Florence 7,8-15

7–8/15

florence červenec–srpen 2015 / ročník XI 60 Kč, 2,90 € / www.florence.cz

Odbor n ý č a sop is p ro nel ék a ř sk é zdr avot nick é p r acov ník y

s. 8 / Rozhovor

s. 11 / Odborné téma

Cukr nebo sůl.

Obojí je lepší nepřehánět

Zavádění lepku Názory klientů Sestra jako do stravy a zdravotníků koordinátorka kojence na užití dálkového klinické studie monitorování základních funkcí u seniorů a pacientů v ČR

časopis obsahuje recenzované články

s. 23 / Výzkumné sdělení

s. 28 / Praxe

Odborné téma

Výživa

Předplaťte si časopis Florence a získejte knihu Malá škola zavařování

+

Přístup do elektronického archivu časopisu na www.florence.cz

Kód nabídky

FLO15ZAV uvádějte při objednávce

Standardní roční předplatné – 570 Kč Předplatné objednávejte na www.florence.cz

Nabídka s kódem FLO15ZAV platí do 6. 9. 2015 nebo do vyčerpání zásob pro standardní roční předplatné pouze pro nové předplatitele. Dárky jsou rozesílány do 5 týdnů od obdržení prvního čísla časopisu.

Kniha Malá škola zavařování ukáže, jak zavařovat, mrazit, sušit a nakládat ovoce, zeleninu i maso, jak připravit čatní, marmelády, ovocné krémy, rosoly, želé či alkoholické nápoje, jak nakládat ryby nebo připravit úžasnou šunku. Za každým návodem vysvětlujícím novou techniku následuje řada báječných receptů popsaných krok za krokem, a navíc doplněných spoustou rad, připomínek a tipů.

1

editorial florence 7–8/15

Chceš udržet své zdraví? Najez se do sytosti a nelekej se námahy.

(Hippokrates)

O

tom, že jídlo potřebujeme k životu stejně nezbytně jako vzduch a vodu, není třeba diskutovat. Že správná výživa může pomoci ke zdraví, věděl už i Hippokrates, který prohlásil: „Nechť je jídlo tvým lékem.“ Jenže tak jako má každá mince dvě strany, může i jídlo nejen uzdravovat, ale i zabíjet. Lépe řečeno jeho nedostatek nebo naopak nadbytek. A právě to se člověku děje.

Zatímco v rozvojových zemích lidé umírají hlady, vyspělé státy se potýkají s obezitou a civilizačními chorobami s ní spojenými.

Podle Organizace pro výživu a zemědělství se třetina všeho vyprodukovaného jídla na světě vyhodí nebo znehodnotí. Přitom pokud by byly tyto potraviny zachráněny, nasytily by se jimi asi tři miliardy lidí. Jen v Evropě připadá na jednoho člověka 96 až 115 kilogramů vyhozeného jídla za rok. Tržní cena potravin, které se na světě za rok vyhodí, odpovídá HDP Švýcarska. Vzpomeňte si na to, až budete v obchodě plnit svůj košík jídlem, u kterého si nejste jisti, že je skutečně zkonzumujete.

Ale nejde samozřejmě jen o množství. To, čím bychom se měli také řídit, je kvalita. Tím nemám na mysli „exkluzivní“ (a mnohdy také zbytečně předražené) potraviny, ale takové, které našemu tělu dodají potřebné živiny a nikoli jen prázdné kalorie. Zdravá strava je v současné západní společnosti skloňována ve všech pádech. Dalo by se říci, že mnozí lidé jsou jí přímo posedlí. A tak se můžeme setkat kromě vegetariánů a veganů nově i např. s vitariány (konzumenti tzv. raw food neboli syrové stravy) apod. A protože lidé řeší, co jedí, objevuje se kolem jídla také celá řada mýtů. Na to, jaké jsou ty nejčastější a jak se to s nimi ve skutečnosti má, jsme se zeptali jednoho z předních českých odborníků na výživu RNDr. Pavla Suchánka. Rozhovor s ním najdete na straně 8 tohoto letního dvojčísla časopisu Florence.

Výživě jsme věnovali i odborné téma, takže se například na straně 11 dočtete, jak je to se zaváděním lepku do stravy kojence. Klinické farmaceutky z Lékárny Thomayerovy nemocnice v Praze vás seznámí s podáním léčiv sondou a i v tomto čísle najdete recenzované články, články z praxe či zprávy z konferencí.

A vzhledem k tomu, že léto je již v plném proudu, přeji vám nejen hezké čtení, ale i krásné léto a pohodově strávenou dovolenou.

Magda Hettnerová, šéfredaktorka magda.hettnerova@ambitmedia.cz

florence Hledáte konkrétní článek?

K bleskové orientaci vám pomohou naše webové stránky www.florence.cz.

Najdete tu i rejstříky všech vydaných čísel.

Více odborných článků najdete na webu v rubrice Florence + Florence je také na facebooku.

Přidejte se k nám!

www.facebook.com/Florencecasopis

anekdota

obsah

2

florence 7–8/15

téma čísla Výživa

1 / Editorial 3 / O čem se mluví Útoků na zdravotníky přibývá, bezpečnostních opatření a prevence také 6 / Florence Akademie O počtu dárců orgánů rozhoduje i schopnost komunikace 8 / Rozhovor Cukr nebo sůl. Obojí je lepší nepřehánět

Zdravá výživa je jedním ze základních pilířů v boji s řadou civilizačních onemocnění, jako jsou nemoci srdce a cév, cukrovka, obezita aj. Tyto choroby mají stále častěji původ už v dětském věku, kdy se objevují první rizikové faktory (vysoká hladina cholesterolu, vysoký krevní tlak, obezita), proto je třeba začít s prevencí už v tomto období.

9

Odborné téma

Výživa 11 / Zavádění lepku do stravy kojence 14 / Podání léčiv sondou

Recenzované články

z dalšího obsahu

8

Výzkumné sdělení 17 / Identifikácia informovanosti žien so stresovou inkontinenciou Výzkumné sdělení 20 / Miera spokojnosti študentov s výučbou ako nástroj zvyšovania kvality vzdelávania v ošetrovateľstve Výzkumné sdělení 23 / Názory klientů a zdravotníků na užití dálkového monitorování základních funkcí u seniorů a pacientů v ČR

Rozhovor Cukr nebo sůl. Obojí je lepší nepřehánět

Sestra jako koordinátorka klinické studie

28

Praxe

28 / Sestra jako koordinátorka klinické studie

34

33 / Pro školy Projektový den na plzeňské „zdrávce“

Chronické nemoci s bronchiální obstrukcí

Zprávy našich partnerů / Z konferencí

7. výroční konference SAK se zabývala kvalitou ve zdravotnictví Historie Vývoj vzdělávání zdravotních sester – 2. díl

34 / Chronické nemoci s bronchiální obstrukcí 36 / O výživě z mnoha pohledů se diskutovalo v Plzni 38 / Umírání bylo tématem odborné konference Společná cesta 39 / Klinické aspekty sesterské péče u dialyzovaných pacientů 40 / 7. výroční konference SAK se zabývala kvalitou ve zdravotnictví 42 / Setkání sester – ambasadorů transplantace v IKEM

40

www.florence.cz Ročník XI., číslo 7–8, červenec–srpen 2015 Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 6. 2015 Foto na titulní straně: Flickr

fota: Profimedia, Flickr, SAK ČR

43

43 / Historie Vývoj vzdělávání zdravotních sester – 2. díl 47 / Personální inzerce 47 / Lekce angličtiny

3

o čem se mluví / agresivita pacientů

foto: Profimedia

text: Magda Hettnerová, redakce Florence

Útoků na zdravotníky přibývá, bezpečnostních opatření a prevence také

V minulém čísle časopisu Florence jsme přinesli reportáž z kurzu profesní sebeobrany, který v dubnu letošního roku uspořádala pro své zaměstnance Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. Opatření proti agresivním pacientům však řeší téměř všechna zdravotnická zařízení a záchranné služby v ČR. S případy, kdy zfetovaný, opilý či z jiného důvodu agresivní pacient nebo někdo z jeho blízkých napadne zdravotníky, se totiž setkávají stále častěji.

J

eden takový případ, který vzbudil zájem médií, se odehrál v září loňského roku v Ústřední vojenské nemocnici – Vojenské fakultní nemocnici v Praze (ÚVN). Na oddělení Emergency vtrhl opilý muž s pistolí v ruce, který, jak se později ukázalo, chtěl spáchat sebevraždu a darovat své orgány. Přitom pistolí ohrožoval nejen zdravotníky, ale i další osoby v okolí.

Jen díky pohotové reakci zdravotnického personálu, bezpečnostnímu systému nemocnice a včasnému zásahu policie nebyl nikdo zraněn.

Po tomto incidentu se ÚVN podařilo navázat vzájemnou spolupráci se Speciální pořádkovou jednotkou Policie ČR, kdy v rámci odborné zdravotnické přípravy vykonávají její příslušníci stáž na oddělení Emergency. Pro zaměstnance

ÚVN navíc zástupce Policie ČR uspořádal odborné semináře, jejichž předmětem byla ochrana personálu před útoky agresivních osob.

Právě oddělení urgentního příjmu a psychiatrie jsou v nemocnicích místy, kde dochází k napadení zdravotnického personálu nejčastěji. Není výjimkou, že tyto útoky přejdou z verbálního napadání do přímého fyzického ataku,

8

florence 7–8/15

rozhovor Magda Hettnerová, redakce Florence, fota: Flickr

Cukr nebo sůl.

Obojí je lepší nepřehánět Řepkový olej způsobuje rakovinu, vejce zvyšují cholesterol, mléko zahleňuje organismus a fosfor v kolových nápojích způsobuje osteoporózu. To je jen malý výčet mýtů týkajících se jídla, které kolují mezi lidmi.

Jak to s nimi ve skutečnosti je, jsme se zeptali předního českého odborníka na výživu RNDr. Pavla Suchánka.

Jaké jsou nejčastější mýty, které o výživě kolují?

Asi tím nejčastějším, který se neustále vrací, je problematika vajec. Když se zjistilo, že lidé mají vysokou hladinu cholesterolu, což následně způsobuje infarkt, myslelo se, že jedním ze způsobů, jak jeho hladinu snížit, bude odbourat ze stravy potraviny, které ho obsahují, jako jsou například vnitřnosti, vejce, ale i kaviár a další. Jenže výsledek byl, že hladina cholesterolu sice klesla, ale maximálně o pět procent, a to jen u některých osob. A to proto, že tělo si cholesterol tvoří samo tzv. endogenní syntézou. Takže dnešní výživová doporučení sice říkají, že 300 mg cholesterolu za den je doporučená dávka, ale nijak víc to neřeší, protože se ví, že když cholesterol ve stravě uberete, tělo si ho samo vytvoří, a to až 1,2 gramu za den.

Proto sníst jedno až dvě vejce denně není pro zdravého člověka žádné riziko.

Naopak vejce obsahuje velmi kvalitní bílkoviny, lecitin, vitaminy a třeba německá medicína bere vajíčko jako univerzální potravinu nebo jako tzv. „zlatý standard“ kvalitní bílkoviny.

Debaty se také často točí kolem mléka.

Ano, to je další mýtus, který se pořád řeší znovu a znovu. Dospělí a mléko –

ano, či ne? Je to zase velice jednoduché.

My jsme geneticky nastavení v rámci tohoto regionu tak, že máme poměrně vysokou aktivitu enzymu laktázy, což je enzym, který štěpí mléčný cukr – laktózu. Ale samozřejmě, že pokud nebudete deset nebo patnáct let pít mléko a budete jíst potraviny s nízkým obsahem laktózy, jako jsou tvrdé sýry, jogurty atd., tělo přestane tento enzym vytvářet, protože nebude mít důvod.

Takže jakmile se po takové době mléka napijete, budete mít samozřejmě zažívací potíže, protože nebudete mít enzym, který by laktózu štěpil. A protože laktóza je projímavá, způsobuje bolesti břicha a následný průjem apod. Pokud však budete pít mléko pravidelně, nestane se vám, že by se vám nějakým způsobem zhoršila schopnost mléko, resp. laktózu trávit. Je však pravda, že s narůstajícím věkem produkce a aktivita tohoto enzymu klesá, ale to je zkrátka fyziologická záležitost.

A co kolové nápoje a riziko osteoporózy? Říká se, že v těchto nápojích je kyselina fosforečná, což je sice pravda, ale na druhou stranu obsah fosforu v jedné sklenici těchto nápojů, v porovnání s fosforem, který obsahují třeba mořské ryby nebo některé tavené sýry,

je nesrovnatelný. Navíc dnes už víme, že riziko osteoporózy není ani tak o nadbytku fosforu, jako spíš o nedostatku vápníku a zejména mléčného tuku, který umožňuje, aby se vápník zabudoval do kostí. Zajímavý je nedostatek v­ ápníku u aktivních osob, ten se objevuje v poslední době i u velmi mladých lidí.

Jak to?

V rámci projektu Česko se hýbe, ve ­k terém cvičily děti, jsme měřili kostní hustotu u dětí ve věkové kategorii 4 až 9 let a zjistili jsme, že i když cvičily, tak protože neměly dostatečnou konzumaci polotučných mléčných výrobků, měly nedostatečnou kostní hustotu. Vápník se totiž používá i v rámci nervosvalové interakce. To znamená, že umožňuje, aby se sval stáhnul.

Takže když cvičíte, část vápníku se spotřebuje na přenos vzruchu po svalu, a když tělo nemá dostatek vápníku v oběhu, vezme si ho z kostí. Takže paradoxně i při dostatečném příjmu vápníku, což je alespoň doporučená dávka (800 mg/den), může zvýšená každodenní tělesná aktivita vést k osteoporóze. Proto bych se u aktivních dětí i dospělých klonil k dávce alespoň 1,2 gramu vápníku na den, ale v kombinaci s mléčným tukem.

9

k věci → Mýty o vejcích

Biovejce jsou kvalitnější než vejce z klecových chovů Složení biovajec se v průměru neliší od vajec z klecových chovů.

Vejce z klecových chovů jsou navíc povrchově méně znečištěna, tudíž jsou mikrobiologicky bezpečnější. Biovejce mají paradoxně vyšší obsah cholesterolu.

Vejce zvyšují hladinu cholesterolu v krvi Vejce jsou zdrojem kvalitních bílkovin – lipidů (zejména fosfoli­ pidů) s příznivým složením mastných kyselin, vitaminů a minerálních látek, především dobře využitelného železa a zinku. Obsahují sice poměrně velké množství cholesterolu, ale přítomné fosfolipidy zmírňují jeho půso­ bení, takže pro zdravé lidi 1–2 vejce denně není problém.

Nosnice jsou krmeny hormony a antibiotiky, jež přecházejí do vajec Přídavek hormonů a antibio­ tik pro zvýšení produkce je u nás u jatečných zvířat a drůbeže zakázán.

Křepelčí vejce obsahují méně cholesterolu Křepelčí vejce mají podobné složení jako vejce slepičí, tedy i obsah cholesterolu (na stejné množství vajec). Rozdíl je pouze ve velikosti. Obsah choleste­ rolu v jednom žloutku je proto, v porovnání na kusy, nižší.

Vejce s bílou skořápkou jsou kvalitnější než vejce s hnědou skořápkou Barva skořápky záleží na plemenu slepice, je dána geneticky a nemá na jakost vejce vliv.

zdroj: Mýty o vejcích, prof. Ing. J. Dostálová, CSc., Bc. T. Starnovská, FZV

Znamená to tedy, že pokud cvičíme, musíme i zvýšit příjem mléčných výrobků?

Ano. Ale tyto výrobky musejí obsahovat mléčný tuk, protože pouze ten a mateřské mléko umožňuje maximální zabudovávání vápníku do kostí. Mají totiž specifické složení nasycených mastných kyselin. Mluví se o tzv. beta-palmitátu.

A co rostlinné oleje?

Ty mají beta-palmitátu desetkrát méně, a proto způsobují to, že se vápník sráží, takže vznikají vápenné sraženiny, které

se objeví ve stolici, s níž jsou vylučovány. To také způsobuje, že například vegani, kteří konzumují i třikrát víc vápníku, mají menší kostní hustotu než osoby s normální konzumací vápníku, které se stravují smíšeně.

Je to způsobeno právě tím mléčným tukem a nikoli tím, jak se dříve tvrdilo, že by byl zásadní rozdíl mezi rostlinným a živočišným vápníkem. Tím se vysvětluje i to, proč mateřské mléko obsahuje více než 50 % energie v tuku, i když následně v životě je doporučení do cca 35 % ­celkového příjmu energie za den.

Když už jsme u těch tuků, řada mýtů panuje také kolem řepkového oleje.

Ano, zejména mezi starší generací stále panuje názor, že řepkový olej způsobuje krevní sraženiny, protože obsahuje kyselinu erukovou. To však už od 70. let minulého století neplatí, protože řepka byla vyšlechtěna – a zdůrazňuji vyšlechtěna, nikoliv geneticky modifikována – tak, že této kyseliny obsahuje jen extrémně malé množství, které je zcela neškodné.

Pravda je taková, že řepkový olej patří k nejzdravějším, protože má vysoký obsah omega-3 mastných kyselin. ­Dokonce nejvíc ze všech běžně dostupných olejů.

10

florence 7–8/15

rozhovor Obsahují je i nějaké další oleje?

Pak už jen lněný olej, ale u něj je problém, že má výraznou pachuť, a olej z vlašských ořechů, a zde je problém i v ceně a trochu také v chuti.

A co v současné době hojně používaný palmový olej?

Palmový olej má vysoký obsah nasycených mastných kyselin a je z hlediska konzumace nevýhodný. Jeho výhoda je v tom, že se nepřepaluje, ale tím, že má vysoký obsah nasycených mastných kyselin, zvyšuje hladinu cholesterolu. Čili pokud byste ho používali k tepelné úpravě jídel na pánev, pak ano, ale jako olej do buchty raději ne. Ještě výraznější je tento problém u kokosového oleje, který má nasycených mastných kyselin ještě daleko více.

Vraťme se ještě k mléku.

Co dělat, když je děti nechtějí pít?

Máme jim je nutit?

Určitě nenutit, ale nabídnout jim náhradní možnosti – jogurty, tvarohy, sýry apod.

Jedna porce mléčného výrobku je sice sklenička mléka o objemu 200 až 250 ml, ale dá se zaměnit za jakýkoli mléčný výrobek. Takže pokud dáte dítěti místo mléka jogurt, tvrdý sýr, kefír, zákys, tvaroh tvrdý nebo čerstvý, mozza­rellu nebo tvaroh smíchaný s jogurtem, což se teď hodně objevuje, vůbec to nevadí.

A jaké je doporučené množství?

Měly by to být dvě až tři porce mléčných výrobků denně, přičemž u aktivních osob by měly být tři a u dětí, které rostou a k tomu intenzivně sportují, doporučuji až čtyři.

Některé mléčné výrobky obsahují také probiotika.

Která jsou skutečně účinná?

Evropská legislativa je z hlediska pro­ biotik poněkud benevolentnější, takže dovoluje tvrdit, že probiotickým výrobkem je jakýkoli výrobek, v němž obsažené mikroorganismy mají schopnost pěti základních postupů, tj. pomnožit a omezit nárůst patogenních mikroorganismů v trávicím traktu, sebrat jim živiny, zabránit jejich přichycení a pomnožení, neutralizovat látky, které patogenní mikrorganismy produkují, a samy produkovat chemické látky, které poškozují

patogenní mikroorganismy. Ale chybí tam jedna zásadní věc, na kterou například legislativy USA, Kanady, Švýcarska, popřípadě Japonska pamatují, a to, že tyto mikroorganismy musejí být humánního původu. To znamená, že byly vykultivovány z lidských tkání, což je důležité, protože pouze tato probiotika mají podle posledních výzkumů léčebnou schopnost.

Zatímco ta, která se očkují například do jogurtů, mohou být i živočišného původu a nemají léčebný účinek, ale pouze preventivní a udržovací. To znamená, že udržují střevní mikroflóru, správné pH ve střevě a brání přerůstu patogenních mikroorganismů, ale ve chvíli, kdy se léčíte antibiotiky a všechno to tam vyvraždíte, pak se doporučuje začít s těmi probiotiky humánního původu, která pomohou střevní mikroflóru znovu daleko rychleji a účinněji obnovit.

Co dalšího se dá doporučit ke zlepšení zažívání?

Pravidelnou konzumaci kvalitní vlákniny a jednoznačně cvičení, protože víme, že cvičení zrychluje střevní peristaltiku, zrychluje průchod živin trávicím traktem a zrychlený metabolismus samozřejmě zrychluje i vyprazdňování, takže působí jako prevence zácpy a rakoviny tlustého střeva. A v neposlední řadě je třeba dodržovat pitný režim a mít dostatečný přísun tekutin.

Jak by měl pitný režim vypadat?

Obecné doporučení se pohybuje mezi 25 až 35 ml na kilogram tělesné hmotnosti, ale záleží na prostředí a aktivitě.

Starší lidé, kteří mají méně aktivní svalové hmoty, mají s pitím problém, protože nemají pocit žízně. Takže i když by měli vypít i jen 1,2 litru tekutin, mají s tím problém. Naopak dospělý aktivní člověk nemá 1,5 litru tekutin problém vypít. Když se k tomu ještě přidá horké prostředí, klimatizace, častá frekvence mluvení či jakákoli fyzická aktivita, pak ta spotřeba ještě roste.

Jak by měl vypadat pitný režim například u ležících pacientů?

To se nedá paušalizovat. Tam to musí sledovat nutriční terapeut ve spolupráci s lékařem, protože každý pacient je jiný, každý má jiné onemocnění, a tak i jeho pitný režim bude individuální.

Hitem poslední doby je tak zvaná syrová strava. Je zdravá?

Pokud nejsou potraviny, které jsou konzumovány, nakažené plísní, tak proč ne. Problém je v tom, že tato strava je připravená do maximální teploty 42 stupňů, při které se plísně nezničí.

Záleží tedy, zjednodušeně řečeno, na čistotnosti kuchaře, kvalitě pracovního prostředí a kvalitě používaných potravin.

Lidé v touze po zdravějším stravování a štíhlejší postavě často sahají po hnědém cukru nebo medu. Jaký je v nich rozdíl oproti bílému cukru? Žádný. Hnědý cukr pouze není přečištěný, ale lobby některých firem zasela myšlenku, že hnědý cukr je „natural“ a bílý je horší. Ale není to pravda. Tvrdí, že rozdíl je v určitých látkách, kterých hnědý cukr obsahuje o pět procent víc, ale je to směšné, protože těchto látek je tam méně než jedno procento. Je však mnohem dražší než bílý cukr. To samé platí u třtinového cukru. A med, to je z 95 % cukr. Já bych to řekl jinak, pokud chce být člověk zdravý, měl by normálně používat jakýkoli cukr, ale chovat se k němu jako k cukru. Tedy jako k potravině, které bychom měli konzumovat raději méně. To znamená nepřehánět to s ním, stejně jako se solí, odnaučit se příliš sladké a slané chuti. Náhradní sladidla ani žádné náhražky soli nejsou dle mého názoru řešením.

Jak by se měli stravovat lidé, kteří pracují ve směnném provozu, jako například sestry?

Tam je problém, že tito lidé mají převrácený denní režim. Jednoduchý návod bohužel neexistuje. Doporučuje se dodržovat v podstatě stejný režim jako ve dne. To znamená ráno se nasnídat, dát si oběd, večeři, a když přijdete večer na noční směnu, dát si snídani, o půlnoci oběd a ráno lehkou večeři. Pak jdete spát, a když se dopoledne vzbudíte, dáte si oběd a pak večeři, čímž se vrátíte do běžného režimu. Na co je však třeba dát si pozor, je konzumace sladkostí. Člověk, když ponocuje, má tendenci jíst jednoduché cukry a potraviny s velkou koncentrací energie, čili z tuku a cukru. Měl by však konzumovat zejména ­bílkoviny.

11

foto: Profimedia

→ Z avádění lepku do stravy kojence → Podání léčiv sondou

odborné téma výživa

Zavádění lepku do stravy kojence Anna Králová Ústav ošetřovatelství 3. LF UK Praha Mgr. Petra Sedlářová Ústav ošetřovatelství 3. LF UK Praha

P

Často diskutovanou otázkou mezi odborníky i mezi laickou veřejností je zavádění příkrmů do stravy kojence. Jedná se o problematiku velmi kontroverzní. Odborníci se často neshodují na tom, jak a kdy mají být příkrmy do stravy kojence zavedeny, což může vyvolávat výraznou nedůvěru mezi laickou veřejností. Maminky kojenců jsou zmatené, protože doporučení se mezi jednotlivými lékaři a dalšími odborníky na výživu velmi liší.

ro zpřehlednění celé problematiky a ulehčení situace praktickým lékařům pro děti a dorost vydala Pracovní skupina dětské gastroenterologie a výživy ČPS doporučení pro výživu kojenců a batolat. Hned v úvodu upozorňuje právě na to, že se liší názory odborníků v oblasti zavádění příkrmů do stravy kojenců. Většina autorů tohoto dokumentu podporuje názor ESPGHAN (Evropská společnost pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu), že příkrmy lze zavádět mezi ukončeným 4. a ukončeným 6. měsícem věku dítěte.

Jiný názor mají alergologové – podle nich by měly být běžné potravinové alergeny zaváděny do stravy u všech dětí (včetně kojených) od ukončeného 4. měsíce. Podporují tak teorii navození časné „imunologické tolerance“. Komise pro kojení ČR, Laktační liga se ztotožňuje s doporučením WHO o výlučném kojení do ukončeného 6. měsíce s postupně zaváděným příkrmem od ukončeného 6. měsíce [10].

Jako samostatnou kapitolu můžeme vnímat zavádění lepku do stravy s ohledem na riziko vzniku celiakie. Dlouhou dobu se doporučovalo zavádět lepek do stravy až po ukončeném šestém měsíci, protože se předpokládalo, že časné zavedení lepku do stravy může vést k těžkým formám celiakie. Názor se na základě nových studií v nedávné době zásadně změnil a začalo se doporučovat podávání lepku nejpozději od ukončeného 6. měsíce.

V současné době se však setkáváme i s názory, že by lepek měl být zaveden i u kojených dětí již po ukončeném 4. měsíci z důvodu již zmíněné časné „imunologické tolerance“.

Celiakie Celiakie je gastrointestinální autoimunitní choroba, která se projevuje u nemocných jedinců vždy po požití lepku (glutenu), což je protein obsažený v obilovinách, jako je pšenice, ječmen, oves a žito. Projevuje se nejčastěji váhovým úbytkem, mal­

odborné téma výživa

florence florence 7–8/15 6/13

foto: Profimedia

16

obsah

recenzované části VÝZKUMNÉ SDĚLENÍ 17 / Identifikácia informovanosti žien so stresovou inkontinenciou

VÝZKUMNÉ SDĚLENÍ 20 / Miera spokojnosti študentov s výučbou ako nástroj zvyšovania kvality vzdelávania v ošetrovateľstve

Pevné lékové formy je třeba před podáním do sondy vhodným způsobem upravit – jednou z možností je rozdrcení a poté smísení s tekutinou

výživě může být odlišné, mohou mít významnější klinické dopady.

getickou malnutrici, což může vést k odlišné distribuci a eliminaci léčiv z organismu.

Samostatnou kapitolou pak jsou specifické interakce se sondovou výživou.

Změna účinku léčiva Klinický význam interakcí může být u některých léčiv rozdílný v závislosti na tom, zda je pacient na normální dietě, či na výživě určené pro podání do sond. Příkladem může být digoxin, jehož interakce s vlákninou v běžné stravě je považována za nevýznamnou, zatímco při změně sondové výživy z low-fibre na high-fibre a opačně může docházet ke klinicky významným výkyvům plazmatických hladin, tedy potenciálnímu neúčinku či naopak intoxikaci pacienta. Stejně tak interakce s jednotlivými nutrienty, jejichž zastoupení v sondové

Ovlivnění výživy Různé fyzikální, případně fyzikálně-chemické interakce mezi lékem a výživou mohou vést ke změně konzistence výživy a tím k ucpání sondy. Tomu lze předejít tak, že zamezíme kontaktu mezi léčivem a výživou.

Před podáním léku do sondy se pozastaví podávání výživy, sonda se propláchne dostatečným množstvím čisté vody, podá se lék a sonda se opět dostatečně propláchne.

Nutné je také myslet na to, že k interakci může dojít i v zažívacím traktu a ta může vést k neadekvátním následkům, například nedostatečnému vstřebání živin, intoleranci výživy a podobně.

Více o autorkách PharmDr. Lenka Dundelová 2003: ukonč. Mgr. studium, Farmaceu­ tická fakulta, Univerzita Karlova, Hradec Králové – obor Farmacie,; 2006: rigorózní zkouška, Farmaceutická fakulta, Uni­ verzita Karlova, Hradec Králové – obor Fytotoxikologie; 2014: specializace, Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Praha – obor Klinická far­ macie; 2003–2005: Lékárna U Krále Jiřího, Praha – lékárník; 2005–2008: Lékárna Labe, Praha – lékárník; 2008–2012: Lékárna Thomayerovy nemocnice, Praha – lékárník; od 2013: Lékárna Thomayerovy nemocnice, Praha – klinický farmaceut

PharmDr. Alena Linhartová 2000: ukonč. Mgr. studium, Farmaceutická fakulta, Univerzita Karlova, Hradec Králové – obor Farmacie; 2004: rigorózní zkouška, Farmaceutická fakulta, Univerzita Karlova, Hradec Králové – obor Klinická farmacie; 2005: spe­cializace, Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Praha – obor Lékárenství I. stupně; 2007: specializace, Institut postgraduál­ního vzdělávání ve zdravotnictví, Praha – obor Nemocniční lékárenství; 2011: specializace, Institut postgraduál­ ního vzdělávání ve zdravotnictví, Praha – obor Klinická farmacie; 2002–2003: Lékárna U Bílého lva, Sedlčany – lékárník; 2003–2012: Lékárna Thomaye­ rovy nemocnice, Praha – lékárník; od 2013: Lékárna Thomayerovy nemocnice, Praha – klinický farmaceut

VÝZKUMNÉ SDĚLENÍ 23 / Názory klientů a zdravotníků na užití dálkového monitorování základních funkcí u seniorů a pacientů v ČR

výzkumné sdělení recenzované články

Identifikácia informovanosti žien so stresovou inkontinenciou Doc. PhDr. Bc. Zuzana Hudáková, PhD. Katedra fyzioterapie, Fakulta zdravotníctva, Katolícka univerzita v Ružomberku

Súhrn / Inkontinencia moču je nedobrovoľný únik moču, nie je samostatné ochorenie, ale je to symptóm, ktorý sa vyskytuje na celom svete a je významným zdravotným, medicínskym, ošetrovateľským, spoločenským a ekonomickým problémom. Podľa svetových štatistík formou úniku moču „trpí“ 5 až 20 % ľudskej populácie. Inkontinencia moču postihuje rovnako mužov ako ženy, ale dvakrát až trikrát častejšie sa vyskytuje u žien (Marenčák, 2009). Stresová inkontinencia moču (stres urinary incontinence – ďalej SUI) postihuje najmä ženy. Podľa štatistiky v Českej republike trpí inkontinenciou asi 510 000 žien (Vrublová, Holisová, 2011). Švihra J. a kol. (2001) v epidemiologickej štúdii zo Slovenska uvádzajú, že asi 530 tisíc žien trpí inkontinenciou moču, z toho 49–50 % má SUI. Pri skúmanej informovanosti o SUI sme zistili, že 59 % respondentiek malo nedostatočné vedomosti o stresovej inkontinencii, 82 % respondentiek má nedostatočné vedomosti o výžive, 61 % respondentiek o spevňovaní svalov panvového dna, 62 % respondentiek o životospráve a 50 % respondentiek o absorpčných pomôckach, ktoré sa používajú pri inkontinencii.

Kľúčové slová / stresová inkontinencia – informovanosť – deficit vedomostí.

Identification of awareness among women with stress incontinence Summary / Urinary incontinence is involuntary loss of urine, not a single disease, but it is a symptom that occurs worldwide and is a significant health, medical, nursing, social and economic problem. According to world statistics, for some kind of loss of urine is ­“suffering” from 5 to 20 % of the human population. Urinary incontinence affects men as well as women, but two to three times more common is among women (Marenčák, 2009). Stress urinary incontinence (further SUI) affects mainly women. According to statistics in Czech Republic, for incontinence is suffering about 510,000 women (Vrublová, Holisová, 2011). Švihra J et al., (2001) in the epidemiological survey from Slovakia is stated, that about 530,000 women suffer for urinary incontinence of which 49–50 % has SUI. When examining the awareness of SUI, found that 59 % of respondents had little knowledge about stress incontinence, 82 % of respondents have little knowledge about nutrition, 61 % of respondents about bolstering the pelvic floor muscles, 62 % of respondents about regimen and 50 % of respondents about absorption aids used during incontinence.

Keywords / stress incontinence – awareness – knowledge deficit.

Stresová inkontinencia

Stresová inkontinencia moču môže byť príčinou intertriga, kožných vredov, in­ fekcie močových ciest až urosepsy ale­ bo môže byť symptómom vážnejšieho ochorenia, napr. diabetes mellitus, kde včasná diagnostika a zahájenie adekvát­ nej liečby môže zlepšiť prognózu ocho­ renia. Negatívne vplýva i na psychiku žien. Vedie k zníženiu sebaúcty, sebave­ domia, zhoršuje kvalitu života. Nechce­ ný únik moču vnímajú ako prejav zlyha­ nia, stratu dôstojnosti. Zažívajú pocity menejcennosti, neistoty, hanby, strachu z možného pomočenia. U žien dochádza k zhoršeniu kvality ich sexuálneho živo­ ta. Strach z možného zápachu ich odrád­ za od návštev priateľov, divadiel, obcho­ dov, reštaurácií a pod. Niektorí autori hovoria o tzv. „psychosociálnej smrti“ (Krhut, 2006), prípadne o sociálnej de­ gradácii spôsobenej inkontinenciou (Po­ pelka, 2004).

Marenčák (2009) uvádza: „30 až 45 % žien sa ‚pomočieva‘ viac ako 12 až

16 mesiacov, kým sa rozhodne ísť k lekárovi vôbec. Na Slovensku stále registrujeme nedostatky v odhaľovaní iniciálnych prípadov úniku moču.“ S podobnými problémami sa stretávajú odborníci aj v zahraničí (Haslam, 2004; Abrams et al., 2009). Odborníci príčiny daného stavu vidia v tom, že ženy sa hanbia ot­ vorene hovoriť o svojom probléme s le­ károm/sestrou. Myslia si, že SUI je nor­ málny stav patriaci k staršiemu veku, boja sa nežiaducich účinkov liekov, majú strach z operačného výkonu, ale hlavnou príčinou je nedostatok vedo­ mostí žien o nových farmakologických, režimových opatreniach a operačných postupoch (Horčička, 2010). Ženy so stresovou inkontinenciou moču by mali mať vedomosti o: → princípe funkcie dolných močových ciest a čo je príčinou stresovej inkon­ tinencii moču, → liečebných postupoch: konzervatív­ nej (behaviorálnej), farmakologickej a operačnej liečbe,

→ metódach posilňovania svalov pan­ vového dna a vhodnej pohybovej ak­ tivite, → úprave výživy a životosprávy, → absorpčných pomôckach.

Uvedené fakty boli podnetom nášho prieskumu, v ktorom sme zisťovali, okrem iného, i aké vedomosti majú ženy s diagnostikovanou stresovou inkonti­ nenciou moču I. a II. stupňa. Vzorku tvo­ rilo 104 respondentiek (100 %).

Pred výberom vhodnej metodiky prá­ ce sme podrobne preštudovali proble­ matiku SUI v publikáciách, odborných

Recenzovaly: Ing. Iva Brabcová, Ph.D. Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Mgr. Petra Podrazilová, DiS. Ústav zdravotnických studií, Technická univerzita v Liberci

17

20

recenzované články Výzkumné sdělení

florence 7–8/15

Miera spokojnosti študentov s výučbou ako nástroj zvyšovania kvality vzdelávania v ošetrovateľstve PhDr. Iveta Ondriová, PhD. Katedra ošetrovateľstva, Fakulta zdravotníckych odborov, Prešovská univerzita v Prešove

PhDr. Terézia Fertaľová, PhD. Katedra ošetrovateľstva, Fakulta zdravotníckych odborov, Prešovská univerzita v Prešove

Doc. PhDr. Ľubica Derňárová, PhD., MPH Katedra ošetrovateľstva, Fakulta zdravotníckych odborov, Prešovská univerzita v Prešove

Súhrn / Predkladaný príspevok sprístupňuje výsledky prieskumu monitorujúce mieru spokojnosti študentov s výučbou predmetu ­ošetrovateľské techniky, ktorý je bázou pre vykonávanie praktických zručností v klinickej praxi. Pre potreby nášho prieskumu sme po­ užili neštandardizovaný dotazník s 15 položkami. Vyhodnotené sú výsledky 90 respondentov – študentov 1. ročníka bakalárskej formy štúdia v odbore Ošetrovateľstvo. Pri vyhodnocovaní položiek dotazníka konštatujeme, že študenti považujú predmet ošetrovateľské techniky za ťažiskový pre ich profesijnú orientáciu. V nami realizovanom prieskume až 53 respondentov konštatovalo, že materiálne vybavenie učební je nedostatočné, čo je prekážkou v získavaní adekvátnych zručností. Pre skvalitnenie výučby navrhujú predovšetkým zlepšenie vybavenosti učební.

Kľúčové slová / kvalita – vzdelávanie – ošetrovateľstvo – monitoring – prieskum.

Level of satisfaction of students with teaching as a tool for improving quality of education in nursing Summary / The article makes the results of the survey, which monitors the level of student satisfaction with teaching the nursing techniques, which is a base for the implementation of practical skills in clinical practice. For the purpose of the survey was used non-standard questionnaire with 15 items. Here are evaluated results of 90 students 1 Grade Mode of study in nursing. According to the questionnaire results we conclude that students find the subject of nursing techniques as central to their professional orientation. In our previous survey, only 53 respondents reported that the teaching material equipment is inadequate, which is an obstacle in obtaining adequate skills. To improve of teaching students proposed mainly improving teaching facilities.

Keywords / quality – education – nursing – monitoring – research.

Vymedzenie pojmu spokojnosť študenta

Spokojnosť je definovaná ako pozitív­ ne ohodnotenie určitých vymedzených dimenzií v školskej praxi. Spokojnosť študenta je stav, kedy študent zaujíma subjektívne pozitívny alebo negatív­ ny postoj ku kvalite vzdelávania buď v celej šírke a rozsahu prvkov, alebo v úzko vymedzenej dimenzii vzdeláva­ nia. Miera spokojnosti študentov v jed­ notlivých oblastiach vzdelávania je podstatnou informáciou o úrovni cel­ kovej ­k vality v konkrétnej vzdelávacej inštitúcii.

Recenzovaly: PhDr. Marie Trešlová, Ph.D. Katedra ošetřovatelství, Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Mgr. Soňa Bocková Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě

Kvalita a produktivita Atribútmi modernej doby sú kvalita a produktivita. Ukazovateľ kvality (in­ dikátor) je jav, proces, charakteristika vyjadriteľná ako veličina. Ukazovateľ informuje o efektivite zvolených foriem naplňovania cieľov overovaných v hod­ notení kvality. Správne zvolený kva­ litatívny ukazovateľ musí spĺňať tieto akostné charakteristiky: relevantnosť k predmetu posudzovania, t. j. či hod­ notíme, ako je proces z hľadiska posud­ zovateľa produktívny pri dosahovaní vízie, zrozumiteľnosť pre všetkých za­ pojených, merateľnosť pomocou kva­ litatívnych škál alebo kvantitatívnych dát, validita – ukazovateľ obsahovo od­ povedá kritériu kvality, ktoré reprezen­ tuje, relia­bilita – ukazovateľ spoľahlivo informuje o predmete merania, prináša stabilné informácie, ktoré možno ďalej využívať.

Ukazovatele kvality školy a vzdelá­ vania priamo odvodzujeme od kritérií autoevaluácie. Školská realita je veľmi rozmanitá a dynamická a často sú pred­

metom hodnotenia premenlivé krité­ riá. K najčastejšie uplatňovaným patria školský prospech, dochádzka, orien­ tačná norma na posúdenie množstva osvojeného učiva, plnenie učebných os­ nov, kvalita vedomostí, kvalita posto­ jov, uplatnenie absolventov na trhu prá­ ce a iné.

Ošetrovateľstvo Ošetrovateľstvo je študijný odbor zo sústavy študijných odborov, v ktorej ab­ solvent nadobudne profesionálnu spô­ sobilosť (kompetenciu) vykonávať svo­ je pôvodné povolanie alebo sa pripraví pokračovať v nadväzujúcom vysoko­ školskom štúdiu. Absolvent študijného programu Ošetrovateľstvo je schopný plniť požiadavky disciplíny, ktorá v sebe integruje ošetrovateľské teórie s vedec­ kými poznatkami z iných odborov, po­ trebné pre poskytovanie ošetrovateľskej starostlivosti.

Obsah predmetu ošetrovateľské techniky je zameraný na ovládanie základných obväzových techník, vy­

Výzkumné sdělení recenzované články

konávanie dezinfekcie a sterilizácie, ovládanie ošetrovateľských postupov pri hygienickej starostlivosti, výžive, vyprázdňovaní, meraní fyziologických funkcií a mobilite, podávanie farmako­ logickej liečby rôznymi spôsobmi, vy­ konávanie odberov biologického ma­ teriálu, ovládanie metodiky aplikácie injekcií, spolupráca pri infúzii, trans­ fúzii a parenterálnej výžive, ovládanie spolupráce pri vybraných špeciálnych diagnostických a terapeutických výko­ noch, zvládnutie paliatívnej a inten­ zívnej starostlivosti, oboznámenie štu­ dentov s uplatnením telemedicíny vo výučbe chirurgickej disciplíny.

Výsledky prieskumu

Cieľom nášho prieskumu bolo moni­ torovať spokojnosť študentov s vyučo­ vacím procesom v predmete ošetrova­ teľské techniky s dôrazom na poznanie slabých stránok predmetu na Fakulte zdravotníckych odborov Prešovskej uni­ verzity v Prešove. Objektom prieskumu boli študenti prvého ročníka v odbore Ošetrovateľstvo. Získané výsledky budú pre nás smerodajné pre skvalitnenie podmie­nok výučby daného predmetu.

Súbor a metodika Príprava metodiky vychádzala z analý­ zy dostupných poznatkov. Pre potreby nášho prieskumu sme formulovali jed­ notlivé dotazníkové položky rozdelené do niekoľkých okruhov. Na začiatku do­ tazníka sme uviedli triediace demogra­ fické údaje týkajúce sa veku, pohlavia, najvyššie ukončeného vzdelania. Ďalšie položky boli zamerané na mieru spokoj­ nosti študentov s výučbou predmetu oše­ trovateľské techniky. V našom súbore re­ spondentov prevládali ženy, konkrétne v počte 86 žien a 4 muži. Priemerný vek respondentov bol 20 rokov. V našom sú­ bore je 58 (65 %) absolventov stredných zdravotníckych škôl, 20 (22 %) absol­ ventov gymnázií a 12 (13 %) absolventov iných stredných škôl.

Z výsledkov prieskumu (tab. 1) uvá­ dzame, že možnosť úplná spokojnosť uviedlo 45 respondentov, čo predstavu­ je 50 %, čiastočne spokojných je 30 re­ spondentov (33,3 %), čiastočne nespo­ kojných bolo 15 respondentov (16,6 %) a s potešením možno konštatovať, že možnosť úplnej nespokojnosti študenti

Tab. 1

Celková úroveň miery spokojnosti s výučbou predmetu

Celková úroveň miery spokojnosti Úplná spokojnosť

Počet n

Percentá %

45

50,00

Čiastočná spokojnosť

30

33,33

Čiastočná nespokojnosť

15

16,67

Úplná nespokojnosť

0

0,00

Spolu

90

100

Tab. 2

Posilnenie tém výučby ošetrovateľských techník

Návrhy

Počet n

Percentá %

Aplikácia injekcií, infúzií

57

63,33

Invazívne výkony

14

15,56

Práca so zdrav. technikou

8

8,89

Transfúzia

2

2,22

Cievkovanie

9

10,00

Iné

0

0

Spolu

90

100

Tab. 3

ávrhy na zvyšovanie kvality výučby predmetu N ošetrovateľské techniky

Návrhy

Počet n

Percentá %

Doplniť pomôcky, modely

53

58,89

Zvýšiť počet hodín

18

20,00

Viac precvičovať

13

14,44

Vyučovanie dopoludnia

4

4,44

Zmenšiť počet študentov v skupine

2

2,22

Iné

0

0

Spolu

90

100

zdroj: výzkum autorek

neuvádzali. Za pozoruhodné považuje­ me predovšetkým zistenie, že študen­ ti považujú predmet ošetrovateľských techník za kľúčový pre svoju profesijnú dráhu, záleží im na skvalitňovaní pod­ mienok výučby.

Z výsledkov prieskumu (tab. 2) do pozornosti uvádzame, že až 57 respon­ dentov (63,33 %) je za posilnenie vý­ učby aplikácie injekcií, infúzií. Pre 14 respondentov aplikácia injekcií si vyžaduje posilnenie v rámci výučby ošetrovateľských techník, za náročné témy považujú študenti v rámci ošetro­ vateľských techník invazívne výkony, pretože za jeden semester majú študenti

zvládnuť pomerne rozsiahle vedomosti o základných ošetrovateľských techni­ kách. Zvlášť náročnou je disciplína pre absolventov gymnázií a iných stredných odborných škôl. Vzhľadom na rýchle na­ predovanie medicíny oboznamovanie sa s modernou prístrojovou technikou po­ važujú za prirodzené.

Z výsledkov prieskumu (tab. 3) do pozornosti uvádzame, že v rámci návr­ hov na zlepšenie výučby predmetu oše­ trovateľské techniky študenti uviedli predovšetkým zlepšenie materiálneho vybavenia odborných učební. V nasle­ dujúcich odporúčaniach boli predo­ všetkým požiadavky zvýšenia počtu

21

28

praxe Sestra jako koordinátorka KS

florence 7–8/15

Sestra jako koordinátorka klinické studie Mgr. Michaela Hanáková Oddělení klinických hodnocení, Masarykův onkologický ústav, Brno

Z

Klinická hodnocení či klinické studie jsou nedílnou součástí vývoje léčiv a jejich nabídka je v České republice poměrně široká, zejména v oblasti onkologie, neurologie, endokrinologie, revmatologie nebo kardiologie.

a správný průběh klinického hodnocení zodpovídá dle legislativy (zákon č. 378/ /2007 Sb. a vyhláška č. 226/2008 Sb.) kvalifikovaný zkoušející lékař. Část obsáhlé agendy však deleguje na další členy studijního týmu, který tvoří nejen spoluzkoušející lékaři, ale rovněž farmaceuti, koordinátoři, studijní sestry a další odborníci.

Kdo je studijní koordinátorka?

Rozsah činností, které koordinátorka vykonává, záleží na organizaci klinických hodnocení ve zdravotnickém zařízení a samozřejmě také na tom, jaké pravomoci jsou jí delegovány hlavním zkoušejícím pro konkrétní studii.

Jakou roli zastává v klinickém hodnocení studijní koordinátorka? Hned na úvod je třeba konstatovat, že definice i samotná terminologie této pracovní pozice je nejednoznačná a obtížná.

Agenda, kterou se v nejširší interpretaci může zabývat, sahá od administrativní koordinace přes činnost organizační a práci s daty až po ošetřovatelskou péči o pacienty v klinickém hodnocení.

Setkáváme se tedy s termíny jako studijní koordinátorka, studijní či výzkumná sestra, start-up koordinátorka nebo data m ­ anažerka.

Rozsah činností, které koordinátorka vykonává, záleží na organizaci klinických hodnocení ve zdravotnickém zařízení a samozřejmě také na tom, jaké pravomoci jsou jí delegovány hlavním zkoušejícím pro konkrétní studii. Koordinátorka zpravidla zastává nejen určitý díl péče o pacienta (study nurse, research nurse), ale i práci administrativní a organizační (study coordinator, start-up coordinator, data manager). Lišit se tak mohou i kvalifikační požadavky zaměstnavatele na pozici koordinátorky. V případě péče o pacienta je zdravotnické vzdělání a ideálně také praxe všeobecné sestry samozřejmostí, u administrativních koordinátorek vyžadováno být nemusí, ale jednoznačně je výhodou.

Role koordinátorky ve studijním týmu je pro správný průběh klinického hodnocení významná a v centrech, která se věnují klinickým hodnocením systematicky a ve větší míře, nezastupitelná.

Příprava klinického hodnocení Seznámení koordinátorky s klinickým hodnocením začíná i mnoho měsíců před jeho zahájením

ve studijním centru. Podle zvyklostí zdravotnického zařízení se může podílet i na různých administrativních předstudijních (pre-study, start-up) aktivitách, jako je sběr důležitých dokumentů (životopisy, laboratorní certifikáty, přístrojová dokumentace), komunikace s etickou komisí, spolupráce při sestavování studijního týmu apod. Je výhodné, pokud je tato agenda svěřena samostatnému administrativnímu pracovníkovi (např. start-up koordinátorovi).

Na prvním místě z hlediska přípravy je důkladné obeznámení s celým protokolem studie.

Většinou se předpokládá, že koordinátorka bude schopna obratem zodpovědět či vyhledat odpovědi na otázky týkající se nejen zařazovacích kritérií, požadovaných vyšetření nebo aplikované léčby, ale rovněž – a dost možná především – na specifické otázky k redukci či odkladu léčby, nežádoucím účinkům, zakázané souběžné léčbě nebo k různým výjimečným situacím, které je často nutné řešit se zadavatelem studie.

Během přípravné fáze koordinátorku – stejně jako další členy týmu – zpravidla rovněž nemine řada školení, většinou formou e-learningu či online kurzu. Samozřejmostí je platné školení Správné klinické praxe (GCP), které by nemělo být starší dvou let. Pokud bude koordinátorka v rámci studie také zadávat data do záznamových listů pacientů (CRF), pak je nutné školení pro zvolený typ elektronických CRF. Další školení, která mohou být vyžadována, se týkají např. odesílání radiologických snímků do centrálních laboratoří nebo zpracování a zejména odesílání biologického materiálu (IATA certifikát).

Zahájení klinického hodnocení Klinické hodnocení může být zahájeno, je-li k dispozici souhlasné stanovisko Státního ústavu pro kontrolu léčiv, etických komisí a jsou-li podepsány všechny požadované smlouvy. Zahájením klinického hodnocení ve studijním centru se rozumí možnost zařazovat subjekty hodnocení. Tomuto významnému kroku předchází tzv. iniciační

foto: Profimedia

Sestra jako koordinátorka KS praxe

V době zahájení klinického hodnocení by již měla mít studijní koordinátorka zpracovaný pracovní postup specifický pro danou studii. Po iniciační schůzce také nastává pravý čas pro edukaci spolupracujícího zdravotnického personálu (NLZP na recepcích, lůžkových odděleních, laboranti apod.). Nejlepší způsob je kombinovaný: osobní kontakt spojený s předáním relevantních písemných materiálů. Péče o pacienta zařazeného do klinického hodnocení se v řadě věcí liší od standardní péče. NLZP, který přijde do kontaktu se studiovým pacientem, musí vědět zejména: → že se jedná o pacienta zařazeného do klinické studie (identifikace na zdravotnické dokumentaci, v informačním systému nemocnice apod.); mít rychlý kontakt na lékaře či koordinátorku dané studie pro případ akutní konzultace (např. neplánovaná hospitalizace, kterou je nutno hlásit jako závažnou nežádoucí příhodu), → specifické požadavky pro práci s pacientem, tedy např. časová tolerance objednávání procedur dle protokolu, specifika ošetřovatelské péče (frekvence a rozsah měření fyziologických funkcí, nestandardní zaznamenávání časů měření či aplikací apod.).

Edukace je cílena na to, aby spolupracující zdravotníci tyto nestandardní požadavky nevnímali negativně. Na prvním místě je stále zájem a bezpečnost pacienta, které mohou být zajištěny pouze v případě, že je protokol dodržován do všech detailů.

Výběr pacientů a informovaný souhlas

schůzka (Site Initiation Visit, SIV), jejíž organizace může být svěřena studijní koordinátorce.

Schůzky se povinně účastní všichni členové studijního týmu a zástupci zadavatele či smluvní výzkumné organizace (CRO) – zejména monitor.

Smyslem schůzky, která je často celodenní, je důkladné proškolení ve studii a podstatným výstupem je zejména delegace jednotlivých činností hlavním zkoušejícím na členy týmu.

Písemnou evidenci osob, které jsou pověřeny prováděním jednotlivých úkolů (např. nábor pacientů, proces informovaného souhlasu, léčba, hlášení závažných nežádoucích příhod – SAE, vyplňování záznamových listů pacienta, práce s medikací apod.), nařizuje zkoušejícímu vyhláška č. 226/2008 Sb. a označuje se např. jako Delegation Log.

Ve většině intervenčních klinických hodnocení, obzvlášť fází I a II, se pacientovi opakovaně odebírá biologický materiál

Správný výběr subjektů hodnocení podle protokolu je klíčovou procedurou. Studijní koordinátorka se na této činnosti podílí většinou tím, že na pokyn a ve spolupráci se zkoušejícím lékařem detailně ověří všechna vstupní a vylučující kritéria podle zdravotnické dokumentace pacienta.

Předpokládá se tedy nejen důkladná znalost protokolu, ale také rychlá orientace v dokumentaci.

Pokud pacient vyhoví všem aktuálně známým požadavkům protokolu, lékař jej seznámí s možností účastnit se klinické studie a předá mu formulář informovaného souhlasu.

Informovaný souhlas v klinickém hodnocení (KH) zaujímá výjimečné postavení. Nejedná se o pouhý podpis, ale o celý proces, na jehož konci musí stát svobodné rozhodnutí pacienta, plně informovaného o všech přínosech, rizicích, právech a povinnostech účastníka KH. Na získání informovaného souhlasu se podílí vždy lékař a následně také studijní koordinátorka.

Lékař i koordinátorka musejí být plně obeznámeni s textem informovaného souhlasu

29

ZPRÁVY NAŠICH PARTNERŮ / Z KONFERENCÍ

florence 6/15

Zprávy našich partnerů / Z konferencí

foto: Profimedia

34

Chronické nemoci s bronchiální obstrukcí Pneumologické sestry se sešly v sobotu 23. května 2015 v Kongresovém sále Nemocnice Na Homolce v Praze na konferenci, jejímž tématem byly chronické nemoci s bronchiální obstrukcí (CBO), tj. astma, chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) a překryv astmatu a CHOPN (ACOS). Konference se zúčastnilo 60 sester z celé republiky, převážně z pneumologických a alergologických pracovišť.

O

dbornou část konference zahájil prim. MUDr. Viktor Kašák (Lerymed Praha), který byl již tradičně také odborným garantem akce. Seznámil nás s novým národním Doporučeným postupem diagnostiky a léčby bronchiálního astmatu, který vyšel na počátku roku 2015. Jeho hlavním autorem je doc. MUDr. Milan Teřl, Ph.D., ale spolupracovali s ním i další pneumologové a alergologové. Nový doporučený postup klasifikuje astma jednak podle úrovně kontroly (astma pod plnou kontrolou, pod částečnou kontrolou, pod nedostatečnou kontrolou), jednak podle tíže na pět stupňů (intermitentní, lehké, středně těžké, těžké, problematické těžké).

Hlavním cílem léčby astmatu je astma pod kontrolou, tj. žádné příznaky během dne a noci, malá nebo žádná nutnost používat úlevovou léčbu, produktivní a fyzicky aktivní život, normální nebo téměř normální funkce plic a vyhnutí se zhoršení astmatu (exacerbacím nebo záchvatům). Doporučený postup se také věnuje astmatu ve zvláštních situacích, např. astma v adolescenci, astma v těhotenství a laktaci, astma ve stáří. Zvláštní pozornost je věnována diagnostice a léčbě ACOS. Na první přednášku navázal prim. MUDr. Vratislav Sedlák (Plicní klinika FN Hradec Králové), který hovořil o problematic-

kém těžkém astmatu. Problematické těžké astma (PTA), kterým trpí asi 5 % pacientů, dělíme na obtížně léčitelné astma (OLA), kdy je pacient polymorbidní, má špatnou compliance k léčbě, špatnou inhalační techniku a je vystaven stálé expozici rizikovým faktorům, a na těžké refrakterní astma (TRA), které je refrakterní k léčbě při správné diagnóze astmatu, při správné léčbě, při dobré compliance i při správně léčených komorbiditách.

Sestra jako průvodce na cestách k dosažení zlepšení funkce plic byl název přednášky sestry Jiřiny Karasové (Plicní klinika FN Plzeň), která zdůraznila nutnost edukace pacientů ve správné inhalační technice, kdy je třeba s pacientem inhalační techniku prakticky nacvičit a opakovaně ji kontrolovat. Na kazuistikách několika pacientů ukázala, že správná inhalační technika a správný výběr inhalačního systému, který bude pacientovi po všech stránkách vyhovovat, může normalizovat plicní funkce i při nezměněné dávce léku.

Eva Kašáková (Lerymed, Praha) představila zúčastněným sestrám dva nové inhalační systémy Elliptu a Spiromax, které přišly na český trh na počátku roku 2015.

Dopolední blok uzavřela Monika Macháčková (Lerymed, Praha), která nás obeznámila s možnostmi plicní rehabilitace

ZPRÁVY NAŠICH PARTNERŮ / Z KONFERENCÍ

v ambulantní terénní praxi. Pro pacienty s CBO by plicní rehabilitace měla být nedílnou součástí nefarmakologické (paušální) léčby. Rehabilitační léčbu zejména pro pacienty s CHOPN můžeme rozdělit na pohybovou léčbu, která zahrnuje silový trénink, trénink dýchacích svalů a vytrvalostní trénink, a na respirační fyzioterapii, která reedukuje dechový vzor, usnadňuje expektoraci, aktivuje dýchací svaly pacientů, ale také pomáhá k nácviku správné inhalační techniky a nácviku úlevových poloh pro dýchání.

Druhý blok odborného programu měl zahájit MUDr. Vladimír Koblížek (Plicní klinika FN Hradec Králové), který se pro nemoc omluvil; jeho sdělení nám prezentoval primář Sedlák. Tato prezentace nám představila vstupní výsledky celostátní, multicentrické, prospektivní výzkumné databáze CHOPN (10 pracovišť v ČR), do které bylo zařazeno již 532 pacientů s CHOPN a prezentovány byly výsledky 343 pacientů. Už teď je zřejmé, že tato studie přinese spoustu informací, které ještě nebyly v ČR tak podrobně a precizně zkoumány.

K mikrofonu se pak ještě jednou vrátil primář Kašák, který nám řekl o používání fixních kombinací v léčbě nemocí s chronickou bronchiální obstrukcí. Fixní kombinace znamená, že jsou zkombinovány dva léky v jednom inhalačním systému, klasická fixní kombinace obsahuje inhalační kortikosteroid (IKS) a inhalačního beta2-agonistu s dlouhodobým, resp. ultra-dlouhodobým účinkem (LABA, resp. U-LABA). Jsou vyvíjeny i tři léky v jedné fixní kombinaci. Léky ve fixní kombinaci se navzájem potencují, což umožňuje podávat nižší dávku především IKS, jsou bezpečnější a díky jednoduššímu schématu podávání se zvyšuje i compliance a adherence pacientů k léčbě.

V odborném programu pokračovala Mgr. Jana Kollarová (Plicní klinika FN Hradec Králové) kazuis­tikou 64leté pacientky v terminální fázi

CHOPN s fenotypem četných exacerbací. Tato pacientka je na dlouhodobé domácí oxygenoterapii (DDOT) a na domácí neinvazivní plicní ventilaci (NIVP), kterou používá přes noc a podle potřeby i ve dne. Přesto trpí častými exacerbacemi, které vyžadují opakované hospitalizace, na kterých se podílí i non-compliance pacientky.

Následovala přednáška Mgr. Barbory Duchoňové (Plicní klinika FN Hradec Králové), která prezentovala kazuistiky dvou pacientů s CHOPN se zaměřením na výživu – jednoho podvyživeného s těžkou CHOPN a osteoporózou s BMI 20,9 kg/m2 a druhého obézního s velmi těžkou CHOPN a kardiálním selháním s BMI 31,6 kg/m2. Nejen z této přednášky vyplynulo, že léčba pacientů s CHOPN vyžaduje individuální a multidisciplinární přístup, edukaci, dobrou komunikaci mezi pacientem, lékařem i ostatními zdravotníky a velmi důležitá je ochota pacienta spolupracovat.

Konferenci uzavřela opět Mgr. Kollarová s kazuistikami tří pacientů s názvem „Není CHOPN pacient jako CHOPN pacient“; ztotožnila se se závěrem své kolegyně Mgr. Duchoňové, který je uveden výše. Každý pacient je jiný a potřebuje nejen individuální přístup, ale také spolupráci multidisciplinárního týmu (pneumologa, fyzioterapeuta, nutricionisty, psychologa, ale také empatické, milé a vzdělané sestry).

Po obou blocích následovala bohatá diskuze, v níž se zúčastněné sestřičky nejen ptaly přednášejících, ale také si vyměňovaly zkušenosti týkající se jejich odborných a ošetřovatelských poznatků z reálné praxe na jejich pracovištích.

Další XVIII. konference pneumologické sekce ČAS se uskuteční 14. listopadu 2015 v NCO NZO v Brně se stejným programem. Jste na ni, milé kolegyně, zejména z moravskoslezského regionu, srdečně zvány.

Eva Kašáková, předsedkyně pneumologické sekce ČAS

Nový doporučený postup klasifikuje astma jednak podle úrovně kontroly (astma pod plnou kontrolou, pod částečnou kontrolou, pod nedostatečnou kontrolou), jednak podle tíže na pět stupňů (intermitentní, lehké, ­středně těžké, těžké, problematické těžké).

S O U T Ě Ž Vyhrajte poukaz na kontaktní čočky DAILIES TOTAL1 v hodnotě 800 Kč

Kontaktní čočky DAILIES TOTAL1 mají ve srovnání s ostatními kontaktními čočkami nejvyšší propustnost kyslíku. Než běžné kontaktní čočky jsou tedy prodyšnější až:

A. 3× B. 6× C. 9×

Správnou odpověď ve tvaru A, B nebo C posílejte na adresu: florence.redakce@ambitmedia.cz.

Do předmětu zprávy napište „Soutěž FLO7“ a nezapomeňte uvést doručovací adresu.

Pět vylosovaných výherců získá poukaz od společnosti ALCON na kontaktní čočky DAILIES TOTAL1 v hodnotě 800 Kč. Soutěžní otázku a více informací najdete na www.florence.cz/soutez.

35

ZPRÁVY NAŠICH PARTNERŮ / Z KONFERENCÍ

florence 7–8/15

Setkání sester – ambasadorů transplantace v IKEM Transplantace ledviny představuje nejlepší metodu léčby pacientů s chronickým selháním ledvin. O transplantaci by se tedy mělo uvažovat jako o metodě první volby u každého pacienta, který má nezvratné selhání ledvin, a tyto pacienty o transplantaci správně a včas edukovat. I proto vznikl projekt „Ambasador transplantace“, jehož hlavním cílem je zlepšit povědomí pacientů s nezvratným selháním ledvin o transplantacích ledvin, včetně transplantací ledvin od žijících dárců, a více zapojit sestry do celého procesu edukace.

P

rojekt „Ambasador transplantace“ odstartoval u příležitosti Světového dne ledvin 2012. Za jeho zrodem stála iniciativa vedená zdravotnickým personálem Kliniky nefrologie IKEM, významně podporovaná jeho přednostou prof. MUDr. Ondřejem Viklickým, CSc. V průběhu let 2012–2014 bylo v šesti odborných kurzech, které byly zaměřeny na problematiku transplantací ledvin, proškoleno celkem 160 sester z 95 nefrologických pracovišť z celé ČR. Staly se „ambasadorkami transplantace“, které jsou specializované na edukaci nemocných a tím zlepšují jejich informovanost o transplantaci ledviny. Mimo hlavní kurzy proběhly v IKEM i dvě celostátní konference pro proškolené sestry. První se konala v květnu 2013 a druhé setkání se uskutečnilo ve středu 27. května 2015.

Hlavním tématem této konference byla komunikace s pacientem a edukace. V úvodu konference přivítala přítomné hlavní sestra IKEM

a prezidentka ČAS PhDr. Martina Šochmanová, MBA. V průběhu akce zazněly příspěvky, které posluchače seznámily s programem transplantací ledvin v IKEM a s algoritmem zařazování pacientů do čekací listiny. Většina přednášek se týkala komunikace s pacientem s chronickým selháním ledvin a edukace. Přítomní si mohli vyslechnout rady klinického psychologa, jak komunikovat s pacientem v predialýze a jak s pacientem dialyzovaným, zopakovali si zásady edukace a jedna sestra ambasadorka se podělila o své zkušenosti s edukací pacientů o transplantaci ledviny na svém pracovišti.

Pozvání na konferenci přijal také MUDr. Radkin Honzák, CSc., který se dlouhodobě věnuje problematice živého dárcovství. Svou přednášku s názvem „Komunikace aneb jak si říct o ledvinu“ přednesl velmi poutavě a s velkou dávkou humoru.

Zajímavý a emotivní byl i příspěvek, v němž se o svůj příběh a své zkušenostmi se selháním ledvin a darováním ledviny podělila sourozenecká dvojice a jejich maminka.

Na závěr konference byl představen a účastníkům předán nový edukační materiál s názvem „Krok za krokem k úspěšné transplantaci“, který má edukaci o transplantaci ledviny sjednotit a jak sestrám, tak pacientům celý proces edukace usnadnit, zlepšit a doplnit.

Konečné rozhodnutí o metodě léčby chronického selhání ledvin je především na pacientovi, ale úkolem zdravotníků je pacienta informovat, psychicky podpořit a na zvolenou metodu jej připravit. Sestry ambasadorky svojí činností právě tyto kroky naplňují.

O transplantacích ledvin a práci ambasadorek transplantací diskutovaly sestry v IKEM v Praze

Bc. Vladěna Homolková, Klinika nefrologie IKEM, členka výboru nefrologické sekce ČAS foto: autorky

42

Mgr. Marie Kolářová, Klinika nefrologie IKEM, členka výboru nefrologické sekce ČAS

43

historie Mgr. et Mgr. Eva Prošková, Ústav veřejného zdravotnictví a medicínského práva, 1. LF UK v Praze, Mgr. Jana Konečná, LF Masarykova univerzita, Brno, fota: Profimedia

Vývoj vzdělávání zdravotních sester – 2. díl recenzovaný článek

Pokračování z minulého čísla

Sestry a ošetřovatelky oddělil teprve zákon Před rokem 1948 byly sestry (či přesněji ošetřovatelé a ošetřovatelky) v tehdejším Československu vychovávány ve 29 dvouletých ošetřovatelských školách, porodní asistentky v sedmi ústavech pro jejich vzdělání a výcvik. Po roce 1948 se počet škol pro sestry zvyšoval a koncem 60. let již bylo více než padesát středních zdravotnických škol. Studium bylo stanoveno na čtyři roky, kromě let 1951–1955, a bylo ukončeno maturitou.

Studium na středních zdravotnických školách se od roku 1951 členilo na následující obory: zdravotní sestry, dětské sestry, dietní sestry, porodní asistentky, zdravotní laboranty, zubní laboranty, rentgenové laboranty, lékárenské laboranty, rehabilitační pracovníky, sanitární pracovníky a oční optiky. Pro starší pracovnice ve zdravotnictví byly

pořádány doškolovací kurzy, které jim umožnily získávat kvalifikaci středního zdravotnického pracovníka. Ty byly zcela nezbytné, když před rokem 1947 mělo pouze 27 ošetřovatelek v lůžkových zařízeních titul diplomované sestry.

Většina sester v této době působících, byť většina postupně se zužující, získala svou kvalifikaci neregulovaným vzděláním, tedy více či méně kvalitní teoreticko-praktickou přípravou organizovanou nemocnicemi, popřípadě kurzy Československého červeného kříže. Po celou dobu přijímala zdravotnická zařízení i pracovníky bez jakékoli kvalifikace. Právo těmto ošetřovatelkám nijak nebránilo vykonávat jejich povolání, byť nesměly užívat profesní označení „diplomovaná ošetřovatelka“, později „diplomovaná sestra“ – ten byl vyhrazen jen těm sestrám, které složily státní ošetřovatelskou zkoušku. Teprve zákon č. 170/1950 Sb., o zdravotnických povoláních, zákon č. 103/1951 Sb., o jednotné

preventivní a léčebné péči, a vyhláška č. 40/1953 Sb., o odborné způsobilosti a odborné výchově středních a nižších zdravotnických pracovníků, stanovily, že ošetřovatelskou činnost mohou vykonávat jen profese těmito předpisy stanovené. Tímto okamžikem došlo k formálnímu oddělení profese sestry a ošetřovatelky, popřípadě sanitářky, byť, jak vyplývá z výše uvedeného, současníci si byli rozdílů mezi těmito pracovníky vědomi již počátkem 20. století. Do té doby bylo označení ošetřovatelky používáno prakticky pro všechny osoby ošetřující nemocné, s výjimkou porodních asistentek (babiček).1 Jak bylo uvedeno, tradiční církevní označení „sestra“ bylo užíváno diplomovanými ošetřovatelkami již od roku 1916, diplomovaná sestra/ diplomovaný ošetřovatel pak od roku 1927.2 Rok 1953 proto lze považovat za skutečný právní předěl v pojetí profese sestry a za vznik povolání sestry jako povolání regulovaného, tj. povolání, pro

44

florence 7–8/15

historie

něž právo stanoví označení odbornosti, podmínky získání způsobilosti, rozsah výkonu povolání a zákaz vykonávat činnosti vyhrazené tomuto povolání jinými osobami. Spolu se vznikem profese zdravotní sestry a dětské sestry nahrazující diplomované sestry byla oddělena i profese pomocné zdravotní sestry a pomocné dětské sestry, byla konstituována i profese sanitářky.

Vzdělávání podléhalo režimu Vzhledem k tomu, že v tehdejších zdravotnických zařízeních zajišťovali ošetřovatelskou péči o nemocné pracovníci nejrůznějších kvalifikací či dokonce bez jakékoli kvalifikace, bylo nutné upravit i postavení těchto pracovníků. Lze podotknout, že přechod od neregulované činnosti k regulované profesi byl v případě českého ošetřovatelství v 50. letech zdařilý. Citovaná vyhláška upravila nejen převedení zrušených oborů, ale rovněž stanovila přechodné období, v němž pracovníci, kteří získali zkušenosti buď pouze ve službě u lůžka, nebo jen ve službě ambulantní, museli absolvovat doplňovací výcvik, který se skládal z individuálního teoretického studia, ke kterému vydalo osnovy ministerstvo zdravotnictví, a z praktického výcviku v lůžkové nebo ambulantní službě podle toho, v kterém typu péče konkrétní pracovník působil. Tento doplňující výcvik byl prováděn při zaměstnání a byl ukončen zkouškou. Další doškolovací kurzy pro získání odborné způsobilosti byly určeny jak pro pracovníky bez před-

chozího odborného školení, tak i pro absolventy různých krátkodobých kurzů.

Tyto kurzy probíhaly v závodních školách práce, trvaly deset měsíců a byly ukončeny kvalifikační teoretickou i praktickou zkouškou. Po 1. únoru 1953 bylo zakázáno přijímat pro výkon práce středních zdravotnických pracovníků jiné osoby, než které získaly odbornou způsobilost podle těchto právních předpisů.3 Obsah studia procházel v 50. letech neustálými změnami a byl ovlivněn vládnoucí ideologií, která zasahovala také do lékařské vědy. Např. v roce 1952 bylo učivo na středních zdravotnických školách prověřováno i z hlediska mičurinské biologie. Následně se rozšiřovalo další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků, od roku 1957 byla zavedena jejich specializační průprava, která byla ukončena atestací, resp. atestační zkouškou.

Se specializačním vzděláváním vznikl i nový institut V roce 1961 byl zřízen Ústav pro další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků v Brně, ale o tom dále níže v tomto článku.4 V téže době se v našem právním řádu poprvé setkáváme i s pojmem specializace. Specializační kurzy se prováděly ve zdravotnických zařízeních, která určilo ministerstvo zdravotnictví, a to na jednotlivých školicích místech pod vedením zkušeného odborníka.

Ukončovaly se teoretickou a praktickou zkouškou před zkušební komisí, kterou jmenoval krajský národní výbor. Prvními

specializačními obory sester byla instrumentářka na operačním sále a zdravotní sestra na závodě.5 Už v této době se objevuje institut vzájemné zastupitelnosti, tedy rozšíření odborné způsobilosti pro jiný obor středních zdravotnických pracovníků, byť podmíněné absolvováním zvláštních kurzů v rámci závodních škol práce.6 Tento institut se v průběhu času měnil, zpřesňoval a trval do roku 2004, tedy do přijetí zákona o nelékařských zdravotnických povoláních.

Vyhláška upravovala i celoživotní vzdělávání – každé oddělení nemocnice i okresního zdravotního střediska, každý odborný léčebný a ošetřovací ústav byly povinny upořádat nejméně jednou měsíčně seminární školení pro své střední zdravotnické pracovníky, kteří byli povinni se těchto seminářů účastnit.

Zdravotničtí pracovníci byli rovněž povinni soustavně sledovat nové poznatky ve svém oboru.7 Pro účely plánování, odborné výchovy, školení a doškolování, účelného rozmisťování a získávání kvalifikovaných zdravotnických pracovníků zpět do aktivní činnosti vznikly v roce 1954 evidence zdravotnických pracovníků, které byly vedeny ministerstvem zdravotnictví a krajskými a okresními národními výbory. Povinnému hlášení podléhali nejen zdravotničtí pracovníci, kteří své povolání skutečně vykonávali, ale všechny osoby, které měly způsobilost k výkonu zdravotnického povolání.8 Tato úprava byla v období do roku několikrát 2004 měněna a doplňována, avšak pouze dílčím způsobem. V roce 1960 byl založen Ústav (středisko) pro další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků v Brně, jeho role byla právně zakotvena vyhláškou č. 44/1966 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví. Stejnou vyhláškou byla v roce 1966 zavedena samostatná odbornost zubní sestry, která však trvala jen velmi krátce, z pomocné zdravotní sestry se stala současná ošetřovatelka, z pomocné dětské sestry pěstounka. Zakotvila se povinná nástupní praxe v délce šesti až dvanácti měsíců. Poprvé se objevila zastupitelnost některých profesí bez složení dalších zkoušek (dětských sester, ženských sester a zdravotních sester; s tím, že pro práci s dětmi si zdravotní a ženské sestry musely doplnit kurz v psychologii a peda-

47

personální inzerce Více pozic Bohumínská městská nemocnice, a. s., přijme do pracovního poměru všeobecné sestry, zdravotnické asistenty, radiologické asistenty a zdravotní laboranty.

Nabízíme: práci na plný úvazek v příjemném pracovním prostředí, ve stabilní společnosti, možnost dalšího vzdělávání a odborného růstu, motivační náborový příspěvek ve výši 20 000 Kč, možnost ubytování.

Bližší informace podá vedoucí personálního oddělení – Lenka Theyerová, tel.: 596 096 318.

Své nabídky zasílejte na e-mail: theyerova@nembo.cz nebo na adresu: Bohumínská městská nemocnice, a. s., personální oddělení, Slezská 207, 735 81 Bohumín, Starý Bohumín.

Marketingová specialistka Prestižní soukromá poliklinika v centru Prahy hledá na zkrácený úvazek zkušenou marketingovou specialistku pro další rozvoj kliniky a občasnou pomoc na recepci. Žádáme zkušenost v oboru, plynulost AJ a naprosto profesionální vystupování a schopnosti.

Nabídky formou CV zasílejte na e-mail: pospisilova@mjs.narodni.cz

šeobecná zdravotní V sestra LDN Praha 6 přijme všeobecnou zdravotní sestru s registrací do směnného provozu na plný úvazek.

Nástup možný ihned.

Nabízíme platové zařazení dle platných tabulek, osobní ohodnocení po ukončení zkušební doby.

Kontakt: pí Čtvrtečková, tel.: 725 520 820.

Dětská (všeobecná) sestra Ordinace dětského lékaře (PLDD) v Praze 4 hledá do svého týmu kolegyni na pozici dětské sestry.

Nabízíme: flexibilní pracovní dobu, možnost nástupu i na zkrácený úvazek, vhodné i pro matky s malými dětmi.

Nástup možný po domluvě kdykoliv, nejdříve od 1. 9. 2015.

Kontakt: e-mail: jaroslava.ondrakova@cabrnoch.cz

CHYBÍ VÁM LIDI?

Pro zasílání své personální inzerce využijte naši e-mailovou adresu:

radkova.inzerce@ambitmedia.cz

angličtina Dietary Guidelines for Ostomy Patients

An ostomy patient is in touch with a stoma care nurse who introduces him or her to the care of the ostomy and how to change the equipment. The stoma care nurse and the attending doctor provide the patient with general information regarding stoma care.

Patient: Good morning, nurse. I would like to ask what I can eat as I have had a stoma fitted?

Nurse: Good morning, Mr Collins. Now you’ve had the surgery you should follow a low-residue diet and reduce or exclude consumption of food that can cause digestive problems.

Patient: I see. What does that mean?

Nurse: It is a low-fibre diet intended to help you reduce the load on the intestine. Therefore you shouldn’t eat food containing coarse fibre, such as wholemeal bread, legumes (e.g. beans and pulses), vegetables causing flatulence (cabbage, kale, cauliflower) and you should mechanically process fruit, vegetables and potatoes before eating them. This means you either

blend them, or finely grate them, or chew them carefully, and you should avoid food with hard skins and seeds.

Patient: And can I eat meat?

Nurse: Yes, you can, but only lean meat.

Patient: And what about dairy products?

Nurse: Yes, but only low-fat products, with less than 40 % fat.

Patient: Ok, nurse. And what’s next... when the diet is over? Or should I follow it permanently?

Nurse: Well, when we meet again, we’ll discuss what to do next. The diet of an ostomy patient is very individual. Generally speaking, it is recommended that you prepare your food by means of boiling, stewing or pot-roasting without fat.

You should avoid roasting with fat, frying or adding roux (a mixture of fat and flour) as a thickening agent.

You would benefit from eating small portions five to six times a day, not too hot, not too cold, and you should have sufficient fluid intake – 2–2.5 litres a day, drank separately from your food.

Patient: Very well. I’m really curious about how I’m going to cope with it.

Nurse: Don’t worry, I’m sure you’ll manage.

And if you need anything or have any questions, just call me.

Patient: Thank you, nurse.

Nurse: You’re welcome. See you soon.

SLOVNÍ ZÁSOBA in touch → v kontaktu, ve spojení equipment → vybavení, zařízení attending doctor → ošetřující lékař low-residue diet → bezezbytková dieta, dieta s nízkým obsahem zbytků to exclude → vyloučit intended → určený; plánovaný, zamýšlený load → zátěž; břemeno; náklad; napětí coarse → hrubý, hrubozrnný; drsný wholemeal → celozrnný legumes → luštěniny kale → kapusta cauliflower → květák to blend → rozmixovat; míchat to grate → strouhat; skřípat (zuby) to avoid → vyhnout se, předejít čemu lean → libový; dietní dairy products → mléčné výrobky by means of → pomocí, prostřednictvím to stew → dusit (maso) to pot-roast → péct pod poklicí roux → jíška curious → zvědavý; podivný, zvláštní, kuriózní to cope with → zvládnout, poradit si

inzerce

Váš profesionální partner pro odborné

medicínské překlady a tlumočení

• Odborné překlady • Grafické zpracování překladů • Lokalizace software a www stránek • Tlumočení • Multimediální služby

35x80.indd 1

[ T ] + 420 384 361 300 [ M ] + 420 777 333 637 [ E ] info@traductera.com www.traductera.cz

12/13/12 12:48 PM

www.florence.cz / Adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, florence.redakce@ambitmedia.cz, tel.: +420 222 352 578 / Šéfredaktorka: Magda Hettnerová, DiS.,­ e-mail: ­magda.hettnerova@ambit­media.cz, externí redaktorka: Mgr. Helena Michálková, Ph.D. / Redakční rada: Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, předsedkyně, Mgr. Hana Svobodová, Mgr. Lenka Gutová, MBA, Mgr. Galina Vavrušková, Bc. Vladěna Homolková, Bc. Tamara Starnovská, Mgr. Ivana Kirchnerová, RNDr. Ro­ mana Mrázová, Ph.D. / Grafická úprava: Josef Gabriel, Karel Zahradník / Vydavatel: Ambit Media, a. s., www.ambitmedia.cz / Ředitel vydavatelství: RNDr. Martin ­Slavík / Šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan Kulhavý, e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz / Marketing: Mgr. Julie Langerová, DiS., gsm.: +420 725 826 434, e-mail: julie.langerova@ambitmedia.cz / Obchod: tel.:CMYK +420 724 811 983, e-mail: blanka.turinova@ambitmedia.cz, Mgr. Eva Sádlová, Oranžová: CMYK 0-72-100-0 Oranžová: Mgr. PMS 021Blanka Turinová, MBA, Šedá: 0-0-0-75 Šedá: CMYK 0-0-0-75 Šedá: PMS 7545 tel.: +420 605 208 985, e-mail: eva.sadlova@ambitmedia.cz / Personální inzerce: fax: +420 222 352 573, e-mail: radkova.inzerce@ambitmedia.cz / Tisk: AHOMI, s. r. o., U Louže 579, 250 67 Klecany / Předplatné: ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax: 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.postabo.cz; SK: Mediaprint Kapa - P ­ ressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, 831 04 Bratislava, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk / Cena výtisku: 60 Kč, roční předplatné: 570 Kč / 31,90 eur / Časopis vychází 10krát ročně (v lednu a v červenci vychází dvojčíslo) / Registrace: MK ČR-E 16134, ISSN 1801-464X / Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. / Copyright © Ambit Media, a. s., 2015

LINET

slaví 25 let

V letošním roce oslaví společnost LINET významné jubileum. Uplyne právě 25 let od doby, kdy ředitel firmy Zbyněk Frolík se svými společníky rozjel výrobu nemocniční techniky v Želevčicích u Slaného. Z počátku šlo o drobnější kovodělné výrobky, jako třeba klece a krmítka pro laboratorní zvířata. Už ale o dva roky později začal LINET dodávat kvalitní nemocniční lůžka do největší české nemocnice FN Motol.

Za oněch 25 let se výroba, technologie a systém v LINETu vyvinuly v ultramoderní provoz, který snese srovnání s technologicky nejvyspělejším průmyslovým odvětvím – výrobou automobilů. Lůžka opouštějící brány LINETu jsou „vytuněná“ inteligentními technologiemi a praktickými funkcemi, díky nim už nejsou pouze pasivním prostorem pro hospitalizaci pacienta, ale aktivně podporují terapii a efektivně se podílejí na rekonvalescenci.

Sofistikované produkty LINETu oslovily zákazníky ve světě i v nejnáročnějším prostředí

prestižních zdravotnických zařízení. Firma ročně vyrobí téměř 70 tisíc lůžek. České značce se daří držet krok se světovou špičkou v dynamických regionech, tradičně silný je v Evropě, v posledních letech ale výrazně boduje zejména na čínském, australském a latinskoamerickém trhu. V Americe, kde před čtyřmi roky založil LINET dceřinou společnost, skokově roste. Dceřiných společností má v současné době LINET celkem 15 a připravuje se založení dalších, například v Šanghaji se chystá.

Sídlo LINETu v době založení v roce 1990.

LINET v roce 2015.

Příběh LINETu připomíná americký sen.

Prakticky z ničeho díky obrovské porci talentu, píle a chuti neustále se zlepšovat vyrostl podnik nejmodernějších parametrů neustále překonávající další mety, jak technické, tak ekonomické.

Lůžka a další výrobky se pyšní unikátními a patentovanými řešeními, které posunuly celý obor na další úroveň, například zdvihový mechanismus sloupové jednotky.

Výrobky LINETu nesklízejí pochvalný ohlas „jen“ v oboru, ale jsou dekorované nejznámějšími designérskými trofejemi (RedDot, IF Design, Národní cena za design), lůžka a samotný LINET jsou ceněny i pro svůj inovační potenciál (Česká hlava, Inovace roku aj.). LINET se stal vítězem prvního ročníku soutěže Hospodářských novin Firma roku a zakladatel LINETu Zbyněk Frolík získal prestižní titul Podnikatel roku.

Na úspěchu se podílí i velmi důležitá filozofie firmy – neustále investovat do dalšího rozvoje především zaměstnanců a také do investičně nákladné moderní techniky a technologií. Ale není to jen vlastní rozvoj, který LINET systematicky podporuje. Pro vedení stojí velmi vysoko společenská odpovědnost, a proto přispívá na zajímavé vzdělávací a charitativní projekty.

Právě v letošním roce, kdy se oslavuje čtvrt století od založení, věnuje LINET 1 milion korun potřebným v rámci Nadačního fondu LINET, který pracuje společně s nadací Charta 77 – Konto bariéry.

WWW.LINET.CZ

Nové lůžko Eleganza 2 Usnadní Vám práci a zajistí bezpečí pacientům Nová generace standardních lůžek Eleganza 2 je přímým pokračovatelem linie nejúspěšnějších lůžek v historii LINETu a přináší celou řadu nových a unikátních řešení zkvalitňující péči o pacienty. Nadstandardní jsou bezpečnostní parametry, lůžko se vyznačuje vysokým stupněm ergonomie a intuitivním ovládáním.

Ještě bezpečnější a tišší postranice 4SAFE® Mobilift® – nejefektivnější podpora mobilizace Atraktivní design zvýrazní kvalitu Vaší péče

LINET spol. s r. o., Želevčice 5, 274 01 Slaný, Česká republika tel.: +420 312 576 400, fax: +420 312 522 668, e-mail: obchodcr @ linet.cz, www.linet.cz