Florence 4/2018

4/18

Odbor n ý č asopis pro nel ék a řsk é zdr avot nic k é pr acov ník y

červenec–srpen 2018 / ročník XIV

florence 60 Kč, 3,50 € / www.florence.cz

rozhovor

Kdy spolupracovat s dětským klinickým psychologem? odborné téma

9

nejrozšířenějších mýtů o očkování

praxe

Ženy s roztroušenou sklerózou by měly těhotenství plánovat časopis obsahuje recenzované články

Odborné téma

Gynekologie, porodnictví, pediatrie

editorial Vážené čtenářky, vážení čtenáři, právě otvíráte letošní čtvrté číslo časopisu Florence, jehož datum vydání se kryje se začátkem nového školního roku. Věřím, že si na svoji novou Florence najdete čas i v této hektické době, kdy je zapotřebí shánět nové školní pomůcky, obalovat sešity a učebnice a vstřebávat desítky pokynů a vzkazů od učitelského sboru. U dětí ostatně z větší části zůstáváme – aktuální číslo je zaměřeno na pediatrickou problematiku.

V tradičním úvodním rozhovoru se dotýkáme problematiky dětské klinické psychologie. Prezidentka Asociace klinických psychologů České republiky Mgr. Hana Jahnová popisuje význam klinickopsychologického působení u dětí, ale zmiňuje i problémy v oboru, především alarmující nedostatek klinických psychologů v Česku.

Myslím si, že Vaší pozornosti by neměl uniknout ani odborný článek týkající se očkování proti lidskému papillomaviru (HPV). Je plný praktických informací o přínosech tohoto nepovinného očkování, které oceníte nejen jako zdravotníci, ale i jako rodiče.

Znáte ženy s roztroušenou sklerózou, které by se chtěly stát maminkami? Text na straně 22 Vám prozradí, že od 90. let minulého století nasbírala medicína klíčové poznatky dokazující, že těhotenství ženám s roztroušenou sklerózou neškodí, naopak, těhotenské hormony je chrání před atakami nemoci. Přední čeští odborníci nicméně v našem článku radí, jak by pacientky v případě plánování gravidity a po otěhotnění měly postupovat, aby vše probíhalo co nejbezpečněji pro matku i dítě.

Ve Florence ale najdete i pravidelné rubriky, na které jste zvyklí – hojení ran, články z ošetřovatelské praxe, seriál o (duševním) zdraví sestry, právní poradnu nebo pohled do historie ošetřovatelství.

Přeji Vám příjemné čtení.

obsah

8

HPV infekce – nebezpečí, s nímž musíme počítat

seriál 2 Jak nevyhořet v práci sestry?

rozhovor 4 kdy spolupracovat s dětským klinickým psychologem?

public relations 6 Jak jsme testovali terapeutické krytí stopbac sterile

odborné téma

gynekologie, porodnictví, pediatrie

Kristýna Čillíková, šéfredaktorka kristyna.cillikova@ambitmedia.cz p.s. s velkým potěšením na titulní straně otiskujeme fotografii čtenářky Florence, která se zapojila do naší facebookové soutěže o nejkrásnější fotku miminka. Věřím, že se Vám líbí stejně jako nám v redakci. další neméně krásné fotky malých pokladů najdete uvnitř čísla.

www.florence.cz Ročník XIV., číslo 4, červenec–srpen 2018 redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 8. 2018 Foto na titulní straně: Martina sedláčková Staňte se naším fanouškem na Facebooku www.facebook.com/Florencecasopis

florence 4/18

8 HpV infekce – nebezpečí, s nímž musíme počítat 11 9 nejrozšířenějších mýtů o očkování 12 logoterapie – způsob pomoci pro pacienty s celiakií

praxe

15 děti s epilepsií malují obrazy na výstavu 16 pilotní ověření dotazníku managementu bolesti u pacientů s rizikem vzniku dekubitů či jejich výskytem 18 postoj sester k profesi a jejich motivace k dalšímu vzdělávání 22 Ženy s roztroušenou sklerózou by měly těhotenství plánovat

public relations 24 co je Marsi?

z konferencí

26 efektivní hojení ran 27 další zastávkou hojení onkologických ran byla Ostrava 28 Vii. kongres perioperačních sester s mezinárodní účastí 28 celostátní odborná konference „léky, potraviny a naše zdraví“

právo 29 autonomní jednání sestry je riskantní a nežádoucí

recenze knihy 30 Ošetrovateľská škola – pflegeschule – nursing school scsc bratislava

aktuálně 31 sÚkl schválil úhradu léčivého přípravku zaHrOn cOMbi 31

historie 32 dětská sestra v proměnách času 36 personální inzerce 36 angličtina

seriál

florence 4/18

zdraví sestry díl 3.

Jak nevyhořet v práci sestry?

syndrom vyhoření

Ing. Zuzana Hekelová, publicistka a konzultantka, www.vase-lektorka.cz

S

yndrom vyhoření se nad­ průměrně často vyskytuje v tzv. pomáhajících pro­ fesích. Proto dlouhodobá ignorace nadprůměrné stresové zátěže při práci ve zdravotnictví může vést k syndromu vyhoření, který se řeší mnohem obtížněji než stres.

Jak se syndrom vyhoření projevuje?

Všechny projevy tohoto syndromu samozřejmě ti, kdo jím trpí, nepociťují najednou a ve stejné intenzitě.

Každý člověk reaguje po svém. Některé aspekty mohou být společné se stresem, mnoho dalších se však týká specificky pouze syndromu vyhoření: → pocit životní nespokojenosti, ­pocit „ujíždějícího vlaku“, → pocit dluhu vůči rodině a přátelům nebo přímo narušení vztahů, → pocit ztráty životních jistot,

2

→ zdravotní (fyzické) potíže různého druhu (podobné jako u ­stresu), → potíže s koncentrací a pamětí.

Podobných projevů může být i více.

Jistě jsou všechny nepříjemné, ale je třeba si uvědomit, že zejména ten poslední – potíže s koncentrací a pamětí – jsou pro práci sestry vzhledem k zodpovědnosti, kterou má, klíčové. Pokud je tedy zaznamená, neměla by už s řešením otálet.

U jakých typů osobností je větší pravděpodobnost, že budou tímto syndromem trpět: → perfekcionisté, → lidé s nevyváženým pracovním a soukromých životem, → ti, kdo mají neustále potřebu dokazovat sami sobě i okolí, že jsou schopní a odvádějí kvalitní práci, → ti, kteří neumí relaxovat, → spíše introvertní typy lidí.

Jako u každého onemocnění – a ­zejména ve svojí rozvinuté podobě syndrom vyhoření bezesporu nemocí je – lze definovat konkrét­ ní fáze, kterými se projevuje. Jsou

to postupně tyto (zejména ta první možná leckoho překvapí): → Nadšení – člověk pracuje s velkým nasazením, věnuje tomu veškerou energii. Ale dlouhodobě se přetěžuje a nebere v úvahu vlastní potřeby (odpočinek, psychohygiena). → Stagnace/vystřízlivění – nadšení nevydrží věčně, člověk si začne uvědomovat realitu a rozdíl mezi ní a původním očekáváním. → Frustrace/deziluze – začínají pochybnosti o smyslu práce, pocity, že je člověk na všechno sám a okolí je to jedno. V této fázi začínají opravdové potíže! → Apatie/vyčerpání – prohlubují se problémy z předchozí fáze. Člověk se pohybuje po pracovišti jako „autopilot“, vše vykonává jako stroj a bez jakékoliv vnitřní motivace.

Začíná se vyhýbat lidem. Začínají pocity beznaděje a bezmoci. → Plně rozvinutý syndrom vyho­ ření – nastupuje neschopnost ­plnit běžné pracovní úkony, odpor ke komunikaci s kýmkoliv.

I když si člověk uvědomuje vážnost situace, často už nejsou síly pro jakékoliv řešení.

foto: Profimedia

„Když nám život začne házet klacky pod nohy, pokusme se s nimi zatopit!“

seriál

Příklad z praxe: S tímto příběhem se mi svěřila jedna sestra, která pracovala na lůžkovém oddělení nemocnice. Delší dobu si uvědomovala, že něco není v pořádku, ale všechny signály přehlížela, doufala, že je překoná, že samy odezní – no prostě lhala sama sobě.

Zpětně říkala, že si vážnost situace začala opravdu připouštět až ve chvíli, kdy už byla ve čtvrté fázi (apatie/vyčerpání) syndromu vyhoření.

Ta u ní docela rychle přešla do páté fáze, kterou to vše vyvrcholilo. Během běžné noční služby sestra seděla na sesterně, když se rozsvítilo na zdi číslo pokoje, odkud někdo potřeboval sestřinu přítomnost. Zdánlivě rutinní situace, k jakým v nemocnici dochází mnohokrát denně. „Naše“ sestra ale nebyla schopná vstát ze židle, rozplakala se a chtělo se jí zvracet. Aby toho nebylo dost, ještě se začala třást. Vše dopadlo tak, že musela zavolat kolegyni – sestru, která se správně rozhodla přivolat i službu konajícího lékaře.

Trpící sestra se hned druhý den dostavila k lékaři-psychiatrovi (měla štěstí, že ji jako kolegyni-zdravotnici

na přímluvu lékaře, který vše v noci řešil, vzal hned), dostala vhodnou medikaci a odešla na čtyři týdny na nemocenskou. V mezidobí jí vedení nemocnice našlo jiné místo (mikrobiologická laboratoř), kde nebylo tolik stresu. Sestra se „dala dohromady“ a po roce se vrátila zpět na svoje oddělení. Když mi svůj příběh vyprávěla, neustále opakovala, že vše měla začít řešit daleko dříve!

čovávat, abychom je měli v případě krizových situací k dispozici jako kvalitní „záchrannou síť“. → Mít reálné sebevidění – tedy ani se nepodceňovat, ani nepřeceňovat. Obojí má za následek vyšší míru frustrace, která syndrom vyhoření umocňuje. → Být zdravě asertivní – být schopen si uchránit svá práva a přitom nepoškozovat práva druhých lidí.

Samozřejmě nejlepší je, když se situace nikdy takto nevyhrotí. Prevence je tedy stejně důležitá, jako kdykoliv jindy v situacích kolem našeho zdraví.

Co je tedy důležité pro to, aby člověk vůbec syndromem vyhoření netrpěl? → Chovat se aktivně psychohygie­ nicky – tedy „dobíjet včas baterky“, dostatečně relaxovat, odpočívat, bránit se komunikačním nedorozuměním, konflikty neprodleně řešit. → Mít kvalitní mezilidské vztahy – a to v rodině, s přáteli i s kolegy-zdravotníky. Všechny tyto vztahy se musí neustále budovat a ope-

Zejména proto, že sestry jsou syndromem vyhoření nadprůměrně ohrožené, je nezbytné, aby se věnovaly – a to od počátku svojí pracovní kariéry – aktivně psychohygieně. Jedině to jim pomůže buďto se velkým problémům zcela vyhnout, nebo alespoň zmírnit jejich dopad.

Literatura: 1. Honzák, r. Jak žít a vyhnout se syndromu vyhoření. praha: Vyšehrad, 2013.

2. nešpor, k. prevence profesionálního stresu a syndromu vyhoření. Medicína pro praxi, 2007 (číslo 9).

inzerce

PACIENTKY SE BUDOU PRO SENI LADY RÁDY VRACET DOPLATKU

ady L i n e S

U

L

EZ EB

TK

STÁ

(ALE NE TAK ČASTO)*

ST

ÁLE BEZ DO

PL

A

urologické vložky pro lehkou a střední inkontinenci

více informací na www.seni.cz

vysoká kvalita a funkčnost vložek

ISO certifikovaná výroba

*velký počet kusů na preskripci 3

rozhovor

florence 4/18

Kdy spolupracovat s dětským klinickým psychologem?

Péče dětského klinického psychologa by měla být v rámci zdravotnictví dostupná všem dětským pacientům.

V praxi se však nedostává všem, neboť počet těchto odborníků není v Česku dostatečný. MZ ČR po tlaku pacientských organizací slibuje změnu k lepšímu.

Kristýna Čillíková, redakce Florence

V

časná diagnostika psychomotorických obtíží, poruch či oslabení pomůže k jejich odstranění nebo alespoň zmírnění díky komplexní intervenci odborníků. Aby byly efekty včasné léčby co největší, je zapotřebí zahájit klinickopsychologickou péči dětí co nejdříve. Čeho a kdy si u dětí všímat a jakou roli může v odhalení poruch psychomotorického vývoje sehrát zdravotní sestra, objasňuje Mgr. Hana Jahnová, prezidentka Asociace klinických psychologů České republiky.

Odkdy se dětský klinicky psycholog začíná zajímat o děti a od jakého věku?

Mezi nelékařské zdravotnické obory patří obor klinická psychologie, v jehož rámci klinický psycholog věnuje svoji péči dětskému i dospělému pacientovi. V návaznosti na obor klinická psychologie byl v roce 2008 vytvořen zásluhou PhDr. Dany Krejčířové obor dětská klinická psychologie (dále DKP), který se ale formoval daleko dříve.

V rámci vzdělávání v oboru DKP si dětský klinický psycholog osvojí specifické teoretické znalosti a praktické dovednosti v oblasti prevence, diagnostiky a terapie dětí jak v ambulantní, tak v lůžkové péči. Za výkon povolání se považuje psychologická diagnostika, psychoterapie, rehabilitace psychických funkcí a systematická psychologická péče o děti všech věkových skupin se zdravotními nebo psychickými poruchami a riziky. Z pohledu věku může dětský klinický psycholog pečovat o děti od nejranějšího věku – od narození až do dospělosti, tedy do 19. roku věku.

4

Co se musí stát, aby byl k dítěti povolán dětský klinický psycholog?

Péče dětského klinického psychologa by měla být v rámci zdravotnictví dostupná všem dětským pacientům, bohužel to tak v praxi není.

Dětského klinického psychologa může oslovit sám rodič dítěte, nejčastěji je ale péče doporučována praktickým lékařem pro děti a dorost – pediatrem, dětským psychiatrem, případně jiným odborníkem jako dětským neurologem či klinickým logopedem. Klinickopsychologickou péči dítě potřebuje v případě, že se v jeho vývoji objeví obtíže či oslabení, která souvisejí s jeho psychomotorickým vývojem nebo somatickým vývojem a vývoj negativně ovlivňují nebo limitují. Pro ilustraci, důvodem doporučení může například být sledování psychomotorického vývoje předčasně narozeného dítěte v raném věku, tedy do tří let, dále změny v chování a prožívání dítěte – deprese u dětí, poruchy osobnosti, dále poruchy spánku a poruchy příjmu potravy – mentální anorexie a mentální bulimie, změny osobnosti dítěte a psychosociální problematika závažných somatických onemocnění jako je třeba onkologické onemocnění. Patří sem i péče o dítě smyslově či kombinovaně postižené, určení stupně mentálního vývoje případně určení jeho deficitu – mentální retardace. Dále specifické poruchy učení, poruchy řeči nebo poruchy komunikace či sociálního chování, které mohou vést k diagnostice pervazivního vývojového onemocnění, charakterizovaného nejčastěji dětským autismem. Důvodem zahájení péče mohou také být projevy neurotických poruch, psychosomatických onemocnění, disharmonického vývoje

dítěte, poruchy chování v dětství.

Důvody zahájení péče jsou velmi rozmanité a všechny zde není možné uvést.

Jaké jsou nejčastější diagnózy a lze je vůbec stanovit, když má dítě jen několik měsíců?

U dětí raného věku, tedy u dětí do 3,5 let věku, je velmi zásadní kvalitní psychologická vývojová diagnostika, stanovení úrovně psychomotorického vývoje a případné doporučení následné péče – podpůrná opatření, stimulační programy, raná péče a podobně. Diagnóza se stanovuje velmi obezřetně.

Zcela přirozeně dětský klinický psycholog pracuje s mezinárodní klasifikací nemocí, MKN - 10, kde v kapitole F, F70-F99, jsou uvedeny diagnózy vztahující se k poruchám psychického vývoje a dále pracuje s americkým diagnostickým a statistickým manuálem mentálních poruch, DSM - V. Diagnostika dětí raného věku se opírá o klasifikační systém DC: 0-3 Zero to three, protože u dětí raného věku jsou klasifikace MKN a DSM těžko použitelné.

Jak včasná diagnóza dítěti pomůže? Jaké jsou efekty včasné léčby?

Včasná diagnostika obtíží, poruch či oslabení pomůže k jejich odstranění nebo alespoň zmírnění a to díky tomu, že je dítěti poskytována komplexní péče. Dětský klinický psycholog je kompetentní odeslat dítě do péče k dalšímu specialistovi v dané

Co nejdříve zahájená psychologická péče u předčasně narozených dětí umožní: → psychoterapeuticky pomápro vhodnou stimulaci jeho hat rodičům zvládat strevývoje, → rodiče akceptovat jako sové situace po narození nedonošeného dítěte či neaktivní účastníky v péči o dítě a zároveň je podpomocného dítěte, případně rovat i v aktivním kontaktu po narození mrtvého dítěte nebo po jeho úmrtí později, s odborníky, → opakovaným kontaktem → pomoci vytvořit optimální interakční chování mezi dívytvořit určitou oporu a zátětem a rodiči, což je důležizemí, kam se mohou rodiče vždy obrátit při jejich častá podmínka pro jeho další zdárný vývoj, to velmi náročné péči plné nejistoty – je zcela zřejmé, → naučit rodiče správně pozože kvalita vztahu mezi rodiči rovat a porozumět chování a odborníky se odráží i ve dítěte a jeho možnostem, vztahu rodičů k dítěti. což je důležitý předpoklad Proto všechny děti, které se narodí s porodní hmotností nižší než 1 500 gramů, mají doporučené preventivní klinickopsychologické sledování jejich psychomotorického vývoje v ­raném věku, tzn. do tří let.

rozhovor

oblasti jako je dětský psy­chiatr, dětský neurolog, fyzioterapeut, klinický logoped, psychoterapeut a ­podobně.

Aby byly efekty včasné léčby co největší, je zapotřebí zahájit klinickopsychologickou péči dětí co nejdříve.

foto: archiv Mgr. Hany Jahnové

Jak moc je důležitá spolupráce rodiče? A u jakých diagnóz především?

V každé situaci je nutná a stěžejní spolupráce s rodiči, a to nejen proto, že dítě doprovázejí, ale jedině oni mají kompetence k tomu, aby doporučené postupy a opatření realizovali.

Dětských klinických psychologů je celkově nedostatek. Měli by být součástí každého dětského oddělení nemocnic?

Určitě ano, dětský klinický psycholog může působit v rámci ambulantní a také lůžkové péče. Ambulantní péče je nabízena především formou privátních ordinací dětských klinických psychologů a výjimečně bývá součástí nemocnic. Například v rámci Fakultní nemocnice Brno, ve které sama působím, existuje na pracovišti Dětské nemocnice Ambulance dětské psychiatrie a klinické psychologie, kde kliničtí psychologové a dětští psychiatři poskytují svoji péči dětem společně. A zároveň fungují formou konziliární péče přímo u lůžka dítěte. Některé spe­cializované kliniky či oddělení, nejen ve FN Brno, mají svého klinického či dětského klinického psychologa ve svém týmu – psychiatrická klinika, onkologická klinika, neurologická klinika či neonatologické oddělení. Ale celkový počet dětských klinických psychologů je bohužel i nadále neuspokojivý.

Pokud kliničtí psychologové nejsou, jaká může být role zdravotních sester? Čeho by si měly všímat?

O dětské pacienty v rámci zdravotnictví pečují především dětské sestry, případně zdravotní sestry, které mají patřičné vzdělání v péči o děti doplněné v rámci specializačního vzdělávání formou certifikovaného kurzu. Dětská sestra je součástí pracovního týmu, komunikuje s ošetřujícím personálem, lékaři předává důležité informace nejen ohledně zdravotního stavu, ale také ohledně psychického stavu pacienta, podle věku využívá prostředků hry k navázání kontaktu s dětským pacientem a také komunikuje s rodiči pacienta.

Nedílnou součástí ošetřovatelské péče je výchovná péče dětské sestry, která se zaměřuje na sledování psychomotorického vývoje, které vychází především z poznatků vývojové psychologie a komunikace. Pokud na oddělení pracuje společně dětský klinický psycholog a dětská sestra, je možné rozsah sledovaných parametrů u dítěte více specifikovat.

Můžete poradit rodičům, jaké jsou varovné příznaky, že něco není v pořádku a od jakého věku by měli psychomotorický vývoj dětí sledovat?

Sledovat psychomotorický vývoj dítěte, jeho přirozené projevy, temperamentové nastavení a podobně je nutné již od narození dítěte. Varovné příznaky se liší dle toho, jaké obtíže dítě má – spektrum poruch a obtíží nelze v rámci článku pro jejich variabilitu vyjmenovat.

Kde vidíte největší rezervy v dětské klinické psychologii v České republice a jak jsme na tom v porovnání se zahraničím?

Největší rezervy vidím v nedostupnosti péče klinických a dětských klinických psychologů. Na 100 000 lidí v Česku připadá osm klinických psychologů, ale podle Světové zdravotnické organizace by jich mělo být 26.

I přes tento alarmující nedostatek psychologů, kdy maminky s nemocnými dětmi stejně jako dospělí čekají na termín čtyři až šest měsíců, zdravotní pojišťovny nechtějí uzavírat s klinickými a dětskými klinickými psychology smlouvy a tvrdí, že stávající počet stačí. Atestacemi po dvanáctiletém vzdělávání ročně projde asi šest dětských klinických psychologů. Smlouvu se zdravotní pojišťovnou však dostane jen málokdo z nich, protože zdravotní pojišťovny

většinou odmítají nové smlouvy uzavřít, přičemž kapacita všech klinickopsychologických ambulancí zůstává daleko za skutečnou potřebou. Objednací doby k prvnímu vyšetření u dětského klinického psychologa činí ve většině regionů čtyři až šest měsíců. V některých oblastech ambulance dětských klinických psychologů chybí úplně, například na Karlovarsku, Tachovsku či Jindřichohradecku. Vzhledem k nedostatečnému personálnímu pokrytí je podle odborníků prakticky nedostupná konziliární pedopsychologická služba pro dětská oddělení nemocnic. Stejně nedostatečný je počet dětských denních stacionářů a krizových center.

Přestože rodiče dítěte s psychickými obtížemi mají na péči klinického či dětského klinického psychologa nárok ze zákona, často kvůli dlouhým čekacím dobám zaplatí tisíce korun za diagnostiku v soukromém zařízení. Vyšetření soukromým psychologem pracujícím v poradenském režimu (tedy mimo zdravotnictví) však nedává žádnou záruku odbornosti ani kvality diagnostiky a následné péče v případě dětských pacientů s duševní poruchou. Velmi příznivou a povzbudivou zprávou je, že Ministerstvo zdravotnictví ČR aktuálně vyslyšelo pacientské organizace a připravuje projekt, který počítá s navýšením počtu dětských klinických psychologů.

Kdo je Mgr. Hana Jahnová Mgr. Hana Jahnová pracuje jako dětská klinická psycholožka v Ordinaci dětské klinické psychologie v Ambulanci komplexní péče perinatologického centra při Neonatologickém oddělení FN Brno. Zde se zaměřuje na dlouhodobé klinickopsychologické sledování psychomotorického vývoje dětí raného věku, zvláště pak předčasně narozených.

Na Ústavu psychologie a psychosomatiky na LF MU v Brně působí jako odborná asistentka, především přednáší psychologické obory nelékařským profesím.

Věnuje se školitelské činnosti v oborech Klinická psychologie a Dětská klinická psychologie. Je garantkou certifikovaného kurzu Psychologická vývojová diagnostika.

Je členkou několika odborných společností. V Asociaci klinických psychologů České republiky vykonává od roku 2010 funkci prezidentky.

Hana Jahnová je držitelkou „Ceny široké veřejnosti“ – „Ceny Purpurového srdce“, která jí byla udělena Českou neonatologickou společností ČLS JEP a rodičovskou organizací Nedoklubko v listopadu roku 2010.

Kontakt: e-mail: jahnova.hana@fnbrno.cz

5

florence 4/18

gynekologie, porodnictví, pediatrie odborné téma

HPV infekce – nebezpečí, s nímž musíme počítat

MUDr. Vladimír Mulač, privátní gynekologická praxe Beroun

K

dyž v roce 2008 dostal prof. dr. Harald zur Hausen Nobelovu cenu za průkaz onkogenního vlivu lidských papillomavirů a na základě toho byly vyrobeny a na trh uvedeny vakcíny proti některým vysoce rizikovým kmenům těchto virů, domnívali jsme se, že naše klient­ky vezmou ordinace gynekologů útokem a budou nadšeny možností ochránit sebe a své dcery před tak závažnou nemocí, jakou je karcinom čípku děložního. Domnívali jsme se, že průměrně 1000 případů nově diagnostikovaných karcinomů čípku ročně a 450 zemřelých žen na tuto diagnózu ročně bude dostatečnou

8

motivací. Většina lidí už o HP virech sice slyšela a většina žen ví, že proti nim existuje vakcína, avšak informací o tom, že tato vakcinace nechrání jen proti virům způsobujícím karcinom čípku, ale i proti celé řadě dalších nádorových onemocnění, mají lidé málo.

Lidských papillomavirů je známo přes 100 serotypů. Drtivá většina z nich žije na povrchu lidského těla, aniž by nositeli jakkoliv škodila.

Pouze několik z nich má prokazatelný onkogenní účinek – jedná se o sérotypy 6, 11, 16, 18, 31, 33, 45, 52 a 58.

Nebezpečí těchto virů spočívá v tom, že se jejich přítomnost v organismu dlouhou dobu nijak neprojevuje. Uvádí se, že více než 80 % sexuálně žijící populace se s HP viry za život setká, někdy

i opakovaně. Ve většině případů jsou viry zničeny imunitním systémem, nicméně někdy dojde ke vzniku tzv. perzistující infekce a postupně ke vzniku přednádorových a následně nádorových změn. Protože od počátku se v souvislosti s vakcinací proti HP virům hovoří hlavně o karcinomu hrdla děložního, rozšířil se názor, že se jedná o očkování jen pro ženy a ještě k tomu jen pro ty, které ještě nezahájily sexuální život. Spektrum onemocnění, v jejichž etiologii se více či méně uplatňuje vliv papillomavirů, se však neustále rozšiřuje a Světová zdravotnická organizace (WHO) již považuje onemocnění zapříčiněná HPV infekcí ze so­ ciálního i ekonomického hlediska za větší problém, než je infekce HIV.

fota: Profimedia

Většina lidí už o HP virech slyšela a většina žen ví, že proti nim existuje vakcína.

Avšak informací o tom, že tato vakcinace nechrání jen proti virům způsobujícím karcinom čípku, ale i proti celé řadě dalších nádorových onemocnění, mají lidé málo.

odborné téma gynekologie, porodnictví, pediatrie

Podstatou vakcíny proti HP virům jsou tzv. virus-like částice, tedy částice uměle vyrobené, které pro imunitní systém člověka virus pouze napodobují.

Onemocnění způsobená HPV U žen se jedná o přednádorové a následně nádorové změny hrdla děložního, zevního genitálu a poch­ vy, karcinomy v oblasti hlavy a krku a bylo vysloveno podezření, že se podílejí i na vzniku kolorektálního karcinomu. U mužů jde o karcinom penisu, řitního otvoru a v poslední době stále častější nádory v oblasti hlavy a krku (jazyk, mandle). Z ekonomického a sociálního hlediska je velmi závažný výskyt kondylomat zevního genitálu u obou pohlaví.

Výsev genitálních bradavic v oblasti zevního genitálu je ze společenského hlediska nesmírně frustrující a zejména fakt, že toto onemocnění téměř vždy recidivuje, je pro jedince velmi zatěžující. Znemožňuje sexuální život a opakovaně vyřazuje postiženého jedince z práce. Pokud dojde k opakovanému výsevu na zevním genitálu u těhotné ženy, pak je nutno vést porod operativně, císařským řezem, aby bylo vyloučeno infikování novorozence.

Pokud by k němu došlo, mohlo by to znamenat ohrožení života dítěte.

Stejné sérotypy HP virů, které způsobují genitální bradavice, mohou obdobné změny vyvolat v oblasti dýchacích cest – papilomatóza hrtanu není jen nepříjemné, ale život ohrožující onemocnění, které vyžaduje opakované odstraňování těchto benigních novotvarů z dýchacích cest (operativně nebo laserem). Vede často ke ztrátě hlasu, v nejtěžších případech i k dušení ­nemocného.

Diagnostika HPV infekce Možností, jak diagnostikovat infekci papillomaviry, máme bohužel málo.

Při rutinních preventivních kontrolách žen (měly by je absolvovat 1× za rok) gynekolog odebírá stěry z povrchu hrdla děložního a odesílá je do cytologické laboratoře. Cytolog pak má možnost detekovat přítomnost změn, které tyto viry v buňkách způsobují. V závislosti na stupni těchto změn a také na věku pacientky máme pak možnost provést test na stanovení přítomnosti vysoce rizikových sérotypů virů v buňkách. Tato testace se obvykle neprovádí u žen do třiceti let věku,

protože do tohoto věku je infekce HP viry považována za běžnou, nikoliv perzistující.

Cytolog posoudí nejen případnou přítomnost změn způsobených viry, ale stanoví i stupeň těchto změn, a tím i závažnost nálezu. Hovoříme pak o změnách CIN (cervikální intraepiteliální neoplázie), a to ve stupních I–III. Kromě běžného cytologického stěru máme také možnost provést tzv. LBC stěr (liquid based cytology), odběr do tekutého média, díky kterému je odečet vlastností buněk do značné míry automatizován a zpřesněn.

Vakcinace proti HPV Od roku 2006 máme k dispozici vakcinaci proti HP virům. Zpočátku to byla kvadrivalentní vakcína Silgard a poté bivalentní vakcína Cervarix. Obě iniciovaly tvorbu protilátek proti vysoce rizikovým typům 16 a 18, Silgard navíc proti 6 a 11 (tedy proti dvěma sérotypům, které jsou zodpovědné za vznik genitálních bradavic). V současnosti můžeme použít zejména tzv. nona vakcínu, tj. vakcínu proti devíti sérotypům HP virů (6, 11, 16, 18, 45, 31, 33, 52 a 58) s názvem Gardasil9.

Praktické informace o očkování proti HPV V současnosti jsou bohužel „v módě“ aktivity proti vakcinaci všeho druhu. Je však nutno zdůraznit, že WHO považuje vakcíny proti HP virům za nejúčinnější a nejbezpečnější ze všech dostupných vakcín vůbec. Nejde totiž o klasické vakcíny obsahující oslabené nebo inaktivované viry. Podstatou vakcíny proti HP virům jsou tzv. virus-like částice, tedy částice uměle vyrobené, které pro imunitní systém člověka virus pouze napodobují. Jakákoliv infekce u vakcinovaného jedince je tedy stoprocentně vyloučena. Odpírači vakcinace často uvádějí komplikace způsobené údajně látkami použitými při výrobě vakcíny. Tato tvrzení ale nejsou založena na faktech, příčinné souvislosti nebyly nikdy prokázány. Jako v případech jakýchkoliv léčebných prostředků může i po

Údaje z vlastní praxe týkající se ­gynekologické prevence: Za prvních 6 měsíců tohoto roku bylo z provedených 1005 cytologických stěrů 52 suspektních, vyžadujících další intenzivní sledování, a 5 pa­cientek absolvovalo operaci čípku děložního pro přednádorový stav.

Běh na dlouhou trať, který se vyplatí Většina gynekologů říká, že pokud nyní vakcinujeme „proti karcinomu hrdla děložního“, pak to není zcela přesné vyjádření skutečnosti, neboť efekt vakcinace se v tomto ohledu projeví v horizontu deseti, patnácti i více let. Spojením vakcinace a nadále prováděné gynekologické onkologické prevence bychom ovšem v tomto horizontu mohli docílit snížení hrozivého počtu téměř 500 zbytečně zemřelých žen na tuto diagnózu ročně. Zatím dochází ke zřetelnému poklesu výskytu přednádorových změn na čípku děložním. Efekt vakcinace se ale velmi rychle projeví na výskytu genitálních bradavic.

Prokázala to studie provedená v Austrálii, kde byla plošná vakcinace zavedena jako první na světě, v roce 2007. Do roku 2011 tam došlo k poklesu tohoto onemocnění o 92,6 %.

Pokud by se nám podařilo vakcinovat alespoň 85 % cílové populace třináctiletých, pak bychom docílili tzv. kolektivní imunity. To je stav, kdy k základnímu onemocnění dochází jen sporadicky.

Veškeré informace o HP virech, vakcinaci a všech souvislostech je možno nalézt na webových stránkách HPV ­College, organizace, která byla založena v roce 2010 a která se věnuje medializaci otázek kolem vakcinace proti HPV (www.hpv-college.cz a www.hpv-guide.cz).

9

odborné téma gynekologie, porodnictví, pediatrie

florence 4/18

Logoterapie – způsob pomoci pro pacienty s celiakií Celiakie je onemocnění, které za poslední léta vzrostlo v incidenci. Jedinou možnou léčbou pro nemocné je celoživotní přísné dodržování bezlepkové diety. Pro mnoho pacientů se jedná o omezení, které je pro ně nepříjemné, a dostávají se do začarovaného kruhu, zda opatření dodržovat, či nikoliv. Ne všichni si totiž uvědomují, že právě nedodržováním diety si ničí zdraví do budoucna. Celiakie, jakožto nevyléčitelné onemocnění, s sebou nese i jiné příkoří.

Nemožnost se s nemocí vyrovnat a přijmout ji za sobě vlastní.

Cílem průzkumného šetření bylo zjistit, jak pacienti s celiakií zvládají své osobní problémy s dodržová-

12

žit o

pš en ic e

fota: Profimedia

Metodická část a výsledky

je čm en

C

eliakie je střevní zánětlivé onemocnění, které je charakteristické nesnášenlivostí lepku. V dnešní, moderní době je lepek obsažen v mnoha potravinách. Jako lepkové produkty se označují ty, které mají ve svém složení obiloviny, jako je žito, pšenice, oves a ječmen. Pa­ cienti jsou odkázáni na nakupování potravin ve speciálních zdravých výživách, popř. jsou nuceni si vařit a péct sami.

Za příčinu celiakie se uvádí zánětlivé onemocnění tenkého střeva. To po nějaké době není schopno dále přijímat lepek a dojde ke kolapsu imunitního systému. Jedinou možnou léčbou je tedy vyloučit lepek z potravy a tím střevo nezatěžovat. Pokud by byla střevní sliznice dále přetěžována, není vyloučen vznik maligního onemocnění. Pacienti před diagnostikou trpí střevními potížemi, zvracením, úbytkem hmotnosti, únavou, anémií a jinými komplikacemi, které mohou být u jednotlivých jedinců rozdílné. Pokud celiakií pacient onemocnění až v dospělosti, není vyloučena absence příznaků, popř. se u jedince vyskytne únava a slabost. Při náhodném vyšetření bývá odhalena celiakie.

Ve spojitosti s touto nemocí bylo snahou zjistit, jak lidé prožívají svou nemoc, co jim pomáhá vyrovnat se s diagnostikou a čím trpí nejvíce.

ním diety a jak se dokázali s nemocí sžít. Nejprve byla provedena pilotní studie, na základě které byly připraveny důležité body a problémy, s nimiž se pacienti vypořádávají.

Průzkumné šetření bylo zrealizováno se sedmi respondenty metodou rozhovoru. Pacienti měli možnost vyjádřit se ke svým problémům a přinesli důležité poznatky, jak by bylo vhodné dále pečovat o tyto ­nemocné.

ov es

Anna Steinerová, konzultant Mgr. Lenka Krupová, MBA, Slezská univerzita v Opavě, Fakulta veřejných politik, Ústav ošetřovatelství

odborné téma gynekologie, porodnictví, pediatrie

Všichni dotázaní uváděli, že nemoc je nepříjemná a omezující, a každý se potýkal sám se sebou, aby dokázal nemoc zvládnout a přijmout. Největší problém se ukázal na dovolených, kde jsou pacienti většinou nuceni „nabalit se“ svými potravinami. Přináší to pro ně omezení v tom, že si musí dopředu plánovat, co budou jíst, na co vlastně budou mít chuť. Větší problém přichází v době oběda, ne všechny restaurace jsou totiž schopny nabídnout celiakům teplé jídlo bez lepku.

Pacienti jsou vystavováni tomu, že se musí nepříjemně doptávat na přesné složení jídla, popř. hledat restauraci další. Tito pacienti se následně cítí jako přítěž pro své okolí, ,,přece kvůli nim se nemůžeme ani pořádně někde najíst‘‘. Pacienti v průzkumu často udávali nepříjemný pocit sociální izolace. Nejsou pochopeni druhými a cítí se být přítěží pro ostatní. Častým jevem se ukázal i pocit utrpení, když si pacienti nemohou dopřát jídlo, na které mají chuť. Tento pocit se vyskytuje i na různých oslavách, kde je pro mnoho nemocných těžké odolávat nejrůznějším zákuskům a dobrotám, které lepek obsahují.

U pacientů se neobjevuje jen pocit utrpení. Boj s nemocí není ojedinělý především u nově diagnostikovaných pacientů. Ocitají se v situaci, kdy vědí, že by měli dietu dodržovat, ale nemají dostatek vůle.

Jako jeden z hlavních problémů se v průzkumu ukázaly zdravotní komplikace, které doprovází nemocné především před správně stanovenou diagnostikou. Tyto komplikace respondenty velmi omezovaly a pacienti mnohdy prožívali dlouhá léta v nevědomí, co jim vlastně je. U takovýchto nemocných byla správně stanovená diagnostika doslova spasením. Potíže po nasazení diety vymizely a pacienti mohli začít prožívat život opět naplno.

Průzkumné šetření se zaměřovalo na pocity pacientů s celiakií. Odrazovým můstkem a inspirací pro rozhovor byly mezní situace. S touto myšlenkou přišel Karl Jaspers, který mezními situacemi nazval hned čtyři události – utrpení, vina, boj a smrt. Jedná se o situace, které jsou nevyhnutelné a my je musíme vstřebat, musíme se naučit s nimi žít. Každá nemoc nese své utrpení, které je neodvratitelné. Typický je pocit křivdy – proč právě já jsem onemocněl touto nemocí? Následuje pocit viny, se kterým se musíme

Za příčinu celiakie se uvádí zánětlivé onemocnění tenkého střeva. To po nějaké době není schopno dále přijímat lepek a dojde ke kolapsu imunitního systému

smířit. Dovršuje se bojem, jímž dáváme najevo, že se nevzdáváme.

Takto je to i s celiakií. Průzkumné šetření ukázalo, že utrpení se u těchto nemocných vyskytuje, ať již před diagnostikou, nebo po ní.

Důležitým faktorem je nevzdávat se a vrhnout se do boje s nemocí, jen tak se dokážeme utrpení zbavit. Vinu respondenti udávali ve výjimečných případech. Když požili lepkové potraviny úmyslně, častějším jevem byl potom fakt, že jejich vlastní děti mají celiakii také.

Závěr Celiakie, jako mnohá onemocnění, s sebou nese celoživotní omezení, která je důležité dodržovat striktně.

Pacientům, kteří nevidí v nemoci smysl a nechtějí být utlačováni nějakými pravidly, je důležité pomoct.

Správná péče by měla začít již od počátku. Zdravotníci by měli být schopni poskytnout pacientům kvalitní informace ohledně bezlepkové diety a měli by na ně mít dostatek času. Věnovat se jim kdykoli a umět jim poradit. Podstatným faktorem je i nezabývat se jen tělem po fyzické stránce. Vždyť psychika ovlivňuje naše další jednání. Měli bychom umět pacientům naslouchat a umět jim poradit, aby se dokázali s nemocí sžít a správně vyrovnat. Nemoc je celoživotní, a proto je důležitý správný postoj k ní. Jako příklad nám všem může sloužit logoterapie.

Tato Franklova metoda je založena na svobodě vůle. Její hlavní myšlenka spočívá v tom, že bychom se měli snažit navést člověka na správnou cestu. Na cestu, kterou chce on sám. Jedinec by si sám měl určit, jak toho chce dosáhnout. Podstatou tedy je, aby pacient sám chtěl dodržovat dietu, jen tak bude šťastný a nebude se cítit utlačovaný. Pacient by měl najít smysl ve svém onemocnění a smysl svého života.

Měl by hledat a objevovat. Zároveň by měl vědět, že i on má možnost volby, kterou mu nikdo nemůže ­vyvrátit.

Cílem nás zdravotníků je vyslechnout nemocného a umět mu ukázat správnou cestu. Snažit se nemocné pochopit a být jim oporou. Jedním z prvků logoterapie je umět hovořit o problému a nastolit si životní hodnoty a priority. Najít motivaci a nebýt sám. Být podporovaný druhými, neboť všechna trápení, boje a pocity viny se snáší lépe, když máme pro koho žít. Uvědomit si, že nemocí život nekončí, ale může nám přinést jiné dary a může nás vést k našemu lepšímu já. Logoterapie se snaží pomoct nemocným z hlediska lásky. Ta je všude kolem nás a měli bychom se naučit ji vnímat.

13

od našich čtenářů

florence 4/18

Děkujem e čtenářům všem zúčastnil , kteří se Florence i letní soutěže osobní fo a zaslali nám sv é to celá řada grafie. Sešla se ji c a tu nejh ezčí může h vidět na titu te časopisu lní straně našeh o . Vy nebylo ro brat tu nejlepší zhodně s nadné.

Posuďte sami!

Předplaťte si Florence

a získejte knihu Nadané dítě – Jak mu pomoci ke štěstí a úspěchu od nakladatelství Grada přístup do elektronického archivu na www.florence.cz

standardní roční předplatné

350

Kč

Objednávejte na www.centram.cz nabídka platí pro standardní roční předplatné uhrazené do 10. 10. 2018. dárky jsou rozesílány novým předplatitelům v čr do 5 týdnů od obdržení prvního čísla časopisu. platí do vyčerpání zásob.

14

praxe

Děti s epilepsií malují obrazy na výstavu Na konci května odstartoval 6. ročník soutěže Líbí se ti, mami? určené pro děti s epilepsií a jejich rodiče. Až do 20. září mohou posílat na adresu organizace EpiStop obrázky svého oblíbeného zvířete, činnosti nebo zkrátka čehokoliv, co jim v poslední době vzalo dech. Vítězové se mohou těšit na profesionální sadu pro výtvarníky a všichni účastníci pak dostanou malý dárek k dalšímu tvoření. Všechna díla dětí pak organizátoři vystaví v týdnu od 27. 9. do 7. 10. v prostorách Europarku v pražských Štěrboholech.

Kristýna Čillíková, redakce Florence

foto: www.libisetimami.cz

Z

a vznikem této ojedinělé soutěže stálo přání zmírnit každodenní obavy a starosti rodičů dětí nemocných epilepsií a změnit nezájem okolí a sociálního systému obecně. Chceme ukázat malým pacientům i jejich rodinám příznivější tvář naší společnosti,“ říká zástupce organizátora MUDr. Hana Foitová, jednatelka společnosti UCB. V minulých ročnících se soutěže zúčastnilo celkem 129 dětí, loni nejvíce zabodovala osmiletá Adéla s obrázkem Želva vroubená Žofka. Obrázky ze všech ročníků jsou k vidění na stránce www.libisetimami.cz, stejně jako pravidla a podmínky soutěže.

Epilepsie je nejčastější chronickou nemocí českých dětí, trápí přibližně 20 000 z nich. Často se projevuje u kojenců. Do 15 let věku prodělalo nějakou formu záchvatu každé dvacáté dítě. Ve většině případů jde však o záchvat ojedinělý.

Děti a jejich rodiče mnohdy více než nemoc trápí postoj okolí. „Dítě při epileptickém záchvatu nemusí padat, třást se ani mít porušené vědomí. Například u kojenců se může epilepsie projevovat neobvykle, a proto se hůře poznává. Dítě se například schoulí do klubíčka, rozhodí ruce, na první pohled to může vypadat jako úlek, ale je to projev nemoci. Jiné děti se zase jen na pár vteřin ‚zakoukají‘ a ve výčtu projevů epileptických záchvatů bychom mohli dlouho pokračovat,“ upozor-

ňuje dětský neurolog a specialista na dětskou epilepsii prof. MUDr. Pavel Kršek, Ph.D. O tom, jak je někdy těžké epilepsii rozeznat, by mohli vyprávět rodiče osmileté Klárky, u které se první příznaky epilepsie objevily ve věku tři a půl roku před návratem z letní dovolené. „Všimli jsme si, že při oblékání na několik okamžiků lehce ustrnula. Když se k tomu začaly později přidávat i lehké třesy, bylo nám jasné, že se něco děje. Čím dál častěji se objevovalo ‚zkoprnění‘ provázené třesem, které trvalo přibližně půl minuty. Potom se Klárka zase vrátila do normálu a z těchto krátkých epizod si nic nepamatovala,“ vzpomíná Klárčin tatínek. V té době proto rodiče s dcerou navštívili neurologa, který ale v počátku po vyšetření nediagnostikoval žádné onemocnění. Příznaky se zhoršovaly a po několika měsících se Klárka dostala do péče právě prof. Krška v Centru pro epilepsie Motol. Zde podstoupila řadu dalších vyšetření.

Po nich se podařilo odhalit v mozku zdroj záchvatů a lékaři navrhli, že budou Klárku operovat. Neurochirurgický výkon podstoupila ve věku čtyři a půl roku a povedl se na výbornou. Od té doby už totiž neměla žádný záchvat a po dvou letech mohla dokonce vysadit všechny léky. „Klárku v ničem neomezujeme, sportuje, má spoustu koníčků a my ji považujeme za vyléčenou.

Chodíme už jen na občasné kontroly, abychom se my i lékaři ujistili, že je vše v pořádku,“ doplňuje Klárčin tatínek. „Klárčin případ je důkazem toho, jak mocná umí medicína být,

když dokážeme odhalit příčinu epilepsie,“ popisuje prof. Kršek a dodává: „Ne všechny druhy epilepsie lze léčit operativně a někteří pacienti se se záchvaty potýkají celý život.

I u nich jsme ale ve většině případů schopní vhodnou léčbou dostat nemoc pod kontrolu a umožnit jim tak žít plnohodnotný život.“ Podle lékaře je naprosto zásadní vést s rodiči nemocných dětí hlubší rozhovory. Teprve ty umožní nahlédnout, jak onemocnění dítěte zasahuje do života rodiny, co je z jejich pohledu největší problém a co berou jako životní výzvu. „Tento pohled se může od počátečního náhledu lékaře významně lišit. Je přitom samozřejmé, že správné pochopení souvislostí zásadně ovlivňuje plánování diagnostických a léčebných postupů,“ doplňuje prof. Kršek.

Chronickou epilepsii má v České republice v aktivní fázi přibližně 80 000 lidí. Nejméně dalších 160 000 osob se někdy pro epilepsii v průběhu života léčilo nebo stále léčí, ale jsou více než pět let v remisi.

Kromě soutěže Líbí se ti, mami? organizuje spolek EpiStop další akce na podporu lidí s epilepsií. Jednou z nich je EPPI vodácký triatlon, který proběhne letos 28. 9. ve Veselí nad Lužnicí. Více informací k této akci je na portále www.vodackytriatlon.cz.

Děti s epilepsií podporuje také Společnost E. Ta připravila brožuru Epilepsie a dítě a edukační balíček pro pedagogy, jejichž cílem je zvýšit povědomí o nemoci a odstranit nepravdivé mýty. Ten je volně ke stažení na www.spolecnoste.cz.

V minulých ročnících se soutěže zúčastnilo celkem 129 dětí, loni nejvíce zabodovala osmiletá Adéla s obrázkem Želva vroubená Žofka

15

praxe

florence 4/18

Ženy s roztroušenou sklerózou by měly těhotenství plánovat Ročně se maminkám s roztroušenou sklerózou rodí stovky dětí. Jenom v roce 2017 porodilo 154 z nich, jak ukazují data z Registru pacientů s roztroušenou sklerózou (ReMuS). Nemoc už pro ně není strašákem.

Zatímco ještě v 90. letech je lékaři od těhotenství zrazovali a často doporučovali přerušení, pozdější studie ukázaly, že těhotenství ženám s RS neškodí.

V době, kdy jsou těhotné, je hormony chrání před atakou nemoci. Lékaři však ženám s RS doporučují těhotenství pečlivě plánovat.

Kristýna Čillíková, redakce Florence

P

řed otěhotněním by žena měla být optimálně rok bez ataky nemoci. Čerstvě diagnostikované ženy by, dle doporučení neurologů, měly mít alespoň rok léčby,“ říká gynekoložka MUDr. Petra Hanulíková z Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze-Podolí, kterou měsíčně navštíví desítky těhotných s RS. „Těhotenství s pacientkami plánuje-

losti s porodem jsou totiž maminky v šestinedělí a následných měsících nemocí více ohroženy. Do šesti týdnů od porodu proto každá pacientka absolvuje vyšetření pomocí magnetické rezonance. „Biologická léčba umožňuje ženy na těhotenství dobře připravit, ne všechny léčivé přípravky jsou při početí vhodné. Některé pojišťovny bohužel odmítají platit převedení pacientek s vysokou aktivitou nemoci na jiný typ biologické léčby, který pomáhá nemoc před těhotenstvím a po něm stabilizovat,“ komentuje

S odsouváním mateřství na pozdější dobu přibývá žen, které se dočkají diagnózy dříve než prvního dítěte.

Z biologického hlediska je určitě lepší, když má žena první dítě před třicítkou. me. Léčbu, kterou tyto ženy pravidelně užívají, je před otěhotněním nutno upravit. Většinu léků ponecháváme až do potvrzení gravidity. V průběhu těhotenství jsou, až na vzácné výjimky, pacientky bez léčby. Dostávají pouze vitamin D a další vhodné vitaminové přípravky,“ doplňuje MUDr. Hanulíková.

V těhotenství musí tělo matky tolerovat „napůl cizí genetický materiál“ – plod a tělo tak samo harmonizuje hladinu hormonů – navozuje imunotoleranci, která trvá až do porodu. Léčbu lékaři opět nasazují, až žena skončí s kojením, nebo pokud se u ní objeví ataka. Vlivem prudkého poklesu estrogenů v souvis-

22

prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, CSc., vedoucí Centra pro demyelinizační onemocnění Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.

Odborné studie dokázaly, že těhotenství zdravotní stav většiny žen nezhoršuje, nemoc se obvykle vrátí do stavu před porodem. S neplánovaným těhotenstvím se lékaři potkávají ve zhruba polovině případů, stejně jako u zdravé populace. V takových případech těhotnou pacientku intenzivně sleduje neurolog. Pacientky s RS mohou při volbě určitých léčivých přípravků podstoupit i proces umělého oplodnění. Mohou také kromě obvyklých kontraindikací užívat všechny

praxe

fota: profimedia

V průběhu těhotenství jsou, až na vzácné výjimky, pacientky bez léčby. Dostávají pouze vitamin D a další vhodné vitaminové přípravky

formy antikoncepce. Eventuální pozornost zasluhuje pouze zvýšené riziko žilní trombózy u dlouhodobě imobilních pacientek.

V Česku je odhadem 20 000 lidí s RS. Podle nejnovějších dat z registru jsou ženy zastoupeny mezi nemocnými téměř ze 72 %. Chronické zánětlivé onemocnění nervového systému se nejčastěji objevuje kolem 30. roku, tedy v době, kdy zakládají rodiny. „S odsouváním mateřství na pozdější dobu přibývá žen, které se dočkají diagnózy dříve než prvního dítěte. Z biologického hlediska je určitě lepší, když má žena první dítě před třicítkou,“ uvádí doc. MUDr. Dana Horáková, Ph.D., z Centra pro demyelinizační onemocnění 1. Lékařské fakulty UK a VFN Praha. Ženy s RS by měly mateřství plánovat i proto, že narození miminka je sice radost, ale také fyzická a psychická zátěž. „Pacientka by už předem měla myslet na to, koho může požádat o pomoc, pokud se bude cítit vyčerpaná a nevyspalá. Pro nemoc

je typická chronická únava a větší sklony k depresím. Je proto důležité, aby rodina nebo přátelé fungovali a v případě potřeby mamince ulevili,“ doplňuje doc. Horáková.

Těhotenství by tedy měla plánovat nejenom maminka, ale celá rodina.

Lékaři u maminek s RS doporučují spontánní porod, pokud je to možné. „Pro budoucí imunitu dítěte je velmi důležité, aby prošlo porodními cestami a dostalo se do kontaktu s přirozenou mikroflórou, která se zde nachází,“ říká doc. Horáková. Děti maminek s RS se rodí bez vývojových vad a se stejnou porodní váhou jako děti zdravých žen.

Riziko přenosu RS z matky na dítě je relativně malé a ve srovnání se zdravou populací pouze mírně zvýšené. Rozhodně však podle lékařů není důvodem, aby lidé s RS neměli děti. „Pacienti a jejich děti by neměli kouřit, už od dětství je u nich třeba dbát zvýšeného přísunu vitaminu D,“ dodala doc. Horáková. Česká republika patří k zemím s vysokým výskytem roztroušené

sklerózy, ročně odhadem přibude 700 nových pacientů. ReMuS nyní sleduje více než 13 000 pacientů.

Přes 80 % nemocných vedených v registru užívá biologickou léčbu (10 666), část jich moderní léčbu nemá (2337). Registr pomůže lékařům do budoucna lépe určit, pro koho je jaká léčba vhodná. Komu dát hned zpočátku agresivní léčbu a komu pomůže později, nebo ji třeba vůbec nebude potřebovat.

K personalizované léčbě je třeba i nadále zlepšovat monitoraci pacientů, zejména pomocí nových kvantitativních klinických a magnetickorezonančních testů. Novinkou, která zatím není zcela ověřena a v českém prostředí není dostupná, je měření hladiny neurofilament. Jde o strukturální bílkoviny, které se uvolňují do krve při poškození nervových buněk. „Čím vyšší je tato bílkovina, tím agresivnější průběh nemoc má – toto doprovodné vyšetření by nám pomohlo sledovat průběh a účinek léčby,“ popisuje doc. Horáková.

23

z konferencí

florence 4/18

nenechte si ujít

navštívili jsme Praha 7.–8. června 2018

Brno 19. září 2018

Vii. kongres perioperačních sester s mezinárodní účastí

efektivní hojení ran specifika vzniku a cíle léčby ran u onkologických pacientů

Ostrava 19. června 2018

efektivní hojení ran specifika vzniku a cíle léčby ran u onkologických pacientů

Praha 17. října 2018

celostátní odborná konference „léky, potraviny a naše zdraví“

Bližší informace o akcích naleznete na www.florence.cz v rubrice Kalendář

Efektivní hojení ran redakce Florence

Ohlédnutí za loňskými semináři zaměřenými na prevenci dekubitů a postřehy z aktuálního ročníku zaměřeného na specifika a cíle léčby ran u onkologických pacientů.

26

polohovacích pomůcek kruhového a koblihového tvaru nebo využití profylaktického krytí, které svými biomechanickými vlastnostmi neeliminuje všechny místní příčiny vzniku dekubitů. U profylaktického krytí je totiž nutné, aby nejen rozkládalo tlak

Mimo vzdělání v problematice měly semináře i další cíl: zjistit přínos nových informací pro sestry a možnost jejich aplikace do každodenní ošetřovatelské praxe. a snižovalo tření a střižné síly, ale aby také bylo schopno udržet optimální mikroklima pokožky a bylo možné bez problémů pravidelně kontrolovat pokožku. Nejen z praxe, ale i z doporučení odborných společností již víme, že nevhodně zvolený typ profylaktického krytí spíše

naopak napomáhá k vytvoření dekubitů nebo i jiných kožních lézí, jako jsou kožní trhliny (při využití krytí s tradičním lepidlem), případně macerace pokožky (vinou neprodyšného krytí). Četnost odpovědí sester v oblasti chybných intervencí byla až alarmující. Z celkového počtu 211 sester uvedlo chybné intervence v ošetřovatelské praxi 125 sester, což představuje 57 %. Schopnost identifikace těchto chyb je tak jedním z hlavních benefitů, které tyto semináře účastnicím přinesly, protože v praxi při předání informací může mít tato skutečnost klíčový vliv na snížení výskytu dekubitů na jednotlivých pracovištích. Pro 205 sester pak byly nové informace přínosné a pro 132 přímo

využitelné v praxi. V kontextu získaných informací je zřejmé, že pokračování v kvalitní edukaci je jednou z klíčových oblastí v prevenci dekubitů. Je však velmi důležité klást důraz především na kvalitu a správnost předávaných informací, které by měly být v souladu s medicínou založenou na důkazech (EBM).

Bohužel na mnoha odborných konferencích, a to i na mezinárodní úrovni totiž stále zaznívají již přežitá doporučení, která jsou pro pacienty spíše rizikem než pomocí.

Na základě požadavků sester, které se účastnily loňských seminářů, jsme v letošním roce zařadili nové téma, a to specifika a cíle léčby ran u onkologických pacientů. Seminář neza-

fota: profimedia, redakce Florence, www.mammahelp.cz

L

oňský ročník seminářů Florence byl zacílený na jeden z aktuálně nejpalčivějších problémů ošetřovatelství, a sice na léčbu a prevenci dekubitů. O tom, jak závažné téma dekubity jsou, svědčí i fakt, že jsou již od roku 2015 zařazeny mezi tzv. národně bezpečnostní cíle Ministerstva zdravotnictví ČR. Mimo samotné vzdělání v problematice měly semináře i další cíl: zjistit přínos nových informací pro sestry a možnost jejich aplikace do každodenní ošetřovatelské praxe. Zároveň nás také zajímalo riziko nastavení chybných ošetřovatelských intervencí, které mohou spíše podpořit vznik dekubitálního vředu. V současné době jsou totiž některé intervence stále hojně používané, přestože jsou již v přímém rozporu s nejnovějšími vědeckými poznatky a doporučeními odborných společností.

To se týká například masírování a tření predilekčních míst u pacientů v riziku vzniku dekubitů, použití termoforů, nevhodných

z konferencí

hrnuje pouze doporučení pro prosté ošetřování již vzniklých onkologických ran, ale výrazná část je věnována především prevenci jejich vzniku, ať už se jedná o extravazaci, postradiační reakce, SSI či dekubity. Léčba onkologických pacientů v posledních letech udělala výrazný krok kupředu, takže se v současné době daří dostat do remise cca ­60–70 % dospělých a až 85 % dětí. Míra přežití i následné kvality života pacientů po onkologické léčbě je přímo závislá na stadiu záchytu onemocnění a závažnosti komplikací v průběhu léčby. Režimovými opatřeními, optimální péčí a zdravotními pro-

středky již v současnosti umíme nejen snížit výskyt dekubitů, ale lze eliminovat i některé vedlejší projevy onkologické léčby. Například u postradiačních ­reakcí se vhodně zvolenými preventivními prostředky daří snížit jejich výskyt až o 92 %. Výrazně se tak zvyšuje kvalita života těchto pacientů. A vzhledem k tomu, že mezi nejčastěji se vyskytující onkologickou diagnózu patří nádory prsu, je do semináře zařazen i blok s MammaHelp centrem, díky kterému se mimo představení práce centra sdružujícího ženy s rakovinou prsu posluchači dozvědí i zajímavé informace o právě probíhajících projektech.

Péče o rány u onkologických pacientů není vůbec jednoduchá a v mnoha případech není primární cíl této péče vyhojení rány, ale především zkvalitnění života pacientů. Pro mnoho z nich je hlavním problémem zápach, který lze při využití optimálních postupů a materiálů eliminovat, stejně jako maceraci nebo infekci v ráně. V jiných případech zas metastatické rány ohrožují pacienta intenzivním krvácením. Pro komplikovanost těchto defektů je o to důležitější multioborový přístup a spolupráce především s onkologem a chirurgem. Seminář s tematikou onkologických ran by tedy měl nejen přispět

ke kvalitnější péči o pacienty, ale především k prohloubení znalostí sester v této problematice. Ošetřování ran u onkologicky nemocných totiž vyžaduje erudici, znalost postupů a materiálů a také citlivý a empatický přístup. Závěrem bych ráda poděkovala všem sestrám, které si dokážou i při velmi náročném povolání najít čas na zvyšování úrovně svých znalostí, která přímo souvisí s kvalitou ošetřovatelské péče.

Další zastávkou hojení onkologických ran byla Ostrava redakce Florence

Cyklus seminářů pořádaných naší redakcí zavítal 19. června do Moravskoslezského kraje. Díky Mgr. Janě Dvořákové z NCO NZO, Brno, která je lektorkou certifikovaného kurzu hojení ran, měli účastníci možnost nejen seznámit se se specifiky hojení ran u onkologických pacientů, ale také si vlastníma rukama osahat některé typy moderních krytí a přesvědčit se tak o jejich vlastnostech.

J

en pro porovnání z přednášky Mgr. Dvořákové: Klasický převazový materiál v praxi provázejí, zejména u ošetřování specifických ran (velký rozsah defektu, infekce, rány v souvislosti s nádorem nebo jeho léčbou...), určité problémy – krvácení z defektu, trauma a bolest v ráně, přilepení krytí do rány, agresivní lepidla poškozující kůži, strhávání epidermálních buněk a bolest při snímání krytí či macerace okolí rány.

Moderní materiály minimalizují bolesti a trauma při převazu, protože nepřilnou k vlhkému lůžku rány, eliminují strhávání pokožky a brání maceraci. Některé inaktivují širokou škálu patogenů včetně MRSA a lze je zastřihovat do tvaru defektu.

Výhodou vlhkého hojení ran s moderními materiály je zvýšení komfortu pro nemocného,

nižší frekvence převazů a jejich menší bolestivost, a také snížení traumatizace povrchové kůže a granulující tkáně.

Nevýhoda je snad jen vyšší vstupní cena používaného materiálu – i když i ta může být relativní. Existují tuzemské analýzy s daty o tom, že v průběhu péče o ránu může být (díky nižší frekvenci převazů a minimalizaci komplikací) celková cena při užití měkkých silikonů až o 46 % nižší než při užití klasických „levnějších“ prostředků (gázy, obinadel aj.).

Redakce Florence děkuje za podporu a partnerství cyklu certifikovaných seminářů Efektivní hojení ran společnosti Mölnlycke Health Care.

Další semináře se uskuteční 19. září v Brně a 16. října v Liberci. Registrace je možná on-line na stránkách www.centram.cz.

Mgr. Jana Dvořáková

Odkazy, které pomáhají i zachraňují Součástí semináře byla i prezentace Bc. Ivany Chvojkové, koordinátorky Mamma HELP centra Plzeň, která představila několik originálních projektů prevence rakoviny (nejen) prsu i pomoci nemocným a jejich rodinám.

Udělej uzel Uzel na kapesníku znamená, že nemáme na něco zapomenout. Internetovou uzlíkovou kampaní #udelejuzel připomenete těm, na kterých vám záleží, že prevence je to nejdůležitější, jak nedat rakovině prsu náskok.

I am a Breastman Ruce (i oči) mužů mohou zachraňovat ženská prsa! Správný Breastman ví, jak se své partnerky v intimních chvílích dotýkat a čeho si všímat... Jsou to často právě muži, díky kterým ženy přicházejí včas na vyšetření, které jim může zachránit nejen prs, ale hlavně život.

Říct to dětem Cílem tohoto projektu je usnadnit onkologickým pacientkám – maminkám, a také jejich partnerům, komunikaci s dětmi v období po sdělení vážné diagnózy i v dalším průběhu nemoci.

Holky, už mi zase chutná Motto projektu je výzvou pro pacientky s rakovinou prsu, kterým chemoterapie vzala chuť k jídlu – což s sebou nenese jenom váhový úbytek, ale i psychickou a emoční nepohodu. Většina si nakonec ten svůj recept našla a na stránkách uzmizasechutna.cz se o něj může podělit s ostatními.

Vše o těchto i dalších projektech najdete na stránkách www.mammahelp.cz/projekty.

27

historie

florence 4/18

Dětská sestra v proměnách času Souhrn:

Klíčová slova:

Profese dětské sestry se formulovala během posledních sto let. Na sestry pracující v oboru pediatrie jsou kladeny velké požadavky z hlediska znalostí, dovedností, ale především v oblasti lidských kvalit. A to na všech úrovních práce. V nemocnicích, v primárních ordinacích pro děti a dorost, v dětských léčebnách, stacionářích, kojeneckých ústavech, dětských domovech a ústavech sociální péče. Náplně práce se v jednotlivých úsecích liší a jsou velmi specifické, je nutná specifická erudice dětských sester dle úseku práce. Cílem textu je nastínit historii profese dětské sestry včetně vzdělávání. historie, ošetřovatelská péče, dětská sestra, vzdělávání sester

Paediatric nurse in the transformation of time

Keywords:

The profession of paediatric nurse has been formulated over the last hundred years. Nurses working in the field of pediatrics are subject to great requirements in terms of knowledge, skills, but above all in the field of human qualities.

And at all levels of work. In hospitals, primary surgeries for children and adolescents, children‘s institutions, health care institutions, infant institutions, children‘s homes and social care institutions. The job descriptions differ in the individual sections and are very specific, the specific erudition of nursing nurses is required by the department. The aim of the text is to outline the history of the nursing profession including education. history, nursing care, paediatric nurse, nursing education

Mgr. Pavla Kordulová, Ústav teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK

Úvod Péče o děti nese svá rizika a specifika, a proto je nutné vzdělávat dětské sestry. Na druhou stranu netaktní jednání ze strany nelékařského personálu vůči dětem může mít za následek psychické trauma. Profese dětské sestry se objevuje již sto let v naší právní regulaci. Od roku 2004 není samostatným zdravotnickým povoláním, jelikož je regulována

32

v rámci specializace všeobecné ses­ try. Zákon č. 201/2017 Sb. přinese návrat dětské sestry do kvalifikačního vzdělávání. Dovoluji si uvést krátký přehled historie pediatrie a vzdělávání dětských sester. Následně i změnu právní regulace dětské sestry související se zákonem č. 201/2017 Sb., platnou od 1. 9. 2017.

Střípky z historie dětského lékařství Vždy jsme výsledkem předchozího vývoje a je nutné znát i historii. Péče o zdravé a nemocné děti má velmi dlouhou tradici. Poky-

ny kojícím matkám obsahují babylónské nápisy z období již před 2000 lety př. n. l. Ze staré Indie, z doby B ­ uddhovy, jsou zachovalé návody, jak léčit děti. Podrobnější popisy, např. o vypuzování cizopasníků, léčení záchvatů, jsou známy již od starých Řeků a Římanů, jak to dosvědčují spisy Hippokratovy, Galénovy, Aristotelovy a jiné. Léčbou dětí a jejich výchovou se také zabýval Avicenna (r. 983–1038) (Brachfeld, K; Černayová, E., 1980).

Poměrně málo zpráv o léčení dětí je ze středověku. Žádné dětské nemocnice v této době nebyly a ne-

fota: archiv

Summary:

historie

Za začátek dětského lékařství u nás je možno pokládat rok 1884, kdy byl MUDr. Bohdan Neureutter jmenován prvním profesorem dětského lékařství. mocné děti byly ošetřovány doma.

Pro děti odložené a nemanželské byly zřizovány nalezince. První byl založen v Miláně již v 8. století, u nás v Praze v roce 1600. Nacházel se ve Vlašské ulici na Malé Straně.

Práce v nalezincích s pozorováním nemocných dětí v domácnosti umožňovala získávat zkušenosti v léčení dětských chorob. První dětská nemocnice byla zřízena v roce 1802 v Paříži, v roce 1834 v Petrohradě. U nás v Praze byla první dětská nemocnice německá, založená v roce 1842. V průběhu 19. století se dětské lékařství rozvíjí poměrně rychle jako odvětví oddělené od vnitřního lékařství. Podnětem k práci byla vysoká kojenecká úmrtnost, a to mezi 20–30 % (Brachfeld, K; Čer­nayová, E., 1980).

Za začátek dětského lékařství u nás je možno pokládat rok 1884, kdy byl MUDr. Bohdan Neureutter jmenován prvním profesorem dětského lékařství. Jako klinika sloužil dům na rohu Kateřinské a Viniční ulice. Kojenci byli ošetřováni dále v nalezinci, pod dohledem porodníka, samostatná klinika pro kojence se oddělila až mnohem později. K otevření dětské kliniky došlo v roce 1891. K vystavění dětské nemocnice české dali podnět profesoři pražské univerzity, kteří v roce 1887 založili dobročinný spolek, jehož zásluhou byla vystavěna a v roce 1902 otevřena Česká dětská nemocnice. Stála na konci Sokolské ulice nad Nuselským údolím do r. 1970, kdy byla zbourána, a všechny kliniky byly přemístěny do nových budov v Motole. Již před první světovou válkou byly zakládány první poradny pro matky a děti v některých pražských čtvrtích a v roce 1917 bylo zříze­ no v Praze-Krči zvláštní oddělení Ochrany matek a dětí. V Bratislavě byla založena dětská nemocnice v roce 1853 a v roce 1919 otevřena dětská klinika. V roce 1922 přibyla dětská klinika v Brně. Dětská nemocnice německá byla v Brně již od roku 1846. Se zřizováním dětských klinik přibývalo i odborných dětských lékařů. Pražská I. dětská klinika, umístěná v budovách nalezince, vystavěných v letech 1896–1901,

byla v roce 1931 reorganizována.

V Praze-Krči byly pro II. dětskou kliniku zřízeny výzkumné ústavy a později bylo vybudováno oddělení pro tuberkulózní děti. V některých městech u nás a na Slovensku (Olomouc, Frýdek, Pardubice, Košice, Bytčica u Žiliny) byla dětská oddělení, další vývoj však byl zastaven německou okupací a válkou (Brachfeld, K; Černayová, E., 1980).

Po roce 1945 nastal značný rozvoj dětského lékařství a péče o dítě. Budovala se četná nová dětská oddělení, nejprve při větších nemocnicích, později i při okresních nemocnicích byla zřízena síť poraden, zřizovány kojenecké ústavy, ústavy pro chronická onemocnění, ozdravovny, jesle

a dětské domovy a zakládaly se výzkumné ústavy. Postupně se rozvíjely kliniky dětského lékařství na speciální – chirurgickou, ortopedickou, otorinolaryngologickou, infekční, neurologickou, psychiatrickou, stomatologickou, oční apod. Ve městech Plzeň, Hradec Králové, Olomouc, Brno, Bratislava, Martin a v Košicích vznikaly dětské kliniky. Nová dětská oddělení a velký rozvoj péče o dítě si žádal dostatek vzdělaných lékařů a dětských sester, proto byly při lékařských fakultách v Praze, Brně a Bratislavě zřízeny větve pro posluchače dětského lékařství. V Praze v roce 1953 byla založena samostatná speciální fakulta dětského lékařství. Lékaři jsou seznámeni se všeobecnou medicínou, ale zároveň důkladně vzděláváni v dětském lékařství (Brachfeld, K; Černayová, E., 1980).

Střípky z historie dětského ošetřovatelství Ošetřovatelská škola pro dětské sestry byla založena v roce 1922 při Nemocnici ochrany matek a dětí

DEN ZDRAVÍ

INZERCE

v Praze se STOBem již podvaadvacáté

Koná se v sobotu 20.10.2018 od 10.00 do 16.00 hod. v ZŠ Rakovského, Praha 4-Modřany

VSTUP ZDARMA

více informací na www.stob.cz 33

personální inzerce VOLNÁ MÍSTA ZDRAVOTNÍ SESTRA Hledáme milou a spolehlivou sestřičku do zavedené ortodontické ordinace na Praze 6.

Rádi zaučíme.

Nabízíme: příjemné prostředí, milý pracovní kolektiv a zajímavé pracovní ohodnocení.

Kontakt: tel.: +420 734 523 221, e-mail: ordinace@ortodoncie.net VŠEOBECNÁ SESTRA PRO LŮŽKOVÉ ODDĚLENÍ KLINICKÉHO ÚSEKU Ústav hematologie a krevní transfuze přijme všeobecnou sestru pro Lůžkové oddělení Klinického úseku.

Kvalifikační předpoklady: szŠ s praxí, VzŠ nebo VŠ (absolvování bc. nebo Mgr. studia ošetřovatelského směru), komunikační dovednosti, profesionalita, vstřícnost, zodpovědnost, občanská a morální bezúhonnost.

florence 4/18

Nabízíme: úvazek 1,0, nepřetržitý provoz, vysoce odbornou a zajímavou práci, zázemí špičkového pracoviště s mezinárodním certifikátem kvality péče, moderní pracovní prostředí, příjemný kolektiv, odpovídající platové ohodnocení, možnost dalšího vzdělávání a další zaměstnanecké benefity. nástup dle dohody Kontakt: náměstkyně Úseku pro ošetřovatelskou péči Mgr. L. Vylitová, DiS., tel.: 221 977 419, e-mail: lucie.vylitova@uhkt.cz VŠEOBECNÁ SESTRA PRO LŮŽKOVÉ ODDĚLENÍ KLINICKÉHO ÚSEKU – KANYLAČNÍ SESTRA Ústav hematologie a krevní transfuze přijme všeobecnou sestru na Lůžkové oddělení Klinického úseku (pro výkon práce kanylační sestry).

Kvalifikační předpoklady: szŠ s praxí, VzŠ nebo VŠ (absolvování bc. nebo Mgr. studia ošetřovatelského směru), sV v oboru onkologie výhodou, zkušenosti s péčí o cévní vstupy, komunikační dovednosti, profesionalita, vstřícnost, zodpovědnost, občanská a morální bezúhonnost.

Nabízíme: úvazek 1,0, jednosměnný provoz, volné víkendy, vysoce odbornou a zajímavou práci, zázemí špičkového pracoviště s mezinárodním certifikátem kvality péče, moderní pracovní prostředí, příjemný kolektiv, odpovídající platové ohodnocení, možnost dalšího vzdělávání a další zaměstnanecké benefity. nástup dle dohody.

Kontakt: náměstkyně Úseku pro ošetřovatelskou péči Mgr. L. Vylitová, DiS., tel.: 221 977 419, e-mail: lucie.vylitova@uhkt.cz

CHYBÍ VÁM LIDI?

pro zasílání své personální inzerce využijte naši e-mailovou adresu: radkova.inzerce@ambitmedia.cz

angličtina

Hormonal contraception Hormonal contraception prevents ovulation and conception. it is available in a variety of forms, such as tablets taken orally, subcutaneous implants, injections, patches, intrauterine devices (coils) or vaginal rings. There are two types of contraception for oral use – combined oral contraceptives and progestogen-only pills.

Patient: Good morning, nurse. i've come for an appointment.

Nurse: Good morning, Ms Joyce. can you please give me your Health insurance card?

Then you can take a seat.

Patient: i would like to start using hormonal contraception. could you please tell me how reliable it is?

Nurse: The doctor will explain it to you, but first, she will examine you to see whether hormonal contraception is suitable for you, and if it is, what type of hormonal contraception you should use.

Patient: i see. Ok. and what if it is not suitable for me?

Nurse: Hormonal contraception must not be prescribed to women who have a personal history of deep vein thrombosis or with a confirmed mutation in blood coagulation, causing an increase in blood clotting. it is also not suitable for women

who have breast, ovarian or uterine cancer, if these cancers are hormone related. additionally, it should not be given to women with uncontrolled high blood pressure, brittle (labile) diabetes, obese women, particularly smokers, or women over 35.

Patient: i don't suffer from any of these conditions, so it should be fine.

Nurse: i think so, too, but let's see what the doctor says. you are 19 years old, aren't you?

Patient: yes, and i don't smoke and i'm not obese.

Nurse: Very good. come on in, the doctor is expecting you. see what she says.

Patient: Ok, thank you.

Nurse: you are welcome.

SLOVNÍ ZÁSOBA: patch náplast; páska; záplata; skvrna; místo coil děložní tělísko, spirála; cívka; kotouč ring kroužek; kruh; prsten Health Insurance Card průkazka zdravotního pojištění reliable spolehlivý, důvěryhodný; seriózní whether zda, jestli suitable vhodný, vyhovující; přiměřený, adekvátní; způsobilý blood clotting krevní sraženina hormone related související, závislý na hormonech

inzerce

Váš profesionální partner pro odborné

medicínské překlady a tlumočení

• Odborné překlady • Grafické zpracování překladů • Lokalizace software a www stránek • Tlumočení • Multimediální služby [ T ] + 420 384 361 300 [ M ] + 420 777 333 637 [ E ] info@traductera.com www.traductera.cz

www.florence.cz / adresa redakce: klicperova 604/8, 150 00 praha 5, florence.redakce@ambitmedia.cz, tel.: +420 222 352 578 / Šéfredaktorka: Mgr. kristýna čillíková, e-mail: kristyna.cillikova@ambitmedia.cz, externí redaktorka: Mgr. Helena Michálková, ph.d. / redakční rada: phdr. Martina Šochmanová, Mba, předsedkyně, Mgr. Hana svobodová, ph.d., Mgr. lenka Gutová, Mba, Mgr. Galina Vavrušková, bc. Vladěna Homolková, Mgr. tamara starnovská, Mgr. Helena Michálková, ph.d., rndr. romana Mrázová, ph.d. / Grafická úprava: Josef Gabriel, karel zahradník / Vydavatel: ambit Media, a. s., www.ambitmedia.cz / ředitel vydavatelství: Martin kula / Šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan kulhavý, e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz / Marketing: Marta Hladíková, tel.: +420 222 352 575, Oranžová: m CMYK 0-72-100-0 Oranžová: PMS 021 pavel doležal, gsm.: +420 602 632 349, Šedá: CMYK 0-0-0-75 e-mail: arta.hladikova@ambitmedia.cz / Obchod: e-mail: pavel.dolezal@ambitmedia.cz, antonín přibyl, gsm.: +420 603 340 384, Šedá: CMYK 0-0-0-75 Šedá: PMS 7545 e-mail: antonin.pribyl@ambitmedia.cz, zdenka Váňová, gsm.: +420 720 026 054, e-mail: zdenka.vanova@ambitmedia.cz / personální inzerce: Štěpánka korbová, tel.: + 420 737 178 313, e-mail: stepanka.korbova@ambitmedia.cz / tisk: aHOMi, s. r. o., U louže 579, 250 67 klecany / předplatné: ambit Media, a. s., tel.: +420 222 352 584, e-mail: predplatne@ambitmedia.cz, www.centram.cz / distribuce: postservis praha a Mediaprint-kapa pressegrosso, a.s. / cena výtisku: 60 kč, roční předplatné: 350 kč / 20 eur / časopis vychází 6krát ročně / registrace: Mk čr-e 16134, issn 1801-464X / přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. nevyžádané příspěvky se nevracejí. redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. / copyright © ambit Media, a. s., 2018

36

Stop dekubitům!

Vyzkoušejte matrace LINET

OITP SET ŮM KUB D

Dekubity ohrožují pacienty v celém spektru nemocniční péče. Využijte v boji proti nim aktivní matrace LINET a spolehněte se na inovativní technologie a kvalitu.

VIRTUOSO® Nulový tlak jako nejlepší cesta

Air2Care Variabilita a vysoký komfort

Clinicare 100 HF Výhody aktivní a pasivní matrace v jednom

obchodcr@linet.cz | www.linet.cz

PROFESIONALITA A PRESTIŽ

Vyzkoušejte oděvy Cadenza a vytvořte si svůj profesní styl.

Nakupujte snadno a rychle Prodejna Cadenza Myslíkova 31, Praha 1 E-shop Cadenza www.cadenza.cz Zelená linka 800 148 830

WWW.CADENZA.CZ