Florence 5-15

5/15

florence květen 2015 / ročník XI 60 Kč, 2,90 € / www.florence.cz

ODBOR N ý Č A SOP IS P RO NEL éK A Ř SK é ZDR AVOT NICK é P R ACOV NíK Y

s. 19 / odborné téma

s. 25 / případová studie

s. 43 / Z konferencí

s. 45 / rozhovor

prŮřeZ Novými perorálNími aNtidiabetiKy

KardiovasKulárNí oNemocNěNí v péči sester urgeNtNíHo příJmu

Na KoNFereNci iNspo 2015 láKal NávštěvNíKy NeJvíc 3d tisK

cHceme-li dosáHNout ZměN, musíme být JedNotNí časopis obsahuje recenzované články

odborNé téma

Diabetes mellitus

Hledáte práci v zahraničí?

G5 Plus je největší českou společností, která zprostředkovává práci zdravotníkům v zahraničí. Nabízíme ověřené pracovní nabídky s vysoce nadstandardním platem a možností získat nové zkušenosti, zdokonalit se v anglickém jazyce či cestovat.

PRÁCE PRO ZDRAVOTNÍ SESTRY, FYZIOTERAPEUTY, LÉKAŘE, ZÁCHRANÁŘE, PORODNÍ ASISTENTKY A DALŠÍ ZDRAVOTNICKÉ PROFESE

NAŠE PARTNERSKÉ NEMOCNICE NABÍZEJÍ

ZÁKLADNÍ PODMÍNKY

Platové ohodnocení vysoce převyšující standard + prémie za přesčasy

Odborné zdravotnické vzdělání a platná registrace, praxe v oboru alespoň 2 roky

Ubytování, letenku na začátku a na konci pracovního poměru hrazenou zaměstnavatelem

Min. středně pokročilá angličtina na komunikativní úrovni (zájemcům s nižší úrovní angličtiny nabízíme možnost vstupu do speciálního přípravného programu)

Až 10 týdnů placené dovolené ročně Prémie za dokončení smlouvy Nadstandardní pracovní zázemí, možnosti vzdělávání a dalšího kariérního rozvoje Další možnosti atraktivních benefitů (dle typu nemocnice a cílové destinace)

Další informace najdete na www.g5plus.com nebo volejte bezplatnou infolinku 800 88 88 96.

„Vy pečujete o druhé, my pečujeme o Vás“

1

editorial florence 5/15

Je zbytečné léčit oko bez hlavy, hlavu bez těla a tělo bez duše (Hippokratés)

O

ko – do duše okno, říká se. Oko je však především párový smyslový orgán, který nám umožňuje vidět. A protože zrak je jedním z našich nejdůležitějších smyslů, jsou pro nás onemocnění oka vždy velmi stresující.

Z historie se dochovaly záznamy o operacích, které lékaři na očích už v minulosti prováděli. Například indický lékař Sushruta v 5. sto­ letí před naším letopočtem operoval šedý zákal dislokací čočky do sklivce. Lidé si totiž mysleli, že šedé zkalení čočky je jakýmsi zalitím mezi zornicí a čočkou, které vytváří neprůhlednou blanku. Z 11. sto­ letí se nám pak dochoval např. popis metody odsátí čočky pomocí duté jehly. Provedl ji íránský lékař Ammar. Těžko si tito lékaři uměli tehdy představit, že operace šedého zákalu (katarakty) bude jednou rutinním zákrokem, při kterém se bude navíc využívat něčeho takové­ ho, jako je laserový paprsek. Průkopníkem v této oblasti byl Francis L’Esperance, který v roce 1963 začal používat rubínový laser při pokusech o léčbu diabetické retinopatie. Dnes se laser využívá téměř ve všech oblastech očního lékařství.

Nejen o tom se můžete dočíst v tomto květnovém čísle časopisu Florence, které jsme tentokrát věnovali diabetu. Dozvíte se v něm například, jak vypadá v diabetologii edukace sestrou nebo jaká jsou nová perorální antidiabetika. Nechybějí samozřejmě ani další naše pravidelné rubriky, jako jsou např. recenzované články, zprávy z kon­ ferencí či rubrika pro studenty.

A protože měsíc květen je neodmyslitelně spjat nejen s ošetřo­ vatelstvím (12. 5. – Mezinárodní den ošetřovatelek), ale i porodní asistencí (5. 5. – Mezinárodní den porodních asistentek), najdete v něm i související příspěvky. Viceprezidentka ČKPA Bc. Radmila Do­ razilová vás seznámí s problematikou porodní asistence v komunitní péči o ženu a dítě v ČR na str. 3 a nová prezidentka České asociace sester PhDr. Martina Šochmanová, MBA, vám v našem rozhovoru na str. 45 přiblíží, kam by měla tato asociace dále směřovat.

A jak řekl francouzský impresionista Paul Cézanne: „K tomu, aby člověk dobře viděl, nestačí mít jen otevřené oči. K tomu je potřeba mít i otevřené srdce.“ Proto vám přeji, ať je i vaše srdce otevřené všemu a všem, co život přináší, a ať prožijete krásný „lásky čas“.

Přeji vám hezké čtení,

Magda Hettnerová, šéfredaktorka magda.hettnerova@ambitmedia.cz

florence Hledáte konkrétní článek?

K bleskové orientaci vám pomohou naše webové stránky www.florence.cz.

Najdete tu i rejstříky všech vydaných čísel.

Více odborných článků najdete na webu v rubrice Florence + Florence je také na facebooku.

Přidejte se k nám!

www.facebook.com/Florencecasopis

anekdota

obsah

2

téma čísla

diabetes mellitus Diabetes mellitus (úplavice cukrová, cukrovka) je souhrnný název pro skupinu chronických onemocnění, která se projevují poruchou metabolismu sacharidů. Rozlišují se dva základní typy: diabetes I. typu a II. typu, které vznikají důsledkem absolutního nebo relativního nedostatku inzulinu.

17

florence 5/15

1 / Editorial 3 / O čem se mluví Problematika porodní asistence v komunitní péči o ženu a dítě v ČR 6 / Nové knihy 7 / Rozhovor s MUDr. Lucií Valešovou Zájem o laserové operace očí nejmodernější metodou neustále roste 10 / Florence Akademie Transplantační medicína je „top“ týmové práce 14 / Public relations I seminář může být zážitkem 16 / Dopisy čtenářů / Zprávy Pár slov pro paní Mgr. Alenu Šmídovou Setkali jste se někdy s agresivním pacientem?

V Obecním domě byli oceněni dárci kostní dřeně

odborné téma

z dalšího obsahu

Diabetes mellitus 17 / Edukace v diabetologii sestrou 19 / Průřez novými perorálními antidiabetiky

7

Rozhovor s MUDr. Lucií Valešovou Zájem o laserové operace očí nejmodernější metodou neustále roste

recenzované články

Teoretické sdělení 21 / Sociální sítě jako jeden z prostředků kyberšikany Případová studie 25 / Kardiovaskulární onemocnění v péči sester urgentního příjmu Výzkumné sdělení 28 / Interní komunikace ve zdravotnickém zařízení Výzkumné sdělení 32 / Štandardizované ošetrovateľské postupy u nedoslýchavých detí

Florence Akademie 10 Transplantační medicína je „top“ týmové práce

Význam kinestetiky pro ošetřovatelskou péči

37 / Personální inzerce

Na konferenci INSPO 2015 lákal návštěvníky nejvíc 3D tisk

38 / Význam kinestetiky pro ošetřovatelskou péči

43

www.florence.cz Ročník XI., číslo 5, květen 2015 Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 4. 2015 Foto na titulní straně: Profimedia

praxe

fota: Profimedia, Flickr, Magda Hettnerová, organizátoři INSPO 2015, archivy autorek

38

40 / Pro školy Stáž v městské nemocnici na Krétě

Zprávy našich partnerů / Z konferencí

43 / Na konferenci INSPO 2015 lákal návštěvníky nejvíc 3D tisk 44 / Sekce domácí péče si na konferenci zvolila nové vedení 44 / Kýla není šperk 45 / Rozhovor s PhDr. Martinou Šochmanovou, MBA Chceme­li dosáhnout změn, musíme být jednotní 47 / Personální inzerce 47 / Lekce angličtiny

3

o čem se mluví text: Bc. Radmila Dorazilová, soukromá porodní asistentka, Zlín; viceprezidentka ČKPA

Dne 5. května slavíme Mezinárodní den porodních asistentek. I tato profese se potýká s celou řadou problémů. Níže přinášíme příspěvek Bc. Radmily Dorazilové, viceprezidentky České konfederace porodních asistentek (ČKPA), který přednesla na česko-rakouském workshopu ve Znojmě dne 10. dubna 2015.

Problematika porodní asistence v komunitní péči o ženu a dítě v ČR R áda bych poděkovala organizáto­ rům česko-rakouského worksho­ pu za možnost vystoupit na něm.

Velice si toho vážím. Toto setkání chápu jako příležitost k výměně zkušeností mezi Českou republikou a Rakouskem.

Věřím, že může být rovněž počátkem potřebné, ale chybějící diskuze mezi lékaři – gynekology a porodními asis­ tentkami v ČR. Níže budu prezentovat své osobní názory a zkušenosti shodné se stano­ visky profesní organizace porodních asistentek, kterou reprezentuji. Od roku 1998 jsem se zúčastnila pravděpodob­ ně všech důležitých jednání a mnou uváděné skutečnosti jsou podloženy osobní zkušeností a fakty. Nechci být konfrontační, musíme však začít jasným popisem dnešního stavu a jeho příčin.

Není možné samostatně posuzovat péči porodních asistentek bez souvislosti s péčí lékařskou – úzce spolu souvi­ sejí. Zájmy gynekologů a porodních asistentek se mohou částečně křížit, a proto můžeme mít na některé věci různý názor. Měli bychom však umět diskutovat a hledat nejvhodnější řešení v zájmu našich klientek a celého systé­

mu zdravotní péče. Prosazování „svého“ z pozice síly nebo pomocí různých me­ diálních kampaní nemůže vést k naleze­ ní optimálního řešení. Naopak – nega­ tivně ovlivňuje nejen vzájemné vztahy mezi našimi profesemi, ale také kvalitu, komplexnost, dostupnost a hospodár­ nost péče, a tím škodí našim klientkám, jejich dětem a rodinám.

Motto: „Naléháme na všechny příslušné úřady v evropském regionu, aby zvýšily úsilí k posílení porodní asistence: … zajištěním podílu porodní asistence při rozhodování na všech úrovních vytváření a imple­ mentace zdravotní politiky … zaměřením se na odstraňování překážek, zejména v oblastech personální politiky, otázkách pohlaví, stavu a lékařské dominance … hledáním příležitostí pro vytváření a podporu programů a služeb komunitní porodní asistence zaměřené na rodinu … posilováním rolí porodních asistentek ve veřejném zdravotnictví, v podpoře zdraví a v komunitním rozvoji …“ (Výňatek z „Mnichovské deklarace“, přijaté v roce 2000 ministry zdravotnictví evropského regionu WHO)

Stručná rekapitulace dosavadního vývoje v ambulantní péči o ženu a dítě v ČR Rozhodujícím faktorem pro práci po­ rodní asistentky je nastavení systému zdravotní péče a podoby sítě zdravotnic­ kých zařízení, které se časem zásadně měnily.

Do 50. let 20. století poskytovali ambulantní péči o ženu a dítě lékař i porodní asistentka samostatně formou vlastní soukromé praxe. Za socialismu se z lékaře i porodní asistentky stali zaměstnanci tehdejších ústavů národ­ ního zdraví, přičemž činnost porodní asistentky byla rozdělena mezi ženskou a dětskou sestru. Ženská sestra (ŽS) pracovala v části úvazku podle pokynů gynekologa v obvodní ordinaci (kde se střídaly dvě i tři ŽS) a v části úvazku samostatně – především při návštěvní službě nebo při přípravě těhotných žen k porodu. Proti Rakousku a západní Evropě byl vývoj v ČR rozdílný.

Vývoj po společenských změnách a po privatizaci ambulantní péče Po roce 1992 došlo k velmi nerovnoměr­ nému vývoji: Počet žen zůstal stejný,

6

florence 5/15

o čem se mluví k dosavadním zkušenostem ji pokládá­ me jednoznačně za diskriminační nejen pro PA, ale i pro ženy. Většina českých gynekologů totiž ženy neinformuje a odmítá jim vystavit poukaz na ošetření PA, i když si žena PA najde a o poukaz je požádá – přestože podle zákona o zdra­ votních službách „Poskytovatel (tzn. ošetřující gynekolog) je povinen zajistit, aby byl pacient seznámen se svými právy … informován o dalších zdravotních službách, které mohou zlepšit jeho zdravotní stav … komplexnost, návaznost a koordinovanost poskytovaných zdravotních služeb…“

Proč nefunguje návštěvní služba PA? Soukromí gynekologové si se zdravot­ ními pojišťovnami nasmlouvali tento výkon, i když často nezaměstnávají PA. Ta je navíc prací v ordinaci vytížena na plný úvazek, návštěvy může vykonat jen ve výjimečných případech „po práci“, ne jako obvyklou a dostupnou službu.

Představitelé SSG přesto brání uzavírá­ ní smluv zdravotními pojišťovnami se samostatnými PA. Protože sami nejsou schopni tuto péči zajistit a existenci samostatně pracujících PA si nepřejí,

tvrdí: „Soukromé gynekology tato péče finančně ohrožuje.“ Vyžádaná péče poskytovaná v odb.

921 – PA není pro gynekology zdravotní­ mi pojišťovnami regulována (regulace se vztahuje pouze na odb. 222, 801–805, 809, 812–823, tzn. laboratoře) a finanč­ ně je nijak nezatěžuje. Při průměrně dvou návštěvách šestinedělky jde na 100 tisících porodů o 200 tisíc výkonů, což jsou pouhá 2 % z celkového počtu gynekologických vyšetření. Navíc nebylo nikdy řečeno, že úhrada návštěv PA by probíhala na úkor úhrady gyneko­ logických vyšetření – oba výkony mají jiný charakter a jsou hrazeny z jiného segmentu péče. Ani zde proto nelze hovořit o ohrožení gynekologů!

U tvrzení, že „ženy nemají o tuto péči zájem…“ víme z dlouhodobé zkušenosti ve Zlíně (nikoli tedy z ničím nepodlože­ ných domněnek), že pokud jsou ženy informovány, 80 % jich tuto službu využije.

Další tvrzení, že „návštěvy PA nejsou potřebné při propuštění domů tři dny po porodu, ale ani při propuštění několik hodin po ambulantním porodu…“ je také zvláštní. Nutných je 20 vyšetření tě­ hotné v gynekologické ordinaci, tři dny

hospitalizace, podle potřeby vyšetření šestinedělky v gynekologické ordinaci, ale návštěvy PA jsou zbytečné – není to divné??? V Rakousku má žena po ambulantním porodu možnost až 12 (!) návštěv PA (bez indikace lékaře).

Zdravotní výchova a poradenství PA může navíc poskytovat těhotným ženám a matkám s novorozenci zdravot­ ní poradenství ve své „poradně“. Tato služba ale není hrazena z veřejného zdravotního pojištění.

Závěr Pokud vám mé sdělení poskytlo nové informace a podněty k zamyšlení, jsem spokojena. Současné nedobré vztahy gynekologů a PA v ambulantní péči totiž pokládám za důsledek nepochopení, vyplývajícího z neinformovanosti nebo ze zkreslených informací. To, jak bude v ČR ambulantní péče o ženu a dítě i spolupráce PA s gynekology v budouc­ nu vypadat, záleží na nás všech.

Zaujal vás tento článek? Napište nám své názory na e-mail florence.redakce@ambitmedia.cz.

nové knihy

Neurologie pro studium i praxi 2., přepracované a doplněné vydání / Zdeněk Seidl / Grada Publishing, a. s., 384 s., 595 Kč/ Po deseti letech zcela nové, přepracované vydání mimořádně úspěšné učebnice neurologie, která zahrnuje obecnou i speciální neurologii a která je jak pregra­ duální učebnicí, tak ideální knihou pro ne-neurology.

Sebepéče v ošetřovatelské praxi / Renata Halmo / Grada Publishing, a. s., 232 s., 349 Kč / Ojedinělá publikace na českém trhu, zaměřená na principy sebepéče a auto­ nomii pacienta v ošetřova­ telské praxi.

Krvácení / Miroslav Penka, Igor Penka, Jaromír Gumulec a kol. / Grada Publishing, a. s., 336 s., 699 Kč / Dlouho očekávaná publikace, která v tomto rozsahu a podobě v naší lite­ ratuře dosud neexistuje. Kniha nabízí komplexní klinicko-patofyziologický přehled a podrobně informuje o proble­ matice krvácení ve všech medicínských oborech. Ocení ji lékaři všech klinických oborů chirurgických i nechirurgických.

Chorobné znaky a příznaky / Karel Lukáš, Aleš Žák a kol. / Grada Publishing, a. s., 928 s., 1690 Kč / Kniha přináší 218 vybraných znaků, příznaků a některých důležitých laboratorních ukazatelů ve 163 kapitolách s prologem a epilogem, se seznamem zkratek a s rejst­ říkem.

7

rozhovor s MUDr. Lucií Valešovou ptala se: Magda Hettnerová, redakce Florence fota: archiv MUDr. Lucie Valešové

Zájem o laserové operace očí nejmodernější metodou neustále roste Diabetes mellitus je chronické onemocnění s vysokou morbiditou a mortalitou, u něhož je v posledním desetiletí zaznamenáván výrazný nárůst. V České republice je v současné době evidováno více než 800 tisíc diabetiků. Toto onemocnění je doprovázeno celou řadou komplikací, které postihují mj. i oči. O tom, jak se tyto oční vady u diabetiků dají léčit, jsme si povídali s primářkou oční kliniky DuoVize MUDr. Lucií Valešovou.

Jaké nejčastější oční vady se u diabetiků objevují?

Jednou ze základních věcí, která se u diabetiků sleduje společně s neuro­ logií a s funkcí ledvin, je oční pozadí.

Na očním pozadí vzniká diabetická retinopatie. Je to tzv. mikrovaskulopatie, což znamená, že postižení oční sítnice vychází z postižení drobných cév.

Co to znamená?

Když jsou drobné cévy poškozeny, ­ne­udrží dostatečně krev, některé části krve se tak dostávají mimo cévy a destruují oční sítnici. Uvolňují se tam také látky, které produkují tzv. vazoproliferativní faktory, které vyvolávají vznik novotvoře­ ných cév, ale tyto cévy jsou škodlivé.

Proč?

Protože nemají tu funkci, kterou by tělo potřebovalo. Jsou křehké, takže krvá­ cejí, a navíc se obalují vazivem, takže

tahají za sítnici a způsobují její odchlí­ pení. Všechny tyto negativní faktory můžeme sledovat právě u cukrovky.

Kdy k těmto změnám u diabetiků dochází?

Cukrovkové změny vznikají nejčastěji až po deseti letech trvání onemocnění nebo i později. U diabetiků 1. typu, kteří jsou mladší a odkázaní na inzulin, vzniká tato retinopatie mnohem později. U diabetiků 2. typu, kteří jsou často na dietě nebo na tabletách a kteří mají často cukrovku už několik měsíců nebo i let předtím, než je jim diagnostikována, se můžeme setkat s případy, u kterých jsou už při zjištění dia­ gnózy cukrovky na očním pozadí zjištěny změny. Je to proto, že tyto změny se vyvíje­ ly skrytě dlouho, mnohdy i několik let.

Dá se tomu nějak předejít?

Jediné, co mohou diabetici ovlivnit, je, aby měli kompenzovanou cukrovku,

protože to jediné vývoj očních změn ovlivňuje. A také je důležité si uvědo­ mit, že ty změny se neprojeví hned. To znamená, že pokud nemá diabetik kom­ penzovanou cukrovku, nezhorší se mu zrak hned, ale až za několik měsíců. A to samé platí i naopak. Čili pokud se teď jeho cukrovka kompenzuje, bude to mít vliv na oči opět až po nějaké době.

Jsou tyto změny vratné?

Ne. U těchto komplikací je vždy důležité zachytit časné stadium, protože pokud diabetik nebo jeho ošetřující lékař zane­ dbají péči o oči, jen máloco se dá vrátit zpět. Pokud se změny zachytí v pozděj­ ším stadiu, žádné dramatické zlepšení už není možné.

Co by si tedy měli diabetici i zdravotníci uvědomit v souvislosti s diabetem?

Je důležité, aby diabetik chodil každý rok na pravidelné oční vyšetření s rozšířenou

8

florence 5/15

rozhovor s MUDr. Lucií Valešovou zorničkou neboli v mydriáze. A pokud už dojde k výskytu retinopatie, čet­ nost kontrol očního pozadí se zvyšuje v závislosti na tom, o jaký stupeň retinopatie se jedná.

Vidění s korigovaným a nekorigovaným astigmatismem

Před každou laserovou operací očí je důležité pacienta důkladně vyšetřit

Pokud dojde ke kritickému stavu, co se dá dělat pak?

Když dojde ke kritickému stavu jako k otoku či nedokrevnosti na sítnici, je nutné započít s laserovou léčbou sítnice, při které se nedokrevné části zajizví, což vede k tomu, že přesta­ nou produkovat škodlivé vazoprolife­ rativní faktory. Tím se jakoby stabilizuje kvalita sítnice, takže změny na ní aktuál­ ně dál ­nepokračují. Říkáte aktuálně. Znamená to, že v budoucnu opět začnou?

Ano, protože cévy jsou onemocněním poškozovány dál a dál, takže je třeba to stále sledovat a v daný okamžik včas zasáhnout.

A pokud dojde k většímu poškození sítnice, dá se s tím ještě něco dělat?

U nejpokročilejších stadií diabetické retinopatie, kde už třeba dojde k velké­ mu krvácení nebo k odchlípení sítnice, se léčba provádí metodou pars plana vitrektomie, ve zkratce PPV. Při ní dojde k odsátí sklivce a k osekání vazivových pruhů kolem novotvořených cév. Na kon­ ci je často sklivec nahrazen expanziv­ ním plynem, který zatlačí na sítnici tak, aby se opět přimkla, nebo silikonovým olejem, který působí jako trvalá tam­ ponáda. Ta se ponechá několik měsíců nebo i let a pak se vypustí. Oko si samo časem doplní vlastní nitrooční tekutinu.

Jsou kromě laseru nějaké nové způsoby léčby?

V posledních několika letech se uplatňuje nová léčba pomocí protilátek proti těmto proliferativním růstovým faktorům. Těch­ to protilátek je několik: Lucentis, Avastin a Eylea. Aplikují se injekčně do nitra oka jednou za měsíc a některé z nich částečně hradí zdravotní pojišťovna, ale jen v ně­ kterých zdravotnických zařízeních. Jiné pojišťovna nehradí vůbec.

Jak fungují?

Zatímco laser udělá koagulaci, čili zajizví tkáně, Avastin obsadí receptory,

které přijímají informaci o tom, že mají růstové faktory vznikat. Působí rychle a sníží otok, což je důležité, protože když je sítnice oteklá, nedá se laserovat.

Proto je toto období, kdy Avastin působí a sítnice není oteklá, vhodné k tomu, aby se olaserovala, protože pak může léčba lépe fungovat. Tyto dvě metody – laser a protilátky – mají tedy jiný mechanis­ mus účinku, a proto se dají kombinovat.

Jaké další komplikace kromě diabetické retinopatie se mohou u diabetiků vyskytnout?

Další komplikací je šedý zákal, který ozna­ čujeme jako cataracta complicata neboli komplikovaná katarakta. Její výskyt, nález a léčba se v podstatě nijak neliší od klasické, věkem způsobené katarakty, ale u diabetiků se objevuje v mladším věku.

Cukrovka totiž její vývoj uspíší.

Léčí se tedy stejně jako klasická katarakta?

Ano. Úplně stejně jako jakýkoli jiný šedý zákal operací, při níž se lidská čočka zkalená kataraktou odstraní, nechá se pouzdro a do tohoto pouzdra se vloží umělá nitrooční čočka. Dnes jsou módní i multifokální čočky, ale ty nejsou u diabetiků vhodné. U nich jsou vhodné nitrooční čočky jednoohniskové.

Proč?

Protože multifokální čočka štěpí světlo.

Kdybychom chtěli takového pacienta v budoucnu laserovat na sítnici, štěpilo

by nám to ten laser a ten by tím pádem nemohl na sítnici účinkovat.

Hradí laserové ošetření sítnice u diabetiků pojišťovna?

Ano, plně.

Během těhotenství se u žen může objevit takzvaná těhotenská cukrovka.

Může mít také nějaký vliv na zrak?

Ne. Jak jsem říkala, cukrovkové změny se na očích projevují až po deseti letech tr­ vání onemocnění. Těhotenská cukrovka trvá krátce. Zpravidla je předzvěstí toho, že žena má pro vznik diabetu v pozděj­ ším věku dispozici.

Jak probíhá vyšetření očí u diabetiků?

Určitě by se měla vyšetřit zraková ostrost, vidění na dálku i na blízko, eventuálně i udělat vyšetření na Amsle­ rově mřížce. Dále vyšetřujeme přední část oka, kdy se sleduje, jestli nejsou na duhovce novotvořené cévy – to se označuje jako rubeóza. Dále se díváme na čočku, jestli na ní není katarakta.

Na přibližně 30 minut se pomocí kapek rozšíří zornička a pomocí speciálního mikroskopu a zvětšovací čočky sleduje­ me sítnici a zrakový nerv, jestli na něm nejsou novotvořené cévy. Sledujeme i místo nejostřejšího vidění, jestli na něm nejsou uloženiny tuku, tekutiny vytékající z cév nebo zda tam nejsou no­ votvořené, deformované cévy, krvácení či nedokrevné oblasti.

9

Jak často by se toto vyšetření mělo provádět?

Minimálně jednou ročně. Diabetolog by měl dbát na to, zda pacient vyšetření podstoupil, a samozřejmě by si to měl hlí­ dat samotný pacient, protože jde o jeho zrak. Provádí se i optická koherenční to­ mografie – OCT, která může monitorovat kvalitu sítnice, její ztluštění, zda se otok zvětšuje nebo snižuje, a další diagnos­ tickou metodou je angiografie, která ukazuje novotvořené cévy a nedokrevné oblasti, které je třeba olaserovat.

Laserové operace očí jsou hitem posledních let. Jaké všechny oční vady se laserem dají léčit?

Laser se dnes používá v podstatě ve všech oblastech očního lékařství. Nej­ modernější metodou je laserová operace šedého zákalu, která se provádí pomocí femtosekundového laseru LenSx. Ten aniž by otevřel oko, rozdrtí šedý zákal, otevře čočku a udělá vstupní operační řezy. Operatér pak oko otevře pomocí tupých nástrojů, odsaje rozdrcenou čočku a zákrok dokončí. Celá operace je mnohem šetrnější, bezpečnější a má přesnější výsledky.

Jak dlouho zákrok trvá?

Je to ambulantní výkon. Na naší klinice stráví pacient dvě hodiny od okamžiku, kdy v den operace přijde, do okamžiku, kdy odejde.

A pokud se jedná o korekci dioptrických vad?

U korekce dioptrických vad podstoupí pacient jeden den předoperační vyšet­ ření, které je podobné jako u těch diabe­ tiků – vyšetří se zraková ostrost, změří se dioptrie a vyšetří se přední a zadní část oka, jestli je zdravé. Nejdříve druhý den, ale já to dělám s větším časovým odstupem, se provádí samotná operace, která je opět krátká. Samotný výkon trvá asi pět minut, celkem stráví pacient na sále zhruba 20 minut a na klinice stráví celkově asi dvě hodiny. Operace se provádí v kapkové anestezii se znecitli­ věním. Po ní pacient půl hodiny odpočí­ vá, lékař ho zkontroluje, zda je všechno v pořádku, a pokud je, dostane pacient domů kapky, poučení, eventuálně table­ tu na spaní nebo bolest a termín, kdy má přijít na kontrolu.

Jaké jsou případné komplikace tohoto zákroku?

Nejhorší komplikací je u všech operací infekce. Proto je nutné, aby pacient při jakékoli bolesti nebo zhoršeném vidění vyhledal lékaře a začalo se s intenzivní léčbou. Může se také stát, že pacient během zákroku s okem pohne. To pak většinou řešíme tak, že operaci přeru­ šíme, oko necháme zklidnit a za zhruba čtrnáct dní až měsíc znovu celou operaci zopakujeme.

Jaké metody laserového ošetření se v současné době nabízejí?

V podstatě se všechny operace provádějí femtosekundovým laserem. Jde o meto­ du NeoLasik HD, při níž femtosekundový laser odřízne povrchní lamelu, ta se odklopí, pak se excimerovým laserem obrousí dioptrie a lamela se přiklopí zpět. Dále je to metoda NeoSmile 3D, která pracuje pod povrchem oka. Při ní laser vybrousí v průměru rohovky takovou lentikulu, kterou pak chirurg jenom vyjme malým otvůrkem ven. La­ mela se tedy nemusí řezat a oko zůstane po celou dobu operace uzavřené. Tato metoda je vhodná jen pro střední a vyšší krátkozrakost a astigmatismus. Na rozdíl od NeoSmile 3D se metoda NeoLasik HD dá použít u všech stupňů krátkozrakosti, pro dalekozrakost i astigmatismus.

Pro koho není laserová operace očí vhodná?

Kontraindikacemi jsou nedostatečná tloušťka rohovky a zásadní kontraindi­ kací je keratokonus – poměrně vzácná oční choroba, která způsobuje defor­ mity rohovky. Při ní se začnou vytvářet vysoké cylindrické dioptrie (rychle se rozvíjející astigmatismus). Takový pacient nemá třeba žádné dioptrie a během krátké doby například tří let mu narostou až na pět dioptrií astigma­ tismu. Rohovka se přitom začne zcela nepravidelně vyklenovat, takže se to nedá žádnými brýlemi zcela upravit. Po­ stupně začnou praskat povrchové vrstvy rohovky a konečným stadiem může být transplantace rohovky.

Dá se to nějak léčit?

V počátečních stadiích se keratokonus dá léčit corneal crosslinkingem a v po­ kročilejších stadiích implantováním

speciálních intrastromálních kroužků ICRS. Ty se implantují po nářezech fem­ tosekundovým laserem. A pokud dojde k nejhoršímu, IV. stadiu, je jediným řešením transplantace rohovky.

Mohou se dioptrie vrátit i po operaci?

Dioptrie se samozřejmě mohou vrá­ tit, respektive dorostou nové. Pokud pacientovi uděláme operaci například v 25 letech, tak jeho oko už mohlo, ale nemuselo přestat růst. Takže pokud růst nepřestalo, mohou dorůst i nové dioptrie.

Co se s tím dá dělat potom?

Pokud je rohovka ještě dostatečně silná, můžeme mu nové dioptrie opět laserem odstranit.

Kolik tato operace stojí?

Záleží na typu operace, na dioptrické vadě i na použité metodě. Pohybuje se v rozmezí od deseti do zhruba třiceti tisíc korun.

Kolik je v ČR zhruba center, která tyto laserové operace provádějí?

Jejich počet nevím přesně, ale určitě je jich víc než deset. Každé však nabízí něco jiného a také jinou kvalitu péče.

kdo je → MUDr. Lucie Valešová MUDr. Lucie Valešová je primářkou Oční kliniky DuoVize Praha, laserovým chirurgem v Oční klinice DuoVize Brno a primářkou Dětského očního centra Kukátko v Praze. Působí také na Oční klinice 1. LF UK v Praze, kde přednáší zahraničním studentům. V oblasti oční mikrochirurgie se specializuje na lasero­ vou léčbu dioptrických vad femtosekun­ dovým laserem i nejnovější metodou NeoSmile 3D a femtolaserovou – ICRS léčbu keratokonu. Je prvním očním chi­ rurgem v ČR, který implantoval metodou Raindrop hydrogelový mikroimplantát na léčbu presbyopie. Pravidelně přednáší a účastní se odborných oftalmologických kongresů a seminářů doma i v zahraničí.

16

florence 5/15

dopisy čtenářů / zprávy foto: archiv Mgr. Aleny Šmídové

Setkali jste se někdy s agresivním pacientem?

Pár slov pro paní Mgr. Alenu Šmídovou Jako kolektiv hlavních sester nemocnic Jihočeského kraje nás velmi nepříjemně zaskočila zpráva o ukončení působení Mgr. Aleny Šmídové v pozici hlavní sestry ČR a ředitelky odboru vzdělávání a ošetřovatelství MZ ČR. I když neznáme důvody, které ji k rozhodnutí vedly, je nám to velmi líto. V životě je prý – a to i v pracovním životě – nejdůležitější důvěra, a tu jsme v sestru Šmídovou my všechny opravdu měly; pocit, že se na ni můžeme kdykoliv obrátit a že nám rozumí. Ostatně to jsme cítily i při našich společných poradách. Ceníme si hlavní sestry Šmídové i pro její skrom­ nost a pokoru, se kterou vždy vystupo­ vala a ochotně se zastavila a prohodila pár slov třeba při náhodném setkání…

To není ve „vyšších kruzích“ běžné…

Je nám tedy upřímně líto, že se roz­ hodla ukončit svoji činnost na minister­ stvu zdravotnictví, a proto jí zasíláme cestou médií upřímné poděkování za milou a příjemnou spolupráci. A zejmé­ na přání nás všech, aby jí její rozhodnutí přineslo jistě žádoucí a potřebný klid.

Přejeme jí hodně sil a zdraví – a do budoucna uplatnění v prostředí, které bude spolehlivé a důvěryhodné a bude pro sestru Šmídovou přínosem.

S úctou hlavní sestry nemocnic Jiho­ českého kraje.

Běhounová – J. Hradec, Janoušková – Prachatice, Janoušková – Strakonice, Kyselová – Č. Budějovice, Plocková – Tábor, Podholová – Č. Krumlov, Somrová – Písek; dne 10. 4. 2015

Dne 31. března 2015 jsme s kolegyní navštívily odborný seminář na téma „Agresivní pacient“. O své poznatky by­ chom se s vámi chtěly na následujících řádcích podělit.

Seminář probíhal v rámci Krajské zdra­ votní, a. s. – Nemocnice Ústí nad Labem.

Byl veden formou zajímavé diskuze s lek­ tory, kde jsme měli možnost pohovořit o konkrétních případech z naší praxe, ale i ze života, a ukázali jsme si i některé modelové situace.

Mluvili jsme o projevech agrese, zdroji agrese, možnosti ovlivnění, co dělat, o chybné reakci a o strategii. projevy agrese jsou: → slovní (křik, vulgarismy) → fyzické (ruce zaťaté v pěst, neklid, narušení prostoru, podupávání, zrychlený dech, dívání se upřeně do očí, házení předmětů aj.)

Zdroj agrese: strach, úzkost, nespokoje­ nost, odkázání na pomoc druhého, křivda, absence abúzu, zklamání z procesu léčby, nedostatečná informovanost, neuspo­ kojování potřeb (jídlo, narušený spánek, sociální izolace). Dále patří mezi zdroje agrese vliv prostředí, narušení intimní zóny, sexuální omezení, nepružnost po­ skytování terapeutické a ošetřovatelské péče a celková změna prostředí aj. možnosti ovlivnění jsou: → faktory prostředí (světlo, klid) → faktory osobnosti (zdravotníka i pa­ cienta) → charakter nemoci (závažná a onkolo­ gická onemocnění) → komunikace (tón hlasu, vstřícnost) → farmakologie co dělat: zachovat klid, projevit zájem o problém pacienta (člověka), neútočit, zajímat se o důvod vzniku hněvu aj. a v neposlední řadě zachovat od agreso­ ra bezpečnou vzdálenost. chybné reakce jsou: → nervozita → nedostatek času → přerušovat pacienta v hovoru → poskytovat rady ze svého hlediska aj.

strategie: snažit se nabídnout paciento­ vi (člověku) kompromis, projevit pocho­ pení pro jeho hněv a agresi a zároveň se snažit najít řešení jeho problému.

Nejdůležitější je vzájemná komunikace.

Seminář byl pro nás velmi zajímavý ne­ jen z profesního hlediska, ale i v různých možnostech, jak čelit agresi v běžném životě. Toto téma nás naučilo nedívat se na problém pouze z pohledu zdravot­ níka, ale i očima agresivního pacienta (člověka), proč tomu tak je. Tento seminář bychom doporučily všem našim kolegyním, minimálně jako zamyšlení se nad problémem „agresivní pacient“.

Věra Jandurová, Kamila Vomastová, všeobecné sestry, ARO Most

v obecním domě byli oceněni dárci kostní dřeně

Nadace pro transplantace kostní dřeně a Český národní registr dárců dřeně (ČNRDD) ocenily v pátek 24. dubna 2015 v pražském Obecním domě již posedmnácté nepříbuzné dárce kostní dřeně a partnery nadace.

Křišťálový blok od společnosti Moser, grafický list od Oldřicha Kulhánka a diplom předali dárcům patroni pro­ gramu dárcovství dřeně biskup Václav Malý a herec Ondřej Vetchý. Oceněno bylo 41 dárců. Zvláštní cenu Adolfa Borna, která je udílena za mimořádný lidský čin ve prospěch nadace a ČNR­ DD, obdržela Zdenka Wasserbauerová z Otrokovic, která pomáhá už 17 let.

Ceny za nejvýznamnější finanční pomoc v roce 2014 společnosti Novartis ČR, nejvýznamnější nemateriální pomoc Policii ČR a nejvýznamnější mediální pomoc Jitce a Richardu Langerovým předali patroni Nadace pro transplan­ tace kostní dřeně kardinál Miloslav Vlk a Ing. Livia Klausová. Během večera se také uskutečnilo setkání dárce a příjem­ ce kostní dřeně – Jiřího Palečka z Liberce a dvanáctileté Kateřiny Šulcové z Hradce Králové (viz foto). tz

17

foto: Profimedia

→ edukace v diabetologii sestrou → průřez novými perorálními antidiabetiky

odborné téma diabetes mellitus

Edukace v diabetologii sestrou

Kateřina čechová Centrum diabetologie IKEM Praha, členka výboru Sekce sester ČDS

V

V roce 1984 bylo Československo první zemí Evropy, která měla schválený a vládou podporovaný Národní diabetologický program. Tento program vedl mimo jiné k postupnému vzniku specializovaných diabetologických ambulancí v České republice, čímž vznikla potřeba zajištění postgraduální výchovy sester, k vytvoření specializace „diabetologická sestra“ a také ke zvýšení počtu přednášek o cukrovce v postgraduálních kurzech pro tehdejší střední zdravotnický personál.

únoru letošního roku proběhlo na dánském velvysla­ nectví v Praze diskuzní odpoledne na téma zhodnocení postupu implementace současného Národního dia­ betologického programu ČR 2012–2022. Podle zprávy Evrop­ ské koalice pro diabetes z listopadu 2014 je Česká republika hodnocena velmi pozitivně, mimo jiné z hlediska existence specializovaných edukačních sester.

Co to je edukace v diabetologii?

Motto dr. Elliota P. Joslina, jednoho z prvních propagáto­ rů edukace ve 20. století, „Diabetik, který ví nejvíce, žije nejdéle“ vystihuje zásadní význam edukace v léčbě diabe­ tu. Pod pojmem edukace si můžeme představit výchovu, vzdělávání, předávání informací nemocnému, osvojování nových návyků a výuku několika praktických činností. Je to

proces, který by měl posilovat znalosti, schopnosti a doved­ nosti diabetika (často i jeho rodinných příslušníků), které v ideálním případě vedou k samostatné péči o nemoc a ke spolupráci s edukačním týmem (lékař diabetolog, diabeto­ logická edukační sestra, nutriční terapeut, případně další specialisté).

Diabetes patří k nemocem, které nelze dobře léčit bez edukovaného pacienta, protože dobrá kompenzace diabetu je z velké části na samotném pacientovi. Proto je edukace nutnou a nenahraditelnou součástí léčby. Vzhledem k tomu, že kom­ penzace diabetu závisí na denním režimu, pacient musí mít informace a nástroje, aby si mohl diabetes průběžně kontrolo­ vat a podle potřeby léčbu a režim upravovat.

Edukaci můžeme provádět při hospitalizaci, ambulantně, telefonicky, e­mailem, formou návštěv při domácí péči, na

20

odborné téma diabetes mellitus

Tab. 1

florence florence11/14 6/13 5/15

obsah

P rofil vybraných perorálních antidiabetik

Účinná látka

recenzované části

Výhody

Nevýhody

metformin

Nezvyšuje hmotnost, bez hypoglykémií, neutrální vliv na kostní hmotu

Trávicí obtíže, kontraindikace při chronické renální insuficienci

gliptiny

Nezvyšují hmotnost, bez hypoglykémií, minimální vliv na trávení, neutrální vliv na kostní hmotu

Vyžadují úpravu dávky dle renální funkce (kromě linagliptinu), finanční nároky, chybějí důkazy o dlouhodobé bezpečnosti

Snížení hmotnosti, bez hypoglykémií, bez vlivu na trávení

Zvýšení rizika urogenitálních infekcí, finanční nároky, ztráta kostní hmoty?, účinek léčiv je závislý na funkci ledvin, chybějí důkazy o dlouhodobé bezpečnosti

glifloziny

zdroj: autorka

denně) a farmakokinetických parametrech, především ve způsobu vylučování. Linagliptin je na rozdíl od ostatních zástupců minimálně vylu­ čován ledvinami, díky čemuž může být podáván i u pacientů s chronickým onemocněním ledvin.

Druhou skupinou perorálních antidiabetik, na kterou se zaměříme, jsou glifloziny, tzv. inhibitory sodium glucose transportéru-2. Tato léčiva působí zcela odlišným mechanismem účinku než předchozí skupina antidiabetik.

Blokují reabsorpci glukózy v tubulech ledvin, kde blokují přenašeč glukózy (sodium glu­ cose transportér-2), konkrétní látky s různou selektivitou. Ztrátu glukózy ledvinou a korekci hyperglykémie lze přirovnat k efektu dialýzy na urémii. Na trhu je v současné době dostupný dapagliflozin (Forxiga), kanagliflozin (Invokana) a empagliflozin (Jardiance). Uvedené přípravky se podávají jednou denně nezávisle na jídle.

Terapie glifloziny vede ke snížení hmotnosti a krevního tlaku. Jako vedlejší nežádoucí efekty se uvádějí nejčastěji genitální mykotické infekce a infekce močových cest, především u žen. Ne­ jasný je zatím vliv glykosurie na progresi chro­ nického onemocnění ledvin. Léčba může být asociována s mírně zvýšenou diurézou, proto by pacienti měli být poučeni o příznacích dehydra­ tace a měli by dodržovat pitný režim. Základní limitací užití gliflozinů je, že účinnost je závislá

na funkci ledvin, tedy účinnost je snížena u pa­ cientů se sníženou renální funkcí. Gligloziny se nedoporučují podávat u středně závažného až závažného poškození funkce ledvin.

Závěr V terapii diabetes mellitus 2. typu zůstává met­ formin lékem první volby. Před nástupem nové generace léků, „inkretinových mimetik, gliptinů a gliflozinů“, bylo možné kombinovat metformin pouze s deriváty sulfonylurey, akarbózou a glini­ dy, inzulinovými senzitizéry a inzulinem. Gliptiny jsou velmi významné látky, jež působí na novém principu s neutrálním vlivem na hypoglykémii.

Jsou to léčiva, která nezvyšují hmotnost. Lze je kombinovat se všemi ostatními perorálními antidiabetiky včetně inzulinu. Ukazuje se jejich pozitivní vliv na výskyt úmrtí na kardiovaskulární příčiny, výskyt infarktů myokardu a cévních moz­ kových příhod. Glifloziny neboli glukuretika jsou léčiva, která zbavují organismus nadbytečné glukózy prostřednictvím ledvin. Jejich nespornou výhodou je snížení hmotnosti a tlaku. Určitou limitací může být zvýšené riziko urogenitálních infekcí, a to častěji u žen, a ovlivnění jejich funk­ ce stavem glomerulární filtrace. Souhrn základ­ ních výhod a nevýhod nových molekul najdete v tab. 1 Profil vybraných perorálních antidiabetik (Abrahamson M et al., 2013).

Literatura 1. Haluzík M, Trachta P. Diabetes mellitus 2. typu: současné možnosti léčby. Acta medicinae.

2013;2(7):29–34 2. Svačina Š. Jak dnes indikujeme perorální antidiabetika (od met­ forminu ke gliptinům a gliflozi­ nům). Vnitř Lék. 2014;60:777–781 3. Adamíková A, Rybka J. Nové trendy ve farmakoterapii

Více o autorce diabetu 2. typu. Interní Med. 2013;15(3–4):114–117 4. Abrahamson M et al. AACE comprehensive diabetes manage­ ment algorithm. Endocr Pract.

2013;19(2):327–336 5. Adamíková A, Rybka J. Součas­ né poznatky v terapii perorální­ mi antidiabetiky. Interní Med. 2014;16:106–109

Mgr. Eliška Dvořáčková 2009: ukonč. Mgr. stu­ dium na FaF UK v Hradci Králové; 2009–2010: Mgr. v lékárně v Postoloprtech; od 2010: doktorský studijní program v oboru klinická farmacie na FaF UK v Hrad­ ci Králové; od 2010: Mgr. v ÚL IKEM, Praha

Teoretické sdělení 21 / Sociální sítě jako jeden z prostředků kyberšikany

případová studie 25 / Kardiovaskulární onemocnění v péči sester urgentního příjmu

výzkumné sdělení 28 / Interní komunikace ve zdravotnickém zařízení

výzkumné sdělení 32 / Štandardizované ošetrovateľské postupy u nedoslýchavých detí

teoretický článek recenzované články

Sociální sítě jako jeden z prostředků kyberšikany Mgr. Veronika Królová Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice

Souhrn / Kyberšikana je nová forma šikany, jejímž cílem je ubližovat druhým prostřednictvím informačních a komunikačních technologií, mezi které se řadí internet (e-mail, chat, sociální sítě, webové stránky, blog a další) a mobilní telefony (SMS zprávy, MMS zprávy, video­ záznamy). Tento příspěvek se věnuje konkrétně sociálním sítím jako jednomu z nástrojů ke kyberšikaně. Sociální sítě jsou v posledních letech celosvětově nejvyužívanějšími sociálními médii a poskytují nespočet možností ke kyberšikanování, od veřejného ponižování až po zveřejňování nežádoucích fotografií. Článek přibližuje možná rizika, která na sociálních sítích hrozí, a přináší vlastní výzkum, který se vě­ noval mimo jiné i kyberšikanování a rizikovému chování na sociálních sítích.

Klíčová slova / kyberšikana – sociální síť – Facebook – internet – komunikace.

Social networks as a medium of cyberbullying Summary / Cyberbullying is a new kind of bullying, which misuses information and communication technologies to harm others. Among ICT belong the internet (e-mail, chat, social networks, websites, blogs, etc.) and mobile phones (SMS messages, MMS messages, video­ records). This paper is focused specifically to social networks as one of the tools of cyberbullying. In recent years, social networks are the world‘s most used social media and they provide countless opportunities to cyberbully others from public humiliation to publishing un­ wanted photos. The article also deals with the possible risks of social networks and brings its own research, which is focused, among other things, on cyberbullying and risky behavior on social networks.

Keywords / cyberbullying – social network – Facebook – internet – communication.

Úvod

Sociální síť je služba internetu, která umožňuje registrovaným členům vytvá­ řet osobní či veřejný profil a poté s ostat­ ními uživateli komunikovat, sdílet infor­ mace, fotografie, videa, chatovat, hrát online hry, být členem různých sociál­ ních skupin a provozovat mnoho dal­ ších aktivit (Sociální síť, 2014). Termín sociální síť jako první použil John Arun­ del Barnes již v roce 1954. První sociál­ ní sítě tvořily skupiny lidí, kteří používali klasické e-maily pro podporu sociálních vztahů. Sociální sítě lze rozdělit přede­ vším dle jejich obsahu, způsobu vzniku, propojení uživatelů a míry interaktivity.

Dále podle způsobu přístupu a použité technologie. Lidé jejich prostřednictvím naplňují především komunikační, emoč­ ní a sociální potřeby (Pospíšil, Závodná, 2009–2010).

Současný stav

Sociální sítě zažívají v poslední době velký boom a počet jejich uživatelů ne­ ustále vzrůstá. Všeobecně platí, že lidé vy­užívají takové sociální sítě, které jsou v tu danou dobu nejpopulárnější. Mezi ně patří v současné době například Face­ book.com, který má silnou uživatelskou

základnu i v České republice. V roce 2010 se ve Spojených státech americ­ kých Facebook dokonce stal nejnavště­ vovanější webovou stránkou (Chatfield, 2013). Podle údajů z roku 2013 využívá Facebook celkem 81,5 % českých dětí ve věku mezi 11–17 lety (Szotkowski et al., 2013). Po registraci je možné zveřejnit ce­ lou řadu údajů, je však na každém, zda tyto informace uvede. Hlavní roli hrají takzvaní přátelé – kontakty, které uživa­ telé navazují. Tito „přátelé“ pak mají pří­ stup k tomu, co o sobě daný uživatel zve­ řejní (Fileccia, nedatováno). V nastavení je možné si zvolit komu se informace zob­ razí, toto zabezpečení však může být jen zdánlivé. Aby se děti a mladí lidé cítili ur­ čitým způsobem populárnější a žádaněj­ ší, nemusejí přijímat tzv. žádosti o přátel­ ství pouze od kamarádů a známých, ale v touze o navázání nových kontaktů i od zcela neznámých lidí. Těm je pak umož­ něno o potenciální oběti získat velké množství informací, které mohou poslé­ ze zneužít.

Mezi další sociální sítě patří například Twitter.com, MySpace.com, LinkedIn.com, Google+, mezi nejvyužívanější české so­ ciální sítě pak portál Lidé.cz, Spolužáci. cz nebo Líbímseti.cz. Z určité části nahra­

zují komunikaci e-mailem či SMS zpráva­ mi (Eckertová, Dočekal, 2013).

Při využívání služeb sociálních sítí všeobecně je namístě přečíst si podmín­ ky a pravidla stanovená provozovate­ lem. Některé například nemají dostateč­ ně ošetřeno zobrazování nevhodného obsahu dětem a mládeži. Konkrétně so­ ciální síť Facebook.com má stanoveno, že se nesmějí zaregistrovat děti mladší 13 let, ale toto opatření lze snadno obejít tím, že si dotyčný „pár let přidá“, a tyto informace nejsou nijak ověřovány. Není proto výjimkou, že svůj profil na této so­ ciální síti mají děti již na prvním stupni základních škol a rodiče o tom nemuse­ jí vědět. Jak uvádějí Eckertová a Dočekal (2013), touha dítěte mít vlastní profil na Facebooku roste s věkem. Nahrává tomu skutečnost, že mnozí z kamarádů, spolu­ žáků a známých již svůj profil mají a ne­ vytvoření vlastního profilu může vést až k sociálnímu vyloučení dítěte. Nedosta­

Recenzovaly: Mgr. Ing. Markéta Benešová soukromá psychoterapeutická praxe Mgr. Veronika Benešová, Ph.D. ZSF JU v Českých Budějovicích

21

28

recenzované články výzkumné sdělení

florence 5/15

Interní komunikace ve zdravotnickém zařízení Mgr. Ema Dvořáková Neurochirurgická klinika – operační sál, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady

Mgr. Kristýna Šoukalová akademický pracovník, Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice

Souhrn / Cílem výzkumného šetření bylo zmapovat situaci ve vybraném zdravotnickém zařízení. Pomocí kvalitativního a kvantitativní­ ho výzkumného šetření byly zjišťovány silné a slabé stránky ve vybraném zdravotnickém zařízení. Po zjištění silných a slabých stránek bylo navrhnuto a popsáno opatření pro zlepšení úrovně interní komunikace ve vybraném zdravotnickém zařízení. Ačkoli kvalitativní výzkum přinesl vcelku pozitivní hodnocení interní komunikace středními manažery a vlivnými osobnostmi zařízení, které bylo vesměs potvrzeno zaměstnanci pomocí dotazníkového šetření, upozornil na několik nedostatků, se kterými se zařízení potýká. Interní komu­ nikace je v tomto zařízení na dobré úrovni, protože sami zaměstnanci hodnotí její fungování kladně.

Klíčová slova / interní komunikace – manažerská komunikace – interní situace – zdravotnické zařízení.

Internal communication in a healthcare facility Summary / The aim of the research examination was to map a situation in chosen medical facility. The strong and weak spots of the chosen medical facility were investigated using qualitative and quantitative research examination. After detection of strong and weak spots a measure to improve level of internal communication in the selected medical facility has been proposed and descri­ bed. ­Although qualitative examination brought quite a positive evaluation of internal communication by middle managers and other ­influental persons of the facility, which was mostly confirmed by employees in questionnaire survey, it pointed out few imperfections. the institution struggles with. Internal communication in this facility is on a good level, because the staff itself assesses its functio­ ning positively.

Keywords / internal communication – managerial communication– internal situation –medical facility.

Úvod

Komunikace je přirozeným projevem lidí v jakémkoli prostředí a v podniku probí­ há bez ohledu na to, zda podnik má spe­ cializované oddělení interní komunika­ ce (dále jen IK), či nikoli. Zaměstnanec nebo zaměstnanci formálně pověření IK mohou plnit různé role, které vyplý­ vají z konkrétních podmínek a požadav­ ků zařízení. V některých společnostech mohou plnit primárně roli interního marketingu, kdy se snaží „prodat“ mar­ ketingový plán a business cíle zaměst­ nancům formami velmi blízkými exter­ ní marketingové komunikaci. V jiných společnostech může oddělení IK a jeho komunikační nástroje fungovat přede­ vším jako „trubka“ pro tlumočení hlav­ ně sdělení k personálním záležitostem; jinde primárně jako strategický porad­

Recenzovaly: Mgr. Barbora Oborníková Geriatrická JIP, III. interní gerontometabolická klinika, Fakultní nemocnice Hradec Králové Mgr. Jaroslava Burdychová Hospic Anežky České, Mobilní hospic Anežky České

ce pro vedení společnosti. Pomineme-li v podstatě zákonem danou povinnost zaměstnavatele komunikovat se zaměst­ nanci (zvláště tam, kde působí odbory), je řada „provozních“ důvodů, proč pěsto­ vat formální IK. IK je jedním z klíčových nástrojů k dosažení osobního zaujetí za­ městnanců a vede k vyšší produktivitě práce. Další důležitou rolí IK je facilita­ ce komunikace napříč společností, tedy nejen vertikálně (seshora dolů). IK za­ stává také nezastupitelnou roli v řízení reputace, což je důležité v současnosti, kdy rychle narůstá role sociálních médií (Dvořáková, 2012).

Význam komunikace je nezpochybni­ telný, stále však manažery ve všech obo­ rech – a zdravotnictví není výjimkou – překvapuje, jak velký tento význam je.

Při analýze výsledků průzkumů spokoje­ nosti zaměstnanců se napříč všemi obo­ ry pravidelně objevuje na straně podříze­ ných nespokojenost s komunikací mezi nimi a vedoucími pracovníky. To ukazu­ je, že komunikace má velký vliv na cel­ kovou spokojenost zaměstnanců, a tím pádem také na jejich loajalitu. Dalším faktem je to, že většina stížností, které jsou oficiálně podávány pacienty, se týká

právě komunikace. Ať už se to týká obsa­ hu nebo formy komunikace, je to na jed­ nu stranu alarmující a na druhou stranu však poměrně snadno řešitelné (Hekelo­ vá, 2012).

Cíl

Cílem výzkumného šetření bylo popsat situaci ve vybraném zdravotnickém zařízení, popsat silné a slabé stránky ve vybraném zdravotnickém zařízení a navrhnout a popsat případná opat­ ření pro zlepšení úrovně interní komu­ nikace ve vybraném zdravotnickém zařízení.

Použité metody

Forma sběru dat proběhla dvojím způ­ sobem – formou kvalitativního a kvan­ titativního výzkumu. V úvodu kva­ litativního výzkumu jsem podrobila hloubkovému rozhovoru top manage­ ment (ředitel zařízení, vedoucí lékař a vrchní sestra), následoval struktu­ rovaný rozhovor, kterého se zúčastnil střední management zařízení (dvě sta­ niční sestry lůžkového oddělení, vedou­ cí domácí péče, vedoucí rehabilitace) a vlivné osobnosti zařízení na pracov­

VÝZKUMNÉ SDĚLENÍ recenzované články

Vyhodnocení dotazníku – vybrané otázky a odpovědi Otázka č. 6 v dotazníku:

Otázka č. 30 v dotazníku:

Považujete komunikační nástroje (např. komunikace pomocí e-mailu, telefonu, porad) v tomto zařízení za dobře nastavené?

Myslíte si, že má dostatek informací vliv na Vaše pracovní výkony?

Z celkového počtu respondentů 50 (100 %) udává 19 respondentů (38 %) odpověď ano, 27 respondentů (54 %) odpověď spíše ano, 3 (6 %) respondenti udávají odpověď spíše ne a 1 (2 %) respondent odpověď ne.

Z celkového počtu respondentů 50 (100 %) udává 20 respondentů (40 %) odpověď ano, 18 respondentů (36 %) odpověď spíše ano, 8 (16 %) respondentů udává odpověď spíše ne a 4 (8 %) respondenti odpověď ne.

Graf 1 G raf četností odpovědí na otázku týkající se nastavení komunikačních nástrojů v zařízení z pohledu zaměstnanců

Graf 3 Graf četností odpovědí na otázku týkající se vlivu informací na pracovní výkony z pohledu zaměstnanců

38 % ano 54 % ne 6 % spíše ne 2 % ne

40 % ano 36 % ne 16 % spíše ne 8 % ne

Otázka č. 28 v dotazníku:

Otázka č. 33 v dotazníku:

Znáte cíle a plány do budoucího pracovního období?

Máte pocit, že je ve Vašem zařízení otevřené a důvěrné prostředí?

Z celkového počtu respondentů 50 (100 %) udává 15 respondentů (30 %) odpověď ano, 26 respondentů (52 %) odpověď spíše ano, 7 (14 %) respondentů udává odpověď spíše ne a 2 (4 %) respondenti odpověď ne.

Z celkového počtu respondentů 50 (100 %) udává 25 respondentů (50 %) odpověď ano, 23 respondentů (46 %) odpověď spíše ano, 1 (2 %) respondent udává odpověď spíše ne a 1 (2 %) respondent odpověď ne.

Graf 2 G raf četností odpovědí na otázku týkající se znalostí cílů a plánů do budoucího pracovního období z pohledu zaměstnanců

Graf 4 Graf četností odpovědí na otázku týkající se otevřeného a důvěrného prostředí v zařízení z pohledu zaměstnanců

30 % ano 52 % ne 14 % spíše ne 4 % ne

50 % ano 46 % ne 2 % spíše ne 2 % ne

zdroj: výzkum autorek

ních pozicích lékař, všeobecná sestra a ošetřovatelka. Na základě výsledků kvalitativního výzkumu byly postaveny otázky do dotazníkového šetření, které­ ho se zúčastnili zaměstnanci zařízení na všech pracovních pozicích (lékaři, střední zdravotnický personál: všeobec­ né sestry, rehabilitační pracovníci, nu­ triční terapeut, ošetřovatelky a zaměst­ nanci hospodářsko-technického úseku).

Pro své výzkumné šetření jsem použila 50 dotazníků, návratnost dotazníků či­ nila 70 %. Celkem se výzkumného šetře­ ní zúčastnilo 63 % zaměstnanců (10 za­ městnanců se zúčastnilo kvalitativního a 50 zaměstnanců kvantitativního vý­ zkumu). Pro většinu otázek do dotazníku byla předlohou publikace Holé (2011).

Během výzkumného šetření byla zacho­

vána anonymita všech zúčastněných respondentů.

Výsledky

Pro podrobné zmapování IK v daném zařízení byly jednotlivé odpovědi re­ spondentů z dotazníkového šetření vy­ počítány dle vzorců rozdílů četností a jednotlivé oblasti vyhodnoceny jako dobře nastavené (funkční) nebo nedo­ statečně nastavené (nefunkční). Úče­ lem výzkumu bylo zhodnotit, jak fun­ gují následující oblasti, které dle Holé (2011) zásadním způsobem ovlivňují kvalitu IK: → kultura firmy založená na morálních a etických hodnotách, → jasně deklarovaná strategie firmy a z ní vyplývající komunikační strategie,

→ jednotný tým vedení firmy a plná od­ povědnost managementu za komuni­ kaci firmy, → definovaná dělba práce, organizační struktura, definování hlavních proce­ sů v podnikání firmy, → deklarovaná sociální politika firmy podporovaná personální prací s cílem nalézt vzájemný respekt mezi firmou a jejími zaměstnanci, → nastavení komunikačních standardů, které zajistí integraci nových pracov­ níků do organizace, → objasňování firemního byznysu, po­ skytování informací o hlavních cílech a finanční výkonnosti firmy, → hodnocení pracovníků, řízení karié­ ry a další efektivně nastavený interní marketing, zejména pak interní PR,

29

38

praxe Vzdělávání sester

florence 5/15

Význam kinestetiky pro ošetřovatelskou péči Mgr. Petra Podrazilová, DiS. Ústav zdravotnických studií, Technická univerzita v Liberci

P

Kinestetická mobilizace umožňuje zdravotnickému personálu pochopit základy lidského pohybu a využít pohybových rezerv pacienta, kdy ošetřující personál vykonává pohyb společně s pacientem za co nejmenšího užití vlastní síly.

Kinestetická mobilizace je jedním z moderních trendů v ošetřovatelství. Většina nelékařů se zběžně orientuje v konceptu bazální stimulace, ale koncept kinestetické mobilizace je pro většinu z nich naprosto neznámým.

ojem kinestetika vytvořili pro popis lidského pohybu a funkce dr. Frank Hatch a dr. Lenny Maietta v 70. letech v USA. Pokud bychom si měli tento termín přiblížit, lze jej vysvětlit jako vnímání (aesthetics) pohybu (kinesis). Tento pohybový a komunikační koncept se postupně začal uplatňovat i v ošetřovatelské péči. Zdravotnickému personálu umožňuje po­ chopit základy lidského pohybu a využít pohy­ bových rezerv pacienta, kdy ošetřující personál vykonává pohyb společně s pacientem za co nejmenšího užití vlastní síly.

V praxi se k transferu pacientu neustále po­ užívá hrubá síla zdravotnického personálu, kdy pacienta v lůžku posuneme za pomoci různých polohovacích pomůcek – trhnutím, smýkáním po prostěradle či „přenesením“ nemocného. Tato manipulace má velmi negativní účinky nejen na pacienta, který je při tomto transferu naprosto pasivním účastníkem a trhavý pohyb v něm umocňuje pocity nebezpečí a ohrožení, ale je i velmi riziková pro samotné zdravotnické pra­ covníky. Může u nich totiž docházet k poškození muskuloskeletálního systému vlivem nadměrné námahy různých svalových struktur.

Manipulace s pacientem s využitím kineste­ tické mobilizace je velmi šetrná, protože mini­ malizuje bolestivé podněty a zachovává jeho pohybovou práci při transferu. Tento koncept lze také zařadit do preventivních opatření před vznikem imobilizačního syndromu. Zároveň se snižuje riziko poranění zdravotníků při nevhodné manipulaci s pacientem a v důsledku také eko­ nomická zátěž zdravotnického zařízení, kterou má v případě dlouhodobé pracovní neschopnosti zdravotníků z důvodů dorsalgie či herniace mezi­ obratlových disků.

Pokud chceme v rámci ošetřovatelské péče podporovat pacienta v pohybu, musíme nejprve pohyb analyzovat. Kinestetická mobilizace de­ terminovala šest kinestetických principů, které jsou ve vzájemné závislosti spolučiniteli každého pohybu. Pohyb je primárně zahájen a následně řízen v rámci interakce vnějších nebo vnitřních podmětů (senzorika, psychika, učení motivace), probíhá pouze v rámci funkční anatomie člověka (funkčnost svalů, kloubů, individuální pohybová úroveň) a v naučených pohybových vzorcích (lidský pohyb). Dále se případně uplatňuje korekční nebo nové učení pohybových činností v rámci zdroj: archiv autorky

Obr. 1 / Kinestetická mobilizace Obr. 2 / Realizace kineste­ tické mobilizace ve výuce studentů

Vzdělávání sester praxe

vývoje pohybu (lidské funkce). Mezi poslední dva kinestetické principy řadíme námahu, která charakterizuje individuální jistotu a sílu výkonu, a zevní podmínky, které pohyb mohou ulehčit (kompenzační pomůcky).

Základním principem kinestetické mobilizace je souhra pacienta a ošetřujícího personálu a následně společný pohyb s maximálním využitím pohybových schopností pacienta.

Proto samotná mobilizace probíhá ve třech fázích, které na sebe navazují. Fáze zahřívání je spojena s pohyby malého rozsahu, kdy dochází k primární aktivizaci muskuloskeletální­ ho systému včetně proprioreceptorů. Principem je postupným pomalým pohybem eliminovat bolest pacienta při pohybu a tělo na pohyb připravit. Další fází je již samotný funkční trénink, kdy dochází k učení nových vzorců pohybu nebo k tré­ ninku koordinace či k samotnému transferu pacienta. Celou mobilizaci ukončujeme zklidněním, kdy pacienta upravíme do pohodlné pozice, ve které jej mírným tlakem na velké klouby fixujeme v nové poloze. Tento minimální tlak má velký význam pro smyslové vnímání pacienta, jeho uvolnění v nové poloze a získání pocitu bezpečí.

Díky kinestetice přesune sestra i stokilového pacienta I já jsem měla velmi omezené znalosti o této problematice.

Díky certifikovanému kurzu Základy kinestetické mobilizace, který probíhal ve dnech 26.–28. 3. 2014 na Ústavu zdravot­ nických studií Technické univerzity v Liberci pod vedením odborné lektorky Mgr. Hany Nedělkové, jsem měla možnost se s tímto konceptem seznámit.

Kurz byl koncipován jako teoreticko-praktický celek, kdy jsme naučené postupy mobilizace pacientů ihned uplatňovali v praxi. Hlavní myšlenka kinestetické mobilizace spočívá v souhře pohybů pacienta a sestry – jde tedy primárně o vní­ mání pohybů pacienta a o to dopomoci mu co nejefektivněji využívat různé pohybové vzorce. Sestra tedy nestojí jen sta­ ticky u lůžka pacienta a následně jej silou netransportuje, ale „tančí“ u jeho lůžka. Jedná se o aktivní spolupráci sestry a pa­ cienta, kdy dojde k naznačení pohybu, jeho sladění a následný transfer. Pokud nedojde ke sloučení pohybových sil sestry a pacienta, mohou působit i protichůdně, kdy musejí obě stra­ ny vynaložit maximální úsilí k vyvinutí pohybu. Musím přiznat, že mě velmi překvapila blízkost sestry a pacienta. Všeobecné sestry většinou akceptují intimitu pacienta a do kontaktu s ním se dostávají jen velmi omezeně. Kinestetická mobilizace využívá pomoci celého těla, kdy si pacienta opřeme hrudníkem o rameno či záda. Velkou výhodu této metody spatřuji v mož­ nosti transportu pacientů s různým stupněm postižení (včetně kvadruplegie) do různých pozic s minimalizací vlastní námahy.

Při aplikaci kinestetické mobilizace může sestra sama vysu­ nout z lůžka i stokilového imobilního pacienta. Naprosto mě ohromil nácvik vertikalizace ze země, buď částečně imobilního pacienta v jedné osobě, nebo ve dvou pacienta imobilního.

Dovoluji si tvrdit, že tento problém je v ošetřovatelské praxi častý a jen málo zdravotnických zařízení má daný přesný po­ stup vertikalizace. V rámci mobilizace považuji za další výhodu využívání běžných pomůcek, jako jsou deka a polštář, které jsou dostupné na všech odděleních.

Kinestetická mobilizace pomáhá nelékařským zdravotnic­ kým pracovníkům navázat aktivní vztah s pacientem a zároveň jej aktivovat nejen ve fyziologické, ale i v psychosociální oblas­ ti. Zvyšuje se tak jeho pocit jistoty a bezpečí a pacient je dále motivován pro spolupráci. Nelékařský personál se tak vyhne psychicky a fyzicky vyčerpávajícímu kontaktu s nespolupracu­ jícím pacientem. Základy kinestetické mobilizace by měly být součástí kvalifikační přípravy sester, které si osvojí základy této techniky.

Literatura 1. Baudes-Mißbach H. Základy pohybové podpory. Kinestetika Modul 1–4. Asselfingen: Viv-Arte, 2009 2. Nedělková H, Halmo R. Kinestetická mobilizace. Most: ­Nemocnice Most, 2007. ISBN 978-80-239-9260-1

Více o autorce Mgr. Petra Podrazilová, DiS. 1999 –2002: SZŠ a VOŠZ Liberec – Všeobecná sestra; 2006–2009: Specializační vzdělávání – ARIP; 2009–2012: Bc. studium, Ústav zdravotnických studií, Technická univerzita Liberec – Všeobec­ ná sestra; 2012–2014: Mgr. studium, ZSF Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích – Ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech; 2014: Specializační vzdělávání – Organizace a řízení ve zdravotnictví; od 2002: Nemocnice s Poliklinikou v Semilech – vše­ obecná sestra specialistka (INT JIP); od 2012: Ústav zdravotnických studií, Technická univerzita v Liberci – akademický pracovník

inzerce

6.

hemofilický den

19. – 20. listopadu 2015

Kongresové a kulturní centrum, Lázeňská Kolonáda, Poděbrady, náměstí T. G. Masaryka 433/II GPS: 50°8’33.828 N, 15°7’6.29 E

s mezinárodní účastí

Odborná konference České společnosti pro trombózu a hemostázu ČLS JEP pořádaná ve spolupráci s Českou hematologickou společností ČLS JEP a Českým svazem hemofiliků

ČESKÝ SVAZ HEMOFILIKŮ

www.congressprague.cz/csth2015

39

40

florence 5/15

pro školy PhDr. Martina Muknšnáblová, Vyšší odborná škola zdravotnická MILLS Čelákovice, fota: autorka a Flickr

Stáž v městské nemocnici na Krétě Na podzim loňského roku absolvovaly dvě studentky oboru Diplomovaný zdravotnický záchranář Vyšší odborné školy zdravotnické (VOŠZ) MILLS Čelákovice odbornou stáž ve Všeobecné nemocnici ve městě Rethymno na ostrově Kréta.

R

ethymno je město ležící na se­ verním pobřeží Kréty. Nachází se mezi městy Heraklion a Chania, kde jsou jediná dvě letiště na ostrově.

Kultura samotného města Rethymno je velmi bohatá, jeho součástí je jeden z nejkrásnějších rybářských přístavů.

I přes velký počet obyvatel (Rethymno je třetí nejlidnatější město ostrova) leží v centru města nevelká Všeobecná nemocnice. Z VOŠZ MILLS Čelákovice vycestovalo na Krétu v rámci projektu College International Erasmus+ /K1/ Mobility celkem pět studentek. Dvě z nich, studentky oboru Diplomovaný zdravotnický záchranář, absolvovaly stáž v nemocnici na urgentním příjmu, další tři, studentky oboru Diplomovaný farmaceutický asistent, v oblastních lékárnách.

Po příletu na letiště v Heraklionu se stážujících dívek ujal mentor ze společnosti ECTE, který je po dobu stáže

uváděl na jednotlivá pracoviště i na uby­ tování v plně vybavených apartmánech.

První den čekala stážistky prohlídka celé nemocnice. Průvodce jim dělala vel­ mi příjemná sestřička, která jako jediná uměla z nelékařského zdravotnického personálu anglicky. Nemocnice má prý pro Krétu typickou organizaci – u hlav­ ního vchodu se nachází recepce a hned vedle ní pracovna ředitele, hlavní sestry, ekonomických pracovníků a dalších zástupců vedení. Řídící pracoviště jsou přímo v centru dění, aby měli všichni přehled a mohli eventuálně řešit případ­ né nežádoucí situace okamžitě. Vedení je tedy pacientům i personálu nablízku.

Krátce po příchodu uvítal studentky v nemocnici i její ředitel. „Bylo příjemné zažít vřelé potřesení rukou s ředitelem nemocnice. Rozhovor sice neproběhl vzhledem k naší neznalosti řečtiny a jeho minimální znalosti angličtiny, ale mile nás to překvapilo. Uvědomily jsme si, že

nejsme v nemocnici přehlížené,“ popiso­ valy překvapené stážistky. „Dosud jsme nikdy na žádné stáži ani jiné odborné výuce nezažily, aby nás přišlo přivítat vedení nemocnice. Srdečnost a osobní přístup se pak prolínaly celým naším po­ bytem,“ popisovaly. „Zažívaly jsme je ne­ jen ze strany personálu k nám, ale i mezi personálem samotným a v komunikaci a jednání s pacienty a jejich rodinami.“ V nemocnici panovala podle jejich slov příjemná atmosféra. Nikdo není pro nikoho „neviditelný“, zaměstnanci se návštěvníků ptají, zda nepotřebují nějakým způsobem pomoci. Chodby byly sice stále plné čekajících pacientů, všichni však trpělivě a bez negativ­ ních emocí a spěchu čekali. Mnohdy si dlouhou dobu čekání krátili neustálým popíjením kávy z místních automatů. „Mimochodem, kávu tu měl v ruce snad každý, včetně personálu všech katego­ rií,“ říkaly studentky.

Samotné prostředí nemocnice nebylo svým vybavením nikterak výjimečné. Zdi v celém areálu vypadaly podobně jako v českých nemocnicích – do poloviny natřené barevným omyvatelným povr­ chem a nad tím klasická bílá výmalba.

Na zemi bylo v pacientských pokojích položené linoleum, na chodbách dlažba.

Přezouvání tu není vyžadováno. Z oken byl pohled do nemocničního příjemné­ ho, uklidňujícího atria s květinami, nebo měli pacienti výhled do centra města, neboť nemocnice se nachází přímo v his­ torickém kulturním centru města.

Dorozumět se dalo práci Všude po chodbách visely cedulky a panely s šipkami, kudy se návštěvník

41

dostane na jaké oddělení, popřípadě vyšetření. „Bohužel pro nás byly nápisy většinou v řečtině, takže pro pacienty byl orientační systém velmi přehledný a jasně informující, ovšem my, jako asi většina Středoevropanů neznalé řecké abecedy, jsme nebyly ani náznakem schopné identifikovat správný směr na jakékoli pracoviště,“ vzpomínaly stu­ dentky. „Byl to pro nás první impulz, kdy jsme si uvědomily, že jazyková bariéra bude v této oblasti skutečně prekérní.

Navíc jsme opakovaně zjišťovaly, že úroveň znalosti anglického jazyka je u většiny personálu, včetně manažer­ ských pozic, minimální. Anglicky se byl schopen domluvit jen personál (lékař­ ský i nelékařský), který pobýval nějakou dobu na odborné stáži mimo Krétu a byl tedy nucen aktivně používat jiný jazyk než řečtinu.“ Po exkurzi se přesunuly na oddělení Emergency neboli urgentní příjem, na kterém po dobu stáže pracovaly. „Byly jsme překvapené, že každý druhý se tam jmenoval Costas nebo Constantinos. Za­ čaly jsme se jazykové bariéry trochu bát.

K našemu překvapení i zde, na akutním příjmu, uměl anglicky jen málokdo, a kdo uměl, nebyl kvůli ostychu moc komunikativní. Naše začátky tak byly celkem krkolomné, neboť domluvit se bylo náročné,“ vzpomínaly studentky.

Samotné oddělení Emergency se skládalo ze tří tzv. vyšetřoven: Patolo­ gie, Chirurgie + ORL a Ortopedie. Dále

tu měli prostorný sál na drobné chirur­ gické výkony v lokální anestezii a sál na urgentní příjem. V prostoru akutního příjmu se nacházely nám známé a v ČR běžně užívané přístroje, jako jsou např.

EKG, sonograf, pulzní oxymetry, plicní ventilátory, monitor s defibrilátorem, kyslíkové lahve, prostředky na intubaci, farmaka aj. Největší provoz však pano­ val celý den hlavně na vyšetřovně oddě­ lení patologie, což byla velká místnost se třemi pohyblivými lůžky a jednou recepcí, přičemž nic nebylo oddělené zdí a na recepci většinou nikdo neseděl.

Jednotlivá lůžka byla oddělena závěsem a místnost byla po celou dobu neustále plná zdravotnického personálu. „Všimly jsme si hned několika zajímavostí, jed­ nou z nich byl převažující počet lékařů nad nelékařským personálem,“ řekly po svém návratu studentky. Běžně (a to pouze v jedné vyšetřovně) bylo podle jejich slov šest lékařů a jedna zdravotní sestra, jeden sanitář a jedna uklízečka.

Velká část lékařů (tři až čtyři) byla bez atestace, respektive pravděpodobně se na ni připravovali, další dva až tři lékaři byli tzv. „supervisors“, zkušení lékaři s atestací, a následně jeden „principal“ (primář), který ovšem nebyl na vyšet­ řovně příliš často. V ČR jsme zvyklí, že lékaři bez atestace jsou mladí lidé krát­ ce po ukončení studia. Zde to mnohdy byli starší lidé. „Množství lékařů nám na danou místnost, postup i frekvenci pa­ cientů mnohokrát připadalo příliš velké,

ovšem později jsme si všimly, že zdejší zdravotnická zařízení mají více lékařů i vzhledem ke kompetencím zdejších sester,“ vysvětlily studentky.

Odpočinek na ošetřovně v pracovní době nikoho nevzrušoval Překvapením pro ně bylo i to, že lékař pomáhal pacientovi s odkládáním oděvu.

Následně sám provedl odběr krve, změřil pacientovi krevní tlak, natočil EKG, zajistil žilní vstup a doprovodnou činnost včetně transportu pacienta na další vyšetření (sonografie, RTG). Velkou část těchto úkonů provádí v ČR všeobec­ ná sestra nebo zdravotnický asistent. „I přes všechny tyto činnosti si však lékař našel ve své pracovní době několikrát čas na klidné vypití kávy,“ podivovaly se studentky. Některá laboratorní vyšetření se podle jejich slov prováděla přímo na vyšetřovně, kde byl přístroj, který během několika vteřin zvládl změřit Astrup a další biochemické hodnoty. Dobu, po kterou přístroj pracoval, využil personál k regulérnímu odpočinku, který si do­ přával bez ostychu přímo na vyšetřovně, kde měl i své osobní věci. Klid, rozvaha a spolupráce jsou tu pro práci důležité. „Nezvyklá byla i spolupráce přímo u pa­ cienta, kdy např. jednoho pacienta po­ slouchalo fonendoskopem i více lékařů najednou,“ řekly. Je otázka, zda to dělali proto, aby si předávali zkušenosti, nebo aby jen využili přítomný personál.

Najít mezi ampulemi a sety léky či sety, které tam nepatří, nebyl v nemocnici žádný problém (vlevo) Na Krétu odletělo z VOŠZ MILLS Čelákovice celkem pět studentek (vpravo)

42

florence 5/15

pro školy specializované školy pro záchranáře na Krétě nemají. Dále absolvují jen placené kurzy k již dosaženému sesterskému vzdělání. Plat lékaře roste s dobou praxe, počtem atestací a specializací.

Pohybuje se od počátečních 1200 eur (zhruba 30 000 Kč) výš.

Jídlo pacient dostane, až když je hospitalizován tři dny

Ve Všeobecné nemocnici v krétském městě Rethymno působily stážistky na oddělení Emergency

Studentky také překvapilo, že při odběru krve se tu používal u nás již zastaralý a nepoužívaný systém odběru, při němž se krev natáhne do stříkačky a následně přestříkne do zkumavky, po­ chopitelně s rizikem kontaminace okolí.

Na dotaz, zda znají bezpečnější vakuový systém, bylo stážistkám řečeno, že je to zbytečně dražší způsob odběru. Nelze říci, zda je to standard jen pro tuto ne­ mocnici, nebo je to plošnější záležitost.

Hlavně žádný spěch Zajímavý byl i systém úklidu. Přesto­ že jeho pracovnice byla na oddělení stále přítomna, nebyl úklid prováděn pořád. Během provozu se neprováděl pravidelně, ale až po jeho skončení.

Takže situace, kdy si opilý pacient vytrhl periferní nitrožilní katetr a na zemi uprostřed centrální příjmové místnosti byla kaluž krve, kterou přišla uklízečka uklidit až zhruba za dvě hodiny, nikoho kromě stážistek neznepokojovala. Podle slov stážistek je pohoda na jedné straně velmi příjemná, ale na druhou stranu vlastně nezbytná, protože ve stresu by se tu ani pracovat nedalo. Ležérní přístup k organizovanosti celého chodu zařízení, uložení pomůcek nebo pracov­ ní oděv personálu tomu nasvědčoval.

Podle stážistek nebyl problém najít mezi ampulemi adrenalinu furosemid, proto bylo nutné pracovat pomalu a všechno dobře kontrolovat. Nikdo podle nich neřeší, že jsou mezi infuzními sety i sety

jiné. Každá mince má tedy dvě strany.

Vše je vždy vykoupené něčím jiným. Je na každém, co je pro něho přínosnější.

Ani pracovní uniformy zdravot­ nického personálu se příliš neřešily.

Kompletně převlečení do pracovního (a jako jediní do bílého) tu byli paradox­ ně sanitáři. Lékaři na vyšetřovně nosili po celou pracovní dobu své civilní šaty (kalhoty, šortky, triko, košile) a přes ně měli oblečený bílý plášť. Zbylý personál nosil různý pracovní oděv v různých bar­ vách. Sestry nosily šaty nebo kalhoty s halenou, materiálem a různými bar­ vami podobně jako v Čechách. „Poprvé v životě jsme ale viděly lékaře, který prováděl chirurgický výkon na operač­ ním sálku v černém operačním oděvu,“ popsaly studentky. Není výjimkou mít tzv. nemocniční švadlenu, která šije ob­ lečení pro celou nemocnici. Zde ji však už nějakou dobu neměli, protože si ji prý nemohli dál dovolit kvůli financím.

Platové podmínky sester na Krétě jsou podobné jako u nás. Sestry mají měsíční mzdu zhruba 700 eur (asi 19 500 Kč), ale dle osobní odborné specializace a druhu pracoviště tu lze dosáhnout až na plat 1000 eur (zhruba 28 000 Kč). Na Krétě neexistuje střední škola zaměřená speciálně na střední zdravotnický personál. Všichni tu musejí povinně mít odborné vysokoškolské vzdělání, které trvá čtyři roky. Zdravot­ ničtí záchranáři mají stejné počáteční vzdělání jako všeobecné sestry, protože

Občané Kréty si platí zdravotní pojiště­ ní, z něhož je hrazeno veškeré ošetření v nemocnici, včetně stravy, která se u lůžka podává třikrát denně, ale pouze pokud je hospitalizace delší než tři dny. Jinak je pacient odkázán na stravu donášenou rodinou nebo na zakoupené jídlo. Vzhledem k neustálému nedostat­ ku financí se na tyto úspory týkající se jídla dbá. Pochopitelně se šetří i tím, že pacient nedostane své chronicky uží­ vané léky z prostředků nemocnice, ale rodina mu je musí do nemocnice přivézt.

Rodina je tu velmi vítaným pomocníkem po celou dobu pobytu pacienta. Nikomu nepřekáží ani na ambulantním, ani na lůžkovém provozu. Celkově je přístup zdravotníků k lidem v ordinaci, k pacien­ tům i jejich doprovodu a zpětně od pa­ cientů k personálu zdvořilý. Na dveřích nejsou nápisy „neklepat“ nebo dokonce „nevstupovat, sestra vychází“. Na Krétě nikdo neřeší, že do vyšetřovny vstoupil jeden pacient, ale v klidu na dveře klepe další (poté, co si v čekárně dopil kávu), bez vyzvání vstupuje a oslovuje lékaře, který vyšetřuje pacienta, jenž vstoupil před ním. Nikoho kromě našich stu­ dentek tento neustálý neorganizovaný koloběh a zpočátku i nepochopitelný chaos neznervózňoval.

Po svém návratu studentky překy­ povaly zážitky a dojmy. Milé bylo, že si uvědomily, že české zdravotnictví má své přednosti, které je dobré udržet, přestože dodržování nejrůznějších přísně kontrolovaných pravidel v postu­ pech je mnohdy svazující. Ale protože naše standardy a nejrůznější normy a postupy mají velký smysl a především pozitivní dopad na výsledek péče, je důležité udržet jejich nejvyšší kvalitu.

Na druhou stranu se máme stále co učit v mezilidských vztazích, v komunikaci a celkové atmosféře zdravotnických zařízení včetně duševní hygieny zdravot­ nických pracovníků.

ZPRÁVY NAŠICH PARTNERŮ / Z KONFERENCÍ

Zprávy našich partnerů / Z konferencí

Na konferenci INSPO 2015 lákal návštěvníky nejvíc 3D tisk

I

letos byla součástí programu expozice pomůcek a projektů v předsálí a ani letos nechybělo vyhlášení vítězů už 11. ročníku li­ terární soutěže Internet a můj handicap. Zrakově postižení účastníci mohli sledovat prezentace na tabletech, lidé se sluchovým postižením na nich zas mohli sledovat simultánní přepis přednášek.

Mimořádnému zájmu účastníků se těšil 3D tisk a jeho možnosti ve zdravotnictví, který byl prezentován v přednášce Martiny Kollerové z fimy 3Dees. „Ze všech definic 3D tisku je nejvýstižnější ta, která technologii 3D tisku popisuje jako příle­ žitost pro zhotovení předmětů, které nelze vyrobit žádným jiným způsobem. V medicíně představuje tato příležitost úplně nové metody léčby, které častokrát pomáhají pacientům, jimž dosud nebylo pomoci,“ uvedla. A jak podle ní potvrdil nejeden rozhovor s účastníky INSPO 2015, v oblasti kom­ penzačních pomůcek znamená tato technologie novou naději pro lidi, kteří i přes velkou snahu nenašli plnou spokojenost s přizpůsobením po­ můcek na míru. Ve své přednášce a následně i na stánku představili zástupci firmy 3Dees podstatu technologie 3D tisku a ukázali, v jakých oblastech se v rámci zdravotnictví nejčastěji aplikuje. Jako hlavní případovou studii uvedli postup zhotovení krytu protézy v pražském Centru 3D tisku 3Dees.

Samotný design protézy představil Roman Bernat, pro nějž tento kryt na míru navrhl designér Tomáš Vacek. Zmenšenina krytu byla za zhruba sedm hodin vytištěna i na stánku v kongresovém centru.

To, co zájemci na 3D tisku podle Kollerové oceňovali nejvíce, byla kromě možnosti úplného přizpůsobení produktů konkrétnímu člověku i úspora času při výrobě pomocí této technolo­ gie. Konkrétní dotazy směřovaly na pomůcky pro sluchově postižené, obroučky brýlí na míru či vylepšení invalidního vozíku. O tom, že tato technologie návštěvníky zaujala, svědčí i fakt, že zástupci firmy získali ve své sekci cenu za nejlep­ ší přednášku i nejlepší expozici.

Během konference se však rozdávaly i další ceny. Kromě již zmiňované literární soutěže byla předána i Cena Nadace Vodafone Rafael spojená

foto: organizátoři INSPO 2015

Více než tři stovky lidí se sešly v sobotu 28. března 2015 v Kongresovém centru Praha, kde se konal již 15. ročník konference INSPO (Internet a informační systémy pro osoby se specifickými potřebami), kterou pořádalo BMI sdružení společně s generálním partnerem Nadací Vodafone a dalšími partnery.

Cenu Nadace Vodafone Rafael převzali z rukou generálního ředitele nadace Ondřeje Zapletala (vlevo) zástupci CZEPA za svůj projekt VozejkMap

s finanční odměnou 300 tisíc korun. Ucházet se o ni mohly neziskové organizace příkladně využívající informační a komunikační technologie ke zlepšení kvality života lidí se zdravotním postižením. Vítě­ zem se stala Česká asociace paraplegiků (CZEPA) za projekt VozejkMap – svoboda pohybu na vozíku.

Cenu jí předal ředitel Nadace Vodafone Ondřej Zapletal. „Chceme tak nejen podpořit nejnadanější a již do jisté míry úspěšné technologické projekty pro handicapované, aby mohly nadále růst, ale také přitáhnout pozornost k potenciálu, který se ve vy­ užití technologií pro lidi s postižením skrývá,“ řekl.

Mobilní aplikace pro chytré telefony a webové rozhraní www.vozejkmap.cz nabízejí mapu, navi­ gaci a informace o bezbariérových místech v celé ČR. Vozíčkáři si v ní mohou naplánovat cestu tak, aby se nedostali do potíží a mohli cestovat samostatně. Data do ní zadávají a ověřují sami vozíčkáři a ke dni konání konference obsahovala už 7738 bezbariérových míst. Projekt VozejkMap vznikl za podpory Nadace Vodafone a v roce 2013 se stal nejlepším internetovým projektem v sou­ těži Fóra dárců „Být vidět“. Získal také 2. místo a zvláštní cenu Nadace Vodafone v soutěži Fondu Otakara Motejla „Společně otevíráme data“.

Magda Hettnerová, redakce Florence

43

44

ZPRÁVY NAŠICH PARTNERŮ / Z KONFERENCÍ

elostátní konference C sester domácí péče

Sekce domácí péče si na konferenci zvolila nové vedení Ve dnech 24.–25. dubna 2015 se usku­ tečnila Celostátní konference sester domácí péče na téma „Postavení sester v domácí péči – přítomnost a budouc­ nost“. Součástí konference byly i volby do předsednictva sekce domácí péče.

Páteční konferenci zahájila uvítáním přítomných předsedkyně sekce Lenka Cejnková. Mgr. Marie Malinková infor­ movala o novinkách NCO NZO. Jednou z velice zajímavých přednášek byla BOZP v domácí péči, v níž přednášející reagovala na příklady z praxe, které ji v mnoha případech překvapily svojí rozmanitostí. Sestry si zopakovaly i dů­ ležitost dokumentace, zjistily novinky ve

Liberec / SESTRA V AKCI III

Kýla není šperk Po velikonočních svátcích jsme se dne 8. dubna 2015 sešli v Krajské nemocnici v Liberci na odborné konferenci ošetřo­ vatelského úseku chirurgického centra a Kýlního centra s názvem SESTRA V AKCI III, která se nesla v duchu kýlní problematiky. Garantem celého projektu byl vedoucí lékař Kýlního centra MUDr. Jiří Škach a vrchní sestra Mgr. Ladislava Kohoutová.

V průběhu celého odpoledne bylo na programu celkem jedenáct přednášek, které MUDr. Škach se svým osobitým šarmem a humorem uváděl. Postupně jsme si osvěžili anatomii, patologii kýlní problematiky, provedli jsme publikum

florence 5/15

stomických pomůckách a dozvěděly se, co je nového v rámci sterility v domácí péči. Zatímco probíhaly přednášky, které se věnovaly mj. i hojení ran, dekubitům a rafinované šikaně, bylo vše připraveno k řádným volbám.

Vedení sekce seznámilo členy s výsledky hospodaření, se zprávou o činnosti sekce a předsednictva za uplynulé volební období. Po prvním bloku přednášek následovaly volby do předsednictva sekce domácí péče, kterým předcházelo řádné zvolení mandátové a volební komise. Po krátké přestávce a vyhlášení výsledků muse­ la volební komise vyřešit situaci, kdy se čtyři kandidátky postupně vzdaly svého mandátu: Věra Kolegarová, Hana Pekárková, Irena Kouřilová a Miloslava Machovcová. Až následující kandidátka svůj mandát přijala. Staronové vedení sekce domácí péče se následně ujalo svých povinností a zvolilo si předsedky­ ni Lenku Cejnkovou, místopředsedkyni

Janu Šnýdrovou, pokladníkem zůstala Hana Pajorová. Členkou předsednic­ tva je dále Ria Otrubová a nově pozici v předsednictvu zaujala i Marie Hutníko­ vá. V revizní komisi bude pracovat Jitka Mamulová (předsedkyně), Olga Miková a Andrea Turková.

V sobotu ráno pokračovala konfe­ rence odborným programem. Zazněly zajímavé přednášky o krizové a sociální komunikaci, vedení ošetřovatelské dokumentace a zachování sterility v do­ mácím prostředí. V průběhu dopoledne také zasedalo nově zvolené předsednic­ tvo a revizní komise. Na tomto zasedání byly rozděleny první úkoly. Členky předsednictva se seznámily s nejbliž­ šími jednáními a dalšími kroky, které je čekají. V závěru pak předsedkyně poděkovala všem účastníkům za účast na konferenci i u voleb a vyzvala členky ke spolupráci.

Andrea Turková, Pracoviště ošetřovatelské péče, s. r. o.

(složené z ošetřovatelského personálu liberecké nemocnice, ambulantních ses­ třiček Libereckého kraje v počtu cca 150) od vstupu pacienta do kýlní poradny přes předoperační přípravu, výkon na operač­ ním sále, pooperační péči až po propuš­ tění pacienta do domácího prostředí.

Konference byla obohacena zají­ mavými kazuistikami pacientů z naší nemocnice a jedním příběhem pacienta doc. MUDr. Stanislava Czudka, CSc., člena Evropské kýlní společnosti. Tento příběh byl sestaven po několikaměsíční korespondenci sestřičky s pacientem s monstrózní kýlou. Pacient vyjádřil své pocity na trnité cestě svou nemocí, která vedla až k úplnému uzdravení.

Znovu jsme pochopili, že ve středu naší ošetřovatelské péče je pacient, kterého musíme chápat jako celistvou bytost, s jeho bio-psycho-sociálními a spiri­ tuálními potřebami. Zajímavou perlič­ kou byla zmínka o první laparoskopické operaci kýly v africké Ghaně, která byla provedena 8. července 2008 v městě Sekondi-Torakadi za účasti českých lékařů a sester.

Duchem celé konference byla týmová práce celého chirurgického centra, od péče ambulantní, operační až po péči na lůžku, která je zajištěna na jednotce

intenzivní péče a standardním oddělení.

Diskuze na konci konference byla velmi otevřená a potvrdila nám zájem o infor­ mace na toto vybrané téma.

Toto již třetí setkání nás opět utvrdi­ lo, že obor ošetřovatelství je neustále obohacován novými poznatky. A právě proto je důležité pořádat podobná setkání, na kterých si svými příspěvky vzájemně obohacujeme již získané zku­ šenosti v ošetřovatelské profesi. Ráda bych vás proto pozvala do Liberce – města pod Ještědem na plánovanou podzimní konferenci SESTRA V AKCI IV, která se bude konat 23. září od 13.30 do 17.30 hodin a bude orientována na téma: „Diagnóza muž“.

Bc. Jaroslava Knapová, Chirurgické centrum KNL, a. s.

Konferencí provázel MUDr. Jiří Škach

45

rozhovor s PhDr. Martinou Šochmanovou, MBA ptala se: Magda Hettnerová, redakce Florence

Chceme-li dosáhnout změn, musíme být jednotní Česká asociace sester si v březnu letošního roku zvolila nové prezidium.

Dosavadní prezidentku Mgr. Danu Juráskovou, Ph.D., MBA, nahradila ve funkci PhDr. Martina Šochmanová, MBA, náměstkyně ředitele pro ošetřovatelskou péči a kvalitu – hlavní sestra IKEM Praha.

Jaké jsou vaše první dojmy v nové funkci?

Prostředí České asociace sester znám už několik let, od roku 2009 jsem byla členkou výboru Sekce managementu.

Přesto je mnoho věcí pro mě nových.

V současné době se seznamuji s cho­ dem aso­ciace po stránce organizační a především ve spolupráci s prezidiem stanovujeme kroky, které je třeba v nej­ bližší době nutně učinit.

Jaké kroky to jsou?

Těch úkolů je mnoho a každý z nich je neméně důležitý. Přesto vidím jako zá­ sadní úkol více a důsledněji prosazovat zájmy sester a hlavně, stejně jako u dal­ šího zásadního bodu – vzdělávání, je nutné tyto zájmy prosazovat jednotně.

Stojíme také například na prahu doby, kdy začíná být velký nedostatek sester, což je obrovský problém a musíme na tuto situaci reagovat. Členkou ČAS jste od roku 2009.

Co se v ní podle vás za tu dobu změnilo?

Myslím, že ČAS má stále stejný cíl – podporovat nelékařské zdravotnické pracovníky a pomáhat jim v jejich nelehké činnosti. Stále se mění zákony, vyhlášky a další společenské normy, je nutné na ně neustále reagovat, ini­ ciovat změny či připomínkovat návrhy, které by nebyly ku prospěchu naší profese.

Proč by měli být zdravotníci sdruženi právě v ČAS? Zejména proto, že pokud budeme jednotní a budeme mít silnou členskou základnu, bude silné i vedení asociace

řadové členy do procesu změn a hlavně: je velice důležité postupovat jednotně.

Jak to chcete udělat?

Velký potenciál vidím v získávání nových sester zejména z řad začínajících kole­ gyň nebo kolegů. Naším velkým úkolem je jim představit a vysvětlit důvod existence a činnost asociace tak, aby pochopili, že k prosazení našich zájmů je nutné být jednotní. Oslovovat je bu­ deme na konferencích a později i na ško­ lách, protože si myslím, že je důležité, aby vstupovali do profese s vědomím, že je tu nějaká odborná organizace, která je pro ně přínosná. Pro ČAS je nutné mít silnou a stabilní základnu. Jedině tak se její vyjednávací síla zvýší, bude brána jako důležitý partner pro všechna jednání na všech úrovních. při prosazovaní zájmů sester a ostatních nelékařských pracovníků. Asociace bude slyšet, a tak budeme moci vyjed­ nat pro naši profesi lepší podmínky. ČAS se dlouhodobě potýká s úbytkem členů. Jak chcete tuto situaci změnit?

Na začátek je nutné říci, že s problé­ mem odlivu členů se potýkají všechny organizace. Důvodů může být mnoho, od financí až po obecně náladu mezi lidmi.

A řekla bych, že zejména mladí lidé odmí­ tají být organizovaní v nějakém systému, který pro ně může být nesrozumitelný nebo dokonce mít punc zkostnatělé or­ ganizace, která jim moc nepřináší. Proto si myslím, že je nutné vysvětlit a hlavně také ukázat, že Česká asociace sester ta­ kovou organizací není. Musíme sestrám více přibližovat činnost asociace, zapojit

Chystáte v souvislosti s tím i nějaké výhody pro nové členy? ČAS poskytuje svým členům na různých vzdělávacích akcích slevy na registrač­ ním poplatku; spolupracujeme s řadou firem, které to členům ČAS pochopitel­ ně také nabízejí. Takže v tom budeme pokračovat.

Ráda byste také zlepšila postavení všech nelékařských zdravotnických profesí – jak?

Je důležité zlepšit postavení všech nelé­ kařských zdravotnických profesí v očích jak odborné, tak laické veřejnosti. Tím prohloubit důvěru v profesi zdravotních sester a nelékařů, stejně tak jako budo­ vat svébytné místo uvnitř systému po­ skytování zdravotních služeb. Je nutné mít zpracovaný strategický plán komu­ nikace s důrazem na moderní přístupy,

48

Profesionálové

pro intenzivní péči

Intenzivní medicína symbolizuje veškerý pokrok v celé oblasti zdravotnictví. Pracují zde vysoce kvalifikovaní lidé s nejlepším vzděláním, o pacienty pečují za pomoci nejmodernější techniky, vše s jedním cílem, aby zachránili lidský život a co nejvíce zachovali kvalitu života pacientů.

H

lavní poslání oboru se odráží i v podobě a na funkčním vybavení lůžek. Moderní lůžka určená pro oddělení kritické péče už dávno nejsou jen prostorem, kde pacient pasivně leží.

Sofistikovaná lůžka podporují zdravotníky při záchraně lidských životů a také se společně se speciálními matracemi aktivně podílejí na terapeutickém procesu.

Aby lůžka splňovala dobře svoji funkci a reagovala na vyvíjející se potřeby oboru intenzivní péče, je zapotřebí být neustále v kontaktu s praxí a s klinickým prostředím. Společnost LINET proto podporuje a aktivně se účastní řady odborných akcí, kongresů a seminářů nejen v Evropě, ale i celosvětově. Pravidelně představuje nové technologie například na kongresu ČSARIM nebo na největším evropském kongresu intenzivní medicíny ESICM LIVES.

DVA PROFESIONÁLOVÉ Z LINETU: MULTICARE A SYMBIOSO Nejlepším příkladem výsledku vzájemné interakce mezi výrobcem zdravotnické techniky a klinickým prostředím, je resuscitační lůžko Multicare. Reaguje na požadavky zdravotníků z praxe a přináší zcela nová a unikátní řešení – umí napří-

klad podporovat činnost vitálních funkcí, poskytuje skutečně bezpečný prostor při hospitalizaci a v kombinaci s matrací, například s integrovanou matrací Symbioso, významnou měrou zabraňuje výskytu dekubitů. Přidanou hodnotou je vysoký stupeň ergonomie a technologie pro bezpečnou práci s lůžkem.

Výrazným přínosem lůžka Multicare pro intenzivní péči je automatická laterální terapie (ALT). Díky ALT je pacient, zejména při řízené plicní ventilaci, polohován do potřebného náklonu (až 30°) a v potřebných intervalech, a to zcela automaticky bez zásahu nebo námahy zdravotníků. Částečně tím nahrazuje přirozený pohyb lidského těla a působí preventivně proti závažným respiračním komplikacím. Podporu dýchání zajišťují i další funkce. Například speciální předvolená poloha lůžka ortopnoické křeslo, která usnadňuje dýchání. Lůžko v této poloze umožňuje zaujmout vysokou, tzv. Fowlerovu polohu, čímž se omezuje tlak v oblasti břicha.

Vzduchová matrace Symbioso, pracující na principu stálého tlaku a udržování optimálního mikroklimatu, je plně integrovaná do lůžka Multicare. Výhodou plné kompatibility je, že kompresor je součástí lůžka a hadice vedoucí vzduch

mezi kompresorem a matrací je plně skrytá pod ložnou plochou a nepřekáží v prostoru u lůžka.

Druhou největší předností je společné ovládání lůžka i matrace pomocí dotykového displeje MultiBoard, který je součástí hlavové postranice lůžka. Ovládání je intuitivní a přehledné a není zapotřebí žádného dodatečného školení personálu.

RŮZNÉ FUNKCE, SPOLEČNÉ RYSY Pro intenzivní péči jsou určené i další výrobky LINETu. Mezi lůžky to je například Eleganza 3XC, jejímž nejvýraznějším rysem je integrovaná váha vhodná například pro péči o dialyzované pacienty. Kromě toho má stejně jako Multicare transparentní ložnou plochu umožňující přímo na lůžku diagnostiku RTG nebo realizování drobných výkonů za použití C-ramene.

Kvalitativní špičkou mezi matracemi je systém Virtuoso. Matrace pracující na principu střídavého vyfukování sousedních segmentů, tzv. cel umožňuje prevenci dekubitů u pacientů v těžkých stavech, s nimiž personál nemůže hýbat. U pacientů, kteří proleženiny již mají rozvinuté, poskytuje matrace terapeutický efekt.

Všechny výrobky LINETu určené pro oblast intenzivní péče mají základní společné rysy. Zejména je to bezpečnost pro pobyt na lůžku, ergonomie a intuitivní ovládání a hmatatelné snížené fyzické náročnosti personálu. Díky tomu mají platné místo v terapeutickém i rekonvalescenčním procesu.

WWW.LINET.CZ

Multicare a Symbioso sehraný tým pro ARO a JIP Svým výkonem a vlastnostmi reaguje lůžko Multicare s integrovanou matrací Symbioso na rostoucí nároky zdravotnických profesionálů při záchraně lidských životů na jednotkách intenzivní péče.

Lůžko aktivně podporuje činnost vitálních funkcí, poskytuje 100% bezpečný prostor a usnadňuje včasnou mobilizaci. Mimořádně tichá a účinná matrace Symbioso integrovaná do lůžka Multicare pracuje na duálním principu stále udržovaného tlaku a vhodného mikroklimatu.

LINET spol. s r. o. Želevčice 5, 274 01 Slaný, Česká republika, tel.: +420 312 576 400 fax: +420 312 522 668, e-mail: obchodcr@linet.cz, www.linet.cz

Prevence plicních komplikací pomocí ALT® Bezpečný pobyt na lůžku Účinná prevence dekubitů

www.multicarebed.com