritické situace při řízení mimotělního oběhu (MO) Kritická situace při vedení MO může nastat při poruše přístroje nebo selhání lidského faktoru, zejména pak při nedostatečné pozornosti perfuziologa. Nastalá situace mívá velmi rychlý průběh – během několika vteřin může dojít k závažnému ohrožení života pacienta.

2.1 Zalomení hadicového systému Mezi nejzávažnější situace patří například zalomení hadicového systému.

Hlavní čerpadlo je s operačním polem spojeno hadicovým systémem v délce 2–3 metrů. K zalomení PVC hadice může dojít kdekoli v celé její délce. Násled-

Recenzovali MUDr. Oldřich Růžička ZZS SČK, lékař Bc. Pavel Šíma Odd. arytmologie, Klinika kardiologie IKEM, Praha, biomedicínský technik

17

PRAXE LASEROVÁ OPERACE OČÍ

florence 9/13

Vyšetření před laserovou operací očí

Bc. Iva Dratnalová vrchní sestra Oční kliniky NeoVize

Počet pacientů podstupujících laserový zákrok každým rokem narůstá. Je to dáno nejen vývojem technologie, která je mnohem přesnější a rychlejší než v předešlých letech, ale také náročností populace na komfort života bez brýlí. Brýle jsou častým handicapem v běžném životě, při sportování, řízení vozidla i v zaměstnání. Navíc stoupá i finanční náročnost, protože jejich cena, stejně jako cena kontaktních čoček, se stále zvyšuje.

Laserová operace očí se tak díky finanční úspoře i osvobození pacienta od brýlí stala investicí, která se vyplácí. Co však musí pacient před zákrokem absolvovat, aby byla operace bezpečná kompletně odstranila jeho vadu a pacient byl spokojen? foto: NeoVize

30

P

Celková doba pobytu pacienta na klinice v den vyšetření před laserovou operací očí je asi tři hodiny.

rvní věcí, kterou musí pacient před operací podstoupit, je vstupní vyšetření. K tomu přichází na oční ambulanci po předchozím osobním, telefonickém či internetovém objednání v přesně daný čas. Na oční klinice NeoVize jsou mu v čekárně k dispozici edukační materiály a videa, čaj a voda. Zdravotní sestra, která se mu představí a podá mu ruku, mu odebere anamnézu. Zajímáme se především o oční choroby, úrazy oka a předešlé oční operace, na dobu, od které nosí brýle na dálku či na čtení, zda nosí kontaktní čočky, jak subjektivně posuzuje své vidění a zda je seznámen se svou oční diagnózou. Dále

zjišťujeme informace o jeho celkovém zdravotním stavu, zda má nějaké alergie a zda a jaké užívá léky. Ze sociální oblasti se zajímáme zejména o jeho zaměstnání a zájmy. Po odebrání anamnézy připravíme pacienta na celou řadu vyšetření.

Mezi ta, která provádějí sestry, patří: → Aberometrie – změří vlnoplochu nepravidelnosti celkového optického systému oka včetně aberací vyšších řádů. Diagnostikujeme tak nejen samotnou dioptrickou vadu oka pacienta, ale i aberace vyšších řádů. To jsou vady, které nelze korigovat konvenčními korekčními pomůckami (brýle, kont. čočky) a které mohou být významným faktorem zhoršujícím kvalitu vidění, především v kombinaci se širokou zornicí (mladí lidé, genetické dispozice, za šera atd.). → Vyšetření autorefraktometrem, který nám umožňuje změřit optickou mohutnost oka a stanovit potřebnou dioptrickou mohutnost ke korekci.

Dále na tomto přístroji měříme keratometrii (zakřivení rohovky), nitrooční tlak, šířku zornice a „white to white“ (délka od limbu k limbu). → Vyšetření na Pentacamu – moderní zobrazovací přístroj pro přední segment oka. Ze získaných obrázků dokáže přístroj podrobně numericky popsat nepřeberné množství parametrů včetně mapy tloušťky rohovky, přední komory, topografie rohovky, čirost a případné opacity (zákalky) čočky atd. → V neposlední řadě vyšetřujeme slzivost pacienta tzv. Schirmerovým testem.

Vyšetření pacienta, které provádí sestra, trvá asi 45–60 minut a poté následuje vyšetření v délce 30 minut. Optometrista provádí podrobnou sub-

LASEROVÁ OPERACE OČÍ PRAXE

Po zmiňované cykloplegii, která trvá 45 minut, následuje vyšetření lékařem, které obvykle trvá 30 minut. Lékař podrobně hodnotí přední segment oka, provádí velmi podrobné vyšetření sítnice i v nejzazší periferii k odhalení nebezpečných degenerací sítnice. Dále hodnotí refrakci v cykloplegii, zda odpovídá naměřené refrakci u optometristy. Potom doporučuje vhodný zákrok k odstranění oční vady a podrobně informuje pacienta o průběhu operace a následné péči. Celková doba pobytu pacienta v den vyšetření před laserovou operací tak činí asi tři hodiny. Vyšetření před laserovou operací je nutné provést s takovým předstihem, aby u operace nebyla rozšířená zornice po cykloplegii, která by nám znemožňovala provést laserový výkon. Při široké zornici nelze spustit laserový sledovač (eye tracker), který zabezpečuje zcela přesné provedení laserové operace. To znamená, že operace je možná v následujících dnech, ne však ve stejném dni jako vyšetření.

Psychická náročnost celé operace je u pacientů individuální, záleží na jejich psychické odolnosti. Laserovou operaci pacienti obvykle vnímají jako velký zásah do svého života. Jedná se přeci jen o zrak a je normální se o své oči bát.

Je na nás, sestrách, abychom pacienta uklidnily

foto: NeoVize

jektivní refrakci, binokulární rovnováhu, dominanci oka a vyšetření předního segmentu oka.

Po vyšetření pacienta optometristou provede sestra tzv. rozkapání k rozšíření zornic a uvolnění akomodačních svalů (tzv. cykloplegie). → Cykloplegie je důležitá pro odhalení skrytých dioptrií a zhodnocení stavu sítnice pacienta.

Je nezbytnou součástí vyšetření a předpokladem úspěšně provedené operace. Rozšíření zornic vymizí do 24 hodin a pacient je poučen, že by po tuto dobu neměl řídit auto.

a vše mu důkladně vysvětlily tak, aby v nás měl důvěru a byl informován o všem, co se s ním bude dít. I lékař mu během zákroku vysvětluje každý krok, který právě provádí.

Všichni pacienti dostávají před operací tabletku na uklidnění a na operačním sále dostávají k držení „plyšáka“, který jim napomáhá k uvolnění během operace. U velmi anxiózních pacientů pak umožňujeme doprovod blízkého až na operační sál.

Psychická náročnost laserové operace očí je individuální, záleží na psychické odolnosti jednotlivých pacientů

inzerce

0,/,2129e 52ÿ1Ì 3ĕÌ-0< LukraƟvní pracovní pobyty v presƟ ǎŶşĐŚ njĂŚƌĂŶŝēŶşĐŚ ŶĞŵŽĐŶŝкЌ ƉƌŽ ƐĞƐƚƌLJ͕ ƉŽƌŽĚŶş ĂƐŝƐƚĞŶƚŬLJ͕ ĨLJnjŝŽƚĞƌĂƉĞƵƚLJ͕ ĞƌŐŽƚĞƌĂƉĞƵƚLJ͕ njĄĐŚƌĂŶĄƎe, laboranty, lékaƎĞ Ă ĚĂůƓş njĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬlj ƉĞƌƐŽŶĄů ^ĂƷĚƐŬĄ ƌĄďŝĞ͕ ĂŚƌĂũŶ͕ <ĂƚĂƌ͕ ƵďĂũ͕ ŶŐůŝĞ Ă ĚĂůƓş ĚĞƐƟnace RovnĢǎ ƉƌŽ ƵĐŚĂnjĞēĞ Ɛ ŶşnjŬŽƵ ƷƌŽǀŶş njŶĂůŽƐƟ ĂŶŐůŝēƟny! <ŽŵƉůĞdžŶş ƉƎĞĚŽĚůĞƚŽǀĄ ƉƎşƉƌĂǀĂ ǀ ĂŬƌĞĚŝƚŽǀĂŶljĐŚ ŬƵƌnjĞĐŚ ZprostƎĞĚŬŽǀĄŶş njĂŵĢƐƚŶĄŶş ũĞ ƉƌŽ ƵĐŚĂnjĞēĞ W> dE

ǁǁǁ͘ŐϱƉůƵƐ͘ĐŽŵ ďĞnjƉůĂƚŶĄ ŝŶĨŽůŝŶŬĂ ϴϬϬ ϴϴ ϴϴ ϵϲ inz_192x70mm_G5.indd 1 Výtažková azurováVýtažková purpurováVýtažková žlutáVýtažková erná

2011-03-21 18:02:15

31

34

zpravodaj

florence 9/13

ČAS

Prevence násilí od třetích stran v režii Unie zaměstnavatelských svazů – Centra rozvojových aktivit Jak v oblasti zdravotnictví, tak v oblasti sociálních služeb dochází stále častěji k projevům násilí vůči pracovníkům. V letech 2010–2012 probíhal projekt „Posilování sociálního dialogu s důrazem na zvládání krizové situace při vzniku násilí na pracovištích“ zejména ve zdravotnických zařízeních a zařízeních sociálních služeb. Tento projekt byl financován z Evropského sociálního fondu a probíhal v celé České republice s výjimkou hlavního města Prahy.

N

a sklonku roku 2012 se Unii zaměstnavatelských svazů – CRA (UZS-CRA) podařilo získat grantovou podporu z Norských fondů, která odstartovala projekt prevence násilí od třetích stran zaměřený na oblast zdravotnictví a sociálních služeb na území hlavního města Prahy. Cílem projektu je proškolení 150 pracovníků, kteří jsou vystaveni násilí od třetích stran – tedy od pacientů, uživatelů služeb či jejich rodinných příslušníků. Tito zaměstnanci proškolení ve zvládání násilí by měli tvořit tzv. klíčové osoby, které se budou kontinuálně podílet na posilování dialogu a prevenci násilí od třetích stran. Projekt se také snaží zajistit větší právní ochranu pracovníkům, kteří se s násilím při své praxi setkávají.

V neposlední řadě je součástí cílů projektu také vytvoření preventivních týmů, které se budou podílet na minimalizaci násilí ve zdravotnictví a sociálních službách.

V ČR již podobné projekty proběhly v letech 2004 a 2010. Současný projekt by však měl saturovat nedostatky, které se projevily v projektech minulých. Projekt probíhá ve spolupráci se zahraničními experty, u nichž je možné se inspirovat, a klade si za cíl efektivní proškolení cílových skupin pracovníků.

Realizátoři projektu Projekt je financován Norskými fondy a probíhá od prosince 2012 do prosince 2014. Hlavním řešitelem projektu je UZS-CRA, spoluřešitelem je Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče

(OSZSP). Projekt je totiž realizován na bázi sociálního dialogu – tedy spolupráce zástupců zaměstnavatelů a zaměstnanců. Zahraničním partnerem projektu je Norský svaz měst a obcí a střešní norská odborová organizace. Do projektu jsou zapojeni experti, kteří se budou podílet na školení zaměstnanců a vzniku preventivních týmů. Školení bude probíhat formou interaktivních seminářů, které budou připravovat zaměstnance na řešení násilných situací z hlediska budoucnosti. Cílem je vyškolit takové klíčové osoby, které nemusejí aktuálně zasahovat a řešit situaci násilí na pracovišti, ale svým přístupem se dokážou orientovat v problematice a v případě potřeby zajistit jak preventivní, tak represivní postupy.

V současné době jsou identifikovány příklady dobré praxe, které jsou v některých zařízeních využívány pro zmírnění potenciálního násilí. Zkušenosti norských partnerů jsou v mnohém inspirací, o čemž se přesvědčila skupina šesti expertů, kteří v rámci projektu navštívili norské Oslo.

Zahraniční Study Tour

Cílem projektu je proškolení 150 pracovníků, kteří jsou vystaveni násilí od třetích stran.

V rámci stáže v březnu 2013 bylo možné získat od norských expertů řadu teoretických a praktických informací. Během společných přednášek byl diskutován český a norský model sociálního dialogu a následně prezentovány příspěvky reflektující násilí od třetí strany v České republice i Norsku.

Norové představili modely prevence násilí od třetí strany ve zdravotnictví a v sociálním sektoru z různých úhlů pohledu (pracovněprávní systém Norska, výzkumná šetření pracovních podmínek, bezpečnost práce). V průběhu přednášek se velmi diskutovalo, z čehož byla patrná nejen norská otevřenost, ale také další vlastnosti, které posilují pracovní vztahy. Je to především velká snaha o týmovou spolupráci a vysoký pracovní výkon.

Několikrát bylo zdůrazněno, že násilí ve společnosti je především problémem etiky.

Norský model prevence vychází především z důsledné kontroly incidentů násilí prostřednictvím spolupráce zástupců obcí, managementu jednotlivých pracovišť a zaměstnanců. Norské vzdělávání v oblasti prevence násilí má podobný

foto: Profimedia

ZPRAVODAJ ČAS

V rámci projektu navštívila skupina šesti expertů norské Oslo

charakter jako v ČR – chybí výuka ve školách a následné kurzy jsou zaměřeny jak na verbální, tak i na fyzickou sebeobranu.

Norský přístup při zvládání násilí z hlediska systémového je však více zaměřen na opakování získaných preventivních dovedností a výuka probíhá přímo na daném pracovišti.

V rámci stáže byla zorganizována i návštěva pečovatelského domu Majorstua pro zhruba 140 seniorů, v rámci které

proběhla i debata s hlavní sestrou a bezpečnostním pracovníkem. Z diskuze vyplynulo, že nejlepší prevence, jak předcházet násilí ve stáří, byť u pacientů s demencí, je dostatečný počet personálu (jedna sestra/sanitář má v péči pouze 2–3 seniory) a intenzivní komunikace s klienty (navození klidu je v krizové situaci zásadní). Počet personálu je do velké míry dán nejen uvědomělou péčí o seniory, ale také finančními dotacemi, které jsou na rozdíl od ČR velmi vysoké.

Senioři s vysokými důchody přispívají na péči 85 % ze svých dávek a senioři s nižšími důchody 75 %. I přes tento příspěvek je pečovatelský dům dotován obcí částkou 101 miliónů norských korun ročně (cca 353,5 miliónu Kč). Vybavení a struktura pečovatelského domu nebyla příliš odlišná od podobných zařízení v České republice, taktéž aktivizační programy pro seniory jsou v ČR stejné.

Studijní cesta ukázala, jak velkou roli hraje v Norsku dostatek zdrojů a také mentalita norského obyvatelstva (spolupráce, pracovní výkon). Na druhou stranu vzdělávání v oblasti prevence násilí je totožné, stejně jako vybavení a služby v pobytovém zařízení pro seniory. Významný však zůstává počet personálu a efektivní systém, kdy stát, obce, vedení zařízení, odbory a zaměstnanci fungují jako jeden velký a kompaktní celek.

Sociální dialog tak v praxi napomáhá důstojné práci, která pro mnohé české pracovníky v sociálně-zdravotních službách není zatím samozřejmá.

Jaroslav Pekara, Radka Soukupová

Z dopisů čtenářů

Dnes jsem otevřela časopis Florence a nevěřícně jsem četla článek Dany Juráskové o smutné zprávě, že nás opustila sestra Lenka Hejzlarová.

Znovu a znovu jsem četla nadpis Poslední sbohem a zoufale jsem se snažila najít vysvětlení v textu, že třeba odešla do zahraničí, na jiné pracoviště, na jiný post…, ale pravda byla, bohužel, úplně jiná.

S Lenkou Hejzlarovou jsem se seznámila před čtyřmi lety, když naše nemocnice získala dotaci z evropských fondů na vzdělávání nelékařských pracovníků.

Naše spolupráce nebyla zdaleka tak intenzivní jako mezi pražskými hlavními sestrami, ale již při první návštěvě jsme našly společnou řeč, rozuměly jsme si a bavily se spolu, jako bychom se znaly roky. Po semináři jsme vždy ještě dlouze hovořily o situaci ve zdravotnictví, novinkách a plánovaných změnách.

Společně a s vrchními sestrami jsme

foto: archiv

IN MEMORIAM

posuzovaly ten i jiný případ. Lenka byla vždy ochotná poradit, diskutovat, pomoci. Nikdy nám neřekla: „Nemám čas, musím zpátky do Prahy, chvátám.“ Když jsme se setkaly na seminářích v Praze, vždy jsme spolu prohodily alespoň pár slov.

Chtěla bych za sebe a za kolektiv sester a ostatních nelékařů z Nemocnice Český Krumlov, a. s., poděkovat in

memoriam sestře Mgr. Lence Hejzlarové, MBA, za to, že byla taková, jaká byla.

Velice přesně vystihla sestra Jurásková Lenčina slova: „zkrať to“, a tak tedy i já uposlechnu a napíšu už jenom pár slov: „Lenko, jsem vděčná osudu, že mi Vás dovolil poznat, i nám budete chybět.“ Mgr. Dana Podholová, hlavní sestra, Nemocnice Český Krumlov, a. s.

35

38

florence 9/13

pro studenty text: Jana Přecechtělová, redakce Florence, foto: Profimedia

Operační sál – asepse, antisepse, prostředky a typy sterilizace

Operační léčba klade vysoké nároky nejen na speciálně vyškolený personál a dobrou organizaci práce, ale i na materiální a technické vybavení. Nejdůležitější je dodržování zásad asepse a antisepse.

T

yto podmínky jsou splnitelné pouze v prostorách zbudovaných k tomuto účelu. V minulosti se při stavbě nemocnic upřednostňoval pavilónový systém, kdy měl každý operační obor vlastní operační trakt. S rozvojem medicíny se přecházelo k centralizaci operačních sálů. Je to samostatná organizační jednotka, která zajišťuje veškerý operační provoz všech operačních oborů v nemocničním zařízení. Její součástí je i jednotka sterilizace. Z hlediska protiepidemického režimu je centralizace nejúčelnějším uspořádáním komplexu centrálních operačních sálů. Nejdůležitější je dodržování zásad asepse, antisepse a zajištění aseptického provozu. Dále musí být oddělen provoz superaseptický, mezoseptický a septický, a to nejen stavebně, ale především provozně.

Každý operační trakt má ochrannou, čistou, sterilní a odsunovou zónu.

Ochranná – bílá zóna končí hygienickým filtrem pro pacienty (překladiště) a filtry pro personál (přezutí, očista, převléknutí).

Na něj navazuje zóna čistá – zelená.

Ta se dělí na zónu čistou (skladovací prostory, denní místnosti, transportní chodba pro pacienta) a zónu aseptickou (vlastní operační sál). Přístupové a odsunové zóny musejí být bezpodmínečně odděleny jak v centrálních, tak i v decentralizovaných sálech.

V žádném případě nesmí dojít ke křížení cest nástrojů, prádla a ostatního materiálu!

Z hlediska dodržování zásad protiepidemiologického režimu je třeba dbát na řádné mytí a dezinfekci rukou,

nástrojů a přístrojů. Pokud někdo z personálu opustí zelenou zónu, musí opět projít filtrem a očistou.

Asepse je souhrn opatření vedoucích ke snížení nebo odstranění kontaminujících prvků (bakterie, viry, plísně či paraziti). Brání jejich průniku do oblasti operačního pole a obecně slouží k prevenci vzniku infekce. Asepse znamená ve svém důsledku nepřítomnost infekčních organismů. Lze jí dosáhnout pomocí antiseptických technik.

Antisepse je dekontaminace živých tkání (lidská kůže, zejména v oblasti operačních ran). Antisepse znamená odstranění tranzientních mikroorganismů z kůže a potlačení rezidentní flóry. Dá se jí dosáhnout odstraněním sekretu nebo tkání, které slouží jako živná půda, tedy prakticky derivací (drenáž ran) nebo

servis

Vysoká nad Jizerou Nové vybavení pro Ústav chirurgie ruky a plastické chirurgie Praha IKEM – tisíc transplantací jater

41

foto: Profimedia

krátce

Praha / IKEM

V IKEM provedli už tisíc transplantací jater Letos 13. srpna tu lékaři transplantovali játra a ledvinu šestačtyřicetileté ženě s polycystickými játry a ledvinami, která se stala tisícím pacientem, který v IKEM tento náročný výkon podstoupil. „Šlo o velmi složitý výkon, který ale v IKEM patří k velmi dobře zvládnutým technikám. Stejně jako u většiny pacientů byla i u této pacientky transplantace jater jedinou léčebnou možností,“ řekl MUDr. Aleš Herman, Ph.D., ředitel IKEM. Transplantace jater patří dnes již k standardní léčbě selhání jater, metabolických vad a některých nádorů, tedy jaterních onemocnění ohrožujících život pacienta. Od letošního roku nabízí IKEM navíc celé spektrum výkonů k transplantaci jater. „Transplantovat játra je možné několika způsoby,“ vysvětluje MUDr. Jiří Froněk, Ph.D., FRSC. „U dospělých i dětí je možné použít celá játra nebo jejich část. Tu získáváme buď tak, že játra zredukujeme, ale část orgánu není využita, nebo tzv. splitem. To znamená, že se játra rozdělí a transplantují dvěma příjemcům,“ popisuje.

Takto už letos odoperovali v IKEM deset pacientů,

foto: M. Kutil, IKEM

Už osmnáct let probíhá v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny transplantační program jater.

I. Dietlová, tisící pacientka, která v IKEM podstoupila transplantaci jater a ledviny, s lékaři MUDr. Pavlem Trunečkou, CSc. (vlevo), a MUDr. Jiřím Froňkem, Ph.D., FRSC (vpravo)

kterým rozdělili pět orgánů. IKEM je od roku 1996 jediné pracoviště, kde transplantují játra i dětem.

Jeden rok po transplantaci přežívá 90 % pacientů a téměř 80 % přežívá více než deset let. tz

Vysoká nad Jizerou / Ústav chirurgie ruky a plastické chirurgie

Kapka naděje věnovala přístroje pro malé pacienty Nové lékařské vybavení sloužící především při operacích malých dětí předal 16. srpna Nadační fond Kapka naděje Ústavu chirurgie ruky a plastické chirurgie Vysoké nad Jizerou. Kromě jemných keramických chirurgických nástrojů značky LAWTON, které lékařům umožní lepší operační postup a menší operační ránu, to byl i ultrazvukový diagnostický přístroj Toshiba, model Nemio, který bude sloužit nejen ke gynekologickým a urologic-

kým vyšetřením s možností odběru biopsií, ale i k vyšetření dětských kyčlí. Přístroj bude využíván i při operacích malých dětí, při nichž lékař zavádí jehlu k nervům v podpaží nebo nad klíčkem a sleduje elektrické impulzy a odpovědi, aby měl jistotu, že je na správném místě u nervu. Přístroje v hodnotě 232 434 korun předala ředitelce ústavu Ing. Marcele Škodové prezidentka NF Kapka naděje Vendula Svobodová. tz

Běžci podpoří Český registr dárců krvetvorných buněk Česko / Pořadatel sportovních akcí RunCzech se stal partnerem Českého registru dárců krvetvorných buněk Praha IKEM. Pomůže tak rozšířit povědomí o registru, ale i o problematice dárcovství kostní dřeně a krvetvorných buněk mezi veřejností, zejména pak mezi sportovci a mladými lidmi. Ti jsou pro registr důležití, neboť noví dárci dávají naději pacientům s poruchou krvetvorby, pro něž je transplantace kostní dřeně často poslední šancí na uzdravení. Více na www.darujzivot.cz a www.runczech.com. tz Pravidelně aktualizovaný přehled vzdělávacích akcí naleznete nově na našich webových stránkách www.florence.cz v sekci Kalendář.

nepropásněte Želevčice u Slaného / 7. 9.

Den otevřených dveří LINET Brno / 19. 9.

V. česko-slovenská konference paliativní medicíny Hradec Králové / 25. 9.

II. královéhradecký kongres perioperačních sester

46

florence 9/13

historie text: Jana Přecechtělová, redakce Florence, foto: Profimedia a archiv William Stewart Halsted (1852–1913) – americký chirurg, který jako první použil při operaci gumové rukavice

Vývoj práce na operačním sále V počátcích chirurgie se, alespoň podle dochovaných historických pramenů, nedá o práci na operačním sále hovořit ve smyslu, jak ji známe dnes. Ve středověku nebyli dokonce chirurgové (ranhojiči) ani považováni za lékaře. Respekt a uznání získali znovu až díky francouzskému královskému chirurgovi Ambroise Paré, který si získal proslulost především znovuobjevením staroegyptské metody podvazování krvácejících cév u amputovaných končetin.

N

ahradil jí do té doby běžně používané vypalování rány žhavým olejem či plamenem, které pacientovi způsobovalo častokrát větší bolest a šok než samotné zranění. Operovalo se kdekoli a až do objevu bakterií ve druhé polovině 19. století také bez dodržování zásad asepse a antisepse. Operovalo se v civilních šatech a holýma rukama.

Teprve po objevu bakterií se do praxe začala zavádět opatření potřebná k tomu, aby se dosáhlo relativní nebo absolutní nepřítomnosti choroboplodných zárodků.

Na rozdíl od sester, od kterých se pracovní oděvy vyžadovaly, nenosili lékaři až do 20. století žádné speciální oděvy.

Chirurg měl běžný oděv, přes který nosil řeznickou zástěru, aby si šaty nezašpinil od krve.

Výkony se dělaly na operačních sálech typu amfiteátrů nebo auditorií s centrálně umístěným vyvýšeným operačním stolem a několika řadami sedadel okolo, na kterých seděli studenti nebo diváci a pozorovali operační výkon. Pacient ležel na dřevěném stole či lavici a odtékající krev se vsakovala do pilin, které byly rozprostřeny na podlaze. Nechyběly ani nádoby na zachycování tělních tekutin a odpadů. K osvětlení se používala svíčka. Krví byly slepené a nasáknuté i oděvy, v nichž chirurgové operovali. Velké množství skvrn na oblečení bylo totiž v dřívějších dobách známkou pracovitého a úspěšného chirurga. Ten si docela určitě umyl ruce po výkonu, ale zdaleka ne vždy před ním.

Operoval holýma rukama s použitím

nesterilních nástrojů a pomůcek. Šicí materiál se prodával nebalený s jehlami k opakovanému použití. Nezřídka se stalo, že nástroje použité při operaci jednoho nemocného se vzápětí použily u druhého, bez nějaké předchozí očisty.

Kauterizace se v minulosti prováděla žhavým železem a k ošetření ran se používal i vroucí olej. Chirurgové neboli ranhojiči měli k dispozici různé typy želez a želízek, která přikládali na různá místa na těle a tím vyháněli neduhy z těla. Ve své době to byla velice oblíbená metoda.

Gáza se vyráběla ze zbytků, které ležely na podlaze přádelen. Častým důsledkem toho byly sepse a nemocniční gangrény, které nabývaly epidemických rozměrů. Někdy se dokonce hnisání považovalo za nevyhnutelnou součást

47

hojení ran, v chorobopisech se označovalo jako „chvályhodný hnis“. Tento termín se připisoval Galénovi. Princip pus bonum et laudabile, tedy teorie o chvályhodném hnisu, si ostatně udržel prim až do 15. století. S pandemií španělské chřipky v roce 1918 a s rostoucím zájmem lékařské veřejnosti o Listerovy teorie antisepse začali někteří chirurgové nosit bavlněné masky. Nedělali to však proto, aby ochránili pacienta od infekce během operace, ale proto, aby ochránili sebe před pacientovými nemocemi. Gumové rukavice se začaly používat při pitvách ve 40. letech 19. století.

S použitím prvních gumových rukavic při operaci je spjato jméno amerického chirurga Williama Stewarta Halsteda (1852–1913), který byl zastáncem Listerových metod. Jedna z Halstedových zdravotních sester Caroline Hamptonová si totiž v roce 1899 začala stěžovat na to, že jí sterilizační roztok způsobil dermatitidu na rukou, a Halsted na základě toho oslovil firmu Goodyear, zda by nechtěla zkusit vyrobit tenké gumové rukavice, které by sestra mohla nosit. Tuto praxi pak s nechutí přijali i chirurgové.

Původní rukavice však nebyly kvalitní, trhaly se již při navlékání nebo v průběhu operace, nebo naopak byly příliš hrubé, a proto se na ně používaly ještě rukavičky nitěné.

Asepse a dezinfekce Dezinfekce ran se prováděla opláchnutím vodou, vypálení žhavým železem a balzám pak měly chránit ránu před následnou infekcí. Teprve po mnoha staletích se začaly používat umělé chemikálie (operace prováděné pod karbolovou sprchou).

Celulóza a bavlna daly vznik dnešnímu krytí. Jeho posláním bylo nasávání sekretu, ale i vytvoření vzdušné vrstvy, která bránila mechanickému znečištění a do jisté míry i průniku infekce.

Dříve se dezinfekce lila přímo do rány, dnes se používá na její okolí. Postupně se začala provádět i dezinfekce rukou a obvazového materiálu. Houby, lněná prostěradla a vše ostatní, co přichází do styku s ránou, muselo být čisté, aby se kvůli nečistotám nedostal po zdařilé operaci do rány zárodek mnohem nebezpečnější nemoci. Používala se gáza napuštěná vazelínou (mastný tyl).

Asepse nebyla ještě do poloviny 19. sto-

letí v podstatě žádná. Nový věk v chirurgii začal až s využitím roztoku fenolu.

Tento antiseptický princip znamenal revoluční změnu v chirurgii, která byla dosud bezmocná proti infekcím ran.

Narkóza a znecitlivění studeným obkladem Zpočátku se zákroky a operace prováděly bez jakéhokoli znecitlivění. Popisovalo se například použití studených obkladů nebo uspávací houby. Bylo sice známé opium a jiné omamné látky, ale jejich použití záleželo na kultuře v dané zemi.

První skutečná narkóza pomocí éteru byla veřejně předvedena při operaci krku v Bostonu roku 1845. Po dalších zkouškách této metody v zubním lékařství a zdařilé amputaci končetiny o rok později nastal nebývalý rozmach jejího využití. Zavedení inhalační narkózy konečně umožnilo operovat bezbolestně. Zákroky se mohly uskutečňovat poměrně v klidu, mohly trvat déle a nebylo nutné při nich přemáhat silou se bránícího pacienta.

Nástroje Lékaři používali nástroje z různých materiálů, které byly důmyslně zhotovené, a pracovali podle možností konkrétní doby. V Hippokratově době, asi 400 let před naším letopočtem, používali železné operační nástroje. Ze stejné doby pocházejí i římské skalpely. Ty mají výměnné železné čepele a rukojeti z bronzu.

Ve 3. století našeho letopočtu se v Indii vyráběly nástroje z kalené oceli. V té době tu bylo běžným trestem uříznutí uší, horního rtu nebo nosu.

Mnozí hříšníci si pak chtěli nechat tyto vady postupně odstranit, takže indická chirurgie byla v té době vysoce rozvinutá a dovedla pomocí kožních laloků provést i rinoplastiku. Běžné univerzální nástroje z oceli z 19. století jsou již velmi podobné těm dnešním.

Chirurgické oblečení K rozvoji chirurgických antiseptických metod (dnes zásady antisepse) a poznatků o infekci ran došlo ve 40. letech 20. století. Zavedeny byly antiseptické roušky a rukavice. Nástroje, pomůcky a roušky se povinně sterilizovaly použitím etylenoxidu nebo použitím páry.

Původní oblečení určené na operační sály mělo bílou barvu, aby zdůrazňovalo čistotu. Jelikož ale kombinace bílých oděvů a jasného světla vedla k únavě očí chirurga, začala se postupně bílá barva nahrazovat barvami jinými.

V 50. letech 20. století přešla většina nemocnic na prádlo v různých zelených odstínech, které zajišťovalo vysoce kontrastní prostředí, ale zároveň redukovalo únavu očí. Až začátkem 70. let 20. století se chirurgické oděvy podobaly těm dnešním. Chirurgové nosili haleny s krátkým rukávem a kalhoty se šňůrkou. Sestry nosily šaty s krátkým rukávem. Oblečení bylo vyrobeno ze zelené bavlny nebo směsi bavlny a polyesteru. Přes toto oblečení se ještě nosily látkové empíry, čepice, latexové rukavice a ochranné boty.

Čepice jako ozdoba Před zaměřením na zásady antisepse ve 40. letech 20. století nebyly čepice součástí chirurgického oděvu. Operační čepice se postupně vyvinuly od ryze funkčního doplňku do podoby individuálně rozdílných doplňků, a to nejen na operačním sále. Během „revoluce v lékařské módě“ (70. léta 20. století) si lékaři začali přizpůsobovat pracovní oděvy pro svou profesi. Tak vzniklo několik typů čepic, které se dnes běžně používají.

Literatura 1. Hrabovský J. Chirurgie pro zdravotnické školy. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2006, 444 s. ISBN 80-86861-49-X. 2. Jedličková J. Ošetřovatelská perioperační péče. 1. vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2012, 268 s. ISBN 978-80-7013-543-3.

3. Sucháňová M, Neswingová J. Práce na operačním sále dříve a dnes. Sestra, 2012, č. 2, s. 38–40.

4. Krška Z. Techniky a technologie v chirurgických oborech: vybrané kapitoly.

1. vyd. Praha: Grada, 2011, 262 s. ISBN 978-80-247-3815-4.

5. Niederle B. Práce sestry na operačním sále. 3. vyd. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1961, s. 456. ISBN 08088-65.

6. Schott H. Kronika medicíny. 1. vyd.

Praha: Fortuna Print, 1994, s. 648. ISBN 80-85873-168.

48

florence 9/13

personĂĄlnĂ­ inzerce VĹ EOBECNĂ&#x2030; SESTRY KrajskĂĄ nemocnice Liberec, a.s. pĹ&#x2122;Äłme na svĂĄ oddÄ&#x203A;lenĂ­ vĹĄeobecnĂŠ sestry.

PoĹžadujeme: odbornou zpĹŻsobilost v oboru, pĹ&#x2122;edchozĂ­ praxe a platnĂĄ registrace vĂ˝hodou (ne podmĂ­nkou), ochotu pracovat ve smÄ&#x203A;nnĂŠm provozu.

NabĂ­zĂ­me: moĹžnost vĂ˝bÄ&#x203A;ru z nÄ&#x203A;kolika oddÄ&#x203A;lenĂ­, stabilnĂ­ zamÄ&#x203A;stnĂĄnĂ­ s podporou odbornĂŠho rĹŻstu, moĹžnost ubytovĂĄnĂ­, zamÄ&#x203A;stnaneckĂŠ benefity.

Kontakty: PhDr.Alena KuÄ?erovĂĄ, personĂĄlnĂ­ oddÄ&#x203A;lenĂ­, e-mail: alena.kucerova@nemlib.cz, www.nemlib.cz, tel.: 485 312 185 ZDRAVOTNĂ? SESTRA NestĂĄtnĂ­ zdravotnickĂŠ zaĹ&#x2122;Ă­zenĂ­ v centru Prahy 5 pĹ&#x2122;Äłme zdravotnĂ­ sestru.

AJ podmĂ­nkou.

CV â&#x20AC;&#x201C; e-mail: eva.wisniewska@mcandel.cz ZDRAVOTNĂ? SESTRA DO NÄ&#x161;MECKA DlouhodobÄ&#x203A; hledĂĄme zdravotnĂ­ sestry do zaĹ&#x2122;Ă­zenĂ­ v NÄ&#x203A;mecku.

PlnĂ˝ pracovnĂ­ Ăşvazek, pracovnĂ­ pomÄ&#x203A;r na dobu neurÄ?itou.

VĂ­ce informacĂ­ na www.karierazahumny.eu.

VĂ?CE POZIC KarlovarskĂĄ krajskĂĄ nemocnice a. s., nemocnice v KarlovĂ˝ch Varech, pĹ&#x2122;Äłme: ÇŽ zdravotnickĂŠ asistenty na oddÄ&#x203A;lenĂ­ akutnĂ­, resuscitaÄ?nĂ­ a intenzivnĂ­ medicĂ­ny a dĂĄle na oddÄ&#x203A;lenĂ­ emergency ÇŽ vĹĄeobecnĂŠ sestry na odd. internĂ­, ARIM, ER NabĂ­zĂ­me: plnĂ˝ Ăşvazek, nĂĄstupnĂ­ mzda absolventa â&#x20AC;&#x201C; zdravotnickĂŠho asistenta â&#x20AC;&#x201C; 12 000 KÄ?, po absolvovĂĄnĂ­ nĂĄstupnĂ­ praxe moĹžnost pĹ&#x2122;iznĂĄnĂ­ osobnĂ­ho pĹ&#x2122;Ă­platku, atraktivnĂ­ prostĹ&#x2122;edĂ­ lĂĄzeĹ&#x2C6;skĂŠho mÄ&#x203A;sta s nabĂ­dkou bohatĂŠho kulturnĂ­ho a sportovnĂ­ho vyĹžitĂ­, tĂ˝den dovolenĂŠ nad rĂĄmec stanovenĂ˝ zĂĄkonem, moĹžnost ubytovĂĄnĂ­ na ubytovnÄ&#x203A;, moĹžnosti dalĹĄĂ­ho odbornĂŠho vzdÄ&#x203A;lĂĄvĂĄnĂ­.

PoĹžadujeme: vzdÄ&#x203A;lĂĄnĂ­ odpovĂ­dajĂ­cĂ­ nabĂ­zenĂŠ pozici, trestnĂ­ bezĂşhonnost, flexibilita, vstĹ&#x2122;Ă­cnĂ˝ pĹ&#x2122;Ă­stup k pacientĹŻm, pracovitost, tĂ˝movĂĄ spoluprĂĄce, znalost prĂĄce na PC. NĂĄstup moĹžnĂ˝ ihned. Ĺ˝ivotopisy zasĂ­lejte na adresu eva.kastnerova@kkn.cz

CHYBĂ? VĂ M LIDI?

Pro zasílåní svÊ personålní inzerce vyuŞijte naťi e-mailovou adresu: radkova.inzerce@ambitmedia.cz

angliÄ?tina inzerce

VĂĄĹĄ profesionĂĄlnĂ­ partner pro odbornĂŠ

t 0ECPSOĂ? QĹźFLMBEZ t (SBmDLĂ? [QSBDPWĂ&#x2C6;OĂ&#x201C; QĹźFLMBEĆ&#x2030; t -PLBMJ[BDF TPGUXBSF B XXX TUSĂ&#x2C6;OFL t 5MVNPĹ&#x2DC;FOĂ&#x201C; t .VMUJNFEJĂ&#x2C6;MOĂ&#x201C; TMVäCZ < 5 >

< . >

< & > JOGP!USBEVDUFSB DPN www.traductera.cz

PRE-OPERATIVE ADMISSION OF A PATIENT Pre-operative preparation is always necessary for patients admitted for planned surgery as it helps to speed up and optimize hospitalisation.

Furthermore, it is essential to provide the patient with enough information, which may help eliminate the patientâ&#x20AC;&#x2122;s fear of the unknown.

Nurse: Have you ever been hospitalised or operated on, Mr Green?

Patient: No, I havenâ&#x20AC;&#x2122;t. This is my first experience of surgery and hospitalisation.

Nurse: Ok. Iâ&#x20AC;&#x2122;ll explain you what to expect before planned surgery. This is a scheduled procedure, so Iâ&#x20AC;&#x2122;ll first need a certificate from your general practitioner confirming that you have undergone internal preoperative assessment.

Patient: Here you are.

Nurse: Perfect! Now, letâ&#x20AC;&#x2122;s check together all the information and fill in the documents required for hospitalisation. Iâ&#x20AC;&#x2122;ll measure your physiological functions â&#x20AC;&#x201C; blood pressure, pulse, body temperature, respiration, height and weight. The doctor is then going to carry out an ultrasound scan of your abdomen and then you can go and rest in a bed. The surgery is scheduled for tomorrow morning.

Patient: And what time is it going to be?

Nurse: I havenâ&#x20AC;&#x2122;t got the schedule yet, but Iâ&#x20AC;&#x2122;m sure youâ&#x20AC;&#x2122;ll be one of the first to go. Iâ&#x20AC;&#x2122;ll let you know as soon as I get it. As for the pre-operative preparation, it is important to drink a lot, about two litres of liquid, but you canâ&#x20AC;&#x2122;t drink or eat after midnight because you wouldnâ&#x20AC;&#x2122;t be allowed to the operating room and the surgery would have to be postponed. My colleague will give you premedication in the evening.

These are sleeping pills to ensure that you are not stressed and to enable you to relax.

Patient: I wonder if that will help. Iâ&#x20AC;&#x2122;m so worried that I wonâ&#x20AC;&#x2122;t be able to sleep even with the pill.

Nurse: Well, youâ&#x20AC;&#x2122;ll see. If there is any problem, just ask the nurse, and the doctor will try to sort it out.

Patient: All right. Can I go to my room now?

Nurse: Just a second. Can you please sign this document? It says that you agree with hospitalisation, surgery and anaesthesia.

Without your signature, the doctor wonâ&#x20AC;&#x2122;t be able to anaesthetise or operate on you in the operating room.

Patient: Where should I sign?

Nurse: Here. In the morning, my colleague is going to take a blood sample to get up-todate results. What we check is a complete blood count (CBC), biochemistry, coagulation and blood group in case a blood transfusion is needed. And Iâ&#x20AC;&#x2122;ll also need a urine sample. Itâ&#x20AC;&#x2122;s a standard procedure so donâ&#x20AC;&#x2122;t be afraid. If you have any questions, donâ&#x20AC;&#x2122;t hesitate to ask me.

Patient: Thank you very much, nurse, itâ&#x20AC;&#x2122;s fine. So far, nothing has come to mind, but I might turn to you later.

SLOVNĂ? ZĂ SOBA to speed up â&#x2020;&#x2019; urychlit, zrychlit unknown â&#x2020;&#x2019; neznĂĄmĂ˝ scheduled â&#x2020;&#x2019; plĂĄnovanĂ˝, naplĂĄnovanĂ˝, na programu here you are â&#x2020;&#x2019; prosĂ­m, tady mĂĄte to fill in â&#x2020;&#x2019; vyplnit to require â&#x2020;&#x2019; potĹ&#x2122;ebovat, vyĹžadovat to carry out â&#x2020;&#x2019; provĂŠst, vykonat; uskuteÄ?nit, realizovat to postpone â&#x2020;&#x2019; odloĹžit, pĹ&#x2122;esunout na pozdÄ&#x203A;ji to ensure â&#x2020;&#x2019; zajistit, garantovat, zabezpeÄ?it to enable â&#x2020;&#x2019; umoĹžnit to sort something out â&#x2020;&#x2019; vyĹ&#x2122;eĹĄit; dĂĄt do poĹ&#x2122;ĂĄdku to sign â&#x2020;&#x2019; podepsat to agree â&#x2020;&#x2019; souhlasit complete blood count (CBC) â&#x2020;&#x2019; krevnĂ­ obraz in case â&#x2020;&#x2019; v pĹ&#x2122;Ă­padÄ&#x203A; so far â&#x2020;&#x2019; dosud, posud, zatĂ­m to come to mind â&#x2020;&#x2019; napadnout (myĹĄlenka)

www.florence.cz / Adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, florence.redakce@ambitmedia.cz, tel.: +420 222 352 578 / Ĺ ĂŠfredaktorka: Magda HettnerovĂĄ, DiS., e-mail: magda.hettnerova@ambitmedia.cz / Redakce: Jana PĹ&#x2122;ecechtÄ&#x203A;lovĂĄ, e-mail: jana.precechtelova@ambitmedia.cz / RedakÄ?nĂ­ rada: Mgr. Dana JurĂĄskovĂĄ, Ph.D., MBA, pĹ&#x2122;edsedkynÄ&#x203A;, Mgr. Hana SvobodovĂĄ, Mgr. Lenka GutovĂĄ, MBA, Mgr. Galina VavruĹĄkovĂĄ, Bc. VladÄ&#x203A;na HomolkovĂĄ, Tamara StarnovskĂĄ, Mgr. Ivana KirchnerovĂĄ, RNDr. Romana MrĂĄzovĂĄ, Ph.D. / GrafickĂĄ Ăşprava: Josef Gabriel, Karel ZahradnĂ­k / Vydavatel: Ambit Media, a. s., www.ambitmedia.cz / Ĺ&#x2DC;editel vydavatelstvĂ­: RNDr. Martin SlavĂ­k / Ĺ ĂŠfredaktor zdravotnickĂ˝ch titulĹŻ: Jan KulhavĂ˝, e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz / Marketing: Bc. Julie LangerovĂĄ, DiS., gsm.: +420 725 826 434, e-mail: julie.langerova@ambitmedia.cz / Obchod: Alexandra ManovĂĄ, tel.: +420 724 811 983, e-mail: alexandra.manova@ambitmedia.cz, Josef MĂźller, tel.: + 420 730 169 422, e-mail: josef.muller@ambitmedia.cz / PersonĂĄlnĂ­ inzerce: fax: +420 222 352 572, e-mail: radkova.inzerce@ambitmedia.cz / Tisk: AHOMI, s. r. o., U LouĹže 579, 250 67 Klecany / PĹ&#x2122;edplatnĂŠ: Ä&#x152;R: POSTSERVIS, oddÄ&#x203A;lenĂ­ pĹ&#x2122;edplatnĂŠho, PodÄ&#x203A;bradskĂĄ 39, 190 00 Praha 9, fax: 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz; SK: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, VajnorskĂĄ 137, 831 04 Bratislava, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk / Cena vĂ˝tisku: 60 KÄ?, roÄ?nĂ­ pĹ&#x2122;edplatnĂŠ: 570 KÄ? / 31,90 eur / Ä&#x152;asopis vychĂĄzĂ­ 10krĂĄt roÄ?nÄ&#x203A; (v lednu a v Ä?ervenci vychĂĄzĂ­ dvojÄ?Ă­slo) / Registrace: MK Ä&#x152;R-E 16134, ISSN 1801-464X / PĹ&#x2122;etisk a jakĂŠkoliv ĹĄĂ­Ĺ&#x2122;enĂ­ je povoleno pouze se souhlasem vydavatele.

NevyŞådanĂŠ pĹ&#x2122;Ă­spÄ&#x203A;vky se nevracejĂ­. Redakce neodpovĂ­dĂĄ za jazykovou sprĂĄvnost inzerĂĄtĹŻ. / Copyright Š Ambit Media, a. s., 2013

()*, ';)"+ / #+! &( /&%* &"&#& & $:)* % /7 ' : 6 + #+ &"& , & # )* ( "9 & #+ '(3 #& * . +5 %:"&# " # * '&)# %; 8*.> )"# /%: .#. /% 8 %. ,;> * / % %7)# ". )+ +$;( !; +5 #&+ & .%; +$;( !; * "9 :*

!

0 - .# , #$ )# 7 $:# '(?!$. &( 8"+ &)#& , ) /*(7 # '> &8 $ 1 ,.),:*#+! 8" '?#(&8%; &#8 8". "&#& / !3; & / ( ,&*%; & )*> )" ,.(&)*#. : $ '&)# %; *@ %? ;#9 )* %. . '&!$+#. %7'&( :*; *('; ; "+*%; '& ,@5 ,&+ )* %? ! )#.3 * :*)"@ '#78 % !& (&5 %:!3; :* !)&+ ,3 " '&* + 2 !)&+ '>;# 3 / )#7 #9 % *& . '# " #.

- $7 3*:)*; & ,@5 ,&,9 & %*( ) &)* # ,8 ) ! 5 '& *@ %+ %* %/ ,%; #98 . , '(& ( $+ '& '&(&, %9$

!)&+ % %; ' *(%9 /%7$". /&* , %; 0 & # )* #+ ! '& ,@5 ,&+ '(7,: * < & (&5 % ! % $ # &% :*; . . ) -: % &)* #& '&$& +5 . * < % .# % ),:*: 1 '&') # ),9 '& *. / %7,3*:,. ,@5 ,& ,9 & %*( ((&- ( 8" ,.)# %".%:

, / $; #+ '(7,: * < / ! 34+! & 7,". * ( ' +* "9 & $#9" )' 7#%; ,@5 ,. #+$'. +* '(& :* *('; ; '& ,@5 ,&+ #+$'. +* ! )$:) ( 3; &,9 ' )*. (&)*# %%9 & &# ! +"(+ & *+8%:%9 & $#98%9 & '(73"+ & & %7 & , * $ %. )*&'&,9 '(,". '> '( , % " &" $5 *9$+ '& 7,7%; % $+); ) +'( ,&, * * " % (&/; "&%* $ % /7, %&+ ,& &+ (&$: *& &

)'&#+ ) $;)*%;$ "&$+% * $ ' (*% ()"@$ &( % / $ (&/,;!; '(& ( $. / $:> %9 % &$ / %; (&/3 >&,7%; '&+3*: '& '&(+ (& %9 & ':)*&,7%; ( $ &( +# #3; '#& % "* (9 / ! 34+!; '&*( , %&,&+ )& : )* 8%&)* (& % & + &+ %

' ( ( $ # * " ! % ' ! ')(

# " % # # & $ # $ % %

% ' (% ' " ( " ( *# !# & '

* =* ) >;* # $ :*; ! 3*: % ) )*(+!* ) %

"

! "

! " # #

! "#$%& ' ( (

) * ( (+ ,

- ( . , /

0 ,

5 ( + , ( .( 0

1 2

( ,

34 , , 0

6 ( +

, + 7 , 0 + 8

# 9 :4 ;3 36!

< ="$ $&# "> 7 9 (

?

,