Florence 5-14

5/14

florence květen 2014 / ročník X 60 Kč, 2,90 € / www.florence.cz

47

Odborn ý č a sopis pro oše t řovat el s t ví a os tat ní zdr avot nick é prof e se

Odborné téma

Gynekologie

časopis obsahuje recenzované články

s. 10 / Rozhovor

s. 19 / Odborné téma

s. 25 / Zkušenosti z praxe

s. 34 / Z konferencí

I krize vztahů je civilizační nemoc

Máme poševnímu prostředí pomáhat, nebo škodit?

Ošetřovatelská péče o ženu s preeklampsií

Východiska ze současných problémů ZZS hledala olomoucká konference

Bed Mover Bed Mover Bed Mover Univerzální pomocník pro transport lůžek Univerzální pomocník pro transport lůžek Bed Mover Univerzální pomocník transport lůžek Elektrický Bed Mover usnadňuje transport lůžek pro v rámci zdravotnického zařízení.

Má univer-

Elektrický Bed Mover usnadňuje transport lůžek v rámci zdravotnického zařízení. Má univerzální použití, je vhodný k převozu všech typůlůžek lůžek různých výrobců.

Elektrický Bed Mover usnadňuje transport rámci zdravotnického zařízení. Má univerzální použití, je vhodný k převozu všech typů lůžekv různých výrobců. zální použití, jejevhodný k převozu všech typů lůžek různých výrobců.

Zařízení určeno zejménenáročný.

Zařízení se ovládá po-zdravotnického zařízení. Má univerElektrický Bed Mover usnadňuje transport lůžek v rámci Zařízení určeno zejménenáročný.

Zařízení se ovládá po– Pohodlný transport na pro tajelůžka, jejichž mocí pákového mechanismu, zální použití, je vhodný k převozu všech typů lůžek různých výrobců.

– Pohodlný transport Zařízení je určeno zejménenáročný.

Zařízení se ovládá pona pro ta lůžka, jejichž mocí pákového mechanismu, jízdní vlastnosti jsou díky němu je Bed Mover dobře

Univerzální pomocník pro transport lůžek

provlastnosti taslůžka, mocí pákového mechanismu, jízdní jsou díky němu jei ve Bed Mover dobře omezené na a pohyb nimi jejejichž velovladatelný stísněných prosjízdní vlastnosti němu je Bed Mover dobře omezené aZařízení pohyb sjenimi jejsou vel-zejmé- díky ovladatelný i ve stísněných prosurčeno nenáročný.

Zařízení se ovládá mi náročný a nepohodlný.

Kvalitní torech. Ovládání Bed Moveru jepoomezené a pohyb s nimi je velovladatelný i ve stísněných prosmi náročný a nepohodlný.

Kvalitní torech.

Ovládání Bed Moveru je na pro tamasivní lůžka, jejichž mocí snadné pákového mechanismu, ocelové provedení, pevná velice a nevyžaduje složité mi náročný aa nepohodlný.

Kvalitní torech.

Ovládání Bed Moveru je ocelové provedení, masivní pevná velice snadné nevyžaduje složité jízdní vlastnosti jsou díky němu je aBed Mover dobře konstrukce vysoká nosnost ručí zaškolení personálu. ocelové provedení, masivní pevná velice snadné a nevyžaduje složité konstrukce a vysoká nosnost ručí zaškolení personálu. pohyb s nimi je velovladatelný i ve stísněných proszaomezené dlouhouaživotnost. konstrukce a vysoká nosnost ručí zaškolení personálu. zamidlouhou životnost. náročný a nepohodlný. Kvalitní torech. Ovládání Bed Moveru je Výhodou je i pojízdná zaocelové dlouhou životnost.

Výhodou je i pojízdná provedení, masivní velice snadné a nevyžaduje složité Pohyb s lůžkem po-pevná plošina, na kterou může Výhodou je i pojízdná Pohyb s lůžkem poplošina, na kterou může konstrukce a vysoká nosnost ručí zaškolení personálu. mocí Bed Moveru je obsluha nastoupit během Pohyb s lůžkem poplošina, na kterou může mocí Bed Moveru je obsluha nastoupit během za dlouhou životnost. jednoduchý a fyzicky transportu, takže odpadá problém mocí Bed Moveru je obsluha nastoupit během jednoduchý a fyzicky transportu, takže odpadá problém Výhodou je i pojízdná jednoduchý a fyzicky transportu,plošina, takže odpadá problém Pohyb s lůžkem pona kterou může mocí Bed Moveru je obsluha nastoupit během jednoduchý a fyzicky takže odpadá problém LINET spol. s r. o.,transportu, Želevčice 5, 274 01 Slaný, Česká republika

– Pohodlný Univerzálnítransport použití – Univerzální použití –– Univerzální použití Snadná manipulace Pohodlný transport – Snadná manipulace –– Snadná manipulace Univerzální použití

s přizpůsobením rychlosti chůze sBed přizpůsobením rychlosti chůze Moveru.

Transport s lůžkem – Snadná manipulace sBed přizpůsobením rychlosti chůzea erMoveru.

Transport s lůžkem pomocí Bed Moveru je plynulý Bed Moveru.

Transport spersonál lůžkem pomocí BedaMoveru je plynulý a ergonomický nezatěžuje pomocí Bed Moveru je plynulý a ergonomický a nezatěžuje personál s přizpůsobením rychlosti chůze nadměrnou fyzickou námahou. gonomický afyzickou nezatěžuje personál nadměrnou námahou.

Bed Moveru.

Transport s lůžkem nadměrnou pomocí Bedfyzickou Moverunámahou. je plynulý a ergonomický a nezatěžuje personál nadměrnou fyzickou námahou.

LINET spol. s r.576 o., Želevčice 274 312 01 Slaný, Českáe-mail: republika tel.: +420 312 400, fax:5, +420 522 668, obchodcr @ linet.cz, www.linet.cz tel.: +420 312 576 400, fax: +420 312 522 668, e-mail: obchodcr @ linet.cz, www.linet.cz LINET spol. s r. o., Želevčice 5, 274 01 Slaný, Česká republika tel.: +420 312 576 400, fax: +420 312 522 668, e-mail: obchodcr @ linet.cz, www.linet.cz

14_04_inzerce_A4_Flo_BedMover_def.indd 1 14_04_inzerce_A4_Flo_BedMover_def.indd 1 14_04_inzerce_A4_Flo_BedMover_def.indd 1

LINET spol. s r. o., Želevčice 5, 274 01 Slaný, Česká republika tel.: +420 312 576 400, fax: +420 312 522 668, e-mail: obchodcr @ linet.cz, www.linet.cz

30.4.2014 14:35:4

30.4.2014 14:35:4

30.4.2014 14:35:4

1

editorial florence 5/14

Pomoc má mnoho podob

Z

achráníš-li život jednomu člověku, jako bys zachránil celý svět, píše se v talmudu, soupisu rabínských diskuzí týkajících se židovského zákona a etiky, které považuje židovská tradice za směrodatné. Tato veliká moudrost platila po staletí a ­platí stále. Život a smrt, ty dvě strany jedné mince, zajímaly lidstvo od nepaměti. Porod byl dlouhá staletí v rukou porodních bab, které k němu volaly lékaře jen v případě komplikací. Dokud chyběly poznatky anatomické i fyziologické, byly názory na oplození pouze spekulativní. Ovšem s tím, jak postupně přibývalo poznatků nejen v anatomii, fyziologii a lékařství obecně, ale i s rozvojem dalších oborů – zejména přírodovědných, rozvíjelo se i porodnictví. Nejen o něm a jeho počátcích se můžete dočíst v tomto květnovém čísle časopisu Florence, jehož odborné téma jsme tentokrát věnovali gynekologii.

Dozvíte se v něm mj., jak a v čem mohou ženám pomáhat probiotické tampóny, jaké existují možnosti nehormonální antikoncepce či jakým způsobem mohou gynekologické sestry přispět ke snížení výskytu karcinomu prsu v české ženské populaci. Ústav ošetřovatelství 3. lékařské fakulty se s vámi podělí o své zkušenosti se vzděláváním nezdravotníků v kombinované formě studia oboru všeobecná sestra a v článcích z praxe se dozvíte mj. o tom, jak vypadá ošetřovatelská péče o pacientku s diagnózou primární hyperoxalurie typu I. Ovšem nejsou to jen zdravotníci, kdo přispívají k záchraně lidských životů. Zachránit nebo zlepšit druhým život mohou všichni lidé, kteří nejsou ke svému okolí lhostejní. Mezi ně patří například dobrovolní dárci krve, krevní plazmy či kostní dřeně. Čtyřiadvacet takových dárců ocenily koncem dubna v Obecním domě v Praze Český národní registr dárců dřeně a Nadace pro transplantace kostní dřeně. O tom, jak toto ocenění probíhalo, se můžete dočíst v rubrice Servis.

A protože květen je nejen lásky čas, ale i měsíc, v němž si připomínáme narození anglické ošetřovatelky a zakladatelky moderního ošetřovatelství Florence Nightingale, vzpomeňte si i vy 12. května na svůj svátek a oslavte Mezinárodní den sester. Mezinárodní rada sester (ICN) připomíná každý rok tento důležitý den vytvářením a rozšiřováním balíčku ICN – informačního materiálu pro sestry, jehož letošním tématem je: „Sestry: Hybná síla změn.

Zásadní zdroj pro zdraví.“ Přeji vám k vašemu svátku vše nejlepší a hezké čtení.

Magda Hettnerová, šéfredaktorka magda.hettnerova@ambitmedia.cz

florence Hledáte konkrétní článek?

K bleskové orientaci vám pomohou naše webové stránky www.florence.cz.

Najdete tu i rejstříky všech vydaných čísel.

Více odborných článků najdete na webu v rubrice Florence +

Florence je také na facebooku.

Přidejte se k nám!

obsah

2

florence 5/14

1 / Editorial 3 / Seriál / právo Nový občanský zákoník III: Práva pacientů 8 / Florence Akademie Moderní léčba diabetu = individuální terapie pro konkrétního nemocného 10 / Rozhovor s MUDr. Robertem Kačeňákem I krize vztahů je civilizační nemoc

téma čísla

Gynekologie

Gynekologie je lékařský podobor zabývající se prevencí nemocí a léčbou ženských pohlavních orgánů.

Spadá pod lékařský obor gynekologie a porodnictví, který je někdy též nazýván ženské lékařství.

Odborné téma

14

Gynekologie 14 / PROJEKT 35 – vzdělávání sester 16 / Nehormonální antikoncepce 19 / Máme poševnímu prostředí pomáhat, nebo škodit?

Recenzované články

Výzkumné sdělení 21 / Svědkové Jehovovi a zdravotní péče Zkušenosti z praxe 25 / Ošetřovatelská péče o ženu s preeklampsií

Praxe

z dalšího obsahu

30 / Kazuistika pacientky s diagnózou primární hyperoxalurie typu I 32 / Pro školy Nezdravotníci v kombinované formě studia oboru všeobecná sestra

10 Rozhovor s MUDr. Robertem Kačeňákem I krize vztahů je civilizační nemoc

Zprávy našich partnerů / Z konferencí

34 / Východiska ze současných problémů ZZS hledala olomoucká konference 35 / Sestry pomáhají s odvykáním kouření 36 / Tis červený – aneb kolik jeho semínek zabije člověka?

37 / Jak se staví k otázkám zdravotnictví a problémům NLZP čeští kandidáti do Evropského parlamentu?

38 / Regenerativní medicína – naděje napříč obory medicíny

30 Kazuistika pacientky

s diagnózou primární hyperoxalurie typu I

Servis

www.florence.cz Ročník X., číslo 5, květen 2014 Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 4. 2014 Foto na titulní straně: Profimedia

fota: Profimedia a Philips

Historie 40 Počátky a vývoj babictví

49 / ČNRDD a Nadace pro transplantace kostní dřeně poděkovaly loňským dárcům 40 / Historie Počátky a vývoj babictví 43 / Právo Odmítání hygieny potřebným pacientem a napadání sestry 44 / Personální inzerce 44 / Lekce angličtiny

3

seriál / právo text: Mgr. et Mgr. Eva Prošková, Ústav veřejného zdravotnictví a zdravotnického práva, 1. lékařská fakulta UK

Nový občanský zákoník III: Práva pacientů

Práva pacientů jsou upravena specificky v zákoně č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách (dále jen „zákon o zdravotních službách“).

Nicméně nový občanský zákoník v některých případech tato práva rozšiřuje nebo modifikuje. Aplikační vztah těchto dvou úprav není vždy zcela jednoduchý a je nutné odmítnout názor, že občanský zákoník se na práva pacientů vzhledem k existenci speciální úpravy vůbec nepoužije. Zejména je nutné věnovat pozornost osobnostním právům, právům ošetřovaného vyplývajícím ze smluvního typu péče o zdraví a právům nedobrovolně hospitalizovaných osob.

Práva vyplývající z ochrany osobnosti Nový občanský zákoník klade velký důraz na osobnostní práva a na jejich přirozenoprávní charakter. Výslovně stanoví, že „každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého.“ (§ 81 odst. 1). Osobnostní práva pak uvádí pouze příkladmým, nikoli úplným výčtem, např. právo na život a důstojnost člověka, na zdraví, na vážnost, čest, soukromí a projevy osobní povahy.

Tato práva mají základy v Listině základních práv a svobod a v mezinárodních úmluvách, jimiž je ČR vázána, z nichž pro zdravotníky jsou nejvýznamnější Evropská úmluva o lidských právech – ESLP (v ČR publikována pod č. 209/1992 Sb.) a Úmluva o lidských právech a biomedicíně (v ČR publikována pod č. 96/2001 Sb. m. s.). Tato práva jsou podrobněji specifikována v zákoně o zdravotních službách, a společně s nimi jsou proto i pod ochranou Ústavního soudu.

Právo na život a zdraví je jedním z nejdůležitějších lidských práv, život je základní hodnotou, kterou je nutno chránit. Není však hodnotou absolutní, až na zákonem stanovené výjimky v současném pojetí ustupuje autonomii člo-

věka, tedy jeho svobodnému rozhodnutí žít podle svého, včetně rozhodnutí se neléčit. Problematikou informovaného souhlasu se budeme dále zabývat v páté části tohoto seriálu. Pojem zdraví je nutné chápat komplexně, tj. i z hlediska psychiky. Za specifikaci práva na život a zdraví lze považovat právo na léčbu lege artis vyjádřenou v zákoně o zdravotních službách. Netřeba připomínat, že i ošetřovatelská péče může být shledána non lege artis.

Pacient má rovněž právo, aby nebylo neoprávněně zasahováno do jeho důstojnosti. Toto právo je specifikováno v zákoně o zdravotních službách (§ 28 odst. 3 písm. a/), podle nějž má pacient právo na „na úctu, důstojné zacházení, na ohleduplnost a respektování soukromí při poskytování zdravotních služeb v souladu s charakterem poskytovaných zdravotních služeb.“ Zásahem do důstojnosti pacienta bude zejména degradující zacházení, které tak není „pouhým“ porušením lidské slušnosti či morálky, ale jednoznačně i protiprávním jednáním. Je třeba, aby si zejména sestry uvědomily, že jako degradující zacházení lze vnímat jakékoli nerespektování intimity, zejména ponechání

neoblečeného nebo polooblečeného pacienta na přístupném místě, nedostatečné zakrývání při ošetření či koupeli, nevhodné oslovování apod. Takovéto nevhodné chování může mít za následek i přiznání zadostiučinění v penězích, jak dále pojednáme v části čtvrté tohoto seriálu.

Zásahem do důstojnosti člověka však může být i znevažující vyjádření.

V první řadě je zde nutné připomenout zákonnou mlčenlivost zdravotnických pracovníků, jež se vztahuje na všechny skutečnosti, které se dozvěděli v souvislosti s poskytováním zdravotní péče.

Obsah tohoto práva je však širší a souvisí s ochranou soukromí (§ 86 OZ), jak bude uvedeno dále, a s právem na ochranu vážnosti a cti člověka. Zásah do vážnosti a cti je nutné posuzovat ve vztahu k tomu, jaké reálné úrovně cti a vážnosti člověk požívá. Protiprávní však nemusí být jen zveřejnění nepravdivých informací a informací podléhajících některé ze zákonných mlčenlivostí, ale rovněž dalších informací, pokud jsou buď neoprávněným zásahem do intimní sféry člověka, tj. soukromého a rodinného života, nebo pokud jsou zveřejněny v takových souvislostech, že pravdu

4

florence 5/14

zkreslují. Zdravotnickým pracovníkům lze jednoznačně doporučit velmi opatrný přístup k jakýmkoli informacím, a to zejména vzhledem k velmi širokému charakteru povinné mlčenlivosti.

S výše uvedeným velmi úzce souvisí ochrana projevů osobní povahy. Za ty je nutné považovat nejen přímo projevy pacienta, ale i písemnosti, zvukové či obrazové záznamy zhotovené jinými osobami o pacientovi. O osobní povahu jde i tehdy, když je pacient identifikovatelný pouze nepřímo. Nepochybně je tedy projevem osobní povahy i veškerá zdravotnická dokumentace, veškeré fotky pacienta, byť by byly zveřejněny jen na chodbách poskytovatele péče, reportáže z nemocnice apod.

Jde o právní úpravu komplementární k veřejnoprávní ochraně osobních údajů v zákoně č. 101/2000 Sb. a ke specifické úpravě zacházení se zdravotnickou dokumentací podle zákona o zdravotních službách. Tyto zákony upravují povinnosti správců osobních údajů a osob jimi při zpracování osobních údajů použitých, respektive konkrétně poskytovatelů zdravotních služeb při zacházení se zdravotnickou dokumentací, a zejména veřejnoprávní sankce při porušení těchto povinností. Občanský zákoník pak zakotvuje soukromoprávní nároky osob, jejichž právo na ochranu projevů osobní povahy bylo dotčeno.

V této souvislosti je třeba zejména zdůraznit, že nelze zachytit ani rozšiřovat podobu člověka bez jeho svolení či jiného oprávnění. Takovou podobiznou nemusí být pouze fotografie nebo videozáznam, ale i kresba. I zde je nutné zdůraznit, že identifikovatelnost může být i prostřednictvím jiných atributů než jen podoby. Mezi písemnosti osobní povahy patří písemnosti veřejné i soukromé, v papírové i elektronické formě, včetně SMS. Nelze ani jiným způsobem zasahovat do soukromí člověka, např. pořizovat zvukové či obrazové záznamy o jeho osobním životě či je jakkoli šířit.

Neoprávněný zásah spočívá v jakékoli dispozici s takovými záznamy (tedy nikoli pouze zveřejnění), k níž nedal souhlas člověk, jehož se takové záznamy týkají, nebo kde neexistuje nějaké zákonné oprávnění s těmito projevy osobní povahy disponovat – zákonná licence. Tyto zákonné licence jsou upraveny jednak

foto: Profimedia

seriál / právo

Nový občanský zákoník v některých případech rozšiřuje nebo modifikuje práva pacientů, která jsou upravena specificky v zákoně č. 372/2011 Sb.

v občanském zákoníku, jednak v jiných zákonech. Například možnost shromažďovat osobní údaje při poskytování zdravotních služeb v rámci vedení zdravotnické dokumentace i bez souhlasu pacienta je upravena v zákoně č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, a v zákoně o zdravotních službách. Vzhledem k velmi podrobné úpravě, která má vůči občanskému zákoníku převážně charakter úpravy speciální, se zákonné licence občanského zákoníku na údaje shromážděné ve zdravotnické dokumentaci ve většině případů nepoužijí. (Vědecká licence má pak speciální úpravu pro záznamy o péči o zdraví přímo v občanském zákoníku, jak bude uvedeno dále.)

Použijí se však na jiné typy projevů osobní povahy, které součástí zdravotnické dokumentace nejsou.

Je tedy zřejmé, že jakékoli fotografování či nahrávání (např. bezpečnostními kamerami) je možné, pouze pokud s tím dotčená osoba, respektive její zákonný zástupce souhlasí anebo je zde některá ze zákonných výjimek. Mezi výjimky vztahující se k tématu patří například zpravodajská licence, umělecká či vědecká licence. Nový občanský záko-

ník pak postavil na jisto i odpověď na otázku, zda je možné využívat takové záznamy pro ochranu svých práv, popřípadě chráněných zájmů jiných osob.

V ust. § 88 tuto možnost OZ výslovně připouští, ovšem při zachování zásady proporcionality. Tato zásada platí i při použití výše zmíněných licencí, takové záznamy tedy nesmějí být využity nepřiměřeným způsobem v rozporu s oprávněnými zájmy člověka (nikoli však zájmy neoprávněnými – lze je tedy použít např. pro usvědčení pachatele trestné činnosti, vymáhání pohledávky apod.)

Vzhledem k tomu, že i samotná hospitalizace pacienta podléhá mlčenlivosti, lze doporučit striktní výklad zejména zpravodajské a umělecké licence a vázat fotografování v prostorách zdravotnických zařízení na svolení pacientů nebo jejich zákonných zástupců.

Lze dále doporučit, aby takové svolení mělo písemnou formu a zahrnovalo i poučení o účelu a způsobu použití. Přestože podle ust. § 85 odst. 2 se svolení k zobrazení podoby vztahuje i na šíření obvyklým způsobem, pokud je z okolností pořízení podoby zřejmé, že šířeno bude, lze doporučit právě pro

5

zvláštní charakter důvěrnosti, aby byl výslovně formulován i souhlas se šířením a způsobem šíření. Takový souhlas může být kdykoli odvolán, ovšem v případě, že bylo odvoláno svolení udělené na dobu určitou, aniž to odůvodňuje podstatná změna okolností nebo jiný rozumný důvod, vznikne odvolávajícímu povinnost nahradit eventuální škodu.

Jinak řečeno, pokud pacient nebo klient poskytovatele sociálních služeb např. souhlasí se zhotovením podobenky do propagačních materiálů poskytovatele a rozmyslí si svůj souhlas v době, kdy již jsou tyto materiály vytištěny, bude od něj poskytovatel moci vymáhat náklady na zhotovení a skartaci brožur. V takovém sporu však poskytovatel neuspěje, přesvědčí-li pacient soud o tom, že pro odvolání souhlasu existoval na jeho straně rozumný důvod.

Ochrana podoby a dalších osobnostních práv se vztahuje samozřejmě rovněž na zaměstnance a další osoby. I oni tak musejí souhlasit se zhotovením své podobizny, i jejich písemnosti a soukromí je chráněno, ledaže by šlo o některou z výše uvedených výjimek.

Součástí osobnostních práv, která nový občanský zákoník upravuje specificky, je i právo na duševní a tělesnou integritu. V ust. § 91 je uvedeno, že „člověk je nedotknutelný“. Tato nedotknutelnost se tak vztahuje i na zásahy do duševní integrity, a nepochybně se vztahuje na veškerou zdravotní péči. Jejich použití je však širší, stejně jako využití smlouvy o péči o zdraví; vztahuje se na jakékoli služby o tělo člověka, např. činnost kosmetiček, pedikérek, tatérů, masérů, léčitelů apod. Zásah do integrity člověka je možný zásadně pouze na základě informovaného souhlasu a budeme se jím zabývat v poslední části této série.

Občanský zákoník obsahuje rovněž specifickou úpravu dříve vyslovených přání, která byla zmíněna v minulém díle v rámci opatření při narušení schopnosti zletilého právně jednat. Tato předběžná opatření (§ 38 OZ) se mohou použít nejen pro určení budoucích opatrovníků, ale lze jejich prostřednictvím projevit i vůli, aby záležitosti pořizující osoby byly spravovány určitým způsobem.

Tento institut však nelze použít pro oblast, kterou upravuje institut dříve vyslovených přání v zákoně o zdravotních

službách, tedy pro oblast budoucího poskytování zdravotní péče, ale nepochybně jej lze využít např. pro oblast budoucí péče v sociálních službách – např. lze vázat určitou část majetku na najmutí pečovatelek a péči o svou osobu v domácím prostředí namísto umístění do pobytového zařízení sociálních služeb.

Práva a povinnosti ze smlouvy o péči o zdraví Nový občanský zákoník zavádí nový smluvní typ, a to smlouvu o péči o zdraví (§ 2636 a násl.). Tento smluvní typ nebyl míněn jen pro vztah poskytovatele zdravotních služeb a pacienta, ale i pro další služby, jak je uvedeno výše.

Naopak, důvodová zpráva uvádí, že vztah pacienta a poskytovatele při poskytování zdravotních služeb je upraven zákonem o zdravotních službách, tato speciální úprava má proto aplikační přednost. Zdálo by se tedy, že zdravotnické pracovníky nemusí tento smluvní typ zajímat, nicméně v současné době se právnická veřejnost shoduje na tom, že některá ustanovení občanského zákoníku mohou být naopak speciální k zákonu o zdravotních službách, tudíž se použijí i na tyto vztahy.

Ve většině případů však aplikační problémy nenastanou, protože obě úpravy nejsou v rozporu, respektive zdravotnická úprava je v základních bodech stejná, avšak v jednotlivostech konkrétnější či rozsáhlejší. To se týká např. povinnosti poskytovatele srozumitelně poučit ošetřovaného a/nebo jeho zákonného zástupce a výjimek z této povinnosti, jimiž se budeme zabývat v páté části tohoto seriálu, povinnosti vést záznamy o péči o zdraví a zákonné výjimky pro nahlížení do těchto záznamů. Nad rámec zákona o zdravotních službách stojí za zmínku výslovně upravená povinnost poskytovatele zpřístupnit údaje o třetích osobách vedené v záznamech o péči o zdraví (tedy i ve zdravotnické dokumentaci) pouze za předpokladu souhlasu těchto osob. Pro praxi bude užitečná i specifická úprava vůči vědecké licenci, tedy možnost použití údajů o ošetřovaném v anonymizované podobě k účelům vědeckého nebo statistického šetření týkajícího se zdravotního stavu obyvatelstva a jeho skupin, pokud nelze souhlas opatřit buď

vůbec, nebo včas a šetření je prováděno s takovým zabezpečením, že nehrozí neúměrný zásah do soukromí ošetřovaného, nebo jde o údaje, které neumožňují ani zpětnou identifikaci ošetřovaného.

Takové využití však není možné, lze-li takové šetření provést i bez sběru údajů o konkrétním ošetřovaném, nejde-li tedy o zásah nezbytný, anebo pokud to ošetřovaný výslovně zakázal.

Občanský zákoník pak obecně vůči zákonu o zdravotních službách upravuje povinnosti postupovat s péčí řádného odborníka (což částečně odpovídá povinnosti postupovat lege artis), výslovně však uvádí, že k ujednáním, která to vylučují nebo omezují, se nepřihlíží. Nelze se tedy s pacientem dohodnout na tom, že péče nebude poskytována řádně.

Pokud jde o povinnost ošetřovaného sdělovat poskytovateli potřebné údaje a poskytnout součinnost, má zde zákon o zdravotních službách v zásadě shodnou, avšak konkrétnější úpravu.

Jako rozšiřující lze vnímat povinnost poskytovatele podle § 2646 OZ, tj. sdělit pacientovi či klientovi sociálních služeb včas, kdo je provozovatelem zařízení, kde je péče poskytována, pokud jím není poskytovatel zdravotních či sociálních služeb. Aplikace tohoto ustanovení připadá v úvahu zejména u konziliární činnosti zdravotnických pracovníků zaměstnaných jinými poskytovateli nebo u péče vykonávané fyzickými osobami bez vlastního zdravotnického zařízení podle § 16 odst. 2 zákona o zdravotních službách. Důležitá je i vyvratitelná domněnka, že provozovatelem je provozovatel zařízení, kde byla péče poskytnuta.

Práva a povinnosti hospitalizovaného bez souhlasu Práva pacienta, který je hospitalizován bez svého souhlasu, jsou upravena ve třech zákonech, a to v zákoně o zdravotních službách, v občanském zákoníku a v zákoně č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Nelze pominout ani ústavněprávní základ, a to čl. 8 odst. 6 Listiny základních práv a svobod, podle nějž může být osoba převzata nebo držena v ústavní zdravotnické péči bez svého souhlasu pouze v případech, kdy tak stanoví zákon, a musí to být do 24 hodin oznámeno soudu. Zákonem,

6

florence 5/14

seriál / právo který tyto případy stanovuje, je i nadále pouze zákon o zdravotních službách v ust. § 38 a násl., a jde o problematiku dostatečně zažitou. Zákon o zvláštních řízeních soudních upravuje procesní pravidla pro řízení ve věcech vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení ve zdravotním ústavu (§ 66 a násl.) a řízení o vyslovení přípustnosti převzetí a dalším držení ve zdravotním ústavu (§ 75 a násl.).

Občanský zákoník odkazuje, pokud jde o důvody hospitalizace, na zákon o zdravotních službách; důvody nucené hospitalizace tak nejsou nijak rozšířeny.

Určitým upřesněním je však výslovné zakotvení zásady proporcionality, tedy že hospitalizace bez souhlasu je možná ve všech případech pouze tehdy, nelze-li péči o osobu zajistit mírnějším a méně omezujícím opatřením. Výraznou změnou, de facto nepřímou novelou zákona o zdravotních službách, je však rozšíření práv nuceně hospitalizovaného, která zákon o zdravotních službách téměř neřeší.

Výkladové problémy může přinést vztah ust. § 38 odst. 6 zákona o zdravotních službách a § 105 občanského zákoníku, která upravují informační povinnost poskytovatele. Podle doslovného výkladu se však obě ustanovení vztahují na rozdílné situace a rozdílné okruhy osob. Zákon o zdravotních službách se použije tehdy, jde-li o hospitalizaci z důvodu, že pacient ohrožuje bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí a jeví známky duševní poruchy nebo touto poruchou trpí nebo je pod vlivem návykové látky, nebo pokud jeho zdravotní stav vyžaduje poskytnutí neodkladné péče a zároveň neumožňuje, aby vyslovil souhlas. V těchto případech bude poskytovatel o hospitalizaci informovat osobu určenou pacientem, není-li taková osoba, některou z osob blízkých, popřípadě osobu ze společné domácnosti, nebo zákonného zástupce pacienta, pokud jsou mu známi. Není-li mu žádná osoba podle věty první známa nebo ji nelze zastihnout, informuje Policii ČR. V ostatních případech (tj. bylo-li uloženo ochranné léčení soudem, je-li nařízena izolace, karanténa nebo léčení podle zákona o ochraně veřejného zdraví, nebo je-li podle trestního řádu nebo

zákona o zvláštních řízeních soudních nařízeno vyšetření zdravotního stavu) bude poskytovatel informovat zákonného zástupce pacienta, opatrovníka nebo podpůrce, a dále manžela nebo jinou osobu blízkou, avšak tyto osoby, pouze nezakázal-li to pacient.

Tato dvojkolejnost úpravy je velmi zvláštní a nelogická, lze mít tudíž pochybnosti o racionalitě zákonodárce.

Vzhledem k fikci racionálního zákonodárce by tak mohl obstát i výklad, že nový občanský zákoník nepřímo novelizoval i speciální ustanovení § 38 odst. 6 zákona o zdravotních službách, a tedy se na všechny případy bude vztahovat postup podle § 105 občanského zákoníku, a to i vzhledem k tomu, že tato pozdější úprava je více v souladu s ESLP. Další rozdíl spočívá v tom, že občanský zákoník nehovoří již pouze o hospitalizaci bez souhlasu, ale o jakémkoli nedobrovolném převzetí nebo držení člověka v zařízení poskytujícím zdravotní péči. Vztahuje se tedy jednak na případy, kdy půjde o péči bez souhlasu kratší než 24 hodin, a dále na případy, kdy půjde o převzetí do zařízení pobytových sociálních služeb poskytujícího svým klientům i zdravotní péči.

Pokud jde o okruh osob, na které se úprava vztahuje, je nutné upozornit zejména na ustanovení § 76 zákona o zvláštních řízeních soudních, tedy že souhlas zákonného zástupce nebo opatrovníka s hospitalizací nemůže automaticky nahradit nesouhlas zastoupeného.

Občanský zákoník ukládá poskytovatelům dále povinnost zajistit, aby se pacientovi dostalo bez zbytečného odkladu vysvětlení jeho právního postavení, zákonného důvodu převzetí nebo držení bez souhlasu a možnosti právní ochrany. Mezi tyto možnosti patří jednak možnost zvolit si zmocněnce či důvěrníka (§ 106 OZ), ale nepochybně i další práva, včetně práv procesních podle zákona o zvláštních řízeních soudních. Takové vysvětlení musí poskytovatel podat nejen pacientovi, ale i jeho zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi či podpůrci, má-li je pacient.

Institut důvěrníka tak rozšiřuje výčet osob podporujících zletilého při narušení schopnosti právně jednat, které uvádí § 38 a násl. občanského zákoníku. Na rozdíl od ingerence soudu u podpůrce,

zástupce z řad rodinných příslušníků či opatrovníka, institut důvěrníka je zcela bezformální. Pacient si jej tedy může zvolit jakýmkoli prostým projevem své vůle, včetně ústního prohlášení.

Vzhledem k tomu, že jde o skutečnost, která má vliv na poskytování zdravotní péče, zaznamená poskytovatel takové prohlášení do zdravotní dokumentace. Zmocněncem je pak osoba, které pacient udělil plnou moc.

Pokud si pacient zmocněnce či důvěrníka zvolí, je poskytovatel povinen učiněná opatření oznámit bez zbytečného odkladu i jemu. Jde o rozšíření informační povinnosti, která byla popsána výše, a vztahuje se na všechny důvody pobytu pacienta bez souhlasu. Důvěrník a podpůrce může uplatnit ve prospěch člověka svým jménem všechna jeho práva vzniklá v souvislosti s převzetím a držením pacienta. Jako nelogické se jeví pominutí zmocněnce. Ten však přesto nepochybně může v rámci svého smluvního vztahu intervenovat ve prospěch pacienta, avšak jeho, nikoli svým jménem.

Pacient má právo na důvěrný rozhovor se svým zástupcem, důvěrníkem nebo podpůrcem. Poněkud duplicitní ve vztahu k zákonu o zdravotních službách je ustanovení § 109 OZ, tedy právo na druhý názor, pokud jde o důvody zadržení a držení u poskytovatele. Rozšiřující je však přiznání tohoto práva i důvěrníkovi či podpůrci pacienta. (O zmocněnci platí totéž, co bylo řečeno výše – může činit veškeré kroky v rámci svého zmocnění.)

Shodně se zákonem o zdravotních službách upravuje občanský zákoník, že ani schválení opatření soudem neodnímá právo pacienta odmítnout určitý zákrok nebo léčebný výkon. Speciální je k tomuto ust. § 38 odst. 3 a odst. 7, poskytnout bez souhlasu lze tudíž pouze neodkladnou péči, a to pouze pokud zdravotní stav neumožňuje pacientovi tento souhlas vyslovit (poskytovatel však musí přihlédnout k případnému dříve vyslovenému přání), dále léčbu vážné duševní poruchy, pokud by v důsledku jejího neléčení došlo se vší pravděpodobností k vážnému poškození zdraví pacienta, a dále jiné zdravotní služby, stanoví-li tak zákon o ochraně veřejného zdraví.

Laserová operace očí praxe Film RANHOJIČ Vám přináší možnost získat k předplatnému Florence 2 vstupenky do kina

Platnost vstupenky je do 31. 7. 2014 na libovolný film v síti CineStar.

Kód nabídky

FLO2BON tento kód uvádějte při objednávce na www.florence.cz

+

Přístup do elektronického archivu časopisu na www.florence.cz

Nabídka s kódem FLO2BON platí jen pro standardní roční předplatné do 1. 6. 2014 nebo do vyčerpání zásob pouze pro nové předplatitele. Dárky jsou rozesílány do 5 týdnů od přijetí platby za předplatné.

POČÁTKY LÉKAŘST VÍ V HISTORICKÉM VELKOFILMU RANHOJIČ Jen pár dní před Mezinárodním dnem sester vešel do českých kin historický velkofilm Ranhojič, který popisuje samotné počátky lékařství v 11. století.

Film vznikl podle velmi populárního románu Noaha Gordona.

_Inz.Florence_Clanek178x120_Ranhojic_01.indd 1

Ben Kingsley zde hraje slavného učence Avicennu, k němuž do Persie přijíždí mladík Rob Cole z Evropy, aby se z potulného ranhojiče stal skutečným léčitelem. Velký problém představuje mladíkovo křesťanství, ještě vetší ale jeho dar vycítit smrt, posedlost poznáním a také odvaha vstoupit tam, kam se nikdo před ním neodvážil. Výpravná podívaná nabízí atraktivní a vzrušující téma počátků lékařství, střet orientu a Evropy, ale hlavně silný epický příběh a také lásku. Stejně jako skvěle vyprávěná kniha, i film Ranhojič je o dobrodružné cestě za poznáním ve světě, kde vládne brutalita, pověry a předsudky. V hlavních rolích se představí Tom Payne, Ben Kingsley, Stellan Skarsgård, Olivier Martinez a Emma Rigby. V českých kinech je Ranhojič od 8. května.

29.04.14 13:41

7

florence 5/14

Florence Akademie foto: Profimedia

Moderní léčba diabetu = individuální terapie pro konkrétního nemocného

„Moderní diabetologická léčba je výdobytek civilizace, kterým bojujeme proti důsledkům života v civilizaci, tedy obezitě a diabetu,“ konstatuje s nadsázkou prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA, prezident Diabetické asociace ČR.

L

éčba diabetiků 2. typu dnes zažívá podobný boom jako kardiologie před, dejme tomu, dvaceti lety, kdy na trh přicházela v rychlém sledu po sobě nová antihypertenziva či hypolipidemika. „Dokud jsme pro léčbu diabetiků 2. typu měli na výběr mezi inzulinem, buforminem a glibenklamidem, nemohla být o nějaké personalizaci léčby podle potřeb konkrétního pacienta řeč. Situace se však v posledních letech významně změnila – na výběr máme najednou z patnácti tříd antidiabetik a v každé třídě je k dispozici od dvou do sedmi zástupců. Už tedy můžeme pátrat po možnostech, jak pro daného pacienta vybrat tu nejúčinnější a současně tu nejbezpečnější léčbu. A to je princip individualizovaného přístupu,“ připomíná prof. Kvapil.

Klíčové jsou včasný záchyt, intenzivní léčba a dobrá edukace O co tedy jde v takzvané moderní diabetologii? „S chutí opakuji, že s profesorem Rušavým jsme na jistém sjezdu americké diabetologické společnosti, kde zavládla panika z toho, že velké klinické studie nevycházejí, koncipovali teze, které platí doposud a stále více se potvrzují: čím dříve najdeme pacienta s diabetem 2. typu, čím dříve ho začneme intenzivně léčit a čím lépe ho edukujeme, přičemž novou léčbou minimalizujeme riziko hypoglykémií,

tím je jeho životní prognóza lepší. Na tom si trváme a všechna data, která přicházejí v poslední době, tuto koncepci potvrzují,“ říká prof. Milan Kvapil.

Medicína založená na důkazech se stala zaklínadlem 21. století, neřeší však všechny situace, které mohou nastat. „Ukazuje hlavní směr, pro individuálního pacienta tedy vybíráme terapii v rámci prostoru vymezeného důkazy. Ale individuální výběr může zohlednit celou řadu aspektů, které velké klinické studie nemohou postihnout – od compliance pacienta a jeho sociální situace až po očekávanou délku života,“ vysvětluje prof. Kvapil. „Měřítkem správnosti výběru terapie je pak poměr dosaženého cílového ­účinku a ­případných nežádoucích účinků.“ Má v konceptu moderní diabetologie vymezenu nějakou konkrétní roli sám pacient? Prof. Kvapil je přesvědčen, že ano: „Vždycky se mezi sebou baví lékaři, politici, pak lékaři s politiky – politici se s lékaři moc nebaví – o tom, jaké by mělo být zdravotnictví.

Nejzáhadnější na tom je skutečnost, že se málokdo zeptá pacientů, jaké by oni chtěli mít zdravotnictví a jak by chtěli být léčeni. Zapomíná se na to, že pacient je ten důvod, proč existuje zdravotnictví, tedy i diabetologie.

Z logiky situace ale ­v yplývá, že pacient je ­nejdůležitější.“

VZP moderní léky v diabetologii podporuje…

Zajímalo nás samozřejmě i to, jak na moderní léčbu diabetu pohlíží Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (VZP ČR). Náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči MUDr. JUDr. Petr Honěk v této souvislosti uvádí: „Pokud se na věc podíváme z čistě finančního úhlu pohledu, diabetici 2. typu reprezentují jednu z nákladově nejnáročnějších populací pacientů. Jen v lécích pro ně hradíme 2,3 miliardy korun ročně, což je absolutně nejvyšší výdaj ze všech lékových skupin. Jsme si zároveň vědomi toho, že v důsledku životního stylu i stárnutí populace bude diabetu 2. typu mezi našimi pojištěnci neustále přibývat. Spolu s tím by mohl růst i výskyt nákladných vzdálených komplikací souvisejících s nedostatečnou kompenzací onemocnění na počátku – ať už v důsledku nevhodně zvolené terapie, nebo nedostatečné spolupráce samotného pacienta. Našim klientům chceme dát to nejlepší, co je aktuálně k dispozici. Protože však musíme ze zákona udržovat rozpočty vyrovnané, snažíme se na druhé straně u starších, ale stále účinných typů léčby tlačit cenu směrem dolů, abychom na inovativní přípravky měli prostředky. A to se nám poslední dobou skutečně daří. Pokles cen tradičních základních léků je dokonce tak významný, že se diabetologové v případech, které mají odborně zdůvod-

9

něné, opravdu nemusejí bát předepisovat třeba gliptiny. V oblasti indikace antidiabetik jsme nemuseli uplatňovat regulace ani předloni, ani loni – a podle toho, jak se nám zatím úhrady vyvíjejí, nebudeme muset s největší pravděpodobností přistupovat k regulacím ani letos.“

… a přemýšlí, jak vtáhnout do hry samotného pacienta O tom, že bez spolupráce samotného nemocného se úspěch léčby v diabetologii nedostaví, už byla řeč. Uvažuje VZP třeba o investicích do motivačních programů pro pacienty? „Prostor pro zlepšení v rozvoji edukačních programů tu určitě je,“ uznává Honěk. „Ale odpověděl bych raději trochu více ze široka.

Marker toho, zda pacient dodržuje, či nedodržuje léčebný režim, je v diabetologii poměrně tvrdý – koncentrace glykovaného hemoglobinu okamžitě a spolehlivě prokáže, zda nemocný spolupracuje, nebo ne. Pro nás je to

inzerce

však svým způsobem i měřítko kvality konkrétní diabetologické ambulance a výzva, jak rozpoznat lékaře, kteří ve srovnatelné populaci dosahují lepších výsledků, a ty posléze nějakým způsobem odměňovat… Ale máte pravdu, pacienta bychom určitě měli v budoucnu umět více ‚vtáhnout do hry‘. Je to však otázka širší společenské diskuze, řešení rozhodně není jen na pojišťovně.

Diabetes jako chorobu nevymýtíme, intenzivní léčbou a dobrou spoluprací pacienta však dosáhneme toho, že bude žít déle – sice v nemoci, ale s dobrou kvalitou života.“ Přiznejme si však, že nám kdesi vskrytu tiká časovaná bomba. Z odhadovaného celkového počtu cca miliónu diabetiků v ČR je čtvrtina dosud neidentifikovaných a nediagnostikovaných. Ti se sice v ambulancích dříve či později objeví – ale již s komorbiditami a komplikacemi. Přemýšlí VZP i o tom, jak zlepšit časný záchyt onemocnění? „Letos, jak je doufám známo, získáváme

první zkušenosti s adresným zvaním k onkologickým screeningům. Dovedu si představit, že bychom v budoucnu mohli připravit něco podobného zaměřeného na záchyt diabetu. Vyšetření glykémie v rámci preventivní prohlídky není podle mne až tak nákladné, aby se nevyplatilo zvát ke screeningu plošně alespoň určité věkové kohorty či definované rizikové skupiny a předcházet tak pozdějším vyšším nákladům za léčbu komplikací.

To by se samozřejmě neobešlo bez spolupráce s praktickými lékaři. Ostatně, jejich klíčovou roli vidím právě v záchytu a managementu časných fází onemocnění, kdy se dá počínající diabetes 2. typu zvládat režimovými opatřeními a základními, dnes už relativně levnými léky,“ konstatuje P. Honěk. jak Zpracováno podle rozhovorů, které s dalšími odbornými články v plném znění vycházejí 19. května ve Zdravotnických novinách č. 11, příloze Lékařské listy Extra – Moderní léčba diabetu.

10

florence 5/14

rozhovor s MUDr. Robertem Kačeňákem Ptala se: Magda Hettnerová, redakce Florence, fota: archiv MUDr. R. Kačeňáka

I krize vztahů je civilizační nemoc Téma osobnostního rozvoje je v současné době velice populární. Stále více lidí vyhledává nejrůznější kurzy, literaturu či pomoc psychoterapeutů, kteří by jim mohli v této oblasti pomoci. Problematika osobnostního rozvoje má však natolik komplexní charakter, že zatím neexistuje žádné její ucelené pojetí. Jedním z těch, kdo se touto metodou zabývají, je i MUDr. Robert Kačeňák, který jako psychiatr a psychoterapeut pracuje už od roku 1999 a v osobnostním rozvoji pomohl kromě jiných i řadě známých umělců a sportovců.

Co je to osobnostní rozvoj? Co si pod tím máme představit?

Kdybych to měl k něčemu přirovnat, je to jako šlechtění stromu. Kdybyste měla stromek, do kterého udeřil blesk nebo ho napadl nějaký škůdce, tak se budete snažit toho škůdce zbavit a stromek vyléčit, aby neseschnul a nezahynul. To je klasická psychoterapie.

Pokud však budete chtít, aby stromek lépe rostl, plodil lepší plody nebo byl např. odolnější vůči vnějším vlivům, budete jej zalévat a šlechtit. A to je právě ten osobnostní růst. Člověk, který se pro něj rozhodne, tedy není klasickým klientem psychoterapeuta?

Nemusí být. Za psychoterapeutem nebo psychiatrem přichází zpravidla klient, který má nějaké potíže, nějakou nezhojenou ránu, která mu způsobuje bolest nebo mu snižuje kvalitu života, a psychoterapeut se snaží tu ránu zahojit nebo alespoň zlepšit kvalitu jeho

života tak, aby se přiblížila původnímu stavu. Zatímco člověk, kterému jde o osobnostní rozvoj, může takovou ránu mít, ale nemusí; jeho hlavním zájmem je dosáhnout nějakého cíle v budoucnu. Touží něčeho dosáhnout, nějak se rozvinout.

Dá se říct, že osobnostní rozvoj je trendem poslední doby, nebo tu snahy o něj byly vždycky? Člověk se rozvíjí neustále, ať chce, nebo nechce. Je to něco podobného, jako kdybyste plula po řece. Řece života. Můžete si buď jen lehnout na matraci a nechat se unášet proudem, ovšem s tím rizikem, že vás taky může donést někam na mělčinu, do zátoky anebo vás shodit z vodopádu, anebo můžete nasednout do loďky, vzít do rukou pádla a sama si určit směr, kterým poplujete, s tím, že když se vám bude někde líbit, tak tam můžete zakotvit a zůstat. Zájem lidí o osobnostní rozvoj by se, podle mě, dal nazvat trendem.

Je to totiž otázka hodnot, jaké mají lidé v dané době. Já to vnímám tak, že po celosvětové finanční krizi došlo i k devalvaci hodnot, jako jsou peníze či majetek, a lidé si začali uvědomovat, že existují i nějaké jiné, skutečné hodnoty – ty vnitřní.

Asi se nedá říct, jak dlouho může takový osobnostní rozvoj trvat?

To se opravdu nedá. Osobnostní rozvoj je abstraktní termín. Jako kdybychom měli odpovědět na otázku, jak dlouho trvá život nebo láska. Je to individuální záležitost podle toho, čeho chceme dosáhnout nebo kam se chceme posunout. Jak už jsem říkal, rozvíjíme se celý život.

Kromě osobnostního rozvoje se také zabýváte krizovou intervencí.

Od roku 2004 pracujete v pražském Krizovém centru RIAPS. Proč jste si zvolil zrovna tuto metodu?

To je dobrá otázka. Má to asi víc příčin.

Jednou z hlavních byla ta, že jsem chtěl vždycky pracovat s lidmi nejen pomocí medikace, ale i pomocí psychoterapie. V době, kdy jsem začínal, nebylo povědomí o psychoterapeutických možnostech a o osobnostním rozvoji tak velké, jako je dnes, a jedna z mála možností, kde bylo možné dostat se ke klientům, kteří na sobě chtějí ­pracovat, byla právě krizová ­intervence.

Jak to?

Je naprosto normální, že dokud nás bota netlačí, tak to neřešíme. Když máme pocit, že nám nic není, nejdeme hned za lékařem. Ale když se nám stane něco opravdu naléhavého, dojde k nějaké krizi, pak už většina z nás lékaře vyhledá.

V krizovém centru mám možnost psychologickými metodami pomáhat konkrétním lidem, který mají jméno a svůj jedinečný příběh. Dalším důvodem, proč jsem si vybral krizovou intervenci, byl fakt, že jsem spíše vědecký typ, nejsem člověk, který by se zabýval ezoterikou, mám rád medicínu založenou na důkazech a krizová intervence je metoda, která je jasně strukturovaná a efektivní, čímž je mi blízká.

11

Osobnostní rozvoj je jako šlechtění stromu. MUDr. Robert Kačeňák se mu věnuje už několik let

Pozorujete nárůst klientů za dobu, kdy pracujete jako psychoterapeut?

Subjektivně mohu říct, že ano. Klientů přibývá, ovšem není to proto, že by byla doba nějak těžší, ale je to spíš důsledek osvěty, na níž se také snažím pracovat. Lidé už vědí, že v případě, kdy je potká něco traumatizujícího nebo něco, s čím se nedokáží vyrovnat, si mohou přijít pro pomoc, aniž by je někdo považoval za blázny. Řada lidí je překvapená, když zkontaktuje nějakého psychoterapeuta, že se jim dostane vlídného přijetí, nikdo je neodsuzuje, nesoudí ani jim neradí, co mají dělat krok za krokem, ale že se je snaží podpořit a najít cestu ke zhojení duše.

I ženy už dnes například vědí, že pokud jsou oběťmi domácího násilí, že to nemusejí jen útrpně snášet, ale že mají právo jít a vyhledat pomoc.

Jací jsou vaši klienti nejčastěji?

Jsou to lidé, kteří se ocitli v životní krizi nebo se stali svědky či účastníky něja-

kého neštěstí, jako je například autonehoda, znásilnění, přepadení, anebo ženy, které třeba měly těžký porod apod. Nesou si z toho těžké psychické následky, vzpomínky, noční můry, neumějí si s nimi poradit. Vyhledají nás, protože vědí, že existují nějaké účinné techniky, které jim pomohou zbavit se jejich problémů. Když vás bolí klouby, také vyhledáte lékaře – a stejné je to i s duší.

A co současný životní styl, má na krize nějaký vliv?

Ano. Skladba našich klientů je hodně daná životním stylem. Myslím si, že potíže úzkostného spektra, deprese nebo narušené vztahy jsou stejnými civilizačními nemocemi jako například obezita, infarkt myokardu či cévní mozková příhoda. Hodně lidí pomoc vyhledá, ale mnohem víc tím trpí bez pomoci. Příroda vymyslela člověka skvěle. Ovšem jako tvora, který bude žít v přírodě a bude se živit lovem a sběrem, nikoli

jako tvora, který bude trávit osm hodin denně u počítače a shánět peníze na splacení hypoték a složenek. Kulturní evoluce předběhla biologickou a toto jsou důsledky.

S jakými problémy tedy klienti přicházejí nejčastěji?

Jelikož je člověk tvor sociální, projevují se naše potíže nejvíce ve vztazích.

To proto, že máme potřebu blízkosti a kontaktu s dalšími lidmi. Málokdo si to uvědomuje, ale potřeba blízkosti, lásky, přijetí či sounáležitosti patří mezi nejzákladnější lidské potřeby, stejně jako například základní fyzio­ logické potřeby. Takže když je tato potřeba frustrovaná, přináší fyziologické potíže. V sociálních interakcích se projevuje většina duševních problémů.

Například když má někdo deprese, okolí si toho všimne, protože takový člověk ztrácí energii, motivaci, chuť do života, je úzkostný, má strach, nemůže se věnovat svým aktivitám… Stejně tak

12

florence 5/14

rozhovor s MUDr. Robertem Kačeňákem když je někdo závislý například na psychotropních látkách, nebo i na vztazích lze být závislý, tak se to projeví v jeho vztazích s okolím. Dalo by se říci, že vztah je lidským rozměrem diagnózy.

Není třeba podceňovat partnerské neshody, protože mohou být signálem, že se děje ještě něco jiného.

Hodně častým problémem, se ­kterým se potýkají i zdravotníci, je syndrom vyhoření. Existuje nějaký osvědčený způsob, jak mu předejít?

Ano, syndrom vyhoření nám dýchá za krk neustále, i v naší profesi. V krizové intervenci je to důsledek toho, že práce tady je nárazová, pracujeme s velkými zaplavujícími emocemi, které vyžadují okamžité řešení a vytvářejí tak na pracovníka velký tlak. Vzniká

přitom velmi výbušná atmosféra spojená s velkým utrpením, smutkem, tragédiemi, my jako pracovníci pomáhajících profesí to samozřejmě s klientem spoluprožíváme, takže jsme ohroženi emočním vyčerpáním.

Navíc pracujeme na směny, takže jsme ohroženi i vyčerpáním fyzickým. Dobré je proto, podle mého názoru, mít dobrou podporu v týmu. Mít možnost sdílet s někým, co se zrovna děje.

Mít kvalitní zázemí doma v rodině a mít kvalitní vztahy. No a pak existují samozřejmě speciální relaxační techniky či psychoterapeutické postupy.

A to, co třeba pomáhá mně, je udělat si práci pestrou. Najít si v ní prostor pro kreativitu, aby nebyla stereotypní. Důležité je i předat své poznatky a zkušenosti dál, protože ve sdílení je velká síla.

k věci

→ K do je MUDr. Robert Kačeňák

Jako psychiatr a psychoterapeut se už od roku 1999 věnuje léčbě různých psychických problémů a provází lidi na cestách jejich osobnostního rozvoje. Pomohl už stovkám klientů, mezi nimiž nechybějí ani známé osobnosti.

Ve své praxi se zaměřuje nejen na léčbu úzkostí a traumat, ale i na krizovou intervenci, které se věnuje od roku 2004 v Krizovém centru RIAPS v Praze, kam nastupoval jako vedoucí lékař lůžkového oddělení. Své zkušenosti a znalosti šíří i jako lektor skupiny Lektor4U (www.lektor4u.cz).

nové knihy * Kniha s označením náš tip je podrobněji recenzována na našem webu. / www.florence.cz

Rychlá relaxace

Minutová cvičení proti každodennímu stresu / Norbert Fessler / Grada ­Publishing, a. s., 124 s., 279 Kč / Toužíte po chvilkách relaxace uprostřed hektického dne, během nichž můžete načerpat energii a podpořit své tělesné a duševní zdraví? Vyzkoušejte tyto sestavy relaxačních cviků a mějte na paměti, že tyto jednoduché pohyby můžete využít kdekoliv a kdykoliv. Je možné během několika minut opravdu účinně relaxovat? Ano, je.

Devět celostně zaměřených krátkých programů prokazatelně pomáhá při nadměrném napětí, bolestech a přetížení.

A nejen to. Každý pohyb vede k nové koncentraci, vnitřnímu klidu a duchovní svěžesti.

Péče o dítě s postižením sluchu / Martina Muknšnáblová / Grada Publishing, a. s., 128 s., 219 s. / Kniha přináší potřebné informace pro poskytnutí kvalitní péče dítěti se sluchovým postižením jak pro zdravotníky, tak i pro pedagogy. Autorka popisuje nejčastější problémy související s péčí o dítě se sluchovým postižením – základní druhy sluchového postižení, jeho příčiny, projevy, prevence, diagnostika i způsoby terapie, respektive rehabilitace sluchových vad, ale především potřeby dětí a odlišnosti uspokojování jejich základních potřeb. Dále se kniha zabývá dopadem omezení sluchu na psychomotorický vývoj dítěte v jednotlivých věkových obdobích.

Imunologie stručně, jasně, přehledně / Petr Jílek / Grada ­Publishing, a. s., 96 s., 189 Kč / Skvělá, instruktivní, jednoduchá, praktická a mimořádně didaktická pomůcka pro pochopení základů imunity a dějů úzce souvisejících. Úspěšná publikace (předchozí tři vydání pod názvem Základy imunologie byla rozebrána) vychází poprvé s novým názvem.

Bohatě obrazově vybavená celobarevná publikace se 40 schematickými obrázky a 15 tabulkami je určena studentům medicíny humánní i veterinární, farmacie, studentům magisterského a bakalářského studia nelékařských zdravotnických oborů, mladým lékařům a všem zdravotníkům, kteří daný obor potřebují ke své profesi.

Zdravotnictví a integrovaný záchranný systém při hromadných neštěstích a katastrofách / Jiří Štětina a kol. / Grada ­Publishing, a. s., 592 s., 999 Kč / Kniha je určena všem složkám integrovaného záchranného systému – pracovníkům krizového managementu, členům záchranných týmů a zejména zdravotníkům – záchranářům a klinickým pracovníkům. Obsahuje nejen teorii a praktické postupy, ale i zkušenosti z likvidování katastrof a hromadných neštěstí doma i v zahraničí.

13

CHYTRÉ TECHNOLOGIE usnadňují transport lůžek

Pohyb s lůžkem patří na většině oddělení k denní rutině personálu. Zároveň se řadí k těm fyzicky nejnáročnějším. Společnost LINET vyvinula zcela unikátní technologie, které transport lůžek a pacientů na lůžkách usnadňují.

Stretcher Sprint slouží především v akutní péči.

Transport pacientů na lůžku v rámci nemocnice není výsadou pouze urgentní péče, ale pacienty, zejména ty imobilní, je potřeba na lůžku i v řadě dalších situací – na vyšetření, na sály nebo je překládat z oddělení na oddělení. Významným faktorem, který ovlivňuje fyzickou náročnost transportu, je „terén“ a průběh trasy, tzn., jak často se musí zatáčet, manévrovat do výtahu a místností. Problém s prostorem vyvstává zejména ve starších budovách, kde bývají užší chodby a menší pokoje. Pokud je pacient převážen na běžném nemocničním lůžku, znamená tento úkon velké fyzické vypětí. Další okolností, která znamená vysokou zátěž pro personál, je váha lůžka s pacientem. Ta může dosáhnout i třeba 500 kg a s tímto nákladem musí personál manévrovat na omezeném prostoru, brzdit při výskytu překážek nebo se pohybovat s lůžkem do kopce.

RYCHLE A SPOLEHLIVĚ SE SPRINTEM Zejména pro oblast intenzivní péče a emergency je určené transportní lůžko – stretcher Sprint. Jeho charakteristickou vlastností jsou nejen vynikající jízdní vlastnosti, ale také vysoké bezpečnostní parametry, zejména postranice, které chrání pacienta během pobytu na stret-

cheru. Bezpečnost pacienta zvyšuje i design podvozku, který je uzpůsoben pro převoz mobilních zařízení nezbytných pro péči o pacienty v kritickém stavu – defibrilátory, transportní ventilátory, monitory, resuscitory nebo odsávačky. Dostatečný prostor je i pro kyslíkovou lahev. Díky svým univerzálním vlastnostem stretcher Sprint může sloužit při převozu pacientů i na dalších odděleních. Uplatní se také i v rámci tzv. jednodenní chirurgie.

POHYB MÁ JMÉNO I-DRIVE POWER Ačkoliv standardní lůžka nemají jízdní vlastnosti stretcheru, jejich podvozek je vyba-

Pomocí i-Drive Power je transport lůžka snadný.

ven kolečky, které umožňují převoz pacienta nebo pohyb se samotným lůžkem. Kvalita pohybu s lůžkem je velice rozdílná. Převratná v tomto ohledu byla technologie LINETu – 5. kolečko na podvozku lůžka. Toto kolečko výrazně usnadňuje jízdu obzvlášť v místech s nedostatkem prostoru, stabilizuje směr pohybu a usnadňuje zatáčení. Další generace 5. kolečka přinesla možnost zatáhnout kolečko do podvozku. Takže nepřekáží po skončení transportu podjezdovým zařízením – například servírovacímu stolku nebo C ramenu a zvedáku a taktéž nebrání při úklidu.

Revoluční novinkou, které jízdu s jízdní vlastnosti lůžek posunuje do zcela jiné kategorie, je i-Drive Power – elektricky poháněné 5. kolečko.

Kolečko i-Drive Power má vlastní pohon elektromotorem a pomáhá lůžko uvést do pohybu a následně ulehčuje samotný transport. Navíc se umí inteligentně přizpůsobit terénu v nemocnicích i konkrétním situacím. Systém optimalizuje rychlost jízdy podle vnějších podmínek, rychleji se může lůžko pohybovat po dlouhých rovných koridorech, naopak ve členitém prostoru je pohyb pomalejší.

Zvláštní pozornost je věnována bezpečnosti a ergonomii ovládání tak, aby jízda lůžka byla vždy plně pod kontrolou a v případě mimořádných situací, lůžko samo a velmi rychle zastavilo. Hlavním bezpečnostním prvkem je senzor Safe Sence umístěný na čele lůžka pod madlem ovladače. Aktivace tohoto senzoru je vyvolána položením ruky na ovladač, tím je vždy detekována přítomnost obsluhy. V případě, že ruka opustí prostor madla, se lůžko automatiky zastaví.

Zatímco systém i-Drive Power je určený především pro sofistikovaná intenzivní lůžka, další technologie LINETu – Bed Mover má univerzální použití. Bed Mover je přídavné zařízení, které pohodlně dopraví nemocniční lůžko na místo určení. Je určeno zejména pro ta lůžka, jejichž jízdní vlastnosti jsou omezené a pohyb s nimi je velmi náročný a nepohodlný. Ačkoliv jsou technologie LINET zaměřené na transport různorodé, mají několik společných jmenovatelů, a to je například ergonomie ovládání, maximální možné snížení fyzické náročnosti a bezpečnost. Díky tomu přinášejí hmatatelný užitek v celém spektru nemocniční péče.

WWW.LINET.CZ

14

→ PROJEKT 35 – vzdělávání sester → Nehormonální antikoncepce

foto: Profimedia

→ Máme poševnímu prostředí pomáhat, nebo škodit?

odborné téma gynekologie

PROJEKT 35 – vzdělávání sester Aktivní úloha gynekologické sestry v prevenci a časné diagnostice karcinomu prsu

Jednou z důležitých rolí gynekologické sestry v ošetřovatelském procesu je edukace pacientek zaměřená na primární prevenci onkologických onemocnění. Jedná se především o časnou diagnostiku karcinomu prsu, kde by měla být zvláštní pozornost věnována skupině mladých žen ve věku do 35 let. Gynekologické ambulance, resp. edukační aktivity gynekologických sester mohou u této cílové skupiny sehrát velmi důležitou roli v časné diagnostice karcinomu prsu. Onkologové přikládají této činnosti zásadní význam a gynekologické sestry považují za „strategické partnery“ v časném záchytu karcinomu prsu.

N

ález karcinomu prsu je u žen do 35 let vzácný. Každý rok je diagnostikován u zhruba stovky žen této cílové skupiny. Jedná se zpravidla o velmi nebezpečný typ nádoru. Avšak pokud je zhoubný nádor zachycen v časném stadiu, nebývá bezpodmínečně nutná ablace prsu a náročná onkologická terapie přináší velkou naději na úplné uzdravení.

Pozdě diagnostikované onemocnění je ale často smrtelné.

Tomu lze předejít včasným zjištěním nemoci. Důležité je, aby byl podezřelý nález na prsu mladé ženy vždy vyšetřen a byl tak vyloučen zhoubný nádor. To platí zvlášť u pacientek s vysokým rizikem nemoci daným genetickou dispozicí. Není rozumné nepravidelnosti žlázy podceňovat a riziko ještě zvyšovat přidáním dalších rizikových faktorů (např. hormonální léčbou).

Z analýzy dat získaných z registru pacientek PROJEKTU 35 vyplynula dvě zásadní zjištění: nejvíce času ztratí pacientka ve fázi diagnostiky a nejčastěji se s podezřelým nálezem obrací právě na gynekologa. Tady se otevírá široké pole působnosti pro gynekologické sestry, které mají k pacientkám nejblíže.

Zeptat se na případná rizika a naučit ženu samovyšetření prsu je cílem vzdělávacího programu PROJEKT 35. Na jeho přípravě a realizaci se podílejí dvě prestižní pracoviště: Onkologická klinika 1. LF UK a VFN v Praze a Masarykův onkologický ústav v Brně. Odborným garantem je doc. MUDr. Petra Tesařová, CSc. Jednotlivá témata přednášejí: MUDr. Jaroslava Barkmanová, doc. MUDr. Bohuslav Konopásek, CSc., MUDr. Markéta Palácová, prim. MUDr. Katarína Petráková, Ph.D., a MUDr. Martina

gynekologie odborné téma

Zimovjanová, Ph.D. Sestry, které se vzdělávacího programu účastní, obdrží skripta s jednotlivými přednáškami, včetně edukačních materiálů pro pacientky. Vzdělávací program je akreditován ČAS a získal rovněž kladné stanovisko České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP. Vzdělávací program byl zahájen již v roce 2011. Šest kurzů se uskutečnilo v Praze a jeden v Brně. Proškoleno bylo celkem 123 gynekologických sester. V loňském roce byl kurz nabídnut i učitelkám středních a vyšších odborných zdravotnických škol a odborným asistentkám kateder ošetřovatelství. Úroveň kurzu byla účastnicemi vysoce hodnocena.

Z dat získaných prostřednictvím evaluačního dotazníku vyplynulo, že 98 % sester rozhodně využije získané poznatky ve své praxi. Toto zjištění považujeme za velmi slibné, protože 38 % účastnic v dotazníku uvedlo, že zatím, tedy před absolvování vzdělávacího programu, osvětu týkající se časného záchytu karcinomu prsu neprováděly. Evaluační dotazník zjišťoval kromě jiného i podmínky, které by sestrám usnadnily jejich osvětovou a edukační činnost. Z odpovědí vyplynulo, že dotázané by přivítaly: a) stručný přehled nejdůležitějších informací, které by měly pacientkám sdělit, b) tištěné edukační materiály pro pacientky, c) morální podporu lékaře.

Občanské sdružení PROJEKT 35 bude ve vzdělávání pokračovat i v roce 2014. Dle zájmu se uskuteční semináře v Praze nebo v Brně.

PhDr. Marcela Svěráková, PROJEKT 35, o. s., www.projekt35.cz

k věci

→ Co je PROJEKT 35

Tento projekt, který realizuje občanské sdružení PROJEKT 35, byl založen s cílem zkvalitnit diagnostiku a léčbu mladých žen ve věku do 35 let se zhoubným nádorem prsu a umožnit těmto pacientkám léčit se doma a zároveň mít přístup ke všem standardním i velmi speciálním vyšetřením a léčebným metodám. Současně s tím je nezbytné sjednotit a aktualizovat léčebné postupy u těchto pacientek.

Důležitou součástí projektu je také založení databáze pacientek s karcinomem prsu do 35 let za účelem získání epidemiologických dat a podkladů pro celonárodní klinický výzkum týkající se karcinomu prsu mladých žen.

Ke spolupráci na vkládání dat do tohoto registru byla vyzvána všechna onkologická pracoviště v ČR. Aktivity projektu se zaměřují na čtyři důležité oblasti:

1. Nabízí ženám objektivní informace o možnostech vzniku karcinomu prsu i v mladém věku a upozorňuje je na potřebu pravidelných preventivních vyšetření ve specializovaných mamografických centrech.

2. Poskytuje pacientkám poradenské služby a možnost celoživotní konzultace s odborníky Onkologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze a Masarykova onkologického ústavu v Brně.

3. Ženám s karcinomem prsu do 35 let nabízí optimální onkologickou léčebnou péči „ušitou na míru“ podle výsledků speciálních diagnostických metod, včetně kosmetických úprav prsu po chirurgickém výkonu.

4. Onkologům nabízí možnost konzultovat léčbu těchto pacientek a jejich zařazení do projektu.

Další informace o projektu naleznete na www.projekt35.cz.

pokyny pro autory Příspěvky v češtině nebo slovenštině po­sílejte v elektronické formě (textový editor MS Word) e-mailem na adresu: magda.het­tnerova@ambitmedia.cz (případně na CD na adresu redakce: Ambit Media, a.s., Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5).

K textu připojte prohlášení, že příspěvek nebyl publikován nebo nabídnut ke zveřejnění v jiném časopise.

Redakce si vyhrazuje právo na krácení či úpravy textů, o nichž bude autory informovat.

Původní (vědecké) práce, kazuistiky a odborné články většího rozsahu budou recenzovány dvěma recenzenty z různých pracovišť. Články, kazuistiky → Ideální rozsah článku je v ­rozmezí 3 000 až 6 000 znaků včetně mezer, v případě kazuistiky nebo výzkumné práce 3 000 až 9 000 znaků včetně mezer.

→ U textu musí být uvedeno celé jméno autora/autorů, přesný ná­zev pracoviště, elektronické, poštovní i telefonické spojení. → K příspěvku je třeba přiložit krátké životopisné (profesní) údaje a barevnou portrétní fotografii autora/autorů. → V textu nepoužívejte zkratky!

Ke zvýraznění používejte pouze tučné písmo či kurzívu. → Užijete-li v textu odkazy na použitou literaturu, uveďte v závorce autora a rok vydání (Staňková, 2002), u více než tří autorů doplňte „et al.“ (Staňková et al., 2002). → Struktura většího článku, vědeckých prací nebo kazuistiky: – název práce a jeho anglický překlad; – titul, jméno a příjmení autora, celý název a místo jeho p ­ racoviště; – souhrn (do 12 řádků) a jeho anglický překlad; – klíčová slova (nejvýše 5) a jejich anglický překlad; – text článku, strukturovaný do celků oddělených me-

zititulky; u kazuistiky popis případu, ­diskuze, závěr; u původní/výzkumné práce: úvod do ­problematiky (neměl by ­přesáhnout 1500 znaků vč. ­mezer) → Seznam použité literatury Časopis: Příjmení a iniciály jmen autorů (nejvýše tří, poté doplnit „et al.“). Název práce v jazyce originálu. Název časopisu, rok vydání, ročník, stránkový rozsah.

Kniha: Příjmení a iniciály jmen všech autorů (nejvýše tří, poté doplnit „et al.“). Název knihy.

Místo vydání, nakladatelství, rok vydání.

Internetový zdroj: Kompletní internetový odkaz na dokument (včetně data návštěvy na dané adrese).

Obrazová dokumentace → Fotografie včetně portrétů autorů, grafy, schémata, tabulky a jinou obrazovou dokumentaci přijímáme v elektronické formě – fota

v grafickém formátu JPG nebo TIF a v rozlišení 300 dpi, grafy ve formátu PDF. U většího rozsahu či počtu obrázků doporučujeme jejich zaslání na CD. Nevkládejte obrázky do Wordu ani ­PowerPointu. → Ke každému souboru v grafickém formátu (obsahujícím obrázek, graf, tabulku apod.) je třeba připojit číslo a zkrácený název. Na konec textu článku/ kazuistiky pak připojte očíslovaný seznam všech obrazových příloh a přesné popisky. U fotografií připojte také celé jméno jejich autora anebo uveďte, odkud fotopříloha pochází (z archivu autora, zdravotnického zařízení apod.).

Redakce má právo rozhodnout, zda bude článek umístěn na webových stránkách www.florence.cz nebo v tištěné verzi časopisu.

Podmínky uveřejnění článků na webových stránkách jsou stejné jako v tištěné verzi.

15

odborné téma gynekologie

florence 5/14

Nehormonální antikoncepce Bc. et Bc. Jiřina Weisová Gynekologicko-porodní oddělení SN Opava, porodní asistentka

Antikoncepce je soubor metod, které mají zabránit nechtěnému těhotenství. Některé se v současnosti používají nejen pro svůj kontraceptivní účinek, ale i jako ochrana před pohlavně přenosnými chorobami. Pro prostředky zabraňující početí se u nás původně používal termín kontracepce – běžně je používaný i v české předválečné literatuře. Ve světě je jediným používaným termínem dodnes. V Československu se v 50. letech ujalo slovo antikoncepce, které dnes převažuje.

Ř

Pokud se budeme držet dělení antikoncepce na hormonální a nehormonální, pak musíme konstatovat, že v ČR hormonální antikoncepce vítězí, používá ji celých 43 % žen (hormonální antikoncepce u mužů je pouze ve stadiu výzkumů). Hormonální antikoncepce má jistě svá nesporná pozitiva, ale také svá negativa. Má určité kontraindikace a ne všechny ženy ji mohou užívat. Kromě toho existují i ženy, které ji užívat nechtějí. Co tedy takovým ženám, ale i jejich partnerům poradit? Nehormonálních antikoncepčních metod je celá řada.

Hormonální antikoncepci užívá v ČR 43 % žen. Ne všechny ji však chtějí či mohou užívat. Pro ty, které ji nechtějí/nemohou užívat, existuje celá řada nehormonálních antikoncepčních metod

Přirozené metody

foto: Profimedia

íci, že snaha oddělit pohlavní život od plození dětí je stará jako lidstvo samo, zní velmi otřepaně, ale je to téměř pravda, protože jakmile lidé odhalili souvislost mezi pohlavním stykem a těhotenstvím, objevily se snahy, jak otěhotnění zabránit (Barták, 2006). O použití té které metody rozhodují různé důvody, ať už je to nezanedbatelná finanční stránka, pohodlí, dostupnost, věk, zdravotní stránka apod.

Antikoncepci můžeme rozdělovat z různých pohledů, například na mužskou a ženskou, na přirozenou a umělou, na chemickou a nechemickou, případně na hormonální a nehormonální, dočasnou a trvalou apod.

Jedná se o metody, jejichž použití nevyžaduje žádné medikamenty, pomůcky či lékařské zákroky. Pravděpodobnost početí dítěte je podmíněna zákonitostmi menstruačního cyklu ženy.

Přerušovaná soulož (Coitus interruptus) Pohlavní styk je ukončen vysunutím údu z pochvy ještě před ejakulací (Seidlová, 1997). Tato metoda je sice hojně rozšířená, ale zároveň dosti nespolehlivá, protože vyžaduje od muže vysokou míru kontroly. Je naprosto nevhodná u mužů, kteří trpí předčasnou ejakulací. Obecně se doporučuje spíše u těch párů, kde případně těhotenství nevadí (Uzel a Kovář, 2010).

Periodická sexuální abstinence Jedná se o metody, které jsou založeny na detekci okamžiku ovulace a znalosti tzv. fertilního období ženy (Seidlová, 1997). K zjištění plodných a neplodných dnů slouží řada metod:

foto: Profimedia

16

Metoda kalendářní Je prvním způsobem stanovení ovulace. Žena musí přesně zaznamenávat délku každého menstruač­ ního cyklu, z nichž poté vypočítává své plodné dny. Této metodě se někdy říká Knaus-Oginova, podle jejích autorů – Rakušana Hermana Knau-

gynekologie odborné téma

se, který rozpracoval poznatky Japonce Kyusaka Ogina a který tuto metodu publikoval v roce 1929.

Tato metoda je vhodná pro ženy se zcela pravidelným menstruačním cyklem, pokud je cyklus nepravidelný, je i metoda značně nespolehlivá.

Pro výpočet je důležité znát délku alespoň šesti předcházejících menstruačních cyklů. Při výpočtu žena provede odečet 19 od počtu dnů nejkratšího cyklu = 1. plodný den. A dále provede odečet 11 od počtu dnů nejdelšího cyklu = poslední plodný den (Uzel, 1992; Uzel a Kovář, 2010).

Metoda hlenová Tato metoda je založena na posuzování charakteru hlenu vylučovaného z děložního hrdla. V průběhu menstruačního cyklu dochází k vylučování hlenu různé konzistence a různého množství (Uzel a Kovář, 2010). Autorem je australský neurolog John Billings a jeho žena, se kterou měl devět dětí. Na metodě začali pracovat v roce 1953 a uveřejnili ji v roce 1963. Hlenová metoda využívá změn cervikálního hlenu, který je produkován žlázkami děložního hrdla (čípku). Charakter hlenu (množství, vzhled, tažnost) je možno sledovat v poševním vchodu. Po menstruaci zde není detekovatelný žádný hlen, jde o tzv. „suché dny“. Poté hlenu přibývá, stává se tažný mezi prsty až na vzdálenost několika centimetrů, žena má pocit vlhkosti v oblasti stydké štěrbiny. Tyto změny jsou nejvíce patrny tři dny před a dva dny po ovulaci a představují tak nejplodnější období menstruačního cyklu. Poslední den, kdy je možno hlen v poševním vchodu zjistit, se označuje jako hlenový vrchol. Po něm následují opět suché dny až do menses. Z antikoncepčního hlediska se doporučuje vyvarovat se nechráněného pohlavního styku po dobu vlhkých dní a tři dny po dni hlenového vrcholu. Tuto metodu nelze užívat, pokud žena trpí výtokem (Uzel a Kovář, 2010).

Metoda teplotní Je založena na principu pravidelného měření bazální teploty, a to vždy ráno těsně po probuzení. Měření se provádí lékařským teploměrem v pochvě, v konečníku nebo pod jazykem. Během ovulace vždy dojde ke zvýšení bazální teploty asi o 0,4 až o 0,6 °C, která zůstává zvýšená po celou druhou polovinu menstruačního cyklu. Třetí den po jejím zvýšení začínají neplodné dny (Weiss a kol., 2010; Leifer, 2004).

Krystalizace slin I tato metoda patří mezi metody určování neplodných (plodných) dnů. Vyšetřením zaschlého vzorku slin můžeme také zjistit, zda je žena v plodném období. Během plodných dnů můžeme ve vzorku slin pozorovat struktury připomínající

listy kapradí, jejichž přítomnost je ovlivněna působením estrogenů. K pozorování se používá speciální antikoncepční lupa (Uzel, 1992).

Antikoncepční počítač Také známý jako Baby-comp nebo Lady-comp je novinkou v oblasti přirozené antikoncepce na českém trhu. Jedná se o přístroj o velikosti 14 cm a hmotnosti 200 g, jehož hlavním úkolem je stanovení plodných (v případě Baby-compu) či neplodných (v případě Lady-compu) dnů.

Výpočet provádí počítač na základě naměřené teploty v ústech (pod jazykem). Toto měření je však nutné provádět denně ve stejnou hodinu.

U některých typů se ještě zadává datum poslední menstruace. Na základě těchto údajů dojde k vyhodnocení a určení, zda bude den a následujících šest dní plodných, či nikoliv. Nevýhodou přístrojů je jejich poměrně vysoká cena – od 15 tisíc Kč (Lady-Comp, 2012; NaturComp, 2012).

Umělé metody

Bariérové metody Zabraňují průniku spermií do rodidel ženy (Slezáková et al., 2011).

Prezervativ (kondom) Kondom neboli prezervativ patří mezi nejznámější a nejstarší antikoncepční metody. Známe mnoho podob kondomu, jeho producenti ho vyrábějí v různých velikostech, barvách, s různými povrchovými úpravami atd. Dělíme je do dvou skupin, a to na kondomy mužské a kondomy ženské (neboli femidomy). Kondomy ženské jsou sice vyvinuty, vyrábějí se, ale rozhodně nejsou v oblibě. Dále můžeme kondomy dělit na lubrikované a suché, nebo podle materiálů, z kterých jsou vyrobeny, na latexové, polyuretanové a přírodní (z ovčího střívka).

Nejvýznamnější vlastností prezervativu je schopnost ochránit organismus člověka nejen před otěhotněním, ale i před pohlavně přenosnými chorobami. Velmi důležité je dodržet zásady správné manipulace s kondomem (Leifer, 2004; Weiss a kol., 2010; Uzel a Kovář, 2010).

Novinkou na českém trhu v oblasti přirozené antikoncepce je antikoncepční počítač známý také jako ­­Baby-comp nebo Lady-comp. Jeho hlavním úkolem je stanovení plodných (v případě Baby-compu) či neplodných (v případě Lady-compu) dnů.

17

18

odborné téma gynekologie

florence 5/14

Vaginální pesar (diafragma) Jedná se o kulatý gumový klobouček, v jehož okraji je uložena kovová spirálka, která drží kruhový tvar. Pokud žena chce danou metodu používat, musí projít vyšetřením u svého gynekologa, který stanoví přesnou velikost. Důležitý je i nácvik správného zavádění, které gynekolog zkontroluje. Pesary nejsou v ČR moc oblíbenou antikoncepcí (Uzel a Kovář, 2010; Seidlová a Hugo, 1997). Jejich cena se pohybuje kolem tisíce korun.

Cervikální pesar (klobouček) Je pesar, který se nasazuje přímo na děložní čípek a sundává se jen před menstruací – žena musí mít naprosto pravidelný menstruační cyklus. Ani tento pesar není příliš oblíben a i jeho cena se pohybuje kolem tisíce korun (Uzel a Kovář, 2010).

Chemická antikoncepce V historii se jednalo o jednu z nejrozšířenějších antikoncepčních metod. V dnešní době její význam upadá, přestože se jedná o metodu spolehlivou (Uzel a Kovář, 2010).

Využívá se látek, které mají za úkol zničit nebo poškodit spermie tak, aby nebyly schopny oplodnit vajíčko. Spermicidy se ve většině případů používají spolu s bariérovými metodami, ale mohou se používat i samostatně. Často je opomíjen jejich antimikrobiální a antivirový účinek. Dostupné jsou v lékárnách ve formě čípků, pěny, krémů, gelů, tablet či papírových filmů.

Na českém trhu jsou však k dostání pouze vaginální globule a krémy – přípravek Pharmatex, který stojí kolem 250 Kč (Čepický a Fanta, 2011; Uzel a Kovář, 2010).

Nitroděložní antikoncepce – nitroděložní tělísko (IUD) Tělísko je plastová věc různých tvarů, kterou lékař zavede do dělohy, kde poté tělísko brání uchycení oplozeného vajíčka.

Základním mechanismem účinku každého IUD je vyvolání místní zánětlivé reakce děložní sliznice (Čepický, 2002).

Jakési předchůdce tělíska známe z egyptských vykopávek – ženy si podle svého postavení nechávaly do dělohy zavádět nejrůznější kamínky, kousky kovů, stříbra i zlata. Novodobým otcem této metody je německý gynekolog Gräfenberg – už v roce

1920 vytvořil a vyráběl tělíska z „německého stříbra“ (slitiny mědi, niklu a zinku), ale jeho objev zapadl, lépe řečeno lékařská veřejnost tuto metodu odsoudila pro riziko zánětlivých komplikací, v předantibiotické době často se závažným průběhem (Čepický, 2002). V historii se vyráběla tělíska různých velikostí, tvarů a z rozličných materiálů. V současnosti jsou vyráběna většinou z plastických hmot a ve tvaru písmene T nebo Y. Většina tělísek má navíc ještě monofilové vlákno, které slouží pro usnadnění extrakce. Tělísko je zaváděno na pět let, extrahováno může být kdykoliv před uplynutím tohoto intervalu a po jeho vyjmutí může žena ihned otěhotnět (Čepický a Fanta, 2011).

Chirurgická metoda – sterilizace Sterilizace je téměř 100% metoda regulace plodnosti. Sterilizace nemá vliv na sexuální život, u žen se provádí přerušení vejcovodů, u mužů chámovodů. V případě, že je sterilizace provedena bezchybně, nemusí se žena bát nechtěného těhotenství.

Pokud by však svůj názor změnila, je zrušení sterilizace velmi nákladné, obtížné a v mnohých případech neúspěšné. Proto je důležité, aby bylo rozhodnutí dobře zváženo, ev. přání dalšího těhotenství lze umožnit pouze po chirurgickém zákroku nebo po zařazení do IVF (in vitro fertilisation) programu. Při žádosti o sterilizaci musejí být splněny podmínky stanovené zákonem (Čepický a Fanta, 2011). Cena za provedenou sterilizaci se liší podle pracoviště, u žen se pohybuje od 10 000 Kč. Samozřejmě, že i muži mohou podstoupit sterilizaci, která je dokonce jednodušší než u žen a její cena se pohybuje od 8000 Kč (Louda, 2009).

Závěr Možností, jak zodpovědně rozhodovat a plánovat početí, je ve 21. století cela řada. Přestože se výzkum stále zaměřuje na nové trendy v hormonální antikoncepci, neměly by být nehormonální antikoncepční metody opomíjeny. Otázkou ovšem zůstává správná informovanost, a to nejen žen, ale i mužů.

Prostor pro osvětu se zde otevírá nejen v ordinacích lékařů, ale i v komunitní péči porodních asistentek a v existenci osvětových programů v rámci škol.

Literatura 1. Barták A. Antikoncepce. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-1351-9 2. Čepický P. Hormonální antikoncepce. Remedia. 2004;14:259–266 3. Čepický P, Fanta M. Úvod do antikoncepce pro lékaře negynekology. Praha: Levret, 2011.

ISBN 978-80-87070-51-2 4. Leifer G. Úvod do porodnického a pediatrického ošetřovatelství. Praha: Grada Publishing, a. s., 2004. ISBN 80-247-0668-7 5. Lenderová M. Kinder, küche, kirche aneb domácnost se rozrůstá. Gynekolog, 1999. [online]. Dostupné z: http://www.gyne.cz/ clanky/1999/699cl12.htm 6. Louda M. Mužská sterilizace v praxi. Sestra.

2009;19(4):35. [online]. Dostupné z: http:// zdravi.e15.cz/clanek/sestra/muzska-sterilizace-vazektomie-v-praxi-418592

Více o autorce 7. Naturcomp. Informace o Lady-comp [online]. NaturComp, © 2008 [cit. 2012-02-22].

Přirozená antikoncepce. Dostupné z: http:// www.naturcomp.cz/informace-lady-comp 8. Seidlová D, Hugo J. Kontracepce pro praxi.

Praha: Maxdorf, 1997. ISBN 80-85800-39-X 9. Uzel R. 4000 let antikoncepce. Praha: Nová tiskárna Pelhřimov, 2003. ISBN 80-2390671-2 10. Uzel R. Jak neotěhotnět. 1. vyd. Praha: Scientia medica, 1992. ISBN 80-85526-15-8 11. Uzel R, Kovář P. Antikoncepční otazníky: o antikoncepci převážně vážně. 1. vyd.

Ostrava: CAT Publishing, 2010. ISBN 978-80904290-0-0 12. Weiss P a kol. Sexuologie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-2472492-8

Bc. et Bc. Jiřina Weisová 1984: ukonč. gymnázium (Praha) – přírodovědný obor s pedagogickým zaměřením; 1988: ukonč. SZŠ nástavbové studium (Praha) – ženská sestra; 1996: ukonč. PSS – Ošetřovatelská péče v patologických stavech gynekologie a porodnictví; 2011: ukonč. Bc. studium Ošetřovatelství, FZV UPOL, Olomouc; 2013: ukonč. Bc. ­studium Porodní asistentka, FZV UPOL, Olomouc; 1988–1989: gynekologicko-porodnické oddělení FTN Praha, porodní asistentka; 1989–1992: OÚNZ Opava, porodní asistentka v terénu; od 1992: gynekologicko-porodnické oddělení SN Opava, porodní asistentka

gynekologie odborné téma

Máme poševnímu prostředí pomáhat, nebo škodit?

Ž

eny za nimi totiž většinou přicházejí až ve chvíli, kdy žádný zakoupený lék nepomohl a potíže přetrvávají. Za tu dobu se jim podařilo totálně rozvrátit poševní prostředí a jeho přirozenou obranyschopnost prakticky zničit.

A teď chtějí po svém lékaři, aby to dal do pořádku. Na řadu tak přijde další kolo, tentokrát již intenzivnější a agresivnější léčby. Někdy úspěšné, často ale opět neúspěšné. A kolo se točí dál…

Bohužel, takových případů extrémně přibývá.

A můžeme si za to hlavně sami! Zapomínáme, že i pochva potřebuje pro zachování svých přirozených funkcí dostatek ohleduplnosti a šetrnosti.

Vždyť svědění není jenom důsledkem kvasinek a výtok nemusí být přímou známkou infekce, ale jenom prvním náznakem funkční poruchy. Místo agresivních léků, které v poševním prostředí umějí zlikvidovat vše (včetně toho, co pochva potřebuje a bez čeho nemůže fungovat), bychom nejprve měli zkusit její přirozenou a mimořádně účinnou obranyschopnost posílit.

Co k tomu taková pochva vlastně potřebuje?

Především jsou to mléčné bakterie – laktobacily.

Jsou jich desítky druhů, ale jenom několik z nich pochvě prospívá. Ty ostatní mohou i škodit.

Zdravá pochva musí být kolonizována především laktobacily, které jsou schopny tvořit per­ oxid vodíku. Ale nejenom jimi. U každé sexuálně aktivní ženy jsou v pochvě přítomny i bakterie typu streptokoků, E. coli, enterokoků, mykoplazmata… Mohou a musejí tam být, sterilní pochva neexistuje. Ale musejí být pod kontrolou právě těch správných laktobacilů, které nepřipustí, aby se staly biologicky aktivními a začaly škodit. Toho mléčné bakterie docílí dvěma způsoby: díky štěpení cukrů vytvoří v pochvě mimořádně

kyselé prostředí (po žaludku druhé nejkyselejší v těle ženy, ideálně kolem pH 4,0), které brání patogenním bakteriím v přemnožení a fixaci na poševní stěnu (bez přímého kontaktu s hostitelskou buňkou se zánět nerozvine). Kdyby se to ale náhodou některé bakterii či kvasince přece jenom povedlo, pak laktobacily produkovaný peroxid vodíku rozpustí můstky, kterými se tyto patogenní bakterie na poševní stěny fixují.

I superinfekční bakterie tak přichází o možnost prezentovat své umění.

foto: Profimedia

Doc. MUDr. Vít Unzeitig, CSc. přednosta Porodnicko-gynekologické kliniky OU a FN Ostrava

Výtok je v současné době asi nejčastějším gynekologickým onemocněním. Po zařazení naprosté většiny přípravků určených k jeho léčbě do skupiny volně prodejných léčiv mají ženy možnost léčit se samostatně, bez konzultace s lékařem. Většina žen tuto změnu přijala s povděkem a již při pouhém náznaku problému v intimní oblasti vyrazí do lékárny. A tak počet prodaných antimykotik a dezinfekčních prostředků s více či méně účinnými složkami utěšeně narůstá. K velké radosti výrobců a prodejců, ale již k menší radosti gynekologů.

Svědění nemusí být jenom důsledkem kvasinek a výtok nemusí být přímou známkou infekce, ale jenom prvním náznakem funkční poruchy

19

odborné téma gynekologie

Toto všechno však svými léčebnými vstupy oslabujeme a postupně likvidujeme. Nelze se proto divit, že původně neškodné menstruač­ ní krvácení, snadno zvládnuté přirozenými obrannými aktivitami zdravé pochvy, přináší stále většímu počtu žen opakované problémy.

Při každé menstruaci totiž klesá počet laktobacilů a zvyšuje se pH. Přesně na to ostatní mikroorganismy čekají a nemá-li pochva dost sil rozkolísané pH rychle stabilizovat, zvyšuje se počet patogenních bakterií či kvasinek až pětinásobně a rozvíjí se zánět spojený s výtokem a dyskomfortem. Takovým změnám by měly ženy předcházet – nejenom uváženým samoléčením gynekologických potíží, ale i preventivním podáváním vhodných mléčných bakterií.

Značná část populace již probiotika užívá – polyká. Nic proti tomu, ale kromě toho, že se často jedná o laktobacily pro pochvu nevhodné (netvoří potřebný peroxid vodíku), do vlastní pochvy se jich ze střev dostane maximálně 15 %. A to je pro zachování správných obranných funkcí množství zcela zanedbatelné. Optimální je tedy aplikovat potřebné laktobacily přímo do pochvy ve formě globulí, tablet nebo dokonce probiotických tampónů.

Správným krokem je pro ženy právě preference moderních menstruačních tampónů, které jsou v osobní hygieně rozhodně vhodnější než menstruační vložky. Tampóny totiž krev ihned nasají a ta tak nezůstává zbytečně v pochvě – bakterie i kvasinky ztrácejí živnou půdu a nepřemnoží se. Maximální efektivitu pak představují probiotické tampóny, které kromě kontinuálního odstraňování menst­ ruační krve uvolňují i miliardy živých a velmi funkčních mléčných bakterií právě v okamžiku, kdy to pochva nejvíce potřebuje.

Na českém trhu jsou takové probiotické tampóny k dispozici pouze v lékárnách (Ellen®). Po zavedení do pochvy se z nich díky tělesné teplotě začnou kontinuálně po dobu až osmi hodin uvolňovat miliardy peroxid vodíku tvořících patentovaných probiotických kmenů laktobacilů Lacto Naturel® LN® (L. gasseri LN40, L. fermentum LN99 a L. rhamnosus LN113). Díky své vitalitě rozkládají vaginální glykogen na kyselinu mléčnou a tím zajišťují základní předpoklady správného fungování poševního ekosystému: velmi kyselé pH a volný peroxid vodíku.

Základní schéma užívání probiotických tampónů při menstruaci je nejméně tři tampóny denně (pokud dojde k prosakování menstruační krve, je třeba tampón vyměnit ihned!), a to po dobu alespoň tří dnů. Takto opakovaný re-

florence 5/14 6/13

obsah

foto: Profimedia

20

recenzované části výzkumné sdělení 21 / Svědkové Jehovovi a zdravotní péče

Potřebné laktobacily je možné aplikovat do pochvy i ve formě probiotických tampónů

žim v průběhu tří po sobě jdoucích menstruací zajistí potřebnou restauraci narušené poševní mikroflóry. Při dalších menstruacích již lze pokračovat v udržení nastolené rovnováhy pouze aplikací probiotického tampónu na noc a kombinovat jej s dalšími vhodnými způsoby hygienické ochrany. Takovýto režim již pomohl mnoha ženám odstranit nepříjemný vaginální dyskomfort.

Některé nové studie ukazují, že probiotické tampóny lze s výhodou užívat i mimo menst­ ruační krvácení – třeba po koupání v chlorované vodě nebo v rybnících. Jejich zavedení na noc odstraní z pochvy nežádoucí zbytky po koupání a živými laktobacily pomůže zachovat kyselé pH i volný peroxid vodíku. V každém případě se jedná o významně lepší volbu, než je výplach pochvy (vypláchneme i to, co by v pochvě mělo zůstat).

Vhodným doplňkem intimní hygieny pro ženy může být také probiotický intimní krém (Ellen®). Ten obsahuje identickou směs kmenů bakterií mléčného kvašení Lacto Naturel® (LN®) jako tampóny a je vhodný pro každou ženu bez ohledu na věk či životní styl.

Probiotický intimní krém pomáhá předcházet narušení přirozené mikroflóry a ochranné kyselé hydrolipidní bariéry poševního vchodu.

Brání tak průchodu patogenních bakterií z okolí konečníku do pochvy a jejich dalšímu množení. Dlouhodobá pravidelná aplikace malého množství krému na kůži stydkých pysků a kolem zevního ústí uretry odstraňuje pocit suchosti, podráždění a nepříjemného svědění.

Prosím, zamysleme se nad dosavadním užíváním vaginálních léčiv, která ve svých důsledcích začínají populaci fertilních žen spíše ohrožovat než jí pomáhat. Objektivní informace našim klientkám jsou prvním krokem ke změně jejich myšlení. Zcela nezastupitelné místo v tomto dlouhodobém procesu patří právě porodním asistentkám a zdravotním sestrám.

Literatura u autora.

Zkušenosti z praxe 25 / Ošetřovatelská péče o ženu s preeklampsií

VÝZKUMNé sdělení recenzované články

Svědkové Jehovovi a zdravotní péče Mgr. Petra Hladká hladka.peta@gmail.com

Iveta Bártová

Souhrn / Naše práce je zaměřena na poznatky sester o Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi (NSSJ), o jejich specifikách a potřebách ve stavech zdraví a nemoci, o dalších možnostech péče a léčby, která je pro tuto komunitu přípustná s ohledem na jejich náboženské vyznání, zejména pro akutní péči. K průzkumu byla využita jedna kvantitativní metoda – dva nestandardizované dotazníky. První skupinu tvořily sestry pracující na oddělení JIP a ARO ve Středočeském kraji (SK) a v Praze. Celkem bylo rozesláno 282 dotazníků (100 %), návratnost dotazníků byla 72 %, tedy 205 dotazníků. Druhou skupinu tvoří členové společnosti Svědkové Jehovovi. Do této skupiny bylo předáno 40 dotazníků (100 %), návratnost byla 32 dotazníků (80 %). Naším průzkumem jsme zjistily, že většina sester má malé poznatky o specifikách Svědků Jehovových, zejména v otázkách alternativních léčebných metod a v přípravcích nahrazujících krevní transfuze. Ve zdravotnických zařízeních bohužel chybí podrobný standard popisující tyto alternativy a postupy v poskytované péči. Vzorem nám mohou být vypracované standardy ve Velké Británii či v USA. Neznalost sester ohledně specifik NSSJ nejen v otázce krve, kde mnohé sestry neměly vědomosti o alternativách léčebných metod u této skupiny nemocných, ale také chybějící poznatky o náboženských a preventivních potřebách – antikoncepce, dodržování zdravého životního stylu a jiné.

Klíčová slova / Svědek Jehovův – náboženství – ošetřovatelství – sestra – alternativní léčba – guidelines.

Jehovah´s Witnesses and health care Summary / The thesis is focused on the nurses’ knowledge of the religious group Jehovah’s Witnesses, about their specifics, health and illness needs. The thesis is about other options of healthcare and treatment which is admissible for the community with respect to their religion, particularly in acute cases. The quantitative method was used for the research – non-standardized questionnaire. The first group of respondents were nurses who work in Intensive Care Unit and Department of Anaesthesiology and Resuscitation in Central Bohemian Region and the capital Prague. Altogether 282 (100 %) questionnaires were distributed. 205 (72 %) questionnaires returned.

The second group of respondents were members of Jehovah’s Witnesses. 40 (100 %) questionnaires were distributed to this group and 32 (80 %) returned. The research found out that most of the nurses have a little knowledge of Jehovah’s Witnesses specifics, mostly of alternative curing methods and pharmaceuticals supplying blood transfusion. Unfortunately, a detailed standard, describing these alternatives and processes in provided institutions, is missing. An example for us could be elaborated standards in Great Britain and USA. The nurses unfamiliarity with Jehovah’s Witnesses specifics, not only in the blood transfusion question when most of the nurses did not have a knowledge of treatment methods of this group, but also missing knowledge of religious and preventive needs – contraception, adherence to healthy lifestyle etc.

Keywords / Jehovah’s witnesses – religion – nursing – nurse – alternative treatment methods – guidelines.

Úvod

Náboženská společnost Svědkové Jehovovi se řadí mezi tzv. nová náboženství.

Svou víru zakládají na pečlivém studiu vlastního překladu Bible a považují se za jediné správné náboženství. Často jsou ale Svědkové Jehovovi označováni jako sekta, čímž veřejnost vyjadřuje svůj negativní postoj k tomuto náboženství. V ČR byla NSSJ opět oficiálně zaregistrována v roce 1993 podle zákona č. 161/1992 Sb. V zahraničí jsou vypracovány standardy, jak pečovat o tyto nemocné, včetně vytvoření právního rámce. Na celém světě je více než sedm miliónů zvěstovatelů (Svědků Jehovových –SJ). Tato náboženská společnost uvádí, že má 116 poboček ve více než 239 zemích světa (Ročenka 2011). V České republice je registrováno přes třináct tisíc SJ (0,2 %), jak bylo zveřejněno na webových stránkách Českého

statistického úřadu (ČSÚ). Počet SJ stoupá v průzkumu ČSÚ u dotazovaných od 35 let věku. Největší počet členů zmiňované společnosti, a to 2526 členů, je ve věku 40–49 let. S přibývajícím věkem dotazovaných jejich počet pomalu klesá. Nejvíce SJ (1740 osob) je registrováno v Praze. Druhým krajem s větším výskytem členů této společnosti je Středočeský kraj (1338 osob). Může se zdát, že počet SJ je v ČR nepatrný (0,2 %), ale přesto si myslíme, že je důležité se s touto komunitou seznámit. Jak už bylo zmiňováno, Svědkové Jehovovi působí na celém světě a zdravotnickou péči s alternativními postupy bude vyžadovat Čech, podobně jako Bulhar či Rus, bude-li Svědkem Jehovovým.

Ačkoli mají SJ pro mnohé z nás nepochopitelnou náboženskou filozofii, jsme přesvědčeny, že je nutné, aby ve zdravotnickém prostředí pracovali pouze odbor-

níci, pracující bez předsudků a znalí kulturních odlišností i alternativ invazivních a neinvazivních výkonů a intervencí, které je možné v dnešní medicíně provádět.

Cíl

Cílem naší práce bylo pomoci zdravotnickému personálu pochopit osobitost, ale také specifika této náboženské skupiny a tím zlepšit nejen péči, ale i samotný přístup k těmto nemocným.

Recenzovaly Mgr. Bc. Pavlína Šnorová teolog a pedagog Mgr. Věra Olišarová Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Katedra ošetřovatelství a porodní asistence

21

22

recenzované články VÝZKUMNé sdělení

florence 5/14

Graf 1

Graf 2

Graf 3

Graf 4

Úroveň znalostí sester o NSSJ ve Středočeském kraji a v Praze (Poznatky sester – N = 205)

Souhlas sester s tvrzením, že Svědkové Jehovovi vyžadují kulturně senzitivní péči (Sestry – N = 205)

Sestry znají dostupné alternativy nahrazující krevní transfuze (Alternativy BM – N = 205)

Sestry by přivítaly standard o specifikách ošetřovatelské péče o Svědky Jehovovy (Důležitost standardu – N = 205) Máme

Nemáme SK (N = 56)

N = 29

N = 128

47 % Prostředky Ano (N = 147)

62 %

71 % Nevím

Praha (N = 149) 53 %

Ne (N = 16)

N = 48

Ano

N = 111

Ne

N = 63

Nevím

N = 31

8% Metody

38 %

Nevím (N = 42) 21 %

Výzkumný vzorek

Výzkumný vzorek našeho průzkumu tvořily sestry pracující na JIP a ARO ve zdravotnických pracovištích ve středních Čechách a v Praze. Tyto sestry pracují s nemocnými, kteří jsou ohroženi na zdraví a životě, a s transfuzemi a léčebnými metodami (operace) se setkávají častěji než sestry pracující na standardních odděleních či v ambulancích. Důvodem výběru lokality byl nejvyšší počet regist­ rovaných SJ v obou vytipovaných oblastech z celé ČR. Druhým výzkumným vzorkem byli členové náboženské komunity, kteří byli ochotni se svěřit a zapojit se do průzkumu, abychom měly nejen data důležitá k hodnocení poskytované péče, ale také zpětnou vazbu pro další zlepšování péče a potřebnou informovanost o této komunitě.

Metodika

V průzkumu jsme použily jednu metodu kvantitativního výzkumu – dva nestan-

dardizované dotazníky. Sběr informací byl uskutečněn v časovém úseku tří měsíců. Dotazník pro příslušníky NSSJ měl nastínit očekávání, negativa a pozitiva v rámci poskytované ošetřovatelské péče a očekávaných požadavků. SJ odpovídali hodnotící škálou 0–5. Klasifikace znaků: 0 = nedokážu hodnotit; 1= velmi spokojený/á; 2= spíše spokojený/á; 3= spokojený/á; 4 = spíše nespokojený/á; 5 = nespokojený/á. Dotazník pro sestry obsahoval otázky ohledně znalostních specifik, která jsou typická pro NSSJ a pro oblast ošetřovatelské péče. Otázky v dotazníku byly uzavřené a polouzavřené.

Respondentům NSSJ bylo rozesláno čtyřicet dotazníků (100 %), vráceno a řádně vyplněno bylo 32 dotazníků (80 %), pouze jeden (3 %) nevyhovoval k dalšímu zpracování. Průzkumu se účastnilo 11 mužů (34 %) a 21 žen (66 %). Nejčastějšími respondenty byla věková kategorie 40–59 let (40 %), druhou početnější skupinou byli respondenti ve věku

60 let a více, kteří tvořili 32 % (11 osob).

Na otázku nejvyššího dosaženého vzdělání bylo 22 (69 %) Svědků vyučeno bez maturity; čtyři dotazovaní (12,5 %) měli ukončené středoškolské studium s maturitou; ve dvou případech bylo nejvyšší dosažené vzdělání vysokoškolské (6 %) a se základním vzděláním byly čtyři osoby (12,5 %).

Druhý dotazník byl věnován všeobecným sestrám pracujícím na odděleních JIP a ARO. Celkem bylo do zdravotnických zařízení rozesláno 282 dotazníků (100 %). Zpět se vrátilo 216 (76 %), z toho 11 dotazníků (6 %) nebylo řádně vyplněno. Můžeme konstatovat, že návratnost řádně vyplněných dotazníků je 72 %.

Průzkumu se účastnilo celkem 205 sester, z toho 56 sester (27 %) ve Středočeském kraji (SK) a 149 sester (73 %) z Prahy. V nemocničních zařízeních ve SK na průzkumu spolupracovalo 7 mužů (13 %) a 49 žen (87 %). Nejvíce našich respondentů (43 %) bylo ve věku 31–40 let; dal-

VÝZKUMNé sdělení recenzované články

Graf 5 Spokojenost Svědků Jehovových s poskytovanou ošetřovatelskou péčí během hospitalizace (Spokojenost SJ – N = 26)

sáhlo postgraduálního vzdělání v oboru (PSS). V pražském regionu bylo nejvíce respondentů na oddělení ARO (32 %), a pak také na chirurgickém a interním oddělení JIP (30 %).

Shrnutí výsledků

Spokojená

69 %

Nespokojená

31 %

zdroj: výzkum autorek

ší (četnější) skupinu tvořili respondenti ve věku 20–30 let (27 %). Nejčastěji odpovídaly na otázky sestry s nejvyšším dosaženým vzděláním PSS (30 %). Další skupinu dotazovaných (25 %) tvořily sestry s nejvyšším dosaženým vzděláním na vyšší odborné škole (VOŠ) nebo čtyřletým středoškolským vzděláním ukončeným maturitou (SZŠ); vysokoškolsky vzdělaných sester se průzkumu účastnilo 21 %. Nejvíce respondentů (32 %) mělo délku praxe 11–20 let; další početnější skupinu (25 %) tvořili dotazovaní s praxí 0–5 let a 20 a více let; nejvíce respondentů (46 %) pracovalo na odděleních ARO a interní JIP. V Praze jsme oslovily celkem 149 respondentů (73 %) z celkového ­počtu respondentů. Průzkumu se účastnilo 14 mužů (9,3 %) a 135 žen (90,6 %).

Nejčastěji (41 %) odpovídali respondenti ve věku 20–30 let (49 osob), druhou početnější skupinou (32 %) byli respondenti ve věku 31–40 let. 37 % respondentů mělo vysokoškolské vzdělání, 26 % do-

V první části průzkumu nás zajímaly poznatky dotazovaných sester. Poznatky byly rozdělené do tří oblastí. První oblastí byla (i) specifika této komunity – vydavatelská činnost, náboženské rituály (vyznávání Boha, slavení svátků), strava, dokumenty pro lékařskou péči, Výbor pro spolupráci s nemocnicemi; (ii) primární péče – antikoncepce, interrupce, očkování, péče o zdraví; (iii) problematika zdravotnické péče – podávání krevní transfuze (povolené či zakázané prostředky těmto nemocným), transplantace orgánů.

Nejprve jsme se zeptaly sester, jaká první myšlenka je napadne, řekne-li se Svědek Jehovův. Prvními myšlenkami bylo vyjádření „sekta“ – 13 % (7 osob) ze SK a 48 pražských sester (32 %); druhou nejčastější odpovědí bylo tvrzení „nechtějí krev“ – 25 sester (45 %) ze SK a 44 sester v Praze (30 %). Dále jsme se zeptaly respondentů, zda se během své praxe setkali se Svědky Jehovovými v roli pacienta. 54 % sester (30 osob) ze SK a 58 % pražských sester (87) odpovědělo, že již tuto zkušenost mají.

Další výsledky jsou udávány z celkového počtu sester, tedy 205 osob. Podrobnější analýzy odpovědí sester z obou krajů jsou vyjádřeny v grafech. (i) Specifika Svědků Jehovových (SJ).

Naši respondenti měli vybrat tvrzení, která jsou podle jejich názoru specifická pro zkoumanou komunitu. Celkem 81 % (166) sester nejčastěji vybíralo tvrzení „odmítají krevní transfuze“; druhou nejčastější odpovědí u 56 % (115) sester byl výrok „neslaví svátky“. Na otázku, kde jsme se ptaly na vydavatelskou činnost, zejména časopisy, správně odpovědělo 63 % (129) respondentů. Sestry uvedly, že SJ publikují časopisy Probuďte se! a Strážná věž. Také jsou známí tím, že neslaví žádné křesťanské svátky, neboť podle nich pocházejí z pohanství. Nicméně při komunikaci se členy této komunity jsme zjistily, že Svědkové uznávají jeden jediný svátek, a to tzv. Památnou slavnost. Tuto správnou odpověď uvedlo

32 % (65) dotazovaných sester. V otázce zaměřené na Výbor pro spolupráci s nemocnicemi měly sestry vybrat funkce, které tento výbor vykonává. Celkem 41 % (84) sester uvedlo, že tento výbor napomáhá jednak rodině nemocného Svědka, samotnému nemocnému při jeho dalším rozhodování o navržené léčbě a zároveň také poskytuje informace a publikace lékařům. Kontakt na členy tohoto výboru nosí nemocný u sebe. Možná stojí za zmínku, že na území ČR tento výbor funguje už od roku 1995. Další důležitou součástí je „Prohlášení k lékařské péči“ (Revers) a průkaz jednotlivce (Žádnou krev), že je Svědkem Jehovovým. O existenci těchto dokumentů mělo v našem průzkumu poznatek 51 % (104) sester. (ii) Primární péče – problematika zabývající se interrupcí, která není u této komunity dovolena. Výjimkou je ohrožení života matky či znásilnění ženy.

Správně odpovědělo 66 % (135) sester.

Můžeme podotknout, že Svědkové Jehovovi dovolují antikoncepci, která napomáhá k plánovanému rodičovství. Na otázku věnovanou typu očkování, které je pro Svědky přípustné, byla správnou odpovědí možnost tzv. aktivní imunizace. Tuto odpověď zvolilo 13 % (26) sester.

V průzkumu nás také zajímalo, zda sestry vědí, jakou formu zdravotnické péče Svědkové preferují. Řada sester, celkem 32 % (66), zvolila odpověď „lidová forma (tradiční)“, avšak právě lidová forma péče není u Svědků dovolená. Na otázku, proč v mnoha případech zazněla tato odpověď, bylo sděleno, že kvůli problematice přijímání krevních přípravků v důsledku jejich náboženského přesvědčení.

Avšak Svědkové se naopak velmi aktivně zajímají o nové alternativy ve způsobech léčby a sami vyžadují tu nejlepší a kvalifikovanou péči. Správnou odpověď na zmiňovanou otázku, že Svědkové dávají přednost profesionální péči, uvedla pouze 4 % (9) dotazovaných sester. (iii) Problematika zdravotnické péče zaměřená na povolené a zakázané krevní složky krve, které jsou/nejsou akceptovatelné pro SJ. Vyhodnocením bylo zjištěno, že sestry ze SK mají poznatek o povolených krevních složkách – albumin, imunoglobulin, faktory VII, IX – v 36 % (73 sester).

Na dotaz ohledně zakázaných krevních složek – plná krev, plazma – správně odpovědělo 91 % sester (186). Položily jsme

23

24

recenzované články VÝZKUMNé sdělení

sestrám otázku, jak by definovaly kulturně senzitivní péči. Správně (tj. „péče podložená vědomostmi o kulturním dědictví, hodnotách, postojích a chování pacienta“) odpovědělo 69 % (142) sester. Dále nás zajímalo, jakou metodu by sestry zvolily, aby zjistily, zda je nemocný SJ. Sestry si mohly vybrat z nabízených metod – rozhovor s nemocným by zvolilo 69 % (142) sester; rozhovor s rodinným příslušníkem 54 % (111) sester; získání informací z dokumentace 44 % (91) sester. Na otázku, zda SJ vyžadují kulturně senzitivní péči, odpovědělo kladně 71 % (147) sester, jak znázorňuje graf 2.

Zajímal nás názor sester, zda mohou předsudky ovlivňovat poskytovanou péči. Celkem 67 % (138) sester s tímto tvrzením souhlasí. Naši respondenti jsou přesvědčeni, že dnešní doba vyžaduje, aby sestra jako poskytovatelka ošetřovatelské péče měla základní znalosti o odlišnostech různých kultur, tento názor sdílí celkem 72 % (148) sester. V problematice zaměřené na bezkrevní medicínu jako akceptovatelnou alternativu pro členy SJ je poznatek sester znázorněn v grafu 3. Nejprve nás zajímalo, zda sestry znají pojem bezkrevní medicína. K našemu překvapení zvolilo 59 % (121) sester správnou odpověď: „Nepodávat krev, použít dostupné farmakologické, chirurgické a technické postupy k šetření krve“.

Dále jsme se věnovaly oblasti náhradních prostředků v bezkrevní medicíně, které doplňují objem a jsou přípustné pro SJ. Sestry vybíraly z více nabízených možností. Opět tato otázka nebyla pro naše respondenty oříškem. 94 % (192) dotazovaných sester uvedlo podávání krystaloidů a koloidů a 52 % (106) respondentů hemostyptika. Sestry vybíraly z několika

možností využívaných v bezkrevní medicíně a vhodných pro SJ. Zde jsme se setkaly s neuspokojivými výsledky. Téměř 50 % sester uvedlo metodu autotransfuze, která je ale pro SJ zcela nepřípustná; 35 % (72) respondentů uvedlo peroperační metodu Cell saver; 33 % (67) metodu hemodiluce. Poslední otázkou z této oblasti byla otázka zabývající se možností provádění invazivních léčebných a intervenčních metod u SJ. Celkem 32 % (66) respondentů odpovědělo, že tyto výkony se mohou provádět, ale pouze za předpokladu, že nesmí být přerušen krevní systém. Při zhodnocení odpovědí našich respondentů můžeme konstatovat, že sestry mají poznatky v této oblasti. Některé z nich je přesto nutné doplnit.

Vyhodnocením odpovědí na kladené otázky jsme dospěly k závěru, že 47 % (56) sester ze SK odpovědělo na kladené otázky správně. Naopak sestry z Prahy odpověděly správně z 53 % (149), tyto výsledky jsme znázornily v grafu 1. Z vyhodnocených odpovědí vzešlo konstatování sester, že je potřeba vytvořit standardizovaný postup, jak o nemocné SJ pečovat a jak k nim přistupovat (graf 4).

62 % (128) dotazovaných sester nemá na svých pracovištích tento standard vypracovaný a 23 % (48) sester o této problematice nic neví.

Dotazník pro SJ obsahoval otázky 1–15 k hodnocení spokojenosti. Při analýze dat jsme dospěly k závěru, že ze SJ v roli pacienta bylo 27 % (7 osob) velmi spokojeno; 23 % (6 osob) spíše spokojeno; 19 % (5 osob) spokojeno; 12 % (3 osoby) spíše nespokojeno a 15 % (4 osoby) zcela nespokojeno s přístupem sestry a zdravotnického personálu v době hospitalizace (graf 5).

florence 5/14

Závěr

Náboženské přesvědčení Svědků Jehovových sice nedovoluje přijímání plné krve a krevních elementů, ale dnešní moderní prostředky a metody v medicíně napomáhají k lepší spolupráci ­z dravotnického personálu s touto komunitou.

Studiem literatury a spoluprací respondentů jsme dospěly k závěru, že o společnosti Svědkové Jehovovi nemají zdravotníci mnoho informací, přestože je tato komunita ve světě velmi rozšířená.

Myslíme si, že vznik nemocničního standardu, který by mohl být pomocníkem všem zdravotnickým pracovníkům, má velký význam nejen pro ošetřovatelskou praxi.

Je velmi důležité vědět, jaké možnosti můžeme těmto nemocným nabídnout, popřípadě jaká pracoviště jsou schopna se o tyto nemocné postarat. Věříme, že rychlý vývoj, kterým medicína a ošetřovatelství procházejí, s sebou přinese další možnosti léčby, které budou pro SJ akceptovatelné.

Naše analýzy a interpretace výsledků jsou doporučením pro sestry v praxi: → zvýšit poznatky sester ve specifické ošetřovatelské péči, → prohloubit znalosti o dalších alternativách nahrazujících krevní deriváty (bezkrevní medicína), → zvýšit zájem sester o tuto komunitu, a to nejen z pohledu ošetřovatelské péče, → tolerovat a zohledňovat specifika péče, → respektovat náboženské přesvědčení a dokumenty k péči, → pracovat bez předsudků, → klient by měl cítit, že je sestrami přijímán jako ostatní klienti.

Literatura 1. Allan J et al. Víra a vyznání. Bratislava: Slovart, 1993. 199 s. ISBN 80-7145-011-1 2. Bartošová J. Význam krve v Písmu – odpověď Svědkům Jehovovým. Diplomová práce.

Praha: Univerzita Karlova, ­Evangelická teologická fakulta, 2001. [online]. [cit. 201210-13]. Dostupné na: www.rozcesti.org/ system/files/bartosova- krev.pdf 3. Bezkrevní medicína v klinické praxi.

Zdravotnické noviny. 2009. [online]. [cit.

2012-09-30]. Dostupné na: www.zdravi.e15. cz/clanek/mlada-fronta-zdravotnicke-noviny 4. Bezkrevní transplantace srdce. Probuďte se! 1994;76(8):3–15

5. Biolková J. Náboženská společnost Svědkové Jehovovi. 2008. [online]. [cit.

2012-09-15]. Dostupné na: http://is.muni. cz/th/145596/ff_b/bakalarka.doc > 6. Braunová A. Ošetřovatelský přístup k Jehovovým svědkům na ošetřovacích ­jednotkách. 2009. [online]. [cit. 2012-09-03].

Dostupné na: http://theses.cz/id/sbhg8l/ downloadPraceContent_adipIdno_13054.txt 7. Doskočil O, Kyselová J. Svědkové Jehovovi. Etické otázky krevní transfuze. Zdravotnictví v České republice. 2007;4:134–139.

ISSN 1213-6050 8. Drábková J. Svědci Jehovovi a optima-

lizace péče. Referátový výběr z anestezio­ logie, resuscitace a intenzivní medicíny.

2007;54(4–5):226–230. ISSN 1805-4005 9. Haškovcová H. Svědkové Jehovovi a nauka o krvi. Praktický lékař.

2001;81(7):406 ISSN 1080-2711 10. Hickey K. Minors’ Rights in Medical Decision Making. JONA’S Healthcare Law, Ethics, and Regulation. 2007;9(3):100–104.

ISSN 1539-073X 11. Jehovah’s Witnesses. Nursing management. 2005;12(6):297–302. ISSN 0744-6314 12. Röttgers HR. Zeugen Jehovas: Kritik am Transfusionsverbot nimmt zu. Deutsches

Zkušenosti z praxe recenzované články

Ärzteblatt. 2002. [online]. [cit. 2012-11-05].

Dostupné na: http://www.aerzteblatt.de/pdf 13. Sedláková G. Jehovovi svedkovia a zdravie. Sestra a lekár v praxi. 2007;6(9–10):14– 17. ISSN 1335-9444 14. Simpson J. Nursing with dignity. Part 9: Jehovah’s Witnesses. Nursing Times.net.

2002. [online]. [cit. 2012-11-03]. Dostupné na: http://www.nursingtimes.net/nursing 15. Slick M. Svědkové Jehovovi – Historie.

2012. [online]. [cit. 2012-11-06]. Dostupné na: http://carm.org/jehovas-vitners-historie 16. Slipac J. Bezkrevní medicína. Praha: TRITON, 2008. 231 s. ISBN 978-80- 7387-140-6 17. Sniecinski R. What is blood and what is not? Caring for the Jehovah’s Witness pa­ tient undergoing cardiac surgery. Anesthesia & Analgesia. 2007;4(104):753–754. ISSN 0003-2999 18. Špirudová L et al. Multikulturní ošetřovatelství II. Praha: Grada Publishing, a. s., 2006. 246 s. ISBN 80-247-11213-X 19. Transcultural treatments towards a Dying Person. Journal of Advanced Practice Nursing. 2008. [online]. [cit. 2012-10-30].

ISSN 1940-5626. Dostupné na: http://www. asrn.org/journal-advanced-practice-nursing 20. Wildová O. Svědci Jehovovi a krevní transfúze. Medicina – První český portál.

2007. [online]. [cit. 2012-09-26]. Dostupné na: http://nova.medicina.cz 21. Zeleníková R. Respekt k náboženskému vy-

znání při poskytování péče. Česká společnost na prahu vstupu do Evropské unie: Podpora multikulturního ošetřovatelského přístupu v celoživotním zdravotnickém vzdělání. Ostrava: Ostravská univerzita, Zdravotně sociální fakulta, 2005. s. 69–87. ISBN 80-7042-349-8 22. Zlatý věk. 1929;11(1):502 Brožury: 23. Jak může krev zachránit život? New York: Watch Tower Bible and Tract Society of New York, INC, 1990. 22 s.

24. Kdo dnes jedná podle Jehovovy vůle?

New York: Watch Tower Bible and Tract Society of New York, INC, 2012. 28 s.

25. Lidstvo hledá boha. New York: Watch Tower Bible and Tract Society of New York, INC, 1992. 379 s.

26. Otázky mladých lidí – praktické odpovědi. 2. díl. New York: Watch Tower Bible and Tract Society of New York, INC, 2008. 318 s.

27. Svědkové Jehovovi a vzdělání. New York: Watch Tower Bible and Tract Society of New York, INC, 1995. 30 s.

28. Vznik života – pět otázek, které stojí za odpověď. New York: Watch Tower Bible and Tract Society of New York, INC, 2010. 31 s.

29. Zachovejte se v boží lásce. New York: Watch Tower Bible and Tract Society of New York, INC, 2008. 223 s.

30. Ročenka svědků Jehovových 2012.

New York: Watch Tower Bible and Tract ­Society of New York, INC, 2011. 255 s.

31. Ročenka svědků Jehovových 2011.

New York: Watch Tower Bible and Tract Society of New York, INC, 2010. 255 s.

32. Ročenka svědků Jehovových 2010.

New York: Watch Tower Bible and Tract Society of New York, INC, 2009. 255 s.

33. Ročenka svědků Jehovových 2009.

New York: Watch Tower Bible and Tract Society of New York, INC, 2008. 255 s.

Více o autorkách Mgr. Petra Hladká 1992–1996: SZŠ Kladno; obor všeobecná sestra; od 1996: koronární jednotka, Nemocnice Na Homolce, Praha – vše­ obecná sestra; 1997–1998: Kurz intenzivní péče na koronární jednotce, VFN Praha; 2003–2004: NCO NZO Brno, ARIP; 2007: Certifikovaný kurz pro sestry školitelky; 2008–2011: Bc. studium ošetřovatelství – VŠZ a SP sv. Alžběty v Bratislavě; 2011–2013: Mgr. studium ošetřovatelství – VŠZ a SP sv. Alžběty v Bratislavě Iveta Bártová 1978–1982: SZŠ Praha 4 – dětská sestra; od 1993: koronární jednotka, Nemocnice Na Homolce; 2008–2010: NCO NZO Brno – ARIP

Ošetřovatelská péče o ženu s preeklampsií

Bc. Jitka Šimonová Porodnicko-gynekologická klinika FN Ostrava

PhDr. Bohdana Dušová, Ph.D. Porodnicko-gynekologická klinika FN Ostrava

Souhrn / Článek se zabývá charakteristikou preeklampsie, její diagnostikou, komplikacemi, terapií a ošetřovatelskou péčí o klientku s preeklampsií, popisuje intervence porodních asistentek, pomocí kterých mohou často předejít či včas zachytit zhoršení zdravotního stavu matky či plodu. Je zde zpracována konkrétní kazuistika z praxe. Pro vypracování ošetřovatelského procesu byl uplatněn diagnostický systém NANDA International, pomocí kterého jsou nastíněny jednotlivé potřeby klientky a návrhy na jejich řešení.

Klíčová slova / preeklampsie – těhotenství – krevní tlak – ošetřovatelská péče – ošetřovatelské diagnózy.

Nursing care for woman with preeclampsia Summary / Article deals with the characteristic of preeclampsia, its diagnosis and complications, therapy and nursing care for a pa­ tient with preeclampsia. This part generally describes intervention of midwives that often precedes the worsening of the health of the mother or foetus. The diagnostic system NANDA International was used to draft a nursing process, outline the needs of the patients and suggests solutions to possible problems.

Keywords / preeclampsia – pregnancy – blood pressure – nursing care – nursing diagnosis.

Úvod

Preeklampsie je definována jako těhotenstvím podmíněná hypertenze s proteinurií a případně edémy po 20. týdnu gravidity. Objevuje se ve druhé polovině gravidity, v průběhu porodu nebo v časném šestinedělí, obvykle bez předchozích problémů, po porodu se upravuje.

Je poměrně častou komplikací těhotenství a může být velmi nebezpečná pro matku i plod (Zwinger, 2004). Etiologie není známá, může vést až k poškození ledvin, placenty, jater, mozku a jiných orgánů. Vyskytuje se u 10–14 % primipar (prvorodiček) a 5–7 % multipar (vícerodiček). Mezi hlavní predis-

Recenzovaly Mgr. Radka Dolhá Gynekologicko-porodnické oddělení ON Kladno, a. s.

Bc. et Bc. Jiřina Weisová Gynekologicko-porodní oddělení Slezské nemocnice v Opavě

25

26

recenzované články Zkušenosti z praxe

pozice preeklampsie patří nízký socio­ ekonomický status těhotné, v ýskyt preeklampsie v rodině (matka, sestra), chronická renální onemocnění, léčená chronická hypertenze, preeklampsie v minulé graviditě, diabetes mellitus, non-imunní hydrops, mola hydatidosa, obezita, migrény, nízká tělesná hmotnost, věk pod 20 let a nad 35 let, primipary a vícečetné těhotenství (Čech et al., 2006).

Mezi příznaky preeklampsie řadíme hypertenzi (vysoký krevní tlak), proteinurii (bílkovina v moči), někdy se mohou objevit i otoky spojené s únikem tekutiny mimo cévy do tkání. Dalšími klinickými příznaky preeklampsie jsou výrazné bolesti hlavy, někdy doprovázeny i poruchou vizu (dvojité, rozostřené vidění, nemožnost podívat se do strany), epigastrická bolest, která se vyskytuje převážně v pravém podžebří, mohou se vyskytnout změny na očním pozadí, může se objevit nauzea nebo zvracení, retence tekutin, což má za následek rychlý nárůst hmotnosti, generalizované otoky, zvýšené hodnoty jaterních enzymů, zvýšená hladina kreatininu. Fetální růst je znatelně omezen. Mezi laboratorní ukazatele svědčící pro preeklampsii řadíme hyperurikémii, zvýšenou hladinu kreatininu v séru, zvýšenou hladinu kyseliny močové v séru, hypoalbuminémii, elevaci aminotransferáz, zajímá nás i počet trombocytů, jejichž snížený počet signalizuje HELLP syndrom.

Mezi hlavní a nejčastější komplikace preeklampsie patří eklampsie (nejzávažnější komplikace), abrupce placenty, poruchy hemostázy (DIC, tromboembolická nemoc), encefalopatie, nefropatie, hepatopatie, kardiomyopatie.

Principem léčby preeklampsie je léčba hypertenze při zajištění dobré placentární perfuze, prevence křečí, vyrovnaná bilance tekutin a včasné ukončení těhotenství. Léčba preeklampsie je závislá na zdravotním stavu matky a stáří plodu.

Výhodou je překlad ženy s preeklampsií do perinatologického centra (transfer in utero). Snahou terapie je stabilizovat zdravotní stav matky a udržet stávající těhotenství do fáze, kdy je plod zralý.

Je důležité pravidelně monitorovat stav matky (fyziologické funkce, laboratorní hodnoty a funkce fetoplacentární jednotky). V těžkých případech je nutné pro

stabilizaci matky ukončit těhotenství bez ohledu na zralost plodu.

Kazuistika

Anamnéza Paní K. B. je 31letá sekundigravida/primipara, nyní ve 31. týdnu těhotenství.

V osobní ani v rodinné anamnéze se hypertenze ani jiná interní onemocnění nevyskytují. Doposud byla zdravá, těhotenské odběry a vyšetření byly v normě.

Potíže se sluchem či zrakem neguje. Pracovní a sociální anamnéza je bez rizika, klientka pracuje jako prodavačka, je vdaná a žije s manželem ve společné domácnosti. V gynekologické anamnéze jednou miniinterrupce ze sociálních důvodů, menstruace od 13 let, pravidelná, hormonální antikoncepci neužívala, nyní druhé těhotenství, pravidelné kontroly od 9. týdne.

Katamnéza Klientka paní K. B. byla přijata k hospitalizaci na gynekologicko-porodnickou kliniku dne 15. 12. 2012 jako transfer in utero z nemocnice Havířov pro pravidelnou děložní činnost co 15 minut, pohyby plodu cítí, plodová voda neteče, nekrvácí. Při přijetí je hodnota krevního tlaku 160/90 mm Hg, bolest hlavy, nauzeu a poruchy zraku neguje. Kontrakce pravidelné co 15 minut, kardiotokografický záznam plodu je reaktivní, zúženě undulatorní, bazální frekvence 140 tepů/ /min., bez decelerací. Při ultrazvukovém vyšetření je zjištěna růstová retardace plodu. Klientka je uložena na intermediální jednotku porodního sálu. Z laboratorních výsledků byla zjištěna přítomnost bílkoviny v moči, snížení počtu trombocytů a zvýšené hodnoty jaterních enzymů. Vzhledem ke stáří gravidity je zahájena kortikoidní léčba k podpoře dozrání plic plodu, tokolytická terapie, ATB terapie (byla podána z preventivních důvodů – Amoksiklav 1,2 g i. v. co 8 hod.), jsou podána antihypertenziva Dopegyt 250 mg 3× 1 tbl., pro elevaci jaterních testů se podávají i hepatoprotektiva – Flavobion 80 mg 3× 1 tbl. a Essentiale Forte N 300 mg 3× 2 tbl. Klientka si je vědoma závažnosti svého stavu, rozumí a souhlasí s navrženou léčbou a postupy, chápe možná rizika onemocnění jak pro sebe, tak pro plod, je srozuměna s nutností ukončení těhotenství v případě neúčin-

florence 5/14

né medikamentózní léčby, při progresi onemocnění nebo při známkách zhoršení stavu plodu a zvýšené hodnoty jaterních enzymů.

1. den hospitalizace dochází k elevaci krevního tlaku, nejnižší naměřená hodnota krevního tlaku (TK) je 160/100 mm Hg, je doporučena úprava medikace, nasazena infuze s Trandate inj. rychlostí 25 ml/hod. Během hospitalizace nedochází k poklesu krevního tlaku ani při maximální možné medikamentózní léčbě, dochází k dalšímu zvyšovaní hodnot jaterních testů, progresi trombocytopenie, proteinurie za 12 hodin je 2,9 g.

Proto je po rozhovoru porodníka a neonatologa s klientkou rozhodnuto o ukončení těhotenství. Vzhledem k příznivému porodnickému nálezu bylo přistoupeno k ukončení těhotenství indukcí porodu.

Klientka chápe nutnost navrženého postupu a souhlasí s ním, má však strach o život a zdraví dítěte. Během celého průběhu porodu je TK korigován infuzní terapií s Trandate inj.

17. 12. je porozen plod mužského pohlaví o hmotnosti 1060 g a délce 38 cm, Apgar skóre 7 – 8 – 9, který je ihned předán do péče pediatrů a přijat na jednotku intenzivní péče pro novorozence.

Jako prevence tromboembolických komplikací je klientce aplikován Fraxiparine 0,3 ml s.c. Dochází k úpravě medikace. Infuzní terapie s Trandate léčivem je ukončena a nahrazena aplikací 4 g 20% MgSO4 v infuzní terapii, rychlostí 1 g za hodinu, pokračuje se v antihypertenzní léčbě Dopegyt 250 mg 3× 2 tbl. a Vasocardin 50 mg 3× 1 tbl., zůstává i léčba hepatoprotektivy. V období IV. doby porodní je TK měřen co 30 minut, nejvyšší TK je 135/80 mm Hg. Klientka je stabilizována. Za dvě hodiny po porodu je přeložena na oddělení rizikového těhotenství, kde se pokračuje v nastavené antihypertenzní léčbě, TK je měřen 6× denně, infuzní terapie s MgSO4 pokračuje 24 hodin po porodu. Po uplynutí této doby je klientka převedena na perorální formu magnezia, medikuje MgL 500 mg 3× 2 tbl.

2. den po porodu při stávající medikaci (Dopegyt, Vasocardin, MgL) dochází opět k dekompenzaci krevního tlaku, nejvyšší naměřený TK 180/110 mm Hg, klient­ka udává silné bolesti hlavy, nauzeu, jsou i přítomny výrazné otoky končetin, obličeje. Vzhledem k dekompenza-

Zkušenosti z praxe recenzované články

Graf 1

Graf 2

očet porodů za rok 2013 v poměru počtu P žen s preeklampsií 2117 (98 %)

Počet žen s preeklampsií a jejich způsob ukončení těhotenství

% 100

% 100 80

80 27 (63 %)

60 40

16 (37 %)

40 20

20 43 (2 %)

porody s preeklampsií

60

0

0

fyziologické porody

spontánní porod

porod císařským řezem

zdroj: Porodnicko-gynekologická klinika, Fakultní nemocnice Ostrava

ci zdravotního stavu klientky a nutnosti opětovného nasazení intravenózní aplikace antihypertenziv je klientka přeložena na jednotku intenzivní péče. Zde dochází ke stabilizaci krevního tlaku a ústupu klinických příznaků. Již není nutná intravenózní aplikace antihypertenziv a klient­ka je po 24 hodinách přeložena zpět na oddělení rizikového těhotenství.

V dalším poporodním období se stav klientky při medikaci Dopegyt 250 mg 3× 2 tbl., Vasocardin 50 mg 3× 1 tbl., MgL 500 mg 3× 2 tbl. a hepatoprotektiv stabilizuje, dochází k úpravě hodnot krevního tlaku a postupnému snižování hodnot proteinurie, jaterních enzymů a ústupu otoků. Klientka se cítí lépe, nemá již takový pocit únavy. Největší obavy má o život dítěte, které je hospitalizováno na jednotce intenzivní péče pro novorozence a jeho stav zatím nedovoluje přeložení na oddělení patologických novorozenců, kde by s ním mohla být klientka hospitalizována jako doprovod.

Klientka je 11. den po porodu propuštěna do domácí péče. Před propuštěním do domácí péče je edukována o způsobech měření krevního tlaku, o patologických hodnotách krevního tlaku, o příznacích symbolizujících zhoršení zdravotního stavu. Klientce byly předány léky na tři dny a zajištěna dispenzarizace v místě bydliště.

Ošetřovatelské posouzení dle NANDA taxonomie II

1. Podpora zdraví Klientka se na miminko těšila. Spolu s manželem vnímala těhotenství jako příjemné období. Klientka byla seznámena se závažností svého zdravotního sta-

vu. S navrhovanou léčbou souhlasí, je si vědoma vážnosti situace a chápe možná rizika onemocnění. Chce být plně informována a má zájem se podílet na léčbě.

Je srozuměna také s nutností ukončení těhotenství v případě progrese onemocnění. Nekouří, alkohol a drogy neužívá.

2. Výživa Výška 166 cm, váha před otěhotněním 52 kg, nyní 59 kg. Váhový přírůstek je 7 kg, což je fyziologická hodnota. Výrazné otoky dolních končetin, rukou a obličeje. Je zvyklá jíst pětkrát denně, dává přednost zdravé výživě. Denně vypije 3–3,5 l tekutin, především neperlivou vodu nebo ovocné čaje. Při přijetí má ­d ietu č. 2/S (těhotenská šetřící), po porodu pro zvýšené hladiny jaterních testů dieta č. 4 (s omezením tuků), klientka byla seznámena s nutností změny diety, souhlasila. Byla zajištěna edukace nutričním terapeutem. 2. den po porodu, kdy dochází ke zhoršení zdravotního stavu, klientka udává nauzeu, ale nezvracela. Dle rozšířené stupnice rizika dekubitu podle Nortonové klientka dosáhla 34 bodů – bez rizika.

DOMÉNA č. 2 – výživa Třída – hydratace Ošetřovatelská diagnóza: Zvýšený objem tělesných tekutin – 00026 Určující znaky: změny krevního tlaku Související faktory: poškozené regulační mechanismy vodního hospodářství v těle Definice ošetřovatelské diagnózy: zvýšený objem tělesných tekutin je standardizovaný název ošetřovatelského problému člověka se zvýšeným hromaděním izotonických tekutin v těle.

Ošetřovatelské cíle: klientka pozoruje stagnaci otoků, stabilizace objemu tekutin, tělesná hmotnost klientky se nezvyšuje.

Ošetřovatelské intervence: sledovat vitální funkce v pravidelných intervalech dle ordinace lékaře a stavu klientky, zaznamenat hodnoty vitálních funkcí do dokumentace, denně klientku vážit ve stejnou dobu, sledovat vývoj otoků, měřit otoky krejčovským metrem, vždy na stejném místě, sledovat bilanci tekutin, sledovat močení, barvu moče, edukace klient­ky stran diety bohaté na bílkoviny.

Hodnocení: během hospitalizace došlo ke stagnaci otoků, klientka se cítila dobře, před propuštěním do domácí péče bylo patrné, že otoky ustupují.

3. Vylučování a výměna Klientka udává častější močení, zhruba 1krát za hodinu, moč je čirá, bez příměsí, bez zápachu. Orientační vyšetření moče na bílkovinu je pozitivní a na přítomnost cukru je negativní. Stolice je pravidelná, jednou denně, změna barvy, konzistence nebo zápachu stolice se nevyskytuje. Po indukovaném porodu dochází ke spontánní mikci již za dvě hodiny, mikce bez dysurických potíží.

Střevní peristaltika po porodu funkční. Stolice odchází již 1. den po porodu, změna barvy, konzistence nebo zápachu se nevyskytuje.

4. Aktivita – odpočinek Klientka je plně soběstačná. Kompenzační pomůcky nepoužívá. Po porodu se cítí unavená, snaží se odpočívat. Dítě je pro svou nezralost umístěno na jednotce intenzivní péče pro novorozence, kam klient­ka pravidelně dochází. Pravidelně odstříkává mateřské mléko, které

27

28

recenzované články Zkušenosti z praxe

pak odnáší dítěti. Barthelův test základních všedních činností: klientka dosáhla 100 bodů – je soběstačná.

DOMÉNA č. 4 – aktivita – odpočinek Třída – energetická rovnováha Ošetřovatelská diagnóza: Únava – 00093 Určující znaky: unavenost, ospalost, nárůst potřeby odpočinku Související faktory: stres, těhotenství, onemocnění Definice ošetřovatelské diagnózy: únava je standardizovaný název ošetřovatelského problému člověka s nepřekonatelným a stálým pocitem vyčerpání a se sníženou schopností vykonávat tělesnou i psychickou práci.

Ošetřovatelské cíle: klientka má dostatek energie.

Ošetřovatelské intervence: psychická podpora, edukace o důležitosti odpočinku, zajistit podmínky kvalitního spánku a odpočinku, zvýšený pitný režim.

Hodnocení: po stabilizaci zdravotního stavu klientky i dítěte se klientka cítila dobře, začala být plná energie, docházela za dítětem, těšila se, až bude přeložena na oddělení, kde bude s dítětem.

5. Vnímání – pozorování Spolupracuje, komunikuje bez potíží.

Orientovaná v místě i v prostoru. Kompenzační pomůcky nepoužívá. Klientka nemá poruchu zraku, sluchu ani řeči.

Projevuje zájem o informace o průběhu své nemoci, ráda by se podílela na zlepšení svého zdravotního stavu.

DOMÉNA č. 5 – vnímání, poznávání Třída – poznání Ošetřovatelská diagnóza: Deficitní znalost o průběhu nemoci – 00126 Určující znaky: hovoří o nedostatečné znalosti Související faktory: nedostatek orientace v nové, problematické záležitosti a nedostatek zkušeností Definice ošetřovatelské diagnózy: deficitní znalost je standardizovaný název ošetřovatelského problému člověka s chybějícími nebo nedostatečnými informacemi k určitému tématu.

Ošetřovatelské cíle: klientka má dostatek informací o průběhu nemoci a léčbě, klientka spolupracuje při léčbě nemoci.

Ošetřovatelské intervence: edukace o příznacích nemoci, edukace o léčbě ne-

moci, edukace o možných komplikacích nemoci, edukace o prevenci zhoršení zdravotního stavu.

Hodnocení: klientka byla seznámena s příznaky a možnými komplikacemi preeklampsie, ochotně spolupracuje, je trpělivá.

6. Vnímání sebe sama Klientka má strach především o dítě, je si vědoma rizik, které mohou nastat u předčasně narozených dětí.

7. Vztahy Klientka i její manžel se na dítě těší a doufají, že bude vše v pořádku. Pro předčasný porod a nezralost novorozence je dítě umístěno na jednotce intenzivní péče pro novorozence. Ráda by už měla miminko u sebe, když jsou od sebe oddělení, necítí se úplně jako matka svého dítěte.

Zdravotní stav dítěte nedovoluje kojení ani přikládání k prsu, proto klientka pravidelně odstříkává mateřské mléko a odnáší dítěti.

DOMÉNA č. 7 – vztahy Třída – role pečovatele Ošetřovatelská diagnóza: Riziko zhoršení rodičovské role – 00057 Rizikové faktory: narození před termínem Definice ošetřovatelské diagnózy: riziko zhoršení rodičovské role je standardizovaný název ošetřovatelského problému rodiče (nebo osoby pečující o dítě), jehož schopnost vytvořit, uchovat nebo obnovit optimální prostředí pro růst a vývoj dítěte je ohrožena.

Ošetřovatelské cíle: klientka vykonává roli rodiče.

Ošetřovatelské intervence: psychická podpora, umožnit návštěvy dítěte, umožnit návštěvy rodiny.

Hodnocení: klientka své dítě navštěvuje na jednotce intenzivní péče pro novorozence pravidelně, přináší mu své mateřské mléko, cítí se jako matka, má pěkný vztah k dítěti.

Ošetřovatelská diagnóza: Přerušení kojení – 00105 Určující znaky: matka a dítě jsou odděleni Související faktory: nezralost dítěte Definice ošetřovatelské diagnózy: přerušené kojení je standardizovaný název ošetřovatelského problému matky a dítěte, u kterých v důsledku matčiny neschopnosti nebo nevhodnosti při-

florence 5/14

kládání dítěte k prsu došlo k přerušení kojení.

Ošetřovatelské cíle: klientka udržuje laktaci.

Ošetřovatelské intervence: edukace o stimulaci prsou, edukace o důležitosti udržení laktace, ukázka pomůcek k odstříkání mléka, informace o možnosti zapůjčení nebo nákupu těchto pomůcek.

Hodnocení: klientka udržuje laktaci, pravidelně odstříkává mateřské mléko, které nosí svému dítěti.

8. Sexualita V oblasti sexuality neudává žádné potíže.

Menstruace od 13 let, pravidelná, trvající 5 dní. Nyní druhá gravidita, 1 miniinterrupce v anamnéze. Hormonální antikoncepci nikdy neužívala.

9. Zvládání zátěže – odolnost vůči stresu Spolupráce klientky s manželem i celou rodinou je dle slov klientky výborná, manžel je jí v současné situaci oporou.

Klientka má obavy především o dítě.

DOMÉNA č. 9 – zvládání zátěže – odolnosti vůči stresu Třída – Reakce na zvládání zátěže Ošetřovatelská diagnóza: Strach – 00148 Určující znaky: identifikace objektu, který strach vyvolává (zdraví dítěte) Související faktory: odloučení od opory (partner) v situaci, která navozuje stres (hospitalizace, nemoc, zdraví dítěte) Definice ošetřovatelské diagnózy: strach je reakcí člověka na hrozbu, kterou si připouští jako nebezpečí.

Ošetřovatelské cíle: klientka se cítí bezpečně, klientka má mírnější pocity strachu o dítě.

Ošetřovatelské intervence: vytvořit klidné prostředí, psychická podpora klient­ky, vytvořit důvěru mezi klientkou a zdravotnickým personálem, zajistit pohovor s pediatrem, který ošetřuje dítě, umožnit přítomnost blízké osoby.

Hodnocení: klientka získala důvěru ve zdravotnický personál, cítí se bezpečně, po pohovoru s pediatrem se již cítí klidná, hodně jí pomohlo, že zdravotní stav dítěte je natolik stabilizovaný, že je velká naděje na jeho brzké přeložení na oddělení patologických novorozenců, kde pak

Zkušenosti z praxe recenzované články

může být s dítětem hospitalizována v systému rooming in.

10. Životní principy Za nejdůležitější v životě považuje svou rodinu. Nejvyšší prioritou je nyní zdraví dítěte. Nejtěžší pro ni bylo rozhodnutí o ukončení těhotenství. Uvědomovala si závažnost svého stavu, ale zároveň měla obavy, že se miminko narodí předčasně a může mít adaptační potíže.

11. Bezpečnost Klientka dodržuje zvýšenou hygienu. Je plně soběstačná. Hráz je klidná, porodní poranění se hojí per primam. Místa po invazivních vstupech nejeví známky infekce. Dle rozšířené stupnice rizika dekubitu podle Nortonové klientka dosáhla 34 bodů – bez rizika. Hodnocení rizika pádu – klientka dosáhla 1 bodu (užívání antihypertenziv) – bez rizika.

DOMÉNA č. 11 – bezpečnost – ochrana Třída – infekce Ošetřovatelská diagnóza: Riziko infekce – 00004 Rizikové faktory: destrukce tkáně a zvýšená expozice patogenům z okolí, ruptura plodových blan, invazivní procedury, prostředí zvýšeně vystavené patogenům Definice ošetřovatelské diagnózy: riziko infekce je standardizovaný název ošetřovatelského problému člověka zvýšeně ohroženého vstupem patogenních organismů do těla.

Ošetřovatelské cíle: klientka nemá známky infekce, klientka zná způsoby prevence vzniku infekce.

Ošetřovatelské intervence: edukace o zvýšeném hygienickém režimu, seznámit klientku s příznaky infekce, sledovat známky infekce, sledovat fyziologické funkce a provádět záznam do dokumentace, postupovat asepticky při ošetření invazivních vstupů.

Hodnocení: klientka byla seznámena se způsoby prevence vzniku infekce, chápe, zvýšenou hygienu dodržuje, během hospitalizace nebyly přítomny známky vzniku infekce.

12. Komfort Při přijetí klientka bolesti hlavy neguje, 2. den po porodu dochází ke zhoršení sta-

vu, klientka udává bolesti hlavy, nauzeu, je výrazně algická. Dle vizuální analogové škály 2 (VAS 0–5): 2 – střední, po podání analgetizace a stabilizaci stavu cítí klientka úlevu.

dovat stav klientky, provést zápis do dokumentace.

Hodnocení: po podání antiemetik udává klientka zlepšení, po stabilizaci zdravotního stavu se již nauzea nevyskytla.

DOMÉNA č. 12 – komfort Třída – tělesný komfort Ošetřovatelská diagnóza: Akutní bolest – 00132 Určující znaky: sdělení nebo označení bolesti Související faktory: poškozující agens Definice ošetřovatelské diagnózy: akutní bolest je standardizovaný název ošetřovatelského problému člověka, který prožívá nepříjemnou bolest, jež má intenzitu od střední k prudké, má náhlý nebo pozvolný nástup a je u ní předpoklad vymizení do 6 měsíců.

Ošetřovatelské cíle: klientka udává zmírnění či odstranění bolesti hlavy.

Ošetřovatelské intervence: provést opatření prevence eklamptického záchvatu, zjistit lokalizaci bolesti, její charakter a intenzitu pomocí analogové škály bolesti (VAS 0–5), provádět zápis do dokumentace, sledovat účinek analgetik podaných dle ordinace lékaře, sledovat účinek antihypertenziv podaných dle ordinace lékaře, edukace o pitném režimu.

Hodnocení: po stabilizaci zdravotního stavu bolesti hlavy ustoupily, klientka nadále dodržovala zvýšený pitný režim.

13. Růst, vývoj Klientka je v celkově dobrém stavu. Bez nálezu.

Ošetřovatelská diagnóza: Nauzea – 00134 Určující znaky: hlášená nauzea („špatně od žaludku“) Související faktory: psychologické faktory (například bolest, strach) Definice ošetřovatelské diagnózy: nauzea je standardizovaný název ošetřovatelského problému člověka se souborem subjektivně nepříjemných pocitů v hrdle, epigastriu nebo břichu, které mohou vést k naléhavé potřebě zvracet.

Ošetřovatelské cíle: klientka nepociťuje nauzeu.

Ošetřovatelské intervence: doporučit klientce, aby častěji pila, po malých doušcích, doporučit klientce, aby se několikrát zhluboka nadechla, podat antiemetika dle ordinace lékaře, nejlépe intravenózně nebo per rectum, sle-

Závěr

Klientka byla během hospitalizace průběžně edukována. Byla provedena edukace o průběhu nemoci, její léčbě, edukace o průběhu porodu, o zvýšené hygieně, pro nezralost novorozence byla provedena edukace o odstříkání mateřského mléka a jeho skladování. Klientka byla před propuštěním do domácí péče seznámena s použitím tlakoměru, s patologickými hodnotami krevního tlaku, s příznaky, které mohou signalizovat zhoršení zdravotního stavu, a s kontakty, na které se může v těchto případech obrátit. Protože hospitalizace v nemocnici představuje pro člověka zátěž nejen fyzickou, ale i psychickou, dochází ke změně životního stylu, nedostatečnému kontaktu s rodinou a blízkými osobami, narušení soukromí, dostavuje se strach z neznámého prostředí a samozřejmě také strach o život a zdraví dítěte, zvláště při nutnosti předčasného ukončení těhotenství, je důležité s klientkou komunikovat, vysvětlit jí každou intervenci, informovat ji o výsledcích všech jejích vyšetření a o dalším postupu léčby. Umožnit jí, aby se na léčbě podílela. Úlohou zdravotníků není jen snaha o stabilizaci fyzického stavu a sledování plodu, ale i snaha o psychickou ­pohodu.

Literatura 1. Cífková R. Hypertenze v těhotenství.

Vnitřní lékařství. 2006;52(3):263–270.

ISSN 0042-773X 2. Čech E et al. Porodnictví. 2. vydání.

Praha: Grada Publishing, 2006. 544 s.

ISBN 80-247-1313-9 3. Marečková J. Ošetřovatelské diagnózy v Nanda doménách. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 264 s. ISBN 80-2471399-3 4. Zwinger A et al. Porodnictví. 1. vyd.

Praha: Galén, 2004. 532 s. ISBN 80-7262257-9

29

30

praxe Primární hyperoxalurie typu I

florence 5/14

Kazuistika pacientky s diagnózou primární hyperoxalurie typu I Markéta Vilhelmová Dialýza Šumperk s. r. o., člen skupiny AGEL Renata Ťulpová Dialýza Šumperk s. r. o., člen skupiny AGEL

Primární hyperoxalurie typu I je vrozené autozomálně recesivní metabolické onemocnění, které se projevuje deficiencí jaterního enzymu alanin-glyoxalát aminotransferázy (AGT).

Primární hyperoxalurie typu I je vzácné genetické onemocnění s autozomálně recesivním přenosem. Dysfunkce klíčového jaterního enzymu alanin-glyoxylát aminotransferázy (AGT) vede k nadprodukci oxalátů s jejich následnou multiorgánovou depozicí vedoucí k renálnímu selhání a systémovým komplikacím. Standardním léčebným postupem je kombinovaná transplantace jater a ledvin ideálně před rozvinutím systémových komplikací. Tato kazuistika prezentuje případ onemocnění dnes pětatřicetileté pacientky s rozvinutými komplikacemi multiorgánových oxalátových depozit.

Úvod

Kazuistika

Primární hyperoxalurie typu I je vrozené autozomálně recesivní metabolické onemocnění, které se projevuje deficiencí jaterního enzymu alanin-glyoxalát aminotransferázy (AGT).

Incidence onemocnění se pohybuje mezi 1/60 000 až 1/120 000 živě narozených v Evropě.

Choroba je odpovědná za méně než 0,5 % konečného stadia renálního onemocnění u evropských dětí; zajímavostí je, že v Kuvajtu je to 10,4 %.

Porucha funkce AGT má za následek akumulaci glyoxalátu a vyšší produkci oxalátu a glyoxalátu, která má za následek vznik hyperoxalurie a acidurie. Klinickým důsledkem této metabolické poruchy je progresivní nefrokalcinóza na podkladě tvorby kalcium-oxalátů.

Ta vede v konečném důsledku k nezvratnému selhání funkce ledvin. Trvající nadprodukce oxalátů při renální insuficienci pak následně vede k jejich multiorgánové depozici a rozvoji systémových komplikací s poruchami růstu, kloubními deformitami končetin a poruchou proliferace chondrocytů.

Z těchto důvodů je nutné dokončit diagnostiku ještě před ukončením růstu a přistoupit ke standardnímu léčebnému postupu, kterým je kombinovaná transplantace jater a ledvin.

Po provedení kombinované transplantace lze i pacienta s rozvinutými systémovými komplikacemi při použití správné podpůrné farmakoterapie a rehabilitace vrátit do plnohodnotného života, což chceme prezentovat ve vlastní kazuistice dnes už 35leté pacientky.

V únoru 2005 byla 26letá pacientka předána z FN Olomouc dialyzačnímu středisku v Šumperku s projevy rozvinutého renálního selhání a s potvrzenou diagnózou primární hyperoxalurie typu I. Šlo o první případ pacienta s tímto onemocněním, se kterým jsme se v rámci naší ošetřovatelské péče setkaly.

Pacientka měla typickou anamnézu frekventních, recidivujících renálních kolik od útlého dětství, s prokázanou odlitkovou litiázou řešenou jednak opakovanou extrakorporální litotripsií, pyelotomií a nefrostomií. Od 9 let věku byla její levá ledvina hodnocena jako afunkční. Počátkem roku 2004 u ní došlo k progresivní elevaci hladiny kreatininu s následným renálním selháním datovaným v květnu 2004. Stav byl řešen zahájením kontinuální asistované peritoneální dialýzy ve FN Olomouc.

Následně došlo k rychlému rozvoji systémových komplikací s postižením pohybového systému a praktickou imobilitou. Následná neurologická diagnostika potvrdila kombinované neuromyopatické postižení potvrzené bioptickým vyšetřením. U pacientky se začaly rozvíjet kloubní deformity a kontraktury, především v akrodistribuci.

Dne 6. 1. 2005 byla ve FN Olomouc zahájena intenzivní hemodialyzační léčba cestou permanentního hemodialyzačního katetru. Komplikující cévní postižení v rámci základního onemocnění neumožňovalo použití standardního cévního přístupu.

foto: Profimedia

Primární hyperoxalurie typu I praxe

V dubnu 2006 byla pacientka propuštěna do domácího ošetřování. V květnu 2006 byla hospitalizována pro uroinfekce s průkazem multirezistentní Klebsiella pneumoniae. V březnu 2007 jí byla provedena plastika flekční kontraktury prstů PHK s následnou intenzivní rehabilitací.

V následném období byla pacientka trvale sledována v ambulanci Transplantcentra IKEM. Její celkový stav se velmi rychle zlepšil a umožnil jí návrat do práce. Začala pracovat v pražské cestovní kanceláři, seznámila se s přítelem a v červenci 2011 se jí narodila dcera Julie. V dubnu 2013 se její rodina radovala z narození druhé dcery Anny. Obě nekomplikovaná těhotenství byla ukončena císařským řezem.

Závěr

Standardním léčebným postupem u primární hyperoxalurie typu I je kombinovaná transplantace jater a ledvin

Koncem roku 2004 změnila pacientka z osobních důvodů místo bydliště a 28. 2. 2005 byl hemodialyzační program zahájen v Šumperku.

Hemodialýza byla prováděna ve frekvenci šestkrát týdně po dobu cca 6 hodin. Hemodialyzační terapie byla opakovaně komplikována katetrovou sepsí a malfunkcí dialyzačního katetru.

Počátkem roku 2005 už byla pacientka v důsledku neuromuskulárních komplikací prakticky zcela odkázána na dopomoc druhé osoby. Nezvládala základní úkony všedního dne spojené se sebeobsluhou, oblékáním, toaletou. Flekční kontraktury končetin limitovaly jak schopnosti přesunu, tak jemnou motoriku. Započaly jsme s intenzivní rehabilitací zaměřenou na eliminaci svalových kontraktur, obnovení rozsahu hybnosti a vertikalizaci.

V srpnu 2005 byla pacientka zařazena do waiting-listu ke kombinované transplantační léčbě jater a ledvin.

V únoru 2006 byla naléhavost transplantace změněna na urgentní z důvodů recidivujících kanylačních trombóz centrálních žil. Hemodialýza byla v tomto období prováděna ve frekvenci pětkrát týdně po dobu 6 hodin.

Dne 24. 2. 2006 byla v IKEM provedena kombinovaná transplantace jater a ledvin s pooperační akutní tubulární nekrózou štěpu s nutností přechodné dialyzační léčby. Prakticky současně se pak objevila komplikace ve formě cholestázy a dilatace žlučovodů s nutností přechodné zevní drenáže žlučovodů. Pro komplikující infekce v ráně byly zavedeny celkem tři hrudní drenáže.

Vzhledem k patofyziologii onemocnění je jedinou možností terapie a také standardním léčebným postupem kombinovaná transplantace jater a ledvin. Je nutné přijmout fakt, že čím dříve je transplantace provedena, tím jsou vyhlídky a kvalita života pacientů lepší. Transplantační terapie ještě před rozvinutím systémových komplikací oxalátových depozit značně snižuje riziko parciálně či zcela ireverzibilních poškození pohybových segmentů a invalidizace pacientů.

Za úvahu také stojí ekonomický aspekt tohoto problému, kdy úspěšně transplantovaný pacient bez systémových komplikací má reálnou šanci návratu do plnohodnotného produktivního života, což dokazuje i naše kazuistika, a to i přesto, že v tomto případě bylo k transplantaci přistoupeno až v 26 letech pacientky.

Jak je vidět, i v případech rozvinutých systémových komplikací lze systematickou rehabilitační péčí eliminovat postižení plynoucí z kloubních deformit a kontraktur. V předtransplantačním období renálního selhání naší pacientky byla intenzivní dialyzační léčba na našem oddělení ve frekvenci šestkrát týdně po dobu 6 hodin zcela zásadní pro zabránění progrese systémových komplikací hyperoxalurie i přesto, že pro pacientku samotnou šlo o výrazný zásah do kvality jejího života.

S ohledem na možnost časné kombinované transplantace jater a ledvin je nutné myslet na možnost primární hyperoxalurie typu I u všech dětských a mladých pacientů s projevy nefrolitiázy a nefrokalcinózy.

Literatura 1. Nissel R, Latta K, Gagnadoux MF, Kelly D, Hulton S, Kemper MJ. Kombinovaná transplantace jater a ledviny: léčba primární hyperoxalurie typu I. Postgraduální nefrologie. 2006;4(4):63–64

Více o autorkách Renata Ťulpová 1990–1992: ukonč. SZŠ Brno, obor ženská sestra; 1988–1990: FNsP Brno-Bohunice, Ženská klinika – sanitářka; 1992–1993: FNsP Brno-Bohunice, Ženská klinika – ženská sestra; ­2009–2011: Dermatologické centrum s. r. o., Šumperk – zdravotní sestra; od 2004: Dialýza Šumperk s. r. o. – zdravotní sestra Markéta Vilhelmová 1990–1994: ukonč. SZŠ Šumperk; 1994–1999: Nemocnice Šumperk s. r. o., ortopedické oddělení; od 1999: Dialýza Šumperk s. r. o.

31

32

florence 5/14

pro školy text: PhDr. Marie Zvoníčková, Mgr. Jana Heřmanová, Ph.D., PhDr. Hana Svobodová – Ústav ošetřovatelství 3. LF UK v Praze

Nezdravotníci v kombinované formě studia oboru všeobecná sestra Zkušenosti z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Úvod Povolání všeobecné sestry patří tradičně mezi ženská povolání. V České republice se na tuto profesi připravovaly uchazečky, také tradičně, na středních zdravotnických školách. V současné době neplatí ani jedno, ani druhé – do ošetřovatelství vstupuje stále více mužů a středoškolská příprava sester byla nahrazena přípravou na vysoké nebo vyšší odborné škole. V posledních letech přibyla k těmto změnám i další podstatná změna – kvalifikační studium v kombinované formě. O tuto formu studia projevují stále větší zájem uchazeči bez předcházejícího zdravotnického vzdělání. Tento příspěvek je úvodem k sérii článků, v nichž se budeme zabývat problematikou vzdělávání v oboru všeobecná sestra s ohledem na specifické potřeby této nové skupiny studentů a absolventů.

Kombinovaná forma studia Podle zákona o vysokých školách (č. 111/1998 Sb.) probíhá studium formou prezenční, distanční nebo kombinovanou, kdy se kombinují prezenční a distanční formy výuky. Studenti kombinované formy studují podle stejného studijního plánu, plní požadavky ve stejném rozsahu, získávají stejnou kvalifikaci jako studenti v prezenční formě výuky. Rozdíl mezi prezenční a kombinovanou formou výuky spočívá v tom, že studenti kombinované formy (z různých důvodů) nemohou trávit tolik času ve škole s učitelem při tzv. kontaktní výuce. Kontakt s vyučujícími u nich probíhá formou konzultací a/nebo blokové výuky soustředěné do několika dnů v semestru. Podstatná část je však

převedena do samostudia podpořeného e-learningem, kterému se studenti věnují distančně (ne ve škole). Kombinovanou formu výuky využívají většinou studenti, kteří už pracují nebo jsou na mateřské či rodičovské dovolené.

Kombinovaná forma studia ošetřovatelství Kombinovaná forma studia, dříve označovaná jako dálkové studium, má ve vysokoškolském ošetřovatelském vzdělávání dlouhou tradici. Na Univerzitě Karlově byl v akademickém roce 1960/61 zřízen unikátní obor psychologie (později pedagogika) – péče o nemocné. Jednalo se o jediné mezioborové a mezifakultní studium (filosofická fakulta a fakulta všeobecného lékařství) určené sestrám, resp. odborným učitelkám středních zdravotnických škol k získání plnohodnotné kvalifikace učitele střední školy. V převážně kombinované formě se otevírala i bakalářská studia ošetřovatelství, k jejichž velkému rozmachu došlo začátkem 90. let minulého století a která nabízela především tzv. rozšiřující vzdělání pro sestry.

V souvislosti se zákonem č. 96/2004 Sb. se vysoké školy z rozšiřujících oborů začaly postupně orientovat na kvalifikační studium v oboru všeobecná sestra v prezenční a později i kombinované formě. Tedy nikoli na rozšiřující vzdělávání pro motivované sestry, ale na kvalifikační vzdělávání pro uchazeče, kteří sestrami nebyli, ale kteří se jimi chtěli stát. Většinou se jednalo o absolventy středních zdravotnických škol. K zásadnímu posunu ve struktuře uchazečů o kombinovanou formu výuky došlo při naplňování požadavku, aby v prezenční

a kombinované formě platily pro uchazeče stejné podmínky. Tato nová situace otevřela možnost studia i tzv. nezdravotníkům, to znamená uchazečům, kteří neprošli předcházejícím zdravotnickým vzděláním a praxí.

Na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy (3. LF UK) v Praze máme se vzděláváním sester více než dvacetileté zkušenosti, k nimž v posledních letech přibyly i zkušenosti se vzděláváním „nezdravotníků“ v kombinované formě studia všeobecná sestra. Tato forma studia je na 3. LF UK otevřena od školního roku 2010/2011. V současné době už v klinické praxi na různých pracovištích pracují první absolventky tohoto oboru.

Vzhledem k tomu, že se objevují snahy zrušit možnost kombinovaného studia pro nezdravotníky a vrátit se k původnímu modelu, považujeme za důležité seznámit odbornou veřejnost s našimi zkušenostmi. Domníváme se, že je důležité podporovat zralé, motivované a vzdělané uchazeče a ukázat jejich přínos k rozvoji ošetřovatelské profese.

Charakteristika „nezdravotníků“ Zahraniční literatura uvádí, že studentky bez předchozího zdravotnického vzdělání jsou často zralé ženy, pro které je ošetřovatelství druhou nebo i třetí profesí v kariéře. Jsou starší než většina jejich kolegyň, mají rodiny i další aktivity ve společnosti. To z nich vytváří specifickou skupinu studentů s jinými potřebami, než mají studenti, kterým je kolem dvaceti let. Jejich osobní i profesionální zkušenosti mohou být výzvou jak pro pedagogy, tak pro sestry mentorky, které je vedou na klinických pracovištích. Aby byl proces přípravy na povolání i adap-

foto: Profimedia

33

tace na profesi po absolvování školy co nejefektivnější pro všechny zúčastněné, je nutné poznat profil těchto studentek – co je motivovalo k výběru studia a co je motivuje ke vstupu do profese, v čem jsou jiné než studentky mladší, které se připravují na svou první profesi, zda vyžadují jiný přístup jak ve škole, tak na klinických pracovištích, co jejich dosavadní zkušenosti přinášejí do celého procesu přípravy na povolání a čím mohou přispět budoucím zaměstnavatelům.

V zahraničních studiích, které zkoumají motivaci studentek ošetřovatelství ke studiu, se opakuje několik témat, která jsou patrná i u našich studentů: 1. Touha pomáhat druhým.

2. Ošetřovatelství je přínosem nejen pro pacienty, ale i pro samotné sestry, které mají dobrý pocit z toho, že mohou pomoci, a vnímají kladnou odezvu od pacientů.

3. Předchozí zkušenosti z péče o člena rodiny, dobrovolnické činnosti, brigády ve zdravotnickém zařízení, práce ošetřovatelky.

4. Vliv rodiny a přátel, kteří jsou sami zdravotníky.

5. Pozorování sester při práci (když pečovaly o rodinné příslušníky studentů nebo o ně samotné).

6. Zájem o přírodní vědy, studium lidského těla.

7. Zejména starší studentky uváděly, že měly pocit, že jejich dosavadní povolání je nenaplňuje. V situaci, kdy se

ocitly v životní krizi nebo doprovázely nemocnou blízkou osobu, si uvědomovaly bezmocnost, která pramenila z nedostatečného vzdělání, dovedností, odborných zkušeností (Beck, 2000; Scharf Kohn, Truglio-Londrigan, 2007).

Ve studentkách, které přicházejí do programu bez předchozího zdravotnického vzdělání, je možné očekávat osoby vysoce motivované pro zvolenou profesi. Podle amerických studií jsou to také studentky, které dosahují výborných studijních výsledků, mají vyšší očekávání než tradiční studenti, přinášejí nové impulzy. Podle zaměstnavatelů mají lepší klinický úsudek a lépe se rozhodují (Wujcik, 2010).

Charakteristika „nezdravotníků“ na 3. LF UK 3. LF UK je otevřená tomuto novému trendu vzdělávání. Abychom těmto studentům a studentkám umožnili naplnit jejich specifické vzdělávací potřeby a využili potenciál, který do vzdělávacího procesu a ošetřovatelské profese přinášejí, je důležité zabývat se tím, jak prožívají studium ošetřovatelství a co pro ně vstup do nové profese znamená.

První poznatky z výuky „nezdravotníků“ ukazují na několik témat, která určitě zasluhují větší pozornost. Jedná se o motivaci ke studiu ošetřovatelství, zkušenosti se studiem, u absolventek

i využití nabytých vědomostí a dovedností v praxi a připravenost k povolání všeobecné sestry s ohledem na obsah a organizaci studijního programu vše­ obecná sestra na 3. LF UK. Motivace našich studentek nebo absolventek je podobná motivaci uváděné v zahraničních článcích. Zejména se jedná o zkušenost s péčí o nemocné a staré rodiče nebo příbuzné a pozitivní vliv rodinných příslušníků a přátel, kteří již ve zdravotnictví pracují. Velkou roli hrají také ekonomické důvody a skutečnost, že profese všeobecné sestry jim umožní lepší uplatnění na pracovním trhu. Tento faktor zdůrazňují zejména ty studentky, které mají zkušenost s organizačními změnami na bývalých pracovištích a s tím související ztrátou zaměstnání. Pro naši společnost se jeví jako specifická motivace, kdy si některé studentky plní svůj dětský sen, který nemohly realizovat v době, kdy za ně při výběru povolání rozhodovali rodiče.

Závěr V ošetřovatelském studiu se objevují snahy vrátit se v kombinované formě studia k původnímu modelu z konce minulého století, kdy byli do této formy studia přijímáni pouze absolventi zdravotnických oborů. Ze zahraniční literatury a z našich dosavadních zkušeností vyplývá, že nezdravotníci v kombinované formě mohou přinést nové podněty a hodnoty jak do vzdělávacího procesu, tak i do ošetřovatelské praxe. V dalším čísle se zaměříme na problematiku výuky ošetřovatelských předmětů v této formě studia. Pokud vás tento článek zaujal, budeme rádi, když nám své ­názory zašlete na e-mail hana.svobodova@lf3.cuni.cz nebo na adresu florence.redakce@ambitmedia.cz a do předmětu zprávy napíšete: „­nezdravotníci v kombi studiu“.

Literatura 1. Beck CT. The experience of choosing nursing as a career. J Nurs Educ. 2000 Oct;39(7):320–322 2. Kohn PS, Truglio-Londrigan M. SecondCareer Baccalaureate Nursing Students: A Lived Experience. J Nurs Educ. 2007 Sep;46(9):391–399 3. Wujcik DM. Nursing Is a Good Choice for a Second Career. ONS Connect. 2010 Jun;25(6):5

34

florence 5/14

Zprávy našich partnerů / Z konferencí

Východiska ze současných problémů ZZS hledala olomoucká konference Na sto účastníků přilákala do Olomouce 6. odborná konference, kterou v Hesperia Hotelu pořádala ve dnech 28.–29. 3. 2014 Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb ČR. Během dvoudenní konference se konal i IX. Sněm Komory záchranářů ZZS ČR, který byl letos sněmem volebním.

O

Mezi pozvanými byli i (zleva) Bc. Alan Ryba, MUDr. Jiří Mašek, MUDr. Jana Šeblová, Ph.D., a MUDr. Michael Fischer

foto: Magda Hettnerová

proti loňským ročníkům doznala letošní konference několika změn. Jednou z nich byl i mnohem větší prostor pro diskuzi, která probíhala formou panelových diskuzí vždy na závěr každého ze čtyř bloků přednášek. Na straně hostů usedli zástupci zřizovatelů, zaměstnavatelů, odborné společnosti, profesních organizací, legislativy a vzdělávacích institucí, které se zabývají přípravou zdravotnických záchranářů a řidičů vozidel ZZS. Nejdiskutovanějšími otázkami se během prvního dne konference stala témata ubývání lékařů v systému přednemocniční neodkladné péče (PNP), přechod výjezdů a indikací na posádky bez lékaře, kvalifikační příprava a kompetence zdravotnických záchranářů, financování zdravotnických záchranných služeb a specializační vzdělávání zdravotnických záchranářů v oboru Urgentní medicína.

První blok přednášek byl věnován problémům ZZS v ČR a postavení lékaře v systému ZZS ČR. Jako první vystoupil se svým sdělením MUDr. Michael Fischer, místopředseda Komise rady Aso­ ciace krajů ČR, který z pohledu zřizovatelů – krajů mj. poukázal i na finanční náročnost zřizování záchranné služby. Letos totiž uplynulo již deset let od doby, kdy se zdravotnická záchranná služba transformovala do čtrnácti ZZS zřizovaných kraji. Nejpalčivější aktuální problémy ZZS v ČR vyjmenoval ve druhém sdělení prezident Komory ZZS ČR Bc. Drahomír Sigmund. Jedná se především o vytíženost posádek RZP bez lékaře, přenášení indikací na posádky RZP a o zastaralou a nedostatečnou kvalifikační přípravu zdravotnických záchranářů v porovnání s nároky, které jsou na ně v praxi kladeny. Společným jmenovatelem je pak nedostatek financí, které chybějí i na odbornou přípravu, celoživotní vzdělávání a doškolování NLZP. Hlavní úkoly ZZS shrnul ve své přednášce s názvem Lékař na záchrance včera, dnes a zítra MUDr. Jiří Mašek, místopředseda Asociace zdravotnických záchranných služeb České republiky (AZZS ČR) a ředitel ZZS KHK. „Každý systém funguje podle svého nejslabšího článku,“ upozornil na úvod. V současné době má ZZS v ČR podle jeho slov 295 výjezdových stanovišť, včetně LZS, ze kterých vyjíždí 769 vozidel a vzlétá 10 vrtulníků. Zhodnotil, že ZZS je na velmi vysoké úrovni a měli bychom si našeho systému poskytování přednemocniční neodkladné péče (PNP) vážit.

Za nejefektivnější způsob zapojení lékaře do systému PNP považuje AZZS ČR zapojení lékaře v systému randez-vous. Ideálním stavem podle asociace je, aby jedna RV posádka spolupracovala se třemi RZP posádkami.

Nad otázkou, zda patří lékař na ZZS, nebo spíše na oddělení urgentních příjmů, se zamýšlela v poslední přednášce prvního bloku MUDr. Jana Šeblová, Ph.D., předsedkyně Společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof ČLS JEP. Přednesla mj. i požadavky na lékaře urgentní medicíny a v tabulce ukázala, jak se za posledních šest let změnil charakter tísňových výzev.

ZPRÁVY NAŠICH PARTNERŮ / Z KONFERENCÍ

Záchranář a sestra v ZZS se musejí spoléhat jen sami na sebe Na otázku, jaké je postavení zdravotnického záchranáře/všeobecné sestry, hledal odpověď druhý blok přednášek. V něm vystoupili se svými sděleními Mgr. Mariella Danosová, která se zaměřila na rozdíly a nedostatky v kvalifikační přípravě zdravotnických záchranářů, a Bc. Drahomír Sigmund, jenž ve své prezentaci upozornil, že zdravotnický záchranář a všeobecná sestra jsou při výkonu profese v posádkách RZP jediné nelékařské profese, které poskytují zdravotní péči u pacientů s nejtěžšími poruchami zdraví bez rozdílu věku pacienta mimo zdravotnická zařízení v terénu bez možnosti okamžité pomoci lékaře. Specializační vzdělávání v oboru Urgentní medicína pro zdravotnické záchranáře představil přítomným Bc. Radomír Vlk ze vzdělávacího centra pražské ZZS. Na závěr druhého bloku vystoupil se svou přednáškou Mgr. Ondřej Prudel, který ve sdělení s názvem Na cvičišti, na bojišti přednesl své pocity a zkušenosti z praxe, které na něj čekaly po nástupu do zaměstnání a na které jej škola nepřipravila.

Třetí blok přednášek se věnoval postavení řidiče ZZS v systému ZZS a vystoupili v něm se svými sděleními Bc. Alan Ryba a Ing. David Machálek.

Závěrečný blok nesl název Paradoxní situace a vystoupila v něm např. Bc. Ivana Rokosová, která rozebrala, jaké paradoxní situace mohou v současném systému obecně

Praha / Setkání členů projektu

Sestry pomáhají s odvykáním kouření Užívání tabáku je celosvětově nejvýznamnější preventabilní příčinou nemocí a předčasných úmrtí. Sestry jsou v počtu 19 miliónů celosvětově nejpočetnější skupinou zdravotníků.

V ČR je 90 000 sester – kdyby každá z nich pomohla za rok přestat kouřit jen jednomu kuřákovi, znamenalo by to významný pokles prevalence kouření v zemi. Ani u nás však nejsou sestry v kontrole tabáku dostatečně využívány, také proto, že k tomu nemají dostatečné zkušenosti a trénink, ačkoli jsou k těmto intervencím plně kompetentní. Zdravotní školy ani postgraduální vzdělávání u nás dosud adekvátní praxi sestrám standardně nenabízejí.

Mezeru má zaplnit projekt Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku (SLZT, www.slzt.cz) ve spolupráci s Mezinárodní společností sester v onkologické péči (International Society of Nurses in

nastat. S kazuistikou, kdy byla posádka RZP vyslána k téměř banálnímu případu drobného krvácení mladé ženy, z něhož se vyklubala resuscitace těhotné Romky v pokročilém stadiu těhotenství v romském ghettu, která skončila smrtí postižené, vystoupil Mgr. Radek Benda. Ve své přednášce popsal všechny komplikace, důsledky a následky, které neshoda výzvy a v důsledku toho špatně zvolený typ posádky přinesly. Na závěr celého dne vystoupil Pavel Lampa, DiS., který ukázal přítomným na mnoha možných situacích, že operátorům ZOS vlastně všichni velmi často lžou. Pacienti, příbuzní, náhodní volající, obvodní lékaři, lékaři z nemocnic a nakonec i členové výjezdových posádek. Tato vtipná, i když svým obsahem velmi smutná přednáška byla příjemným zakončením celodenního maratonu.

První den konference zakončil již tradičně společenský večer a druhý den se konalo jednání IX. Sněmu KZ ZZS ČR. Jedním z hlavních úkolů delegátů sněmu bylo zvolit nové předsednictvo, které bude v následujícím období 2014–2017 působit v tomto složení: prezident KZ ZZS ČR Bc. Drahomír Sigmund, viceprezident David Klouček, DiS., členové předsednictva Bc. Denisa Fertö, DiS., Mgr. Martin Spurný a Bc. Vladimír Jarušek. Více informací nejen o závěrech jednání sněmu naleznete na www.komorazachranaru.cz.

Cancer Care, ISNCC, www.isncc.org), hrazený nadací Bristol-Meyers Squibb a cílený na sestry střední a východní Evropy. Ve dnech 13.–14. 4. se v Praze sešli zástupci SLZT a ISNCC i partneři ze Slovinska, Maďarska, Rumunska. ISNCC zastupovaly prof. Linda Sarna a Stella Bialous z Nursing School, University of California, USA. Na podkladě dřívějších aktivit sester z Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN bylo právě na tomto pracovišti ustaveno Centrum excelence pro střední a východní Evropu pro roli sester v kontrole tabáku včetně jejich vzdělávání v intervenování u kuřáků. Projekt se jmenuje „Sestry pomáhají přestat kouřit“.

Cílem tohoto projektu je zvýšit kapacitu, znalosti, motivaci a schopnosti sester k intervenování u kuřáků ve výše uvedených zemích. Je založen na mezinárodních standardech kvalitní ošetřovatelské péče i zkušenostech sester Centra pro závislé na tabáku při Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, které již vyškolily řadu svých kolegyň – více než 500 jich prošlo jejich celodenním kurzem, další stovky se účastnily kratších seminářů – tyto aktivity byly

Magda Hettnerová, redakce Florence

zástupkyněmi ISNCC označeny jako příklad pro mnoho zemí světa. Toto pracoviště bude také regionálním referenčním centrem pro zapojení sester do kontroly tabáku a intervenování u kuřáků.

Podstatnou bariérou v těchto aktivitách sester je ovšem jejich vlastní kouření – kouří jich až 40 %, včetně sester VFN. Také na to se projekt soustředí.

Za sesterskou sekci SLZT se projektu účastní:

Všeobecné sestry: Vladislava Felbrová, Centrum pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN Stanislava Kulovaná, Centrum pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN Kateřina Malá, Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha Mgr. Eva Roubíčková – Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Z Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN se účastní také doc. MUDr. Eva Králíková a MUDr. Alexandra Kmeťová. tz

35

36

ZPRÁVY NAŠICH PARTNERŮ / Z KONFERENCÍ

florence 5/14

Tis červený – aneb kolik jeho semínek zabije člověka?

S kolegyní jsme nedávno absolvovaly seminář s názvem Emergency 2014, který se konal v Ústí nad Labem a na kterém zazněla celá řada zajímavých a poučných přednášek. Nás ovšem nejvíc zaujala přednáška na téma intoxikace tisem červeným, kterou přednesla MUDr. Miroslava Korfová z Anesteziologicko-resuscitačního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, a proto jsme se rozhodly se s vámi o toto téma podělit.

P

První pomocí při otravě tisem červeným je vyvolání zvracení, a to ještě před příjezdem záchranné služby.

řestože se zdá, že v dnešní době je otrava tisem spíše výjimečná, je třeba mít se na pozoru. Tato rostlina se vyskytuje všude kolem nás – na zahradách, na veřejných prostranstvích, je možné se s ní setkat dokonce i na zahradách mateřských škol.

Jde o velmi jedovatou rostlinu, která upoutá pozornost hlavně na podzim svým zvláštním plodem rumělkové barvy. Plodem tisu je tisinka, obsahující semena obklopená míškem (míšek = dužnatý útvar). Celá rostlina je prudce jedovatá, pouze tento dužnatý útvar je nejedovatý. Má nasládlou chuť a především kvůli svému nápadnému rumělkovému zbarvení je nebezpečný hlavně pro děti. Mohou ho považovat za jedlý, ale pokud jej spolknou, pozřou s ním i prudce jedovaté semeno. Otrávit se lze ovšem i odvarem z těchto semen či jehličí tisu. Jedovatost tisu červeného znali už naši předkové ve starověku. Tis patřil k rostlinám kouzelným a magickým. Využíval se k výrobě kouzelnických hůlek, za účelem hledání pokladů a také jako ochrana před čarodějnicemi.

Vzhledem k pružnému dřevu byl také využíván na výrobu luků. Jedovatý extrakt z tisu se používal mj. k otrávení hrotů šípů nebo bodných zbraní. Účinným jedem tisu je alkaloid taxin. Ten je nebezpečný tím, že se rychle vstřebává v trávicím traktu a tím urychluje intoxikaci. Přítomny jsou i další alkaloidy, jako je milosin a efedrin. Při požití semen nebo jehličí je potřeba ihned přivolat lékařskou pomoc. Prognóza otrav je většinou nepříznivá. Na otravu tisem červeným není doposud známo žádné účinné antidotum. I když smrtelnost otravy tisu není stoprocentní, většina otrav smrtí končí. Za smrtelnou dávku je považován nálev z 50–100 g jehličí. Pro lepší prognózu a také

diagnostiku otravy je nutné včas zjistit, kolik, kdy a jakou část rostliny pacient požil. Velmi důležitá je tedy důkladná anamnéza nebo výpověď přítomného svědka. Příznaky otravy se u člověka dostavují cca do 30–90 min. po požití. Dochází ke křečím svalstva, zblednutí kůže, puls je slabý, zornice nereagují na osvit. Nastávají poruchy vidění, nevolnost a poruchy kardiovaskulárního systému (bušení srdce, široké QRS, komorová tachykardie). Zhruba do dvou hodin po požití nastává smrt v důsledku srdeční zástavy a obrny. Co tedy dělat, pokud se staneme svědky otravy tisem červeným?

První pomocí je vyvolání zvracení, a to ještě před příjezdem záchranné služby. V následné péči můžeme využít i možnosti dialýzy. V nemocničním zařízení pak následují: laváž žaludku, aktivní uhlí, infuzní terapie, furosemid, Ca glukonikum, noradrenalin, atropin. K vyšetřením patří toxikologické vyšetření, ECHO, EF a EKG. Zajímavostí ovšem je, že tis červený je i přes svou smrtelnou jedovatost v medicíně využíván.

Z jeho jehlic se vyrábí cytostatikum taxol, které je podáváno pacientkám při léčbě rakoviny vaječníků, prsu či plic.

A co říci na závěr? Nás samotné překvapilo, že v době supermarketů a hypermarketů se stále ještě můžeme setkat s tím, že si lidé místo čaje uvaří odvar z této rostliny, která jim roste na zahradě a o které nic nevědí, ale přesto se domnívají, že jim pomůže třeba na žaludek (?!). Mějte se proto na pozoru a pokud se rozhodnete dělat si odvar, pak jen z rostlin, které bezpečně znáte.

Odvar z tisu by totiž mohl být váš poslední…

Martina Kratochvílová, Klára Borková, Anesteziologicko-resuscitační oddělení, Nemocnice Most

ZPRÁVY NAŠICH PARTNERŮ / Z KONFERENCÍ

ČAS / Volby do Evropského parlamentu

Jak se staví k otázkám zdravotnictví a problémům NLZP čeští kandidáti do Evropského parlamentu?

U příležitosti voleb do Evropského parlamentu (EP), které se budou konat ve dnech 23. a 24. května 2014, požádala Česká asociace sester (ČAS) české kandidáty na poslance, aby vyjádřili svůj názor na témata dostatečné pracovní síly ve zdravotnictví, vzdělání zdravotníků a zajištění vhodných pracovních podmínek a kvalitní a bezpečné péče.

Osloveno bylo 14 známějších politických stran ze seznamu 39 subjektů kandidujících v tomto roce do EP. Vzhledem k tomu, že Informační kancelář

EP v ČR nemá k dispozici kontakty na jednotlivé kandidující subjekty, byly vybrány subjekty, které měly k 1. dubnu 2014 snadno dostupné kontaktní údaje na internetu (konkrétně: ANO 2011, ČSSD, Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury, KDU-ČSL, KSČM, Občanská konzervativní strana, ODS, Česká pirátská strana, Liberálně ekologická strana, SNK ED, Strana svobodných občanů, TOP 09 a STAN, Věci veřejné a Strana zelených).

Reakce kandidátů, kteří nám odpověděli, jsou nyní dostupné na webových stránkách ČAS (www. cnna.cz). Kromě názorů kandidátů na daná témata nás zajímala také jejich orientace v této problematice a jejich připravenost spolupracovat s profesními a expertními organizacemi při řešení otázek, které se týkají zdravotnických profesí.

Bohužel musím konstatovat, že z etablovaných parlamentních stran nám odpověděly pouze dvě – KDU-ČSL a KSČM, z ostatních stran odpověděla jen Občanská konzervativní strana a Strana svobodných občanů. To se nám zdá naprosto nedostatečné, zejména pokud vezmeme v úvahu významnou roli profesních organizací a občanských sdružení v občanské společnosti.

Zaslané odpovědi kandidátů často zdůrazňovaly, že zdravotnictví má být zcela v kompetenci členských států EU. Podle našich informací, které máme od současných poslanců EP a z Evropské federace sester, se však témata týkající se zdraví a zdravotnictví objevují při jednáních EP čím dál tím častěji a mnoho dokumentů EP naše zdravotnictví ovlivňuje (např. směrnice o uznávání kvalifikací, o přeshraniční péči, o pracovní době, Green paper on Health Workforce, navrhovaná standardizace ve zdravotnictví atd.). Vzhledem k již možné plné mobilitě sester po zemích EU, k nutnosti několikaletého kvalifikačního vzdělání sester, k velkým rozdílům v pracovních podmínkách, demografickému vývoji a očekávanému nedostatku zdravotníků v celé EU je potřeba zajistit na všech úrovních, abychom měli v ČR stále dostatek správně vzdělaných zdravotníků.

Na tomto úkolu bude ČAS ráda spolupracovat i s poslanci EP. Přejme proto českým občanům dobrou volbu při volbách do EP, zejména aby nově zvolení poslanci byli ochotni spolupracovat a naslouchat, měli pozitivní přístup ke své nové roli, byli často přítomni na zasedáních EP a dobře reprezentovali ČR. Za ČAS Mgr. Veronika Di Cara

inzerce

H I S T O R I C K Ý V E L KO F I L M P O D L E S L A V N É K N I H Y BE N K I N GS L E Y JA KO LEGEN D Á RN Í A VICEN NA

V KIN ECH O D 8 . KV E T NA 2 0 14 VÝPRAVA K SAMOTNÝM POC ÁTKU M LÉKAR ST VÍ

C E S T A Z T E M N O T Y Z A S V E T L E M P O Z N Á N Í PR åE NY.CZ

KNIHU VYDÁVÁ

PR åE NY.CZ

_Inz.Florence_178x70_Ranhojic_02.indd 1

29.04.14 13:32

37

38

ZPRÁVY NAŠICH PARTNERŮ / Z KONFERENCÍ

florence 5/14

Regenerativní medicína – naděje napříč obory medicíny Tento pojem zní téměř jako zaklínadlo – regenerativní medicína je vnímána jako významný příslib u řady diagnóz, kde ostatní modality zatím selhávají, neboť zvládnou pouze zpomalovat progresi onemocnění léčbou jeho příznaků. Během březnového Týdne mozku byla regenerativní medicína připomenuta jako nejnadějnější strategie v neurologii. Jakou konkrétní podobu může mít právě v neurologii a že jí lze oprávněně důvěřovat i například v chirurgii, o tom byla řeč na Mezinárodní konferenci o regenerativní medicíně 2014, která se konala 9. dubna v Brně.

A

lzheimerova a Parkinsonova nemoc, autismus, schizofrenie, nádory mozku, amyotrofická laterální skleróza (ALS) – tam všude se nabízí využití pluripotentních kmenových buněk, objevu, za nějž získali John B. Gurdon a Shinya Yamanaka v roce 2012 Nobelovu cenu za fyziologii nebo medicínu, jak na konferenci v Brně připomněla Dr. Yuh-Man Sun Wadeley, PhD., z Biologického ústavu LF MU Brno.

Fakt, že předem dané „poslání“ kmenových buněk je vratný proces, zjistil J. B. Gurdon již v roce 1962 při experimentech se žábami. Yamanaka objev po více než 40 letech doplnil – prokázal, že dospělé buňky myší mohou být genovou modifikací „přeprogramovány“ na tzv. indukované pluripotentní kmenové buňky (IPSCs) – tj. jsou omlazeny v nedospělé kmenové buňky, čímž se v nich probouzí schopnost přeměnit se v jakýkoli jiný buněčný typ (pluripotence). Popsaný výzkum podstatně snižuje potřebu využívat k experimentům lidská embrya, neboť k přípravě IPSCs postačuje jakákoli buňka lidského těla a nabízejí podobné vlastnosti jako buňky em­ bryonální. Jejich využití v praxi však ještě brání řada překážek, např. vznikající chromozomální změny a mutace. Jak Dr. Sun Wadeley zdůraznila, široké využití IPSCs nabízí oblast vývoje léků, neboť IPSCs si zachovávají specifické znaky typické pro konkrétní onemocnění konkrétního pacienta, od něhož byl původní genetický materiál získán. Od možnosti využití např. nervových buněk si tak lze díky indivi­duálním znakům zapsaným v genetické informaci slibovat i nástroj pro ­odhalení příčiny odlišných funkcí v mozku pacientů.

Za objev pluripotentních kmenových buněk dostali v roce 2012 Nobelovu cenu za medicínu John B. Gurdon a Shinya Yamanaka.

Další zjištění světového významu přidal k dosavadním znalostem i vědecký tým pod vedením Dr. Yuh-Man Sun Wadeley – při zkoumání mechanismů, jimiž se z lidských embryonálních kmenových buněk vyvíjejí buňky nervové, objevil zásadní roli enzymu PTP1B. Stěžejní zájem výzkumníků se nyní soustředí na přijetí technologie IPSCs, která umožňuje například tvorbu neuronů a gliových buněk přímo z kožních biopsií.

Zasvé dnes bere i dosavadní přesvědčení, že jednou poškozená chrupavka je neopravitelná. Názory na možnost její plnohodnotné obnovy se liší. Využití implantabilního solidního chondrograftu při ohraničeném poškození chrupavky kloubu bylo tématem přednášky MUDr. Petra Vališe, Ph.D., z Ortopedické kliniky FN Brno. Implantace solidního chondrograftu, který je připevňován tkáňovým lepidlem, je možná do kolene, hlezna a loktu. Indikována je při léčbě akutních a chronických chondrálních nebo osteochondrálních defektů vzniklých traumatickým nebo degenerativním procesem nosných kloubů u pacientů ve věkovém rozmezí 10–60 let a u ohraničených defektů o velikosti do 6 cm2. Naopak kontraindikována je u pacientů podstupujících chemo- nebo radioterapii, při zánětlivém procesu v kloubu, revmatoidní artritidě, Bechtěrevově nemoci, graviditě a u dětí do 10 let věku. MUDr. Vališ potvrdil, že metoda využívající autologní solidní chondrograft, při níž v místě poškození vzniká nová hyalinní chrupavka, je v současné době velikým pokrokem. Průkazem vytvoření hyalinní chrupavky je přítomnost kolagenu II. typu, která je ověřována. Vhodnost implantace solidního chondrograftu potvrzuje porovnání morfologických, biochemických a klinických vzorků – MUDr. Vališ představil výsledky, jichž bylo docíleno u souboru pacientů ve FN Brno: při použití solidního chondrograftu došlo na uvedených kloubech v místě chondrálního defektu ve všech případech k diferenciaci na hyalinní chrupavku, při ošetření defektu návrty subchondrální kosti došlo k diferenciaci vznikající tkáně v hyalinní chrupavku jen v případě velice mladých jedinců (1. a 2. decennium).

Eva Srbová, Zdravotnické noviny, www.zdravky.cz

servis

39

krátce

Praha / Slavnostní večer ČNRDD a Nadace pro transplantace kostní dřeně

ČNRDD a Nadace pro transplantace kostní dřeně poděkovaly loňským dárcům mediální pomoc Mgr. Janě Kořínkové, redaktorce časopisu Naděje. Cenu Adolfa Borna za mimořádně lidský čin získal jeden z dárců Karel Lhotka, který kostní dřeň daroval hned dvakrát.

Vyvrcholením večera pak bylo setkání pacientky Petry, které v roce 2007, dva roky po porodu dcery, diagnostikovali lékaři myelodysplastický syndrom a její jedinou nadějí na záchranu života byla transplantace kostní dřeně od anonymního dárce. Tím se stal Jaroslav, který do ČNRDD vstoupil v roce 2005, když jeho vzdálená příbuzná onemocněla leukémií a potřebovala transplantaci kostní dřeně. Tehdy jí sice Jaroslav pomoci nemohl, o dva roky později však jeho kostní dřeň pomohla Petře, která se tak mohla vrátit do běžného života, ke své dcerce a manželovi. Během setkání se neubránila slzám, když Jaroslavovi děkovala doslova za záchranu života. mhe fota: ČNRDD

Vlna emocí zaplavila v pátek 25. dubna sál v Obecním domě v Praze. Již po jednadvacáté se tu totiž konal slavnostní večer, v jehož rámci poděkovaly Český národní registr dárců dřeně (ČNRDD) a Nadace pro transplantace kostní dřeně celkem 24 dárcům, kteří loni darovali svou kostní dřeň a výrazně tak přispěli k záchraně zdraví těžce nemocného pacienta s hematologickým ­onemocněním. Devatenáct z nich převzalo osobně během večera křišťálový blok ze sklárny Moser, a. s., a pamětní list z rukou Ing. Hynka Sladkého, vyléčeného pacienta, a Davida Svobody, olympijského vítěze v moderním pětiboji, který se zapsal do ČNRDD a sám se tak stal potenciálním dárcem.

Během večera byly předány i ceny za nejvýznamnější finanční pomoc společnosti Amgen s. r. o., za nejvýznamnější nemateriální pomoc Českému svazu házené a za nejvýznamnější

Nadace Olgy Havlové udělí letos dvacátou cenu pro handicapované Česko / Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové udělí letos 19. května v pořadí již dvacátou Cenu Olgy Havlové. Unikátní cena je udělována od roku 1995 osobám se zdravotním postižením, které se nejen dokázaly se svým handicapem vyrovnat, ale především aktivně pomáhají ostatním. Kandidátů, které navrhuje veřejnost, se letos sešlo patnáct. Jde o lidi s nejrůznějším postižením: neslyšící, nevidomí, vozíčkáři, lidé, kteří prodělali úraz či vážné onemocnění, kteří jsou všichni navzdory svému handicapu aktivně zapojeni do pomoci potřebným, poskytují zdravotnické či sociální služby anebo se starají o volný čas lidí se zdravotním postižením.

Jednoho laureáta z nich vybere Porota Ceny Olgy Havlové. tz Pravidelně aktualizovaný přehled vzdělávacích akcí naleznete nově na našich webových stránkách www.florence.cz v sekci Kalendář.

Cenu Adolfa Borna za mimořádně lidský čin získal letos Karel Lhotka (vlevo). Vrcholem večera pak bylo setkání pacientky Petry a její rodiny s dárcem Jaroslavem a jeho přítelkyní (vpravo)

nepropásněte Brno / 4.–7. 5.

XXII. výroční sjezd ČKS Praha / 15. 5.

Zdravotně-sociální péče ve zdravotnictví Praha / 17. 5.

XV. konference pneumologické sekce ČAS

40

florence 5/14

historie text: Magda Hettnerová, redakce Florence, fota: Profimedia, Magda Hettnerová a www.nlk.cz

Počátky a vývoj babictví

(1. díl – Od venuše k císařskému řezu)

Dějiny porodnictví jsou staré jako lidstvo samo. Porodní bolesti, neplodnost, ztráty životů matek a novorozenců a jejich zdraví provázejí lidstvo po věky. Porod je velmi krutý přírodní proces a dějiny oboru porodnictví rozhodně nejsou procházkou po upraveném parku. Jsou dlážděny krví, bolestí a smrtí.

P

rehistorie porodnictví se složitě rekonstruuje, můžeme o ní spíš jen spekulovat. Z dob 29 000– 24 000 př. n. l. se nám na rozsáhlém území od Sibiře až po jihozápadní Evropu dochovaly sošky tzv. venuší, dokládající uctívaný kult mateřství.

O počátcích porodní pomoci v pravěku si můžeme do jisté míry vytvořit představu na základě etnografického studia průběhu porodů u přírodních národů. Kromě svépomoci lze u nich pozorovat účast příbuzných, zkušených žen, manžela, šamanů apod. Lidstvo přežívalo při původních extenzivních reprodukčních formách za cenu velkých ztrát i bez odborné lékařské péče.

Prastarý poznatek nenechávat rodičku samotnou a bez podpory má trvalou platnost do dneška.

V procesu dělby práce se vyčlenily ženy, které měly asistenci při porodech

jako povolání. V rukou těchto porodních bab, které měly praktické znalosti, ale neměly odborné zdravotnické vzdělání, zůstal lidský porod (ač již ne výlučně) až do 19. stol. n. l.

Pohlaví dítěte věštili Egypťané z pomočeného obilí Písemné doklady o této činnosti se nám dochovaly již ze starověku. Písemné památky Babylonu odrážejí tehdejší dění kolem porodu. Kultovní modlitby se týkaly neplodnosti, potratu, porodu, slabých plodů, kojení a smrti v šestinedělí. S počátkem vzniku prvních astronomických vědeckých poznatků byla stanovena i doba trvání těhotenství. Existuje záznam „znalkyní vnitřku“, jak Babylóňané a Asyřané ženy zabývající se babictvím označovali, o výskytu vzácných zrůd, což dokládá předávání a zaznamenávání zkušeností.

Z doby starověkého Egypta se nám na papyrech dochovaly záznamy o nemocech žen, dětí a dobytka. Papyry nalezené Edwinem Smithem (1700 př. n. l.) a Carlburgem Ebersem (1600 př. n. l.) obšírně pojednávají o diagnostice těhotenství, o nemocích v graviditě, o trvání těhotenství, urychlování porodu, o výskytu mnohočetného těhotenství, o porodech mladých matek, o měření velikosti novorozenců, o neplodnosti a antikoncepci. Pro diagnostiku těhotenství a určení pohlaví dítěte využívali Egypťané metodu, při níž polévali obilí těhotenskou močí. Porod je v této době zobrazován v poloze vkleče, na stolicích nebo na cihlách. Pomocnice se při porodu soustřeďovaly na účinné modlitby, měly k dispozici dostatečný počet nejrůznějších ochranných božstev, poruchy se vysvětlovaly vesměs působením nadpozemských zlých sil.

41

Existence babictví je v tomto období doložena i u Židů. V 1. knize Mojžíšově a v talmudu nalezneme řadu postřehů o těhotenství, smrtelných porodních komplikacích, o pohybech plodu, o dvojčatech, hygienických předpisech během menstruace a šestinedělí. Pokud se život matky (již existující život) dostal do konfliktu se (zatím jen potenciálním) životem plodu, měl být chráněn život matky. (Plod byl pak označován jako rodef – pronásledovatel.)

Již v hippokratické literatuře nebo u Sorana z Efesu jsou popsány tzv. zmenšující (destruktivní) operace, které měly rodičce zachránit život v případě, že během porodu nastaly komplikace.

Pro Evropu mělo velký význam dědictví starověkého antického lékařství, z něhož se dochoval dostatek písemných dokladů. Porodní praxi ve starověkém Řecku vykonávaly omphalotomei – báby pupkořezné. Rozsáhlá dělba práce vedla ve starém Řecku k vzniku lékařského povolání, lékařských škol a písemných záznamů.

Ženy po porodu byly považovány za rituálně nečisté Epicharmos (550–460 př. n. l.) poprvé vyslovil, že děti porozené v osmém měsíci nepřežívají, zatímco děti porozené jako sedmiměsíční přežívají, což bylo asi převzato od Chaldejců. Tento mylný názor přetrvával po staletí. Medicíně chyběly poznatky anatomické i fyziologické, názory na vznik oplození byly spekulativní. Dělohu lidé pokládali na základě pitev zvířat za dvourohou.

Epicharmos předpokládal, že pokud se dostane semeno z pravého nebo levého varlete do odpovídající shodné části dělohy, vznikají hoši, pokud se dostane na stranu opačnou, rodí se dívky. Porodní báby byly v té době vlivné osoby. Směly za porodu zesilovat kontrakce pomocí medikamentů, prováděly umělé potraty a sloužily i jako svatební zprostředkovatelky. Porody se mnohdy odehrávaly v jejich domech, často ale rodily i venku. Řecké ženy byly po porodu stejně jako u Židů pokládány za rituálně nečisté, tj. nemohly se účastnit některých úkonů náboženského života.

Dobře zachované informace o tehdejším porodnictví sepsal sám Hippokrates (460–370 př. n. l.), jeho předchůdci a ná-

náš tip

→ Zdravotnické muzeum Chcete-li se dozvědět něco více o historii nejen porodnictví, prohlédnout si dochované nástroje či učební pomůcky pro porodní báby, vydejte se do Zdravotnického muzea v Praze. Sídlí v Národní lékařské knihovně na adrese Sokolská 54, Praha 2, otevřeno má každý čtvrtek od 14 do 16 hodin. Vstupné je zdarma, větší skupiny je nutné předem objednat buď na telefonu 296 335 964, nebo na e-mailu uvedeném na webových stránkách www.nlk.cz/zdravotnicke-muzeum.

sledovníci. Jako příčinu potratu uvádí malou dělohu, popisuje molu – plodové vejce bez plodu, otevřené děložní hrdlo, kde plod nevydrží a vypadne ven. K přerušení těhotenství doporučoval otřesy s poskakováním. Příčinu porodu viděl v hladovění plodu, který takto puzen, dere se na svět, nožkama se opíraje o děložní dno – úloha děložních stahů byla dlouho neznámá. Znal obrat na hlavičku. Terapie zahrnuje asi dvě třetiny jeho spisů. Těžko se rekonstruuje, protože není vždy jasná botanická terminologie. Těhotným ženám se podávaly klystýry. K aplikaci tekutin – oleje, mléka a tuků se šťávou z nezralých fíků – do pochvy byla užívána kanyla opatřená měchýřem z prasete. Do pochvy a konečníku se vkládaly čípky. Užívalo se konečníkové zrcadlo (katopter).

V nutných případech u nepostupujících porodů se prováděly zmenšující operace (embryotomia), k nimž se používal nůž (macharion), kleště na kosti či jakýsi kranioklast piestron a hák (elekystes).

Jednalo se o rozčleňování plodů, perforace hlavičky, dekapitace a podobně. Tyto z dnešního pohledu drastické operace byly jedinou tehdejší možností, jak při komplikacích zachránit rodičce život.

V některých rozvojových zemích se v primitivních podmínkách provádějí dodnes.

Byla známá sonda z cínu nebo olova (méle) o různé tloušťce, která se používala k sondování i roztažení rodidel.

Oblíbené byly lázeňské procedury, pára, nakuřování, studené střiky a sedací lázně. Porody se odehrávaly na posteli a na konci vypuzovací doby na stole. Velký význam pro rozvoj starověkého porodnictví měla alexandrijská akademie, kde se kolem roku 280 př. n. l. stal střediskem řeckého lékařství – ­Museion – chrám Múz, který založit Ptolemaios (322–283 př. n. l.).

Levá noha hyeny přináší smrt Starověcí Římané se po dobu šesti století obešli bez lékařů. Povolání lékaře bylo pokládáno za nízké, lékaři i porodní báby – obstetrix – přicházeli z Malé Asie, Řecka, Egypta, mnohdy to byli otroci nebo otrokyně.

Soranos (Soranus) z Efesu (98–138 n. l.) byl jeden z prvních praktických starověkých porodníků a zaujímá zcela výjimečné místo v dějinách porodnictví.

Jeho rukopisy jsou do velké míry známy.

Psal o zlomeninách, obvazech, akutních i chronických nemocech. Jako první sepsal život Hippokrata. Jeho význam je především v porodnictví a pediatrii. Původní spis „Peri gynaikeíon“ představuje systematickou monografii. V anatomii srovná-

42

florence 5/14

historie vá Soranos, na rozdíl od zvířecích děloh dvourohých, tvar lidské dělohy s baňkou.

Od dělohy odlišuje pochvu jako cylindrický dutý orgán kožní povahy. Rozeznává ne zcela jasně blány plodové – chorion a amnion. Uvádí průběh těhotenství, těhotenské potíže, hygienická opatření, polohy plodu, koitus v těhotenství pokládá za škodlivý. Umělý potrat schvaluje jen z medicínských důvodů, k jeho vyvolání doporučuje lačnění, koupele, pouštění žilou a jízdu na voze s otřesy.

U operací varuje před ostrými nástroji, aby maia (bába pupkořezná) neporanila dělohu. U tučných žen doporučuje za porodu polohu na kolenou. Při vnitřním výkonu musejí být ostříhané nehty, ruka se sevře do špičky. Vyhřezlou ručku reponuje tlakem na ramena a ohýbáním loketního kloubu. Pokud se nepodařil vnitřní obrat na hlavičku, prováděla se zmenšující operace plodu. Zadržení lůžka vzniká buď srůstem s dělohou, nebo uzavřením hrdla. Doporučuje ruční vybavení, při tahu za pupečník viděl obrácení dělohy naruby (inversio uteri). Popisuje těhotenský stůl – porodnické křeslo, které maia přinášela k porodu. Vytyčil náročné požadavky na povolání porodní báby, které vyžaduje vysoce kompetentní ženy. Mají být gramotné, s dobrou pamětí, pracovité, budící respekt, dobře slyšící i vidící, robustní, s dlouhými prsty a krátkými nehty. Žena má mít sympatické dispozice, není třeba, aby už sama porodila, nesmí být pověrčivá. K porodu má mít maia připravené prostředky na zabalení dítěte, měkkou mořskou houbu, kus lnu, bandáž, polštář pod dítě, prostředky k čichání. Žena rodí na tvrdé posteli, na měkké leží po porodu. Maia potřebuje tři asistence po stranách, používá zevní vytlačení plodu, tlakem pomocnic na břicho ze strany směrem dolů. Soranos popisuje zadržování vycházející části plodu rouškou. Pupečník se má odřezávat podle jeho spisů čtyři prsty od břicha plodu a pak se podvázat na dvou místech. Maia u novorozence pátrá po vrozené vadě, dělá první závěry stran jeho zdraví. Sleduje křik dítěte, podezřelý je křik slabý.

Vyšetřuje, zda jsou normální všechny tělesné otvory, nakonec zatlačí prstem proti kůži, což má vyvolat odpověď na citlivost. Péče o nedělku je pojednána fragmentárně. Soranos popisuje pečlivě i techniku kojení. Při zánětu prsu je

nezbytné chirurgické ošetření s vypuštěním hnisu. Píše i o zástavě tvorby mléka.

Zabývá se také péčí o novorozence, výběrem a dietetikou kojné, zkoušením mléka, kojením a popisuje nejdůležitější dětská onemocnění.

V gynekologické části píše o anatomii, menstruaci, početí, znacích hrozícího potratu, o zástavě a poruchách menst­ ruace, o zánětu dělohy, satyriáze, hysterii, svraštění dělohy, krvácení, výtoku, kapavce, o flexi, verzi a elevaci, o těžkých porodech, o zadržení lůžka, o abscesech, karcinomu, o píštělích, kondylomatech, hemoroidech a výhřezu dělohy. Je to shrnutí tehdejších představ o porodnictví a ženských nemocech. Hysterické křeče odlišuje od epilepsie, apoplexie, katalepsie, letargie a doporučuje hydroterapii.

Nebezpečí bylo při porodu ve starověku reálné a vedlo k oprávněnému strachu. Plinius Maior (Plinius Starší; 23–79 n. l.) ve svém díle „Historia naturalis“ podává zprávy o lidové medicíně a popisuje zvyky u porodu, které ho mají usnadnit. Zmiňuje se o nakuřování spálenými ledvinami hyen. Pravá noha hyeny položená na stehno rodičky měla způsobit snadný porod, zatímco levá noha smrt. Pití hnoje od svině v prášku mělo zbavovat ženu bolestí, stejně jako mléko svině s medem, „semeno“ housera nebo děloha lasičky. Na stehna rodičky byla pokládána placenta psa, svlečená hadí kůže, pod nohy rodičky se dávalo pero supa. Většina římských žen v těchto podmínkách skutečně rodila. Porody probíhaly doma, péče byla velmi osobní a plná porozumění pro trpící rodičku.

Caesones = vyříznutí Přínosem pro obor porodnictví byl i pokračovatel Sorana z Efesu ­Moschion (někdy též Muscio, Mose, Mosche) (6. stol. n. l.). Tento lékař sepsal po vzoru Sorana stručný katechismus pro porodní báby. V jeho zachovalých rukopisech jsou zobrazeny polohy plodu i u mnohočetných těhotenství.

Velikou autoritou starověké medicíny byl Galenos z Pergamu (129–199 n. l.).

Porodnictví se nevěnoval, anatomií se zabýval u zvířat, pitval opice. Své anatomické dílo o děloze „Peri metras anatomes“ věnoval jako student v Pergamu porodní bábě. V jeho spisech je termín kolpos (pochva), ale někdy nerozlišuje

pochvu od dělohy, kterou jmenuje v plurálu, mluví o ženských varlatech, klitoris stejně jako Soranos jmenuje nymphe. Řada jeho spisů se ztratila.

S antikou je spojován i porod císařským řezem. Jméno operace „sectio caesarea“ (císařský řez) pramení z Plinia (Historia naturalis): „Auspicatius narodil se při smrti rodičky, stejně tak i Scipio Africanus starší, podle vyříznutí z dělohy matky nazván Caesarus, a z té příčiny byli nazváni Caesones – vyříznutí. Stejným způsobem se narodil Manilus, který vstoupil s vojskem do Kartága.“ Vyříznutí Caesones byli též nazýváni Caesares, což znamená totéž. Ovšem císař Gaius Julius Caesar (100–44 př. n. l.) se takto určitě nenarodil. Řezy se tehdy totiž prováděly jen na mrtvých a jeho matka Aurelia přežila porod o mnoho let. Tuto operaci zná i Mišna, redakce židovské ústní tradice (kolem 220 n. l.). Traktát Nida v Mišně zachycuje debatu, zda je matka, jejíž novorozenec „proráží stěnu“, narodil se císařským řezem, povinna se rituálně očistit stejně jako ženy po porodu. Křesťanská církev podporovala císařský řez na zemřelé ženě. Zákon byl později přejat do křesťanské kultury i do zákonodárství civilního, například pruského.

Ve starověkém porodnictví byla známa doba trvání těhotenství, nebezpečnost jiných poloh, než jsou podélné hlavičkou. Byl popsán obrat, extrakce plodu, prováděny byly zmenšující operace, zachovaly se i tehdejší nástroje. Po stránce fenomenologické byly popsány nejrůznější porodnické komplikace jako krvácení, bolesti, nádory, předčasné porody, potraty, anoxie (dušení) novorozenců, mnohočetná těhotenství, vrozené vady apod. Jako antické dědictví zůstává v medicíně především řecko-latinská nomenklatura. Zajímavý je původ jména Agrippas, což znamenalo, že se plod rodil těžce, většinou se pojmenování užívalo pro polohy koncem pánevním. (příště: Od bab pupkořezných k porodníkům)

Literatura 1. Doležal A. Od babictví k porodnictví.

1. vyd. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2001. ISBN 80-246-0277-6 2. Doležal A, Kuželka V, Zvěřina J. Evropa – kolébka vědeckého porodnictví. Praha: Galén, 2009. ISBN 978-80-7262-506-2

43

právo / případy z praxe s právním řešením text: JUDr. MUDr. Lubomír Vondráček, Bc. Eva Kučková

Odmítání hygieny potřebným pacientem a napadání sestry

P

ři poskytování zdravotních služeb včetně poskytování ošetřovatelské péče jsou dva rovnoprávné subjekty. Pacient, který péči požaduje, a sestra, která ošetřovatelskou péči poskytuje. Je však třeba zdůraznit, že každý z nich má svá práva i jim odpovídající povinnosti.

Pacient, kterému jsou zdravotní služby poskytovány, je mj. povinen dodržovat navržený individuální léčebný postup, pokud s ním vyslovil souhlas, nesmí závažným způsobem omezovat ostatní pacienty a je také povinen dodržovat vnitřní řád.

Právní předpis stanovuje, že poskytovatel může ukončit péči o pacienta, pokud: → pominou důvody pro poskytování služeb, → pacient vysloví nesouhlas s poskytováním veškerých zdravotních služeb, → pacient závažným způsobem omezuje práva ostatních pacientů nebo se neřídí vnitřním řádem, → úmyslně a soustavně nedodržuje navržený individuální léčebný postup, pokud s ním vyslovil souhlas, a jeho chování není způsobeno jeho zdravotním stavem.

Právní předpis také umožňuje ukončit poskytování zdravotních služeb, pokud pacient přestal poskytovat součinnost nezbytnou pro další poskytování zdravotních služeb. Úskalí ukončení poskytování zdravotních služeb nespolupracujícímu pacientovi spočívá v tom, že ukončením péče nesmí dojít k bezprostřednímu ohrožení života nebo k vážnému poškození zdraví pacienta.

Skutkový stav – záznam o nežádoucí události Při ranním odběru krve se pacient ohnal po sestře. Doprovázejícího sanitáře slovně napadl slovy: „Já tě trefím, buzerante!“ Nemocný silně páchne, potřeboval by hygienu, sám ji odmítá. Personál nebude po verbálním vyhrožovaní hygienu provádět, při nutných ošetřovatelských výkonech bude k nemocnému sestra docházet pouze v doprovodu dalšího zdravotnického personálu.

Diskuze Pacient s hospitalizací souhlasil, svůj souhlas vyjádřil podpisem. Podepsal i seznámení s vnitřním řádem. Poskytovatelé péče, v našem případě sestry, poskytovaly ošetřovatelskou péči v souladu s platnými předpisy a ošetřovatelskými standardy. Postupovaly tedy správně.

Poučený pacient nedodržoval vnitřní řád a základní hygienické návyky, což se projevovalo zápachem, který ostatní pacienti označovali jako „silný“ nebo „hrozný“, dožadovali se řešení. Lze mít tedy oprávněně za to, že tento pacient omezoval práva ostatních pacientů. Diskuze byla pouze o tom, zda jde o závažné omezení práv ostatních pacientů.

Problém řešení je v tom, že pacient musí s každým výkonem při poskytování zdravotních služeb souhlasit. Pacient tedy musel souhlasit i s pomocí sestry při osobní hygieně. Pacient pomoc sestry odmítl, což bylo jeho právo. Požadavek na dodržování základních hygienických návyků při hospitalizaci nelze označovat jako omezení svobody pacienta o sobě rozhodovat.

Pokud pacient při odběru krve hrubě slovně napadl sestru a přítomnému sanitá-

ři vyhrožoval fyzickým napadením, odmítá provedení základní hygieny a odmítá i pomoc sestry při hygieně, jedná se nepochybně o případ, kdy pacient přestal poskytovat potřebnou součinnost nezbytnou pro další poskytování zdravotních služeb.

Skutečnost, že sestry chtějí u pacienta provádět potřebné ošetřovatelské výkony pouze za přítomnosti dalšího pracovníka, oprávněně nastoluje otázku ukončení poskytování zdravotních služeb, zvláště když nevhodné chování, nespolupráce, nedodržování vnitřního řádu a obtěžování ostatních pacientů nebylo způsobeno pacientovým zdravotním stavem.

V záznamu chybí zásadní informace, zda, ev. kdy ohlásila sestra vzniklý problém ošetřujícímu lékaři.

Závěr Je nesporné, že chování a jednání psychokompetentního pacienta bylo v hrubém rozporu jak s platnými předpisy, tak i v rozporu s dobrými mravy. Jeho řešení však spadá do kompetence vedoucích zaměstnanců oddělení, kteří odpovídají za zdravotní stav pacienta a kteří také odpovídají za správný chod oddělení.

Poučení O jakékoliv kolizi mezi sestrou a pacientem je vždy nutné učinit písemný věcný záznam, zejména pokud je vyhrožováno fyzickým násilím. Řešení by měla sestra přenést na ošetřujícího lékaře, který by měl s pacientem projednat jeho chování a v jehož kompetenci je i možné ukončení hospitalizace z důvodů uvedených v platném právním předpise. Takovýto případ, jeho posouzení a zdůvodnění postupu je také vhodné přednést na semináři sester oddělení.

44

florence 5/14

personĂĄlnĂ­ inzerce VĂ˝bÄ›rovĂŠ řízenĂ­ StaniÄ?nĂ­ sestra Ăšstav hematologie a krevnĂ­ transfuze vypisuje vĂ˝bÄ›rovĂŠ řízenĂ­ na mĂ­sto staniÄ?nĂ­ sestry pro Jednotku intenzivnĂ­ hematologickĂŠ pĂŠÄ?e s transplantaÄ?nĂ­ jednotkou.

KvalifikaÄ?nĂ­ pĹ™edpoklady: SZĹ , VZĹ nebo VĹ , SV v oboru ARIP vĂ˝hodou (event. pĂŠÄ?e o dospÄ›lĂŠ, onkologie nebo organizace a řízenĂ­), osvÄ›dÄ?enĂ­ dle zĂĄkona Ä?. 96/2004 Sb., praxe v oboru intenzivnĂ­ nebo resuscitaÄ?nĂ­ pĂŠÄ?e alespoĹˆ 5 let, zkuĹĄenost s vedenĂ­m pracovnĂ­ skupiny, komunikaÄ?nĂ­ a organizaÄ?nĂ­ dovednosti, schopnost prĂĄce v kolektivu, vstřícnost, zodpovÄ›dnost, obÄ?anskĂĄ a morĂĄlnĂ­ bezĂşhonnost, znalost prĂĄce na PC (MS Office, NIS).

NabĂ­zĂ­me: vysoce odbornou a zajĂ­mavou prĂĄci, zĂĄzemĂ­ ĹĄpiÄ?kovĂŠho pracoviĹĄtÄ› s mezinĂĄrodnĂ­m certifikĂĄtem kvality pĂŠÄ?e, modernĂ­ pracovnĂ­ prostĹ™edĂ­, příjemnĂ˝ kolektiv, odpovĂ­dajĂ­cĂ­ platovĂŠ ohodnocenĂ­, moĹžnost dalĹĄĂ­ho vzdÄ›lĂĄvĂĄnĂ­ a dalĹĄĂ­ zamÄ›stnaneckĂŠ benefity.

PĂ­semnĂŠ pĹ™ihlĂĄĹĄky s motivaÄ?nĂ­m dopisem (doloĹženĂŠ profesnĂ­m Ĺživotopisem, osobnĂ­m

dotaznĂ­kem, kopiemi kvalifikaÄ?nĂ­ch dokladĹŻ a souhlasem s vyuĹžitĂ­m poskytnutĂ˝ch ĂşdajĹŻ pro ĂşÄ?ely vĂ˝bÄ›rovĂŠho řízenĂ­) zasĂ­lejte do 30. 6. 2014 na adresu: ĂšHKT, U Nemocnice 1, 128 20 Praha 2 – k rukĂĄm nĂĄmÄ›stkynÄ› pro oĹĄetĹ™ovatelskou pĂŠÄ?i Mgr. L. VylitovĂŠ, DiS., tel.: 221 977 419, e-mail: lucie.vylitova@uhkt.cz VolnĂĄ mĂ­sta VĂ­ce pozic StĂĄtnĂ­ lĂŠÄ?ebnĂŠ lĂĄznÄ› JanskĂŠ LĂĄznÄ›, s. p., pĹ™ijmou fyzioterapeuta/ku a ergoterapeuta/ku.

PoŞadujeme: vzdělåní v oboru, profesionålní přístup k plnění úkolů, zdravotní způsobilost a bezúhonnost, nåstup dle dohody.

NabĂ­zĂ­me: 5 tĂ˝dnĹŻ dovolenĂŠ a dalĹĄĂ­ zamÄ›stnaneckĂŠ benefity, moĹžnost dalĹĄĂ­ho vzdÄ›lĂĄvĂĄnĂ­, moĹžnost zĂ­skĂĄnĂ­ sluĹžebnĂ­ho bytu v blĂ­zkosti lyĹžaĹ™skĂŠho stĹ™ediska, moĹžnost zĂ­skĂĄnĂ­ příspÄ›vku na stÄ›hovĂĄnĂ­ Ä?i zařízenĂ­ bytu.

Kontakt: personålní – Radka Jónovå, tel.: +420 499 860 118, +420 739 421 970, e-mail: Radka.Jonova@janskelazne.com

ProduktovĂ˝ manaĹžer ÄŒeskĂ˝ vĂ˝robce a distributor zdravotnickĂ˝ch prostĹ™edkĹŻ DINA-HITEX, spol. s r. o., sĂ­dlĂ­cĂ­ v BuÄ?ovicĂ­ch, hledĂĄ novĂŠho kolegu nebo kolegyni pro oblast rozvoje portfolia produktĹŻ.

PoĹžadavky: SĹ /VĹ obor zdravotnictvĂ­, praxe v oboru podmĂ­nkou (nemocnice, operaÄ?nĂ­ sĂĄly‌), znalost problematiky pouŞívĂĄnĂ­ ZP v EU, anglický jazyk slovem i pĂ­smem (dalĹĄĂ­Â jazyk vĂ˝hodou), poÄ?Ă­taÄ?ovĂĄ gramotnost.

NĂĄplĹˆ prĂĄce: profilovĂĄnĂ­ stĂĄvajĂ­cĂ­ho portfolia produktĹŻ, sledovĂĄnĂ­ trhu a konkurence, vyhledĂĄvĂĄnĂ­ novĂ˝ch trendĹŻ, trĹžnĂ­ch příleĹžitostĂ­ a moĹžnostĂ­ rozvoje, spoluprĂĄce na tvorbÄ› produktovĂŠ dokumentace a propagaÄ?nĂ­ch materiĂĄlĹŻ, metodika sprĂĄvnĂŠho uĹžitĂ­ ZP, ĹĄkolenĂ­ obchodnĂ­ho tĂ˝mu.

NabĂ­zĂ­me: prĂĄci v perspektivnĂ­m oboru, firemnĂ­ benefity (obÄ›dy, pojiĹĄtÄ›ní‌), adekvĂĄtnĂ­ finanÄ?nĂ­ ohodnocenĂ­, prĂĄci na plnĂ˝ Ăşvazek.

NĂĄstup dle dohody.

V případě zåjmu zaťlete strukturovaný Şivotopis na e-mail: manager@dina-hitex.com

angliÄ?tina inzerce

VĂĄĹĄ profesionĂĄlnĂ­ partner pro odbornĂŠ

medicĂ­nskĂŠ pĹ™eklady a tlumoÄ?enĂ­

t 0ECPSOĂ? QĹźFLMBEZ t (SBmDLĂ? [QSBDPWĂ&#x2C6;OĂ&#x201C; QĹźFLMBEĆ&#x2030; t -PLBMJ[BDF TPGUXBSF B XXX TUSĂ&#x2C6;OFL t 5MVNPĹ&#x2DC;FOĂ&#x201C; t .VMUJNFEJĂ&#x2C6;MOĂ&#x201C; TMVäCZ < 5 >

< . >

< & > JOGP!USBEVDUFSB DPN www.traductera.cz

35x80.indd 1

Artificial insemination Artificial insemination (also known as assisted reproduction) is a common term for a series of medical treatments and procedures used to treat infertility, which involve manipulation with germ cells or embryos. Nowadays, reproductive medicine offers a wide range of artificial insemination methods, such as ovarian stimulation and planned sexual intercourse, IUI (intrauterine insemination), IVF (in vitro fertilisation), treatment with fresh or frozen donor oocytes (eggs), and many more.

Nurse: Good morning, Ms Connelly.

Patient: Good morning, nurse. I have an appointment for a checkup. My husband and I've been trying to have a baby for two years and we still haven't succeeded. That's why I would like to ask the doctor what to do and perhaps even ask

about the possibility of artificial insemination.

Nurse: Ok. Take a seat in the waiting room and I'll call you when the doctor is free. Don't worry. She'll explain everything to you. First, she will examine you thoroughly.

Patient: IÂ understand. If it proves we have to undergo artificial insemination, what examinations should we expect?

Nurse: Well, that would be explained to you in one of the assisted reproduction centres. In any case, your husband would also have to undergo the examinations.

It is a clinical examination based on his anamnesis data, semen analysis, and a genetic examination if the doctors find any king of pathology. In your case, it would mean a series of physical examinations, laboratory tests and screenings.

Patient: Oh no. And what chances are there that we succeed?

Nurse: Unfortunately, I'm not able to say. However, this is just the

beginning and the first thing to be done is the check-up. You'll see what the results show.

Maybe you'll manage it naturally, without the need for artificial insemination. We have a lot of similar cases. Now you can go in, the surgery is free.

Patient: Ok. Thank you for the information and see you soon, nurse.

Nurse: You're welcome. See you soon.

SLOVNĂ? ZĂ SOBA term â&#x2020;&#x2019; oznaÄ?enĂ­, termĂ­n, pojem; doba, lhĹŻta range â&#x2020;&#x2019; Ĺ&#x2122;ada; ĹĄkĂĄla; vĂ˝bÄ&#x203A;r, sortiment; rozsah, rozpÄ&#x203A;tĂ­ to succeed â&#x2020;&#x2019; mĂ­t ĂşspÄ&#x203A;ch, podaĹ&#x2122;it se thoroughly â&#x2020;&#x2019; dĹŻkladnÄ&#x203A;, detailnÄ&#x203A;, peÄ?livÄ&#x203A;; naprosto based on â&#x2020;&#x2019; zaloĹženĂ˝ na, opĹ&#x2122;enĂ˝ o, na zĂĄkladÄ&#x203A; Ä?eho to mean â&#x2020;&#x2019; znamenat, mĂ­t vĂ˝znam need â&#x2020;&#x2019; nutnost, potĹ&#x2122;eba; nezbytnost; nouze

12/13/12 12:48 PM

www.florence.cz / Adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, florence.redakce@ambitmedia.cz, tel.: +420 222 352 578 / Ĺ ĂŠfredaktorka: Magda HettnerovĂĄ, DiS.,­ e-mail: ­magda.hettnerova@ambit­media.cz, externĂ­ redaktorka: Mgr. Helena MichĂĄlkovĂĄ, Ph.D. / RedakÄ?nĂ­ rada: Mgr. Dana JurĂĄskovĂĄ, Ph.D., MBA, pĹ&#x2122;edsedkynÄ&#x203A;, Mgr. Hana SvobodovĂĄ, Mgr. Lenka GutovĂĄ, MBA, Mgr. Galina VavruĹĄkovĂĄ, Bc. VladÄ&#x203A;na HomolkovĂĄ, Bc. Tamara StarnovskĂĄ, Mgr. Ivana KirchnerovĂĄ, RNDr. Romana MrĂĄzovĂĄ, Ph.D. / GrafickĂĄ Ăşprava: Josef Gabriel, Karel ZahradnĂ­k / Vydavatel: Ambit Media, a. s., www.ambitmedia.cz / Ĺ&#x2DC;editel vydavatelstvĂ­: RNDr. Martin SlavĂ­k / Ĺ ĂŠfredaktor zdravotnickĂ˝ch titulĹŻ: Jan KulhavĂ˝, e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz / Marketing: Mgr. Julie LangerovĂĄ, DiS., gsm.: +420 725 826 434, e-mail: julie.langerova@ambitmedia.cz / Obchod: Mgr. Blanka TurinovĂĄ, MBA, tel.: +420 724 811 983, e-mail: blanka.turinova@ambitmedia.cz, Josef MĂźller, tel.: + 420 730 OranĹžovĂĄ: CMYK 0-72-100-0 OranĹžovĂĄ: PMS 021 Ĺ edĂĄ: CMYK 0-0-0-75 Ĺ edĂĄ: CMYK 0-0-0-75 Ĺ edĂĄ: PMS 7545 169 422, e-mail: josef.muller@ambitmedia.cz / PersonĂĄlnĂ­ inzerce: fax: +420 222 352 573, e-mail: radkova.inzerce@ambitmedia.cz / Tisk: AHOMI, s. r. o., U LouĹže 579, 250 67 Klecany / PĹ&#x2122;edplatnĂŠ: Ä&#x152;R: POSTSERVIS, oddÄ&#x203A;lenĂ­ pĹ&#x2122;edplatnĂŠho, PodÄ&#x203A;bradskĂĄ 39, 190 00 Praha 9, fax: 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz; SK: Mediaprint Kapa - ­Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, VajnorskĂĄ 137, 831 04 Bratislava, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk / Cena vĂ˝tisku: 60 KÄ?, roÄ?nĂ­ pĹ&#x2122;edplatnĂŠ: 570 KÄ? / 31,90 eur / Ä&#x152;asopis vychĂĄzĂ­ 10krĂĄt roÄ?nÄ&#x203A; (v lednu a v Ä?ervenci vychĂĄzĂ­ dvojÄ?Ă­slo) / Registrace: MK Ä&#x152;R-E 16134, ISSN 1801-464X / PĹ&#x2122;etisk a jakĂŠkoliv ĹĄĂ­Ĺ&#x2122;enĂ­ je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. NevyŞådanĂŠ pĹ&#x2122;Ă­spÄ&#x203A;vky se nevracejĂ­.

Redakce neodpovídå za jazykovou språvnost inzeråtů. / Copyright Š Ambit Media, a. s., 2013

ZDRAVOTNICKĂ&#x2030; NOVINY

On-line fĂłrum zdravotnictvĂ­ a sociĂĄlnĂ­ pĂŠÄ?e

ODBORNĂ&#x2030; FĂ&#x201C;RUM ZDRAVOTNICTVĂ?

A SOCIĂ LNĂ? PĂ&#x2030;Ä&#x152;E www.zdravky.cz 63 r Ä?Ă­slo 5 r 24. Ăşnora 2014 ISSN 0044-1996 cena 26 KÄ? r pro pĹ&#x2122;edplatitele 20 KÄ?

SĂ&#x161;KL vede krizovĂ˝ manaĹžer

www.zdravky.cz

Z OBSAHU ďż˝

Ministr zdravotnictvĂ­ MUDr. Svatopluk NÄ&#x203A;meÄ?ek, MBA, v pondÄ&#x203A;lĂ­ 10. Ăşnora odvolal z funkce ĹĄĂŠfa StĂĄtnĂ­ho Ăşstavu pro kontrolu lĂŠÄ?iv MUDr. Pavla BĹ&#x2122;ezovskĂŠho, MBA. DoÄ?asnĂ˝m Ĺ&#x2122;Ă­zenĂ­m Ăşstavu povÄ&#x203A;Ĺ&#x2122;il PharmDr. ZdeĹ&#x2C6;ka Blahutu.

Podle oďŹ ciĂĄlnĂ­ tiskovĂŠ zprĂĄvy ministerstva zdravotnictvĂ­ je dĹŻvodem odvolĂĄnĂ­ MUDr. BĹ&#x2122;ezovskĂŠho nespokojenost se zpĹŻsobem Ĺ&#x2122;Ă­zenĂ­ SĂ&#x161;KL, zejmĂŠna v oblasti cenovĂŠ a ĂşhradovĂŠ regulace, nedostatky v dozorovĂ˝ch Ä?innostech a nedostateÄ?nĂĄ kontrola naklĂĄdĂĄnĂ­ s veĹ&#x2122;ejnĂ˝mi prostĹ&#x2122;edky. â&#x20AC;&#x17E;DosavadnĂ­ vĂ˝kony a styl prĂĄce ĂşĹ&#x2122;adu se vĂ˝raznÄ&#x203A; rozchĂĄzĂ­ s mĂ˝mi poĹžadavky na klĂ­Ä?ovou instituci Ä?eskĂŠho zdravotnictvĂ­. Ta by mÄ&#x203A;la bĂ˝t pruĹžnÄ&#x203A;jĹĄĂ­ a pod vÄ&#x203A;tĹĄĂ­ kontrolou stĂĄtu. SouÄ?asnÄ&#x203A; povaĹžuji za neĹĄĹĽastnĂŠ, aby jeden Ä?lovÄ&#x203A;k Ĺ&#x2122;Ă­dil dvÄ&#x203A; vĂ˝znamnĂŠ instituce zĂĄroveĹ&#x2C6; ((pozn. red.: P. BĹ&#x2122;ezovskĂ˝ je od prosince r. 2006 Ĺ&#x2122;editelem KoordinaÄ?Ä? nĂ­ho stĹ&#x2122;ediska transplantacĂ­, do funkk ce Ĺ&#x2122;editele SĂ&#x161;KL byl 2. kvÄ&#x203A;tna 2012 jmenovĂĄn ministrem doc. MUDr. LeoĹĄem Hegerem, CSc.). Pavlu BĹ&#x2122;ezovskĂŠmu dÄ&#x203A;kuji a pĹ&#x2122;eji mnoho ĂşspÄ&#x203A;chĹŻ v pĹ&#x2122;Ă­ĹĄtĂ­m pĹŻsobiĹĄti,â&#x20AC;&#x153; uvedl ke svĂŠmu rozhodnutĂ­ Svatopluk NÄ&#x203A;meÄ?ek.

Jako hlavnĂ­ Ăşkoly doÄ?asnĂŠho Ĺ&#x2122;editele ministr stanovil zvýťenĂ­ efektivity v oblasti cenovĂŠ a ĂşhradovĂŠ regulace a urychlenĂ­ sprĂĄvnĂ­ch Ĺ&#x2122;Ă­zenĂ­. DĂĄle dĹŻslednou kontrolu vynaklĂĄdĂĄnĂ­ veĹ&#x2122;ejnĂ˝ch prostĹ&#x2122;edkĹŻ v Ä?innostech SĂ&#x161;KL. â&#x20AC;&#x17E;NejvÄ&#x203A;tĹĄĂ­ dĹŻraz budu klĂĄst na preciznĂ­ vĂ˝kon regulace cen a Ăşhrad, kterĂĄ povede k ďŹ nanÄ?nĂ­m ĂşsporĂĄm pro pacienty a pro systĂŠm veĹ&#x2122;ejnĂŠho zdra-

votnĂ­ho pojiĹĄtÄ&#x203A;nĂ­,â&#x20AC;&#x153; konkretizoval v tiskovĂŠ zprĂĄvÄ&#x203A; MUDr. NÄ&#x203A;meÄ?ek.

ďż˝

PrvnĂ­ prezentace Ĺ&#x2122;editele

PharmDr. ZdenÄ&#x203A;k Blahuta uspoĹ&#x2122;ĂĄdal den po svĂŠm jmenovĂĄnĂ­ brieďŹ ng.

OznĂĄmil, Ĺže z titulu pozice krizovĂŠho manaĹžera s okamĹžitou platnostĂ­ provedl personĂĄlnĂ­ zmÄ&#x203A;ny â&#x20AC;&#x201C; odvolal nĂĄmÄ&#x203A;stka pro odbornĂŠ Ä?innosti Mgr. Filipa Vrubela, nĂĄmÄ&#x203A;stka pro ekonomiku Ing. Petra Noska a nĂĄmÄ&#x203A;stka pro informaÄ?nĂ­ technologie Ing. Pavla VeselĂŠho. KonkrĂŠtnĂ­ jmĂŠna lidĂ­, kterĂŠ pĹ&#x2122;ijme do svĂŠho tĂ˝mu, slĂ­bil oznĂĄmit do nÄ&#x203A;kolika dnĹŻ.

ZĂĄstupcĹŻm mĂŠdiĂ­ potvrdil Z. Blahuta priority svĂŠho pĹŻsobenĂ­ v SĂ&#x161;KL, plynoucĂ­ ze zadĂĄnĂ­ ministra. Za dalĹĄĂ­ svĹŻj cĂ­l pak stanovil zintenzivnÄ&#x203A;nĂ­ a zkvalitnÄ&#x203A;nĂ­ dozorovĂ˝ch Ä?innostĂ­, kterĂŠ Ăşstav provĂĄdĂ­. OznĂĄmil, Ĺže sdĂ­lĂ­ s ministrem zdravotnictvĂ­ nedĹŻvÄ&#x203A;ru k nÄ&#x203A;kterĂ˝m pĹ&#x2122;Ă­padĹŻm vynaklĂĄdĂĄnĂ­ veĹ&#x2122;ejnĂ˝ch prostĹ&#x2122;edkĹŻ v Ä?innosti Ăşstavu, a neprodlenÄ&#x203A; proto zadĂĄvĂĄ provedenĂ­ forenznĂ­ho auditu (jak znĂĄmo, v SĂ&#x161;KL aktuĂĄlnÄ&#x203A; probĂ­hĂĄ i ministerr skĂĄ kontrola). ProvÄ&#x203A;Ĺ&#x2122;ovĂĄny budou napĹ&#x2122;Ă­klad nÄ&#x203A;kterĂŠ zakĂĄzky v oblasti informaÄ?nĂ­ch technologiĂ­, dvacetimiliĂłnovĂĄ zakĂĄzka na sluĹžby public relations atd. V pĹ&#x2122;Ă­padech, ve kterĂ˝ch je to moĹžnĂŠ, vypisovĂĄnĂ­ dalĹĄĂ­ch zakĂĄ-

22 Ă&#x2014; roÄ?nÄ&#x203A;, 590 KÄ? www.zdravky.cz

LĂ&#x2030;KAĹ&#x2DC;SKĂ&#x2030; LISTY

ODBORNĂ PĹ&#x2DC;Ă?LOHA ZDR AVOTNICK Ă?CH NOVIN

ďż˝

ISSN 0044â&#x20AC;&#x201C;1996 24. Ăşnora 2014 É&#x201E; www.zdravky.cz

2/2014

KONGRESOVĂ?

LIST ODBORNĂ PĹ&#x2DC;Ă?LOHA ZDR AVOTNICK Ă?CH NOVIN

3. Ăşnora 2014 É&#x201E; www.zdravky.cz É&#x201E; ISSN 0044-1996

�/��

1/2014

Otorinolaryngologie

XII. Ä&#x152;ESKĂ&#x2030; A SLOVENSKĂ&#x2030; SYMPOZIUM O ARYTMIĂ?CH A KARDIOSTIMULACI

zek novĂ˝ Ĺ&#x2122;editel prĂ˝ zatĂ­m pozas PharmDr. Blahuta takĂŠ sdĂ­lĂ­ s no ministrem nĂĄzor, Ĺže pĹ&#x2122;edchĂĄzejĂ­c denĂ­ SĂ&#x161;KL nedostateÄ?nÄ&#x203A; Ĺ&#x2122;eĹĄilo blematiku reexportu lĂŠkĹŻ, a bude vÄ&#x203A;ci vÄ&#x203A;novat zvýťenou pozornost prĂ˝ informace o tom, Ĺže dochĂĄ k poruĹĄenĂ­ zĂĄkazĹŻ vĂ˝vozu lĂŠkĹŻ, k vydal ministr MUDr. Martin Ho MBA. MoĹžnost pĹ&#x2122;edchĂĄzenĂ­ rizik exportu vidĂ­ novĂ˝ ĹĄĂŠf SĂ&#x161;KL napĹ&#x2122;Ă­ v tom, Ĺže Ăşstav bude sledovat tre vĂ˝robnĂ­ch vĂ˝padkĹŻ a omezenĂ­ k

florence ��

kvÄ&#x203A;ten 2014 / roÄ?nĂ­k X 60 KÄ?, 2,90 â&#x201A;Ź / www.ďŹ&#x201A;orence.cz

1 2013 11. roÄ?nĂ­k

Karcinomy v oblasti hlavy a krku | Etiologie | PĹ&#x2122;Ă­znaky a diagnostika | Souvislost s lidskĂ˝m papilomavirem | ChirurgickĂŠ Ĺ&#x2122;eĹĄenĂ­ | SystĂŠmovĂĄ terapie É&#x201E; Rinosinusitidy | SouÄ?asnĂ˝ pohled na diagnostiku a terapii É&#x201E; HyperkinetickĂĄ dysfonie | SouÄ?asnĂŠ postupy diagnostiky a terapie É&#x201E; OTC v otorinolaryngologii | VolnÄ&#x203A; prodejnĂĄ lĂŠÄ?iva hrajĂ­ v lĂŠÄ?bÄ&#x203A; onemocnÄ&#x203A;nĂ­ stĂĄle vÄ&#x203A;tĹĄĂ­ roli

ďż˝

26.â&#x20AC;&#x201C;28. ledna Ä&#x152;eskĂŠ BudÄ&#x203A;jovice

PragueONCO 2014

Ä&#x152;lĂĄnek denĂ­ku MF Dnes ze 4. Ăşnora nadepsanĂ˝ â&#x20AC;&#x17E;TajnĂĄ zprĂĄva: Jak mizĂ­ miliardy z nemocn okamĹžitÄ&#x203A; vyvolal znaÄ?nou pozornost â&#x20AC;&#x201C; jeho obsahem je totiĹž pomÄ&#x203A;rnÄ&#x203A; dĹŻraznĂŠ naznaÄ?enĂ­ v Ä?eskĂ˝ch nemocnicĂ­ch dochĂĄzĂ­ k ďŹ nanÄ?nĂ­m nekalostem.

22.â&#x20AC;&#x201C;24. ledna Praha

skĂŠ Vinohrady a ve fakultnĂ­ch nemocnicĂ­ch v Olom a v Hradci KrĂĄlovĂŠ.

NejvĂ­ce prĂ˝ na bonusech inkasovala vinohradskĂĄ nem nice, jen od dodavatelĹŻ kardiostimulĂĄtorĹŻ a kardiover to pĹ&#x2122;ed tĹ&#x2122;emi lety Ä?inilo 95 miliĂłnĹŻ KÄ?.

Podle denĂ­ku popisuje protokol NKĂ&#x161;, jak se manaĹžeĹ&#x2122; mocnice v letech 2010 a 2011 dohodli se tĹ&#x2122;emi dodĂĄvajĂ­ ďŹ rmami. â&#x20AC;&#x17E;NabĂ­dli jim bez vĂ˝bÄ&#x203A;rovĂŠho Ĺ&#x2122;Ă­zenĂ­ rĂĄmc smlouvy, zĂĄroveĹ&#x2C6; se s ďŹ rmami dohodli na vysokĂ˝ch cen Podle protokolu mnohdy pĹ&#x2122;esnÄ&#x203A; odpovĂ­daly maximĂĄl cenĂĄm, kterĂŠ v danĂŠm roce slĂ­bila platit VZP. V rĂĄmcov smlouvĂĄch byl zĂĄroveĹ&#x2C6; stanoven bonus aĹž do výťe tĹ&#x2122;Ă­ tin ceny dodĂĄvanĂŠho materiĂĄlu. RozdĂ­l mezi Ăşhradou a bÄ&#x203A;Ĺžnou cenou na trhu inkasovala nemocnice,â&#x20AC;&#x153; uvĂĄdĂ­ nek. Autor pak sdÄ&#x203A;luje, Ĺže protokol NKĂ&#x161; sice popisuje krĂŠtnĂ­ smlouvy fakultnĂ­ch nemocnic a pĹ&#x2122;esnÄ&#x203A; vyÄ?Ă­s Ä?ĂĄstky, kterĂŠ v letech 2010 a 2011 na bonusech inkaso â&#x20AC;&#x201C; ale z dĹŻvodu ochrany obchodnĂ­ho tajemstvĂ­ nemo bĂ˝t zveĹ&#x2122;ejnÄ&#x203A;ny. â&#x20AC;&#x17E;Opatrnost NKĂ&#x161; pĹ&#x2122;i publikaci zĹ&#x2122;ejmÄ&#x203A; spÄ&#x203A;la k tomu, Ĺže podivnĂĄ praxe neskonÄ?ila,â&#x20AC;&#x153; konstatu

ODBORNĂ&#x2030; TĂ&#x2030;MA

Gynekologie

8. SYMPOZIUM PRACOVNĂ? SKUPINY PLICNĂ? CIRKULACE Ä&#x152;KS 17.â&#x20AC;&#x201C;18. ledna

LĹži bez znalosti systĂŠmu?

Na tiskovĂŠ konferenci v praĹžskĂŠm FaustovÄ&#x203A; domÄ&#x203A; o â&#x20AC;&#x17E;bonusovĂŠ problematiceâ&#x20AC;&#x153; hovoĹ&#x2122;ili (zleva) J. KunovĂĄ, D. JurĂĄskovĂĄ,

4 Ă&#x2014; roÄ?nÄ&#x203A;, 600 KÄ? www.urologickelisty.cz

ODBORN Ă? Ä&#x152; A SOPIS PRO OĹ E T Ĺ&#x2DC;OVAT EL S T VĂ? A OS TAT NĂ? ZDR AVOT NICK Ă&#x2030; PROF E SE

Nemocnice se brĂĄnĂ­: Obchodn bonusy nejsou nemravnĂŠ!

Autor zmĂ­nÄ&#x203A;nĂŠho Ä?lĂĄnku zĂĄleĹžitost shrnuje takto: â&#x20AC;&#x17E;Nejde o sloĹžitĂ˝ trik. Nemocnice nakoupĂ­ pĹ&#x2122;edraĹženĂ˝ materiĂĄl, kterĂ˝ vyĂşÄ?tujĂ­ VZP nebo jinĂŠ pojiĹĄĹĽovnÄ&#x203A;. Od dodavatelskĂŠ ďŹ rmy si pak vyŞådajĂ­ vysokĂŠ bonusy, kterĂŠ Ä?asto pĹ&#x2122;ekraÄ?ujĂ­ polovinu fakturovanĂŠ ceny.â&#x20AC;&#x153; O nÄ&#x203A;kolik Ĺ&#x2122;ĂĄdkĹŻ dĂĄle pak doplĹ&#x2C6;uje: â&#x20AC;&#x17E;Nemocnice vĹĄak mĹŻĹže penĂ­ze pouŞít libovolnÄ&#x203A;, bez kontroly zdravotnĂ­ch pojiĹĄĹĽoven. TĹ&#x2122;eba na prĂĄvnĂ­ nebo poradenskĂŠ sluĹžby, coĹž jsou nejÄ?astÄ&#x203A;jĹĄĂ­ zpĹŻsoby, jak vyvĂĄdÄ&#x203A;t veĹ&#x2122;ejnĂŠ penĂ­ze do soukromĂ˝ch rukou.â&#x20AC;&#x153; MF Dnes se odvolĂĄvĂĄ na neveĹ&#x2122;ejnou Ä?ĂĄst protokolu, kterĂ˝ sepsal NejvyĹĄĹĄĂ­ kontrolnĂ­ ĂşĹ&#x2122;ad (NKĂ&#x161;) po kontrole ve Ä?tyĹ&#x2122;ech stĂĄtnĂ­ch zdravotnickĂ˝ch zaĹ&#x2122;Ă­zenĂ­ch â&#x20AC;&#x201C; praĹžskĂ˝ch VĹĄeobecnĂŠ fakultnĂ­ nemocnici a FakultnĂ­ nemocnici KrĂĄlov-

10 Ă&#x2014; roÄ?nÄ&#x203A;, 570 KÄ? www.fl orence.cz

DĹŻraznĂĄ reakce na inkriminovanĂ˝ Ä?lĂĄnek pĹ&#x2122;iĹĄla z Aso ce nemocnic Ä&#x152;R (AN Ä&#x152;R) jeĹĄtÄ&#x203A; v den jeho vydĂĄnĂ­: â&#x20AC;&#x17E;Fak nĂ­ nemocnice odmĂ­tajĂ­ Ä?lĂĄnek vyvolĂĄvajĂ­cĂ­ pĹ&#x2122;edstavu popisovanĂ˝ systĂŠm bonusĹŻ, kterĂ˝ praktikuje vÄ&#x203A;tĹĄina mocnic, lze oznaÄ?it za nestandardnĂ­ nebo dokonce, jak z Ä?lĂĄnku vydedukovat, za odsouzenĂ­hodnĂ˝.

Špindlerův Mlýn

6 Ă&#x2014; roÄ?nÄ&#x203A;, 750 KÄ? www.csnn.eu

6 Ă&#x2014; roÄ?nÄ&#x203A;, 540 KÄ? www.eonkologie.cz

Ä?asopis obsahuje recenzovanĂŠ Ä?lĂĄnky

s. �� / Rozhovor

s. �� / OdbornÊ tÊma

s. �� / Zkuťenosti z praxe

s. �� / Z konferencí

I KRIZE VZTAHĹŽ JE CIVILIZAÄ&#x152;NĂ?

NEMOC

MĂ ME POĹ EVNĂ?MU PROSTĹ&#x2DC;EDĂ?

POMĂ HAT, NEBO Ĺ KODIT?

OĹ ETĹ&#x2DC;OVATELSKĂ PĂ&#x2030;Ä&#x152;E O Ĺ˝ENU S PREEKLAMPSIĂ?

VĂ?CHODISKA ZE SOUÄ&#x152;ASNĂ?CH PROBLĂ&#x2030;MĹŽ ZZS HLEDALA OLOMOUCKĂ KONFERENCE

6 Ă&#x2014; roÄ?nÄ&#x203A;, 690 KÄ? www.kardiologickarevue.cz

NovĂĄ indikace â&#x20AC;&#x201C; PDE 5 inhibitory â&#x20AC;&#x201C; lĂŠÄ?ba erektilnĂ­ dysfunkce a LUTS UreterĂĄlnĂ­ stenty â&#x20AC;&#x201C; novĂŠ moĹžnosti ovlivnÄ&#x203A;nĂ­ neŞådoucĂ­ch ĂşÄ?inkĹŻ Guidelines EAU â&#x20AC;&#x201C; zakĹ&#x2122;ivenĂ­ penisu

6 Ă&#x2014; roÄ?nÄ&#x203A;, 600 KÄ? www.csgh.info

T H E J O U R N A L O F T H E C Z E C H A N D S LOVA K O N CO LO G I C A L S O C I E T I E S

Â&#x2021;Â&#x201E;Â&#x201D;Â&#x2014;Â&#x192;Â&#x201D;Â&#x203A; ͸͜͡ͺ Â&#x2018;Â&#x17D;Â&#x2014;Â?Â&#x2021; ͟͞ Â&#x2014;Â?Â&#x201E;Â&#x2021;Â&#x201D; ͸

revue

͜͡͞ͺnjͽ͞ͽͺ Č&#x2039; Â&#x201D;Â&#x2039;Â?Â&#x2013;Č&#x152;

͜͡͞ͺnj͚͜͞ Č&#x2039; Â?ÇŚÂ&#x17D;Â&#x2039;Â?Â&#x2021;Č&#x152;

K ARDIOLOGICK Ă

Ä&#x152;ESKĂ A SLOVENSKĂ

KLINICKĂ ONKOLOGIE

NEUROLOGIE A NEUROCHIRURGIE

Gastroenterologie a hepatologie

IN TERNĂ? MEDICĂ?NA

Â&#x192;Â&#x2022;Â&#x2013;Â&#x201D;Â&#x2018;Â&#x2021;Â?Â&#x2013;Â&#x2021;Â&#x201D;Â&#x2018;Â&#x17D;Â&#x2018;Â&#x2030;Â&#x203A; Â&#x192;Â?Â&#x2020; Â&#x2021;Â&#x2019;Â&#x192;Â&#x2013;Â&#x2018;Â&#x17D;Â&#x2018;Â&#x2030;Â&#x203A; ,Â&#x192;Â&#x2022;Â&#x2018;Â&#x2019;Â&#x2039;Â&#x2022; ,Â&#x2021;Â&#x2022;Â?Âą Â&#x2030;Â&#x192;Â&#x2022;Â&#x2013;Â&#x201D;Â&#x2018;Â&#x2021;Â?Â&#x2013;Â&#x2021;Â&#x201D;Â&#x2018;Â&#x17D;Â&#x2018;Â&#x2030;Â&#x2039;Â&#x2026;Â?Âą Â&#x2022;Â&#x2019;Â&#x2018;Â&#x17D;Â&#x2021;ÂŤÂ?Â&#x2018;Â&#x2022;Â&#x2013;Â&#x2039;ÇĄ ,Â&#x2021;Â&#x2022;Â?Âą Â&#x160;Â&#x2021;Â&#x2019;Â&#x192;Â&#x2013;Â&#x2018;Â&#x17D;Â&#x2018;Â&#x2030;Â&#x2039;Â&#x2026;Â?Âą Â&#x2022;Â&#x2019;Â&#x2018;Â&#x17D;Â&#x2021;ÂŤÂ?Â&#x2018;Â&#x2022;Â&#x2013;Â&#x2039;ÇĄ Â&#x17D;Â&#x2018;Â&#x2DC;Â&#x2021;Â?Â&#x2022;Â?Â&#x2021;Â&#x152; Â&#x2030;Â&#x192;Â&#x2022;Â&#x2013;Â&#x201D;Â&#x2018;Â&#x2021;Â?Â&#x2013;Â&#x2021;Â&#x201D;Â&#x2018;Â&#x17D;Â&#x2018;Â&#x2030;Â&#x2039;Â&#x2026;Â?Â&#x2021;Â&#x152; Â&#x2022;Â&#x2019;Â&#x2018;Â&#x17D;Â&#x2018;ÂŤÂ?Â&#x2018;Â&#x2022;Â&#x2013;Â&#x2039; Â&#x192; Â&#x17D;Â&#x2018;Â&#x2DC;Â&#x2021;Â?Â&#x2022;Â?Â&#x2021;Â&#x152; Â&#x160;Â&#x2021;Â&#x2019;Â&#x192;Â&#x2013;Â&#x2018;Â&#x17D;Â&#x2018;Â&#x2030;Â&#x2039;Â&#x2026;Â?Â&#x2021;Â&#x152; Â&#x2022;Â&#x2019;Â&#x2018;Â&#x17D;Â&#x2018;ÂŤÂ?Â&#x2018;Â&#x2022;Â&#x2013;Â&#x2039; Â&#x203A;Â&#x2020;Â&#x17E;Â&#x2DC;Â&#x17E; , Č&#x201A; Â&#x2039;Â?Â&#x2020;Â&#x2021;Â&#x161;Â&#x2021;Â&#x2020; Â&#x2039;Â? ÇĄ

ÇĄ Č&#x20AC; ÇĄ ÇĄ

Â&#x2013;Â&#x2018;Â?Â&#x2039;Â?Â&#x2020;Â&#x2021;Â&#x161;ÇĄ Â&#x2018;Â&#x2018;Â&#x2020; Â&#x2026;Â&#x2039;Â&#x2021;Â?Â&#x2026;Â&#x2021; Â&#x192;Â?Â&#x2020; Â&#x2021;Â&#x2026;Â&#x160;Â?Â&#x2018;Â&#x17D;Â&#x2018;Â&#x2030;Â&#x203A; Â&#x201E;Â&#x2022;Â&#x2013;Â&#x201D;Â&#x192;Â&#x2026;Â&#x2013;Â&#x2022;ÇĄ Â&#x2039;Â&#x201E;Â&#x17D;Â&#x2039;Â&#x2018;Â&#x2030;Â&#x201D;Â&#x192;Â&#x2019;Â&#x160;Â&#x2039;Â&#x192; Â&#x2021;Â&#x2020;Â&#x2039;Â&#x2026;Â&#x192; ,Â&#x2021;Â&#x2026;Â&#x160;Â&#x2018;Â&#x2022;Â&#x17D;Â&#x2018;Â&#x2DC;Â&#x192;Â&#x2026;Â&#x192;

K A R D I O LO G I E

Ä&#x152;ASOPIS Ä&#x152;ESKĂ&#x2030; NEUROLOGICKĂ&#x2030; SPOLEÄ&#x152;NOSTI Ä&#x152;LS JEP, Ä&#x152;ESKĂ&#x2030; NEUROCHIRURGICKĂ&#x2030; SPOLEÄ&#x152;NOSTI Ä&#x152;LS JEP, SLOVENSKEJ NEUROLOGICKEJ SPOLOÄ&#x152;NOSTI SLS, SLOVENSKEJ NEUROCHIRURGICKEJ SPOLOÄ&#x152;NOSTI SLS A Ä&#x152;ESKĂ&#x2030; SPOLEÄ&#x152;NOSTI DÄ&#x161;TSKĂ&#x2030; NEUROLOGIE Ä&#x152;LS JEP

InvazivnĂ­ lĂŠÄ?ba karotickĂ˝ch stenĂłz TrvalĂĄ kardiostimulace z pohledu novĂ˝ch evropskĂ˝ch doporuÄ?enĂ­ roku 2013 KardiohepatĂĄlnĂ­ syndrom u chronickĂŠho srdeÄ?nĂ­ho selhĂĄnĂ­ RenĂĄlnĂ­ denervace â&#x20AC;&#x201C; budoucnost nebo zklamĂĄnĂ­

MINIMONOGRAFIE

ChirurgickĂĄ lĂŠÄ?ba hydrocefalu

V. VybĂ­hal

INTERNĂ? MEDICĂ?NA

ChronickĂŠ onemocnÄ&#x203A;nĂ­ ledvin â&#x20AC;&#x201C; novinky Ledviny a gravidita AkutnĂ­ poĹĄkozenĂ­ ledvin â&#x20AC;&#x201C; klasiďŹ kace, pĹ&#x2122;ehled

PĹ&#x2DC;EHLEDNĂ? REFERĂ T

UpozornÄ&#x203A;nĂ­ na klasifikaÄ?nĂ­, terminologickĂŠ a obsahovĂŠ inovace MezinĂĄrodnĂ­ klasifikace bolestĂ­ hlavy (ICHD-3 beta) pro primĂĄrnĂ­ bolesti hlavy

J. OpavskĂ˝

Z obsahu:

PĹŽVODNĂ? PRĂ CE

ChirurgickĂĄ lieÄ?ba metastĂĄz a jej vplyv na prognĂłzu u pacientov s metastatickĂ˝m kolorektĂĄlnym karcinĂłmom

Validita MontrealskĂŠho kognitivnĂ­ho testu pro detekci mĂ­rnĂŠ kognitivnĂ­ poruchy u Parkinsonovy nemoci O. BezdĂ­Ä?ek et al

Na MRI zaloĹženĂŠ 3D plĂĄnovĂĄnĂ­ brachyradioterapie karcinomĹŻ dÄ&#x203A;loĹžnĂ­ho hrdla â&#x20AC;&#x201C; naĹĄe zkuĹĄenosti s pouĹžitĂ­m uterovaginĂĄlnĂ­ho aplikĂĄtoru Vienna Ring MR- CT

KRĂ TKĂ&#x2030; SDÄ&#x161;LENĂ?

VĂ˝znam elektromyografie v chirurgickĂŠ rekonstrukci spasticity hornĂ­ konÄ?etiny

I. Ä&#x152;iĹžmĂĄĹ&#x2122; et al

Significant Anti-tumor Effectiveness of Imatinib in C-kit Negative Gastrointestinal Stromal Tumor â&#x20AC;&#x201C; Case Report

KAZUISTIKA

Stiff-Person Syndrome Associated with Myotonic Dystrophy type 2 â&#x20AC;&#x201C; a Case Report E. Ehler et al

2 ,A

VydĂĄvĂĄ Ä&#x152;LS JEP. ISSN 1210-7859. ISSN pro on-line pĹ&#x2122;Ă­stup 1802-4041.

IndexovĂĄno/excerpovĂĄno: Thomson Reuters Web of Knowledge: Journal Citation Report, Web of Science, Index Copernicus, EMBASE/Excerpta Medica, Bibliographia Medica Ä&#x152;echoslovaca, Scopus

roÄ?nĂ­k 77 | 110 | 2014 | Ä?Ă­slo

1

VydĂĄvĂĄ Ä&#x152;LS JEP. ISSN 0862-495X. ISSN 1802-5307 on-line pĹ&#x2122;Ă­stup Indexed in MEDLINE/PubMed, EMBASE/Excerpta Medica, EBSCO, SCOPUS, Bibliographia medica Ä?echoslovaca, Index Copernicus

roÄ?nĂ­k 27 | 2014 | Ä?Ă­slo

1

1

2014 / roÄ?nĂ­k 16

10 Ă&#x2014; roÄ?nÄ&#x203A;, 855 KÄ? www.artcasopis.cz 05

1 990 KÄ? www.artplus.cz

kvÄ&#x203A;ten 2014 95 KÄ? / 4,50 ¤

Jan KubĂ­Ä?ek v GHMP Rozhovor s Martinem Zetem 38 / OblastnĂ­ galerie Liberec

Â?Â&#x2014;ĂŚÂ&#x2021;Â?Â&#x2018;Â&#x2022;Â&#x2013;Â&#x2039; Â&#x2022;Â&#x2021; Â&#x153;Â&#x192;Â&#x2DC;Â&#x2021;Â&#x2020;Â&#x2021;Â?Ă&#x20AC;Â? Í&#x2122; Í&#x2DC;Í&#x2DC;Í&#x2DC; | Â&#x192; Â&#x2014;Â&#x2020;Â&#x2020;ÇŚ Â&#x160;Â&#x2039;Â&#x192;Â&#x201D;Â&#x201D;Â&#x2039; Â&#x2022;Â&#x203A;Â?Â&#x2020;Â&#x201D;Â&#x2018;Â? Â&#x201D;Â&#x192;Â?Â&#x2022;Â&#x2019;Â&#x17D;Â&#x192;Â?Â&#x2013;Â&#x192;Â&#x2026;Â&#x2021; Â&#x152;Â&#x192;Â&#x2013;Â&#x2021;Â&#x201D; Â&#x2019;Â&#x201D;Â&#x2018; | Â&#x2DC; Â&#x17D;¹Â&#x201E;Âł Â&#x201E;Â&#x2039;Â&#x17D;Â&#x2039;Â&#x17E;Â&#x201D;Â?Ă&#x20AC; Â&#x2018;Â&#x201E;Â&#x2022;Â&#x2013;Â&#x201D;Â&#x2014;Â?Â&#x2026;Â&#x2021; Â&#x2021;Â&#x201D;Â&#x2021;Â&#x2020;Â&#x2039;Â&#x2013;Â&#x17E;Â&#x201D;Â?Ă&#x20AC; Â&#x192;Â?Â&#x2030;Â&#x2039;Â&#x2018;Â&#x2021;Â&#x2020;ÂąÂ? | Â&#x2039;Â&#x192;Â&#x2030;Â?Â&#x2018;Â&#x2022;Â&#x2013;Â&#x2039;Â?Â&#x192; Â&#x203A;Â?Â&#x2026;Â&#x160;Â&#x2018;Â&#x2DC;Â&#x192; Â&#x2022;Â&#x203A;Â?Â&#x2020;Â&#x201D;Â&#x2018;Â?Â&#x2014;

10 / 30 /

1 Ă&#x2014; roÄ?nÄ&#x203A;, 139 KÄ? www.artplus.cz RoÄ?enka Ăşnor 2014 | cena 139 KÄ?, 6,20 â&#x201A;Ź | www.artplus.cz

ROÄ&#x152;ENKA 9 771213 839008

05

trh s umÄ&#x203A;nĂ­m v roce 2013

Vyberte si... www.ambitmedia.cz