Florence 4-14

4/14

florence duben 2014 / ročník X 60 Kč, 2,90 € / www.florence.cz

Odborn ý č a sopis pro oše t řovat el s t ví a os tat ní zdr avot nick é prof e se

s. 8 / Rozhovor

s. 12 / Odborné téma

s. 28 / Výzkumné sdělení

s. 38 / Z konferencí

Život s rozštěpem se změnil.

Medicína pokročila a pacienti mají přístup k potřebným informacím

Péče o dětský chrup

Fluktuace sester ve zdravotnických zařízeních

INSPO 2014 letos přilákalo stovky návštěvníků

časopis obsahuje recenzované články

Odborné téma

Stomatologie

1

editorial florence 4/14

Nemusíte si čistit všechny zuby. Stačí jen ty, které chcete zachovat (Neznámý autor)

Ž

ralok zuby má jak nože a z těch zubů čiší strach… zpívá se v písni Mackie Messer ze hry Žebrácká opera anglického básníka a dramatika Johna gaye, kterou do češtiny převedl Jiří suchý a kterou nazpíval mj. i Miloš kopecký. Málokdo však už ví, že jako žralok má zuby i člověk. Ovšem nikoli co se týče ostrosti, ale tvrdosti. podle německých vědců má totiž člověk stejnou robustnost zubů jako žralok. a to není jediná zajímavost, která se k lidskému chrupu váže. zubní sklovina je například nejtvrdší tkáň v lidském organismu a také jediná část lidského organismu, která není schopná regenerace. ačkoli většina z nás má stejný počet zubů – 32, nikdo je nemá stejné. Otisk zubů je u každého člověka tak jedinečný, že stejně jako otisky prstů může pomoci v identifikaci neznámého člověka, např. oběti trestného činu, nebo dopadení pachatele. každý máme v ústní dutině 300 až 400 druhů bakterií, přičemž mnohé z nich vědci ještě ani neznají. většina z nich nám pomáhá, zbylá menšina naopak škodí. snahy udržet zuby zdravé nebo nahradit ty poškozené se objevují v historii dlouho před vynálezem zubního kartáčku. k mechanické očistě sloužily lidem např. tzv. žvýkací klacíky, vypořádat se s absencí či nefunkčností chrupu se lidé snažili už od pravěku. první prokázaný mechanický zásah do dutiny ústní se datuje do 3. tisíciletí př. n. l. – v egyptské pyramidě byly objeveny dvě lidské stoličky spojené zlatým drátkem. vynález můstku je připisován etruskům, kteří již v 7. století př. n. l. dosáhli mistrovství při zpracování vzácných kovů a umělé zuby také vyřezávali ze zubů různých savců. nahrazovat zuby jinými se pokoušeli lidé i v 19. století n. l. například v anglii byly zuby běžně nabízeny na tržištích, protože zubní lékaři si zvykli vyrábět zubní náhrady právě z lidských zubů. tuto možnost, jak si vydělat, využívali zejména chudí lidé. největšími zdroji však zůstávala bitevní pole, na mrtvých vydělávali i vykradači hrobů. nejcennější byl kompletní chrup nebo sada zubů sobě podobných. zuby mají kromě své primární funkce i funkci estetickou. a zatímco trendem moderní doby je mít zuby bílé jako perličky, japonské ženy provozovaly v období Heian (794–1185 n. l.) obyčej zvaný ohaguro – černění zubů. zuby si při něm černily pomocí drceného železa a bylinek. vrstva této směsi měla chránit chrup před kazem a zubním kamenem. tento zvyk se v Japonsku udržel mezi vdanými ženami až do konce období Meidži (1868–1912) a dodnes ho provozují některé gejši v kjótu. další „ozdobou“, která se dnes dá na zubech vytvořit, je kromě vsazování drahých kamenů, což dělali už Mayové před 2500 lety, i tetování. na speciální korunce tak můžete na ostatní cenit např. obrázek svého oblíbeného zpěváka nebo zvířátka. zajímá-li vás však více zdraví zubů, přečtěte si následující stránky tohoto dubnového čísla časopisu florence. Odborné téma jsme tentokrát věnovali stomatologii, a tak se v něm dozvíte kromě novinky v bělení zubů od společnosti philips i například o tom, jak by měla vypadat péče o dětské zuby, jak jsou na tom děti s dentální hygienou či jak se starat o chrup hospitalizovaných pacientů. nechybějí samozřejmě ani recenzované články, rozhovor, články z praxe či další díl našeho seriálu věnovaného novému občanskému zákoníku. přeji vám hezké čtení.

Magda Hettnerová, šéfredaktorka magda.hettnerova@ambitmedia.cz

florence Hledáte konkrétní článek?

K bleskové orientaci vám pomohou naše webové stránky www.florence.cz.

Najdete tu i rejstříky všech vydaných čísel.

Více odborných článků najdete na webu v rubrice Florence +

Florence je také na facebooku.

Přidejte se k nám!

obsah

2

florence 4/14

téma čísla

stomatologie

1 / editorial 3 / seriál / právo nový občanský zákoník ii: Osobnost a její ochrana 6 / public relation bělejší zuby? Jde to. za jednu hodinu i o šest odstínů 7 / personální inzerce 8 / Rozhovor s Hanou Hlavínovou Malykovou Život s rozštěpem se změnil.

Medicína pokročila a pacienti mají přístup k potřebným informacím

Historie stomatologie sahá daleko do minulosti. nejstarší lidské pozůstatky z doby před 25 tisíci let již dokumentují výskyt zubního kazu. první psaný dokument o ústních chorobách pak pochází z roku 5000 př. n. l.

12

Odborné téma

Stomatologie 12 / péče o dětský chrup 15 / péče o dutinu ústní u nemocného během hospitalizace v nemocnici 18 / Ošetřovatelská péče v dentální implantologii 21 / nové knihy 22 / problematika dentální hygieny v dětské populaci

z dalšího obsahu

bělejší zuby? Jde to. za jednu hodinu i o šest odstínů

recenzované články

6

Výzkumné sdělení 25 / riziko institucionalizace hospitalizovaných seniorů Výzkumné sdělení 28 / fluktuace sester ve zdravotnických zařízeních Přehledová studie 32 / využitie meracích a hodnotiacich nástrojov v starostlivosti o pacientov po cievnej mozgovej príhode

8 Rozhovor s Hanou Hlavínovou Malykovou Život s rozštěpem se změnil. Medicína pokročila a pacienti mají přístup k potřebným informacím

praxe

36 / bezpečí pacientů na psychiatrii

36 bezpečí pacientů

zprávy našich partnerů / z konferencí

na psychiatrii

42

www.florence.cz Ročník X., číslo 4, duben 2014 Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 3. 2014 Foto na titulní straně: Profimedia

servis

fota: profimedia a philips

Historie průmyslová revoluce a rozvoj měst s sebou přinesly i bídu a smrt tisíců lidí

38 / inspO 2014 letos přilákalo stovky návštěvníků 40 / Ošetřovatelství napříč kontinenty láká. pro velký úspěch čeká konferenci repríza

41 / další ročník soutěže batist nej sestřička byl vyhlášen 41 / Myslete na své ledviny – začněte den sklenicí vody 42 / Historie průmyslová revoluce a rozvoj měst s sebou přinesly i bídu a smrt tisíců lidí 44 / lekce angličtiny

3

seriál / právo text: Mgr. et Mgr. Eva Prošková, Ústav veřejného zdravotnictví a zdravotnického práva, 1. lékařská fakulta UK

Nový občanský zákoník II: Osobnost a její ochrana

Jedním ze základních principů nejen právního státu, ale i nového občanského zákoníku je ochrana důstojnosti a svobody člověka.

Veškerá ustanovení zákona je proto nutné vykládat v souladu s jeho principy, tedy i s požadavkem ochrany svobodného člověka jako nejvyšší hodnoty soukromého práva.

P

odstatou pojmu lidské důstojnosti je přirozená, nezadatelná a nezcizitelná povaha lidské bytosti jako člověka, který musí být vždy subjektem, nikoli objektem jednání a zájmů druhých.

Podstatou svobody člověka je úcta k jeho autonomii, tedy odmítnutí jakýchkoli snah o objektivizaci cizího štěstí. Tato svoboda není neomezitelná, její hranice tvoří svoboda druhých lidí. Působit druhým lidem újmu je dovoleno pouze v případě, kdy to nebude bezdůvodné, tedy když nastane některá z okolností vylučujících protiprávnost.

Pojem osoby Občanský zákoník je zákonem, který má primárně upravovat osobní stav osob (§ 9), jiné právní předpisy lze pro úpravu osobního stavu osob použít pouze podpůrně. To však neznamená, že by se úprava statusových otázek nemohla mimo občanský zákoník ocitnout – občanský zákoník není předpisem větší právní síly než např. zákon o zdravotních službách; toto ustanovení tak vyjadřuje spíše přání či závazek zákonodárce. Ostatně i v současné době občanský zákoník nezahrnuje přes původní úmysl předkladatele institut registrovaného partnerství, jenž tak zůstává v samostatné právní úpravě.

Zdravotnické problematiky se dotýká zejména úprava způsobilosti k právům a povinnostem (svéprávnosti a jejího omezení), například pro posouzení schopnosti platně souhlasit s poskytovanou zdravotní péčí, úprava osobnostních

práv, zejména právo na zdraví, život, čest, důstojnost, soukromí, jimiž se budeme dále zabývat v rámci odpovědnosti za škodu v posledním dílu této série, a práva rodinná, včetně stanovení, které osoby jsou považovány za osoby blízké, což má vliv např. na nahlížení do zdravotnické dokumentace, poskytování informací, v některých případech dokonce i na rozhodování namísto pacienta. Vlivem nového občanského zákoníku na problematiku informovaného souhlasu se budeme zabývat ve čtvrté části této série.

Přirozená práva spojená s osobností člověka nelze zcizit a nelze se jich vzdát.

Nepřihlíží se ani k omezení těchto práv v míře odporující zákonu, dobrým mravům nebo veřejnému pořádku. Nelze se tedy platně vzdát např. práva na informovaný souhlas, ev. na jeho odejmutí (revers), nelze souhlasit s provedením výkonu, který primárně směřuje k poškození zdraví, či dokonce k usmrcení jinou osobou. Viz též úpravu okolností vylučujících protiprávnost v zákoně č. 40/2009 Sb., trestním zákoníku: „S výjimkou případů svolení k lékařským zákrokům, které jsou v době činu v souladu s právním řádem a poznatky lékařské vědy a praxe, nelze za svolení podle odstavce 1 považovat souhlas k ublížení na zdraví nebo usmrcení.“ (§ 30 odst. 3) „Nejde o přípustné riziko, jestliže taková činnost ohrozí život nebo zdraví člověka, aniž by jím byl dán k ní v souladu s jiným právním předpisem souhlas, nebo výsledek, k němuž směřuje, zcela zřejmě neodpovídá míře rizika, ane-

bo provádění této činnosti zřejmě odporuje požadavkům jiného právního předpisu, veřejnému zájmu, zásadám lidskosti nebo se příčí dobrým mravům.“ (§ 31 odst. 2) Takové jednání, které by vedlo k porušení uvedených zákazů, by nebylo právním jednáním, bylo by jednáním jen zdánlivým, bez jakékoli právní relevance.

Práva či povinnosti může mít a vykonávat pouze osoba, které občanský zákoník tak jako dosud dělí na osoby fyzické a právnické. Způsobilost mít práva a povinnosti, tedy dřívější právní subjektivitu, nyní občanský zákoník nazývá právní osobností. Osobou ve smyslu práva je tedy pouze taková entita, která má právní osobnost. Způsobilost taková práva či povinnosti nabývat vlastním právním jednáním, tedy právně jednat (dřívější způsobilost k právním úkonům), je nyní nazývána staronovým pojmem svéprávnost.

Vznik a zánik osoby Člověk má právní osobnost od narození až do smrti. Prvním předpokladem pro vznik právní osobnosti tedy je, že se narodí živý. To nemusí být vždy jasné, proto právní řád již tradičně definuje známky živě narozeného dítěte, byť tak nyní činí pouze v rámci stanovení náležitostí Listu o prohlídce mrtvého vyhláškou č. 297/2012 Sb.: „Za narození živého dítěte se považuje úplné vypuzení nebo vynětí plodu z těla matčina, bez ohledu na délku trvání těhotenství, jestliže plod po narození dýchá nebo projevuje alespoň

8

florence 4/14

rozhovor s Hanou Hlavínovou Malykovou Ptala se: Magda Hettnerová, redakce Florence, foto: archiv Hany Hlavínové Malykové

Život s rozštěpem se změnil.

Medicína pokročila a pacienti mají přístup k potřebným informacím

Rozštěpové vady obličeje jsou nejčastější vývojovou vadou hlavy a krku. Incidence rozštěpů rtu, alveolu a/nebo patra se u nás pohybuje kolem dlouhodobého průměru 1,7 na tisíc porodů. Rozštěpové vady vyžadují komplexní a dlouhodobou léčbu a multioborovou spolupráci pediatra, plastického chirurga, ortodontisty, foniatra, logopeda, psychologa, otolaryngologa, genetika, stomatologa, antropologa a někdy i sociálního pracovníka. Protože tyto vady výrazně ovlivňují vzhled obličeje, mohou v důsledku ovlivňovat i psychiku postiženého.

Vznik těchto vad je podmíněn multifaktoriálně s nemalým podílem dědičnosti. Jak vypadá život s rozštěpem, ví i Ing. Hana Hlavínová Malyková, v jejíž rodině se obličejová rozštěpová vada vyskytla opakovaně tři generace po sobě.

U koho se objevila rozštěpová vada poprvé?

U mojí maminky, která se narodila počátkem 50. let minulého století, tedy v době, kdy se k lidem s viditelnou odlišností nepřistupovalo moc přívětivě. Takže si dovedete představit, jaký to tenkrát musel být šok. Já jsem se narodila o více než pětadvacet let později. Možnost ultrazvukové diagnostiky ještě nebyla, ale tenkrát se udávala pravděpodobnost přenosu této vady z rodiče na přímého potomka jen asi dvě nebo tři procenta. Pro maminku pak bylo velké zklamání, když i já jsem se narodila s touto vadou.

Jaký typ rozštěpu máte?

Celkový levostranný. Mám rozštěp rtu, patra a čelisti.

Na první pohled to ale moc vidět není…

Kdo ví, o co jde, ten to pozná hned. Ale jinak jsem se setkávala v životě spíš s reakcemi typu: co jsi to měla za vážný úraz, že máš na obličeji takovou jizvu?

A podobně. V době, kdy jsem byla malá, ještě moc povědomost o této vadě mezi lidmi nebyla. Ono existuje hodně forem obličejových rozštěpových vad. Pokud se bavíme o typických rozštěpech, tak je to od kosmetických vad, jako je třeba jen náznak rozštěpu, až po celkové, ať už jednostranné rozštěpy, nebo rozštěpy oboustranné, které zasáhnou nejen čelist, ale i celé patro, což má pak vliv nejen na vývoj řeči, ale i sluchu. Takovéto vady pak vedou k problémům v komunikaci, a to nejen verbální, ale někdy kvůli poškozené mimice i v té neverbální.

Jaké operace jste podstoupila?

Poprvé jsem byla operována, když mi bylo sedm měsíců. Tehdy mi sešili ret a sňali nadbytečný článek palce na levé ruce, protože jsem jako přidruženou vadu měla ještě tzv. malformaci levého palce. Za rok a půl mi tu jizvu na palci ještě jednou upravovali, takže do dvou let jsem byla dvakrát hospitalizovaná.

A to tehdy znamenalo bez přítomnosti rodičů. Když mi bylo pět let, podstoupila jsem operaci patra. Tenkrát ještě nebyly operační postupy tak sofistikované jako dnes, takže se tato operace oproti ­dnešku dělala až v pozdějším věku, protože pokud by mi patro jednoduše sešili už po narození nebo kolem jednoho roku věku, panovala oprávněná obava, že by se mi horní čelist nemusela dobře vyvíjet. Bohužel to, že se patro uzavíralo

9

Hana Hlavínová Malyková se svou dcerou Martinou

až později, mělo zase negativní vliv na vývoj řeči.

Jak to?

Když nemáte řádně uzavřený patrohltanový uzávěr, nemůžete vyslovovat některé souhlásky. Typická řeč rozštěpového dítěte nebo člověka s rozštěpem patra, který nepodstoupil operaci, je, že například místo slova „kočička“ řekne jen „o-i-a“. Což má za následek, že si lidé myslí, že je zároveň mentálně zaostalý. Z tohoto důvodu byli v dávné v minulosti lidé s rozštěpovými vadami stigmatizováni, pokud vůbec přežili, a odsouváni na okraj společnosti. Ani za minulého režimu to nebylo jednoduché.

Je to tedy nejen zdravotní, ale i sociální problém…

Ano. S tím, jaké jsou dnes medicínské možnosti, vnímám tuto vadu primárně jako sociální problém, ale i to se dneska ve srovnání s minulostí hodně změnilo k lepšímu.

Měla jste s tím vy jako malá problémy například ve škole? Často jsem kvůli tomu byla středem pozornosti nejen ve škole, ale už v mateřské školce, kam jsem nastoupila až v šesti letech. Krátce nato, co mi v pěti letech bylo uzavřeno patro, se mohlo začít s aktivní ortodontickou léčbou, která se tehdy zaváděla, až když se začal prořezávat druhý chrup. Dnes už se běžně pracuje i s mléčným chrupem, což se za mne v podstatě nedělalo. Ale už během mého dospívání se ortodontická léčba zdokonalovala. Od zhruba pěti, šesti let

jsem používala snímací aparátek. Když se mi dvojka nahoře začala prořezávat z poloviny patra, rozhodli na ortodoncii, že je potřeba okamžitě mi vytrhat všechny přední mléčné zuby, aby aparátek mohl tlačit na tu dvojku tak, aby se dostala dopředu. Při rozštěpových vadách se totiž občas stává, že se zuby začnou prořezávat z patra. Ortodontická léčba zároveň pomáhá s vývojem čelisti, nejde tedy jen čistě o estetické rovnání zubů.

Jak? Dřív, když ještě nebyla léčba na takové úrovni, se stávalo, že bylo třeba v dospělém věku přistoupit ke korekci spodní čelisti, protože ti pacienti vypadali jako Rudolf II., měli nápadně předsunutou spodní čelist. Moje maminka tento zákrok ještě potřebovala, já už naštěstí ne.

12

foto: profimedia

→ péče o dětský chrup → péče o dÚ u nemocného během hospitalizace v nemocnici → Ošetřovatelská péče v dentální implantologii → problematika dentální hygieny v dětské populaci

odborné téma stomatologie

Péče o dětský chrup zubní kaz je nejrozšířenější onemocnění na světě, poškozující tvrdé zubní tkáně chrupu stálého, smíšeného i dočasného. bakterie podílející se na vzniku zubního kazu fermentují jednoduché cukry obsažené např. v sladkých nápojích, medu apod. za vzniku organických kyselin. vznik kazu je spojen s dlouhodobou nerovnováhou v dutině ústní, kdy demineralizace těmito organickými kyselinami, jež vytvářejí bakterie zubního plaku ze sacharidových složek potravy, převažuje nad remineralizací, kterou podporuje slina. celý proces vede k opakovanému poklesu pH v dutině ústní a k ireverzibilní ztrátě tvrdých zubních tkání (Millerova chemicko-parazitární teorie vzniku zubního kazu, 1889).

P

o každém jídle se na zubech usazuje zubní plak, což je pevně lpící, strukturovaný, vysoce organizovaný nažloutlý zubní povlak obsahující cca 108 mikroorganismů v 1 mg (Markovská, Ďurovič, 1991). vyzrálý plak se širokou škálou bakteriálních druhů vzniká již po 24 hodinách a není-li odstraněn, podílí se na vzniku zubního kazu a onemocnění parodontu. z výše uvedeného vyplývají základní faktory ovlivňující vznik zubního kazu, ke kterým patří čas (nutný pro tvorbu vyzrálého zubního plaku), cukry (monosacharidy, disacharidy i škroby pro metabolismus bakterií), bakterie zubního plaku (za iniciaci zubního kazu jsou zodpovědné streptokoky, za progresi onemocnění především aktinomycety a laktobacily) a tvrdé zubní tkáně. základní obranou proti zubnímu kazu je postnatální prevence, která zahrnuje podle stanoviska českých odborných pediatrických a stomatologických společností pravidelné a účinné čištění zubů, omezení frekvence příjmu sacharidů ve výživě a následně i aplikaci fluoridových pro-

středků (tzv. preventivní triáda). k těmto preventivním opatřením patří také pravidelná návštěva zubního lékaře, a to každých šest měsíců (broukal, 2010).

Prenatální prevence Již v době těhotenství je zapotřebí zahájit prevenci časného dětského kazu, tzv. prenatální prevenci. budoucí matka by měla mít dobře sanovaný chrup a ošetřené parodontopatie, zároveň však musí kvalitně provádět hygienu dutiny ústní. proto je vhodné poučit nastávající matku o zubní hygieně a preventivních stomatologických prohlídkách. v těhotenství je možné provést test na přítomnost streptococcus mutans ve slinách a v případě zvýšených hladin vyplachovat dutinu ústní roztoky s antimikrobiálními účinky (např.

0,12–0,2% roztok chlorhexidinu) po dobu dvou týdnů v režimu dvakrát denně výplach alespoň jednu minutu. chlorhexidin se

stOMatOlOgie OdbOrné téma

tak může navázat na 8–12 hod na sliznici dutiny ústní a působit dlouhodobě během dne (slezák, 1999). kromě antibakteriálních výplachů dutiny ústní lze těhotné ženě doporučit, aby užívala čtyřikrát denně žvýkačky nebo pastilky s xylitolem k redukci počtu kariogenních mikroorganismů v její dutině ústní, čímž lze zabránit časnému přenosu těchto mikroorganismů do dutiny ústní dítěte (söderling, 2001). bakterie se do úst dítěte dostávají nejčastěji přes ústní kontakt s dospělými (např. olíznutím lžičky, dudlíku apod.), a proto je i stav chrupu rodičů, prarodičů a dalších blízkých osob vzhledem k ústnímu zdraví dítěte důležitý.

Pravidelná ústní hygiena dětského chrupu pravidelná ústní hygiena u dítěte začíná vytíráním ještě bezzubé dutiny ústní vlhkou gázou alespoň jednou denně (www.colgate.com).

Od počátku prořezávání dočasných zubů (tj. mezi 6.–12. měsícem věku) by dítě mělo mít svůj vlastní zubní kartáček (obr. 1). pokud je dítě ještě v noci kojeno, měli bychom jeho zuby i po nočním kojení před usnutím otřít vlhkou gázou, protože i po kojení zůstává na zubech povlak. bakterie obsažené v tomto povlaku podporují demineralizaci tvrdých zubních tkání. ve spojení s nižší produkcí slin v noci a horizontální polohou dítěte se pak kojení (zejména opakované noční kojení po jednom roce věku) stává jedním z faktorů vzniku kazu v časném dětství. rodiče čistí svým dětem zuby dvakrát denně (ráno a večer) nejprve prstovým kartáčkem (tzv.

„prsťáčkem“, obr. 2) či malým zubním kartáčkem. po prořezání prvních dočasných stoliček (přibližně ve druhém roce života) čistí dítěti chrup měkkým zubním kartáčkem s velikostí hlavičky podle věku dítěte nebo jednosvazkovým kartáčkem. provádění ústní hygieny lze dětem zpestřit i zakoupením elektrických kartáčků, kterých je na našem trhu nepřeberné množství. čištění zubů se pak stává zábavou a hrou, nikoli povinností. dvouleté až tříleté dítě používá zubní kartáček jako hračku a není schopno si zuby samo správně vyčistit, a tak je odkázáno na pomoc a aktivní spoluúčast svých rodičů. Je vhodné disponovat dvěma dětskými zubními kartáčky: jedním čistí rodiče (výměna kartáčku jednou za dva měsíce) a druhým se učí děti čistit své zuby samy (kartáček má spíše didaktický smysl a děti ho většinou brzy zničí). rodiče čistí zuby svých potomků technikou drobných krouživých pohybů po všech zubních ploškách, každou čelist samostatně, minimálně dvě minuty (Merglová, ivančáková, 2009). nejdříve se u zubů vyčistí jejich vnitřní plošky (u řezáků se místo krouživých pohybů čistí vertikálními pohyby směrem od dásně ke kousací hraně zubu), potom drobnými krouživými pohyby zevní plošky. vodorovnými pohyby kartáčku zepředu dozadu a ze strany na stranu lze čistit pouze žvýkací plošky a řezací hrany zubů. pro účinné čištění je zapotřebí zubní kartáček k zubům a dásním mírně (avšak bezbolestně) přitlačit. Od dvou let a šesti měsíců věku dítěte mohou rodiče po čištění zubů u svých potomků používat zubní nit (nejlépe s držátkem, obr. 3), minimálně však dvakrát týdně.

Bakterie se do úst dítěte dostávají nejčastěji přes ústní kontakt s dospělými (např. olíznutím lžičky, dudlíku apod.).

fota: archiv autorek

Obr. 1 / zubní kartáčky pro děti (zleva: prstový kartáček, dětský zubní kartáček, dětský elektrický kartáček, jednosvazkový kartáček) Obr. 2 / prstový kartáček (tzv. prsťáček) Obr. 3 / zubní nit s držátkem pro čištění mezizubních prostor

1

2

3

13

odborné téma stomatologie

florence 4/14

Problematika dentální hygieny v dětské populaci Mgr. Marie Dubová Střední zdravotnická škola Jindřichův Hradec Mgr. Lenka Šedová Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, JČU

V

Cílem našeho výzkumu bylo zhodnotit efekt preventivního programu „Zdravý zoubek“ u dětí mateřských škol (MŠ) a 1. stupně základních škol (ZŠ) v dovednostech v prevenci zubního kazu. K výzkumu byla použita metodika strukturovaného pozorování dětí s písemným souhlasem rodiče dítěte. Z výzkumného šetření vyplynulo, že děti před realizací preventivního programu používaly neefektivní techniky čistění zubů. Po realizaci preventivního programu zvládala většina dětí vhodnou techniku čištění zubů podle čisticí plochy zubu.

ýsledky výzkumného šetření pomohly zjistit znalosti a dovednosti v prevenci zubního kazu u dětí. Ukázaly pozitivní vliv využití vhodné metody výuky na efektivitu preventivního programu v ošetřovatelské praxi.

Přispěly ke zlepšení úrovně dentálního zdraví u dětské populace.

zubů ve spolupráci s jejich rodiči. Významnou úlohu v prevenci zubního kazu hraje vhodná metoda výuky využitá v ošetřovatelské praxi. Role sestry v primární prevenci orálního zdraví dětí je nezastupitelná. Rozhoduje účinnost primárněpreventivních opatření.

Úvod

Přímé strukturované pozorování probíhalo v MŠ a v ZŠ, záznam pozorování byl proveden do záznamového archu. Pozorování dětí bylo provedeno s písemným souhlasem rodiče dítěte.

Pozorování se týkalo způsobu a pořadí čištění zubů (techniky a systematiky čištění zubů). Výzkumný soubor tvořilo deset dětí – pět dětí z MŠ a pět dětí z 1. stupně ZŠ.

Výzkumná otázka zněla: Jsou techniky čištění zubů, které děti používají, efektivní?

Nejnovější studie dokazují významné zhoršení hygieny dutiny ústní u dětské populace. Výsledkem je zvýšení kazivosti zubů, která má neblahý dopad na trvalý chrup. Prevence u dětí by měla obsahovat uvědomění si odpovědnosti za své zdraví a měla by naučit děti efektivnímu čištění

Metodika

Prevence u dětí by měla obsahovat uvědomění si odpovědnosti za své zdraví a měla by naučit děti efektivnímu čištění zubů ve spolupráci s jejich rodiči

Výsledky

foto: Profimedia

22

Tabulka 1 zobrazuje porovnání výsledků pozorování pořadí čištění zubů před realizací preventivního programu a 14 dní po realizaci preventivního programu. Nejčastěji vynechávaná místa při čištění zubů jsou vnitřní plochy, před realizací preventivního programu je vynechalo osm z deseti respondentů, po realizaci dva z deseti respondentů. Vnější plochy vynechal při čištění zubů před realizací jeden z deseti respondentů a po realizaci nula respondentů. Kousací plochy vynechali před i po realizaci tři z deseti respondentů. Celé zuby vynechali dva z deseti respondentů před realizací, po realizaci žádný respondent. Posloupnost čištění zubů dodrželo po realizaci šest z deseti respondentů, před realizací žádný. Chaotické čištění zubů provádělo deset z deseti respondentů před realizací, po realizaci čtyři z deseti respondentů.

stomatologie odborné téma

Tab. 1

P orovnání výsledků pořadí čištění zubů před realizací a po realizaci preventivního programu

Pořadí čištění zubů

Vynechaná místa

Uspořádání

Před realizací Počet respondentů

Po realizaci Počet respondentů

Vnitřní plochy

8

2

Vnější plochy

1

0

Kousací plochy

3

3

Celé zuby

2

0

Dodržení posloupnosti

0

6

Chaotické

10

4

Tab. 2

Porovnání výsledků způsobu čištění zubů před realizací a po realizaci preventivního programu

Způsob čištění zubů

Pohyby

Kvalita

Před realizací Počet respondentů

Po realizaci Počet respondentů

Vodorovné

10

9

Kroužky

2

0

Od červené k bílé

2

7

Cik–cak

1

7

Kvalitní čištění zubů

0

6

Nekvalitní čištění zubů

10

4

zdroj: výzkum autorek

Tabulka 2 zobrazuje porovnání výsledků pozorování způsobu čištění zubů před realizací preventivního programu a 14 dní po realizaci preventivního programu. Deset z deseti respondentů používalo před realizací projektu při čištění zubů vodorovné pohyby se zubním kartáčkem, devět z deseti respondentů tyto pohyby používalo i po realizaci programu. Dva z deseti respondentů před realizací používali kroužky a po realizaci tyto pohyby používalo nula respondentů. Od červené k bílé pohybovali před realizací dva z deseti respondentů a po realizaci sedm z deseti respondentů. Pohyby cik–cak používal před realizací jeden z deseti respondentů a po realizaci sedm z deseti respondentů.

Kvalitní čištění zubů neprováděl před realizací žádný respondent, po realizaci šest z deseti respondentů. Nekvalitní čištění zubů provádělo před realizací všech deset respondentů a po realizaci čtyři z deseti respondentů.

Diskuze Systematika a technika před realizací preventivního programu. Pozorování systematiky neboli pořadí čištění zubů u respondentů jsme zaměřili na vynechané plochy zubů a na dodržení posloupnosti.

Plochy zubů: Dítě by si mělo čistit zuby ze tří stran: vnější stranu, vnitřní stranu a kousací plochy, uvádí Adamová (Adamová, 2012). Z výsledků pozorování vyplývá, že nejrizikovější stranou je vnitřní strana zubu. Tuto stranu zubu nečistilo osm z deseti respondentů.

Dodržení posloupnosti čištění zubů tak, aby se na žádný zub nezapomnělo: Nejprve vyčistit vnější a vnitřní stranu, z pravé strany na levou či obráceně, nakonec kousací

plochy, uvádí Eliášová (Eliášová, 2010). Posloupnost nedodržel žádný respondent, čištění bylo chaotické. V takovém případě je velmi pravděpodobné, že se zubní plocha nebo celý zub vynechá a nevyčistí.

Pozorování techniky neboli způsobu čištění zubů u respondentů jsme zaměřili na pohyby se zubním kartáčkem a následně na kvalitu.

Výsledky ukazují, že deset respondentů používá k čištění zubů vodorovné neboli horizontální pohyby se zubním kartáčkem. Pokud tyto pohyby provádějí přes vnitřní a vnější plochy zubů, čistí své zuby nekvalitně, a to před realizací preventivního programu prováděli všichni respondenti.

Dva respondenti prováděli kroužky, další dva respondenti od červené k bílé a pouze jeden techniku cik–cak. Dlouhá (Dlouhá, 2011) v odborném článku zdůrazňuje, že technika čištění zubů má být šetrná k zubům a dásním. Vodorovné neboli horizontální pohyby přes vnitřní a vnější plochy zubů, které používali všichni respondenti, nejsou šetrné k zubům a dásním, protože poškozují dásně a krčky zubů. Na základě těchto výsledků lze stanovit, že techniky čištění zubů, které respondenti používali, nejsou efektivní.

Systematika a technika po realizaci preventivního programu. Výsledky pozorování po realizaci preventivního programu s využitím vhodné metody výuky v ošetřovatelské praxi jsou následující: Pořadí čištění zubů u respondentů se zlepšilo, pouze dva respondenti nevyčistili vnitřní plochy zubů a kousací plochu zubů. Jeden respondent vynechal kousací plochu.

Uspořádání čištění zubů se také zlepšilo. Čtyři respondenti čistili zuby chaoticky. Zouharová (Zouharová, 2008) popisuje vhodnou techniku čištění zubů u dětí: cik–cak pohyby na vnějších plochách zubů při sevřených čelistech, od červené k bílé na vnitřních plochách zubů a kousací

Významnou úlohu v prevenci zubního kazu hraje vhodná metoda výuky využitá v ošetřovatelské praxi. Role sestry v primární prevenci orálního zdraví dětí je nezastupitelná.

23

24

odborné téma stomatologie

plochy vodorovně. Respondenti využívali naučená přirovnání při čištění zubů, „vycení zuby jako tygr“ při čištění vnějších stran zubů technikou cik–cak, při čištění kousacích ploch vodorovně poslouchali „zvuk mašinky“. Zde se ověřilo využití vhodných metod výuky v ošetřovatelské praxi podle věku respondenta. Kvalitně si čistilo zuby šest respondentů, před realizací projektu žádný. Longauerová (Longauerová, 2009) v odborném článku zmiňuje, že nejlepší vyhlídky na úspěch má cílená a systematická zdravotní výchova dětí, která má být realizována již v předškolním věku v rodině i ve školních zařízeních. Dále uvádí, že v této věkové kategorii jsou nejlepší předpoklady vytváření návyků přetrvávajících celý život.

Závěr Výsledky výzkumného šetření pomohly zjistit znalosti a dovednosti v prevenci zubního kazu u dětí. V efektivitě preventivního programu v ošetřovatelské edukaci se nejlépe osvědčily kombinace metod výuky názorně demonstrační, slovní a praktické. Přispěly ke zlepšení úrovně dentálního zdraví u dětské populace.

florence 4/14 6/13

Literatura 1. Adamová J. Jak předejít vzniku zubního kazu? Diagnóza v ošetř. 2012;8(1):42–43. ISSN 1801-1349 2. Dlouhá M. Dentální hygiena – instruktáž, výběr pomůcek a metody čištění. Sestra. 2011;21(1):32–33. ISSN 1210-0404 3. Eliášová A, Kovaľ A, Markovská N, Kovaľová E. Orálna hygiena II., III. Prešov: Akcent print, 2010. ISBN 9788089295241 4. Longauerová A, Schlosserová A, Cinová A. Prevence v oblasti dentálního zdraví. Sestra. 2009;19(9):56–57.

ISSN 1210-0404 5. Zouharová Z. Zdravý úsměv: péče o zuby a dásně. 1. vyd.

Brno: ERA, 2008, 127 s. ISBN 978-80-7366-124-3

Více o autorkách Mgr. Marie Dubová 1993: ukonč. SZŠ – všeobecná sestra, Jindřichův Hradec; 1997: ukonč. Bc. studium – zdravotní výchova, 1. LF UK, Praha; 2001: ukonč. pedagogické minimum, JCU, České Budějovice; 2010: ukonč. Bc. studium – ošetřovatelství, ZSF JCU, České Budějovice; 2013: ukonč.

Mgr. studium – ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech, ZSF JCU, České Budějovice; od 1997: SZŠ ­Jindřichův Hradec, vyučující odborných předmětů Mgr. Lenka Šedová 2001–2004: ukonč. Bc. studium ­– obor všeobecná sestra, ZSF JU v Českých Budějovicích; 2004–2006: ukonč. Mgr. studium – ošetřovatelství, ZSF JU v Českých Budějovicích; 2006–2010: ukonč. doktorské studium – obor Prevence, náprava a terapie zdravotní a sociální problematiky dětí, dospělých a seniorů, ZSF JU v Českých Budějovicích

pokyny pro autory Příspěvky v češtině nebo slovenštině po­sílejte v elektronické formě (textový editor MS Word) e-mailem na adresu: magda.het­tnerova@ambitmedia.cz (případně na CD na adresu redakce: Ambit Media, a.s., Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5).

K textu připojte prohlášení, že příspěvek nebyl publikován nebo nabídnut ke zveřejnění v jiném časopise.

Redakce si vyhrazuje právo na krácení či úpravy textů, o nichž bude autory informovat.

Původní (vědecké) práce, kazuistiky a odborné články většího rozsahu budou recenzovány dvěma recenzenty z různých pracovišť. Články, kazuistiky → Ideální rozsah článku je v ­rozmezí 3000 až 6000 znaků včetně mezer, v případě kazuistiky nebo výzkumné práce 3000 až 9000 znaků včetně mezer. → U textu musí být uvedeno celé jméno autora/autorů, přesný ná­zev pracoviště, elektronické, poštovní i telefonické spojení. → K příspěvku je třeba přiložit krátké životopisné (profesní) údaje a barevnou portrétní fotografii autora/autorů. → V textu nepoužívejte zkratky!

Ke zvýraznění používejte pouze tučné písmo či kurzívu. → Užijete-li v textu odkazy na po­ užitou literaturu, uveďte v závorce autora a rok vydání (Staňková, 2002), u více než tří autorů doplňte „et al.“ (Staňková et al., 2002). → Struktura většího článku, vědeckých prací nebo kazuistiky: – název práce a jeho anglický překlad; – titul, jméno a příjmení autora, celý název a místo jeho p ­ racoviště; – souhrn (do 12 řádků) a jeho anglický překlad; – klíčová slova (nejvýše 5) a jejich anglický překlad; – text článku, strukturovaný do celků oddělených mezititulky; u kazuistiky popis případu, d ­ iskuze, závěr; u původní/výzkumné práce: úvod do ­problematiky (neměl by ­přesáhnout 1500 znaků vč. ­mezer) → Seznam použité literatury Časopis: Příjmení a iniciály jmen autorů (nejvýše tří, poté doplnit „et al.“). Název práce v jazyce originálu. Název časopisu, rok vydání, ročník, stránkový rozsah.

Kniha: Příjmení a iniciály jmen všech autorů (nejvýše tří, poté doplnit „et al.“). Název knihy.

Místo vydání, nakladatelství, rok vydání.

Internetový zdroj: Kompletní internetový odkaz na dokument (včetně data návštěvy na dané adrese).

Obrazová dokumentace → Fotografie včetně portrétů autorů, grafy, schémata, tabulky a jinou obrazovou dokumentaci přijímáme v elektronické formě – fota v grafickém formátu JPG nebo TIF a v rozlišení 300 dpi, grafy ve formátu PDF. U většího rozsahu či počtu obrázků doporučujeme jejich zaslání na CD. Nevkládejte obrázky do Wordu ani ­PowerPointu. → Ke každému souboru v grafickém formátu (obsahujícím obrázek, graf, tabulku apod.) je třeba připojit číslo a zkrácený název.

Na konec textu článku/kazuistiky pak připojte očíslovaný seznam všech obrazových příloh a přesné popisky. U fotografií připojte také celé jméno jejich autora anebo uveďte, odkud fotopříloha pochází (z archivu autora, zdravotnického zařízení apod.).

Redakce má právo rozhodnout, zda bude článek umístěn na webových stránkách www.florence.cz nebo v tištěné verzi časopisu.

Podmínky uveřejnění článků na webových stránkách jsou stejné jako v tištěné verzi.

obsah

recenzované části výzkumné sdělení 25 / Riziko institucionalizace hospitalizovaných seniorů

výzkumné sdělení 28 / Fluktuace sester ve zdravotnických zařízeních

přehledová studie 32 / Využitie meracích a hodnotiacich nástrojov v starostlivosti o pacientov po cievnej mozgovej príhode

VÝZKUMNé sdělení recenzované články

Riziko institucionalizace hospitalizovaných seniorů Mgr. Marcel Koňařík Interní klinika, Fakultní nemocnice Ostrava

Souhrn / Článek se zabývá fenoménem institucionalizace seniorů, kteří jsou hospitalizováni v nemocniční péči a z nejrůznějších důvodů putují po ukončení léčby do další instituce. Byl zkoumán vliv sedmi rizikových faktorů na riziko institucionalizace a autor se rovněž zamýšlel, jak tento jev účinně potlačit.

Klíčová slova / senioři – institucionalizace – hospitalizace.

Risk of the institutionalization in hospitalized elderly patients Summary / This paper explores the phenomenon of institutionalization of elderly people who are hospitalized in the hospitals and for various reasons wander after treatment in other institutions. It was examined the influence of the seven risk factors on the risk of institutionalization and the author thought for how this phenomenon effectively suppress.

Keywords / elderly patients – institutionalization – hospitalization.

Úvod

Je všeobecně známým faktem, že střední délka lidského života se prodlužuje. Podle Českého statistického úřadu v roce 2012 činila 80,9 roku u žen a 75 let u mužů. Zároveň se zvyšuje podíl starých lidí ve společnosti, v roce 2013 byla v České republice věková populace 65+ zastoupena 15,9 %, což činí oproti roku 1989 nárůst o 3,5 % (European health for all database, 2013). Tento lineární trend má za následek, že finanční, personální a materiální nároky na zdravotní a so­ ciální péči o seniory jsou stále vyšší, protože ti budou v budoucnu tvořit stále větší část klientely využívající zdravotních a sociálních služeb zařízení.

Senioři jako pacienti jsou specifickou skupinou, a to jak pro svou velkou heterogenitu v oblasti potřeb, tak v typické charakteristice nemocnosti. Narůstá celková prevalence nemocí, senioři bývají velmi často polymorbidní, je u nich přítomna porucha adaptability a soběstačnosti, nemoci přecházejí do chronicity a na jejich vznik a průběh mají velký vliv sociální faktory (Topinková, 1998). Časně a mnohdy zbytečně institucionalizovaní pacienti se pak stávají na organizaci, která by jim měla pomoci, zcela závislí a přestanou být schopni žít normálním způsobem života, narušují se i běžné sociální interakce (Vávrová, 2009).

Do nemocnice je zhruba třetina ge­ riatrických pacientů přijímána v dobrém

funkčním stavu, další třetinu tvoří pacienti se ztrátou soběstačnosti, často osamělí a neschopní postarat se o sebe sami doma. Pro ně hospitalizace neznamená zásadní zlepšení funkčního stavu, plní roli zejména ošetřovatelskou a sociální.

Poslední třetinu tvoří „praví geriatričtí pacienti“, křehcí, multimorbidní či oproti mladšímu věku klinicky atypičtí (Weber, 2005).

Náš výzkum se zaměřil na vliv sedmi definovaných rizikových faktorů, které determinují častější a dřívější institucionalizaci hospitalizovaných seniorů.

Podle českých i zahraničních autorů jsou těmito faktory imobilita (komplikované fraktury, vznik dekubitů, hypostatická pneumonie…), malnutrice (zhoršení soběstačnosti, nehojící se rány…), rehospitalizace (zhoršení kognitivních funkcí, hospitalismus…), žije-li senior sám (absence sociálních kontaktů vedoucí k depresím…), nespolupráce (demence a nemožnost žít doma…), inkontinence moči (větší potřeba ošetřovatelské péče, so­ ciální izolace, poruchy kožní integrity…) a polyfarmakoterapie (nežádoucí účinky polypragmazie…).

Cíle výzkumu

Hlavním cílem našeho výzkumu bylo zjistit, zda rizikové faktory a jejich počet ovlivňují další pobyt seniorů po propuštění z Interní kliniky Fakultní nemocnice Ostrava (IK FNO) ve smyslu nově vzniklé

závislosti na instituci – institucionalizaci. Dílčím cílem bylo zjistit, zda jsou více institucionalizováni muži, nebo ženy.

Soubor a metodika

Výzkum probíhal v druhé polovině roku 2012 a výchozí soubor tvořilo 248 se­ niorů ve věku 75 let a více hospitalizovaných na IK FNO během tří měsíců. Vzorek tvořilo 166 žen a 82 mužů, žen byla tedy výrazná většina. Jako institucionalizovaní byli označeni senioři, kteří přicházeli z domu či domova pro seniory a odcházeli do léčebny dlouhodobě nemocných, jiného zdravotnického zařízení či na jiné oddělení. Jako nově institucionalizovaní pacienti byli tedy chápáni ti, kteří se ze svého „domácího“ prostředí nevracejí zpět „domů“. Zemřelí pacienti byli vyřazeni. Bylo tedy vybráno 209 hospitalizovaných seniorů. Institucionalizovaných seniorů bylo 63, neinstitucionalizovaných 149.

Jako výzkumná metoda bylo použito studium a analýza zdravotnické dokumentace. Zjištěná data byla zpracována

Recenzovaly Mgr. Kateřina Holická Krajská pobočka ÚP Praha 3, referát specializovaných kontrol Mgr. Veronika Benešová, Ph.D. ZSF JU, Katedra sociální práce

25

28

recenzované články VÝZKUMNé sdělení

florence 4/14

Fluktuace sester ve zdravotnických zařízeních

PhDr. Milena Spurná Doležalová všeobecná sestra

Souhrn / Článek se zabývá několika aspekty problematiky fluktuace sester. Teoretická část se věnuje problematice fluktuace obecně, dále je zde zmíněna optimální výše fluktuace ve zdravotnictví. Praktickou část tvoří kvantitativní průzkumné šetření, které mapuje problematiku fluktuace sester v rámci území Moravy. V realizovaném průzkumu byla použita metoda dotazníkového šetření. Vzhledem k citlivosti údajů neuvádím názvy zdravotnických zařízení, pouze mohu konstatovat, že respondenti mají možnost výběru práce v jiných zdravotnických zařízeních nebo svoje zkušenosti mohou uplatnit v zahraničí. Jsou zde uvedeny nejdůležitější závěry průzkumu „Fluktuace sester“, které může management nemocnice ovlivnit, jako například to, že sestry by se rády vyjádřily k důvodům vlastního odchodu a v případě pozitivní reakce (to jest kdyby byl důvod ze strany zaměstnavatele odstraněn) by uvažovaly o stažení výpovědi. Z průzkumu jednoznačně vyplynula skutečnost, že není statisticky významný rozdíl v přístupu k respondentům v akreditovaném a neakreditovaném zařízení. V závěru práce jsou uvedena doporučení vrcholovému managementu, jenž by měl věnovat náležitou pozornost této problematice.

Klíčová slova / fluktuace – řízení lidských zdrojů – kvantitativní výzkum.

Turnover of nurses in medical facilities Summary / This article deals with several aspects of nurses’ turnover issue. The theoretical part addresses turnover phenomenon in general; it also observes the optimal level of turnover in the health workforce. The practical part comprises quantitative inquiry mapping the issue of turnover in nurses within the Moravian territory. In the implemented survey, questionnaire research method was used. Due to the data sensitivity, names of medical facilities in question are not quoted; it can only be observed that respondents have the option of choosing to work in other medical facilities or to apply their experience abroad. The most important conclusions of the investigation “Turnover of nurses” – that can be influenced by hospital management – are introduced here. For instance, nurses desire to comment on reasons of their resignation and they would reconsider their intention to leave (notice withdrawal) in case of a positive management reaction (removal of causes). The survey clearly demonstrates that there is no statistically significant difference in approach to the respondents in accredited and non-accredited medical facilities. The conclusions represent recommendations intended for top management that should pay appropriate attention to this issue.

Keywords / turnover – human resource management – quantitative research.

Problematika fluktuace zaměstnanců ve zdravotnictví

Definic tohoto pojmu existuje mnoho.

Velký slovník cizích slov uvádí: „Fluktuace je častý (neodůvodněný) přechod pracovníků z jednoho podniku/pracoviště do druhého.“ Rozlišujeme tři druhy fluktuace: 1. přirozená – smrt zaměstnance, odchod do důchodu; 2. v rámci podniku – změna pracovního umístění, povýšení; 3. z podniku – všechny odchody, které jsou iniciovány výpovědí zaměstnance.

Leigh Branham ve své knize uvádí sedm nejčastějších příčin fluktuace:

Recenzovaly Mgr. Zuzana Bittnerová SZŠ Brno Mgr. Marcela Micohlavová VOŠZ Brno

1. práce nebo pracovní místo nesplňuje očekávání 2. nesoulad mezi pracovním místem a zaměstnancem 3. nedostatečné koučování a zpětná vazba 4. příliš málo příležitostí růstu a dalšího povýšení 5. pocit nedocenění a neuznání 6. stres z přepracovanosti a nerovnováha mezi pracovním a soukromým životem 7. ztráta důvěry v nejvyšší vedení.

Fluktuace zaměstnanců není jednorázová událost. Jedná se o dlouhodobý proces odcizení, který může trvat několik dní, týdnů, měsíců či roků, dokud se zaměstnanec nerozhodne k odchodu – pokud tak ovšem učiní. (Branham, 2009) V procesu uvažování o odchodu existují dvě fáze: (Branham, 2009) 1. fáze: období se vyznačuje prvními úvahami zaměstnance o odchodu s následným rozhodnutím odejít.

2. fáze: období v procesu úvah o odchodu. Je to doba mezi rozhodnutím odejít a skutečným odchodem. Jak lze předpokládat, šance manažerů získat zaměstnance zpět na stranu společnosti jsou v tomto období znatelně nižší než v období prvním. Proto je důležité, aby manažeři byli vnímaví již v první fázi těchto náznaků odcizení zaměstnance a zareagovali na ně, dokud je čas s tím něco dělat.

Míra fluktuace a její optimální výše

Fluktuace není pouze negativní jev. Má i mnoho pozitivních přínosů, například podněcuje příliv nových lidí a nápadů do společnosti, ředí stereotyp, zabraňuje provozní slepotě, optimalizuje a zlevňuje proces personálního plánování, řízení rozvoje a nástupnictví. Negativní stránkou fluktuace může být ztráta zaškolených zaměstnanců, minimálně přechodné zhoršení péče o zákazníky (pacienty), eventuálně i důvěryhodnos-

VÝZKUMNé sdělení recenzované články

Graf 1

Důvod odchodu ze zdravotnického zařízení 100

33

25

33

25

16

18

17

9

2

Ú vahy či podání výpovědi ze zdravotnického zařízení

Graf 4

% 100 80

80

79

65

60

60 40

40 15

13

11

10

0

Uvedení skutečného důvodu odchodu

% 100

Neakreditované

20

pr ac Pr ov ác iš e n ti a se to m m i l to íb Pr í ac uj iv

d ko o le bré kt m fin iv u an čn Na í o dp ho rů Pr dn mě ac oc rn ov en é zv išt í ýš ě m en i í k um va o lifi žň ka uje ce Ne m ám Ne r m zm ád( á sm ěn a) vš ys y ud l m e ě je ni to t p Ne st rác za ej i, u hr né an m mím ičí o j , r hl( az od a yk in ) o , a né de b dů jít ych vo do dy

ár pr očn Šp ác á at e né vz pr ta ac hy ne ov n re iš a ti ag M uj an e a na ge ná me vr nt Ne hy ní p k říle po ž vý ito fin še st an ní čn Ne í o do ho sta dn te oc čn en é Př í es ča sy ,s tre v n Z s ej trá vy ta šš d í v ův ed ěr en y í Jin é dů vo dy

zi ck yn Fy

40

40

0

72

60

58

20

0

Akreditované

% 100 80

60

60

Graf 3

Důvod setrvání ve zdravotnickém zařízení

80

75

75

Graf 2

% 100

23

20

12

20 0

0

ano

Graf 5

ne

nevím

Uvítání pohovoru při odchodu ze zaměstnání

ano

% 100

Graf 6

ne

nevím

Stažení výpovědi

% 100 80

80

60

60

53

40 24

23

47

40

20

40 20

13

0

0

ano

ne

nevím

ano

ne

nevím zdroj: výzkum autorky

ti, pocity nejistoty u stávajících zaměstnanců a jejich přetížení (zvýšení nespokojenosti, častější výskyt konfliktů, nárůst nemocnosti, řetězení odchodů zaměstnanců), snížení důvěryhodnosti coby potenciálního zaměstnavatele pro eventuální nové kvalitní uchazeče o zaměstnání. (http://www.motiv8.cz/blogy-uzivatelu/fluktuace-zamestnancu. html, 19. 2. 2011)

a proškolením zaměstnanců nových. Zůstává tedy otázkou, jaká míra fluktuace je ideální. V odborné literatuře se uvádí, že ideální je fluktuace v rozsahu 5–7 %. (http://www.motiv8.cz/blogy-uzivatelu/fluktuace-zamestnancu.htm, 19. 2.

2011) Ovšem je jasné, že optimální hodnota se bude lišit podle zaměření, situace odvětví a podle fáze, ve ­které se zdravotnické zařízení nachází.

S negativní stránkou fluktuace úzce souvisejí i finanční náklady spojené s vysokou fluktuací, a to jak s propuštěním stávajícího zaměstnance, tak s přijetím

Pracovní hypotézy

1. Předpokládám, že více než 10 % respondentů o odchodu uvažuje nebo již ze současného zdravotnického za-

řízení odchází. Průzkum nepotvrdil ani nevyvrátil hypotézu.

2. Předpokládám, že větší fluktuace je v akreditovaném či certifikovaném zařízení. Hypotéza se nepotvrdila.

3. Předpokládám, že nejméně u 40 % respondentů (kteří uvažují o odchodu či odcházejí) začala první fáze fluk­ tuace během prvních tří let působení na současném pracovišti. Hypotéza potvrzena.

4. Předpokládám, že nejméně 70 % dotazovaných respondentů by neudalo pravý důvod rozvázání pracovního poměru vrchní/staniční sestře či ná-

29

praxe Bezpečí pacientů na psychiatrii

florence 4/14

Bezpečí pacientů na psychiatrii Michal Jandl Oddělení psychiatrické, FN Ostrava

Prvořadým, ale mnohdy opomíjeným článkem léčby je zajištění bezpečí pacientů v rámci hospitalizace. Dnešní psychiatrická oddělení jsou architektonicky zastarale řešena a rizikových míst je na oddělení bezpočet. Krátké zamyšlení nad definováním rizik a následné zlepšení prostředí může pomoci pacientům i personálu zvýšit bezpečnost na těchto pracovištích a zkvalitnit poskytovanou péči.

Rizika prostředí

Okna Dostatek světla a otevřenost prostoru je žádoucí. Okno otevře prostor a tím celkově zpříjemní hospitalizaci. Je však zapotřebí si uvědomit, že zde hrozí určitá rizika.

Je možné, aby pacient oknem utekl? Co mohu zkontrolovat?

Otvor ventilace musí být jen tak velký, aby se jím pacient nemohl protáhnout. Uzamykání oken by mělo být konstruováno tak, aby se okno

Zajištění bezpečí pacientů během hospitalizace by mělo být prvořadým úkolem zdravotníků foto: Profimedia

36

nedalo svévolně otevřít, popřípadě demontovat okenní kliky. Je třeba zkontrolovat konstrukci oken, aby nebyla možnost okno i při zamknuté ventilaci odjistit a vysadit.

Okenní sklo je rizikem k výrobě střepů, kterými si může pacient sám ublížit nebo je použít jako zbraň vůči okolí. Jistým řešením jsou okenní fólie, které jsou nejlépe instalovány již od výroby ve vnitřní straně skleněné výplně.

Sníží se tím i riziko, že by pacient fólii z okna strhnul a okno rozbil. V případě, že se rozbije sklo s nainstalovanou fólií, nevzniknou rizikové střepy a skleněná výplň se nevysype do prostoru. Velké plochy je lépe řešit např. plastovou výplní.

U žaluzií hrozí riziko strangulací, popřípadě jejich zničení. Nejlepším řešením je instalace venkovních žaluzií s ovládáním mimo pokoj pacienta, ev. automatické ovládání dle denního svitu. V případě vnitřních žaluzií je vhodné umístit ovládací šňůry mimo dosah pacienta. Toto opatření však není zcela účinné.

Osvětlení – signalizace Osvětlení by mělo být řešeno tak, aby se za ně nedalo nic zaháknout či zavěsit. Nejlepším řešením je instalace světel ve stropních panelech.

Noční osvětlení by mělo být vsazeno u země ve zdi a chráněno nerozbitným plexisklem.

Signalizace by měla být pacientům dostupná z lůžka instalací ve zdi, popřípadě dálkovým ovládáním bez přívodního kabelu. U přívodního kabelu by mohlo hrozit riziko strangulací či napadení spolupacientů nebo personálu.

Sociální zařízení Koupelna a WC by měly být příjemné jak barevně, tak celkovým řešením. Hrozí v nich však rizika sebepoškození či sebevražedných pokusů pacientů. Personál by proto měl mít přehled o tom, kdo a jak dlouho je na sociálním zařízení přítomen. Z etických důvodů nelze v těchto prostorách využít kamerových systémů.

Bezpečí pacientů na psychiatrii praxe

1 2

3

4

Obr. 1 / Správné rozvržení nábytku Obr. 2 / Možnost odjištění okna pacientem Obr. 3 / Správné zajištění oken Obr. 4 / Nechráněné ventily, nebezpečí!

fota: Michal Jandl

V případě náhlé příhody (pádu, nevolnosti apod.) musí mít pacient možnost přivolat pomoc. Signalizace by měla být dostupná, instalovaná ve zdi bez přívodních kabelů.

Dále je vhodné využít např. senzorů pohybu s indikací, že na sociálním zařízení někdo je. Personál by měl kontrolovat, zda nejsou odkryty vývody ventilů vody, topení atd. Vše by mělo být bezpečně zakrytováno, bez možnosti vytvořit o tyto předměty závěs s rizikem oběšení. Z bezpečnostních důvodů by neměly být ve sprchách sprchové hadice, ale pouze vestavné sprchovací hlavice. Sklo zrcadla by mělo být nerozbitné.

Madla ve sprchách by měla být plastová, určená pouze k dopomoci, a vždy by u nich měla být dostupná informace, jakou váhu je toto madlo schopno udržet.

Uspořádání nábytku a bezpečnost Při rozvržení nábytku je vždy prvořadá praktičnost s využitím prostoru. Velmi častou chybou je vytváření nejrůznějších zákoutí v malých prostorech. Člověk se v nich cítí chráněn a má své soukromí. Měl by se však zamyslet i nad tím, jaká rizika mu hrozí. Pokud dojde k napadení nebo na něj v takto malém prostoru někdo zaútočí, existuje možnost úniku a přivolání

pomoci? Pozice při práci by měla být vždy co nejblíže ke dveřím, bez překážek v podobě stolů atd. V takovém případě je snadnější dostat se z krizové situace a přivolat si případnou pomoc.

Když definujeme rizika prostředí a pokusíme se je eliminovat, můžeme přispět k bezpečnosti pacientů i personálu. Zkuste si projít svá oddělení a zjistit, kde a jaká rizika by mohla hrozit.

Pouhou maličkostí či drobností můžeme nakonec předejít mnohem horším důsledkům.

Více o autorovi Michal Jandl 1994–1998: SZŠ Nový Jičín – všeobecná sestra; 2008–2011: PSS Psychiatrická sestra; 2010: BIBS EU – Strategické řízení nemocnic; 2012: Education Brno – Ekonomika zdravotnictví, management zdravotnických zařízení; od 2013: mentor klinické praxe ošetřovatelství a porodní asistence; od 2000: FN Ostrava, Oddělení psychiatrické – specialista psychiatrická sestra

37

38

florence 4/14

Zprávy našich partnerů / Z konferencí

INSPO 2014 letos přilákalo stovky návštěvníků Až do posledního místa se v sobotu 15. března zaplnil sál v Kongresovém centru v Praze, kde se konal letošní ročník konference INSPO 2014. Jejím tématem byly i letos technologie pro osoby se specifickými potřebami.

N

Ing. Petr Peroutka a Mgr. Petr Uličný představili na konferenci své Inteligentní kompenzační pomůcky

foto: Monika Jindrová, ORBI PONTES, o. s.

a konferenci se během dne představila celá řada technologických novinek, určených pro lidi s tělesným, zrakovým, sluchovým či kombinovaným znevýhodněním, ale i pro dyslektiky či osoby po mozkové mrtvici.

Celá konference byla tlumočena do znakového jazyka a simultánně přepisována.

Po úvodních slovech organizátorů představili jako první své Inteligentní kompenzační pomůcky Ing. Petr Peroutka a Mgr. Petr Uličný. Posluchače zaujali svou „ústní myší“ MOUTHMOUSE, která pohyby hlavou, dechem či skusem zubů umožňuje postiženým nejen ovládat počítač, ale i vybavení domácnosti. Klient si díky ní dokáže pouhým pohybem hlavy například rozsvítit či zhasnout světlo, zazvonit na rodinné příslušníky či ošetřovatele, ovládat televizi, hi-fi věž, telefon

a mnoho dalšího. MOUTHMOUSE vyrábí společnost Inteligentní kompenzační pomůcky v několika variantách, přičemž každá má různé funkce. „Naším cílem je, aby se pomůcka přizpůsobila klientovi a nikoli klient pomůcce,“ upozornil Mgr. Uličný. Zároveň dodal, že firma Inteligentní kompenzační pomůcky navrhuje pomůcky pro své klienty individuálně, vždy až po osobním kontaktu s klientem a zjištění jeho potřeb.

Mgr. Tomáš Zdechovský z firmy Commservis seznámil přítomné s možnostmi využití neurotechnologií v pomoci lidem s poruchou soustředění a pobavil je vtipným úvodem, kdy si za účelem udržení pozornosti diváků nasadil na hlavu čelenku s biosenzory a s králičíma ušima. „Neurotechnologie pracují na principu EEG,“ vysvětlil na úvod. Metoda mentálního koučingu, s níž jeho firma také pracuje, se podle jeho slov skládá z několika kroků. Po úvodním testování a rozhovoru následuje pravidelný trénink, který trvá dva měsíce až rok. Na závěr přichází supervize a závěrečné testování, které ověří, jakých pokroků klient tréninkem dosáhl. Touto metodou se dá podle Mgr. T. Zdechovského pomoci s poruchami soustředění například lidem v důchodovém věku, sportovcům, manažerům či lidem po autonehodách.

Dalším zajímavým projektem, který se na sobotní konferenci představil, byl projekt Disway.

Jedná se o novou sociální síť, která poskytne zdravotně znevýhodněným lidem prostor pro sdílení informací nejen o turisticky zajímavých místech, ale především o jejich dostupnosti a bezbariérovosti. „Nejlepší informace o přístupnosti získá vozíčkář od vozíčkáře,“ vysvětlil zakladatel projektu a vývojář firmy Good Sailors Jiří Maule. Projekt, který má už nyní stovky uživatelů, jako první finančně podpořila Nadace Vodafone. Na stránkách www.disway.org si mohou zájemci o cestování zadat do mapy místo, kam chtějí cestovat, i službu, kterou hledají, a stránka jim nabídne přehled s podrobnými informacemi, které jsou ověřené, protože je zadali buď administrátoři, nebo samotní cestovatelé. Současně s tím mohou poslat dotaz ohledně vybraných míst právě těm cestovatelům, kteří tam už byli. „Disway je otevřená sociální síť, která je schopná

Praha Vyhlášení soutěže Batist Nej sestřička

Praha Dobrovolníci ve VFN v Praze

servis

41

krátce

Stomikům ve VFN v Praze pomáhají stomičtí dobrovolníci Praha / Batist Nej sestřička

Další ročník soutěže Batist Nej sestřička byl vyhlášen Již 6. ročník soutěže Batist Nej sestřička byl vyhlášen na začátku března v pražském Hotelu Majestic Plaza.

Finálový večer, během kterého se vybrané finalistky utkají o titul Nej sestřička, se bude konat 4. října v Městském divadle Dr. Josefa Čížka v Náchodě.Přihlášky do soutěže je možné zasílat prostřednictvím webových stránek www.nejsestricka.cz až do 1. května 2014. „Přihlásit NEJ sestřičku může každý. Je jedno, kolik je jí let, kolik měří či váží. Nej sestřička je soutěž, jejímž cílem je vybrat nejlepší zdravotní sestru z pohledu odborného i lidského, vyjádřit poděkování za náročnou práci zdravotních sester u nás a zviditelnit jejich

Myslete na své ledviny – začněte den sklenicí vody Zhruba 600 miliónů lidí na celém světě trpí nějakou formou poškození ledvin. Asi jeden z deseti lidí trpí určitým stupněm chronického onemocnění ledvin (CKD). Chronické onemocnění ledvin je chorobný stav se závažnými a dalekosáhlými medicínskými a sociálními důsledky včetně poten­ ciálních enormních nákladů pro zdravotní systém, pokud není včas rozpoznáno a léčeno. A právě proto, že si lidé stále neuvědomují rizika tohoto onemocnění a podceňují důležitou funkci ledvin, pořádají společně Mezinárodní nefrologická společnost (ISN) a Mezinárodní federace nadací ledvin (IFKF) 13. března Světový den ledvin.

Letos se konal již podeváté a jeho tématem bylo CKD a stárnutí. „Asi polovina lidí ve věku 75 let a více trpí určitým stupněm chronického onemocnění ledvin. Chceme je pobídnout, aby pečovali o své ledviny a nechali si udělat jedno-

­ oslání,“ ­v ysvětlil organizátor soutěže David p Novotný.

Finalistky budou během finálového večera plnit řadu úkolů. Kromě úvodního představení se to bude například módní přehlídka zdravotnických oděvů od firmy Zdravtex, úkol z ošetřovatelství či taneční disciplína. Jejich výkony bude hodnotit porota složená ze známých osobností nejen z oblasti zdravotnictví, ale i šoubyznysu. Na vítězky pak čekají hodnotné dary od partnerů soutěže. Výtěžek z akce bude věnován Hospici Anežky České v Červeném Kostelci a vybraným nemocnicím v ČR. mhe

duché vyšetření moči a krve, které dokáže včas odhalit CKD. Naše poselství široké veřejnosti je: poraďte se se svým lékařem,“ uvedl prezident ISN prof. John Feehally. Na podporu Světového dne ledvin vyzvali organizátoři společnost, vlády, zdravotníky i pacienty po celém světě, aby začali svůj den sklenicí vody. „Vypití sklenice vody vaše ledviny sice nevyléčí, ale určitě vám pomůže uvědomit si, že je třeba se o své ledviny starat. Proto se k nám připojte a 13. března začněte svůj den vypitím sklenice vody. Doufejme, že tato každodenní činnost se vám stane dobrou připomínkou vašich ledvin i do budoucnosti,“ dodal prezident IFKF prof. Guillermo Garcia Garcia. Další informace o letošním Světovém dni ledvin a akcích, které se po celém světě na jeho oslavu konaly, najdete na www.worldkidneyday.org. tz

Praha / Na konci loňského roku navázala VFN v Praze spolupráci s organizací České ILCO, jež zprostředkuje dobrovolníky pro pacienty se stomií přímo v prostorách nemocnice na Karlově náměstí. I. chirurgickou kliniku VFN navštívili první dobrovolníci na konci letošního března. Jedná se o vůbec první projekt tohoto typu v ČR, určený pacientům s umělým vývodem ze střev nebo močovodu. Přítomnost dobrovolníků přímo v nemocnici může pacientům pomoci lépe se vyrovnat s novou situací. Dobrovolníci nezastupují, ale doplňují práci zdravotnického personálu a jejich přínos je ­nenahraditelný. tz

Pravidelně aktualizovaný přehled vzdělávacích akcí naleznete nově na našich webových stránkách www.florence.cz v sekci Kalendář.

nepropásněte Hradec Králové / 11.–12. 4.

XVIII. hradecké pneumologické dny – sesterská sekce Praha / 15. 4.

Intravenózní vitamin C v léčbě a prevenci Prachatice / 26. 4.

IX. den paliativní hospicové péče

42

florence 4/14

historie Z knihy Roy Portera Historie medicíny (od starověku po současnost) vybrala a sestavila Magda Hettnerová, redakce Florence

Průmyslová revoluce a rozvoj měst s sebou přinesly i bídu a smrt tisíců lidí Modernizace a industrializace společnosti v 19. století s sebou přinesla mj. i populační explozi. Během století (1750–1850) se například počet obyvatel Velké Británie zvýšil trojnásobně – z šesti na osmnáct miliónů. V roce 1750 žilo ve městech zhruba 15 % obyvatel, zatímco v roce 1880 to bylo již ohromujících 80 %. Londýn, největší město západního světa, měl v roce 1801 zhruba 800 000 obyvatel a o století později již sedm miliónů obyvatel. A nebyl jediný. Hranici miliónu obyvatel překročily v průběhu 19. století i města jako Paříž, New York, Berlín a další. Takový rozmach však s sebou přinášel i celou řadu problémů a negativní dopad měl i na lidské zdraví.

M

ilióny lidí v té době prožívaly celé své, byť tehdy relativně velmi krátké životy v děsivých poměrech nově industrializovaných měst s jejich typickou sociopatologií. Malé a špinavé místnosti, často pod úrovní ulice, přelidnění, znečištěný vzduch a voda, přetékající žumpy a kalové jímky, kontaminované studny a jiné zdroje pitné vody, všudypřítomná ponižující bída a hlad – takové neúnosné životní podmínky zcela logicky vytvářely příznivé prostředí pro vznik a šíření celé řady nemocí. Využívání dětské práce v dolech a továrnách provázela vysoká dětská úmrtnost. Průměrná očekávaná délka života byla mimořádně nízká – mezi příslušníky pracujících vrstev dokonce jen kolem dvaceti let. Vysoká nemocnost byla spojena s pauperizací, rozpadem a sociálními krizemi celých rodin.

O zásadní změnu děsivých životních podmínek chudinských čtvrtí průmyslových měst, o nichž se hovořilo jako o pekle na zemi, usilovali nejrůznější sociální reformátoři, spisovatelé, novináři i církevní hodnostáři. Friedrich Engels (který byl mimochodem majitelem továrny v Manchesteru) ve svém díle Postavení dělnické třídy v Anglii napsal, že kamkoli přišel, spatřil „místo lidských bytostí pouze duchy – pobledlé, skleslé, s propadlými hrudníky a prázdnýma očima, zavřené v přístřešcích připomínajících psí boudy a vhodných nejvýše tak pro přespání nebo pro umírání.“

Nejen kominíci trpěli rakovinou V řadě nebezpečných povolání se začaly rychle množit úrazy a nemoci z povolání.

Počty zraněných a zmrzačených se násobily v důsledku vysokého pracovního tem-

pa, mechanizace, neobyčejně vyčerpávajícího stylu práce i zaměstnávání dětí.

Začaly se objevovat první poznatky o nezvratném vlivu některých zaměstnání na zdraví těch, kdo je vykonávali.

Kominíci vystavení škodlivým účinkům uhelného dehtu a sazí významně častěji onemocněli rakovinou šourku, u horníků stejně jako u dělníků v kamenolomech a cihelnách nebo u hrnčířů přibývalo pneumokonióz a silikóz. Plicními nemocemi trpěli i dělníci v továrnách na zpracování bavlny. Podrobný přehled nemocí a poruch v souvislosti s výkonem různých činností a zaměstnání přinesl ve svém díle The Effects of Arts, Trades, and Professions on Health and Longevity (Účinky různých druhů umění, řemesel a povolání na zdraví a dlouhověkost) doktor Charles Turner Thackrah z Leedsu (1795–1833).

43

Mimo to vytvářela průmyslová města ideální prostředí pro vznik a rozvoj typických chorob spojených s chudobou a přelidněním, jako je křivice – invalidizující onemocnění kostí postihující kojence a ohrožující především dívky, u nichž docházelo později v dospělosti v důsledku deformace pánevních kostí k porodním komplikacím.

Vůbec nejhorší chorobou, která se šířila v nově vznikajících obrovských městských celcích, byla tuberkulóza.

Její anglický lidový název consumption (souchotiny), který doslova znamená „spotřebovávání“, nebyl náhodný – oběti tuberkulózy byly totiž svou chorobou opravdu doslova spotřebovávány, požírány. Tuberkulóza samozřejmě nebyla zcela novým onemocněním, avšak s narůstající populací, bídou a chudobou se jí dostávalo mnohem příznivějších podmínek k rychlému šíření. Už kolem roku 1800 byla vůbec nejčastěji se vyskytujícím onemocněním a v roce 1815 dospěl Thomas Young k závěru, že způsobuje plnou čtvrtinu všech předčasných úmrtí. Účinná léčba na ni neexistovala.

Kromě tuberkulózy se v průmyslových městech rychle šířily i desítky dalších chorob. Hlavními zabijáky dětských pacientů se staly difterie (záškrt) a spála, dalšími závažnými nakažlivými onemocněními byly spalničky a plané neštovice. Očkování proti pravým neštovicím se ve velkých městech ukázalo jako málo účinné. Rozpoznat některá další onemocnění, včetně tyfu a břišního tyfu, bylo poněkud obtížnější, neboť v období před objevem bakterií existovala celá řada navzájem velmi podobných horečnatých onemocnění. Střevní onemocnění s těžkými průjmy a úplavici přisuzovali někteří bídě a špíně měst, zatímco jiní zastávali názor, že jejich zdrojem je kontaminovaná voda. Když v roce 1861 zemřel na břišní tyfus zcela „demokraticky“ i anglický princ Consort, ukázalo se, že i on se stal obětí přetékající žumpy – byť šlo o žumpu ve Windsoru.

Proti choleře bojovali urození lidé flanelem Velká města však kromě tradičních nakažlivých onemocnění napadaly i zcela nové choroby, především pak cholera.

Toto onemocnění se vyskytovalo poměrně často na indickém subkontinentu,

avšak až do 19. století nikdy nedosáhlo rozměrů globální epidemie – vůbec první pandemie byla zaznamenána až v roce 1816. Epidemie vypukla v Bengálsku a kolem roku 1820 se rozšířila po celém subkontinentu. Poté ji buď poutníci přinesli k břehům Gangy, anebo putovala spolu s vojenskými oddíly a karavanami, v roce 1824 přeskočila z jihovýchodní Asie na Filipíny a do Číny. Odtud se pak šířila jednak směrem k ruským hranicím, jednak na východ do Japonska. Kromě toho expandovala také na západ a na sever – přes Persii se tak dostala až do osmanské říše a do Ruska. Když pak zasáhla Astrachaň na břehu Kaspického moře, začala ohrožovat i Evropu. První pandemie v roce 1826 ještě nedosáhla nejtragičtějších rozměrů, ale druhá, třetí a čtvrtá vlna už tak milosrdné nebyly.

Prvními příznaky bylo intenzivní zvracení a průjem, při němž se stolice postupně měnila v šedou vodu, poté následovaly svalové křeče, neuhasitelná žízeň a nakonec rychlý a významný pokles srdeční frekvence a letargie.

Zcela dehydratovaný a prakticky již mrtvý pacient se vyznačoval klasickou fyziognomií se svraštělými promodralými rty v mrtvolně vyhlížejícím obličeji.

O příčinách této hrozné nemoci tehdy panovala nejistota a neexistovala žádná účinná léčba. Do Londýna dorazila cholera v roce 1832 a usmrtila zde na sedm tisíc osob. Podobně hrozivé následky měla i její epidemie v Paříži. „Vypadalo to, jako by přišel konec světa,“ psal ze svého pařížského exilu německý básník Heinrich Heine. Nejhorší bylo, že proti hrozné nemoci nebylo obrany.

Lidé urozeného původu věřili – ovšem z málo známých a racio­nálních důvodů – v ochrannou moc flanelu. Zmínil se o tom i Heine: „Jsem až po krk zahalen ve flanelu, cítím se tak proti choleře bezpečně chráněn. Rovněž král nosí břišní pás vyrobený z nejkvalitnějšího flanelu.“ V roce 1832 dorazila cholera i do Severní Ameriky. Třetí pandemie začala v roce 1852. Jen v Rusku se v období 1847–1861 nakazilo 2 589 843 osob a více než jeden milión jich zemřelo. Pro čtvrtou pandemii, která začala v roce 1863 a trvala až do roku 1875, bylo charakteristické, že se do Evropy rozšířila novou cestou. Islámští poutníci přinesli nákazu do Alexandrie, odkud se pak

na námořních lodích rozšířila do Itálie a francouzského přístavu Marseille.

Značně rozsáhlá epidemie vypukla v době prusko-rakouské války (1866) v Evropě a významně zasáhla i Afriku.

Pátá pandemie přinesla v roce 1892 vlnu úmrtí až do Hamburku. Je přitom ironií osudu, že o rozšíření nákazy se v tomto případě zasloužil nově zavedený centrální vodovodní systém, v němž se při absenci účinných filtrů infekce z labské vody rychle rozšířila. V té době však již většina evropských zemí zjistila, že proti choleře se lze bránit účinnými opatřeními veřejného zdravotnictví, jejichž oprávněnost ukázal především Kochův objev původce cholery v roce 1884. V důsledku toho byl při šesté pandemii (1899–1926) sice velmi silně postižen celý Balkán, avšak západní Evropa zůstala z větší míry uchráněna.

Naopak v Rusku řádila cholera neslýchaně silně a znovu se sem vrátila i během 1. světové války a revoluce.

Velká města 19. století, přeplněná obyvateli a pronásledovaná tisícovkami předčasných úmrtí, neustále usilovala o odhalení příčin tohoto zla. Bylo by ovšem naivní předpokládat, že již samo jejich poznání mohlo automaticky vést i k jejich odstranění. Bránila tomu nejen nedostatečná účinnost tehdejších medicínských postupů, ale i nekonečné diskuze kolem míry zavinění ze strany jednotlivce a společnosti, individuálních občanských práv, povinností vlád, ochrany soukromého vlastnictví atd.

Nicméně žádný stát si nemohl dovolit stát nečinně stranou a omezit se na pouhé pozorování tváří v tvář chorobám masového výskytu. Vždyť v takových případech mohl být postižen a zemřít kdokoliv, chudák jako princ. Proto se začala mnohem větší pozornost věnovat hygieně a čistotě městských aglomerací a přípravě i realizaci zdravotnických reforem. Čistotnost byla postavena téměř na úroveň zbožnosti. A protože nemoci představovaly problém a nebezpečí, veřejnost na tyto výzvy rychle a pozitivně reagovala.

Literatura 1. Porter R. Historie medicíny (od starověku po současnost). 2. vyd. Praha: Prostor, 2013.

ISBN 978-80-7260-287-2

44

florence 4/14

pĹ™edplatneĚ â€˘ Aktuality • ZpravodajstvĂ­ • Tipy na vzdÄ›lĂĄvacĂ­ akce • OdbornĂŠ Ä?lĂĄnky • Florence Plus (nepublikovanĂŠ Ä?lĂĄnky v Ä?asopise)

• KariÊra

www.florence.cz

+

pro předplatitele přístup do archivu

angliÄ?tina inzerce

VĂĄĹĄ profesionĂĄlnĂ­ partner pro odbornĂŠ

medicĂ­nskĂŠ pĹ™eklady a tlumoÄ?enĂ­

t 0ECPSOĂ? QĹźFLMBEZ t (SBmDLĂ? [QSBDPWĂ&#x2C6;OĂ&#x201C; QĹźFLMBEĆ&#x2030; t -PLBMJ[BDF TPGUXBSF B XXX TUSĂ&#x2C6;OFL t 5MVNPĹ&#x2DC;FOĂ&#x201C; t .VMUJNFEJĂ&#x2C6;MOĂ&#x201C; TMVäCZ < 5 >

< . >

< & > JOGP!USBEVDUFSB DPN www.traductera.cz

35x80.indd 1

dental hyGiene dental hygiene can be performed by a specially trained dental hygienist or by a dentist. it is not an aesthetic procedure, but actual dental treatment. a dental hygienist is a qualified healthcare practitioner who works independently but cooperates with the dentist and provides patients with prevention and education regarding oral hygiene.

Dentist: Well, Mr. freeman, see you again at the check-up in six months. i will also make you an appointment with our dental hygienist.

Patient: is it necessary, doctor? i know how to brush my teeth...

Dentist: but a dental hygienist not only teaches you correct tooth brushing technique, Mr. freeman.

Patient: Well, what else does she do?

Dentist: first, she will assess your oral hygiene condition. the most common method to indicate the state of your oral health is a gingival bleeding index. she will also check your teeth for caries, as i do, and then she will remove all supragingival calculus. it can be

most often found on the lingual surface of the lower anterior teeth and almost everyone has it. if she finds it appropriate, she may also perform air abrasion.

Patient: but i don't want to whiten my teeth.

Dentist: air abrasion is not the same as tooth whitening. air abrasion removes the remains of tartar and even tooth pigmentation caused by food or smoking, using very soft abrasive particles. in the case of advanced periodontitis, which is not a problem you have, it would be necessary to consult with me regarding the procedure.

Patient: is it painful?

Dentist: no, it isn't. it is only slightly unpleasant.

Patient: and what about tooth brushing? i've heard that dental hygienists teach you how to brush your teeth properly.

Dentist: yes, detailed training of the tooth brushing technique is also part of the hygienist's service. the basic prerequisite for healthy teeth and gums is careful homecare. the dental hygienist will also help you choose the right toothbrush, interdental brush and other tools.

Patient: i see. Well, i'm really curious. How much does it cost?

Dentist: We charge 1,000 czk for dental hygiene.

Patient: Ok. can you make an appointment for me then, please?

Dentist: there is an appointment available in one month. is it Ok for you?

Patient: yes, it is. thank you and see you!

Dentist: bye.

SLOVNĂ? ZĂ SOBA actual â&#x2020;&#x2019; skuteÄ?nĂ˝ to provide with â&#x2020;&#x2019; poskytnout komu co make an appointment â&#x2020;&#x2019; objednat (na nĂĄvĹĄtÄ&#x203A;vu), domluvit schĹŻzku, nĂĄvĹĄtÄ&#x203A;vu to assess â&#x2020;&#x2019; ohodnotit, posoudit appropriate â&#x2020;&#x2019; vhodnĂ˝, pĹ&#x2122;Ă­hodnĂ˝; nĂĄleĹžitĂ˝; odpovĂ­dajĂ­cĂ­ particle â&#x2020;&#x2019; Ä?ĂĄsteÄ?ka, Ä?ĂĄstice slightly â&#x2020;&#x2019; trochu, mĂ­rnÄ&#x203A;, ponÄ&#x203A;kud, nepatrnÄ&#x203A; properly â&#x2020;&#x2019; poĹ&#x2122;ĂĄdnÄ&#x203A;, Ĺ&#x2122;ĂĄdnÄ&#x203A;, ĂşplnÄ&#x203A;; nĂĄleĹžitÄ&#x203A;, vhodnÄ&#x203A; prerequisite â&#x2020;&#x2019; pĹ&#x2122;edpoklad tool â&#x2020;&#x2019; pomĹŻcka; nĂĄstroj, nĂĄÄ?inĂ­ curious â&#x2020;&#x2019; zvÄ&#x203A;davĂ˝; podivnĂ˝, zvlĂĄĹĄtnĂ­, kuriĂłznĂ­ to charge â&#x2020;&#x2019; ĂşÄ?tovat available â&#x2020;&#x2019; volnĂ˝, dostupnĂ˝; k dispozici

12/13/12 12:48 PM

www.florence.cz / Adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, florence.redakce@ambitmedia.cz, tel.: +420 222 352 578 / Ĺ ĂŠfredaktorka: Magda HettnerovĂĄ, DiS., e-mail: magda.hettnerova@ambitmedia.cz, externĂ­ redaktorka: Mgr. Helena MichĂĄlkovĂĄ, Ph.D. / RedakÄ?nĂ­ rada: Mgr. Dana JurĂĄskovĂĄ, Ph.D., MBA, pĹ&#x2122;edsedkynÄ&#x203A;, Mgr. Hana SvobodovĂĄ, Mgr. Lenka GutovĂĄ, MBA, Mgr. Galina VavruĹĄkovĂĄ, Bc. VladÄ&#x203A;na HomolkovĂĄ, Bc. Tamara StarnovskĂĄ, Mgr. Ivana KirchnerovĂĄ, RNDr. Romana MrĂĄzovĂĄ, Ph.D. / GrafickĂĄ Ăşprava: Josef Gabriel, Karel ZahradnĂ­k / Vydavatel: Ambit Media, a. s., www.ambitmedia.cz / Ĺ&#x2DC;editel vydavatelstvĂ­: RNDr. Martin SlavĂ­k / Ĺ ĂŠfredaktor zdravotnickĂ˝ch titulĹŻ: Jan KulhavĂ˝, e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz / Marketing: Mgr. Julie LangerovĂĄ, DiS., gsm.: +420 725 826 434, e-mail: julie.langerova@ambitmedia.cz / Obchod: Mgr. Blanka TurinovĂĄ, MBA, tel.: +420 811 983, e-mail: blanka.turinova@ambitmedia.cz, Josef MĂźller, tel.: + 420 730 OranĹžovĂĄ: CMYK 0-72-100-0 OranĹžovĂĄ: PMS 021 Ĺ edĂĄ: CMYK724 0-0-0-75 Ĺ edĂĄ: CMYK 0-0-0-75 Ĺ edĂĄ: PMS 7545 169 422, e-mail: josef.muller@ambitmedia.cz / PersonĂĄlnĂ­ inzerce: fax: +420 222 352 573, e-mail: radkova.inzerce@ambitmedia.cz / Tisk: AHOMI, s. r. o., U LouĹže 579, 250 67 Klecany / PĹ&#x2122;edplatnĂŠ: Ä&#x152;R: POSTSERVIS, oddÄ&#x203A;lenĂ­ pĹ&#x2122;edplatnĂŠho, PodÄ&#x203A;bradskĂĄ 39, 190 00 Praha 9, fax: 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz; SK: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, VajnorskĂĄ 137, 831 04 Bratislava, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk / Cena vĂ˝tisku: 60 KÄ?, roÄ?nĂ­ pĹ&#x2122;edplatnĂŠ: 570 KÄ? / 31,90 eur / Ä&#x152;asopis vychĂĄzĂ­ 10krĂĄt roÄ?nÄ&#x203A; (v lednu a v Ä?ervenci vychĂĄzĂ­ dvojÄ?Ă­slo) / Registrace: MK Ä&#x152;R-E 16134, ISSN 1801-464X / PĹ&#x2122;etisk a jakĂŠkoliv ĹĄĂ­Ĺ&#x2122;enĂ­ je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. NevyŞådanĂŠ pĹ&#x2122;Ă­spÄ&#x203A;vky se nevracejĂ­.

Redakce neodpovídå za jazykovou språvnost inzeråtů. / Copyright Š Ambit Media, a. s., 2013

Předplaťte si časopis Florence

laserOvÁ Operace Očí praxe

a získejte dvě vstupenky do kina Atlas

+

přístup do elektronického archivu časopisu na www.florence.cz

nabídka s kódem FLO2ATL platí pouze pro standardní roční předplatné do 4. 5. 2014 nebo do vyčerpání zásob pouze pro nové předplatitele. dárky jsou rozesílány do 5 týdnů od přijetí platby za předplatné.

objednávám předplatné časopisu Florence Studentské, roční * Elektronická verze, roční

570 Kč / 31,9 eUr 455 Kč / 28,05 eUr 299 Kč /17 eUr

předplatné zahrnuje 10 vydání časopisu florence + přístup do elektronického archivu. vstupenky do kina atlas platí pouze pro standardní roční předplatné.

FLO2ATL Objednávky předplatného pro ČR POŠTOU: postservis, oddělení předplatného, poděbradská 39, 190 00 praha 9, E-MAILEM: predplatne@ambitmedia.cz, TELEFONEM: 800 300 302 (zdarma) nebo na www.florence.cz Objednávky předplatného pro SR E-MAILEM: predplatne@abompkapa.sk, TELEFONEM: 02/444 42 773, 02/444 58 821

ODBĚRATEL

FAKTURAČNÍ ÚDAJE

TITUL

ORGANIZACE

JMÉNO A PŘÍJMENÍ

ADRESA

ORGANIZACE

PSČ A MĚSTO

OBOR ČINNOSTI

IČ

ADRESA

DIČ

PSČ A MĚSTO

TELEFON

TELEFON

E-MAIL

(nevyplňujte, jsou-li shodné s odběratelem)

E-MAIL DATUM

PODPIS

ZPŮSOB ÚHRADY

* pro uplatnění studentského předplatného je třeba doložit platné potvrzení o studiu.

uvádějte při objednávce

složenka

faktura

Nabídka s kódem FLO2ATL platí pouze pro standardní roční předplatné do 4. 5. 2014 nebo do vyčerpání zásob pouze pro nové předplatitele.

Objednávkou dává předplatitel dobrovolně souhlas se zařazením svých osobních údajů do databáze společnosti ambit Media, a. s., se sídlem klicperova 604/8, 150 00 praha 5-smíchov, jakožto správce, a s jejich následným zpracováním pro účely nabízení výrobků a služeb a pro účely zasílání obchodních sdělení prostřednictvím elektronických a tištěných prostředků dle zákona č. 480/2004 sb., a to na dobu neurčitou, resp. do odvolání souhlasu. předplatitel bere na vědomí, že má práva dle § 11, 21 zák. č. 101/2000 sb. více na www.ambitmedia.cz.

Standardní, roční + vstupenky

Kód nabídky

D

Í

•

JŠÍ

A

E KA B L

N

• Z

N

NEJåÁ

N

PAC I E

N

TY

A

46

3URIHVLRQiOQt EĖOHQt ]XEţ SUR ]iŏLYî ~VPĖY Philips ZOOM WhiteSpeed, DayWhite a NiteWhite ŎDGD 3KLOLSV =220 SDWŏt N QHMçiGDQĖMåtP ]QDĈNiP SURIHVLRQiOQtKR EĖOHQt ]XEţ QD VYĖWĖ D SŏLQiåt RVYĖGĈHQRX D EH]SHĈQRX PHWRGX EĖOHQt ]XEţ %ĖOLFt JHO\ 3KLOLSV =220 MVRX Y VRXODGX V QRYRX OHJLVODWLYRX (8 D ŏDGt VH WDN N QHMåHWUQĖM åtP EĖOLFtP V\VWpPţP QDEt]HMtFtP MDN RUGLQDĈQt WDN GRPiFt EĖOHQt

www.philips.cz/zoom