Page 1

11/13

florence vychází pod patronací České asociace sester listopad 2013 / ročník IX / 60 Kč, 2,90 € / www.florence.cz

Odborn ý č a sopis pro oše t řovat el s t ví a os tat ní zdr avot nick é prof e se

časopis obsahuje recenzované články

s. 4 / Odborné téma

Můj život s „Parkinsonem“ s. 11 / Odborné téma

Alzheimerova nemoc v kardiologii s. 25 / Výzkumné sdělení

Bazální stimulace z pohledu pacienta v bezvědomí s. 32 / Zpravodaj ČAS

Ve Vídni se konalo 16. jednání Evropského poradního panelu pro prevenci dekubitů Odborné téma

Nemoci pohybového ústrojí


Zvyšuje bezpečnost a ulehčuje práci personálu

Lůžko Eleganza Smart Povolání sester patří mezi profese s vysokým rizikem úrazů a bolestí zad. Elektricky polohovatelné lůžko Eleganza Smart klade mimořádný důraz jak na usnadnění práce personálu, tak na bezpečnost pacientů.

SPUŠTĚNÍ POSTRANICE JEDNOU RUKOU Inovovaný mechanismus umožňuje odblokování a nastavení postranic jednoduše pouze jednou rukou. Ovládání celé postranice je velice ergonomické a rychlé. Manipulaci s postranicí zvládne po zaškolení i pacient, což může výrazně podpořit jeho mobilizační aktivity a samostatnost, a tím i psychickou pohodu.

SAFE S AFE BED

JE -52 OVU VYH 60601-2 EN ČSN

POSTRANICE: NOVÝ SKLOPNÝ MECHANISMUS Postranice tvoří základní bezpečnostní pilíř lůžka Eleganza Smart. Jejich výhodou je flexibilita, vysoký bezpečnostní standard vyhovující nové normě ČSN EN 60601-2-52 a také velice jednoduchá a ergonomická manipulace.

SNADNÁ MANIPULACE Postranice se sklápí podél matrace. Pro odjištění a sklopení postranice stačí uchopit jednou rukou madlo a posunout celou postranici směrem k hlavě pacienta. Ve druhém kroku, lze stisknout odjišťovací tlačítko a plynule spustit postranici do sklopené pozice.

LINET spol. s r. o., Želevčice 5, 274 01 Slaný, Česká republika tel.: +420 312 576 400, fax: +420 312 522 668, e-mail: obchodcr @ linet.cz, www.linet.cz


1

editorial florence 11/13

Dáma s lampičkou – legenda, jejíž dílo žije dodnes

K

dyž se mladá Angličanka šlechtického původu Florence Nightingale rozhodla vzepřít vůli svých rodičů i konvencím britské společnosti 19. století a místo ženou v domácnosti se rozhodla stát ošetřovatelkou, určitě netušila, jak moc tuto profesi jednou pozvedne. O tom, co všechno dokázala, už byly popsány stohy papíru. Jednou z mnoha jejích zásluh na poli zdravotnictví bylo i otevření první zdravotnické školy pro zdravotní sestry a porodní asistentky při nemocnici sv. Tomáše v Londýně, která tu dodnes funguje a nese jméno své zakladatelky. Florence Nightingale si totiž velice dobře uvědomovala, že jen vzdělané sestry mohou zvýšit úroveň zdravotnictví, ale i kredit svého povolání, což platí dodnes. Pokud byste se chtěli o této výjimečné „dámě s lampičkou“, jak jí přezdívali vojáci zranění v Krymské válce, kterým Florence Nightingale společně s téměř čtyřmi desítkami zdravotních sester pomohla zachránit životy, dozvědět víc, můžete například vyrazit do Londýna. Ve čtvrti Westminster je totiž kromě světoznámého opatství, v němž jsou korunováni angličtí králové, a Westminsterského paláce, v němž zasedá britský parlament, i Westminsterský most, který když přejdete, dostanete se přímo k nemocnici sv. Tomáše. V ní je kromě již zmíněné školy i Muzeum Florence Nightingale, ve kterém si můžete prohlédnout například její slavné dílo Notes of Nursing, které se stalo základním kamenem jejího učebního plánu, šaty, které nosila, nebo nejrůznější předměty, které používala během pobytu v Scutari za Krymské války. Pokud se vám snad zrovna nechce cestovat do Londýna, můžete si přečíst toto číslo našeho časopisu, který nese její jméno. V rubrice věnované historii se totiž dočtete nejen o Florence Nightingale, ale i o Mary Seacole, které vojáci přezdívali „černá Nightingale“ a která se také významně zasloužila o péči o nemocné během Krymské války, ale již více než sto let zůstává skryta ve stínu slavnější kolegyně. A pokud je pro vás historie nezáživná a zajímáte se raději o novinky současnosti, pak si určitě nezapomeňte přečíst Zpravodaj ČAS, v němž se dozvíte mimo jiné i o závěrech, které vzešly ze 16. jednání Evropského poradního panelu pro prevenci dekubitů, nebo záznam z XX. kongresu České internistické společnosti ČLS JEP, na němž se mj. představila absolutní novinka v hojení ran – trojrozměrný obvaz Altrazeal. Ani v tomto čísle nechybějí recenzované a odborné články, tentokrát na téma civilizační nemoci a nemoci pohybového ústrojí. Přeji vám hezké čtení.

Magda Hettnerová, šéfredaktorka magda.hettnerova@ambitmedia.cz

florence Hledáte konkrétní článek? K bleskové orientaci vám pomohou naše webové stránky www.florence.cz. Najdete tu i rejstříky všech vydaných čísel. Více odborných článků najdete na webu v rubrice Florence +

Florence je také na facebooku. Přidejte se k nám!


obsah

2

téma čísla

florence 11/13

1 / Editorial 3 / Seriál Kde v té džungli hledat práci

Odborné téma

Civilizační nemoci

Nemoci pohybového ústrojí 4 / Můj život s „Parkinsonem“ 6 / Vývojová dyspraxie aneb „skrytý handicap“ nešikovných dětí 8 / Frenchayský test paže (test k vyšetření úchopu a manipulace s předměty)

Civilizační nemoci vědci definují jako nemoci, jejichž vznik a rozvoj je podmíněn nebo výrazně ovlivněn civilizací, způsobem života, stresem a dalšími negativními faktory.

11

10 / Výstava Bedřich Rozehnal. Architekt, který změnil standard nemocničního prostředí

Odborné téma

Civilizační nemoci 11 / Alzheimerova nemoc v kardiologii 14 / U maligního melanomu je nejdůležitější prevence 17 / Česká potravinová pyramida Fóra zdravé výživy

Recenzované články

Výzkumná sdělení 19 / Srovnání jednoduchosti podání depotních analog somatostatinu (sesterský projekt) 25 / Bazální stimulace z pohledu pacienta v bezvědomí

z dalšího obsahu 30

Praxe

Multikulturní ošetřovatelství v psychiatrii

10

30 / Multikulturní ošetřovatelství v psychiatrii

Výstava Bedřich Rozehnal. Architekt, který změnil standard nemocničního prostředí

Zpravodaj ČAS

32 / Ve Vídni se konalo 16. jednání Evropského poradního panelu pro prevenci dekubitů 34 / Po stopách psychiatrického ošetřovatelství 35 / Do Hradce zavítaly nejen perioperační sestry 36 / XIX. královéhradecké ošetřovatelské dny

16. jednání Evropského poradního panelu pro prevenci dekubitů

Historie Florence a Mary – sestry, bez nichž by na Krymu zahynuly stovky mužů

44

www.florence.cz Ročník IX., číslo 11, listopad 2013 Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 10. 2013 Foto na titulní straně: Profimedia

fota: Profimedia, Muzeum města Brna a Mgr. Nina Müllerová

32 Ve Vídni se konalo

Z konferencí 38 / Na XX. kongresu České internistické společnosti ČSL JEP v Praze se představila i novinka v hojení ran 39 / Význam správné aplikace výsledků klinických studií v indikaci individuálně vhodné a účinné domácí orální péče

Servis

41 / Nej sestřička 2013 vyhrála i cenu sympatie Florence 42 / I rodiče potřebují pomoc 43 / Právo Ošetřovatelská dokumentace a její současné problémy 44 / Historie Florence a Mary – sestry, bez nichž by na Krymu zahynuly stovky mužů 48 / Lekce angličtiny


3

seriál / personalistika text: Mgr. Radka Lankašová, www.mblue.cz

Kde v té džungli hledat práci

Statistiky uvádějí, že 60–80 % uchazečů o práci ji získá prostřednictvím sítě svých známých, přátel a rodiny. V menším městě to platí dvojnásob. Pokud tedy uvažujete o změně práce nebo jste aktivní uchazeč o zaměstnání, hovořte o tom s každým, kdo by vám mohl pomoci.

N

abídka zaměstnání je v podstatě neustále kolem nás, stačí mít otevřené oči a nastražené uši. Při hledání vyhovuje každému něco jiného, záleží také na tom, jaké zaměstnání hledáte. Jinak bude hledat práci čerstvý absolvent, zdravotní sestra, lékař a ­jinak ředitel. Máme pro vás přehled, kde všude je možné se o volných místech dozvědět: Známí (1), jejich známí (2) a jejich známí (3). To jsou tři linie, kde většina lidí najde zaměstnání. Představte si, že máte 100 známých a ti o tom, že hledáte práci, řeknou svým známým. Řekněme, že každý z nich předá informaci dalším 10 lidem. Tímto způsobem jste již oslovili 1000 lidí. Jste nezaměstnaní? Zajděte za známými na kávu či oběd. Dozvíte se mnoho informací o jejich práci, o nich samotných, o trendech v oboru a především na vás nezapomenou a sdělí informaci, že hledáte práci, dále. Pošlete jim po schůzce e-mail s vaším CV nebo odkazem na LinkedIn profil (viz dále) a požádejte je o jeho přeposlání jejich kamarádům, známým z oboru. V textu e-mailu vysvětlete, jakou práci hledáte. Musí to být srozumitelná a stručná informace. Za několik dnů se jich zeptejte, jestli měli nějakou odezvu. Je samozřejmé, že část z nich vaše CV nikam neposlala. Požádejte je tedy znovu. Sliby se totiž mají plnit. Koho tedy oslovit? Dá se říci, že každého, koho máte ve svém mobilním telefonu či e-mailové schránce a stále si vzpomínáte, kdo to je. Velké oblibě se při hledání zaměstnání těší pracovní portály (např. www.jobs.cz, www.prace.cz, www.monster.cz, www.sprace.cz, www.jobdnes.cz apod.). Nabídky práce jsou na nich přehledně členěné podle lokalit, odvětví a pozic. Zaměstnavatelé za službu platí,

1.

2.

pro vás je zdarma. Nové pozice hledejte minimálně jednou týdně. Servery vám také dávají možnost, abyste si k nim vložili životopis. Firmy mají možnost životopisy za poplatek procházet a využívají toho. Díky kvalitně napsanému životopisu vás mohou oslovit napřímo. Vyberte si konkrétní firmy, podívejte se na jejich internetové stránky. Součástí je obvykle sekce Kariéra, kde jsou vypsané všechny aktuální pozice. Menší firmy inzerují volná místa tímto způsobem, větší mají svoje stránky provázané s pracovními portály. V obou případech je potřeba pečlivě vyplnit kontaktní údaje a zaslat požadované dokumenty (životopis a motivační dopis). Nenajdete-li vhodnou pozici, zašlete svůj životopis přímo HR manažerovi, případně, působíte-li ve vyšším managementu, můžete životopis zaslat generálnímu řediteli. Novým fenoménem jsou sociální sítě. Založte si profil na ­w ww.linkedin.com. LinkedIn je profesní sociální síť částečně podobná facebooku. Snažte se tzv. vypíchnout úspěšné projekty a stěžejní zodpovědnosti, které jste plnili. LinkedIn je oboustranný – můžete tam o sobě dát vědět, ale také sledovat inzerci, kterou uveřejňují firmy z celého světa. Na LinkedInu vás zaměstnavatelé najdou jen v případě, že jste v dosahu jejich networku (sítě). Pouhé založení profilu tedy nestačí. Je nutné, abyste se propojili se všemi vašimi známými, obchodními kontakty, personalisty, agenturami atd. V poslední době se při náboru nových zaměstnanců začal používat i facebook a twitter. Před hledáním práce si své profily upravte tak, aby vám pomohly práci získat. To znamená, aby personalisté nebyli odrazeni tím, co o sobě uveřejňujete. Personalisté si mohou na so-

3.

4.

5.

ciálních sítích vytipovat přesně toho, koho hledají, a ještě si ho tam i „prověřit“. Další možností jsou personální agentury. Na trhu je jich velké množství a není snadné se mezi nimi ­orientovat. Volte určitě ty, které jsou dobře etablované ve vašem regionu, dále všechny, které inzerují pro vás zajímavé pozice, i ty, které vám poradí kamarádi. Doporučujeme oslovit větší množství firem, protože zaměstnavatelé mnohdy zadají zakázku hledání zaměstnance jedné nebo dvěma agenturám. Pokud je neoslovíte, můžete o tuto nabídku přijít. Neváhejte tedy zaslat životopis i dvaceti firmám. Dále však sledujte nabídku zaměstnání na stránkách pracovních serverů a těchto agentur. V případě, že vás nová pozice zaujme, zavolejte do agentury svému konzultantovi (případně na recepci), projevte svůj zájem a zeptejte se, jak dále postupovat. Určitě neposílejte CV znovu a znovu. Komunikujte ústně a vytvořte si osobní vztah s konzultantem v každé agentuře. Širokou nabídku volných míst naleznete i na internetových stránkách Úřadu práce http://www.mpsv.cz/cs/10. Zaměstnavatelé mají povinnost nahlašovat volná místa Úřadu práce. V rámci této povinnosti se mohou rozhodnout, zda je chtějí nebo nechtějí zveřejnit. Řada z nich volí první variantu. Úřad práce také inzeruje nabídky ze zahraničí, což může být zajímavé v pohraničních oblastech, případně pro ty, kteří uvažují o vycestování za prací do zahraničí.  Sekci volných míst nabízí také většina periodik. Hledáte-li zaměstnání ve zdravotnictví, měli byste pravidelně sledovat i weby zdravotnických zařízení. Nemocnice totiž často svá volná místa inzerují pouze na svých webových stránkách nebo v odborných periodikách. 

6.


4

foto: Profimedia

→ Můj život s „Parkinsonem“ → Vývojová dyspraxie aneb skrytý handicap „nešikovných dětí“ → Frenchayský test paže

odborné téma nemoci pohybového ústrojí

Můj život s „Parkinsonem“

Romana Skala-Rosenbaum www.parkinson-help.cz

U

Parkinsonova nemoc je chronicko-progresivní onemocnění mozku. Projevuje se celou řadou motorických (hybných) a nemotorických příznaků. Její příčiny zůstávají i přes veškerou technologii, výzkumy, vývoj a pokrok napříč odvětvími stále neodhaleny. Existuje mnoho teorií o jejím vzniku, nicméně přesný důvod tohoto progresivního neurodegenerativního invalidizujícího onemocnění není dosud znám. Metody léčby jsou farmakologické i operativní, nicméně ty všechny nemoc jen na nějaký čas potlačí, ale nevyléčí. Jak já říkám: „Příznaky se zametou pod koberec a záleží na mnoha faktorech, kdy zase jako ty pomyslné drobky vylezou zpět na povrch.“

rčit přesně období, kdy u mě Parkinsonova nemoc propukla, neumím a ani dnes nikdo nezjistí, co ji spustilo. Psal se rok 1998, když se mi narodil první syn. Těhotenství předcházela hormonální léčba, ale vše se nakonec podařilo přirozenou cestou. Bezprostředně po porodu jsem měla velký problém vstát z dřepu. Když jsem si sedla „na bobek“, nemohla jsem se z něho postavit. Zkrátka to nešlo. Musela jsem si pomáhat rukama, vzepřít se o kuchyňskou linku, podržet se kočárku… Zdálo se to jako maličkost, ale možná to byla předzvěst, kterou mé tělo signalizovalo, že něco není v pořádku. Nevěnovala jsem tomu pozornost. Bylo mi řečeno, že mám málo vápníku, a tak jsem ho do sebe cpala, až ze mě byla málem živoucí fosilie, ale nic, žádné zlepšení nepřicházelo. Za pár měsíců problémy odezněly a já na ně zapomněla.

Na začátku července 2001 přišel na svět můj druhý syn a půl roku nato jsem u sebe zpozorovala změnu písma. Začala jsem psát větu a na konci se písmenka změnila v nečitelnou vlnku. „Proč?“ ptala jsem se sama sebe. Také jsem začala zničehonic kulhat. Má levá noha jako by v nártu ztratila na ohebnosti. Pravá ruka, levá noha a pak se přidal třes. Třásly se mi ruce a já zase nevěděla proč. Začala jsem jíst hodně sladké, byla jsem hubená, ale na váhu to vliv nemělo. Bohužel ani na třes. Jednoznačně tedy nešlo o nedostatek cukru. Ale o co? Začala jsem běhat po doktorech ve snaze zjistit, co mi vlastně je. Bylo mi něco málo přes třicet let, prošla jsem všemi možnými neurologickými vyšetřeními: MMRI, CT, EEG, Doppler, píchali mě špejlemi do nohou, což bylo po lumbální punkci druhé nejhorší, a závěr? Infarkt z neznámých příčin.


Nemoci pohybového ústrojí odborné téma

Rok jsem proto užívala léky na ředění krve a můj stav se nelepšil. Spíš naopak. Co mi tedy vlastně je? ptala jsem se neustále. Lítala jsem s dětmi, starala se o domácnost, byla jsem aktivní, chodili jsme na výlety, ale stále jsem nebyla lepší. Až jsem si jednou večer vzala do ruky starou knihu, která byla doma, začala ji číst a… Četla jsem si příznaky Parkinsonovy choroby a roztroušené sklerózy a byla jsem to já! Vyměnila jsem kliniku, našla si lékaře, špičkové odborníky a taky fajn lidi. Diagnóza G20, Parkinsonova nemoc, mi byla klinickým vyšetřením zjištěna velice rychle. Paradoxně se mi ulevilo. Už jsem věděla, co mi je. Začala jsem užívat léky a žila jsem „normálně“. Prvních pár let to šlo. Alespoň já jsem si to myslela. Parkinsonova nemoc nebyla tak strašná, užívala jsem léky a šlo to. Až jednou jsem šla známému na koncert. Tenhle můj rozhovor s frontmanem kapely mi zůstane v paměti asi navždy. „Jsi v pohodě?“ zeptal se mě. „Nejsi nemocná?“ „Ne! Proč?“ „Seš si jistá? Nebo na něčem jedeš? Vypadáš jak sjetá.“ Byl to pro mě šok. Ledová sprcha uprostřed léta. Zeď, do které jsem v plné rychlosti nabourala, a tehdy poprvé mi došlo, že neuteču. Není kam. Nastalo mé coming-out, kdy jsem musela ostatním a hlavně sobě přiznat, že jsem nemocná. Mám Parkinsonovu nemoc. Už dávno za mnou byly otázky typu: „Proč zrovna já?“ Pochopila jsem, že prostě proto. Ale říct o sobě nahlas, že mám nemoc, o níž si všichni myslí, že je nemocí starých – a mám ji já, JÁ! Mladá holka, která bývala plná života, nechyběla u žádné akce a najednou je bez vlastního přičinění v invalidním důchodu! Tomu se říká opravdu silný kafe.

I handicap může být přínosem Postupem času jsem začala pociťovat, že lidé toho o Parkinsonově nemoci moc nevědí. V ČR je 26 tisíc nemocných s touto chorobou, z toho 10 % je mladších 40 let a 15 % padesáti let. Přesto lidé znají pouze jediný, ne vždy přítomný projev nemoci, a tím je třes. Proto jsme se s ­lidmi, kteří jsou na tom stejně jako já, rozhodli něco udělat a založili jsme Asociaci Parkinson-Help o. s. (www.parkinson-help.cz). Naše poslání vychází z našich životů – onemocněli jsme Parkinsonovou nemocí a svůj handicap obracíme v přínos. Vyvíjíme činnost ku prospěchu všech takto nemocných, naší vizí je seznamovat veřejnost s obtížemi tohoto onemocnění a získávat vstřícné lidi, kteří chtějí přispívat ke zkvalitnění života nevyléčitelně nemocných Parkinsonovou nemocí.

A jak vypadá můj život dnes? V roce 2011 jsem byla na indikačním semináři Centra pro expy poruchy pohybu v Praze. Byla jsem doporučena na operaci – hlubokou mozkovou stimulaci Deep Brain Stimulation (DBS). Tato metoda potlačuje příznaky choroby, mezi něž patří třes, ztuhlost, zpomalenost, poruchy chůze a rovnováhy. Tři měsíce před zákrokem jsem oslavila 43. narozeniny, staršímu synovi bylo čerstvě dvanáct let, mladšímu devět a půl. 21. února mi byly implantovány kvadripolární elektrody do GPi bilat. a dva dny poté byla provedena implantace neurostimulátoru. Operace trvala čtyři hodiny při lokálním umrtvení kůže na lebce. Hodiny jsem ležela na sále se zafixovanou hlavou, nemohla jsem si ani setřít slzy, které mi stékaly po tváři, a celou tu dobu jsem poslouchala, jak mi vrtají lebku, a cítila, jak mi vibruje celé tělo, když mi operatér vrtal do kosti, jak se mi napínala kůže na hlavě, když ji lékaři zašívali, a dva dny poté jsem šla na sál znovu, aby mi voperovali neurostimulátor, a pak jsem zase čekala, než ho nastaví. Kromě toho, že mi museli kvůli operaci oholit vlasy na hlavě, musela jsem den před tím i vysadit léky, takže jsem měla neustále bolest celého těla, nemohla jsem udržet hlavu vzpřímeně ani chodit. Připadala jsem si jako želva. Hlava mi šla neustále nahoru a dozadu. Rizika byla minimální, ale jak říká můj táta: „To je sice pěkné, že jsou minimální, ale když na tebe spadnou, jsou stoprocentní.“ A to se také stalo. 4. března mi vyndali stehy. 9. dubna mi praskl strup na hlavě a vytekl z něj hnis. Následně jsem byla hospitalizována. Byly mi udělány odběry, stěry a čekali jsme na výsledky. Ty přišly 14. dubna. Podle nich se v ráně usadil Staphylococcus koaguláza, Klebsiella pneumoniae, Enterobacter asburiae, Staphylococcus aureus, zkrátka úplná mikrozoo. Plánovaná kontrola ve středu 27. dubna se změnila v urgentní příjem a začal boj o můj život. Byla mi nasazena nitrožilně antibiotika, k nimž se postupně přidávala další, silnější. 1. května bylo doporučeno udělat punkci a stěr z rány a pořád jsme bedlivě sledovali, odkud přijde rána, která by mi mohla vytvořit mozkový absces a můj boj by skončil výsledkem K. O. Výčtem událostí by se dalo pokračovat po hodinách i dnech, které mi tehdy ubíhaly velmi pomalu a jindy zase překotně rychle. Punkce mezitím potvrdila nutnost extrahovat jak elektrody, tak stimulátor umístěný pár centimetrů pod klíční kostí. S DBS jsem zažila jen pár krátkých, ale nádherných jarních dní a užila jsem si je. Realita, že jde žít i lépe, nabývala na konkrétnu. Přála jsem si, aby mi byla operace DBS povolena ještě jednou. Po roce jsem měla štěstí. Osm nelehkých hodin na sále stálo za to. 

V ČR je 26 tisíc nemocných Parkinsonovou chorobou, z toho 10 % je mladších 40 let a 15 % padesáti let.

5


10

florence 11/13

výstava Z výstavních textů Mgr. Jindřicha Chatrného a použité literatury vybrala a sestavila Magda Hettnerová, redakce Florence

4 fota: Muzeum města Brna

2

1

Bedřich Rozehnal.

Architekt, který změnil standard nemocničního prostředí

D

ějiny lidstva jsou od nepaměti i dějinami péče o nemocné – jednoho z nejstarších projevů sociálního cítění ve společnosti. Odrazem tohoto společenského vývoje je i vývoj zařízení, která sloužila k léčbě a ošetřování. Když se řekne Bedřich Rozehnal, asi jen málokterý zdravotník bude v obraze. Rozehnalovo dílo přitom dodnes ovlivňuje životy tisíců z nich stejně jako jejich pacientů. Bedřich Rozehnal (1902–1984) byl totiž český architekt, který změnil standard nemocničního prostředí. Jeho život a dílo přibližuje výstava, která probíhá až do konce března příštího roku v Sále architektů na Staroměstské radnici v Praze. Bedřich Rozehnal se narodil v dnešním Třebětíně u Letovic. Kvůli nedostatku peněz se musel vzdát svého snu studovat na Akademii výtvarných umění v Praze, a tak v letech 1922–1931 vystudoval architekturu na brněnské technice. V roce 1938 si v Brně založil svou vlastní architektonickou kancelář. V době, kdy nastupoval dráhu samostatného projektanta, stály zdravotnické stavby na okraji zájmu architektury a byly opomíjeny nejen profesními kolegy, ale i veřejností. Nezbývalo mu tedy nic jiného než systematické samostudium specifických funkčních problémů nemocnic,

5

3

které jen výjimečně doplňoval výměnou zkušeností a poznatků domácích i zahraničních. Ve 30. letech minulého století dostal za úkol přepracovat projekt na výstavbu onkologické nemocnice Dům útěchy na Žlutém kopci v Brně. Koncem roku 1933 jej spolek „Dům útěchy“ vyslal na studijní cestu po Evropě, aby při ní načerpal informace o moderních stavbách nemocnic. Mladý architekt se dostal i do pařížského ateliéru Le Corbusiera, jehož vliv je na jeho stavbách později patrný, a seznámil se s mnoha vědeckými pracovníky a rentgenology, mj. i s Marií Curie-Sklodowskou. Architektova cesta měla podle jeho vlastních slov podstatný vliv na dokončení stavby brněnské nemocnice. Znovu byly například navrženy místnosti, kde se pracovalo s rentgenem, které byly samostatně odvětrány a opancéřovány olověnými pláty, což v té době bylo u nás revoluční řešení. Důležitá byla také jeho spolupráce s lékaři, budoucími zaměstnanci ústavu, kteří mu předkládali své požadavky na vybavení jednotlivých oddělení. Nemocnice, která dostala název Masarykova léčebna – Dům útěchy, byla slavnostně otevřena 13. ledna 1935. Rozehnalova architektura je lidská už tím, že se nevnucuje. Neohromuje měřítkem, konstrukcí ani extravagancí

1. Bedřich Rozehnal 2. Fakultní dětská nemocnice Brno 3. Masarykova léčebna – Dům útěchy, Brno 4. Okresní nemocnice Kyjov 5. Okresní nemocnice Nové Město na Moravě

forem. Tradiční materiál a tradiční formy činí z jeho architektury „dům“ v nejběžnějším slova smyslu, důvěrně známý, poskytující ochranu a bezpečí. V centru jeho pozornosti zůstávala vedle funkčnosti i problematika vlivu prostředí na psychiku pacienta. Mezi jeho další díla patří například nemocnice v Novém Městě na Moravě, nemocnice v Kyjově, dostavba nemocnice v Dačicích, chirurgický pavilon okresní nemocnice v Kroměříži, okresní nemocnice v Hodoníně (chirurgický a internistický pavilon, prosektura), Okresní ústav národního zdraví v Náměšti nad Oslavou či jeho snad nejznámější dílo – Dětská nemocnice v Brně-Černých Polích a řada dalších. Výstava představuje výběr z Rozehnalova díla. Ze zdravotnických staveb jsou na ní prezentovány projekty staveb nemocničního typu ze sbírek Muzea města Brna. Pro porovnání je jeho tvorba doplněna o projekty pražských nemocnic z archivu Útvaru rozvoje hl. m. Prahy a dobové fotografie. 

Literatura 1. http://www.bam.brno.cz/objekt/c001-onkologicka-nemocnice-dum-utechy?filter=code. 2. http://www.archiweb.cz/architects. php?action=show&id=421&type=arch.

Vstupné je zdarma a více informací naleznete na www.salarchitektu.cz a www.facebook.com/salarchitektu.


11

foto: Profimedia

→ Alzheimerova nemoc v kardiologii → U maligního melanomu je nejdůležitější prevence → Česká potravinová pyramida Fóra zdravé výživy

civilizační nemoci odborné téma

Alzheimerova nemoc v kardiologii Mgr. Lenka Kelnarová Kardiologická klinika 2. LF UK a FN Motol Praha

N

Diagnostikou a léčbou Alzheimerovy choroby se zabývají hlavně praktičtí lékaři, geriatři, neurologové a psychiatři. Touto nemocí trpí v Evropě odhadem 8,45 miliónu lidí. Cena péče o jednoho klienta s demencí se pohybuje okolo 21 000 eur ročně (Hort, 2011).

ové guidelines pro diagnostiku a léčbu Alzheimerovy nemoci sice nabízejí manuál pro péči o tyto klienty, ale je třeba brát v úvahu různé aspekty, jako jsou rozdíly mezi jednotlivými pacienty, stejně jako ekonomickou stránku, která se v každé evropské zemi liší. Na základě odborného konsensu se doporučuje mimo jiné i nabírání vitaminu B12, jehož deficit je častou komorbiditou u klientů s demencí. Na stejném podkladě je u atypických průběhů Alzheimerovy nemoci doporučeno základní cytologické a biochemické vyšetření mozkomíšního moku (Hort, 2011). Deficit vitaminu B12 a folátu je považován za nezávislý rizikový faktor Alzheimerovy nemoci. Přestože není dosud objasněn význam tohoto nálezu, v praxi se doporučuje jejich rutinní nabírání u pacientů, u kterých se nedostatek předpokládá. Biomarkery tau, fosfotau a betaamyloid a jejich stanovení v mozkomíšním moku mají vysokou senzitivitu a specificitu při stanovování diagnózy Alzheimerovy nemoci již ve stadiu mírné kognitivní poruchy. Přesto ale není v současné době hrazeno pojišťovnami a je tak

prováděno pouze v rámci grantových projektů ve specializovaných centrech (Vyhnálek a kol., 2011). Pro léčbu Alzheimerovy nemoci jsou doporučeny pouze inhibitory acetylcholinesterázy a memantin. Z prostředků zdravotního pojištění nejsou hrazeny inhibitory acetylcholinesterázy ve stadiu těžké demence. Velkou řadu léků pak lze označit jako nefungující, jelikož se vyznačují negativními účinky. Řadí se mezi ně kyselina acetylsalicylová, vitamin E, nesteroidní antirevmatika, nootropika (např. piracetam), selegilin, estrogeny, pentoxyfilin, statiny. A právě tyto léky jsou ze zdravotního pojištění v indikaci demence hrazeny (Hort, 2011).

Alzheimerova nemoc, kardiologie a metabolický syndrom Většina hlavních složek metabolického syndromu je považována za rizikový faktor Alzheimerovy demence (Zeman, Jirák, 2008). Mezi tyto složky lze zařadit obezitu, hypertenzi, poruchu glukózové tolerance a dyslipidémii (Češka, 2010).


18

odborné téma Civilizační nemoci

názorně ukazuje, které potraviny konzumovat omezeně a které jsou naopak základem každodenního jídelníčku. Navíc je možné doporučení dle ní aplikovat na velmi různorodou skupinu zdravotních problémů, resp. na široké spektrum lidí. Smyslem doporučení je předejít zdravotním rizikům, která ze současného výživového chování české veřejnosti vyplývají, pomoci obyvatelstvu, aby se jeho zdravotní stav dále nezhoršoval, ale naopak se opět díky ozdravění stravy vrátil k pozitivnímu vývojovému trendu. FZV touto cestou také upozorňuje na řadu nesprávných informací o výživě, které se často ve sdělovacích prostředcích šíří, a potravinovou pyramidu nabízí jako příklad správného řešení přístupu ke stravě. A to pomocí jednoduché grafiky pyramidy, jejíž obsah kopíruje současná odborná výživová doporučení. Příklad výživových doporučení* → Příjem nasycených mastných kyselin (SAFA) by měl být nižší než 10 % (20 g), polyenových (PUFA) 7–10 % z celkového energetického příjmu. Poměr mastných kyselin řady n-6:n-3 maximálně 5:1. Příjem trans-nenasycených mastných kyselin (TFA) by měl být co nejnižší a neměl by překročit 1 % (cca 2,5 g/den) z celkového energetického příjmu. → Snížení příjmu cholesterolu na max. 300 mg za den (s optimem 100 mg na 1000 kcal, včetně dětské populace). → Snížení spotřeby přidaných jednoduchých cukrů na maximálně 10 % z celkové energetické dávky (tzn. u dospělých lehce pracujících cca 60 g na den) při zvýšení podílu polysacharidů. U nekojených dětí má významnou roli příjem oligosacharidů s prebiotickým účinkem k podpoře rozvoje adekvátní střevní mikroflóry. Praktická interpretace → Na studenou kuchyni i přípravu pokrmů používejte kvalitní tuky rostlinného původu, jako jsou rostlinné oleje (např. olivový, řepkový) a kvalitní margaríny. Omezte spotřebu másla, sádla, tučného masa, tučných mléčných výrobků, uzenin a ostatních masných výrobků, sušenek a dalších výrobků s náplní či polevou, cukrovinek neznámého složení. → Omezte konzumaci vnitřností a tuků živočišného původu včetně jejich zdrojů (kromě tučných ryb). → Zeleninu a ovoce zařazujte do jídelníčku

florence florence11/13 6/13

denně, nejlépe ke každému jídlu, v celkovém denním množství 600 g. Dávejte přednost celozrnným variantám potravin, nevyhýbejte se luštěninám. Zároveň omezte spotřebu cukru a potravin cukr obsahujících včetně slazených nápojů. Zjednodušená praktická interpretace → Potravinová pyramida

Jak „číst“ v České potravinové pyramidě V potravinové pyramidě FZV jsou potraviny řazeny podle vhodnosti ke konzumaci v rámci každého patra ve směru zleva doprava. Potraviny umístěné v základně pyramidy jsou doporučovány jako ty, které by se měly jíst nejčastěji a v největším množství. Směrem k vrcholu pyramidy by lidé při výběru potravin z jednotlivých pater měli být střídmější. Ve špici jsou umístěny potraviny, bez kterých se lze obejít, proto by se v jídelníčku měly objevovat jen výjimečně. Lidé mohou potraviny z pyramidy vybírat také podle své hmotnosti. Jestliže potřebují zhubnout, měli by volit jídlo z levé části pyramidy a jíst spíše menší porce (s výjimkou zeleniny, v její konzumaci není třeba se omezovat). Pro bojovníky s nadváhou by měla být téměř tabu poslední etáž pyramidy (tedy uzeniny, sladkosti, slazené nápoje, živočišné tuky atd.). Pokud mají lidé váhu v normě, ale chtějí žít co nejzdravěji, mohou si potravin z levé části pyramidy, tedy těch vhodnějších, vybírat větší množství. Pyramida neřeší extrémy ve stravování, není tedy určena např. pro vegetariány, ale pro průměrného českého člověka. Nejedná se také o striktní doporučení dávek. To, kolik energie člověk potravou přijme, se individuálně odvíjí od jeho energetického výdeje. Platí, že příjem by neměl převyšovat výdej energie, jinak hrozí nárůst hmotnosti. Pyramida by měla být vodítkem k sestavení zdravé stravy. Lidé samozřejmě nemusejí být v sestavování jídelníčku každodenně bezchybní. Čím častěji se jim ale podaří jíst zdravě, tím větší mají šanci na život bez nemocí a obezity. Česká potravinová pyramida Fóra zdravé výživy je včetně doprovodných textů k dispozici na webových stránkách www.fzv.cz. * Čerpáno z Konečného znění výživových doporučení pro obyvatelstvo ČR, duben 2012

obsah

recenzované části výzkumné sdělení 19 / Srovnání jednoduchosti podání depotních analog somatostatinu (sesterský projekt)

výzkumné sdělení 25 / Bazální stimulace z pohledu pacienta v bezvědomí


VÝZKUMNé sdělení recenzované články

 Srovnání jednoduchosti podání  depotních analog somatostatinu  (sesterský projekt) Mgr. Dagmar Švecová Klinika onkologie a radioterapie, FN Hradec Králové

RNDr. Lucie Burešová Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity, Brno

Souhrn / Cílem této práce bylo zhodnotit jednoduchost přípravy a podání depotních analog somatostatinu. Depotní analoga somatostatinu jsou účinnou možností léčby pro pacienty s akromegalií a neuroendokrinními tumory. Tohoto projektu se zúčastnilo 43 sester z celé České republiky a byly v něm zkoumány přípravky Somatuline® Autogel® a Sandostatin® LAR. Bylo zjištěno, že na rozdíl od terapeutické účinnosti existují některé signifikantní rozdíly v technologii a jednoduchosti přípravy, ne však v samotném podání jednotlivých léků. Z této práce je patrné, že přípravek Sandostatin® LAR výrazně technologicky zaostává za přípravkem Somatuline® Autogel®. Klíčová slova / depotní analoga – somatostatin – Somatuline® Autogel® – Sandostatin® LAR – sestra – průzkum. Compared simplicity of administration of depot somatostatin analogue Summary / The aim of this study was to evaluate the ease of preparation and administration of depot somatostatin analogues. Depot somatostatin analogues are effective treatment option for patients with acromegaly and neuroendocrine tumors. This project was attended by 43 nurses from across the Czech Republic and have it examined products Somatuline® Autogel® and Sandostatin® LAR. It was found that in contrast to the therapeutic efficacy, there are some significant differences in technology and ease of preparation, but not in the actual administration of drugs. This work shows that the product Sandostatin® LAR significantly technologically lagging behind product Somatuline® Autogel®. Keywords / depot analogues – somatostatin – Somatuline® Autogel® – Sandostatin® LAR –nurse – research.

Úvod

Depotní analoga somatostatinu dnes představují osvědčenou medikamentózní terapii akromegalie a  neuroendokrinních nádorů. V České republice jsou dostupná tato depotní analoga somatostatinu: lanreotid (přípravky Somatuline® Autogel® 120 mg nebo 60 mg; Ipsen Pharma) a oktreotid (přípravky Sandostatin® LAR 30 mg nebo 20 mg; Novartis). Oba přípravky jsou podávány v injekční formě zpravidla v intervalu 4 týdnů, u přípravku Somatuline ® Autogel® 120 mg může být u dobře kompenzovaných pacientů interval mezi aplikacemi prodloužen až na 8 týdnů [1,2]. Z důvodů rozdílů v přípravě i samotném podání injekce u jednotlivých přípravků jsme se rozhodli provést tento průzkum, jehož cílem bylo zhodnotit jednoduchost přípravy a podání obou přípravků. Akromegalie je závažné endokrinní onemocnění, které je způsobeno nadměrnou tvorbou růstového hormonu v  dospělosti (po uzavření růstových štěrbin na kostech). Nejčastější příčinou tohoto stavu je nezhoubný nádor

hypofýzy (adenom). Léčebné modality zahrnují neurochirurgické odstranění nádoru, ozáření (nejčastěji Leksellovým gama nožem) nebo medikamentózní léčbu. Cílem medikamentózní léčby je normalizovat nebo alespoň snížit hladiny růstového hormonu a IGF-1. Do skupiny léků používaných k  medikamentózní léčbě patří agonisté dopaminu, somatostatinová analoga a inhibitor receptoru pro růstový hormon. Neuroendokrinní nádory patří ke vzácnějšímu typu nádorů. Vznikají z neuroendokrinních buněk a nejčastějšími místy jejich lokalizace jsou trávicí trakt a plíce. Pro 85 % neuroendokrinních nádorů je typické, že dokážou tvořit, hromadit a uvolňovat biologické látky hormonální povahy. To může vést k typickým symptomům, mezi které patří např. průjem, záchvatovité červeno­ fialové zrudnutí kůže, bušení srdce a záchvaty dušnosti. Těmto reakcím se říká karcinoidový syndrom. Zhruba u 15 % nádorů je hormonální produkce utlumena a u těchto typů neuroendokrinních nádorů se příznaky karcinoidového syndromu neprojevují. Možnosti léčby

neuro­endokrinních nádorů se stále rozšiřují. Patří k nim např. chirurgické odstranění nádoru, resp. metastáz, embolizace, chemoembolizace, radioizotopické metody, klasická chemoterapie – především na bázi etopozidu, CisDDP, fluorouracilu, dakarbazinu, streptozocinu a dalších léků, a to především u nízce diferencovaných neuroendokrinních nádorů. K dalším léčebným metodám můžeme zařadit imunoterapii apod. V poslední době se především u  nádorů vycházejících z pankreatu využívá léčba biologická (sunitinib, everolimus). Symptomy karcinoidového syndromu hormonálně aktivních nádorů jsou tlumeny podáváním analog somatostatinu (sandostatin, somatuline). V současné době je hojně dis-

Recenzovali Doc. MUDr. Luboš Holubec, Ph.D., MBA vedoucí lékař, RTO FN Plzeň PhDr. Kateřina Čermáková zástupce vedoucí katedry, Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice

19


20

recenzované články VÝZKUMNé sdělení

Graf 1

florence 11/13

J aká je obvykle celková doba přípravy injekce před samotnou aplikací? Somatuline®Autogel® N

Graf 3

Jak často dochází při aplikaci přípravku k ucpání jehly?

Sandostatin®LAR®

%

N

Somatuline®Autogel®

%

N

%

Sandostatin®LAR® N

%

méně než 1 minuta

19

43,1

1

2,3

nikdy

41

93,2

7

15,9

1–3 minuty

20

45,5

10

22,7

velmi zřídka

3

6,8

16

36,4

3–7 minut

5

11,4

23

52,3

občas

0

0,0

21

47,7

více než 7 minut

0

0,0

10

22,7

často

0

0,0

0

0,0

téměř vždy

0

0,0

0

0,0

Podíl respondentů (%) 0

20

40

60

43,1

80

100

45,5

p < 0,001

11,4

®

2,3

22,7

15,9

méně než 1 minuta

1–3 minuty

3–7 minut

více než 7 minut

U přípravku Somatuline®Autogel® byla celková doba přípravy injekce nejčastěji 1–3  minuty (45,5 % respondentů), u  přípravku Sandostatin®LAR to bylo nejčastěji 3–7 minut (52,3  % respondentů). Při srovnání výskytu kategorií „méně než 1 minuta“, „1–3 minuty“ a „3–7 minut“ byl nalezen statisticky významný rozdíl mezi přípravky (p < 0,001).

N

%

N

%

22

50,0

0

0,0

jednoduchá

22

50,0

13

složitá

0

0,0

29

K ucpání jehly při aplikaci docházelo statisticky významně častěji u přípravku Sandostatin®LAR (p < 0,001).

Riziko poranění o použitou jehlu je dle vašeho názoru: Somatuline®Autogel®

% 2,3

29,5

nepravděpodobné

30

68,2

27

61,3

65,9

pravděpodobné

4

9,1

15

34,1

vysoké

0

0,0

1

2,3

1

2,3 2,3

p < 0,001 0

Podíl respondentů (%) 100

50,0 2,3 2,3

Sandostatin®LAR® velmi jednoduchá

složitá

velmi složitá

neuvedeno

Obtížnost přípravy Somatuline®Autogel® označili všichni dotazovaní jako velmi jednoduchou (50 %) nebo jednoduchou (50 %). Pro přípravek Sandostatin®LAR byla příprava nejčastěji hodnocena jako složitá (65,9 %). Srovnání nebylo možno provést.

kutován i antiproliferativní efekt analog somatostatinu, a to především u nádorů bez produkce vazoaktivních působků (tzv. afunkčních nádorů). Tento efekt byl prokázán u přípravku Sandostatin® LAR 30  mg u dobře diferencovaných neuroendokrinních nádorů původem ze středního střeva nebo neznámé primární lokalizace (studie PROMID) [3]. U přípravku Somatuline ® Autogel® 120 mg ukazují

60

80

68,2

100 9,1

Somatuline®Autogel® 61,3

34,1

2,3

Sandostatin®LAR® nepravděpodobné

pravděpodobné

vysoké

U přípravku Somatuline®Autogel® hodnotilo mnohem více respondentů riziko poranění o použitou jehlu jako nemožné (22,7 %). U přípravku Sandostatin®LAR mnohem více respondentů uvedlo pravděpodobné riziko poranění (34,1 %) a jednou se vyskytlo i vysoké riziko poranění o použitou jehlu. Při srovnání kategorií „nemožné“ + „nepravděpodobné“ oproti „pravděpodobné“ + „vysoké“ byl nalezen statisticky významný rozdíl mezi přípravky (p = 0,001).

první výsledky studie CLARINET signifikantní prodloužení doby do progrese u pacientů s nefunkčními gastro-enteropankreatickými NEN [4].

Metodika

40

22,7

nemožné jednoduchá

Podíl respondentů (%) 20

2,5

Somatuline Autogel

®

65,9

Sandostatin®LAR®

1

1

29,5

téměř vždy

N

0,0

80

často

%

0,0 60

občas

22,7

0

40

velmi zřídka

N

0

50,0

47,7

10

velmi složitá

20

100 6,8

nemožné

neuvedeno 0

80

36,4

nikdy

Sandostatin®LAR®

velmi jednoduchá

60

Sandostatin®LAR®

Graf 4

J ak hodnotíte obtížnost přípravy injekce před jejím použitím? Somatuline®Autogel®

®

40

Somatuline®Autogel®

Sandostatin®LAR®

Graf 2

20

93,2

22,7

52,3

Podíl respondentů (%)

0

Somatuline Autogel ®

Do průzkumu se zapojilo celkem 43 sester z pracovišť zabývajících se léčbou akromegalie nebo neuroendokrinních tumorů. Výzkum probíhal pomocí elek-

tronických dotazníků, které byly vyplňovány online. Úvod dotazníku se věnoval počtu pacientů léčených na daném pracovišti, následovala část dotazníku, která byla věnována přípravku Somatuline® Autogel®, a následně část věnovaná přípravku Sandostatin® LAR. První otázka se týkala srozumitelnosti příbalové informace obou léků. Další otázky se u obou


VÝZKUMNé sdělení recenzované články

Graf 5

směrodatná odchylka, 95% interval spolehlivosti, minimum, maximum). Srovnání spojitých proměnných mezi dvěma přípravky bylo provedeno Wilcoxonovým párovým testem, srovnání kategoriálních proměnných McNemarovým testem. Veškeré analýzy byly provedeny softwarem Statistica (StatSoft, Inc. (2010). STATISTICA (data analysis software system), version 9.1. www.statsoft.com).

 ři celkovém porovnání aplikace je dle vašeho P názoru aplikace přípravku: Somatuline®Autogel® N

%

Sandostatin®LAR® N

%

výrazně snadnější

19

43,2

0

0,0

snadnější

20

45,4

8

18,2

obtížnější

5

11,4

30

68,1

výrazně obtížnější

0

0,0

5

11,4

neuvedeno

0

0,0

1

2,3

Podíl respondentů (%) 0

20

40

60

43,2

80

Výsledky

100

45,4

11,4

Somatuline®Autogel® 18,2

68,1

11,4

2,3

Sandostatin®LAR® výrazně snadnější

snadnější

obtížnější

výrazně obtížnější

neuvedeno

Aplikaci přípravku Somatuline®Autogel® hodnotila většina respondentu jako výrazně snadnější nebo snadnější oproti aplikaci přípravku Sandostatin®LAR. Pouze 5 (11,4 %) dotazovaných hodnotilo aplikaci přípravku Somatuline®Autogel® jako obtížnější. Aplikace přípravku Sandostatin®LAR bylo pro většinu dotazovaných obtížnější (68,1 %). Mezi kategoriemi „výrazně snadnější“ + „snadnější“ a „obtížnější“ + „výrazně obtížnější“ byl nalezen statisticky významný rozdíl mezi přípravky (p < 0,001).

Tab. 1

H  odnocení obtížnosti kroků přípravy Sandostatin®LAR® N

%

Sejmutí čepičky z lahvičky obsahující přípravek

0

0

Odstranění krytu ze stříkačky s rozpouštědlem

0

0

Nasazení jehly na stříkačku s rozpouštědlem

0

0

Vstříknutí rozpouštědla do lahvičky s přípravkem

1

3,3

„Provlhčení“ prášku přípravku rozpouštědlem

9

30

Promíchání obsahu lahvičky až do vzniku mléčné suspenze

20

66,7

Natažení obsahu lahvičky do stříkačky

0

0

Výměna jehly na stříkačce

0

0

zdroj: výzkum autorek

přípravků zabývaly samotným podáním léku. Byla hodnocena obtížnost a časová náročnost přípravy a následného podání injekce, stejně jako bezpečnost aplikace. Součástí dotazníku byly i dotazy na možnost samoinjekce pacientem nebo osobou blízkou (pouze pro přípravek Somatuline® Autogel®). Dále byl sledován výskyt lokálních nežádoucích účinků a problémy, které se mohou objevit bě-

hem celého procesu přípravy, podání injekce a následného znehodnocení použité stříkačky. Výsledky byly následně statisticky zpracovány. Pro všechny otázky v dotazníku byly stanoveny absolutní a relativní četnosti zastoupení jednotlivých odpovědí. Pro spojité proměnné (počet pacientů) byly stanoveny základní deskriptivní statistiky (průměr, medián,

Příbalové letáky obou produktů byly sestrami hodnoceny jako velmi srozumitelné nebo srozumitelné a nebyl nalezen statisticky významný rozdíl mezi oběma produkty. Vysoce statisticky významný rozdíl (p < 0,001) byl naopak nalezen v celkové době přípravy injekce před jejím podáním. Pro přípravky Somatuline® Autogel® byla nejčastější odpověď 1–3 minuty, pro přípravek Sandostatin® LAR 3–7 minut (viz graf 1). U tohoto přípravku hodnotily tři čtvrtiny respondentek jako časově nejnáročnější krok promíchání obsahu lahvičky až do vzniku mléčné suspenze. Pro přípravek Somatuline® Autogel® to bylo sejmutí ochranného krytu pístu stříkačky. Obtížnost přípravy přípravku Somatuline® Autogel® hodnotily všechny respondentky jako velmi snadnou nebo snadnou. U přípravku Sandostatin® LAR hodnotilo 65,9 % respondentek přípravu jako složitou. Statistické srovnání nebylo možné v tomto případě provést (viz graf  2). Jako nejobtížnější bylo u tohoto přípravku největším procentem uživatelek (66,7 % z těch, které označily přípravu jako složitou nebo velmi složitou) označeno promíchání obsahu lahvičky až do vzniku mléčné suspenze. Pro přípravek Somatuline® Autogel® nebyl žádný z kroků přípravy označen jako obtížný (viz tab. 1). V době podání samotné injekce nebyl zjištěn staticky významný rozdíl mezi oběma preparáty. U většiny dotazovaných trval 15–30 sekund. U  dotazu, který sledoval možnost ucpání jehly, byl nalezen další vysoce statisticky významný rozdíl (p < 0,001). U přípravku Somatuline ® Autogel® odpověděla drtivá většina respondentek, že k tomuto problému nedochází nikdy.

21


praxe Multikulturní ošetřovatelství

florence 11/13

Multikulturní ošetřovatelství v psychiatrii Mgr. Hana Tošnarová Ph.D. Vysoká škola zdravotnická, o. p. s.

Č

Cílem multikulturního ošetřovatelství je poskytování ošetřovatelské péče v celé její šíři při respektování specifik jednotlivých pacientů, a to tak, aby byl pacient ochoten spolupracovat a byla zachována jeho důstojnost.

eská republika se v roce 2009 stala imigrační zemí roku. Během dvaceti let (od roku 1989) se u nás počet imigrantů zvýšil třináctkrát, což podle Mezinárodní organizace pro migraci znamená světové prvenství v rychlosti přílivu imigrantů. Koncem roku 2010 bylo v ČR dle Imigračních statistik (2012) evidováno 424 291 legálně žijících cizinců. Dlouhodobě jsou zde nejvíce zastoupeni občané z Ukrajiny (kolem 31 %), Slovenska (kolem 17 %), Vietnamu (kolem 13 %) a Ruska (kolem 6 %). Tyto statistiky dokládají, že problematika multikulturního ošetřovatelství je více než aktuální, a to nejen v psychiatrii. Kvalita poskytované ošetřovatelské péče je založena na holistickém pojetí člověka a individuálním přístupu sestry k pacientovi, což nejen v psychiatrické péči vyžaduje od sester celou řadu teoretických znalostí a praktických dovedností, včetně schopnosti s pacienty komunikovat (případně nalézt vhodný způsob alternativní komunikace), zhodnotit aktuální zdravotní stav pacienta a možný vývoj příznaků jeho onemocnění a stanovit aktuální, případně potenciální ošetřovatelské diagnózy. S poskytováním zdravotní péče v rámci Evropské unie souvisí např. Úmluva na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny, Směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2011/24 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči nebo dokument Světové zdravotnické organizace Principy práv pacientů v Evropě: Všeobecný rámec. Multikulturní ošetřovatelství je s psychiatrií spojováno z několika důvodů. Jedním z nich je fakt, že sestra, která se stala zakladatelkou oboru multikulturního ošetřovatelství, Madeleine Leiningerová, pracovala původně na dětském psychiatrickém oddělení v USA, kde pozorovala rozdílné potřeby v přístupu k pacientům v závislosti na jejich kulturní rozdílnosti. Svou teorii začala rozvíjet v 50. letech 20. století a vyústěním jejích výzkumných aktivit bylo vytvoření kon-

foto: Profimedia

30

Od roku 1989 se u nás počet imigrantů zvýšil třináctkrát

cepčního modelu kulturně shodné ošetřovatelské péče (tzv. model vycházejícího slunce), který byl dokončen v polovině 80. let 20. století. (Ivanová, Špidurová, Kutnohorská, 2005) Jako další důvod lze uvést fakt, že duševní zdraví, resp. duševní poruchy jsou kulturně podmíněné pojmy. Příkladem je mentální anorexie, která se vyskytuje více u bílé rasy než u černochů. Některé fobie jsou známé jen u afrických domorodých kmenů, jako např. koro – chorobný strach z toho, že penis zmizí v břiše. (Höschl, 1999) Evropské kultuře může být jako bližší příklad uvedena např. homosexualita, která u nás byla do nedávné doby nejen nezákonná, ale také považovaná za úchylku a jako taková řešena na psychiatrii. Až v roce 1990 byla v ČR homosexualita zrovnoprávněna s heterosexualitou (zákon č. 175/1990 Sb.) Na rozdíl od evropské kultury je homosexua­ lita stále protizákonná např. v některých afrických zemích (př. Alžírsko, Somálsko, Mauritánie) či v Asii (př. Afghánistán, Írán, Saúdská Arábie). (Wikipedie: Otevřená encyklopedie, 2012)


Multikulturní ošetřovatelství praxe

Liší se nejen komunikace, ale i temperament Také oblast komunikace je v rámci multikulturního ošetřovatelství v psychiatrii poměrně složitá. Hlavním diagnostickým nástrojem psychiatrie je rozhovor, při kterém je důležité porozumět i jemným nuancím pacientova sdělení. Pokud se však rozhovor odehrává v cizím jazyce nebo je tlumočen, dochází k určitému zúžení, nebo ještě hůře k přeměně informací. Dalším důležitým aspektem je pak temperament některých kultur. Pro nás Středoevropany mohou být temperamentnější projevy jižních národů (např. jižní Španělsko, jižní Itálie), jako jsou akcentovaná bezprostřednost, zvýšená gestikulace či familiárnost, klasifikovány jako neadekvátní, stejně jako určitá rezervovanost a z našeho pohledu nesdílnost až neochota spolupráce některých asijských národů. Jejich chování je přitom dáno tamními pravidly společenského chování a projevem úcty k lékaři či sestře. S psychiatrickou péčí úzce souvisí i problematika sebevražd. Význam této problematiky podtrhuje skutečnost, že Světová zdravotnická organizace společně s Mezinárodní asociací pro prevenci sebevražednosti vyhlašuje každoročně 10. září Světovým dnem prevence sebevražd. Statisticky se dlouhodobě v počtu sebevražd drží na předních místech v Evropě skandinávské státy. Naopak jihoevropské státy se řadí mezi země s nejméně častými případy sebevražd. (Kocourková, 2007) Dáno je to pravděpodobně nejen klimaticko-geografickými podmínkami severských zemí (související vliv světla na lidskou psychiku), ale i náboženskými a historickými konotacemi. Skandinávie vychází z vikingských dějin a náboženství, v němž byla sebevražda považována za hrdinský čin. Naopak katolickou jižní Evropou byla vždy považována za hřích. (Monestier, 2003) Neméně závažnou oblastí psychiatrické péče je užívání alkoholu a s tím spojené zdravotní komplikace. ČR se v konzumaci alkoholu řadí mezi špičku Evropy (společně s Lucem-

inzerce

burskem, Irskem a Portugalskem). Naopak nejnižší spotřeba alkoholu je evidována ve Švédsku, Norsku, na Islandu a dále v některých jižních zemích, jako např. na Kypru nebo Maltě. Specifickou skupinu tvoří výše uvedené severské státy, v nichž je přístup k alkoholu (nápojům s  obsahem alkoholu vyšším než 3,5 %) omezen. Tyto nápoje se prodávají ve specializovaných prodejnách s omezenou otevírací dobou a s přísným dohledem na zletilost zákazníků. Přesto je v severských zemích tato problematika aktuální, a to např. v podobě latentního alkoholismu nebo tzv. alkoholové turistiky. V souvislosti s multikulturním psychiatrickým ošetřovatelstvím je také třeba zmínit problematiku imigrantů, kteří k nám přicházejí z různých koutů světa a tedy i kultur a především z různých důvodů. Odchod ze své země, hledání nové pozice v neznámé společnosti a s odlišným jazykem je velice stresující. Proto se u těchto lidí můžeme setkat např. s posttraumatickou stresovou poruchou nebo depresí. 

Literatura 1. Höschl C. 2nd Faculty member Meeting in Malelane, South Africa, The Lundbeck International Neuroscience Foundation. Psychiatrie. 1999, č. 3, s. 119–120. 2. Imigrační statistika. Český statistický úřad, Sociologický ústav Akademie věd ČR, 2012. Informační list. 3. Ivanová K, Špidurová L, Kutnohorská J. Multikulturní ošetřovatelství I. Praha: Grada Publishing, 2005. 4. Kocourková J. Sebevražedné chování. Praha: Portál, 2007. 5. MIO Praha: ČR, imigrační prvenství. Mezinárodní organizace pro migraci, Praha, 2010. 6. Monestier M. Dějiny sebevražd. Praha: Dybbuk, 2003. 7. Zákony týkající se homosexuality. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation, 2003. Stránka naposledy edit. 8. 02. 2013 v 09:17. [vid. 2013-02-22]. Česká verze. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1kony_t%C3%BDkaj%C3%ADc%C3%AD_se_homosexuality.

31


zpravodaj

florence 11/13

ČAS

Ve Vídni se konalo 16. jednání Evropského poradního panelu pro prevenci dekubitů Ve dnech 28.–30. srpna 2013 probíhala ve Vídni již 16. konference European Pressure Ulcers Advisory Panel (EPUAP) ve spolupráci s rakouskou Asociací pro prevenci dekubitů (APUPA). Konference se účastnilo více než 400 účastníků z celého světa. Nové výrobky a materiály na podporu prevence vzniku dekubitů vystavovalo více než 20 firem včetně české firmy Linet, spol. s r. o. Většina těchto společností dlouhodobě spolupracuje s EPUAP a podporuje jeho aktivity. Naše účast na konferenci byla podpořena vzdělávacím grantem společnosti Mölnlycke Health Care.

K

onferenci zahájili prezident EPUAP Michael Clark (UK) a předsedkyně APUPA Zita Kis Dadara, která uvedla téma konference Entusiasm Complements Experience and Evidence in Presure Ulcers (Nadšením doplňujeme praktické zkušenosti a teoretické důkazy v managementu dekubitů). Ve svém sdělení se zaměřila na zkušenosti s prevencí a léčbou dekubitů v „centrální Evropě“, kde jsou značné rozdíly mezi jednotlivými státy od systémově zavedených preventivních opatření, národních standardů i sledování indikátorů kvality až po absenci jakýchkoli opatření. Zabývala se i analýzou nákladů a své sdělení zakončila citátem J. W. Goetha: „Nestačí vědět a znát. Vše, co víme, musíme umět využít. Nestačí chtít, je

Téma konference Nadšením doplňujeme praktické zkušenosti a teoretické důkazy v managementu dekubitů uvedla předsedkyně APUPA Zita Kis Dadara foto: Mgr. Nina Müllerová

32

nutno konat.“ Na tento citát vhodně navázali další řečníci prezentací výsledků EPUAP. Christina Lindholm (Švédsko) informovala o výsledku iniciativy Den STOP dekubitům. Tato iniciativa pochází z konference pořádané v roce 2011 v Rio de Janeiru, na níž se sešli zástupci španělské skupiny pro péči o dekubity a chronické rány (GNEAUPP) a latinskoamerické společnosti pro ošetřování ran (SILAHUE) a společně vydali prohlášení „Prevence dekubitů patří mezi základní lidská práva“, které bylo v roce 2012 přijato EPUAP. Den STOP dekubitům byl navržen na 16. listopad 2012. Prohlášení zahrnuje standardy pro prevenci a péči o pacienty s dekubity, vzdělávací, organizační a ekonomické otázky. Propagační tým navrhl logo a pětiminutový film, který byl přeložen do devíti jazyků a distribuován po celé Evropě. Dostupný je také na videoportálu YouTube. Byl vytvořen průvodce pro pacienty, prospekt s fakty o dekubitech a tisková zpráva. Vše včetně „Prohlášení z Ria“ bylo přeloženo do několika světových jazyků. Téměř všechny země Evropy se do akce zapojily, svoje převážně pozitivní reakce aktéři zasílali zpět propagačnímu výboru. Film zhlédlo přibližně 15 000 lidí včetně politiků, rozhodujících osob činných ve zdravotnictví, zdravotnického personálu i pacientů. Propagační materiál byl využit v rámci lokálních aktivit všech, kteří se na 16. listopadu podíleli. Zapojena byla i média (TV, časopisy), která informovala veřejnost o problému dekubitů a nutnosti zabránit jejich vzniku. Závěrem lze konstatovat, že první akce EPUAP – Evropské STOP dekubitům – byla opravdu úspěšná. „Nevíme, zda se podařilo zastavit vznik nových dekubitů, ale podařilo se zvýšit povědomí veřejnosti o tomto problému,“ řekla na závěr Christina Lindholm. Dalším dnem STOP dekubitům byl vyhlášen 21. listopad 2013.

Nová směrnice by měla vyjít příští rok Lisette Shoonhoven (Nizozemsko), předsedkyně výboru pro tvorbu mezinárodní směrnice pro prevenci a ošetřování dekubitů, informovala přítomné jménem výboru o průběhu aktualizace směrnice, která může být využívána pro rozhodování zdravotnických pracovníků v oblasti prevence dekubitů nebo jejich léčby. Aktualizace dokumen-


zpravodaj čas

tu z roku 2009 je plánována na rok 2014. První verze návrhu směrnice byla předána výboru v červnu 2013. K návrhu je možné se vyjadřovat po zaregistrování na webové adrese http://internationalguideline.com. Lisette vyzvala přítomné, aby se zaregistrovali a přispěli svými komentáři k poslední verzi směrnice, aby výbor mohl co nejdříve návrh dokončit a v roce 2014 vydat. Dimitri Beeckman (Belgie), člen vědeckého výboru EPUAP, upozornil na skutečnost, že hodnocení jednotlivých stupňů dekubitů je obtížné a chyby, kterých se sestry dopouštějí při rozlišování počínajícího dekubitu a kontaktní močové dermatitidy, jsou poměrně časté. Tento výsledek může ovlivnit adekvátní preventivní opatření a léčbu. Proto je nutné vyvíjet nástroje edukace a tréninku, aby se optimalizovaly klasifikační dovednosti sester. PuClas3 – Pressures Ulcers Classification Tool – e-learningový kurz zahrnuje klasifikaci dekubitů uvedenou ve směrnici 2009 EPUAP/NPUAP. Cílem nového nástroje je pomocí vysoce kvalitních fotografií naučit sestry dobrému rozlišování jednotlivých stupňů dekubitů. Aby bylo možné tento nástroj využít na mezinárodní úrovni, je nutné vytvořit verze v několika jazycích. Společnost Mölnlycke uspořádala večerní setkání účastníků konference s přednášejícími a autory společného prohlášení pro EPUAP s názvem Může krytí pomoci v prevenci dekubitů? Pozvání přijali odborníci z různých zemí i kontinentů – prezident EPUAP Michael Clarc nebo profesor Nick Santamaria, autor randomizované studie o významu silikonového krytí v prevenci dekubitů. Toto neformální setkání bylo skvělou přípravou na dopolední workshopy společnosti Mölnlycke na téma Může krytí ovlivnit prevenci vzniku dekubitů? a Nové standardy praxe. Na těchto workshopech byly představeny nejnovější klinické důkazy prokazující vysokou účinnost moderních krycích materiálů v prevenci dekubitů, doporučení mezinárodní skupiny odborníků, jak tato krytí co nejefektivněji používat, a také tipy, jak lze v lůžkových zařízeních s pomocí moderních krytí předcházet dekubitům nejen na klasických predilekčních místech, ale i pod nejrůznějšími zdravotními pomůckami, jako jsou fixační límce, masky, kanyly či PEGy. Přednášející ve svých sděleních podali důkaz o tom, že vhodně využité moderní krycí materiály mohou působit preventivně při vzniku dekubitů. Upozornili na nutnost sledovat příčiny vzniku dekubitů v rámci celého procesu péče o pacienty, například

i na příjmové ambulanci při prodlouženém čase vyšetřování pacienta. Příkladem byla analýza vzniku dekubitu u kvadruplegického pacienta, který byl vyšetřován na urgentním příjmu několik hodin. Uložením na nevhodném transportním lůžku vznikl dekubitus, jemuž bylo možné předejít. Smyslem tohoto sdělení byla nutnost uvědomit si, že ke každému pacientovi musíme přistupovat jako k individualitě a správně detekovat jeho problémy, které se přímo vztahují ke vzniku dekubitů. Denně se setkáváme s problémy při polohování pacientů, sledujeme chyby, které se nesmějí opakovat, proto je třeba o nich vědět a učit se z nich. Nevhodná poloha pacientů vyvolávající střihové síly, nesprávně zvolená a příliš nafouknutá matrace – to jsou problémy, s nimiž se setkávají odborníci ve všech zemích Evropy a hledají nové cesty, jak těmto rizikovým faktorům předcházet. Nové moderní materiály – např. vícevrstvé pěnové krytí se silikonovou vrstvou – mohou situaci zlepšit. Výše uvedený tým odborníků vydal doporučení, ve kterém uvádí, kdy je vhodné toto moderní krytí využívat, jak s ním manipulovat – podle lokalizace rizikové oblasti (sacrum, paty) či jak lze toto krytí využívat k zamezení vzniku dekubitů způsobených zdravotnickými materiály a vybavením. Klinické důkazy jsou podloženy řadou studií a dostupné v odborných publikacích. Na konferenci zaznělo mnoho sdělení z oblasti prevence, léčby, výskytu nozokomiálních nákaz, významu podpory nutrice, používání antidekubitních matrací, edukace odborníků i laiků. Opomenuto nebylo ani velmi důležité téma, jako je bolest a její sledování v případě výskytu dekubitů.

Sledování dekubitů v Chorvatsku může inspirovat i nás Zajímavé pro nás bylo setkání s kolegyněmi z rakouské organizace APUPA paní Zitou Kis Dadara a Elfriede Bindner či zástupkyní Chorvatské asociace sester paní Josipou Blscan, která hovořila o novém sledování dekubitů v Chorvatsku. Na tomto příspěvku byla velmi zajímavá část, v níž autorka hovořila o sledování počtu pacientů, kteří odcházejí z jejich zdravotnických zařízení s dekubitem. To je další postup, který lze po modifikaci implementovat do sledování v českých nemocnicích. Rozšířením a správným zhodnocením bude možné hodnotit nejen průměrnou dobu hojení dekubitů, ale také jejich vývoj v čase a finanční náklady. Můžeme konstatovat, že ve srovnání

inzerce

MILIONOVÉ ROÿNÍ PĕÍJMY

LukraƟvní pracovní pobyty v presƟžních zahraniēních nemocnicích pro sestry, porodní asistentky, fyzioterapeuty, ergoterapeuty, záchranáƎe, laboranty, lékaƎe a další zdravotnický personál Saúdská Arábie, Bahrajn, Katar, Dubaj, Anglie a další desƟnace RovnĢž pro uchazeēe s nízkou úrovní znalosƟ angliēƟny! Komplexní pƎedodletová pƎíprava v akreditovaných kurzech ZprostƎedkování zamĢstnání je pro uchazeēe BEZPLATNÉ

www.g5plus.com

inz_192x70mm_G5.indd 1 Výtažková azurováVýtažková purpurováVýtažková žlutáVýtažková erná

bezplatná infolinka 800 88 88 96

2011-03-21 18:02:15

33


38

florence 11/13

foto: We Make Media, s r. o.

z konferencí

Na satelitním sympoziu společnosti Expharma se představila mimo jiné i novinka v hojení ran – trojrozměrný obvaz Altrazeal

Praha / XX. kongres České internistické společnosti ČLS JEP

Na XX. kongresu České internistické společnosti ČSL JEP v Praze se představila i novinka v hojení ran Výroční XX. kongres české internistické společnosti ČLS JEP, na jehož organizaci se podílela řada odborných společností a Interní sekce ČAS, se konal ve dnech 2.–5. října v Kongresovém centru v Praze. Současně s ním probíhal v Kongresovém centru i Evropský internistický kongres, na kterém vystoupila řada přednášejících nejen z Evropy, ale i z Ameriky, Asie, Afriky či Austrálie. Součástí XX. kongresu České internistické společnosti ČLS JEP byla mj. i sesterská sekce, která se konala v pátek 4. října a přinesla řadu sdělení týkajících se například biologické léčby, diabetu mellitu, asistované peritoneální dialýzy, KPR či měření krevního tlaku v domácím prostředí. Jeden blok tvořilo i sympozium společnosti Expharma, na němž vystoupili s velmi zajímavými přednáškami doplněnými o instruktážní videa zahraniční odborníci D. Leaper (Cardiff, UK) s přednáškou s názvem Revisiting TIME a O. Assadina (Vídeň, AT) s přednáškou Use of antimicrobial wound dressings in wound care. Součástí bloku, který se těšil zájmu 80 posluchačů, bylo i představení naprosté novinky v hojení ran – trojrozměrného obvazu Altrazeal. S přednáškou o tom, co je Altrazeal a jak funguje, vystoupila Mgr. Jitka Hovorková z pražské FN v Motole. „Altrazeal tvoří směs organických polymerů,“ uvedla na

úvod s tím, že výrobek byl v ČR notifikován MZ ČR v březnu 2013 a FN Motol s ním začala ihned pracovat. „Funguje tak, že práškové částice obvazu absorbují exsudát z rány, následně hydratují a agregují, čímž vytvoří flexibilní obvaz s nanokapilárami (nanopóry) o velikosti 4–7 nm,“ vysvětlila. Nanokapiláry umožní odvod vodních par a přístup kyslíku k povrchu rány, ale zároveň díky své velikosti brání průniku bakterií. Další kladnou vlastností tohoto obvazu v prášku je fakt, že na ráně vytvoří mírný podtlak 1 mm Hg (kapilární síly), díky čemuž má s ránou plný kontakt. „Obvaz se vyznačuje schopností absorbovat velké množství tekutin a jeho mechanické vlastnosti a obsah vody (68 %) jsou podobné jako u měkkých tkání,“ popsala přednášející. Díky svým vlastnostem se Altrazeal hodí k léčbě chronických ran, jako jsou např. diabetická noha, bércové vředy či dekubity, chirurgických ran či povrcho-

vých plošných ran (např. odběry kožních štěpů nebo popáleniny 2. stupně). Tyto rány však musejí být „čisté“, tj. bez nekrotické tkáně, a musejí vytvářet exsudát. K čemu se naopak Altrazeal nehodí, je léčba ran nevytvářejících exsudát, popálenin 3. stupně, infikovaných ran a ran se suchou nekrózou. Použití Altrazealu je velice jednoduché. Prášek, který je u nás zatím dodáván v blistru o obsahu 0,75 g, se nasype na ránu do výšky asi 1–2 mm. Pokud není rána dostatečně vlhká, zvlhčí se prášek (nakapáním či rozprašovačem – pozor však, aby z rány „neodlétl“) např. fyziologickým roztokem, Aqvitoxem-D, Prontosanem, Betadinem aj. a špachtlí nebo pinzetou se do rány stlačí. Pokud pacient spolupracuje, není už nutné sekundární krytí, pokud ne, je nejlepší použít silikonovou mřížku či netkaný textil. Prášek lze průběžně doplňovat a převaz je možný po 7–10 dnech. Po zahojení rány se obvaz z rány sám odloupne. Pokud bychom jej chtěli odstranit, stačí obvaz zvlhčit sterilním fyziologickým roztokem po dobu asi 3–5 minut a následně jej odstranit lehkým nadzvednutím pinzetou nebo obdobným nástrojem. S tím, jak vypadá použití Altrazealu v praxi, seznámila autorka příspěvku přítomné v šesti připravených kazuistikách. První se týkala ženy (r. 1927) s pergamenovou kůží, která měla ránu na LHK. Od 21. 3. jí byl aplikován Altrazeal společně s F1/1 a 29. 3. byla rána zahojená. Altrezeal byl na ráně celkem 9 dní. Druhým případem byla žena (r. 1921) s chronickou žilní insuficiencí, ulcus cruris asi 1 rok. 10. 6. byla do FN Motol přeložena z ÚVN Střešovice, kde byla ošetřována Granuflexem. Od 11. 6. jí byl na ránu aplikován Altrazeal společně s Prontosanem a 3. 7. byla rána zhojená. Altrazeal byl na ráně celkem 23 dní. Následovaly ještě další čtyři kazuistiky, v nichž byl Altrazeal aplikován po dobu 19, 8, 16 a 35 dní. Výhody, které autorka příspěvku zdůraznila, zahrnovaly především dobré výsledky u povrchových čistých defektů na končetinách, rychlou epitelizaci a granulaci defektů, podle pacientů je krytí nebolestivé, příjemné a neomezuje je v pohybu, není třeba sekundární krytí a po zhojení vzniká kvalitní jizva. Nevý-


servis

Náchod XX. kongres ČSARIM 2013

41

krátce

Náchod / Batist Nej sestřička 2013 foto: Profimedia

Nej sestřička 2013 vyhrála i cenu sympatie Florence

Naučte se bazální stimulaci

V porotě, která bodovala výkony finalistek v celkem čtyřech disciplínách, zasedlo padesát sedm porotců. Kromě osobností z oblasti medicíny, jako např. bývalý ministr zdravotnictví doc. MUDr. Leoš Heger, CSc., psychiatr MUDr. Jan Cimický, CSc., gynekolog a sexuolog MUDr. Radim Uzel, CSc., aj., byly mezi nimi i tváře známé ze světa šoubyznysu – herec Jan Přeučil, jeho manželka Eva Hrušková, Uršula Kluková, Kateřina Kornová či medailista Jan Štěrba a mnoho dalších. Celý večer moderovala Štěpánka Duchková. Mezi jednotlivými disciplínami, v nichž se finalistky představily, odpověděly na otázky poroty, předvedly své schopnosti jako modelky, ale hlavně své odborné znalosti a schopnosti zdravotních sester, se na pódiu vystřídala řada známých umělců. Největším potleskem odměnilo publikum zpěvačku Naďu Urbánkovou. Ta své vystoupení zakončila bonmotem, který podle svých slov nedávno vymyslela: „Pro kariéru i zdravou stolici stačí jediné – netlačit.“ Svou otázkou porotce pobavil sestřičky i publikum herec Jan Přeučil, který se finalistky zeptal, jakou větu říká pacientům nejčastěji. „Položte se tady na lůžko,“ zněla její odpověď. V rámci večera předvedly finalistky i zdravotní oděvy od firmy Zdravtex a šaty z butiku Saxana Náchod a Bao­ bab Police nad Metují. Na slavnostním večeru nesměla chybět ani celá řada sponzorů a partnerů soutěže, kteří z finalistek vybírali také své „Nej sympatie“. Hlavním mediálním partnerem akce byl časopis Florence, který také uděloval Cenu Nej sestřička sympatie Florence. Pro finalistku, která ji získá,

foto: David Novotný

Již popáté se letos konala soutěž Batist Nej sestřička 2013, do níž se přihlásilo téměř pět set sester. Z nich bylo nakonec vybráno deset finalistek, které se o titul Nej sestřička 2013 utkaly během slavnostního večera v sobotu 19. října v Městském divadle Dr. Josefa Čížka v Náchodě.

Nejvíc hlasů poroty stejně jako čtenářů časopisu Florence získala finalistka s číslem 10 Zdena Oldřichová

mohli čtenáři hlasovat na webu www.florence.cz. Nejvíce hlasů nakonec získala osmapadesátiletá Zdena Oldřichová, která pracuje na anesteziologicko-resuscitačním oddělení Nemocnice Boskovice. Nezískala si však jen sympatie čtenářů Florence, ale i celé poroty, takže se nakonec stala absolutní vítězkou, nositelkou titulu Nej sestřička 2013 a odnesla si řadu hodnotných cen včetně zájezdu do Dubaje. Na závěr večera ještě předal generální ředitel firmy Batist Medical, a. s., Ing. Tomáš Mertlík finanční dar Hospicu sv. Anežky České v Červeném Kostelci a Oblastní charitě Červený Kostelec. „Celá tato akce je především poděkováním pro zdravotní sestřičky za jejich náročnou a obětavou práci,“ řekl na závěr organizátor soutěže David Novotný. Magda Hettnerová, redakce Florence

Česko / INSTITUT Bazální stimulace s r. o. nabízí zájemcům akreditované certifikované vzdělání v konceptu Bazální stimulace. Vzdělávání je akreditováno Ministerstvem zdravotnictví ČR pro profese všeobecná sestra, porodní asistentka, fyzio­ terapeut, ergoterapeut, logoped a psycholog ve zdravotnictví; absolventi získají zvláštní odbornou způsobilost (14 kreditních bodů). Zájemci o vzdělávání najdou více informací na adrese www.bazalni-stimulace.cz. PR

Pravidelně aktualizovaný přehled vzdělávacích akcí naleznete nově na našich webových stránkách www.florence.cz v sekci Kalendář.

nepropásněte Praha / 15. 11. 2013

Svět stomiků nemusí být pochmurný (1. pracovní den) Praha / 22. 11. 2013

Celostátní pracovní konference Praha / 26. 11. 2013

Vzdělávání – dobrovolná povinnost


44

florence 11/13

historie text:Bc. Petra Podrazilová, DiS., fota: Profimedia a archiv

Florence a Mary – sestry, bez nichž by na Krymu zahynuly stovky mužů

Počátky moderního ošetřovatelství se datují do Krymské války (1853–1856), při níž se péčí o raněné nejvíce proslavila Angličanka Florence Nightingale. Nebyla však jedinou ženou, která se rozhodla aktivně zapojit do pomoci vojákům na Krymu. I Jamajčanka Mary Seacole obětovala mnohé, aby mohla na Krym vycestovat. Její jméno se však více než sto let pohybuje ve stínu slavnější F. Nightingale.

P

říčinou Krymské války byl boj o území Osmanské říše, včetně přístupu k středomořským úžinám Bospor a Dardanely. Původně byla Krymská válka ozbrojeným konfliktem mezi carským Ruskem a Osmanskou říší. Postupně se však do válečného konfliktu připojila na straně Osmanské říše i Velká Británie, Francie, Sardinie, k ruskému

impériu se přidaly bulharské legie a řečtí dobrovolníci. Válečný konflikt proto zasáhl i do zájmů některých evropských států, které vysílaly do válečného konfliktu nejen své vojáky, ale i humanitární pomoc. Florence Nightingale (12. 5. 1820 až 13. 8. 1910) pocházela z anglické šlechtické rodiny, která velmi často cestovala po Evropě. Rodiče jí během

cest umožnili navštěvovat nemocnice, které si mladá Florence se zájmem prohlížela a ze kterých si dělala zápisky. Vysokoškolské vzdělání získala v oboru matematiky a statistiky na univerzitě v Cambridge a Edinburghu. Ona se však rozhodla stát ošetřovatelkou, a to i přes výrazný nesouhlas rodičů. Práce ošetřovatelek nebyla v té době považována za


45

přijatelnou pro ženy (nemocné ošetřovali muži), natož pro vzdělanou ženu z tak vysoce postavené rodiny. V jejím rozhodnutí ji podporoval přítel Sydney Herbert, který se později stal britským ministrem války a výrazně tak ovlivnil její životní dráhu. V jednatřiceti letech absolvovala Florence Nightingale tříměsíční ošetřovatelský kurz u Theo­ dora Fliednera v nemocnici v Kaisers­ werthu v Německu. V roce 1854, rok po vypuknutí Krymské války, byla jak na vlastní přání, tak na žádost Sydneyho Herberta, oficiálně vyslána ministerstvem války na Krym. Do Scutari dorazila se 38 sestrami, které si sama osobně vybrala. Ve „vojenské nemocnici“ zřízené z kasáren bylo ve špinavých pokojích plných krys a blech ubytováno 2300 raněných a nemocných vojáků, kteří leželi nazí na holé špinavé podlaze, dostávali jedno jídlo denně, jedli rukama a často trpěli tyfem a cholerou. Když Florence Nightingale zjistila, jak strašné podmínky na Krymu panují, zorganizovala ošetřovatelské služby, zavedla do provozu prádelnu, dietní kuchyni, hygienická zařízení (klozety, koupelny atd.), postarala se o zásoby potravin, prádla i o vybavení laboratoří. Nastolila přísné dodržování hygienických pravidel a těmito opatřeními se jí podařilo velmi výrazným způsobem redukovat úmrtnost vojáků. „The Lady-in-Chief“ (dáma náčelnice), jak ji oslovovali vojáci, se starala i o duševní potřeby vojáků. Zavedla systém, díky němuž mohli pravidelně posílat peníze a dopisy svým rodinám, pro rekonvalescenty zřídila čítárnu, knihovnu, kavárnu a zajistila jim přednášky. Poprvé v historii začali nemocní dostávat nemocenské dávky. Po celodenní službě procházela nemocnicí s lampou a kontrolovala, zda je vše v pořádku – odtud vzniklo i její druhé, známější oslovení „The Lady with Lamp“ (dáma s lampičkou). Na konci Krymské války byla uspořádána veřejná sbírka jako projev díku a uznání národa za tvrdou práci Florence Nightingale a ostatních ošetřovatelek. Všechna data získaná během ošetřování nemocných a raněných vojáků přispěla ve Velké Británii k reformě zdravotnictví. Sama Florence byla odměněna i královnou Viktorií a získané finanční prostředky investovala do vybudování nemocnice.

„Black Nightingale“ musela na Krym na vlastní pěst

F. Nightingale se rozhodla věnovat ošetřovatelství i přes nesouhlas rodičů

M. Seacole zůstává více než sto let ve stínu slavnější F. Nightingale, ačkoli její přínos ošetřovatelství byl během krymské války také veliký

Po návratu z Krymu Florence Nightingale postupně onemocněla cholerou, úplavicí a revmatismem. Žila sice v ústraní, ale stále pracovala. Za její stěžejní publikaci lze považovat Poznámky o ošetřovatelství (Notes on Nursing, 1860), tato práce byla následně přeložena do mnoha světových jazyků. V roce 1860 založila ošetřovatelskou školu při nemocnici sv. Tomáše v Londýně (dnes v této nemocnici sídlí Muzeum Florence Nightingale – pozn. red.). Za základní kámen ošetřovatelství považovala péči o kvalitní prostředí a pečlivé sledování pacientových potřeb.

Neopomenutelnou roli sehrála v Krymské válce i Mary Seacole (1805–1881), známá též jako Matka Seacole nebo Mary Grant, která proslula především svým neutuchajícím zájmem o ošetřování druhých a péčí o chudé. Mary Seacole se narodila v Kingstonu na Jamajce svobodné kreolské ženě Mary Jane Seacole, která byla místní léčitelkou (využívala tradiční karibské a africké byliny). Její otec byl skotský voják, důstojník britské armády. Otec nehrál v jejím životě významnou roli a o jeho dalším osudu chybějí historická data. Uvádí se, že buď zemřel v bojích na Jamajce, nebo odešel se svým plukem zpět do Británie. Dětství prožila Mary s matkou v Blundell Hall, což byl jeden z nejlepších penzionů v celém Kingstonu, kde poskytovali služby i britským vojákům. Mnoho penzionů na Jamajce odmítalo ošetřovat britské vojáky z obavy před epidemií žluté horečky. Malá Mary postupně přejímala od matky její ošetřovatelské schopnosti. Nejprve ošetřovala a léčila panenky, později zvířata a v osmi letech již chodila s matkou ošetřovat nemocné a pomáhala jí připravovat různé tinktury, mixtury či masti z bylin. Mary byla velmi hrdá na svůj skotský původ, označovala se za kreol­ skou dívku, které koluje v žilách krev starobylé skotské rodiny. Hrdě se hlásila i k dobrým vztahům s americkými otroky. Hlásala, že barva pleti nemá vliv na osobnost člověka. Sama se celý život prala s různými rasovými předsudky. V 31 letech se v Kingstonu provdala za Edwina Horatia Hamiltona Seacolea, ale v letech 1843–1844 na ni čekalo mnoho těžkých osudových zvratů. Nejprve v jejím domě a penzionu Blundell Hall vypukl požár. Když se jí s manželem podařilo vše opravit a znovu postavit, zemřel v říjnu 1844 nejprve její manžel a o pár měsíců později i její matka. Mary prožívala nejtěžší období svého života. Ujala se péče o rodinný penzion po matce, a když v roce 1850 propukla epidemie cholery, velmi se angažovala v péči o nemocné. Ošetřovala je (např. aplikovala hořčicové obklady na celé tělo) a připravovala léky. Nemocní ji nazývali „Yellow doctores“. O tři roky


48

florence 11/13

personĂĄlnĂ­ inzerce tĂŠma pĹ&#x2122;Ă­ĹĄtĂ­ho Ä?Ă­sla

Dezinfekce, sterilizace

PouŞívanĂŠ postupy a prostĹ&#x2122;edky pro dezinfekci a sterilizaci podlĂŠhajĂ­ schvĂĄlenĂ­ hlavnĂ­ho hygienika Ä&#x152;R a jsou upraveny pĹ&#x2122;Ă­sluĹĄnou hygienickou legislativou.

Fyzioterapeut/fyzioterapeutka Sanatoria Klimkovice nabĂ­zĂ­ tato volnĂĄ mĂ­sta fyzioterapeut/ka. PoĹžadujeme: stĹ&#x2122;edoĹĄkolskĂŠ nebo vysokoĹĄkolskĂŠ vzdÄ&#x203A;lĂĄnĂ­ obor fyzioterapeut, trestnĂ­ bezĂşhonnost, odbornost, samostatnost, aktivnĂ­ pĹ&#x2122;Ă­stup. NĂĄstup moĹžnĂ˝ podle dohody. NabĂ­zĂ­me: mzdu 20 000â&#x20AC;&#x201C;25 000,â&#x20AC;&#x201C; KÄ?, prĂĄce na plnĂ˝ Ăşvazek, moĹžnost pĹ&#x2122;idÄ&#x203A;lenĂ­ bytu. MotivaÄ?nĂ­ dopis a Ĺživotopis odeslat na e-mail: jklarova@sanklim.cz Ergoterapeut i absolvent Nemocnice MilosrdnĂ˝ch sester sv. Karla BoromejskĂŠho v Praze, VlaĹĄskĂĄ 36, 118 33 Praha 1-MalĂĄ Strana, pĹ&#x2122;ijme pro lĹŻĹžkovou Ä?ĂĄst rehabilitaÄ?nĂ­ho oddÄ&#x203A;lenĂ­ ergoterapeuta (i absolventa). PoĹžadavky: odbornĂĄ zpĹŻsobilost podle zĂĄkona Ä?. 96/2004 Sb.v platnĂŠm znÄ&#x203A;nĂ­, vĂ˝pis z rejstĹ&#x2122;Ă­ku trestĹŻ. NĂĄstup moĹžnĂ˝ od 1. 1. 2014 na plnĂ˝ pracovnĂ­ Ăşvazek, do jednosmÄ&#x203A;nnĂŠho pracovnĂ­ho reĹžimu. PracovnĂ­ pomÄ&#x203A;r na dobu urÄ?itou, minimĂĄlnÄ&#x203A; do 31. 12. 2015. Kontakt: vedoucĂ­ RHB pĂ­ RackovĂĄ Michaela, tel.: 257 197 334, e-mail: rackova@nmskb.cz

Ergoterapeut Nemocnice Kyjov, pĹ&#x2122;Ă­spÄ&#x203A;vkovĂĄ organizace pĹ&#x2122;ijme do pracovnĂ­ho pomÄ&#x203A;ru ergoterapeuta. PoĹžadavky: vzdÄ&#x203A;lĂĄnĂ­ SĹ , VoĹ  nebo VĹ , obor ergoterapeut podle zĂĄkona Ä?. 96/2004 Sb., osvÄ&#x203A;dÄ?enĂ­ o zpĹŻsobilosti k vĂ˝konu prĂĄce ergoterapeuta, zdravotnĂ­ zpĹŻsobilost, trestnĂ­ bezĂşhonnost. NabĂ­zĂ­me: dobrĂŠ pracovnĂ­ podmĂ­nky,â&#x20AC;¨ moĹžnost dalĹĄĂ­ho vzdÄ&#x203A;lĂĄvĂĄnĂ­,â&#x20AC;¨pĹ&#x2122;Ă­spÄ&#x203A;vek na penzijnĂ­ pĹ&#x2122;ipojiĹĄtÄ&#x203A;nĂ­,â&#x20AC;¨ubytovĂĄnĂ­. NĂĄstup moĹžnĂ˝ ihned. BliŞťí informace podĂĄ RĹŻĹžena ZemanovĂĄ, vrchnĂ­ sestra RHB oddÄ&#x203A;lenĂ­, tel.: 602 752 490,  e-mail: zemanova.ruzena@nemkyj.cz

CHYBĂ? VĂ M LIDI? Pro zasĂ­lĂĄnĂ­ svĂŠ personĂĄlnĂ­ inzerce vyuĹžijte naĹĄi e-mailovou adresu:

radkova.inzerce@ambitmedia.cz

angliÄ?tina inzerce

VĂĄĹĄ profesionĂĄlnĂ­ partner pro odbornĂŠ

medicĂ­nskĂŠ pĹ&#x2122;eklady a tlumoÄ?enĂ­

t0ECPSOĂ?QĹźFLMBEZ t(SBmDLĂ?[QSBDPWĂ&#x2C6;OĂ&#x201C;QĹźFLMBEĆ&#x2030; t-PLBMJ[BDFTPGUXBSF BXXXTUSĂ&#x2C6;OFL t5MVNPĹ&#x2DC;FOĂ&#x201C; t.VMUJNFEJĂ&#x2C6;MOĂ&#x201C;TMVäCZ <5>  <.>  <&>JOGP!USBEVDUFSBDPN www.traductera.cz

35x80.indd 1

Hypertension High blood pressure is one of the chronic diseases, also known as diseases of affluence. It is a condition caused mainly by modern lifestyle, especially by stress. An estimated 25 per cent of deaths over the age of 40 are caused by this condition. One of the main reasons is that hypertension has almost no symptoms in the early stages and the people affected by it simply donâ&#x20AC;&#x2122;t know about it or they ignore the fact and donâ&#x20AC;&#x2122;t cure the disease, as it doesnâ&#x20AC;&#x2122;t bother them in any way. Nurse: Good morning, Ms Brown. Patient: Good morning. Nurse: Please, take a seat. Iâ&#x20AC;&#x2122;m going to measure your blood pressure. Your blood pressure is 148/90 mmHg (148 over 90). Doctor: How are you feeling? What about the headaches, tiredness and particularly the heart palpitations? Are they ok? Patient: The headaches are a little bit better, the tiredness too, but I still have heart palpitations. And Iâ&#x20AC;&#x2122;ve also found out that I donâ&#x20AC;&#x2122;t feel well in a crowd. I canâ&#x20AC;&#x2122;t even go shopping,

my body is trembling, and Iâ&#x20AC;&#x2122;m constantly anxious. What if I feel sick again and such like? And I also have stomach ache, is that perhaps because of the medications Iâ&#x20AC;&#x2122;m taking? Doctor: And do you take it after eating, as I explained to you the last time? And what about your blood pressure? Do you measure it? Is it high when you feel the palpitations? Patient: Sure, I take the pills after eating. And regarding the blood pressure, itâ&#x20AC;&#x2122;s always the same, not particularly high otherwise I would call you immediately. Doctor: All right. So weâ&#x20AC;&#x2122;ll try to change your medication, Iâ&#x20AC;&#x2122;ll prescribe you a different type and weâ&#x20AC;&#x2122;ll see. They may even be the cause of the palpitations. But the most important thing is to rest, not to be wound up or stressed. Go for a walk and think positively. Patient: I know, but itâ&#x20AC;&#x2122;s easier said than done. Doctor: Youâ&#x20AC;&#x2122;ll see that you can manage it. All you need to do is to want it. Here is your prescription. I hope the new medication will fix the

heart palpitations and the stomach problems. If you need anything, just call me. Otherwise come for a checkup next week. You have new pills and we are also going to take blood samples to check the affect. Take care and see you next week. atient: Goodbye, doctor. P SLOVNĂ? ZĂ SOBA diseases of affluence â&#x2020;&#x2019; civilizaÄ?nĂ­ choroby affected â&#x2020;&#x2019; postiĹženĂ˝, zasaĹženĂ˝; ovlivnÄ&#x203A;nĂ˝ to cure â&#x2020;&#x2019; lĂŠÄ?it to bother â&#x2020;&#x2019; obtÄ&#x203A;Ĺžovat, otravovat to take a seat â&#x2020;&#x2019; posadit se tiredness â&#x2020;&#x2019; Ăşnava particularly â&#x2020;&#x2019; obzvlĂĄĹĄĹĽ, zvlĂĄĹĄtÄ&#x203A; heart palpitations â&#x2020;&#x2019; buĹĄenĂ­ srdce crowd â&#x2020;&#x2019; dav, zĂĄstup to tremble â&#x2020;&#x2019; tĹ&#x2122;ĂĄst se constantly â&#x2020;&#x2019; neustĂĄle, stĂĄle, poĹ&#x2122;ĂĄd perhaps â&#x2020;&#x2019; tĹ&#x2122;eba, moĹžnĂĄ, asi, snad regarding â&#x2020;&#x2019; ohlednÄ&#x203A; (Ä?eho), co se tĂ˝Ä?e otherwise â&#x2020;&#x2019; jinak, v opaÄ?nĂŠm pĹ&#x2122;Ă­padÄ&#x203A; immediately â&#x2020;&#x2019; okamĹžitÄ&#x203A;, hned, ihned to prescribe â&#x2020;&#x2019; pĹ&#x2122;edepsat (lĂŠk) to be wound up â&#x2020;&#x2019; bĂ˝t pĹ&#x2122;epnutĂ˝, pĹ&#x2122;etaĹženĂ˝ itâ&#x20AC;&#x2122;s easier said than done â&#x2020;&#x2019; to se lehko Ĺ&#x2122;ekne a hĹŻĹ&#x2122; udÄ&#x203A;lĂĄ to fix â&#x2020;&#x2019; spravit, opravit, dĂĄt do poĹ&#x2122;ĂĄdku

12/13/12 12:48 PM

www.florence.cz / Adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, florence.redakce@ambitmedia.cz, tel.: +420 222 352 578 / Ĺ ĂŠfredaktorka: Magda HettnerovĂĄ, DiS.,­ e-mail: ­magda.hettnerova@ambit­media.cz / Redakce: Jana PĹ&#x2122;ecechtÄ&#x203A;lovĂĄ, e-mail: jana.precechtelova@ambitmedia.cz / RedakÄ?nĂ­ rada: Mgr. Dana JurĂĄskovĂĄ, Ph.D., MBA, pĹ&#x2122;edsedkynÄ&#x203A;, Mgr. Hana SvobodovĂĄ, Mgr. Lenka GutovĂĄ, MBA, Mgr. Galina VavruĹĄkovĂĄ, Bc. VladÄ&#x203A;na HomolkovĂĄ, Bc. Tamara StarnovskĂĄ, Mgr. Ivana KirchnerovĂĄ, RNDr. Romana MrĂĄzovĂĄ, Ph.D. / GrafickĂĄ Ăşprava: Josef Gabriel, Karel ZahradnĂ­k / Vydavatel: Ambit Media, a. s., www.ambitmedia.cz / Ĺ&#x2DC;editel vydavatelstvĂ­: RNDr. Martin SlavĂ­k / Ĺ ĂŠfredaktor zdravotnickĂ˝ch titulĹŻ: Jan KulhavĂ˝, e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz / Marketing: Mgr. Julie LangerovĂĄ, DiS., gsm.: +420 725 826 434, e-mail: julie.langerova@ambitmedia.cz / Obchod:Ĺ edĂĄ: Alexandra ManovĂĄ, tel.: +420 724 811 983, e-mail: alexandra.manova@ambitmedia.cz, OranĹžovĂĄ: CMYK 0-72-100-0 OranĹžovĂĄ: PMS 021 CMYK 0-0-0-75 Ĺ edĂĄ: CMYK 0-0-0-75 PMS 7545 Josef MĂźller, tel.: + 420 730 169 422, Ĺ edĂĄ: e-mail: josef.muller@ambitmedia.cz / PersonĂĄlnĂ­ inzerce: fax: +420 222 352 573, e-mail: radkova.inzerce@ambitmedia.cz / Tisk: AHOMI, s. r. o., U LouĹže 579, 250 67 Klecany / PĹ&#x2122;edplatnĂŠ: Ä&#x152;R: POSTSERVIS, oddÄ&#x203A;lenĂ­ pĹ&#x2122;edplatnĂŠho, PodÄ&#x203A;bradskĂĄ 39, 190 00 Praha 9, fax: 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz; SK: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, VajnorskĂĄ 137, 831 04 Bratislava, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk / Cena vĂ˝tisku: 60 KÄ?, roÄ?nĂ­ pĹ&#x2122;edplatnĂŠ: 570 KÄ? / 31,90 eur / Ä&#x152;asopis vychĂĄzĂ­ 10krĂĄt roÄ?nÄ&#x203A; (v lednu a v Ä?ervenci vychĂĄzĂ­ dvojÄ?Ă­slo) / Registrace: MK Ä&#x152;R-E 16134, ISSN 1801-464X / PĹ&#x2122;etisk a jakĂŠkoliv ĹĄĂ­Ĺ&#x2122;enĂ­ je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. NevyŞådanĂŠ pĹ&#x2122;Ă­spÄ&#x203A;vky se nevracejĂ­. Redakce neodpovĂ­dĂĄ za jazykovou sprĂĄvnost inzerĂĄtĹŻ. / Copyright Š Ambit Media, a. s., 2013


Kniha Pořád něco Rozhovory s umělci

Výběr z rozhovorů s významnými českými umělci různých generací publikovaných na stránkách Art+Antiques v letech 2007–2012. V prodeji u dobrých knihkupců. www.artcasopis.cz


Florence 11-13  

Odborný časopis pro ošetřovatelství a ostatní zdravotnické profese

Advertisement
Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you