Florence 3-15

3/15

florence xxxx recenzOVAné březen 2015 čLánKy / ročník xI 60 Kč, 2,90 € / www.florence.cz

51

ODBOR N Ý Č A SOP IS P RO NEL ÉK A Ř SK É ZDR AVOT NICK É P R ACOV NíK Y

OdBOrné témA

Hojení ran časopis obsahuje recenzované články

s. 5 / rozhovor

s. 10 / Odborné téma

s. 17 / Výzkumné sdělení

V Otázce POrAněnÍ mAterIáLy nA VLHKé PrOBLemAtIKA OStrýmI Předměty HOJenÍ rAn – StáLe StrAVOVánÍ U náS cHyBěJÍ VeLKá neznámá?

OBéznÍcH dětÍ InFOrmAce I SAnKce

s. 34 / Vzdělávání sester

certIFIKOVAný KUrz „SeStrA V trAnSFUznÍ SLUžBě“

1

editorial florence 3/15

I rány osudu padají často vedle. Na nás.

(Jiří Žáček)

C

o se vám vybaví při slově „flastr“? Zdravotníkům nejspíš náplast, zločincům vězení, dětem školou povinným pětka a ostatním třeba pokuta nebo záplata. Významů, které Češi přisoudili slovu flastr, je hned několik. Málokdo však ví, že toto slovo, které dnes vnímáme jako silně hovorové, bylo ve středověku naprosto běžně užívané. K nám se dostalo na přelomu 14. a 15. století nejspíš prostřednictvím němčiny jako zkomolenina původního řeckého slova emplastron, které doslova znamenalo „nanášená mast“. A postupem času z něj v našem prostředí vzniklo slovo „náplast“.

K čemu náplast slouží, není třeba vám, zdravotníkům, vyprávět.

Nicméně o tom, jak vůbec náplast vznikla, se dočtete v tomto březnovém čísle časopisu Florence, které jsme věnovali hojení ran. Dozvíte se v něm mj. o materiálech na vlhké hojení ran, o tom, jak má vypadat ošetřovatelská péče o chronické rány, i o novém portále, který se věnuje problematice dekubitů – www.dekubity.eu. Přečtete si i příběh pacientky s onkologickým onemocněním, která se stala stomičkou na vlastní přání a je tomu ráda.

Otázka poranění ostrými předměty je ve zdravotnictví velmi aktuálním problémem. S předsedou Profesní a odborové unie zdravotnických pracovníků (POUZP) Bc. Tomášem Válkem, DiS., jsme si proto povídali na téma, jak často se zdravotníci při své práci poraní, co se s tím dá dělat a jaké novinky se v této věci chystají.

A abychom nezůstávali jen v českém zdravotnictví, můžete se v recenzovaných článcích dozvědět něco o problematice HIV/AIDS a o ošetřovatelství v jihozápadní Ugandě nebo si přečíst, jak vypadá práce sester v příhraničním Bavorsku, jak ji na své stáži poznali studenti SZŠ a VOŠZ Plzeň.

Nechybějí samozřejmě ani ostatní rubriky a protože – jak říkal německý teolog Wilhelm Bousset – „humor je nejlepší náplast na rány života“, připravili jsme pro vás i v tomto čísle kreslený vtip, který najdete dole na této stránce.

Přeji vám hezké čtení,

Magda Hettnerová, šéfredaktorka magda.hettnerova@ambitmedia.cz

florence Hledáte konkrétní článek?

K bleskové orientaci vám pomohou naše webové stránky www.florence.cz.

Najdete tu i rejstříky všech vydaných čísel.

Více odborných článků najdete na webu v rubrice Florence + Florence je také na facebooku.

Přidejte se k nám!

www.facebook.com/Florencecasopis

anekdota

obsah

2

téma čísla

florence 3/15

1 / Editorial 3 / Informujeme O problematice dekubitů informuje nový portál dekubity.eu 5 / Rozhovor s Bc. Tomášem Válkem, DiS. V otázce poranění ostrými předměty u nás chybějí informace i sankce

Hojení ran Fáze hojení za normálních podmínek postupují v určitém předem daném, časově určeném sledu.

Pokud tomu tak není, může dojít k nevhodnému vývoji hojení buď k chronické ráně (např. bércový vřed) nebo k patologickému jizvení (např. keloidy).

Odborné téma

Hojení ran 10 / Materiály na vlhké hojení ran – stále velká neznámá?

Příběh pacientky 14 / Stomie mé problémy vyřešila Hojení ran 15 / Ošetřovatelská péče o chronické rány

10

recenzované články

z dalšího obsahu

5

Výzkumné sdělení 17 / Problematika stravování obézních dětí Zkušenosti z praxe 20 / Problematika HIV/AIDS a ošetřovatelství v kontextu jihozápadní Ugandy Výzkumné sdělení 25 / Dychová gymnastika astmatických pacientov

Rozhovor s Bc. Tomášem Válkem, DiS. V otázce poranění ostrými předměty u nás chybějí informace i sankce

Praxe

30 / Aktivní posilování paměti 33 / Pro studenty Pervitin, bábovka a 10 000 luxů 34 / Vzdělávání sester Certifikovaný kurz „Sestra v transfuzní službě“

Problematika HIV/AIDS 20 a ošetřovatelství v kontextu jihozápadní Ugandy

36

zprávy našich partnerů / z konferencí

Nad problematikou onkologických onemocnění se lékaři a sestry sešli již pošesté

36 / Nad problematikou onkologických onemocnění se lékaři a sestry sešli již pošesté 39 / Ošetřovatelství včera, dnes a zítra 39 / Kalendář akcí

Servis

43

Historie „Flastr“ se vyráběl i z rybích měchýřů

www.florence.cz Ročník XI., číslo 3, březen 2015 Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 2. 2015 Foto na titulní straně: Profimedia

fota: Profimedia, Magda Hettnerová, Flickr

41 / Miss Sestrou 2014 je dětská sestra z Moravy 42 / Česká transplantologie má za sebou nejúspěšnější rok, čekací doby se zkrátily 42 / Nové knihy 43 / Historie „Flastr“ se vyráběl i z rybích měchýřů 46 / Public relation Ranná infekce a její terapie.

Léčba Aquacelem® Ag+ Extra 48 / Personální inzerce 48 / Lekce angličtiny

3

informujeme text: PhDr. Michaela Hofštetrová Knotková, NCO NZO Brno; Mgr. Nina Müllerová, FN Plzeň; Mgr. Alena Šmídová, MZ ČR

Dne 1. února 2015 byl spuštěn nový webový portál www.dekubity.eu, který je podporován Odborem ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů MZ ČR a hlavní sestrou ČR a odborně garantován Českou společností pro léčbu ran a sekcí hojení ran při České asociaci sester.

O problematice dekubitů informuje

nový portál dekubity.eu J

edná se o výstupy z kulatých stolů, které pořádala hlavní sestra ČR Mgr. Alena Šmídová v rámci mezinárodní akce STOP dekubitům, k níž vyzval Evropský poradní panel pro prevenci dekubitů (EPUAP). Portál poskytuje informace pro laickou veřejnost a zdravotnické pracovníky, kteří zde naleznou základní evropská doporučení k prevenci, ošetřování a léčbě dekubitů a další informace k mezinárodním aktivitám, vzdělávání a akcím k této problematice.

Evropský poradní panel pro otázky dekubitů (European Pressure Ulcers Advisory Panel – EPUAP), který se zaměřuje na prevenci a léčbu dekubitů v zemích Evropy, organizoval v roce 2013 osvětovou kampaň s názvem STOP dekubitům. Tato kampaň si kladla za cíl edukovat zdravotníky v moderních přístupech k prevenci a léčbě dekubitů a zároveň zvýšit povědomí laické veřejnosti o tomto problému. V rámci této kampaně vznikla iniciativa a 21. listopad byl pro rok 2013 vyhlášen dnem de-

kubitů. K vyhlášené aktivitě se v tomto roce připojila Fakultní nemocnice Plzeň a ÚVN Praha.

Rok 2014 byl již ve znamení dvou kulatých stolů věnovaných této závažné problematice. U kulatého stolu diskutovali odborníci z praxe, profesních sdružení, odborných společností, zdravotních pojišťoven, Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS), Národního referenčního centra (NRC), poskytovatelé sociálních služeb, zástupci domácí péče a vzdělavatelů. Problematika prevence vzniku dekubitů u hospitalizovaných pacientů byla též navržena do resortních bezpečnostních cílů ministerstva zdravotnictví. Důležitým bodem programu byl návrh celonárodního systému evidence a hodnocení nežádoucích událostí, včetně problematiky rizika a výskytu dekubitů hlášených od poskytovatelů zdravotních služeb. V rámci diskuze byla navržena úprava legislativy k možnosti navýšení kompetencí sestrám specialistkám pro léčbu ran, aby mohly v rámci zdravotnic-

kého týmu předepisovat krycí materiály a pomůcky pro ošetřování ran. Dále se hovořilo o nutnosti navýšení úhrad od pojišťoven nejen na ošetřování ran, ale i na prevenci dekubitů a edukaci pacientů.

Poskytovatelé zdravotních služeb a vzdělavatelé byli vyzváni, aby šířili informace, organizovali osvětové a vzdělávací aktivity ke dni STOP dekubitům a zaslali hlavní sestře MZ ČR o těchto aktivitách krátkou zprávu. Tyto informace o aktivitách v ČR budou zveřejňovány nejen na webovém portále, ale budou i pravidelně předávány EPUAP. Neméně důležitou myšlenkou byla i podpora kvalifikačního i celoživotního vzdělávání sester, asistentů, ošetřovatelů, sanitářů, ale i pečovatelů na téma dekubitů dle pokynů EPUAP. V roce 2014 se aktivně zapojily Nemocnice Na Homolce, Fakultní nemocnice Hradec Králové, Fakultní nemocnice Olomouc, Fakultní nemocnice Plzeň, Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha, Středomoravská nemocniční, a. s., a Masarykův onkolo-

4

florence 3/15

foto: Profimedia

informujeme Webový portál nabízí aktuální informace o problematice dekubitů nejen zdravotníkům, ale i veřejnosti

Kvalifikační a celoživotní vzdělávání zdravotnických pracovníků v problematice dekubitů musí být založeno na nejnovějších poznatcích a technologiích pro zajištění kvalitní a bezpečné péče jako povinná součást vzdělávání všech zdravotnických pracovníků

gický ústav. Do kampaně ke zviditelnění světového dne STOP dekubitům se zapojili výrobci zdravotnických prostředků, například Linet, Hartmann-Rico, Vitapur.

Společnost Mölnlycke Health Care uspořádala tiskovou konferenci, nad kterou převzal záštitu herec Jan Potměšil.

Veškeré realizované a plánované aktivity směřují k naplnění následujících priorit: → Je nutné průběžně zvyšovat povědomí o problematice nejen mezi zaměstnanci nemocnic a managementy poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb, ale i laické veřejnosti formou seminářů, školení, konferencí, porad, publikací a tištěných informačních materiálů (letáků, brožur aj.). → Zajistit edukaci všech osob, které jsou vystaveny riziku vzniku dekubitů, a zařadit školení zaměstnanců v oblasti hodnocení rizika vzniku dekubitů, správného rozlišování jejich stupňů, vedení dokumentace a správné ošetřovatelské péče. → Poskytovatel zdravotních služeb by měl být povinen zavést systém evidence rizika a výskytu dekubitů; musí být vyvíjena soustavná činnost v oblasti informování personálu a efektivního hlášení vzniku dekubitů bez obav z postihu zdravotnického pracovníka za nahlášení této „nežádoucí“ události. Jednotný systém hlášení by měl být považován za

všeobecně uznávaný postup, který by byl součástí požadavků na splnění indikátorů kvality péče. → Vybudování jednotného systému evidence dekubitů na národní úrovni tak, aby byl efektivní, akceptoval požadavky klinické praxe, nebyl nepřiměřenou administrativní zátěží pro přímé poskytovatele péče a vycházel z revize dosavadních zkušeností. → Kvalifikační a celoživotní vzdělávání zdravotnických pracovníků v problematice dekubitů musí být založeno na nejnovějších poznatcích a technologiích pro zajištění kvalitní a bezpečné péče jako povinná součást vzdělávání všech zdravotnických pracovníků. → Systémově podpořit možnosti vzdělaných a kompetentních sester a dalšího ošetřujícího personálu v přímé péči v rozhodování o preventivních, ošetřujících a léčebných procesech v souvislosti s problematikou dekubitů. → Zajistit vzdělávání laiků, kteří pečují o své blízké v domácím prostředí – vytvářet podpůrné informační materiály a zdroje s vědecky podloženými informacemi a radami a podpůrnou komunitní síť. → Vybudovat široce a bezplatně přístupný aktualizovaný zdroj vědecky podložených informací a instrukcí pro odbornou i laickou veřejnost v prevenci a péči o pacienty s dekubity. → Získat informace o nákladech na léčbu dekubitů na národní úrovni,

zejména v tuzemských podmínkách, zohlednit a ověřit v zahraničí efektivitu preventivních opatření. Následně řešit úhradu preventivních opatření, protože se bezesporu jedná o levnější variantu, než jakou je vlastní léčba dekubitů.

Webový portál je tedy jednou z realizovaných priorit a zároveň umožňuje naplnění dalších vytyčených cílů. Je otevřený všem námětům, podnětům a informacím, které je možné zasílat na e-mail: dekubity@nconzo.cz. V sekci pro zdravotníky naleznete poslední verzi směrnice/doporučení Evropského poradního panelu pro prevenci a léčbu dekubitů v českém jazyce. Pokyny uvedené v příručce jsou založeny na vědecky podložených informacích, a tudíž představují nejlepší současné preventivní a léčebné postupy v této oblasti. Tato příručka je určena zdravotnickým pracovníkům, kteří hledají rychle dostupné informace o péči o pacienty v klinickém prostředí. Tato doporučení se mají realizovat s ohledem na kulturní zvyklosti a respekt k pacientovi v souladu s principy ochrany, participace a partnerského vztahu.

Portál je spravován a provozován Národním centrem ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů (NCO NZO) Brno.

5

rozhovor s Bc. Tomášem Válkem, DiS. ptala se: Magda Hettnerová, redakce Florence

V otázce poranění ostrými předměty u nás chybějí informace i sankce foto: Magda Hettnerová

Poranění ostrými předměty ve zdravotnictví je v současné době hojně diskutováno nejen v ČR, ale i v okolních evropských státech. Z průzkumu, který mezi zdravotníky provedla loni na podzim Profesní a odborová unie zdravotnických pracovníků (POUZP), vyplynulo, že více než polovina pracovníků ve zdravotnictví se během své praxe poranila ostrým předmětem. V případě zdravotních sester překročil výskyt tohoto druhu poranění dokonce 62 %. Proč tomu tak je a jaké kroky ČR v této problematice chystá, jsme se zeptali předsedy POUZP Bc. Tomáše Válka, DiS. Výsledky průzkumu ukazují, že ostrým předmětem se někdy poranilo 58 % všech zdravotníků, u zdravotních sester je toto číslo ještě vyšší – 62 %. Jak si tato vysoká čísla vysvětlujete?

Je to dáno jednak tím, že se u nás nepoužívají bezpečnostní zdravotnické pomůcky v takové míře, v jaké by měly, a také obrovským deficitem informací. Těmito pomůckami mám na mysli zdravotnické prostředky, jejichž konstrukce zahrnuje ochranné mechanismy zvyšující jejich bezpečnost. Zdravotnický personál nemá o této problematice adekvátní informace.

Jak je to možné? Školení o poranění ostrými předměty by mělo být v rámci nějakého školení Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) u zaměstnavatele. Ale když se to tak vezme, tak se na BOZP školení

dozvíte, kde je hlavní uzávěr plynu a jak hlásit požár, ale to, jak zabránit poranění ostrými předměty, se určitě nedozvíte.

Existuje nějaký návod, jak těmto zraněním předejít?

Návod jako takový samozřejmě neexistuje, ale když se budu pořád opakovat, tak základem je používání bezpečnostních zdravotnických pomůcek, jako jsou např. bezpečnostní jehly, bezpečnostní i. v. kanyly, bezjehlové vstupy apod.

Dále je třeba mít dostatečný časový prostor na výkon, aby nebyl pracovník ve stresu. Jsou to samozřejmě jen obecné fráze, které je v českém zdravotnictví obtížné implementovat, protože sester je obecně… nechci říct nedostatek, jejich počty odpovídají vyhlášce o minimálním personálním vybavení, ale to je opravdu jen minimální. Kdybychom vzali

reálné nároky jednotlivých oddělení, zjistili bychom, že sester by na nich bylo potřeba dvojnásobně a někde až trojnásobně víc. Proto je obtížné tato doporučení implementovat. Když noční službu slouží jedna sestra, která má k sobě jednu ošetřovatelku, nemá samozřejmě dostatečný časový prostor na jednotlivé výkony, je ve stresu, a čím víc je těchto faktorů, tím vyšší je riziko, že k poranění ostrým předmětem dojde.

V tom případě by asi bylo potřeba zatlačit na management zdravotnických zařízení, nemyslíte?

Management zdravotnických zařízení se bude samozřejmě opírat o nedostatek financí, který mu brání navýšit počet personálu. Jediná možnost, která existuje, je změna vyhlášky o minimálním personálním vybavení zdravotnických zařízení. Ta se v současné době upra-

10

foto: Profimedia

→ materiály na vlhké hojení ran – stále velká neznámá? → Ošetřovatelská péče o chronické rány

odborné téma hojení ran

Materiály na vlhké hojení ran – stále velká neznámá? rndr. romana mrázová, Ph.d.

Městská nemocnice Hořice

T

Název příspěvku přehledně rekapituluje stále aktuální problematiku biofilmu a využití dostupných terapeutických materiálů k léčbě nehojících se a stagnujících defektů nejen s využitím Manuka medu z Nového Zélandu, ale také s ohledem na ekonomiku převazů a použití materiálů na bázi metylakrylátů.

ento typ materiálů je a bude aktuální především u granulujících ran v takových případech, kdy potřebujeme prodloužit interval mezi převazy. Stále totiž v České republice nacházíme pracoviště, která se doslova zuby nehty drží tradičních postupů a váhají nad změnami. Toto váhání ve skutečnosti stojí více vynaložených finančních prostředků než změna ve výběru materiálu.

Městská nemocnice Hořice představuje pro pacienty s nehojícím se defektem ideální typ zdravotnického zařízení, protože kromě lůžek dlouhodobé a následné péče může nabídnout svým pacientům chirurgickou ambulanci, na kterou se mohou pacienti s důvěrou obrátit v případě léčby nehojících se či stagnujících defektů, protože se jim zde bude velmi pozorně věnovat erudovaný personál jak z řad lékařů (chirurg, plastický

chirurg), tak z řad nelékařských zdravotnických pracovníků (ambulantní sestry).

Výběr správného terapeutického materiálu vyžaduje v dnešní době nejen znalost dostupných novinek, ale také především znalost doporučených postupů EWMA (Evropská společnost pro léčbu rány), s nimiž nás každoročně seznamuje výbor České společnosti pro léčbu rány na svém kongresu, který byl pořádán i letos v Pardubicích ve dnech 22. a 23. ledna 2015.

I v letošních přednáškách českých i zahraničních lékařů opakovaně zazněla problematika biofilmu, která představuje pro řadu sester stále náročné téma a v každodenní praxi přináší i velmi aktuální problém s výběrem obkladového roztoku či konkrétního krytí. Již v prosinci roku 2012 proběhla v International Wound Journal (Leaper DJ, Schultz G, Carville K, Flet-

HOJENí RAN OdBOrné témA

cher J, Swanson T, Drake R. Extending the TIME concept: what have we learned in the past 10 years? International Wound Journal. 2012;9(Suppl 2):1–19) „revize“ TIME systému, která rekapitulovala výběr vhodného terapeutického materiálu prostřednictvím zhodnocení spodiny rány s ohledem na barvu, přítomný zápach či množství uvolňovaného exsudátu; znovu nám připomněla, že tento model slouží k posouzení rozvoje v procesu hojení. V každodenní praxi je vnímán a realizován jako příprava spodiny rány (Wound Bed Preparation) a právě pochopení významu přípravy spodiny rány znamená velký potenciál pro zlepšení kvality života pacientů s nehojícími se a stagnujícími defekty a umožňuje zdravotnickým pracovníkům poskytovat efektivní péči o nehojící se rány. Každodenní algoritmus převazů se tak odvíjí od základní stupnice, jež zahrnuje barevnou škálu černá (nekróza) – žlutá (nekróza, hnis) – červená (granulační tkáň) – růžová (epitelizace) s mezistupni, která se stala i základním vodítkem pro výběr materiálů na vlhké hojení ran v chirurgické ambulanci v Městské nemocnici Hořice. Navíc je vždy doplněna o obecné cíle ošetřovatelských intervencí, jež představují tyto základní kroky: → Snížení produkce exsudátu nebo podpora jeho tvorby (mAnAgement exSUdátU) → Redukci bakteriální zátěže (OdStrAněnÍ BIOFILmU) → Zmírnění edému (BAndážOVánÍ) I když bychom našim pacientům přáli, aby léčba nehojících se a stagnujících defektů byla rychlá a úspěšná, musíme se v některých případech nejdříve vypořádat s biofilmem a přítomnou infekcí v ráně. Po vyhodnocení spodiny rány jsou popsány typické známky infekce (otok, zarudnutí, zvýšená teplota, zápach z rány, zvýšená produkce tvorby exsudátu) a zároveň stanoven ošetřovatelský cíl v podobě aktivní redukce zánětu, snížení mikrobiální zátěže, odstranění biofilmu a vhodný management exsudátu, jehož můžeme docílit výběrem vhodného sekundárního krytí v podobě superabsorbentů.

Právě v případě přítomné infekce v ráně musíme vzít v úvahu všechny determinanty, mezi něž lze zahrnout skutečné množství přítomných bakterií a jejich virulenci, hostitelskou rezistenci, přítomný biofilm a možnost bakteriální rovnováhy.

Víme, že situace není „statická“, protože aktuální bakteriální zátěž představuje zátěž v podobě produkce bakteriálních endotoxinů a proměnlivého množství hladiny proteáz, dochází ke stimulaci a vytváření zánětlivého prostředí a kontaminace přerůstá v kolonizaci. Víme, že pojem kritická kolonizace může být pro některé situace zavá-

Výběr správného terapeutického materiálu vyžaduje v dnešní době nejen znalost dostupných novinek, ale také především znalost doporučených postupů EWMA (Evropská společnost pro léčbu rány).

dějící. Profitabilita stěrů z rány nemusí přinášet pouze pozitivní výsledky v hodnocení přítomného biofilmu, kdy vycházíme ze známých pravidel, že biofilm je hlavním faktorem přispívajícím k zánětu chronických ran a že každá chronická rána obsahuje biofilm.

Vznik bakteriální kolonie můžeme pozorovat za 2–4 hodiny a u některých patogenních mikroorganismů chybí typické barevné zbarvení povlaků spodiny rány či zapáchající exsudát.

V řadě případů by vhodnější cestou pro zjištění přítomnosti biofilmu byla strukturální analýza s využitím laseru nebo molekulární analýza. Sestra v ambulanci se musí spolehnout na typické známky přítomnosti infekce v ráně, mezi které patří calor (zvýšená teplota), rubor (zarudnutí), dolor (bolest) či tumor (otok) či function laesa (poškození funkce orgánu). V každodenní praxi vycházíme ze skutečnosti, že více než 60 % nehojících se ran obsahuje biofilm. Ideální krytí neexistuje. V praxi potřebujeme krytí dokonale savé se schopností absorbovat přebytečný exsudát, se schopností zajistit dostatečně vlhké prostředí a se schopností zabránit vzniku sekundární infekce za udržení stálého prostředí v ráně (teplota, pH), s minimalizací bolesti při převazech, cenově dostupné a především antiseptické, které udrží kontrolu nad bakteriální zátěží. Právě při eradikaci biofilmu se nemůžeme spolehnout na chirurgický débridement, ale musíme se vrátit k používání a aplikaci lokálních antiseptických materiálů. Antiseptická krytí na bázi impregnovaných mřížek jsou prevencí i volbou v léčbě infekce a využívají léty vyzkoušené aktivní látky.

fota: autorka

1

3

2

Obr. 1 / Městská nemocnice Hořice Obr. 2 / Aplikace práškového krytí Altrazeal – krytí silikonovou mřížkou Obr. 3 / Pěnové krytí s Ag - Polymem

11

14

florence 3/15

příběh pacientky

Stomie mé problémy vyřešila Říká se, že dispozice k onkologickému onemocnění jsou dědičné. V naší rodině to vypadá, že je to pravda. Jsem z početné rodiny – bylo nás pět sourozenců.

T

atínek zemřel velmi brzy na tuberkulózu a maminka s námi zůstala sama. Byla jsem tehdy docela malá. Maminka těžce pracovala a starala se o nás. Ani chvíli si neodpočinula.

Začátkem 60. let minulého století jí byl po rakovině tlustého střeva vytvořen trvalý vývod. Tenkrát to bylo pro padesátiletou ženu opravdu těžké. Nebyly stomické pomůcky, maminka používala jen pleny. Byla doma, bála se vycházet ven. Byla velmi čistotná. Aby nebyla cítit, téměř nejedla, hubla, ztrácela se nám před očima. Po roce a půl zemřela.

Moje sestra zemřela na rakovinu tlustého střeva ve čtyřiceti letech. Měla velmi těžký život, manžela alkoholika, čtyři děti a navíc se starala o dvě invalidní příbuzné z manželovy strany. Neměla nikde zastání, nikdo jí nepomohl. S vývodem žila tři roky. Ta již měla nalepovací stomické pomůcky. To bylo v druhé polovině 80. let. Pomůcky tehdy nebyly dokonalé jako nyní, ale přeci jen proti tomu, jak to měla maminka, to byl obrovský pokrok.

Mému bratrovi zjistili kolorektální karcinom v sedmdesáti letech, ale přišel pozdě. Lékaři mu už nemohli pomoci.

Tento a mnoho dalších příběhů pacientů se stomií se dočtete v knize s názvem Ať žijí stomici, kterou v srpnu loňského roku vydalo nakladatelství Maxdorf ve spolupráci s nadací T-SOFT ETERNITY.

Ani já jsem neměla snadný život.

Myslím, že rakovinu nastartuje stres a nezáleží na jídle, kouření ani alkoholu. Onkologický nález jsem měla ve 46 letech. Nejednalo se o střeva. Léčba dopadla dobře, ale po deseti letech si při gynekologické prohlídce pan doktor všiml podezřelého nálezu v konečníku. Byl to zhoubný nádor. Byla jsem několikrát v nemocnici, lékaři zkoušeli různé léčby, ale bylo to spíš trápení než úspěch. Vývodu jsem se obávala.

Sestra i maminka zemřely pár let po vytvoření stomie. Ale nakonec jsem pana doktora o vývod sama požádala.

Nefunkční konečník mi způsoboval velké problémy. K šedesátým narozeninám jsem se stala stomičkou a mé trápení skončilo.

Vývod často vyřeší zdravotní problém a je pro mnohé vysvobozením. Při současných stomických pomůckách toho může stomik dělat opravdu hodně.

Hlavně může beze strachu jít mezi lidi.

Ovšem jen tehdy, pokud má vhodnou stomickou pomůcku a umí s ní zacházet.

Asi rok a půl po operaci jsem se dozvěděla, že v Praze, kde bydlím, existuje klub stomiků. Již dvanáct let jsem jeho členkou. Účastním se různých akcí, jezdím na ozdravné pobyty s ostatními stomiky, na výlety a procházky Prahou.

Je mi čtyřiasedmdesát let a cítím se opravdu dobře. Jsem ráda na světě.

Snažím se být prospěšná. A víte, co nejraději dělám? Rozdávám lidem štěstí v podobě čtyřlístků, které opravdu snadno nacházím.

Růženka

hojení ran odborné téma

Ošetřovatelská péče o chronické rány Květa Bečanová Kompletní domácí péče Ezra Praha 3, Izraelská 1

Chronická rána je sekundárně se hojící rána, která po dobu osmi týdnů nevykazuje tendenci k hojení. Může vzniknout kdykoli z rány akutní. Chronické rány většinou představují poslední stadium pokročilé destrukce tkáně a kladou vysoké nároky na výběr terapeutických materiálů.

K

Výběr vhodného materiálu je základem správného ošetřování chronických ran

foto: Profimedia

chronickým ranám se řadí především dekubity, bércové vředy, syndrom diabetické nohy, rány spojené se systémovou infekcí (např. antrax, lepra, TBC apod.), rány způsobené radioterapií, maligní chorobou (bazaliom, melanom apod.), tepelným a chemickým poraněním, traumatické rány, u dialyzovaných klientů to může být kalcifylaxe (závažná komplikace poruchy kalciofosfátového metabolismu).

Hojení ran probíhá ve třech fázích – exsudativní (čisticí), granulační a epitelizační, které se časově prolínají a není možné je od sebe jednotlivě oddělovat. Každá fáze se vyznačuje specifickými buněčnými procesy.

To, jak rychle a dobře se rána zhojí, záleží na celé řadě faktorů, zejména však na zdravotním stavu postiženého organismu a také na způsobu vzniku rány. Při léčbě a ošetřování chronických ran musíme vzít vždy v úvahu jak faktory celkové, tak lokální. Využíváme přitom celou řadu materiálů: Obvazy s aktivním uhlím – obvazy, které obsahují aktivní uhlí, případně i další jiné látky (např. Aktisorb Plus, Vliwaktiv, Carboflex, Askina carbosorb aj). Kombinují se s gely a neadherentním krytím. Používáme je u středně a silně secernujících ran a u zapáchajících ran s příznaky infekce v čisticí fázi hojení. Frekvence převazů 3–7 dní dle ošetřujícího lékaře.

Antiseptické nebo také antibakteriální krytí – obsahuje dezinfekční látku. Obvykle jde o pletené mřížky napuštěné povidon-jódem nebo chlorhexidinem (např. Inadine – pozor na alergii na jód, Braunovidon, Bactigras, Ialugen Plus).

Používají se k prevenci i řešení infekce u mírně secernujících ran. Výhodou je u nich možnost několikadenních intervalů převazů, aktivita obvazu v ráně přetrvává nejméně 24 hodin. Obvazy se mohou kombinovat s hydrogely.

Algináty – nebo také polymery (např. Suprasorb A, Silvercel, Caltostat, Aquacel Ag, Melgisorb Ag) obsahují organické kyseliny. Mají

výborný čisticí efekt. Vlákna alginátu se po kontaktu se sekretem rány změní v kašovitou hmotu a posléze v gel. Nasávají exsudát, zbytky odumřelých buněk a bakterií a uzavírají je do vznikajícího gelu. Kombinují se s filmovým krytím, neadherentním obvazem a Actisorbem Plus.

Využívají se u ran středně až silně secernujících, infikovaných, jako jsou např. píštěle, abscesy, dekubity nebo bércové vředy. Frekvence převazů je až 7 dní, dle sekrece a infekce v ráně.

Hydrokoloidy – mají charakter umělé kůže, jsou přilnavé a savé (např. Comfeel Plus, GranuFlex, Hydrocoll). Využíváme je u mírně secernujících ran ve fázi granulace a epitelizace, bez příznaků infekce, s mírnou kolonizací.

Mohou se kombinovat s hydrokoloidní pastou a hydrokoloidním zásypem (stomické podložky).

Využíváme je u povrchových defektů, jako jsou dekubity nebo bércové vředy. Okraje obvazu by měly přesahovat ránu alespoň o dva centimetry, překryjí i menší nerovnosti. Větší nerovnosti lze

15

20

recenzované články Zkušenosti z praxe

florence 3/15

Problematika HIV/AIDS a ošetřovatelství v kontextu jihozápadní Ugandy Lukáš Malý, R.N. student všeobecného lékařství, zdravotní bratr

Souhrn / Článek se zabývá ošetřovatelstvím ve vztahu k problematice HIV/AIDS v regionu Ntungamo v jihozápadní Ugandě. První část článku přináší základní přehled o HIV/AIDS, je doplněna o specifika péče o pacienta v kontextu místní kultury a odlišných socioekonomických podmínek této země. Ve druhé části je popsán vztah HIV/AIDS k problematice paliativní medicíny a zamyšlení nad smyslem utrpení u terminálně nemocných.

Klíčová slova / Afrika – Uganda – ošetřovatelství – problematika HIV/AIDS – paliativní medicína.

The issue of HIV/AIDS and nursing in the context of southwest Uganda Summary / The article deals with nursing in relation to HIV/AIDS in the region Ntungamo, in southeastern Uganda. The first part of the article provides a basic overview of HIV/AIDS is complemented by the specifics of patient care in the context of local cultures and different socio-economic conditions of the country. The second part describes the links between HIV/AIDS on the issue of palliative medicine and ponder the meaning of suffering in terminally ill.

Keywords / Africa – Uganda – nursing – the issue of HIV/AIDS – palliative medicine.

Úvod

V říjnovém čísle časopisu Florence v roce 2013 jsem psal o implementaci paliativní medicíny v jihozápadní Ugandě. Přiblížil jsem metodiku naší práce, věnoval se konkrétním kazuistikám pacientů a snažil se popsat také socio-kulturně-ekonomický kontext a problematiku práce v prostředí východní Afriky. Na příběhu našeho pacienta Samuela jsem naznačil, jak odlišné je prožívání a pohled na nemoc a utrpení v kontextu kultury místních kmenů Runyankole v jihozápadní Ugandě. V první části tohoto článku bych se chtěl zabývat problematikou HIV/AIDS, která se dotýká mnoha lidí, a to nejen na jihozápadě Ugandy. V druhé polovině bych chtěl navázat na téma paliativní péče a pohledu na smrt a umírání v kontextu odlišné kultury.

Od roku 2012 působíme s neziskovou organizací Shalom for Uganda v re­ gionu Ntungamo na jihu Ugandy. Kromě

Recenzovaly: MUDr. Veronika Jakubčiaková jednatelka neziskové organizace Shalom for Uganda, koordinátorka projektů organizace Shalom for Uganda v Ugandě PhDr. Monika Nová odborná asistentka, Katedra psychosociálních věd a etiky, Husitská teologická fakulta, UK Praha

poskytování léčebně-preventivní péče a stavby kliniky se snažíme o implementaci paliativní medicíny systémem domácích návštěv. Vyžaduje to práci v terénu, mnohdy ve velmi odlehlých oblastech tohoto regionu. Kvalita palia­ tivní péče i medicíny v Ugandě je na dobré úrovni, problémem je ale dostupnost, která se však rok od roku zlepšuje. Mnoho našich pacientů, jak těch, se kterými se setkáváme v ordinaci, tak i z programu paliativní péče, je HIV pozitivních. Velká část z nich je již ve stadiu selhání imunity (AIDS).

HIV/AIDS ve zkratce

Syndrom získaného selhání imunity je onemocnění způsobené retrovirem HIV. Je to v celosvětovém měřítku nejzávažnější infekční onemocnění. Původcem je filovirus, který primárně napadá CD4 lymfocyty (ale také jiné) a způsobuje tak postupné selhání imunity. Přenos je možný krevní cestou, pohlavním stykem a z matky na dítě (vertikálně). Vertikální přenos se může dít cestou prenatální, perinatální, ale také postnatálně – kojením.

Tento problém je v rozvojovém světě velmi významný. Často v těchto oblastech není možné volit jiný způsob výživy než kojení, což je z hlediska přenosu rizikové.

Rozlišují se čtyři stadia: 1. Akutní virová infekce

2. Asymptomatické – odpovídá klinickému stadiu A 3. Symptomatické – odpovídá klinickému stadiu B 4. AIDS – odpovídá klinickému stadiu C Pacienti umírají zejména v důsledku oportunních infekcí. Mezi hlavní faktory, které přispívají k šíření HIV, patří podle Valného shromáždění OSN (2001) za­ostalost, negramotnost, chudoba. Faktory, které velmi znesnadňují úsilí v oblasti prevence, jsou diskriminace, umlčování a „cejchování“, o všech faktorech se dále zmíním.

Virus lidské imunodeficience a syndrom získaného selhání imunity v Ugandě podle CDC

Problematika HIV/AIDS je v Ugandě tématem číslo jedna. Uvádí se, že Uganda je jednou z prvních zemí, kde se objevil virus HIV, nicméně výzkumy genomu naznačují, že jde spíš o oblast jezera Kivu v Demokratické republice Kongo (sousední stát). Toto onemocnění zasahuje do mnoha oblastí – jak do života obyčejných lidí, tak do systému zdravotnictví a ekonomiky celé země. Fakta o HIV v Ugandě podle CDC (Centers for Di­sease Control and Prevention) z roku 2012 hovoří zcela jasně. Prevalence je 7,2 % (věk ­15–49 let), odhadovaný počet úmr-

Zkušenosti z praxe recenzované články

Uganda je východoafrický stát, který se svou rozlohou 241 038 km řadí k menším státům

S počtem obyvatel 33,4 miliónu a ročním přírůstkem 3,2 mil. obyvatel má Uganda jednu z největších populačních explozí na světě fota: archiv autora, BBC

tí 63 000, odhadovaný počet sirotků 1 000 000, 403 089 lidí na antiretrovirové terapii a 580 000 lidí, kteří antiretrovirovou terapii potřebují. V dlouhodobějším kontextu ale nejsou vyhlídky až tak negativní, jak by se mohlo zdát. V roce 1992 byla např. prevalence 18 %, je zde tedy vidět určitý pokles. Aktuálně je zaznamenán velmi mírný nárůst, nicméně informace o prevalenci a incidenci mohou být mnohdy velmi zavádějící. Povědomí o HIV/AIDS se neustále zvyšuje, na loňské konferenci v Kampale, pořádané Asociací paliativní péče v Ugandě a organizací Hospice Africa Uganda, zaznělo mnoho příspěvků na téma HIV/AIDS u pacientů zařazených do programu paliativní péče. Neustálým problémem je však dostupnost – a to jak informací, tak možností prevence a léčby. Je zde mnoho komplikujících faktorů. Velmi rozsáhlá je problematika koinfekcí HIV pozitivních pacientů s jinými onemocněními.

Jako příklad bych uvedl malárii, která velmi komplikuje léčbu HIV pozitivních pacientů. Oslabení organismu při malarickém záchvatu může způsobit, že se takový pacient rychleji posune do dalšího stadia HIV (viz klinická stadia HIV).

Možnosti diagnostiky a léčby v podmínkách jihozápadní Ugandy

HIV je onemocnění léčitelné, ale nikoliv vyléčitelné. Díky mezinárodní pomoci i strategickým plánům ugandského ministerstva zdravotnictví jsou v těchto oblastech k dispozici kombinace antiretrovirotik jak ve většině běžných zdravotnických zařízení, tak na specia­ lizovaných klinikách antiretrovirové terapie, kde bývají pacienti dispenzarizováni. Opět se však dostáváme ke stejnému problému – totiž dostupnosti.

Mnoho klinik sice oficiálně antiretrovirotika má, nicméně často jim na skladě prakticky chybějí. Mnohá zařízení, která mají oficiální status kliniky pro antiretrovirovou léčbu, mají k dispozici i přístroj na měření počtu CD4 lymfocytů a možnost podrobného sérologického vyšetření. Proces diagnostiky je v této oblasti také několikastupňový, obsahující samozřejmě i konfirmační testy. Holistický přístup, stejně jako v paliativní medicíně, o které jsem psal v minulém článku, se zde postupně stává standardem. Pacientům je zajišťováno soukromí (což je veliký rozdíl oproti normální práci v ordinaci, kdy není roz-

hodně zvykem, aby byl pacient sám se zdravotníkem).

Sdělování výsledků pozitivních testů a poradenství (counselling)

Clinical officer nebo zdravotní sestra (méně často lékař, těch je velmi málo) sdělují pacientovi výsledky testů v soukromí.

Výsledky se sdělují až po provedení tzv. „třístupňového“ testování. Je to velice citlivá informace. Je zde vidět diametrální odlišnost od sdělování např. diagnózy či infaustní prognózy v oblasti paliativní medicíny, kdy při tom bývá celá rodina.

Informace o HIV pozitivitě se velmi úzkostlivě tají. Zdravotníci používají i v běžné dokumentaci termín „patient on lab“ místo označení „HIV pozitivní“. Jde o bezpečnost. Pacienti by totiž mohli být s velkou pravděpodobností vypovězeni ze života v jejich komunitě, což se rovná v těchto podmínkách smrti, a to bohužel „nejen“ té sociální. Pacienty je potřeba poučit o pravidelném braní antibiotické profylaxe (kotrimoxazol) při symptomatických stadiích a u asymptomatických pacientů (při hodnotě CD4 lymfocytů pod 500) a také o nutnosti užívání antiretrovirotik. Pacienty je třeba poučit o významu užívání i nežádou-

21

Předplaťte si časopis Florence

LASEROVá OPERACE OČí PrAxe

a získejte balíček kosmetiky Dr. Gaye v hodnotě 700 Kč

+

Přístup do elektronického archivu časopisu na www.florence.cz

Nabídka s kódem FLO15GAY platí do 12. 4. 2015 nebo do vyčerpání zásob pro standardní roční předplatné pouze pro nové předplatitele.

Dárky jsou rozesílány do 5 týdnů od obdržení prvního čísla časopisu.

objednávám předplatné časopisu Florence Studentské, roční * Elektronická verze, roční

570 Kč / 33 EUR 455 Kč / 28,05 EUR 299 Kč /12 EUR

Předplatné zahrnuje 10 vydání časopisu Florence + přístup do elektronického archivu.

Nabídka s dárkem platí pouze pro standardní roční předplatné.

FLO15GAY Objednávky předplatného pro ČR POŠTOU: Postservis, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, E-MAILEM: predplatne@ambitmedia.cz, TELEFONEM: 800 300 302 (zdarma) nebo na www.florence.cz Objednávky předplatného pro SR E-MAILEM: predplatne@abompkapa.sk, TELEFONEM: 02/444 42 773, 02/444 58 821

ODBĚRATEL

FAKTURAČNÍ ÚDAJE

TITUL

ORGANIZACE

JMÉNO A PŘÍJMENÍ

ADRESA

ORGANIZACE

PSČ A MĚSTO

OBOR ČINNOSTI

IČ

ADRESA

DIČ

PSČ A MĚSTO

TELEFON

TELEFON

E-MAIL

(nevyplňujte, jsou-li shodné s odběratelem)

E-MAIL DATUM

PODPIS

ZPŮSOB ÚHRADY

* Pro uplatnění studentského předplatného je třeba doložit platné potvrzení o studiu.

uvádějte při objednávce

složenka

faktura

Nabídka s kódem FLO15GAY platí do 12. 4. 2015 nebo do vyčerpání zásob pro standardní roční předplatné pouze pro nové předplatitele. Objednávkou dává předplatitel dobrovolně souhlas se zařazením svých osobních údajů do databáze společnosti Ambit Media, a. s., se sídlem Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5-Smíchov, jakožto správce, a s jejich následným zpracováním pro účely nabízení výrobků a služeb a pro účely zasílání obchodních sdělení prostřednictvím elektronických a tištěných prostředků dle zákona č. 480/2004 Sb., a to na dobu neurčitou, resp. do odvolání souhlasu.

Předplatitel bere na vědomí, že má práva dle § 11, 21 zák. č. 101/2000 Sb. Více na www.ambitmedia.cz.

Standardní, roční + dárek

Kód nabídky

ZKUŠENOSTI Z PRAxE recenzOVAné čLánKy

Dychová gymnastika astmatických pacientov

doc. Phdr. zuzana Hudáková, Phd. Fakulta zdravotníctva, Katedra fyzioterapie, Katolícka univerzita v Ružomberku

Súhrn / Dýchanie je jeden zo základných a najvýznamnejších pohybových stereotypov, pri ktorom je zaisťovaná výmena plynov (kyslíka a oxidu uhličitého) medzi vonkajším a vnútorným prostredím. Je to prirodzený a životne nevyhnutný automatizmus, ktorý si človek neuvedomuje, pokiaľ sa mu nezačne zle dýchať. Význam dychovej gymnastiky skúmali viacerí svetoví odborníci: Slader et al., 2006; Hitti, 2006; Gomieiro et al., 2011; Laurino et al. 2012. Výsledky štúdií ukázali, že pravidelne realizovaná dychová gymnastika vedie k redukcii užívania úľavových liekov i inhalačných kortikosteroidov, k zvýšeniu svalovej sily a k zlepšeniu dýchania. Program reedukácie dýchania zredukoval panické príznaky a agorafóbiu pacientov.

Kľúčové slová / priedušková astma – poruchy ventilácie pľúc – dychová gymnastika.

Breathing gymnastics of asthmatic patients Summary / Breathing is one of the fundamental and most important motional stereotypes, in which gas exchange between external and internal environment is ensured (oxygen and carbon dioxide). It is the natural and necessary automatism, which people not realize until they have problems with breathing. The importance of respiratory gymnastics examined several world experts: Slader et al., 2006; Hitti, 2006; Gomieiro et al., 2011; Laurino et al. 2012. The results of studies showed that regularly carried respiratory gymnastic leads to reduction of reliever drugs and inhaled corticosteroids, to increase muscle strength and improving the respiratory. Reeducation program reduced patients’ respiratory symptoms of panic and agoraphobia.

Keywords / bronchial asthma – lung ventilation disorder – breathing gymnastics.

Priedušková astma

Pri prieduškovej astme dochádza k poruchám ventilácie pľúc, čo vedie okrem zmien funkcie dýchacích svalov aj k zmenám pohybového systému. V čase exacerbácie je na hrudné svaly vyvíjaná extrémna záťaž pri práci proti zúženým dýchacích cestám. Astmatický pacient počas astmatického záchvatu má pocit úzkosti a strachu. Akútna dýchavica pri astmatickom záchvate je charakterizovaná výdychovou neschopnosťou, dochádza k zvýšeniu inspiračného, ale hlavne exspiračného prúdového odporu, čo má za následok, že v tele zostáva prebytočný oxid uhličitý, ktorého vysoké koncentrácie vedú u človeka ku skracovaniu dychu.

Je preto vhodné, aby pacient realizoval dychovú gymnastiku v období bez akútnych problémov, pretože dychová gymnastika pomáha vybudovať svaly hrudníka, ktoré sa podieľajú pri dýchaní.

Dychová gymnastika

Prvé správy o dychovej gymnastike pochádzajú z Číny už z doby asi 2700 rokov pred n. l., kedy boli v knihe Kong-Fou popísané cviky dýchanie v sede za účelom nájsť rovnováhu medzi vonkajším a vnútorným tlakom v hrudníku pri dýchaní. Dychová gymnastika je súbor

cvičení zameraných na dýchacie svalstvo, typ a mechaniku dýchania, jeho rytmus i hĺbku. Posilňuje svalstvo hrudníka, bránicu a svalstvo brucha, ale neovplyvňuje organické zmeny pľúcneho parenchýmu ani bronchiálneho stromu.

Pri cvičení sa dôraz kladie na synchronitu dýchania a časové rozvrhnutie ako vdychu, tak aj výdychu. Fyzioterapeut vychádza z poznatku, že astmatický pacient môže meniť frekvenciu i hĺbku dýchania. K základným postupom patrí korekcia správneho postavenia i držania tela a reedukácia správnych vzorov dýchania pri statickej a dynamickej dychovej gymnastike (Hudáková, 2010).

Ciele a zásady dychovej gymnastiky

Aby sme dosiahli uvedené pozitíva dychovej gymnastiky, potrebné je dodržiavať ciele a zásady dychovej gymnastiky.

Cieľom dychovej gymnastiky je: → zlepšiť mechaniku dýchania, → prispieť k nácviku správneho dýchania, → uľahčiť dychov ú prácu, posilniť a uvoľniť dýchacie svaly, → zlepšiť pohyblivosť rebier a bránice, → zlepšiť utilizáciu plynov, → zabezpečiť svalovú relaxáciu,

→ znížiť počet astmatických záchvatov a spotrebu liekov, → zlepšiť fyzický a duševný stav pacienta, → znížiť psychické napätie a navodiť relaxáciu pacienta (Palát, 1982; Pleidelová, 2010).

Zásady dychovej gymnastiky: pacient sa má sústrediť na dýchanie, dodržiavať pravidelný rytmus dýchania, intenzitu cvikov stanoviť individuálne podľa zdravotného stavu pacienta, pri reedukácii dýchania vynechať silové cvičenia, začať s kratšími cvičeniami a postupne ich predlžovať, zaradiť relaxáciu medzi cvičeniami (uvoľniť celé telo a myseľ), cvičiť niekoľkokrát denne a cvičenie realizovať minimálne 1 hodinu po jedle. Cvičenie s plným žalúdkom nie je ideálne, je viac ako žiaduce, aby výživa bola s pohybovou aktivitou načasovaná tak, aby strava opustila žalúdok alebo bola takmer úplne natrávená, čo zvyčajne trvá 1–4 hodiny.

recenzovali: Phdr. mgr. Jiří Frei, Ph.d.

Fakulta zdravotnických studií ZČU v Plzni mgr. zdeňka Knechtová Katedra ošetřovatelství, LF MU

25

30

PrAxe POSILOVáNí PAMěTI

florence 3/15

foto: Flickr

Aktivní posilování paměti Phdr. dana Klevetová Chirurgická ambulance, Litomyšlská nemocnice, a. s.

Klevetova@seznam.cz

„Paměť je zdrojem představivosti, pokladnicí rozumu, strážcem vědomí a poradcem myšlení.“ (biskup svatý Basil Veliký, 4. stol.)

Národní týden trénování paměti

V rámci Národního týdne trénování paměti se veřejnost dozvídá srozumitelnou formou o výsledcích výzkumu mozku prostřednictvím stovek akcí, které jsou pořádány vědeckými institucemi.

Česká společnost pro trénování paměti a mozkový jogging, která se specializuje na trénování paměti pro seniory, vyhlašuje od pondělí 16. 3.

2015 do neděle 22. 3. 2015 Národní týden trénování paměti v rámci celosvětové akce Týden uvědomění si mozku (Brain Awareness Week), který od roku 1996 pořádá organizace Dana Alliance for the Brain (www.dana.org). V tomto březnovém týdnu se veřejnost dozvídá o výsledcích výzkumu mozku srozumitelnou formou prostřednictvím stovek akcí, které jsou pořádány vědeckými institucemi, jež se výzkumu mozku věnují, případně institucemi, které výsledky výzkumu aplikují v praxi (www.trenovanipameti.cz).

Iniciátorku celé akce Ing. Danu Steinovou znám od roku 1998, kdy založila Českou společnost pro trénování paměti a mozkový jogging.

Semináře o trénování paměti však pořádala už od roku 1994. Já osobně jsem se s ní setkala až na kurzu pro trenéry paměti v roce 2004. Je to úžasná žena s obrovským potenciálem.

První univerzitu volného času založila v ČR v roce 1993 jako svůj osobní příspěvek k Evropskému roku seniorů a ke zlepšení porozumění mezi generacemi. Univerzity volného času, již nezávisle na své zakladatelce, dále organizují tréninky paměti v domovech důchodců i vzdělávací semináře pro pečující. Další univerzity volného času vznikají při občanských sdruženích či při knihovnách ve městech i na vesnicích. Celoživotní vzdělávání se stává nutností a je třeba je otevřít široké veřejnosti, kterou pro ně ovšem musíme získat. Vzdělávání přispívá k posilování

sebedůvěry, orientaci ve světě moderních technologií a nových poznatků. Přispívá k prevenci poruch kognitivních funkcí a tím také zlepšuje kvalitu života ve stáří a umožňuje plnohodnotný, nezávislý život osob vyššího věku. (Připomeňme také Mezinárodní den seniorů, 1. října, který byl poprvé vyhlášen v roce 1990.)

V 50. letech vznikla vědní disciplína gerontopedagogika (gerontagogika), která je součástí andragogiky, vědy o vzdělávání a výchově v dospělosti. Gerontopedagogika se v užším slova smyslu zabývá výchovou a vzděláváním seniorů ve stáří a ke stáří. Nová vědní disciplína se snaží hledat cesty, jakým způsobem připravit člověka na poslední etapu života, jak navrátit důstojnost stáří a vymezit úlohu člověka ve stáří. V širším slova smyslu je gerontopedagogika prezentována jako teoreticko-empirická disciplína zaměřená na pomoc, péči a podporu seniorů. Jejím důležitým posláním je pomoci najít úctu k vlastnímu bytí a zodpovědnost za svůj život a vymezit novou roli stáří v postmoderní době.

Pan profesor PhDr. Zdeněk Matějček, CSc., mne inspiroval tvrzením, že mozek potřebuje podněty ve správný čas, na správném místě a ve správném množství. Tyto podněty získáváme především tím, že používáme smysly – co rád vidím, slyším, cítím, čichám, čeho se rád dotýkám, a nezapomínejme ani na šestý smysl – vnímám své tělo. V jakém prostředí mé tělo je a co potřebuje, aby mi dobře fungovalo a sloužilo. Naše tělo je náš chrám, náš dům. Uklízíme ve svém „domě“? A jak to děláme?

Informace je pro mozek výživou. Nutíme-li mozek pracovat, zpomalíme patologické biochemic-

Posilování paměti praxe

ké procesy v mozku a posílíme spojení mezi neurony. Tvoříme informační bílkoviny, které stimulují mozkový metabolismus.

Výživa mozku informacemi, správnými potravinami, pohybem, vztahy a cvičením těla jsou přínosem pro jeho činnost. Metody pravidelného aktivního cvičení a relaxace navodí v těle mechanismy, které zabrání rozvoji reakce na zátěž a způsobí vyplavení endorfinů, hormonů radosti z vlastního dosažení úspěchu.

Doporučujeme proto každý den alespoň jedno cvičení (viz Příklady cvičení). Pokud se vám nedaří, vezměte si slovníky a pátrejte v nich. I tím svou paměť trénujete.

Co jsou vlastně kognitivní funkce?

Kognitivní funkce nám pomáhají poznávat svět kolem sebe, orientovat se v něm, vnímat sám sebe. Náš mozek má více než 10 miliard neuronů, které po svých výběžcích přenášejí informace formou elektrických impulzů rychlostí více než 500 km za hodinu. Kdybychom šedou mozkovou kůru narovnali, měla by plochu kuchyňského stolu. Kdyby se nervová vlákna spojila, omotala by podle výzkumů čtyřicetkrát naši zeměkouli.

Podpůrnou nervovou tkáň tvoří gliové buňky, kterých je padesátkrát více než neuronů. Podporují činnost nervových buněk, biochemické děje a vedení elektrických signálů pro celou oblast řízení nervového systému. Přenos informací má vliv na zdokonalování funkčnosti mozkové aktivity, nervové buňky spolu komunikují pomocí přenašečů. Intenzivní tělesný i duševní trénink má schopnost vytvořit hustou nervovou síť a dokonalost fungování celého nervového systému. Uvádí se, že v devadesáti letech je úbytek neuronů 10–20 %. Nicméně nové výzkumy hovoří o faktu, že počet nervových buněk se také může obnovovat pravidelným cvičením a využíváním dosažených informací a dovedností. Celá nervová soustava stárne nedostatkem kyslíku a zvyšujícím se počtem volných radikálů. Úbytek neuronů není ve všech mozkových částech stejný, nejvíce jsou zasaženy čelní laloky – zraková a sluchová centra a hippocampus (ukládání informací a schopnost učit se novému). Vedení nervových vláken je pomalejší a smyslové orgány pomalu degenerují. Ve vyšším věku se zhoršování paměti vyrovnává schopností informace uspořádat. Nicméně každá životní zátěž působí na poruchu paměti. Lidský mozek pojme až 100 000 informací. Příjem informací záleží na naší pozornosti a soustředění, proto musíme naši pozornost rozvíjet, sami chtít pracovat se zaujetím a soustředit se na výběr přijímaných informací. Naše zájmy a aktivity, které jsou zdrojem potěšení, vytvářejí nové nervové dráhy a posilují mozkovou činnost. Náš mozek je uzpůsoben k učení se novému, ve vyšším věku se pouze mění způsob zpracování.

Kognitivní funkce tvoří vnímání prostřednictvím smyslů, paměť, pozornost, představy, fantazie, myšlení, úsudek, řeč.

Paměť lze vědomě ovlivňovat celý život. Je to schopnost udržet přijaté informace. Doba jejich udržení je závislá na počtu opakování určité informace. Podporou paměti je také kladný emocionální náboj.

Krátkodobá paměť, nazývaná také pracovní, pojme okamžitě maximálně 5–9 slov. Informace získáváme prostřednictvím senzorických receptorů – zrakem, sluchem, hmatem, čichem, chutí, vnímáním polohy našeho těla a předmětů v prostoru kolem nás (motorická paměť = např. cesta do obchodu).

k věci → P říklady cvičení:

→ Hledání synonym: např. krásný, vtipný atd. – vzpomeňte si na co největší počet slov podobného významu. → Hledání antonym: např. lstivý, pestrý atd. – hledejte slova opačného významu s jiným slovním základem, sami vymýšlejte zajímavé dvojice a pobavte tak nejen sebe, ale i své okolí. → Vzpomínejte na literární díla, v jejichž názvu je ženské jméno, mužské jméno, název živočicha atd. → Vyberte si obrázek, kde je několik předmětů, a pak si je opětovně vybavte. → Vyjmenujte co největší počet živočichů, jejichž název začíná od písmene N. → Vyjmenujte co největší počet rostlin, jejichž název začíná písmenem B (postupně využijte celé abecedy).

→ Během jedné minuty si spočítejte, kolik zvířat (květin, ovoce) si vybavíte (15–20 je norma). → Lokomotiva: kolik slov se vám podaří vytvořit přeházením slabik či písmen nebo rozdělením slova? → Svíponíce, kotilomova… to není šotek z tiskárny!

Složíte slova do původní podoby? → Lidová rčení a přísloví: Kolik si jich vybavíte?

Nedávno jsme tento úkol dali dvěma mužům, kteří si přes víkend vzpomněli na 72. Vzpomeňte na jedno známé rčení, které když plně prakticky provedete, cvičíte 33 svalů kolem úst a určitě i mozek dostává užitečnou výživu pro pocit štěstí.

Paměť je závislá na našem zájmu, výběru, kontrastu, pohybu sledovaných předmětů a osob a naší pozornosti. Vysvětlením je elektrické podráždění nervové dráhy, které jde například z oka do mozku; do 20 sekund dráždění pozvolna zaniká a tím ztrácíme i získanou informaci. Chceme-li si pamatovat delší dobu, musíme si slova či čísla opakovat. Mají-li informace pro nás význam, přesunují se do dlouhodobé paměti. Zde jsou uloženy naše vzpomínky, zkušenosti a dovednosti, získané během celého našeho života.

Dlouhodobá paměť: → Sémantická – obsahuje všeobecné znalosti o světě, schopnost pamatovat si význam slov a zařazení do skupin, např. kopretina, růže = květina. Význam slova svoboda, naděje apod. Prohlubovat ji můžeme především učením a pozorováním. Jde také o naši jazykovou zásobu (běžně máme schopnost udržet 20 000–50 000 slov, někteří až dvojnásobek).

31

zPráVy nAŠIcH PArtnerŮ / z KOnFerencÍ

zprávy našich partnerů / z konferencí

Nad problematikou onkologických onemocnění se lékaři a sestry sešli již pošesté Ve dnech 21.–23. ledna 2015 se sjeli odborníci do pražského Clarion Congress Hotelu Prague, aby tu již pošesté diskutovali o problematice onkologických onemocnění. Akci s názvem PragueOnco 2015 – 6. pražské mezioborové onkologické kolokvium pořádala 1. LF UK a Onkologická klinika VFN ve spolupráci s 2. a 3. LF UK. Jak napovídal samotný podtitul akce: Lékaři a sestry společně proti zhoubným nádorům, nechyběla zde ani sesterská sekce.

J

ejí účastníky přišla na úvod pozdravit ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, která kromě zdravice také upozornila na fakt, že sester ubývá a s jejich nedostatkem se už potýkají i všechny nemocnice v metropoli. Předsedkyně a moderátorka akce, vrchní sestra Onkologické kliniky VFN Zdeňka Dlouhá, zase upozornila, že zatímco počet ošetřených onkologických pacientů neustále roste, kapacita, personální obsazení ani finanční dotace oddělení, která o tyto pacienty pečují, se nemění.

Pak už přišel čas na první přednášku. Ujala se jí PhDr. Dana Stachurová, která pohovořila o historických aspektech péče o onkologicky nemocné z pohledu ošetřovatelství. Onkologické onemocnění bylo odjakživa jedním z nejobávanějších onemocnění. První nádory byly zjištěny na dochovaných kosterních pozůstatcích už ze starší doby kamenné. První známky o nádorech se nám dochovaly na egyptských papyrech z doby 3000–1500 př. n. l. Prvním historickým důkazem onkologického onemocnění je pak lebka

Prvním historickým důkazem onkologického onemocnění je lebka ženy z období 1900–1600 př. n. l.

ženy z období 1900–1600 př. n. l. Rozdíl mezi zhoubným a nezhoubným nádorem popisoval už Hippokrates (400 př. n. l.) a v jejich poznávání pokračoval i Galén. Ten se domníval, že nádor způsobuje nadbytek černé žluče, a jeho teorie přetrvávala celý starověk. V této době pečovali o nemocné především muži. Období středověku bylo ovlivněno Galénovou teorií, ale v tomto období dochází k vývoji lékařské vědy (anatomie, fyziologie a chirurgie). Ošetřování nemocných se děje prostřednictvím charitativního ošetřovatelství, které poskytovaly církevní řády. Ošetřovateli se tedy stávají nejen muži, ale i ženy. První milníky v poznávání onkologického onemocnění přináší 19. století. V roce 1846 byla objevena anestezie, což přineslo možnost vykonávat radikální chirurgické výkony při odstraňování nádorů. Do roku 1860 datujeme také začátek profesionálního ošetřovatelství. V roce 1851 vznikla první nemocnice specializovaná na ošetřování a léčbu onkologických pacientů – Royal Marsden Hospital v Londýně, po ní vznikaly další specializované instituce nejen v Evropě, ale i v USA. V roce 1905 byl

37

zPráVy nAŠIcH PArtnerŮ / z KOnFerencÍ

Prevence je důležitá nejen u mukozitidy dutiny ústní Druhý blok přednášek se zaměřil na nové možnosti v onkologii. O nových možnostech anti-HER2-neu léčby pohovořila MUDr. Lenka Vašáková a MUDr. Michal Vočka přednesl sdělení na téma Anti-EGFR terapie a její nežádoucí účinky v léčbě kolorektálního karcinomu. Řekl, že akneiformní vyrážka je běžný nežádoucí účinek, který se objevuje obvykle během týdne po zahájení EGFR terapie. Nejčastěji se vyskytuje na hlavě, krku a horní polovině hrudníku. Míra postižení je různá a koreluje s odpovědí na terapii. K léčbě se doporučuje při mírném stupni postižení mastný krém (např. Excipial Lipolotio), mast s vitaminem K (magistraliter nebo Reconval K1) či erythromycin (4% magistraliter, Aknecolor, Zineryt). Při vysokém stupni postižení (10–15 %) je na zvážení přerušení terapie (zvážit redukci dávky) a nutná je i konzultace s dermatologem. Systémové kortikoidy a ATB nemají větší význam.

O nových možnostech v léčbě neresekabilního nebo metastazujícího melanomu s pozitivitou BRAF V600 pohovořila MUDr. Lenka Nováková.

Lékaři MUDr. Roman Tichý a doc. MUDr. Samuel Vokurka, Ph.D., se věnovali tématu mukozitida dutiny ústní při onkologické léčbě. Na úvod svého sdělení představil doc. Vokurka edukační materiály, které dostali všichni posluchači k dispozici a které vznikly ve spolupráci s obecně prospěšnou společností Dialog Jessenius.

Jedná se o skripta, která jsou určena zdravotním sestrám, asistentkám a ošetřovatelkám především v oboru onkologie, hematoonkologie, stomatologie a dentální hygieny. Seznamují se základy anatomie a mikrobiologie dutiny ústní (DÚ) a s postupem klinického vyšetření. Větší část je věnována právě problematice postižení DÚ po chemoterapii a radioterapii. Doc. Vokurka se pak ve svém sdělení zaměřil na mukozitidu DÚ. „Mukozitida DÚ představuje charakteristický typ postižení sliznice a podslizniční tkáně DÚ v souvislosti s chemoterapií (toxická mukozitida) nebo radioterapií (postradiační mukozitida).

U postižení při léčbě s využitím mTOR-inhibitorů (např. everolismus, temsirolismus, sirolismus) naopak hovoříme o stomatitidě,“ řekl. Projevy mukozitidy po chemoterapii nastupují nejčastěji za 4 až 8 dní a přetrvávají podle tíže poškození zhruba 7 až 14 dní, někdy i déle. Nejčastěji bývá postižen jazyk a bukální (tvářová) sliznice.

Pacienti trpí pocitem nepohody až bolestí v DÚ nebo hltanu při kousání nebo polykání, poruchou vnímání chutě, sníženou produkcí slin (salivací) a suchostí sliznic (xerostomií). Defekty sliznice mohou krvácet nebo se infikovat. Proto je nutné, aby pacient, dříve než podstoupí chemoterapii, podstoupil včas vyšetření u stomatologa, při kterém mu bude ošetřen defektní chrup, odstraněn zubní kámen, ostré hrany a ošetřeny protézy.

Před radioterapií je zásadní výměna nebo clonění kovové protetiky a zubních výplní. „Pacienta je nutné srozumitelně a dostatečně informovat o podstatě možných komplikací v DÚ

nejen o mukozitidě dutiny ústní pohovořil stomatolog mUdr. roman tichý

fota: Magda Hettnerová

objeven účinek rádia na nádorovou buňku, ovšem počáteční euforii vystřídalo rozčarování po zjištění negativního účinku rádia na buňky zdravé.

Před rokem 1940 přežilo po léčbě přibližně 25 % pacientů. V roce 1946 byla objevena chemoterapie (první substance s antileukemickým účinkem) a na přelomu 40. a 50. let 20. století vznikla onkologie jako samostatný lékařský obor. V 70. letech se pak jako samostatný obor vyčlenila dětská onkologie. Od této doby se také ošetřovatelství začalo zaměřovat i na psycho-sociální aspekty a kvalitu života onkologicky nemocných.

40

ZPRÁVY NAŠICH PARTNERŮ / Z KONFERENCÍ

florence 3/15

foto: Magda Hettnerová

Do dnes již historických sesterských uniforem se oblékly sestry Bc. Iva Konvalinková a Eva Šolcová (vlevo)

Sestra byla a stále je pojem, který sklízí uznání v širokém okruhu lidí, a nejen proto, že na sobě sestry neustále pracují, vzdělávají se apod., si zaslouží respekt a špetku uznání.

řiceti lety a dnes. K tomu se i stylově oblékly do historické modré uniformy s bílým čepečkem. Ve své přednášce se zastavily u toho, jak vypadalo vzdělávání sester před čtyřiceti lety a jak vypadá dnes, jak vypadala oddělení nemocnice a náplň práce sester, jaké postavení ve společnosti měly sestry kdysi a jak jsou vnímány dnes. „Před čtyřiceti lety byla sestra vnímána jako pravá i levá ruka lékaře, ale i jako ta, která pouze plní nařízení lékaře. Společnost ovšem její povolání vnímala jako vážené. Dnes ji televizní seriály ukazují jako pohihňávající se stvoření bez vlastního názoru, které neustále pije kávu a flirtuje s lékaři. Vedení zdravotnických zařízení ji bere jako někoho, kdo si musí poradit bez uklízečky, ošetřovatelky, lékaře i sanitáře, musí být milá, příjemná, flexibilní a svůj osobní život téměř nemít. Mladí lékaři ji považují buď za dobrou vílu, která jim pomůže, poradí a připomene zapomenuté ordinace, nebo jako někoho, kdo má povinnost plnit jejich rozkazy. Starší lékaři v nás vidí buď spolupracovníky, anebo ty, které mohou za všechny chyby.

Podle pacientů jsme buď andělé, nebo služky a diváci televizních zpráv musejí mít pocit, že jsme vrazi a kriminálnice,“ řekly přednášející. Na závěr uvedly, že sestra byla a stále je pojem, který sklízí uznání v širokém okruhu lidí, a nejen proto, že na sobě sestry neustále pracují, vzdělávají se apod., si zaslouží respekt a špetku uznání.

Velmi zajímavou kazuistiku přednesla primářka Stomatologické kliniky VFN MUDr. Gabriela Pavlíková, která představila pacientku, jež trpí raritní formou kladosporiózy s projevy v obličeji a která se s tímto onemocněním potýká už několik let. Přestože se jedná o velmi ojedinělý případ, lékaři jej zatím neprezentovali ani v odborných periodikách, protože léčba pacientky není ještě

u konce. Na primářku Pavlíkovou navázala vrchní sestra Mgr. Dobromila Faktorová, také ze Stomatologické kliniky, která pohovořila o tom, jak vypadá ošetřovatelská péče o pacienty s mutilujícími defekty v obličeji.

Nejvíc emocí vyvolala v druhé polovině konference přednáška Bc. Dity Burian, která jako příslušnice Armády ČR jezdila na vojenské zahraniční mise, kde sloužila v první linii. Své vyprávění o tom, jak funguje zdravotní péče během vojenských akcí a co všechno na misích zažila, doplnila řadou fotografií, až přítomným běhal mráz po zádech.

Po ní vystoupila se svým sdělením vrchní sestra Gynekologicko-porodnické kliniky VFN Hana Rittsteinová, která přítomné seznámila s průzkumem, který na této klinice udělali, aby zjistili, zda lze edukací ženu připravit na možnost akutního císařského řezu. Zabývali se také otázkou, s jakými problémy se ženy, které takto rodily, v šestinedělí a poté potýkají a zda je možné tyto potíže nějak ovlivnit.

Do konce konference pak zazněla ještě sdělení lékařů MUDr. Květoslava Nováka z Urologické kliniky VFN, který hovořil o využití 3D zobrazení při laparoskopických výkonech, a MUDr. Michala Janka z Oční kliniky VFN, který si připravil přednášku na téma červené, bolestivé a slepé oko.

Konferenci pak zakončila Anna Chrzová slovy prof. MUDr. Josefa Charváta, DrSc.: „Člověk nemůže vědět všechno, ale měl by alespoň o všem důležitém vědět.“ A uzavřela: „Proto doufám, že jste si z dnešní konference vše důležité odnesli, a těším se na viděnou na příští konferenci, která se bude ve VFN konat 3. června“.

Magda Hettnerová, redakce Florence

Praha Reprezentační les sester Sestry na sál!

Nové centrum pro nemocné Alzheimerovou chorobou

servis

Miss Sestrou 2014 je dětská sestra z Moravy

41

krátce Jihlava má nové centrum pro nemocné Alzheimerovou chorobou

Slavnostním večerem, který organizovala agentura We Make Media, provázeli moderátoři herec Petr Rychlý a sportovní komentátor Vojtěch Bernatský. Nedílnou součástí večera byla i volba Miss Sestry 2014, o níž rozhodovala desetičlenná porota. Vítězkou titulu Miss sestra 2014 se v závěru večera stala dětská sestra z Jihomoravského kraje Karla Panáčková.

Po úvodních slovech moderátorů přivítala přítomné i prezidentka České asociace sester Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, která na ­pódium pozvala i členy prezidia ČAS, kterému končí v letošním roce volební období, aby každému z nich jmenovitě poděkovala za jejich práci. Vyzvala také sestry, aby se více zapojily do činnosti v České asociaci sester, a pak už jim popřála krásný večer.

Jako první obsadily taneční parket páry z taneční školy ASTRA Praha, které ukázaly, jak se tančí vídeňský valčík, a pak už byl čas na volnou zábavu. V průběhu večera absolvovalo deset finalistek soutěže Miss Sestra 2014 nejprve rozhovor s moderátorem, který je také představil.

V druhé disciplíně odpovídaly na otázky porotců a nechyběly ani promenády. Nejdříve soutěžící předvedly pracovní oděvy společnosti Cadenza a pak i krásné večerní šaty šité na míru, doplněné šperky od firmy FaBOS. Přestože o hlavní vítězce titulu Miss Sestra 2014 rozhodovala porota, o vítězce titulu Miss sestra sympatie 2014 rozhodovali diváci, kteří své hlasy odevzdávali do připravených nádob. Jejich přízeň nakonec získala všeobecná sestra ze Středočeského kraje Bc. Lucie Tichá, DiS., která také od poroty získala titul 2. vicemiss 2014. Na druhé příčce se umístila dispečerka tísňové linky a sestra ve výjezdu Lucie

foto: We Make Media

Krásné šaty, hudba a tanec – tak to vypadalo v pátek 13. února 2015 v pražském paláci Žofín, který se stal i letos místem konání 6. reprezentačního plesu sester Sestry na sál!

Miss Sestra 2014 Karla Panáčková (uprostřed), 1. vicemiss Lucie Hořínková, DiS. (vlevo) a 2. vicemiss a Miss sympatie Bc. Lucie Tichá, DiS. (vpravo)

Hořínková, DiS., která se stala 1. vicemiss 2014.

Absolutní vítězkou a držitelkou titulu Miss Sestra 2014 se stala dětská sestra, milovnice folklóru a zpěvu, usměvavá Karla Panáčková. Všechny vítězky dostaly od partnerů soutěže hodnotné dary. Miss Sestře 2014 zapůjčila firma Přerost a Švorc Auto auto na půl roku a další partner soutěže, společnost G5 Plus – Mezinárodní kariéra ve zdravotnictví, jí věnoval víkendový zájezd do Dubaje. Ochuzeni nebyli ani diváci, kteří mohli vyhrát hodnotné ceny v bohaté tombole. O finále večera se postarala zpěvačka Helena Zeťová, jejíž vystoupení slavnostní 6. reprezentační ples sester zakončilo. mhe

Specializované centrum pro nemocné Alzheimerovou chorobou a dalšími formami demence bylo otevřeno koncem ledna 2015 v Jihlavě. Centrum s kapacitou 120 lůžek nabízí ubytování, stravování, sociální služby a poradnu demence. Je to osmé zařízení svého typu v zemi. Zkušební provoz zahájilo centrum koncem loňského roku, do plného provozu by se mělo dostat během několika měsíců.

Jeho klienti mohou využít hotelové a sociální služby, kontaktní místo domácí zdravotní péče, ordinaci lékaře a prádelnu. K dispozici mají i půjčovnu rehabilitačních pomůcek, mohou navštívit tematická školení a kurzy.

Rodinám pečujícím o nemocné doma zase pomůže poradna demence. Cena pobytu v zařízení se i s některými fakultativními náklady pohybuje kolem 500 Kč na den. Práci v centru by měla najít až stovka lidí a úlevu by měla pocítit zdravotnická zařízení v kraji, která se až dosud o tyto nemocné ­starala. ČTK

servis

florence 3/15

foto: Flickr

42

Česká transplantologie má za sebou nejúspěšnější rok, čekací doby se zkrátily Loni poprvé dostalo v ČR nový orgán víc lidí, než kolik jich bylo zařazeno na čekací listiny. „Doby čekání se zkrátily a ubylo těch, kteří se nedočkali,“ řekl koncem ledna 2015 ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček (ČSSD).

Ocenil také, že čekací doby jsou v Česku kratší než ve většině evropských zemí. „Zatímco ve většině okolních zemí čekají lidé na darovaný orgán dva až tři roky, v Česku jsme se dostali na zhruba roční čekací lhůtu,“ upřesnil ředitel Koordinačního střediska transplantací Miloš Adamec. „Takovým výsledkům pomáhá kromě dobré organizace celého procesu také dobrá spolupráce při platbách za transplantace od zdravotních pojišťoven a zlepšující se legislativní podmínky,“ upozornil. Klíčovou otázkou však samozřejmě zůstává, zda existuje dárce. „I tady se loňský rok stal rekordním. Získali jsme orgány od 263 zemřelých dárců, což je

zatím nejvyšší počet dárců v historii České republiky i Československa,“ dodal Adamec. „Za takovými výsledky stojí obrovský kus práce celých týmů lidí. Starají se o organizaci seznamu čekatelů i dárců, odběry a transport orgánů, transplantaci samotnou i následnou péči nejen o pacienta, ale také o rodinu dárce. Všem patří za tuto práci a skvělé výsledky velký dík,“ řekl ministr zdravotnictví.

V roce 2014 se na seznam čekatelů nově dostalo zhruba 808 pacientů a bylo provedeno 846 orgánových transplantací. Na jeden milión obyvatel nyní připadá statisticky 26,3 dárce. To zařazuje ČR z hlediska transplantací mezi pět nejaktivnějších zemí Evropy a mezi top světovou desítku ze stejného úhlu pohledu. Bohužel, ani takto dobré výsledky nezaručují, že se orgánu dočkají všichni čekatelé. V roce 2014 zemřelo 75 čekajících pacientů. TZ

nové knihy

Fyzikální vyšetření pro sestry 2., přeprac. vydání / Marie Nejedlá / Grada Publishing, a. s., 304 s., 299 Kč / Tato kniha je koncipována jako základní učebnice pro studenty ošetřovatelství a sestry v praxi. Seznamuje se základními technikami sběru amnestických dat a fyzikálního vyšetření pacientů umožňujícími získat co nejvíce informací o pacientovi, sledovat a správně dokumentovat změny jeho zdravotního stavu.

Čtyři klíče k životu / Ira Byock / Portál s. r. o., 240 s., 325 Kč / Čtyři jednoduché věty – Prosím, odpusť mi, Odpouštím ti, Děkuji a Mám tě rád – mají obrovskou moc, díky níž dokáží napravit a pěstovat naše vztahy i náš vnitřní život. Tyto čtyři věty a jejich citový náboj nám mohou pomoci důstojně a poctivě vyřešit obtíže mezilidských vztahů.

Mezinárodně uznávaný odborník v oboru paliativní péče dr. Ira Byock na praktických příkladech vysvětluje, jak je dobré oprostit se od letité zášti a škodlivých emocí. Pocit celistvosti a naplnění lze prožít i po rodinné hádce, osobní tragédii či rozvodu a dokonce i tváří v tvář smrti.

Vývoj jazykových schopností v předškolním věku / Filip Smolík, Gabriela Seidlová Málková / Grada Publishing, a. s., 248 s., 299 Kč / Kniha nabízí aktuální poznatky o raných fázích vývoje jazyka a popisuje rozvoj jednotlivých jazykových schopností (slovní zásoby, schopností gramatických a fonologických) a jejich vzájemný vztah.

Jazykové schopnosti jsou popisovány jako významný předpoklad rozvoje počátečních čtenářských dovedností.

Chirurgická onkologie / Zdeněk Krška, David Hoskovec, Luboš Petruželka a kol. / Grada Publishing, a. s., 904 s., 1699 Kč / Jedná se o unikátní originální domácí monografii, která po deseti letech zaplňuje bílé místo na odborném domácím knižním trhu. Jde o mezioborovou publikaci v komplexním pojetí.

43

historie text: Magda Hettnerová, redakce Florence, fota: archiv

N

„Flastr“ se vyráběl i z rybích měchýřů Ve svém životě si ji vyzkoušel už každý.

Pomáhá nešikům, kteří si způsobí drobné zranění, kuřákům, kteří se snaží zbavit svého návyku, ale i ženám, které se chtějí chránit před otěhotněním. Vyrábí se ve všech možných tvarech i barvách a původ slova, které ji označuje, není dodnes přesně znám. Řeč je o náplasti – upraveném zdravotnickém materiálu, který slouží k překrytí rány, fixaci obvaziva nebo k nouzové fixaci poranění.

áplast však může být vybavena i polštářkem nesoucím ve své struktuře léčivo nebo cíleně působící prostředek. Přestože náplast je vynález pocházející z počátku 20. století, podávání léků „přes kůži“ není žádná novinka. Praktikovali je již staří Egypťané. A hojení ran je staré jako lidstvo samo.

Smithův papyrus (pocházející z doby kolem 1600 př. n. l., nalezený v blízkosti Luxoru v Egyptě a pojmenovaný podle svého nálezce, amerického egyptologa Edwina Smitha) popisuje 48 chirurgických případů včetně různých poranění, jejich prognózu i léčbu. K chirurgickým diagnózám nejčastěji patřily otevřené rány, fraktury a abscesy; prováděla se také obřízka. Zlomeniny se fixovaly přiložením zvířecích kostí a textilií napuštěných pryskyřicí. Žádné z tehdy užívaných chirurgických nástrojů se však nedochovaly. K ošetření úrazů a zlomenin se používalo sutur (sešití) a kauterů (vypalování), jakož i obvazování ran k usnadnění hojení. Na rány se přikládala kombinace medu s tukem nebo pryskyřicí, ke krytí ran se používaly také plátěné obvazy máčené v kozím

48

florence 3/15

personální inzerce ZDRAVOTNÍ SESTRY Společnost Advantis medical s. r. o. přijme zdravotní sestry na hlavní i vedlejší pracovní poměr.

Požadujeme: praxi min. 3 roky u lůžka, odbornost, samostatnost, profesionální vystupování. nabízíme: adekvátní platové ohodnocení, služební vůz, po zapracování i další zaměstnanecké benefity.

Svůj životopis prosím zasílejte na e-mail: horvathova@promedica-praha.cz

Navštivte www.florence.cz

Staňte se naším fanouškem na Facebooku www.facebook.com/Florencecasopis

www.florence.cz přináší denně aktualizované zpravodajství z oblasti zdravotnictví novinky našich partnerů odborné články, které nevyšly v časopise v rubrice Florence plus obsahuje archiv vydaných čísel rubriku pro volné chvíle

CHYBÍ VÁM LIDI?

poptávku i nabídku volných pracovních míst lekce angličtiny

Pro zasílání své personální inzerce využijte naši e-mailovou adresu:

radkova.inzerce@ambitmedia.cz

angličtina inzerce

Váš profesionální partner pro odborné

medicínské překlady a tlumočení

• Odborné překlady • Grafické zpracování překladů • Lokalizace software a www stránek • Tlumočení • Multimediální služby [ T ] + 420 384 361 300 [ M ] + 420 777 333 637 [ E ] info@traductera.com www.traductera.cz

decUBItUS ULcerS Decubitus ulcers, or pressure ulcers, are a common, yet serious condition associated with healthcare, most often occurring in the elderly. The ulcers are associated with soreness, mutilation, protracted healing, as well as with limitation of daily activities (problems with self care and immobility).

Decubitus ulcers are very often directly connected to an increasing length of hospitalisation and potential mortality in the healthcare facilities, both emergency and after-treatment. The incidence varies with respect to the type of healthcare provided.

Daughter: Good morning, nurse. I have a question. My father is hospitalised here and we've been told by the doctor that he has developed a decubitus ulcer.

Could you tell us what it is, please?

Nurse: Good morning, Ms Mason. Well, decubitus ulcer is a wound on the skin or tissue caused by pressure or friction. Basically, it is a bed

Daughter: Nurse: Daughter: Nurse:

Daughter: Nurse:

sore. Pressure is the key risk factor for their development, so decubitus ulcers usually occur over bony prominences and are usually located on the heels, sacrum, elbows etc.

I see. And how do they manifest?

Symptoms range from redness to deep tissue lesions, affecting muscles, tendons and bones.

And how can it be treated? The doctor said my dad is at stage II. What does that mean?

The treatment depends exactly on the stage of the ulcer. Stage II is characterised by the formation of open or ruptured blisters filled with clear fluid accompanied by more or less fluid secreted from the wound. While only the epidermis is affected in milder cases, dermis – the layer beneath the epidermis – is damaged in more serious cases.

Is it painful?

Unfortunately, yes, as with any other wound.

Daughter: And is there a chance of healing?

Nurse: Healing is very individual and depends on a number of factors.

However, we are doing our best to make it heal as quickly as possible.

Daughter: Ok, thank you. Good bye.

Nurse: Bye-bye.

SLOVNÍ ZÁSOBA soreness → bolestivost, bolení protracted → dlouhotrvající, zdlouhavý, vleklý wound → rána, zranění, poranění pressure → tlak friction → tření basically → v podstatě, v základě bed sore → proleženina to rupture → prasknout, protrhnout clear → čirý, čistý; průhledný; jasný to accompany → doprovázet, doprovodit to affect → postihnout, zasáhnout, poškodit; ovlivnit beneath → pod; dole, vespod to damage → poškodit; pokazit, porouchat, polámat

www.florence.cz / Adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, florence.redakce@ambitmedia.cz, tel.: +420 222 352 578 / Šéfredaktorka: Magda Hettnerová, DiS., e-mail: magda.hettnerova@ambitmedia.cz, externí redaktorka: Mgr. Helena Michálková, Ph.D. / Redakční rada: Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, předsedkyně, Mgr. Hana Svobodová, Mgr. Lenka Gutová, MBA, Mgr. Galina Vavrušková, Bc. Vladěna Homolková, Bc. Tamara Starnovská, Mgr. Ivana Kirchnerová, RNDr. Romana Mrázová, Ph.D. / Grafická úprava: Josef Gabriel, Karel Zahradník / Vydavatel: Ambit Media, a. s., www.ambitmedia.cz / Ředitel vydavatelství: RNDr. Martin Slavík / Šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan Kulhavý, e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz / Marketing: Mgr. Julie Langerová, DiS., gsm.: +420 725 826 434, e-mail: julie.langerova@ambitmedia.cz / Obchod: tel.:CMYK +420 724 811 983, e-mail: blanka.turinova@ambitmedia.cz, Mgr. Eva Sádlová, Oranžová: CMYK 0-72-100-0 Oranžová: Mgr. PMS 021Blanka Turinová, MBA, Šedá: 0-0-0-75 Šedá: CMYK 0-0-0-75 Šedá: PMS 7545 tel.: +420 605 208 985, e-mail: eva.sadlova@ambitmedia.cz / Personální inzerce: fax: +420 222 352 573, e-mail: radkova.inzerce@ambitmedia.cz / Tisk: AHOMI, s. r. o., U Louže 579, 250 67 Klecany / Předplatné: ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax: 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.postabo.cz; SK: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, 831 04 Bratislava, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk / Cena výtisku: 60 Kč, roční předplatné: 570 Kč / 31,90 eur / Časopis vychází 10krát ročně (v lednu a v červenci vychází dvojčíslo) / Registrace: MK ČR-E 16134, ISSN 1801-464X / Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. / Copyright © Ambit Media, a. s., 2015

www.bonno.cz

NOVINKA: Oboj�ivelná obuv Bonno Beany® je vyrábìna z ultralehkého materiálu s tvarovou pamìtí, tak�e botu na chodidle takøka nevnímáte.

Pøezujte do pohodlí.

Obuv Bonno Beany® je neobyèejnì mìkká a pohodlná.

Je testována a schválena jako lehká pracovní obuv.

Dlouhodobé sledování a praktické zkou�ky prokázaly postupné mírnìní

Splòuje parametry ÈSN EN ISO 20347.

Materiál obuvi je odolný vùèi bakteriím a zápachu.

Uvnitø boty se neusazuje vlhkost, a voda tak obuv nepo�kozuje.

Podrá�ka je testována na protiskluznost a splòuje normu SRA.

bolesti kolenních kloubù a sní�ené

Úèinnì tlumí nárazy a vibrace pøi do�lapu.

zatí�ení zádového svalstva!

Nezanechává na podlaze �mouhy.

Ventilaèní otvory zaruèují dobré provzdu�òování a komfort.

Obuv je snadno omyvatelná vodou.

Objednávky na adrese: BONNO GASTRO SERVIS s.r.o.

Husova 523 370 21 Èeské Budìjovice oopp@bonno.cz