Florence 4/2018

4/18

Odbor n ý č asopis pro nel ék a řsk é zdr avot nic k é pr acov ník y

červenec–srpen 2018 / ročník XIV

florence 60 Kč, 3,50 € / www.florence.cz

rozhovor

Kdy spolupracovat s dětským klinickým psychologem? odborné téma

9

nejrozšířenějších mýtů o očkování

praxe

Ženy s roztroušenou sklerózou by měly těhotenství plánovat časopis obsahuje recenzované články

Odborné téma

Gynekologie, porodnictví, pediatrie

editorial Vážené čtenářky, vážení čtenáři, právě otvíráte letošní čtvrté číslo časopisu Florence, jehož datum vydání se kryje se začátkem nového školního roku. Věřím, že si na svoji novou Florence najdete čas i v této hektické době, kdy je zapotřebí shánět nové školní pomůcky, obalovat sešity a učebnice a vstřebávat desítky pokynů a vzkazů od učitelského sboru. U dětí ostatně z větší části zůstáváme – aktuální číslo je zaměřeno na pediatrickou problematiku.

V tradičním úvodním rozhovoru se dotýkáme problematiky dětské klinické psychologie. Prezidentka Asociace klinických psychologů České republiky Mgr. Hana Jahnová popisuje význam klinickopsychologického působení u dětí, ale zmiňuje i problémy v oboru, především alarmující nedostatek klinických psychologů v Česku.

Myslím si, že Vaší pozornosti by neměl uniknout ani odborný článek týkající se očkování proti lidskému papillomaviru (HPV). Je plný praktických informací o přínosech tohoto nepovinného očkování, které oceníte nejen jako zdravotníci, ale i jako rodiče.

Znáte ženy s roztroušenou sklerózou, které by se chtěly stát maminkami? Text na straně 22 Vám prozradí, že od 90. let minulého století nasbírala medicína klíčové poznatky dokazující, že těhotenství ženám s roztroušenou sklerózou neškodí, naopak, těhotenské hormony je chrání před atakami nemoci. Přední čeští odborníci nicméně v našem článku radí, jak by pacientky v případě plánování gravidity a po otěhotnění měly postupovat, aby vše probíhalo co nejbezpečněji pro matku i dítě.

Ve Florence ale najdete i pravidelné rubriky, na které jste zvyklí – hojení ran, články z ošetřovatelské praxe, seriál o (duševním) zdraví sestry, právní poradnu nebo pohled do historie ošetřovatelství.

Přeji Vám příjemné čtení.

obsah

8

HPV infekce – nebezpečí, s nímž musíme počítat

seriál 2 Jak nevyhořet v práci sestry?

rozhovor 4 kdy spolupracovat s dětským klinickým psychologem?

public relations 6 Jak jsme testovali terapeutické krytí stopbac sterile

odborné téma

gynekologie, porodnictví, pediatrie

Kristýna Čillíková, šéfredaktorka kristyna.cillikova@ambitmedia.cz p.s. s velkým potěšením na titulní straně otiskujeme fotografii čtenářky Florence, která se zapojila do naší facebookové soutěže o nejkrásnější fotku miminka. Věřím, že se Vám líbí stejně jako nám v redakci. další neméně krásné fotky malých pokladů najdete uvnitř čísla.

www.florence.cz Ročník XIV., číslo 4, červenec–srpen 2018 redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 8. 2018 Foto na titulní straně: Martina sedláčková Staňte se naším fanouškem na Facebooku www.facebook.com/Florencecasopis

florence 4/18

8 HpV infekce – nebezpečí, s nímž musíme počítat 11 9 nejrozšířenějších mýtů o očkování 12 logoterapie – způsob pomoci pro pacienty s celiakií

praxe

15 děti s epilepsií malují obrazy na výstavu 16 pilotní ověření dotazníku managementu bolesti u pacientů s rizikem vzniku dekubitů či jejich výskytem 18 postoj sester k profesi a jejich motivace k dalšímu vzdělávání 22 Ženy s roztroušenou sklerózou by měly těhotenství plánovat

public relations 24 co je Marsi?

z konferencí

26 efektivní hojení ran 27 další zastávkou hojení onkologických ran byla Ostrava 28 Vii. kongres perioperačních sester s mezinárodní účastí 28 celostátní odborná konference „léky, potraviny a naše zdraví“

právo 29 autonomní jednání sestry je riskantní a nežádoucí

recenze knihy 30 Ošetrovateľská škola – pflegeschule – nursing school scsc bratislava

aktuálně 31 sÚkl schválil úhradu léčivého přípravku zaHrOn cOMbi 31

historie 32 dětská sestra v proměnách času 36 personální inzerce 36 angličtina

seriál

florence 4/18

zdraví sestry díl 3.

Jak nevyhořet v práci sestry?

syndrom vyhoření

Ing. Zuzana Hekelová, publicistka a konzultantka, www.vase-lektorka.cz

S

yndrom vyhoření se nad­ průměrně často vyskytuje v tzv. pomáhajících pro­ fesích. Proto dlouhodobá ignorace nadprůměrné stresové zátěže při práci ve zdravotnictví může vést k syndromu vyhoření, který se řeší mnohem obtížněji než stres.

Jak se syndrom vyhoření projevuje?

Všechny projevy tohoto syndromu samozřejmě ti, kdo jím trpí, nepociťují najednou a ve stejné intenzitě.

Každý člověk reaguje po svém. Některé aspekty mohou být společné se stresem, mnoho dalších se však týká specificky pouze syndromu vyhoření: → pocit životní nespokojenosti, ­pocit „ujíždějícího vlaku“, → pocit dluhu vůči rodině a přátelům nebo přímo narušení vztahů, → pocit ztráty životních jistot,

2

→ zdravotní (fyzické) potíže různého druhu (podobné jako u ­stresu), → potíže s koncentrací a pamětí.

Podobných projevů může být i více.

Jistě jsou všechny nepříjemné, ale je třeba si uvědomit, že zejména ten poslední – potíže s koncentrací a pamětí – jsou pro práci sestry vzhledem k zodpovědnosti, kterou má, klíčové. Pokud je tedy zaznamená, neměla by už s řešením otálet.

U jakých typů osobností je větší pravděpodobnost, že budou tímto syndromem trpět: → perfekcionisté, → lidé s nevyváženým pracovním a soukromých životem, → ti, kdo mají neustále potřebu dokazovat sami sobě i okolí, že jsou schopní a odvádějí kvalitní práci, → ti, kteří neumí relaxovat, → spíše introvertní typy lidí.

Jako u každého onemocnění – a ­zejména ve svojí rozvinuté podobě syndrom vyhoření bezesporu nemocí je – lze definovat konkrét­ ní fáze, kterými se projevuje. Jsou

to postupně tyto (zejména ta první možná leckoho překvapí): → Nadšení – člověk pracuje s velkým nasazením, věnuje tomu veškerou energii. Ale dlouhodobě se přetěžuje a nebere v úvahu vlastní potřeby (odpočinek, psychohygiena). → Stagnace/vystřízlivění – nadšení nevydrží věčně, člověk si začne uvědomovat realitu a rozdíl mezi ní a původním očekáváním. → Frustrace/deziluze – začínají pochybnosti o smyslu práce, pocity, že je člověk na všechno sám a okolí je to jedno. V této fázi začínají opravdové potíže! → Apatie/vyčerpání – prohlubují se problémy z předchozí fáze. Člověk se pohybuje po pracovišti jako „autopilot“, vše vykonává jako stroj a bez jakékoliv vnitřní motivace.

Začíná se vyhýbat lidem. Začínají pocity beznaděje a bezmoci. → Plně rozvinutý syndrom vyho­ ření – nastupuje neschopnost ­plnit běžné pracovní úkony, odpor ke komunikaci s kýmkoliv.

I když si člověk uvědomuje vážnost situace, často už nejsou síly pro jakékoliv řešení.

foto: Profimedia

„Když nám život začne házet klacky pod nohy, pokusme se s nimi zatopit!“

seriál

Příklad z praxe: S tímto příběhem se mi svěřila jedna sestra, která pracovala na lůžkovém oddělení nemocnice. Delší dobu si uvědomovala, že něco není v pořádku, ale všechny signály přehlížela, doufala, že je překoná, že samy odezní – no prostě lhala sama sobě.

Zpětně říkala, že si vážnost situace začala opravdu připouštět až ve chvíli, kdy už byla ve čtvrté fázi (apatie/vyčerpání) syndromu vyhoření.

Ta u ní docela rychle přešla do páté fáze, kterou to vše vyvrcholilo. Během běžné noční služby sestra seděla na sesterně, když se rozsvítilo na zdi číslo pokoje, odkud někdo potřeboval sestřinu přítomnost. Zdánlivě rutinní situace, k jakým v nemocnici dochází mnohokrát denně. „Naše“ sestra ale nebyla schopná vstát ze židle, rozplakala se a chtělo se jí zvracet. Aby toho nebylo dost, ještě se začala třást. Vše dopadlo tak, že musela zavolat kolegyni – sestru, která se správně rozhodla přivolat i službu konajícího lékaře.

Trpící sestra se hned druhý den dostavila k lékaři-psychiatrovi (měla štěstí, že ji jako kolegyni-zdravotnici

na přímluvu lékaře, který vše v noci řešil, vzal hned), dostala vhodnou medikaci a odešla na čtyři týdny na nemocenskou. V mezidobí jí vedení nemocnice našlo jiné místo (mikrobiologická laboratoř), kde nebylo tolik stresu. Sestra se „dala dohromady“ a po roce se vrátila zpět na svoje oddělení. Když mi svůj příběh vyprávěla, neustále opakovala, že vše měla začít řešit daleko dříve!

čovávat, abychom je měli v případě krizových situací k dispozici jako kvalitní „záchrannou síť“. → Mít reálné sebevidění – tedy ani se nepodceňovat, ani nepřeceňovat. Obojí má za následek vyšší míru frustrace, která syndrom vyhoření umocňuje. → Být zdravě asertivní – být schopen si uchránit svá práva a přitom nepoškozovat práva druhých lidí.

Samozřejmě nejlepší je, když se situace nikdy takto nevyhrotí. Prevence je tedy stejně důležitá, jako kdykoliv jindy v situacích kolem našeho zdraví.

Co je tedy důležité pro to, aby člověk vůbec syndromem vyhoření netrpěl? → Chovat se aktivně psychohygie­ nicky – tedy „dobíjet včas baterky“, dostatečně relaxovat, odpočívat, bránit se komunikačním nedorozuměním, konflikty neprodleně řešit. → Mít kvalitní mezilidské vztahy – a to v rodině, s přáteli i s kolegy-zdravotníky. Všechny tyto vztahy se musí neustále budovat a ope-

Zejména proto, že sestry jsou syndromem vyhoření nadprůměrně ohrožené, je nezbytné, aby se věnovaly – a to od počátku svojí pracovní kariéry – aktivně psychohygieně. Jedině to jim pomůže buďto se velkým problémům zcela vyhnout, nebo alespoň zmírnit jejich dopad.

Literatura: 1. Honzák, r. Jak žít a vyhnout se syndromu vyhoření. praha: Vyšehrad, 2013.

2. nešpor, k. prevence profesionálního stresu a syndromu vyhoření. Medicína pro praxi, 2007 (číslo 9).

inzerce

PACIENTKY SE BUDOU PRO SENI LADY RÁDY VRACET DOPLATKU

ady L i n e S

U

L

EZ EB

TK

STÁ

(ALE NE TAK ČASTO)*

ST

ÁLE BEZ DO

PL

A

urologické vložky pro lehkou a střední inkontinenci

více informací na www.seni.cz

vysoká kvalita a funkčnost vložek

ISO certifikovaná výroba

*velký počet kusů na preskripci 3

rozhovor

florence 4/18

Kdy spolupracovat s dětským klinickým psychologem?

Péče dětského klinického psychologa by měla být v rámci zdravotnictví dostupná všem dětským pacientům.

V praxi se však nedostává všem, neboť počet těchto odborníků není v Česku dostatečný. MZ ČR po tlaku pacientských organizací slibuje změnu k lepšímu.

Kristýna Čillíková, redakce Florence

V

časná diagnostika psychomotorických obtíží, poruch či oslabení pomůže k jejich odstranění nebo alespoň zmírnění díky komplexní intervenci odborníků. Aby byly efekty včasné léčby co největší, je zapotřebí zahájit klinickopsychologickou péči dětí co nejdříve. Čeho a kdy si u dětí všímat a jakou roli může v odhalení poruch psychomotorického vývoje sehrát zdravotní sestra, objasňuje Mgr. Hana Jahnová, prezidentka Asociace klinických psychologů České republiky.

Odkdy se dětský klinicky psycholog začíná zajímat o děti a od jakého věku?

Mezi nelékařské zdravotnické obory patří obor klinická psychologie, v jehož rámci klinický psycholog věnuje svoji péči dětskému i dospělému pacientovi. V návaznosti na obor klinická psychologie byl v roce 2008 vytvořen zásluhou PhDr. Dany Krejčířové obor dětská klinická psychologie (dále DKP), který se ale formoval daleko dříve.

V rámci vzdělávání v oboru DKP si dětský klinický psycholog osvojí specifické teoretické znalosti a praktické dovednosti v oblasti prevence, diagnostiky a terapie dětí jak v ambulantní, tak v lůžkové péči. Za výkon povolání se považuje psychologická diagnostika, psychoterapie, rehabilitace psychických funkcí a systematická psychologická péče o děti všech věkových skupin se zdravotními nebo psychickými poruchami a riziky. Z pohledu věku může dětský klinický psycholog pečovat o děti od nejranějšího věku – od narození až do dospělosti, tedy do 19. roku věku.

4

Co se musí stát, aby byl k dítěti povolán dětský klinický psycholog?

Péče dětského klinického psychologa by měla být v rámci zdravotnictví dostupná všem dětským pacientům, bohužel to tak v praxi není.

Dětského klinického psychologa může oslovit sám rodič dítěte, nejčastěji je ale péče doporučována praktickým lékařem pro děti a dorost – pediatrem, dětským psychiatrem, případně jiným odborníkem jako dětským neurologem či klinickým logopedem. Klinickopsychologickou péči dítě potřebuje v případě, že se v jeho vývoji objeví obtíže či oslabení, která souvisejí s jeho psychomotorickým vývojem nebo somatickým vývojem a vývoj negativně ovlivňují nebo limitují. Pro ilustraci, důvodem doporučení může například být sledování psychomotorického vývoje předčasně narozeného dítěte v raném věku, tedy do tří let, dále změny v chování a prožívání dítěte – deprese u dětí, poruchy osobnosti, dále poruchy spánku a poruchy příjmu potravy – mentální anorexie a mentální bulimie, změny osobnosti dítěte a psychosociální problematika závažných somatických onemocnění jako je třeba onkologické onemocnění. Patří sem i péče o dítě smyslově či kombinovaně postižené, určení stupně mentálního vývoje případně určení jeho deficitu – mentální retardace. Dále specifické poruchy učení, poruchy řeči nebo poruchy komunikace či sociálního chování, které mohou vést k diagnostice pervazivního vývojového onemocnění, charakterizovaného nejčastěji dětským autismem. Důvodem zahájení péče mohou také být projevy neurotických poruch, psychosomatických onemocnění, disharmonického vývoje

dítěte, poruchy chování v dětství.

Důvody zahájení péče jsou velmi rozmanité a všechny zde není možné uvést.

Jaké jsou nejčastější diagnózy a lze je vůbec stanovit, když má dítě jen několik měsíců?

U dětí raného věku, tedy u dětí do 3,5 let věku, je velmi zásadní kvalitní psychologická vývojová diagnostika, stanovení úrovně psychomotorického vývoje a případné doporučení následné péče – podpůrná opatření, stimulační programy, raná péče a podobně. Diagnóza se stanovuje velmi obezřetně.

Zcela přirozeně dětský klinický psycholog pracuje s mezinárodní klasifikací nemocí, MKN - 10, kde v kapitole F, F70-F99, jsou uvedeny diagnózy vztahující se k poruchám psychického vývoje a dále pracuje s americkým diagnostickým a statistickým manuálem mentálních poruch, DSM - V. Diagnostika dětí raného věku se opírá o klasifikační systém DC: 0-3 Zero to three, protože u dětí raného věku jsou klasifikace MKN a DSM těžko použitelné.

Jak včasná diagnóza dítěti pomůže? Jaké jsou efekty včasné léčby?

Včasná diagnostika obtíží, poruch či oslabení pomůže k jejich odstranění nebo alespoň zmírnění a to díky tomu, že je dítěti poskytována komplexní péče. Dětský klinický psycholog je kompetentní odeslat dítě do péče k dalšímu specialistovi v dané

Co nejdříve zahájená psychologická péče u předčasně narozených dětí umožní: → psychoterapeuticky pomápro vhodnou stimulaci jeho hat rodičům zvládat strevývoje, → rodiče akceptovat jako sové situace po narození nedonošeného dítěte či neaktivní účastníky v péči o dítě a zároveň je podpomocného dítěte, případně rovat i v aktivním kontaktu po narození mrtvého dítěte nebo po jeho úmrtí později, s odborníky, → opakovaným kontaktem → pomoci vytvořit optimální interakční chování mezi dívytvořit určitou oporu a zátětem a rodiči, což je důležizemí, kam se mohou rodiče vždy obrátit při jejich častá podmínka pro jeho další zdárný vývoj, to velmi náročné péči plné nejistoty – je zcela zřejmé, → naučit rodiče správně pozože kvalita vztahu mezi rodiči rovat a porozumět chování a odborníky se odráží i ve dítěte a jeho možnostem, vztahu rodičů k dítěti. což je důležitý předpoklad Proto všechny děti, které se narodí s porodní hmotností nižší než 1 500 gramů, mají doporučené preventivní klinickopsychologické sledování jejich psychomotorického vývoje v ­raném věku, tzn. do tří let.

rozhovor

oblasti jako je dětský psy­chiatr, dětský neurolog, fyzioterapeut, klinický logoped, psychoterapeut a ­podobně.

Aby byly efekty včasné léčby co největší, je zapotřebí zahájit klinickopsychologickou péči dětí co nejdříve.

foto: archiv Mgr. Hany Jahnové

Jak moc je důležitá spolupráce rodiče? A u jakých diagnóz především?

V každé situaci je nutná a stěžejní spolupráce s rodiči, a to nejen proto, že dítě doprovázejí, ale jedině oni mají kompetence k tomu, aby doporučené postupy a opatření realizovali.

Dětských klinických psychologů je celkově nedostatek. Měli by být součástí každého dětského oddělení nemocnic?

Určitě ano, dětský klinický psycholog může působit v rámci ambulantní a také lůžkové péče. Ambulantní péče je nabízena především formou privátních ordinací dětských klinických psychologů a výjimečně bývá součástí nemocnic. Například v rámci Fakultní nemocnice Brno, ve které sama působím, existuje na pracovišti Dětské nemocnice Ambulance dětské psychiatrie a klinické psychologie, kde kliničtí psychologové a dětští psychiatři poskytují svoji péči dětem společně. A zároveň fungují formou konziliární péče přímo u lůžka dítěte. Některé spe­cializované kliniky či oddělení, nejen ve FN Brno, mají svého klinického či dětského klinického psychologa ve svém týmu – psychiatrická klinika, onkologická klinika, neurologická klinika či neonatologické oddělení. Ale celkový počet dětských klinických psychologů je bohužel i nadále neuspokojivý.

Pokud kliničtí psychologové nejsou, jaká může být role zdravotních sester? Čeho by si měly všímat?

O dětské pacienty v rámci zdravotnictví pečují především dětské sestry, případně zdravotní sestry, které mají patřičné vzdělání v péči o děti doplněné v rámci specializačního vzdělávání formou certifikovaného kurzu. Dětská sestra je součástí pracovního týmu, komunikuje s ošetřujícím personálem, lékaři předává důležité informace nejen ohledně zdravotního stavu, ale také ohledně psychického stavu pacienta, podle věku využívá prostředků hry k navázání kontaktu s dětským pacientem a také komunikuje s rodiči pacienta.

Nedílnou součástí ošetřovatelské péče je výchovná péče dětské sestry, která se zaměřuje na sledování psychomotorického vývoje, které vychází především z poznatků vývojové psychologie a komunikace. Pokud na oddělení pracuje společně dětský klinický psycholog a dětská sestra, je možné rozsah sledovaných parametrů u dítěte více specifikovat.

Můžete poradit rodičům, jaké jsou varovné příznaky, že něco není v pořádku a od jakého věku by měli psychomotorický vývoj dětí sledovat?

Sledovat psychomotorický vývoj dítěte, jeho přirozené projevy, temperamentové nastavení a podobně je nutné již od narození dítěte. Varovné příznaky se liší dle toho, jaké obtíže dítě má – spektrum poruch a obtíží nelze v rámci článku pro jejich variabilitu vyjmenovat.

Kde vidíte největší rezervy v dětské klinické psychologii v České republice a jak jsme na tom v porovnání se zahraničím?

Největší rezervy vidím v nedostupnosti péče klinických a dětských klinických psychologů. Na 100 000 lidí v Česku připadá osm klinických psychologů, ale podle Světové zdravotnické organizace by jich mělo být 26.

I přes tento alarmující nedostatek psychologů, kdy maminky s nemocnými dětmi stejně jako dospělí čekají na termín čtyři až šest měsíců, zdravotní pojišťovny nechtějí uzavírat s klinickými a dětskými klinickými psychology smlouvy a tvrdí, že stávající počet stačí. Atestacemi po dvanáctiletém vzdělávání ročně projde asi šest dětských klinických psychologů. Smlouvu se zdravotní pojišťovnou však dostane jen málokdo z nich, protože zdravotní pojišťovny

většinou odmítají nové smlouvy uzavřít, přičemž kapacita všech klinickopsychologických ambulancí zůstává daleko za skutečnou potřebou. Objednací doby k prvnímu vyšetření u dětského klinického psychologa činí ve většině regionů čtyři až šest měsíců. V některých oblastech ambulance dětských klinických psychologů chybí úplně, například na Karlovarsku, Tachovsku či Jindřichohradecku. Vzhledem k nedostatečnému personálnímu pokrytí je podle odborníků prakticky nedostupná konziliární pedopsychologická služba pro dětská oddělení nemocnic. Stejně nedostatečný je počet dětských denních stacionářů a krizových center.

Přestože rodiče dítěte s psychickými obtížemi mají na péči klinického či dětského klinického psychologa nárok ze zákona, často kvůli dlouhým čekacím dobám zaplatí tisíce korun za diagnostiku v soukromém zařízení. Vyšetření soukromým psychologem pracujícím v poradenském režimu (tedy mimo zdravotnictví) však nedává žádnou záruku odbornosti ani kvality diagnostiky a následné péče v případě dětských pacientů s duševní poruchou. Velmi příznivou a povzbudivou zprávou je, že Ministerstvo zdravotnictví ČR aktuálně vyslyšelo pacientské organizace a připravuje projekt, který počítá s navýšením počtu dětských klinických psychologů.

Kdo je Mgr. Hana Jahnová Mgr. Hana Jahnová pracuje jako dětská klinická psycholožka v Ordinaci dětské klinické psychologie v Ambulanci komplexní péče perinatologického centra při Neonatologickém oddělení FN Brno. Zde se zaměřuje na dlouhodobé klinickopsychologické sledování psychomotorického vývoje dětí raného věku, zvláště pak předčasně narozených.

Na Ústavu psychologie a psychosomatiky na LF MU v Brně působí jako odborná asistentka, především přednáší psychologické obory nelékařským profesím.

Věnuje se školitelské činnosti v oborech Klinická psychologie a Dětská klinická psychologie. Je garantkou certifikovaného kurzu Psychologická vývojová diagnostika.

Je členkou několika odborných společností. V Asociaci klinických psychologů České republiky vykonává od roku 2010 funkci prezidentky.

Hana Jahnová je držitelkou „Ceny široké veřejnosti“ – „Ceny Purpurového srdce“, která jí byla udělena Českou neonatologickou společností ČLS JEP a rodičovskou organizací Nedoklubko v listopadu roku 2010.

Kontakt: e-mail: jahnova.hana@fnbrno.cz

5

public relations

florence 4/18

Jak jsme testovali terapeutické krytí StopBac Sterile

Klíčová slova:

V ambulanci hojení ran a na lůžkovém oddělení interního oddělení strahov Všeobecné fakultní nemocnice praha byla po dobu jednoho měsíce (červen 2018) ověřena účinnost terapeutického krytí stopbac sterile kompresy. U 18 pacientů (celkově 19 ran, ulcerací) s převážně chronickými ránami došlo ve 47 % k zlepšení hojení ran, v 37 % bylo zaznamenáno přechodné zlepšení ran a u 16 % došlo ke zhoršení vývoje rány. U poslední skupiny nemocných nebyla zaznamenána regrese hojení ani po aplikaci jiných krytí. Je nutné vzít na zřetel teplotní klimatické extrémy počasí během sledování, komorbidity pacientů včetně non compliance nemocných. krytí stopbac sterile kompresy obstálo v komplikovaných podmínkách. během sledování nebylo krytí aplikováno u hlubokých ran, chirurgických ran, chirurgických sutur nebo u infikované rány. stopbac sterile kompresy, nehojící se rány, terapeutické materiály, hojení ran

Markéta Koutná, Lucie Nájemníková, Růžena Mrázková, ambulance hojení ran, interní oddělení strahov, Všeobecné fakultní nemocnice praha

O

věření účinnosti terapeutických krytí používaných v hojení ran provází testování v rámci preklinických a klinických studií. Bez ohledu na závěry laboratorních výzkumů, doporučené indikace zprostředkované zástupci firmy, bez ovlivnění informacemi kolegů z oboru, jsme si chtěli sami empiricky potvrdit účinnost materiálu StopBac Sterile.

Naše zkušenost z klinické praxe však po léta potvrzuje, že shrnutí poznatků se závěrečným hodnocením u terapeutických materiálů trvá minimálně jeden rok i déle (v závislosti na množství pacientů).

StopBac STERILE Standard

6

Terapeutické krytí StopBac Sterile bylo používáno v ambulanci hojení ran a na lůžkovém oddělení Interního oddělení Strahov Všeobecné fakultní nemocnice Praha po dobu jednoho měsíce do vyčerpání množství poskytnutých vzorků výrobcem (Grade Medical s.r.o.).

Vzhledem ke standardnímu výskytu chronických (nehojících se) ran našich pacientů jsme se koncentrovali na krytí StopBac STERILE Kompresy, které oproti krytí StopBac STERILE Standard (kombinace s filmovým adhesivním krytím) je používáno více u chirurgických a akutních ran.

Během jednoho měsíce bylo krytí použito u 18 pacientů s 19 posuzovanými ránami – ulceracemi (ambulantní – 16 pacientů, na lůžkovém oddělení 2 pacienti), u jedné pacientky byly sledovány dvě ulcerace v rozdílné lokalitě.

Jednotlivé převazy byly prováděny v intervalu od dvou do čtyř dnů

StopBac STERILE Kompresy

v ambulanci hojení ran, na lůžkovém oddělení nebo v domácím prostředí pacientů.

Vyjma pacienta s posttraumatickou ránou, jednoho pacienta s bércovými ulceracemi (anamnéza dva měsíce) a kožních projevů po bodnutí hmyzem (anamnéza dva týdny) se jednalo o nemocné, kterým je poskytována lokální terapie v ambulanci hojení ran několik měsíců až čtyři roky. U těchto nemocných byly před aplikací krytí StopBac použity různé druhy terapeutických krytí (převážně s antibakteriálním účinkem), obecně jde o tzv. nehojící se rány.

Rozsah jednotlivých ran (ulcerací) dosahoval od 4 cm2 do 100 cm2.

Mezi komplikující onemocnění jednotlivých pacientů patřily diagnózy typu: diabetes mellitus 2. typu, monstrózní obezita, poly-

V průběhu ověření účinků krytí StopBac Sterile Kompresy došlo u 47 % pacientů ke zlepšení hojení ran, u 37 % pacientů došlo k přechodnému zlepšení ran a u 16 % pacientů došlo ke zhoršení vývoje rány.

fota: Grade Medical s.r.o.

Souhrn:

public relations

1

2

Obr. 3 Ulcerace smíšené etiologie, pacient s DM Obr. 4 Efekt krytí StopBac Kompresy po 14 dnech

Obr. 1 Posttraumatická rána před aplikací krytí StopBac Kompresy Obr. 2 Efekt krytí po 10 dnech léčby, převazy ob den

3 valentní alergie, psoriasis vulgaris v akutním stadiu, lymfedém, akutní stresová situace (úmrtí v rodině) a morbus parkinson.

Posouzení účinnosti krytí bylo prováděno v době, kdy docházelo k venkovním teplotním extrémům (26 a více stupňů Celsia), které mohly ovlivnit průběh hojení ran (pomnožení patogenů, otoky končetin, dermatitis a jiné).

Silnou bolest při první aplikaci krytí udávali tři pacienti. Tato bolest se snížila následující převazy. Bolest vnímalo při snímání krytí z rány (z konkávní strany obvazu) pět pa­ cientů, avšak docházelo tak k mechanickému débridementu fibrinového povlaku.

Z důvodu zvýšené bolesti po více dnů u jednoho pacienta při aplikaci krytí byl zvolen kompromis a spolu s aplikací StopBac Kompresy bylo použito na druhou

část spodiny rány další standardně používané krytí s antiseptickými účinky. V prvním případě byla reakce krytí ­StopBac Kompresy s větším efektem (čistá spodina rány).

V druhém případě byla reakce obou krytí shodná (vyčistění spodiny rány).

V průběhu ověření účinků krytí StopBac Sterile Kompresy došlo u 47 % pacientů ke zlepšení hojení ran, u 37 % pacientů došlo k přechodnému zlepšení ran a u 16 % pacientů došlo ke zhorše­ ní vývoje rány. Je nutné vzít na zřetel teplotní extrémy počasí během studie, komorbidity pacientů včetně non compliance nemocných, jak bývá často v ambulantním provozu.

Ověření účinnosti krytí StopBac Sterile Kompresy z naší strany vyžaduje další aplikace u větší skupiny nemocných s různými etiolo-

4 giemi ran a po delší časovou jednotku, proto budeme po dohodě s výrobcem materiálu v testování pokračovat.

Například během pilotní studie nebylo krytí testováno u hlubokých ran, chirurgických ran, chirurgických sutur nebo u infikované rány.

Dosavadní, i když krátkodobé vý­ sledky nám však ukázaly, že krytí StopBac Sterile Kompresy se zařadí mezi další materiály standardně po­ užívané v hojení ran s dobrým efek­ tem při správné indikaci.

Distributorem zdravotnického prostředku je společnost BATIST Medical.

7

florence 4/18

gynekologie, porodnictví, pediatrie odborné téma

HPV infekce – nebezpečí, s nímž musíme počítat

MUDr. Vladimír Mulač, privátní gynekologická praxe Beroun

K

dyž v roce 2008 dostal prof. dr. Harald zur Hausen Nobelovu cenu za průkaz onkogenního vlivu lidských papillomavirů a na základě toho byly vyrobeny a na trh uvedeny vakcíny proti některým vysoce rizikovým kmenům těchto virů, domnívali jsme se, že naše klient­ky vezmou ordinace gynekologů útokem a budou nadšeny možností ochránit sebe a své dcery před tak závažnou nemocí, jakou je karcinom čípku děložního. Domnívali jsme se, že průměrně 1000 případů nově diagnostikovaných karcinomů čípku ročně a 450 zemřelých žen na tuto diagnózu ročně bude dostatečnou

8

motivací. Většina lidí už o HP virech sice slyšela a většina žen ví, že proti nim existuje vakcína, avšak informací o tom, že tato vakcinace nechrání jen proti virům způsobujícím karcinom čípku, ale i proti celé řadě dalších nádorových onemocnění, mají lidé málo.

Lidských papillomavirů je známo přes 100 serotypů. Drtivá většina z nich žije na povrchu lidského těla, aniž by nositeli jakkoliv škodila.

Pouze několik z nich má prokazatelný onkogenní účinek – jedná se o sérotypy 6, 11, 16, 18, 31, 33, 45, 52 a 58.

Nebezpečí těchto virů spočívá v tom, že se jejich přítomnost v organismu dlouhou dobu nijak neprojevuje. Uvádí se, že více než 80 % sexuálně žijící populace se s HP viry za život setká, někdy

i opakovaně. Ve většině případů jsou viry zničeny imunitním systémem, nicméně někdy dojde ke vzniku tzv. perzistující infekce a postupně ke vzniku přednádorových a následně nádorových změn. Protože od počátku se v souvislosti s vakcinací proti HP virům hovoří hlavně o karcinomu hrdla děložního, rozšířil se názor, že se jedná o očkování jen pro ženy a ještě k tomu jen pro ty, které ještě nezahájily sexuální život. Spektrum onemocnění, v jejichž etiologii se více či méně uplatňuje vliv papillomavirů, se však neustále rozšiřuje a Světová zdravotnická organizace (WHO) již považuje onemocnění zapříčiněná HPV infekcí ze so­ ciálního i ekonomického hlediska za větší problém, než je infekce HIV.

fota: Profimedia

Většina lidí už o HP virech slyšela a většina žen ví, že proti nim existuje vakcína.

Avšak informací o tom, že tato vakcinace nechrání jen proti virům způsobujícím karcinom čípku, ale i proti celé řadě dalších nádorových onemocnění, mají lidé málo.

odborné téma gynekologie, porodnictví, pediatrie

Podstatou vakcíny proti HP virům jsou tzv. virus-like částice, tedy částice uměle vyrobené, které pro imunitní systém člověka virus pouze napodobují.

Onemocnění způsobená HPV U žen se jedná o přednádorové a následně nádorové změny hrdla děložního, zevního genitálu a poch­ vy, karcinomy v oblasti hlavy a krku a bylo vysloveno podezření, že se podílejí i na vzniku kolorektálního karcinomu. U mužů jde o karcinom penisu, řitního otvoru a v poslední době stále častější nádory v oblasti hlavy a krku (jazyk, mandle). Z ekonomického a sociálního hlediska je velmi závažný výskyt kondylomat zevního genitálu u obou pohlaví.

Výsev genitálních bradavic v oblasti zevního genitálu je ze společenského hlediska nesmírně frustrující a zejména fakt, že toto onemocnění téměř vždy recidivuje, je pro jedince velmi zatěžující. Znemožňuje sexuální život a opakovaně vyřazuje postiženého jedince z práce. Pokud dojde k opakovanému výsevu na zevním genitálu u těhotné ženy, pak je nutno vést porod operativně, císařským řezem, aby bylo vyloučeno infikování novorozence.

Pokud by k němu došlo, mohlo by to znamenat ohrožení života dítěte.

Stejné sérotypy HP virů, které způsobují genitální bradavice, mohou obdobné změny vyvolat v oblasti dýchacích cest – papilomatóza hrtanu není jen nepříjemné, ale život ohrožující onemocnění, které vyžaduje opakované odstraňování těchto benigních novotvarů z dýchacích cest (operativně nebo laserem). Vede často ke ztrátě hlasu, v nejtěžších případech i k dušení ­nemocného.

Diagnostika HPV infekce Možností, jak diagnostikovat infekci papillomaviry, máme bohužel málo.

Při rutinních preventivních kontrolách žen (měly by je absolvovat 1× za rok) gynekolog odebírá stěry z povrchu hrdla děložního a odesílá je do cytologické laboratoře. Cytolog pak má možnost detekovat přítomnost změn, které tyto viry v buňkách způsobují. V závislosti na stupni těchto změn a také na věku pacientky máme pak možnost provést test na stanovení přítomnosti vysoce rizikových sérotypů virů v buňkách. Tato testace se obvykle neprovádí u žen do třiceti let věku,

protože do tohoto věku je infekce HP viry považována za běžnou, nikoliv perzistující.

Cytolog posoudí nejen případnou přítomnost změn způsobených viry, ale stanoví i stupeň těchto změn, a tím i závažnost nálezu. Hovoříme pak o změnách CIN (cervikální intraepiteliální neoplázie), a to ve stupních I–III. Kromě běžného cytologického stěru máme také možnost provést tzv. LBC stěr (liquid based cytology), odběr do tekutého média, díky kterému je odečet vlastností buněk do značné míry automatizován a zpřesněn.

Vakcinace proti HPV Od roku 2006 máme k dispozici vakcinaci proti HP virům. Zpočátku to byla kvadrivalentní vakcína Silgard a poté bivalentní vakcína Cervarix. Obě iniciovaly tvorbu protilátek proti vysoce rizikovým typům 16 a 18, Silgard navíc proti 6 a 11 (tedy proti dvěma sérotypům, které jsou zodpovědné za vznik genitálních bradavic). V současnosti můžeme použít zejména tzv. nona vakcínu, tj. vakcínu proti devíti sérotypům HP virů (6, 11, 16, 18, 45, 31, 33, 52 a 58) s názvem Gardasil9.

Praktické informace o očkování proti HPV V současnosti jsou bohužel „v módě“ aktivity proti vakcinaci všeho druhu. Je však nutno zdůraznit, že WHO považuje vakcíny proti HP virům za nejúčinnější a nejbezpečnější ze všech dostupných vakcín vůbec. Nejde totiž o klasické vakcíny obsahující oslabené nebo inaktivované viry. Podstatou vakcíny proti HP virům jsou tzv. virus-like částice, tedy částice uměle vyrobené, které pro imunitní systém člověka virus pouze napodobují. Jakákoliv infekce u vakcinovaného jedince je tedy stoprocentně vyloučena. Odpírači vakcinace často uvádějí komplikace způsobené údajně látkami použitými při výrobě vakcíny. Tato tvrzení ale nejsou založena na faktech, příčinné souvislosti nebyly nikdy prokázány. Jako v případech jakýchkoliv léčebných prostředků může i po

Údaje z vlastní praxe týkající se ­gynekologické prevence: Za prvních 6 měsíců tohoto roku bylo z provedených 1005 cytologických stěrů 52 suspektních, vyžadujících další intenzivní sledování, a 5 pa­cientek absolvovalo operaci čípku děložního pro přednádorový stav.

Běh na dlouhou trať, který se vyplatí Většina gynekologů říká, že pokud nyní vakcinujeme „proti karcinomu hrdla děložního“, pak to není zcela přesné vyjádření skutečnosti, neboť efekt vakcinace se v tomto ohledu projeví v horizontu deseti, patnácti i více let. Spojením vakcinace a nadále prováděné gynekologické onkologické prevence bychom ovšem v tomto horizontu mohli docílit snížení hrozivého počtu téměř 500 zbytečně zemřelých žen na tuto diagnózu ročně. Zatím dochází ke zřetelnému poklesu výskytu přednádorových změn na čípku děložním. Efekt vakcinace se ale velmi rychle projeví na výskytu genitálních bradavic.

Prokázala to studie provedená v Austrálii, kde byla plošná vakcinace zavedena jako první na světě, v roce 2007. Do roku 2011 tam došlo k poklesu tohoto onemocnění o 92,6 %.

Pokud by se nám podařilo vakcinovat alespoň 85 % cílové populace třináctiletých, pak bychom docílili tzv. kolektivní imunity. To je stav, kdy k základnímu onemocnění dochází jen sporadicky.

Veškeré informace o HP virech, vakcinaci a všech souvislostech je možno nalézt na webových stránkách HPV ­College, organizace, která byla založena v roce 2010 a která se věnuje medializaci otázek kolem vakcinace proti HPV (www.hpv-college.cz a www.hpv-guide.cz).

9

odborné téma gynekologie, porodnictví, pediatrie

florence 4/18

Z cílové věkové skupiny dívek je v posledních letech očkováno pouze kolem 50 % jedinců.

této skupiny dětí provádějí obvykle dětští lékaři, ale aplikaci může provést v podstatě kterýkoliv lékař.

Krom toho lze využít službu vakcinačních center ve všech větších městech.

Celosvětově se také doporučuje následná vakcinace ženám, které absolvovaly operaci čípku děložního pro suspektní i pozitivní nález.

Bohužel, z cílové věkové skupiny dívek je v posledních letech očkováno pouze kolem 50 % jedinců. Na to, jak to bude u chlapců, si budeme muset počkat. Obávám se, že situace bude zřejmě ještě horší.

HPV infekce a sexuální chování

10

Očkování proti HPV i pro muže Je třeba zdůraznit, že vakcinace je z výše uvedených důvodů vhodná pro obě pohlaví. Nikdy také neplatilo, že vakcinace je jenom pro mladé nebo jenom pro ty, kteří ještě nezahájili sexuální život. Protože HP viry se přenášejí zejména pohlavním stykem, je samozřejmě nejvhodnější vakcinaci provést ještě před zahájením sexuálního života, není to ale v žádném případě podmínka. Proto je z prostředků veřejného zdravotního pojištění hrazena nejen vakcinace pro dívky, ale od letošního ledna i pro chlapce ve věku 13 let do dovršení tohoto věku (13 + 365 dnů). Vakcinaci

Více o autorovi: MUDr. Vladimír Mulač 1971: promoce na LF UK Plzeň; 1971–1993: Gynekologicko-porodnické oddělení Beroun, zástupce primaře oddělení; od 1993: privátní gynekologická praxe Beroun; zakládající člen HPV College 2010; člen SSG ČR, člen ČGPS JEP

foto: Profimedia

­ odání vakcíny dojít ke komplikap cím, nicméně při počtech celosvětově podaných dávek jde o zcela ojedinělé případy.

Velmi často se rovněž diskutuje trvání ochrany po vakcinaci proti HP virům. Od uvedení vakcín do používání je tato problematika průběžně sledována a je možno konstatovat, že i u osob očkovaných na samém počátku podávání vakcinace, tedy v prosinci 2006, účinnost přetrvává. Byla prokázána také tzv. imunologická paměťová reakce – při opakovaném kontaktu s vakcinačními kmeny HP virů dojde k bezprostřední imunologické obranné reakci. Opakované podání dávek vakcíny prozatím tedy není nutné.

Velice významnou roli ve výskytu HPV asociovaných onemocnění hraje rovněž změna v sexuálním chování, a to zejména u teenagerů.

Sexuologické studie prokázaly, že až 50 % této věkové skupiny až tři roky před zahájením „skutečného“ sexuálního života praktikuje orální sex, který považuje za bezpečnou variantu. Ve spojení s nikotinismem a častým požíváním alkoholu, z­ ejména tvrdého, tak dochází ke zvyšování frekvence těchto onemocnění v mimogenitální oblasti.

K přenosu HPV infekce dochází také kontaktem „skin to skin“ (kůže na kůži) v oblasti genitálu.

odborné téma gynekologie, porodnictví, pediatrie

9

nejrozšířenějších mýtů o očkování

Je očkování nebezpečné? Může mít mé dítě po vakcinaci trvalé následky? Způsobuje očkování opravdu autismus? Ať už rodiči jste, nebo vás tato role teprve čeká, s tématem očkování se dříve nebo později budete potýkat. Ještě předtím se ale zbavte mýtů a nepravd, které jsou s ním spojené a negativně tak ovlivňují zdraví celé naší společnosti.

1

Mýtus č.

Očkovací látky jsou nebezpečné Jelikož jsou očkovací látky podávány jako prevence proti závažným onemocněním zdravým ­lidem, musí splňovat nejvyšší standardy bezpečnosti. Ano, s očkováním jsou spojeny i vedlejší účinky, jako je např. horečka nebo bolestivost a otok v místě vpichu.

I přesto, že jsou mnohdy velmi nepříjemné, vyhnout se díky tomu očkování je přijetí jiného a mnohem závažnějšího rizika.

2

Mýtus č.

Očkování by mělo být pouze dobrovolné Význam povinných očkování je pro prevenci onemocnění, proti kterým jsou namířena, zcela ­zásadní. Z tohoto důvodu jsou očkování povinná. Pokud by povinná nebyla, došlo by pravděpodobně k poklesu ­proočkovanosti s rizikem vzestupu nemocnosti. Například ve Francii, kde očkování proti spalničkám není povinné a proočkovanost proti spalničkám nedosahuje požadovaných 95 % ­(doporučení WHO), došlo poměrně nedávno k rozsáhlé epidemii spalniček mezi neočkovanými či neúplně očkovanými dětmi.

3

Mýtus č.

Proočkovanost společnosti je dostatečná Přestože byl dramaticky snížen výskyt některých onemocnění, kterým očkovací látky zabraňují, nebo byla vymýcena, stále je očkování nezbytné k prevenci běžných infekčních onemoc-

nění. Některá onemocnění jsou tak rozšířena, že volba neočkovat zvyšuje riziko infekce. Například nebýt očkován proti černému kašli znamená riziko závažné a v některých případech smrtelné infekce. Problém je i u pneumokokových chorob, proti kterým není očkována naprostá většina seniorů, kteří tvoří druhou nejpočetnější rizikovou skupinu. I když meningitidy způsobené pneumokokem či závažné zápaly plic mohou být pro seniory i smrtelné, plošná vakcinace v této rizikové skupině u nás zatím zavedena není.

Očkování je také nutným nástrojem k prevenci infekčních onemocnění, která se u nás nevyskytují nebo se vyskytují jen v nízkém počtu. Díky malé proočkovanosti populace bychom se opět mohli potýkat např. se spalničkami, příušnicemi či dětskou obrnou.

4

Mýtus č.

V ČR se zbytečně očkuje proti vymýceným nemocem (obrna, tetanus, černý kašel…)

Neočkovat je možné pouze u nemocí, které jsou vymýceny celosvětově. V dnešní době se jedná jen o pravé neštovice, v dohlednu je možné očekávat celosvětové vymýcení dětské obrny. Při ukončení očkování bude totiž postupně narůstat procento populace, které nebude proti danému onemocnění dostatečně chráněno. Při kontaktu s onemocněním a dostatečném množství neočkovaných lidí je možné, že vzniknou obdobné epidemie podobné těm, které známe z historie.

5

Mýtus č.

Děti dostávají příliš mnoho injekcí Děti mohou obdržet do dvou let více než deset injekcí, z čehož bývají někteří rodiče zaskočeni.

Protože je matčina děloha bez bakterií a virů, novorozenci okamžitě čelí množství různých nebezpečí pro jejich imunitní systémy. Dětský imunitní systém se již od narození setkává s miliony antigenů, proti čemuž je 140 antigenů obsažených v současných moderních očkovacích látkách zcela mizivý počet.

Pro ilustraci uveďme, že pokud by všechny vakcíny současného českého očkovacího kalendáře byly aplikovány v jeden den, bylo by „zaměstnáno“ pouze 0,1 % kapacity dětského imunitního systému.

6

Mýtus č.

Vakcíny obsahují hliník, který je nebezpečný pro lidský organismus Ano, vakcíny obsahují hliník. Stejně jako voda, vzduch, mateřské mléko nebo například dětské příkrmy. Hliník se totiž vyskytuje všude kolem nás. Na základě výzkumů byla stanovena hranice, která určuje minimální obsah hliníku bezpečný pro lidský organismus (2 mg/kg hmotnosti na den). Dostupné farmakokinetické modely ukazují, že příspěvek hliníku z vakcín nikdy, a to ani zdaleka, této minimální hranice nedosahuje.

7

Mýtus č.

Očkování způsobuje autismus Pečlivě provedené studie jasně vyvrátily názor, že očkovací látky opravdu způsobují autismus. Protože se známky autismu mohou projevit ve druhém roce života, přibližně ve stejném čase, kdy jsou dětem podávány některé očkovací látky, a protože je příčina autismu neznámá, přemýšlejí někteří rodiče nad tím, zda není očkování chybou.

Původ tvrzení o souvislosti mezi očkováním a autismem pochází ze studie Andrewa Wakefielda publikované v roce 1998 v britském časopisu Lancet. Studie byla tři roky prošetřovaná britskou lékařskou komorou (General Medical Council). Po třech

letech důkladných nezávislých výzkumů byla studie označena za podvrh, její autor byl usvědčen nejen z falzifikace, ale také zneužití mentálně postižených dětí. Následně byl vyškrtnut z registru lékařů a byla mu odejmuta lékařská licence.

8

Mýtus č.

Nižší výskyt některých onemocnění byl způsoben hygienou, nikoliv očkováním Na snížení výskytu nemocí má vliv mnoho různých faktorů, včetně úrovně hygieny. Klíčovou roli však jednoznačně hrálo očkování.

Podívejme se například na obrnu.

Je dokázáno, že bezprostředně po zahájení vakcinace se frekvence výskytu obrny v mnoha rozvinutých zemích výrazně snížila.

V roce 1961 se tehdejší Československo stalo dokonce první zemí na světě, kde byla obrna vymýcena na národní úrovni, a to právě díky masovému očkování dětí.

Příkladem je i vymýcení neštovic, onemocnění, které během 20. století zapříčinilo 300–500 milionů úmrtí na celém světě. Toto onemocnění může být dnes považováno za vymýcené především díky očkování a úsilí Světové zdravotnické organizace (World ­Health Organization, WHO).

9

Mýtus. č.

Očkovací kalendář není důležitý Očkovací kalendář odráží konkrétní výskyt infekčních onemocnění v naší zemi a byl vytvo­řen na základě vědeckých důkazů a doporučení odborníků. Očko­váním podle platného očkovacího kalendáře lze předejít ­vyššímu počtu onemocnění, komplikací i úmrtí.

Výsledky rozsáhlé studie, provedené v USA na téměř 500 000 dětí potvrdily bezpečnost očkovacího kalendáře a neprokázaly, že by očkování dětí v útlém věku vedlo k oslabení imunitního systému a vyšší vnímavosti k ostatním infekčním onemocněním. Je nutno dodat, že očkovací kalendář dětí v USA zahrnuje očkování celkem proti 16 nemocem oproti 11 v českém očkovacím kalendáři (9 povinně, 2 ­dobrovolně).

11

odborné téma gynekologie, porodnictví, pediatrie

florence 4/18

Logoterapie – způsob pomoci pro pacienty s celiakií Celiakie je onemocnění, které za poslední léta vzrostlo v incidenci. Jedinou možnou léčbou pro nemocné je celoživotní přísné dodržování bezlepkové diety. Pro mnoho pacientů se jedná o omezení, které je pro ně nepříjemné, a dostávají se do začarovaného kruhu, zda opatření dodržovat, či nikoliv. Ne všichni si totiž uvědomují, že právě nedodržováním diety si ničí zdraví do budoucna. Celiakie, jakožto nevyléčitelné onemocnění, s sebou nese i jiné příkoří.

Nemožnost se s nemocí vyrovnat a přijmout ji za sobě vlastní.

Cílem průzkumného šetření bylo zjistit, jak pacienti s celiakií zvládají své osobní problémy s dodržová-

12

žit o

pš en ic e

fota: Profimedia

Metodická část a výsledky

je čm en

C

eliakie je střevní zánětlivé onemocnění, které je charakteristické nesnášenlivostí lepku. V dnešní, moderní době je lepek obsažen v mnoha potravinách. Jako lepkové produkty se označují ty, které mají ve svém složení obiloviny, jako je žito, pšenice, oves a ječmen. Pa­ cienti jsou odkázáni na nakupování potravin ve speciálních zdravých výživách, popř. jsou nuceni si vařit a péct sami.

Za příčinu celiakie se uvádí zánětlivé onemocnění tenkého střeva. To po nějaké době není schopno dále přijímat lepek a dojde ke kolapsu imunitního systému. Jedinou možnou léčbou je tedy vyloučit lepek z potravy a tím střevo nezatěžovat. Pokud by byla střevní sliznice dále přetěžována, není vyloučen vznik maligního onemocnění. Pacienti před diagnostikou trpí střevními potížemi, zvracením, úbytkem hmotnosti, únavou, anémií a jinými komplikacemi, které mohou být u jednotlivých jedinců rozdílné. Pokud celiakií pacient onemocnění až v dospělosti, není vyloučena absence příznaků, popř. se u jedince vyskytne únava a slabost. Při náhodném vyšetření bývá odhalena celiakie.

Ve spojitosti s touto nemocí bylo snahou zjistit, jak lidé prožívají svou nemoc, co jim pomáhá vyrovnat se s diagnostikou a čím trpí nejvíce.

ním diety a jak se dokázali s nemocí sžít. Nejprve byla provedena pilotní studie, na základě které byly připraveny důležité body a problémy, s nimiž se pacienti vypořádávají.

Průzkumné šetření bylo zrealizováno se sedmi respondenty metodou rozhovoru. Pacienti měli možnost vyjádřit se ke svým problémům a přinesli důležité poznatky, jak by bylo vhodné dále pečovat o tyto ­nemocné.

ov es

Anna Steinerová, konzultant Mgr. Lenka Krupová, MBA, Slezská univerzita v Opavě, Fakulta veřejných politik, Ústav ošetřovatelství

odborné téma gynekologie, porodnictví, pediatrie

Všichni dotázaní uváděli, že nemoc je nepříjemná a omezující, a každý se potýkal sám se sebou, aby dokázal nemoc zvládnout a přijmout. Největší problém se ukázal na dovolených, kde jsou pacienti většinou nuceni „nabalit se“ svými potravinami. Přináší to pro ně omezení v tom, že si musí dopředu plánovat, co budou jíst, na co vlastně budou mít chuť. Větší problém přichází v době oběda, ne všechny restaurace jsou totiž schopny nabídnout celiakům teplé jídlo bez lepku.

Pacienti jsou vystavováni tomu, že se musí nepříjemně doptávat na přesné složení jídla, popř. hledat restauraci další. Tito pacienti se následně cítí jako přítěž pro své okolí, ,,přece kvůli nim se nemůžeme ani pořádně někde najíst‘‘. Pacienti v průzkumu často udávali nepříjemný pocit sociální izolace. Nejsou pochopeni druhými a cítí se být přítěží pro ostatní. Častým jevem se ukázal i pocit utrpení, když si pacienti nemohou dopřát jídlo, na které mají chuť. Tento pocit se vyskytuje i na různých oslavách, kde je pro mnoho nemocných těžké odolávat nejrůznějším zákuskům a dobrotám, které lepek obsahují.

U pacientů se neobjevuje jen pocit utrpení. Boj s nemocí není ojedinělý především u nově diagnostikovaných pacientů. Ocitají se v situaci, kdy vědí, že by měli dietu dodržovat, ale nemají dostatek vůle.

Jako jeden z hlavních problémů se v průzkumu ukázaly zdravotní komplikace, které doprovází nemocné především před správně stanovenou diagnostikou. Tyto komplikace respondenty velmi omezovaly a pacienti mnohdy prožívali dlouhá léta v nevědomí, co jim vlastně je. U takovýchto nemocných byla správně stanovená diagnostika doslova spasením. Potíže po nasazení diety vymizely a pacienti mohli začít prožívat život opět naplno.

Průzkumné šetření se zaměřovalo na pocity pacientů s celiakií. Odrazovým můstkem a inspirací pro rozhovor byly mezní situace. S touto myšlenkou přišel Karl Jaspers, který mezními situacemi nazval hned čtyři události – utrpení, vina, boj a smrt. Jedná se o situace, které jsou nevyhnutelné a my je musíme vstřebat, musíme se naučit s nimi žít. Každá nemoc nese své utrpení, které je neodvratitelné. Typický je pocit křivdy – proč právě já jsem onemocněl touto nemocí? Následuje pocit viny, se kterým se musíme

Za příčinu celiakie se uvádí zánětlivé onemocnění tenkého střeva. To po nějaké době není schopno dále přijímat lepek a dojde ke kolapsu imunitního systému

smířit. Dovršuje se bojem, jímž dáváme najevo, že se nevzdáváme.

Takto je to i s celiakií. Průzkumné šetření ukázalo, že utrpení se u těchto nemocných vyskytuje, ať již před diagnostikou, nebo po ní.

Důležitým faktorem je nevzdávat se a vrhnout se do boje s nemocí, jen tak se dokážeme utrpení zbavit. Vinu respondenti udávali ve výjimečných případech. Když požili lepkové potraviny úmyslně, častějším jevem byl potom fakt, že jejich vlastní děti mají celiakii také.

Závěr Celiakie, jako mnohá onemocnění, s sebou nese celoživotní omezení, která je důležité dodržovat striktně.

Pacientům, kteří nevidí v nemoci smysl a nechtějí být utlačováni nějakými pravidly, je důležité pomoct.

Správná péče by měla začít již od počátku. Zdravotníci by měli být schopni poskytnout pacientům kvalitní informace ohledně bezlepkové diety a měli by na ně mít dostatek času. Věnovat se jim kdykoli a umět jim poradit. Podstatným faktorem je i nezabývat se jen tělem po fyzické stránce. Vždyť psychika ovlivňuje naše další jednání. Měli bychom umět pacientům naslouchat a umět jim poradit, aby se dokázali s nemocí sžít a správně vyrovnat. Nemoc je celoživotní, a proto je důležitý správný postoj k ní. Jako příklad nám všem může sloužit logoterapie.

Tato Franklova metoda je založena na svobodě vůle. Její hlavní myšlenka spočívá v tom, že bychom se měli snažit navést člověka na správnou cestu. Na cestu, kterou chce on sám. Jedinec by si sám měl určit, jak toho chce dosáhnout. Podstatou tedy je, aby pacient sám chtěl dodržovat dietu, jen tak bude šťastný a nebude se cítit utlačovaný. Pacient by měl najít smysl ve svém onemocnění a smysl svého života.

Měl by hledat a objevovat. Zároveň by měl vědět, že i on má možnost volby, kterou mu nikdo nemůže ­vyvrátit.

Cílem nás zdravotníků je vyslechnout nemocného a umět mu ukázat správnou cestu. Snažit se nemocné pochopit a být jim oporou. Jedním z prvků logoterapie je umět hovořit o problému a nastolit si životní hodnoty a priority. Najít motivaci a nebýt sám. Být podporovaný druhými, neboť všechna trápení, boje a pocity viny se snáší lépe, když máme pro koho žít. Uvědomit si, že nemocí život nekončí, ale může nám přinést jiné dary a může nás vést k našemu lepšímu já. Logoterapie se snaží pomoct nemocným z hlediska lásky. Ta je všude kolem nás a měli bychom se naučit ji vnímat.

13

od našich čtenářů

florence 4/18

Děkujem e čtenářům všem zúčastnil , kteří se Florence i letní soutěže osobní fo a zaslali nám sv é to celá řada grafie. Sešla se ji c a tu nejh ezčí může h vidět na titu te časopisu lní straně našeh o . Vy nebylo ro brat tu nejlepší zhodně s nadné.

Posuďte sami!

Předplaťte si Florence

a získejte knihu Nadané dítě – Jak mu pomoci ke štěstí a úspěchu od nakladatelství Grada přístup do elektronického archivu na www.florence.cz

standardní roční předplatné

350

Kč

Objednávejte na www.centram.cz nabídka platí pro standardní roční předplatné uhrazené do 10. 10. 2018. dárky jsou rozesílány novým předplatitelům v čr do 5 týdnů od obdržení prvního čísla časopisu. platí do vyčerpání zásob.

14

praxe

Děti s epilepsií malují obrazy na výstavu Na konci května odstartoval 6. ročník soutěže Líbí se ti, mami? určené pro děti s epilepsií a jejich rodiče. Až do 20. září mohou posílat na adresu organizace EpiStop obrázky svého oblíbeného zvířete, činnosti nebo zkrátka čehokoliv, co jim v poslední době vzalo dech. Vítězové se mohou těšit na profesionální sadu pro výtvarníky a všichni účastníci pak dostanou malý dárek k dalšímu tvoření. Všechna díla dětí pak organizátoři vystaví v týdnu od 27. 9. do 7. 10. v prostorách Europarku v pražských Štěrboholech.

Kristýna Čillíková, redakce Florence

foto: www.libisetimami.cz

Z

a vznikem této ojedinělé soutěže stálo přání zmírnit každodenní obavy a starosti rodičů dětí nemocných epilepsií a změnit nezájem okolí a sociálního systému obecně. Chceme ukázat malým pacientům i jejich rodinám příznivější tvář naší společnosti,“ říká zástupce organizátora MUDr. Hana Foitová, jednatelka společnosti UCB. V minulých ročnících se soutěže zúčastnilo celkem 129 dětí, loni nejvíce zabodovala osmiletá Adéla s obrázkem Želva vroubená Žofka. Obrázky ze všech ročníků jsou k vidění na stránce www.libisetimami.cz, stejně jako pravidla a podmínky soutěže.

Epilepsie je nejčastější chronickou nemocí českých dětí, trápí přibližně 20 000 z nich. Často se projevuje u kojenců. Do 15 let věku prodělalo nějakou formu záchvatu každé dvacáté dítě. Ve většině případů jde však o záchvat ojedinělý.

Děti a jejich rodiče mnohdy více než nemoc trápí postoj okolí. „Dítě při epileptickém záchvatu nemusí padat, třást se ani mít porušené vědomí. Například u kojenců se může epilepsie projevovat neobvykle, a proto se hůře poznává. Dítě se například schoulí do klubíčka, rozhodí ruce, na první pohled to může vypadat jako úlek, ale je to projev nemoci. Jiné děti se zase jen na pár vteřin ‚zakoukají‘ a ve výčtu projevů epileptických záchvatů bychom mohli dlouho pokračovat,“ upozor-

ňuje dětský neurolog a specialista na dětskou epilepsii prof. MUDr. Pavel Kršek, Ph.D. O tom, jak je někdy těžké epilepsii rozeznat, by mohli vyprávět rodiče osmileté Klárky, u které se první příznaky epilepsie objevily ve věku tři a půl roku před návratem z letní dovolené. „Všimli jsme si, že při oblékání na několik okamžiků lehce ustrnula. Když se k tomu začaly později přidávat i lehké třesy, bylo nám jasné, že se něco děje. Čím dál častěji se objevovalo ‚zkoprnění‘ provázené třesem, které trvalo přibližně půl minuty. Potom se Klárka zase vrátila do normálu a z těchto krátkých epizod si nic nepamatovala,“ vzpomíná Klárčin tatínek. V té době proto rodiče s dcerou navštívili neurologa, který ale v počátku po vyšetření nediagnostikoval žádné onemocnění. Příznaky se zhoršovaly a po několika měsících se Klárka dostala do péče právě prof. Krška v Centru pro epilepsie Motol. Zde podstoupila řadu dalších vyšetření.

Po nich se podařilo odhalit v mozku zdroj záchvatů a lékaři navrhli, že budou Klárku operovat. Neurochirurgický výkon podstoupila ve věku čtyři a půl roku a povedl se na výbornou. Od té doby už totiž neměla žádný záchvat a po dvou letech mohla dokonce vysadit všechny léky. „Klárku v ničem neomezujeme, sportuje, má spoustu koníčků a my ji považujeme za vyléčenou.

Chodíme už jen na občasné kontroly, abychom se my i lékaři ujistili, že je vše v pořádku,“ doplňuje Klárčin tatínek. „Klárčin případ je důkazem toho, jak mocná umí medicína být,

když dokážeme odhalit příčinu epilepsie,“ popisuje prof. Kršek a dodává: „Ne všechny druhy epilepsie lze léčit operativně a někteří pacienti se se záchvaty potýkají celý život.

I u nich jsme ale ve většině případů schopní vhodnou léčbou dostat nemoc pod kontrolu a umožnit jim tak žít plnohodnotný život.“ Podle lékaře je naprosto zásadní vést s rodiči nemocných dětí hlubší rozhovory. Teprve ty umožní nahlédnout, jak onemocnění dítěte zasahuje do života rodiny, co je z jejich pohledu největší problém a co berou jako životní výzvu. „Tento pohled se může od počátečního náhledu lékaře významně lišit. Je přitom samozřejmé, že správné pochopení souvislostí zásadně ovlivňuje plánování diagnostických a léčebných postupů,“ doplňuje prof. Kršek.

Chronickou epilepsii má v České republice v aktivní fázi přibližně 80 000 lidí. Nejméně dalších 160 000 osob se někdy pro epilepsii v průběhu života léčilo nebo stále léčí, ale jsou více než pět let v remisi.

Kromě soutěže Líbí se ti, mami? organizuje spolek EpiStop další akce na podporu lidí s epilepsií. Jednou z nich je EPPI vodácký triatlon, který proběhne letos 28. 9. ve Veselí nad Lužnicí. Více informací k této akci je na portále www.vodackytriatlon.cz.

Děti s epilepsií podporuje také Společnost E. Ta připravila brožuru Epilepsie a dítě a edukační balíček pro pedagogy, jejichž cílem je zvýšit povědomí o nemoci a odstranit nepravdivé mýty. Ten je volně ke stažení na www.spolecnoste.cz.

V minulých ročnících se soutěže zúčastnilo celkem 129 dětí, loni nejvíce zabodovala osmiletá Adéla s obrázkem Želva vroubená Žofka

15

praxe

florence 4/18

Pilotní ověření dotazníku managementu bolesti u pacientů s rizikem vzniku dekubitů či jejich výskytem Bolest představuje jeden z nejzávažnějších projevů onemocnění a patří k velmi častým ošetřovatelským problémům. Zásadním způsobem ovlivňuje kvalitu života nemocných.

Také mnoho léčebných a ošetřovatelských zákroků vyvolává větší či menší bolest, proto je povinností lékaře a sestry věnovat bolesti pozornost a účinně ji tišit[2].

Mgr. Nina Müllerová, Centrum řízení kvality, Fakultní nemocnice Plzeň, PhDr. Mgr. Jitka Krocová, Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, Fakulta zdravotnických studií, ZČU Plzeň, PhDr. Michaela Hofštetrová Knotková, Úsek regulace nelékařských povolání, Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů Brno, doc. PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D., Katedra ošetřovatelství, Lékařská fakulta, Masarykova Univerzita

B

ýt bez bolesti je jedna ze základních lidských potřeb a podle zásad Evropské algeziologické společnosti (The European Pain Federation – EFIC) i základním lidským právem.

Základní pravidlo je věřit nemocnému, že trpí bolestí, když to říká. Bolest je nepříjemný senzorický a emoční zážitek spojený se skutečným nebo potenciálním poškozením tkáně a celkovou odezvou organismu – definice Světové zdravotnické organizace [3, 4].

Jedná se o zcela subjektivní zkušenost, která se nevyhýbá ani pacientům s dekubity, proto doporučení vydaná Evropským poradním orgánem pro otázky dekubitů (EPUAP) Quick Reference Guide [1] zahrnují i kapitolu Hodnocení a léčba bolesti. Autoři upozorňují na fakt, že bolest související s dekubity lze rozlišit, a to zejména při výkonech či polohování pacienta.

Portál Dekubity.eu věnuje letošní rok problematice bolesti. V rámci této aktivity byla připravena anketa.

Otázky vyhlášené ankety slouží pro zjištění rozsahu a způsobu sledování bolesti u pacientů s dekubity a odráží zájem poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb o zlepšení komfortu pacientů v riziku vzniku dekubitů a s dekubity již vzniklými

16

v oblasti, která je pro pacienty velmi důležitá. Dotazník v anketě je určen všeobecným a praktickým sestrám.

Cílem průzkumu je zjistit míru naplňování doporučení EPUAP v oblasti managementu bolesti u pa­cientů s dekubity a navrhnout vhodná opatření, která by pomohla zlepšit situaci tam, kde bude potřebná.

Dotazník v anketě byl pilotně ověřen studenty kombinované formy studia ošetřovatelství obor všeobecná sestra na Fakultě zdravotních studií Západočeské univerzity v Plzni. V pilotním ověření jsme se zaměřili na dostupnost týmu specialistů na léčbu bolesti (pain team) v rámci poskytovatele zdravotních služeb, vyhledávání bolesti u pacientů v riziku vzniku dekubitů či s jejich výskytem, na používání škály pro měření bolesti, využívání všeobecné sestry s rozšířenou kompetencí pro péči o chronické rány, léčbu bolesti související s dekubitem a používání vhodných materiálů či metod pro zmírnění bolesti. Mimo jiné nás zajímaly překážky, se kterými se zdravotničtí pracovníci při realizaci ma­nagementu bolesti setkávají.

23 sester a z toho 6 pracuje na pozici staniční nebo vrchní sestra.

Respondentky nejčastěji p ­ racují na standardním oddělení lůžkové péče (n = 21), na stanicích JIP (n = 10), poskytují hospicovou péči (n = 3), domácí péči (n = 2), pracují v zařízení následné péče (n = 2).

V případě jiného pracoviště (n = 16) doplňovaly respondentky nejčastěji ambulantní provoz (n = 11), dále domov pro seniory, operační sál, anestezii nebo zdravotnickou záchrannou službu (viz graf 1).

Graf 1 Pracoviště respondentek 16 % jiné (doplňte) 3% hospicová péče 2% domácí péče 2% zařízení následné péče

Výsledky pilotního průzkumu Do pilotního šetření jsme zapojili 55 studentek, dotazník odevzdaly všechny (100 %). Tři dotazníky byly vyplněné jen z části, jelikož respondentky se zřejmě s danou problematikou na svých pracovištích nesetkávají a na některé dotazy nemohly znát správnou odpověď. Proto bude nutné k některým otázkám doplnit i verzi odpovědi „nevím“ a některé otázky směrovat na pracoviště respondentů, nikoli na celé zdravotnické zařízení.

Skupinu respondentek tvořilo 46 všeobecných sester, 8 praktických sester a 1 porodní asistentka. Ve směnném provozu pracuje 28 všeobecných sester a 4 praktické sestry, v jednosměnném pracuje

21 % lůžková péče – standardní oddělení

Na otázku „Je v rámci vašeho zařízení zaměstnána konkrétní sestra, která sleduje výskyt dekubitů?“ odpovědělo „ANO“ pouze 13 respondentek (24 %). V případě odpovědí „NE“ následoval dotaz: „Kdo je touto činností pověřen?“ Třikrát byla uvedena staniční sestra, dvakrát vrchní sestra, dvakrát epidemiologická sestra a jednou sestra chirurgické ambulance.

Na otázku „Hodnotíte ve vašem zařízení přítomnost bolesti u všech pacientů/klientů související s deku­ bitem nebo jeho léčbou?“ odpovědělo „ANO“ 29 respondentek (52 %).

Detailní anamnéza bolesti byla uvedena 19krát, fyzikální vyšetření

10 % lůžková péče – intenzivní péče

praxe

Graf 2 N ejčastější bariéry v hodnocení bolesti v souvislosti s dekubitem 30

30

30 25 20 15

11 5

10

8

6

5

5 1

nemožnost zapsat hodnoty bolesti do zdravotnické dokumentace

neznalost hodnoticích škál

nedostatek erudovaného personálu

včetně neurologického třikrát, posouzení psychosociálního stavu devětkrát a 19 respondentek uvedlo, že provádí pouze zhodnocení, zda pacient bolestí trpí, nebo netrpí.

Na otázku „Je ve vašem zaříze­ ní zaveden management bolesti u všech pacientů?“ uvedlo odpověď „ANO“ 25 respondentů (45 %). ­Hodnocení bolesti u pacientů s dekubitem po převazu uvedlo 21 respondentek (38 %), z toho po jedné hodině devětkrát, po dvou hodinách pětkrát, a jiný interval neuvedl nikdo.

Na otázku „Máte ve vašem zaří­ zení ustanovený tzv. pain tým (tým specialistů, kteří řeší silnou akutní a chronickou bolest)?“ odpovědělo kladně pouze 10 respondentek (18 %), ale služby tohoto týmu nevyužívají. Na dotaz, zda sestra i lékař spolupracují s „pain týmem“ při sledování bolesti u pacientů s dekubity, odpovědělo 18 respondentů „ANO“.

Aktivní vyhledávání bolesti u pa­ cientů s dekubity uvádí 33 respondentek (60 %), které mohly dále zvolit z více možností v otázce „Kdo tuto činnost provádí?“ – převážně zvolily všeobecnou sestru (n = 32), praktickou sestru (n = 13), ošetřovatelku (n = 6) i sanitáře (n = 3).

Na otázku „Které škály nejčastěji používáte?“ se nejčastěji vyskytovala škála VAS (n = 41), dále Melzack (n = 13) a Face Pain Scale (n = 7).

U pacientů se sníženým/žádným verbálním kontaktem uváděly, že je bolest hodnocena nejčastěji posouzením neverbálních projevů pacienta (n = 44) nebo řeči těla (n = 29).

Pro předcházení bolesti související s dekubitem zvolilo 46 respondentek (84 %) používání technických pomůcek při polohování pacienta a 45 uvedlo, že polohuje pacienta mimo oblast dekubitu. Při

nemáme jasně stanovený standardizovaný postup

nedostatek času

nerespektování není to hodnocení bolesti vyžadováno lékařem (zbytečná na pracovišti práce bez realizace opatření)

tom se snaží nejvíce vyhnout poloze Fowlerově (n = 11), poloze na boku (n = 2) a poloze v polosedě (n = 8).

V oblasti léčby bolesti související s dekubitem používá 48 respondentek „léky proti bolesti“, z toho 22 uvedlo před převazem a 26 pouze, když si pacient řekne. Nepřilnavé krytí uvádělo jako intervenci 29 respondentek a 9 deklarovalo používání i krytí s analgetiky nebo lokálními anestetiky, 13 respondentek uvádělo i nefarmakologické metody léčby bolesti.

Jako největší překážky v možnosti realizace hodnocení bolesti pacienta/klienta měly respondentky možnost zvolit tři z devíti nabízených možností. Nejčastěji byla uvedena odpověď nedostatek erudovaného personálu a nedostatek času (n = 30), nejasně stanovený standardizovaný postup (n = 11), nerespektování hodnocení bolesti lékařem (n = 8), neznalost hodnotících škál (n = 6), nemožnost zapsat hodnoty do zdravotnické dokumentace a není to vyžadováno na pracovišti (n = 5), nepovažuji to za důležité (n = 1), jinou možnost nevyužil nikdo z dotazovaných (viz graf 2).

Výstup z pilotního průzkumu V pilotním ověření dotazníku bylo potvrzeno, že je managementu bolesti věnována značná pozornost.

Ukázalo se, že podmínky spolupráce s odborníky na léčbu bolesti nejsou optimální, nejsou jasně stanovená pravidla pro hodnocení bolesti v oblasti výskytu dekubitů a rovněž je hodnocení bolesti lékaři podceňováno. Elektronickým dotazníkem na větším počtu respondentů je nutné prokázat, zda je potřeba více podporovat vznik týmů odborníků na léčbu bolesti a jejich zapojení i do managementu bolesti pacientů

nepovažuji to osobně za důležité

0 jiná možnost

0

s dekubity tak, jak vyplynulo z pilotního průzkumu. Nový dotazník a anketa v elektronické podobě bude zahrnovat devět otázek a možnost doplnění poznámky a komentáře zaměřeného na zjištění, co považují všeobecné sestry za důležité ke zkvalitnění managementu a léčby bolesti u pacientů s dekubity.

Elektronický dotazník bude přístupný pro širokou odbornou veřejnost od července do konce září 2018 na portálu Dekubity.eu. Pokud se do šetření zapojíte i vy, pomůžete nám se zkvalitňováním péče o rizikovou skupinu pacientů a naplňováním národní strategie prevence a léčby dekubitů. Doporučení pro praxi budou navržena a diskutována na jednání šestého Kulatého stolu k problematice prevence, sledování a léčby dekubitů poté, až bude získán větší počet odpovědí z celé České republiky.

Literatura: DEKUBITY. EU. Dostupné na: www.dekubity.eu 1. National Pressure Ulcer Advisory Panel, European Pressure Ulcer Advisory Panel and Pan Pacific Pressure Injury Alliance.

Prevention and Treatment of Pressure Ulcers: Quick Reference Guide. Emily Haesler (Ed.). Cambridge Media: Osborne Park, Western Australia; 2014.

2. Kolektiv autorů. Vše o léčbě bolesti – příručka pro sestry. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2006. 352 s. ISBN 80-247-1720-4.

3. Rokyta R. Bolest a jak s ní zacházet: učebnice pro nelékařské zdravotnické obory. 1. vyd. Praha: Grada, 2009.

174 s. ISBN 978-80-247-3012-7.

4. Rokyta R. Fyziologie a patologická fyziologie: pro klinickou praxi. Praha: Grada Publishing, a.s., 2015. 712 s.

ISBN 978-80-247-9902-5.

17

praxe

florence 4/18

Postoj sester k profesi a jejich motivace k dalšímu vzdělávání Souhrn:

Klíčová slova:

Tento příspěvek vychází ze dvou diplomových prací zabývajících se motivací všeobecných sester. První z prací se zabývá motivací pro další profesní vzdělávání, druhá zkoumá pracovní motivaci sester v jejich profesi. Cílem obou prací bylo zmapovat motivaci sester pracujících na standardních lůžkových odděleních a v intenzivní péči. Pro praktické části obou prací byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu. Příspěvek shrnuje nejzajímavější výsledky z obou těchto prací. motivace, pracovní motivace, vzdělávání, ošetřovatelství, všeobecná sestra

Nurses attitude to their profession and motivation for another education

Keywords:

This topic is based on two masters thesis about motivation of general nurses. First of thesis is about nurses motivation for another proffesion education, second thesis researchs job motivation in the proffesion. The goal of both thesis was to determine motivation of general nurses on the standard departments and on the intensive care units. For practical part of thesis was choosed method of quantitative research. This topic is about most interesting informations from the research. motivation, job motivation, education, nursing, general nurse

PhDr. Mgr. Jitka Krocová, Bc. Anna Rambousková, Mgr. Kateřina Ratislavová, Ph.D., Bc. Pavla Šlehofer, Fakulta zdravotnických studií, Západočeská univerzita v Plzni, Plzeň

Úvod Tématem motivace všeobecných sester se v posledních dvou desetiletích zabývá velké množství odborníků. Motivace zaměstnanců je v dnešní době považována za klíčový faktor na cestě k úspěchu (Šamánková, 2011, s. 16). Úkolem vedoucích pracovníků je vytvářet a poskytovat motivaci sobě i svým podřízeným. Téma motivace v ošetřovatelské profesi je aktuální zejmé-

Nedostatek sester je však problematický pro celou společnost. Současné ošetřovatelství očekává, že je sestra uznávaným odborníkem v oblasti samostatného působení.

Cílem moderního ošetřovatelství je poskytovat vysoce kvalitní, humánní a vědecky fundovanou ošetřovatelskou péči (Beňadiková, 2013, s. 28).

V obou diplomových pracích se autorky zabývaly motivací všeobecných sester v samotné ošetřovatelské profesi a k dalšímu profesnímu vzdělávání.

Metodika výzkumného šetření Práce byly zaměřeny na zkoumání motivace všeobecných sester pracujících na standardních odděleních a v intenzivní péči. Na samém po-

Výzkumy týkající se problematiky motivace jsou velice důležité pro otevření diskuze mezi všeobecnými sestrami, odbory a vedením zdravotnických zařízení. na vinou zvyšujícího se personálního nedostatku na pozici všeobecná sestra. Relativní nedostatek sester postihuje celou Českou republiku napříč všemi sektory, sestry častěji migrují do jiných zemí a předčasně odcházejí z profese (Haroková, 2012, s. 33). Problém nedostatku sester se ve zdravotnických zařízeních odráží na kvalitě poskytované ošetřovatelské péče a ve finančních ztrátách (Vévoda, 2013, s. 117).

18

čátku výzkumů byl, v každém zdravotnickém zařízení, zajištěn souhlas vedoucího pracovníka k umožnění provádění dotazníkového šetření.

U obou prací předcházela před samotným výzkumem pilotní studie.

Výzkumné šetření u práce Motivace v profesi všeobecných sester probíhalo v období říjen až prosinec 2017, u dvou poskytovatelů zdravotních služeb, v Plzeňském a Libereckém kraji. Diplomová práce

Motivace všeobecných sester k dalšímu profesnímu vzdělávání získala data ve čtyřech zařízeních v Plzeňském a Karlovarském kraji. Výzkum se uskutečnil v období listopad až prosinec 2017. Kritériem pro výběr respondentů byl výkon profese na pozici všeobecná sestra a věk. Dolní věková hranice byla stanovena na 18 let, horní hranice nebyla nijak upřesněna. Obě dotazníková šetření zvolila kvantitativní metodu sběru dat pomocí dotazníku. Motivace sester k dalšímu profesnímu vzdělávání použila nestandardizovaný dotazník. Z celkového množství 400 rozdaných dotazníků dosáhla návratnost 87 %. Z důvodu neúplného či chybného vyplnění bylo 19 dotazníku z konečného zpracování vyřazeno. Do výzkumného šetření bylo tedy zahrnuto 349 respondentů. Kombinaci standardizovaných dotazníků NAQ, MBI a vlastních otázek využila práce Motivace v profesi všeobecných sester. Dotazníkovým šetřením bylo osloveno celkem 560 sester, návratnost dotazníků činila 57,14 %, 320 respondentů.

Pro zpracování dat bylo využito 296, tedy 52,86 % dotazníků.

Výsledky Společným cílem obou prací bylo zmapovat motivaci sester na stan­ dardních odděleních a v intenzivní péči. Diplomová práce Motivace v profesi všeobecných sester měla stanovené čtyři dílčí podcíle. První zjišťoval, jaké motivační faktory považují všeobecné sestry ve své profesi za prioritní. Nejvíce respon-

fota: Profimedia

Summary:

praxe

dentů považuje za prioritní motivační faktor mzda, který potvrzoval aritmetický průměr 2,71. Motivační faktor mzda byl pro sestry sice nejdůležitější, ale ze strany zaměstnavatelů jej cítí nejméně saturovaný.

Tento fakt naplnil druhý cíl práce, který zjišťoval, zda jsou subjektivní motivační faktory sester naplněny ze strany zaměstnavatelů. Třetím cílem práce bylo zjistit, jakým způsobem všeobecné sestry předcházejí poruchám motivace. Po vyhodnocení dat bylo zjištěno, že se sestry snaží věnovat relaxaci a odpočinku, nejvíce však předcházejí poruchám motivace upevňováním mezilidských vztahů s rodinou a přáteli.

Alespoň jednou za měsíc se setkává se svými přáteli 35 % respondentů, rodinu označuje za nejdůležitější ve svém životě 69,2 % sester. Posledním cílem bylo zjistit, jaký je postoj všeobecných sester k ošetřovatelství. Prostřednictvím standardizovaného dotazníku NAQ bylo ­zjištěno, že postoj sester k profesi ošetřovatelství je spíše pozitivní. V pásmu pozitivní motivace se pohybovalo 54,1 % z dotazovaných sester.

Diplomová práce Motivace všeobecných sester k dalšímu profesnímu vzdělávání měla stanovených pět dílčích cílů. První cíl měl zjistit vztah mezi motivací všeobecných sester k dalšímu profesnímu vzdělávání a délkou praxe. Z prvního cíle vzešlo, že délka praxe má vliv na motivaci k dalšímu vzdělávání.

Sestry v 57 % uvedly, že s narůstající získanou praxí nemají potřebu dalšího vzdělávání. Druhým cílem bylo zjistit, jaké motivační faktory k dalšímu vzdělávání považují všeobecné sestry za prioritní. Nejdůležitějším motivačním faktorem je pro sestry finanční ohodnocení, dále

Cílem moderního ošetřovatelství je poskytovat vysoce kvalitní, humánní a vědecky fundovanou ošetřovatelskou péči

pak možnost vykonávat kvalitnější práci a lepší uplatnění v praxi. Třetí cíl zjišťoval, zda zaměstnavatel podporuje všeobecné sestry k dalšímu profesnímu vzdělávání. Zaměstnavatel podporuje spíše sestry s praxí do pěti let. Čtvrtý cíl porovnával vztah mezi motivací všeobecných sester k dalšímu profesnímu vzdělávání a věkem. S tvrzením, že věk má vliv na motivaci k dalšímu vzdělávání, souhlasilo 60 % respondentů. Z dotazovaných poté 54 % uvedlo, že i přes zvyšující se věk mají stejnou potřebu dalšího vzdělávání. Poslední cíl zjišťoval postoj všeobecných sester k dalšímu profesnímu vzdělávání. Respondenti v 86,82 % souhlasili, že další vzdělávání rozvíjí a prohlubuje jejich

znalosti, v 77,08 %, že vzdělávání také zkvalitňuje zdravotnické služby, a v 69,05 %, že mohou díky dalšímu vzdělávání poskytovat lepší práci.

Diskuze Z výsledků výzkumu vyplývá, že pro všeobecné sestry je jednoznačnou prioritou motivační faktor mzda.

Shodný výsledek uvádí ve svém výzkumu také Vévoda, který se svými kolegy zjišťoval trendy pracovní spokojenosti všeobecných sester v letech 2006 a 2011 (Vévoda et al., 2013, s. 124). Požadavky všeobecných sester se tedy dlouhodobě nijak nemění. Tuto skutečnost potvrzuje ve své studii také Bártlová (2006, s. 169), která uvádí v 80 % INZERCE

CELOSTÁTNÍ KONFERENCE PALIATIVNÍ MEDICÍNY

19

praxe

20

nocením a na místo, kde mohou vykonávat kvalitnější práci (Heplová, Michálková, 2010, s. 30–31).

Správně motivovaní pracovníci mají zpravidla vysokou úroveň pracovního výkonu a pracovní spokojenosti.

Pokud má management zdravotnických zařízení k dispozici ­potřebné zdroje, je jeho úkolem jejich efektivní využití. Nejdůležitější investicí těchto zdrojů je investice do pracovních sil zaměstnanců, kteří svou vysokou motivaci vloží zpětně do kvalitně poskytované práce (Petříková et al., 2007, s. 20).

Mezi prioritami motivačních faktorů ze strany všeobecných sester a pocity vnímané saturace těchto faktorů ze strany zaměstnavatele (podle subjektivního názoru respondentů) se objevily značné rozdíly. U motivačního faktoru možnost dalšího vzdělávání je saturace zaměstnavatelem vyšší, než sestry vyžadují. Největší negativní vliv na motivaci a další vzdělávání sester mají podle výzkumného šetření faktory práce přesčas a množství pa­cientů. Tato skutečnost pouze opětovně potvrzuje fakt, že se české zdravotnictví nalézá v obrovské personální krizi. České sestry se potýkají s velkým množstvím ­pacientů. Zdravotnická zařízení postupně reagují na špatný personální stav, podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 99/2012 Sb., o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb, snižováním počtu lůžek, mnohdy kvůli nízkému počtu personálu uzavírají celá oddělení (2012, s. 1686–1729). Tyto negativní faktory se dále odrážejí nejen na kvalitě poskytované péče, ale také na psychickém a fyzickém stavu samotných sester. I přes veškeré negativní výsledky z výzkumu však také vyplývá, že vyšší míra předcházet poruchám motivace je u respondentů často spojována s vyšší mírou celkové motivace. Sestry udávají, že jsou i přes veškeré problémy, které tato pomáhající profese přináší, motivované na pozitivních 70–80 %. Autorky pokládají za důležité, aby se sestry kromě péče o pacienty naučily pečovat také samy o sebe a o svou vlastní pohodu. Souhlasí s Herkuczovou (2008, s. 56), podle které jsou základy v předcházení poruchám motivace ovlivněné pozitivním postojem k sobě samému a udržením vnitřní rovnováhy. Důležité je naučit se odpočívat, relaxovat a upevňovat mezilidské vztahy.

Závěr Motivace všeobecných sester v profesi a k dalšímu vzdělávání bude jistě aktuální téma ještě několik dalších let. Výzkumy týkající se problematiky motivace jsou velice důležité pro otevření diskuze mezi všeobecnými sestrami, odbory a vedením zdravotnických zařízení. Pokračováním v těchto výzkumech se také zvýší validita získaných dat. Pokud nechceme, aby se v České republice snížila kvalita poskytované ošetřovatelské péče, musí být požadavky sester ze strany managementu vyslyšeny.

Literatura: 1. Bártlová S. Pracovní spokojenost zdravotních sester v České republice.

Zdravotnictví v České republice. 2006.

4(9), s. 166–169.

2. Beňadiková D. Vliv úrovně vzdělání sestry na kvalitu poskytované péče.

Sestra. 2013. 23(3), s. 28–30.

3. Dlugošová A., Tkáčová L. Motivace a její aplikace na práci sester. Sestra.

2011. 21(9), s. 22–24.

4. Haroková S., Gurková E. Pracovní spokojenost. Sestra. 2012. 8(7), s. 33.

5. Heplová M., Michálková H. Motivační prvky v práci sestry. Sestra. 2010, 20(11), s. 30–31.

6. Herkuczová E. Syndrom vyhoření – ­riziko ohrožující zdravotnické pracovníky. Sestra. 2008, 12(8), s. 56–58.

7. MZ ČR. Rok 2017 ve zdravotnictví.

Tisková zpráva [on-line]. Praha, 21. prosince 2016. [cit. 2017-08-21].

Dostupné z: https://www.mzcr.cz/ dokumenty/rok-2017-ve-zdravotnictvi_13171_1.html 8. Petříková R. et al. Lidé v procesech řízení (multikulturní dimenze podnikání). 1. vyd. Praha: Professional ­Publishing, 2007.

9. Šamánková M. et al. Lidské potřeby ve zdraví a nemoci aplikované v ošetřovatelském procesu. 1. vyd. Praha: Grada, 2011.

10. Vévoda J. et al. Trendy pracovní spokojenosti všeobecných sester. Kontakt. 2013. 15(2), s. 115–127.

11. Vyhláška MZ ČR č. 99/2012 Sb. ze dne 22. března 2012 o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb. In: Sbírka zákonů České republiky. 2012, částka 39, 1686–1729.

Recenzovaly: Mgr. Alena Štroblová vedoucí učitelka praktického vyučování – masér sportovní a rekondiční, Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Plzeň Mgr. Nina Müllerová FN Plzeň, centrum řízení kvality

fota: Profimedia

příčinu nespokojenosti všeobecných sester právě v důsledku nesouhlasu s finančním ohodnocením.

Sestry na první příčku svých motivačních faktorů řadí mzdu i přes fakt, že v roce 2017 došlo ke dvěma platovým navýšením a příplatkům pro všeobecné sestry pracující ve směnném provozu (MZ ČR, 2017, on-line). I přes finanční nespokojenost vyplývá z výsledků pozitivní zjištění, že 44 % sester pracujících v intenzivní péči upřednostňuje jako motivující odměnu pochvalu a poděkování od pa­cienta nebo vedoucího pracovníka. Motivační faktor možnost dalšího vzdělávání se umístil až na 10. příčce z 16 nabízených faktorů. Toto zjištění koresponduje s výsledky druhé diplomové práce, pro niž 57 % všeobecných sester uvedlo, že s narůstající získanou praxí nemají potřebu dalšího vzdělávání. Pozitivně lze hodnotit zjištění, že věkově starší sestry mají stále stejnou potřebu dalšího vzdělávání jako jejich mladší kolegyně.

Z dotazníku vyplynulo, že 50,33 % sester nalézá samotnou motivaci k dalšímu vzdělávání především v sobě samých. Pouhých 20,13 % respondentů uvedlo, že jsou motivováni svými nadřízenými, což autoři považují za zcela alarmující.

Manažer by měl mít jednu z nejnáročnějších a nejvýznamnějších dovedností, a tou je schopnost motivovat své pracovníky a rozpoznat tak jejich priority (Dlugošová, Tkáčová, 2011). Vzdělávací akce si podle svého uvážení volí 73,93 % respondentů. Sestry si tedy pro své další vzdělávání volí kurzy a přednášky, které je nějakým způsobem zajímají a mají pro ně význam. V takto náročné profesi, v níž sestry nemají nadbytek volného času a prostoru pro své zájmy, je to výborná zpráva.

Z výzkumných šetření dále vyplynulo, že zaměstnavatelé podporují v dalším profesním vzdělávání spíše sestry s praxí do pěti let. Prvotní nástup do praxe, jejich podpora, získávání dalších znalostí, zkušeností a nabývání nových dovedností velice ovlivňuje budoucí kariérní růst a jejich uplatnění. Proto je velice důležité podporovat zaměstnance nejméně v prvních pěti letech v novém zaměstnání. Toto tvrzení potvrzují i další výzkumná šetření, která udávají, že sestry do 35 let nejvíce podléhají fluktuaci, která je v České republice nyní velice ak­tuální. Jejich zjištěním bylo, že odchází za lepšími pracovními podmínkami, vyšším platovým ohod-

florence 4/18

Nenechte si ujít šanci pro Váš profesní růst v Německu!

Hledáte zaměstnání na pozici zdravotní sestry?

Pak zašlete Váš životopis do Klinik Bavaria Kreischa.

S námi máte možnost začít zajímavou pracovní změnu a profesně se začlenit v Německu.

Naše moderní klinika, vzdálená jen 5 km od Drážďan, hlavního města spolkové země Sasko, se může stát Vaším novým atraktivním pracovním místem. Tato soukromá nemocnice a klinika, specializovaná na rehabilitaci, patří k nejuznávanějším v celém Německu. V rámci speciálních terapeutických programů se zaměřujeme na pacienty, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu, trpí multiorganickou insufiencí, jsou po úrazu nebo se podrobili obzvláště agresivní léčbě rakoviny.

Hledáme proto všeobecné zdravotní sestry a všeobecné ošetřovatele pro obory: neurologie, interní medicína, psychosomatika a ortopedie.

Láká Vás spolupráce s námi?

Z naší strany Vám poskytneme veškerou nutnou podporu pro Váš pracovní začátek v Německu, a to v rámci Projektu mezinárodní spolupráce. Tento projekt, organizovaný klinikou, funguje již přes čtyři roky a má velký úspěch. Doposud bylo s jeho pomocí v Německu právně uznáno vzdělání více než sta zdravotníků z celé Evropy, kteří jsou nyní zaměstnáni na různých odděleních kliniky Bavaria.

Co požadujeme? » odpovídající diplom všeobecné zdravotní sestry (diplom o ukončení studia ve studijním programu Ošetřovatelství ve studijním oboru Všeobecná sestra, Bc.) nebo diplom všeobecného ošetřovatele (diplom o ukončení studia ve studijním oboru Diplomovaná všeobecná sestra, DiS.) » nadšení pro výkon tohoto povolání

»

ochotu pracovat v třísměnném provozu a převzít specializovanou a komplexní péči orientovanou na pacienta (nejen ošetřovatelská ale i základní péče) » motivaci k začlenění se do nové kultury a nového pracovního prostředí »

znalosti němčiny na úrovni A2 a motivaci k dalšímu studiu jazyka (jazykové znalosti jsou výhodou, nikoli nutnou podmínkou přijetí)

Co nabízíme? » dobře zorganizované zaučení a asistenci v českém, anglickém nebo německém jazyce za pomoci našich překladatelů » prezenční kurs němčiny orientovaný na praxi zakončený zkouškou na úrovni B2 Společného evropského referenčního rámce (kurz je financován a organizován klinikou) » vyřízení žádosti o Prověření ekvivalence Vašeho diplomu (včetně překladu) a žádosti o Povolení k výkonu povolání v Německu » podporu při zapracování na stanici, semináře k zapracování a školící možnosti v rámci oboru » adekvátní ohodnocení od začátku pracovního úvazku, tj. i v průběhu v průběhu jazykového kurzu » bydlení v zařízených bytech ve stylu sdílené domácnosti za férovou cenu » zaměstnání nejprve jako zdravotník pracující pod odborným dohledem připravující se na výkon zaměstnání kvalifikované zdravotní sestry » pracovní úvazek na dobu neurčitou s minimáln smluvní vazbou na dva roky jako kvalifikovaná zdravotní sestra ihned po udělení Povolení k výkonu povolání

Zaujala Vás naše nabídka?

Pak nám zašlete Váš životopis v českém, německém nebo anglickém jazyce (k němu připojte motivační dopis s kopií Vašeho diplomu a platné registrace) na e-mail personal@ klinik-bavaria.de nebo poštou na adresu: Klinik Bavaria Kreischa, Personalabteilung, An der Wolfsschlucht 1-2, D-01731 Kreischa/ Sachsen.

Rádi Vás kontaktujemenzpět a zodpovíme Vaše případné dotazy v češtině.

21 KLINIK BAVARIA Kreischa | An der Wolfsschlucht 1 – 2 | 01731 Kreischa | info@klinik-bavaria.de | www.klinik-bavaria.de

praxe

florence 4/18

Ženy s roztroušenou sklerózou by měly těhotenství plánovat Ročně se maminkám s roztroušenou sklerózou rodí stovky dětí. Jenom v roce 2017 porodilo 154 z nich, jak ukazují data z Registru pacientů s roztroušenou sklerózou (ReMuS). Nemoc už pro ně není strašákem.

Zatímco ještě v 90. letech je lékaři od těhotenství zrazovali a často doporučovali přerušení, pozdější studie ukázaly, že těhotenství ženám s RS neškodí.

V době, kdy jsou těhotné, je hormony chrání před atakou nemoci. Lékaři však ženám s RS doporučují těhotenství pečlivě plánovat.

Kristýna Čillíková, redakce Florence

P

řed otěhotněním by žena měla být optimálně rok bez ataky nemoci. Čerstvě diagnostikované ženy by, dle doporučení neurologů, měly mít alespoň rok léčby,“ říká gynekoložka MUDr. Petra Hanulíková z Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze-Podolí, kterou měsíčně navštíví desítky těhotných s RS. „Těhotenství s pacientkami plánuje-

losti s porodem jsou totiž maminky v šestinedělí a následných měsících nemocí více ohroženy. Do šesti týdnů od porodu proto každá pacientka absolvuje vyšetření pomocí magnetické rezonance. „Biologická léčba umožňuje ženy na těhotenství dobře připravit, ne všechny léčivé přípravky jsou při početí vhodné. Některé pojišťovny bohužel odmítají platit převedení pacientek s vysokou aktivitou nemoci na jiný typ biologické léčby, který pomáhá nemoc před těhotenstvím a po něm stabilizovat,“ komentuje

S odsouváním mateřství na pozdější dobu přibývá žen, které se dočkají diagnózy dříve než prvního dítěte.

Z biologického hlediska je určitě lepší, když má žena první dítě před třicítkou. me. Léčbu, kterou tyto ženy pravidelně užívají, je před otěhotněním nutno upravit. Většinu léků ponecháváme až do potvrzení gravidity. V průběhu těhotenství jsou, až na vzácné výjimky, pacientky bez léčby. Dostávají pouze vitamin D a další vhodné vitaminové přípravky,“ doplňuje MUDr. Hanulíková.

V těhotenství musí tělo matky tolerovat „napůl cizí genetický materiál“ – plod a tělo tak samo harmonizuje hladinu hormonů – navozuje imunotoleranci, která trvá až do porodu. Léčbu lékaři opět nasazují, až žena skončí s kojením, nebo pokud se u ní objeví ataka. Vlivem prudkého poklesu estrogenů v souvis-

22

prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, CSc., vedoucí Centra pro demyelinizační onemocnění Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.

Odborné studie dokázaly, že těhotenství zdravotní stav většiny žen nezhoršuje, nemoc se obvykle vrátí do stavu před porodem. S neplánovaným těhotenstvím se lékaři potkávají ve zhruba polovině případů, stejně jako u zdravé populace. V takových případech těhotnou pacientku intenzivně sleduje neurolog. Pacientky s RS mohou při volbě určitých léčivých přípravků podstoupit i proces umělého oplodnění. Mohou také kromě obvyklých kontraindikací užívat všechny

praxe

fota: profimedia

V průběhu těhotenství jsou, až na vzácné výjimky, pacientky bez léčby. Dostávají pouze vitamin D a další vhodné vitaminové přípravky

formy antikoncepce. Eventuální pozornost zasluhuje pouze zvýšené riziko žilní trombózy u dlouhodobě imobilních pacientek.

V Česku je odhadem 20 000 lidí s RS. Podle nejnovějších dat z registru jsou ženy zastoupeny mezi nemocnými téměř ze 72 %. Chronické zánětlivé onemocnění nervového systému se nejčastěji objevuje kolem 30. roku, tedy v době, kdy zakládají rodiny. „S odsouváním mateřství na pozdější dobu přibývá žen, které se dočkají diagnózy dříve než prvního dítěte. Z biologického hlediska je určitě lepší, když má žena první dítě před třicítkou,“ uvádí doc. MUDr. Dana Horáková, Ph.D., z Centra pro demyelinizační onemocnění 1. Lékařské fakulty UK a VFN Praha. Ženy s RS by měly mateřství plánovat i proto, že narození miminka je sice radost, ale také fyzická a psychická zátěž. „Pacientka by už předem měla myslet na to, koho může požádat o pomoc, pokud se bude cítit vyčerpaná a nevyspalá. Pro nemoc

je typická chronická únava a větší sklony k depresím. Je proto důležité, aby rodina nebo přátelé fungovali a v případě potřeby mamince ulevili,“ doplňuje doc. Horáková.

Těhotenství by tedy měla plánovat nejenom maminka, ale celá rodina.

Lékaři u maminek s RS doporučují spontánní porod, pokud je to možné. „Pro budoucí imunitu dítěte je velmi důležité, aby prošlo porodními cestami a dostalo se do kontaktu s přirozenou mikroflórou, která se zde nachází,“ říká doc. Horáková. Děti maminek s RS se rodí bez vývojových vad a se stejnou porodní váhou jako děti zdravých žen.

Riziko přenosu RS z matky na dítě je relativně malé a ve srovnání se zdravou populací pouze mírně zvýšené. Rozhodně však podle lékařů není důvodem, aby lidé s RS neměli děti. „Pacienti a jejich děti by neměli kouřit, už od dětství je u nich třeba dbát zvýšeného přísunu vitaminu D,“ dodala doc. Horáková. Česká republika patří k zemím s vysokým výskytem roztroušené

sklerózy, ročně odhadem přibude 700 nových pacientů. ReMuS nyní sleduje více než 13 000 pacientů.

Přes 80 % nemocných vedených v registru užívá biologickou léčbu (10 666), část jich moderní léčbu nemá (2337). Registr pomůže lékařům do budoucna lépe určit, pro koho je jaká léčba vhodná. Komu dát hned zpočátku agresivní léčbu a komu pomůže později, nebo ji třeba vůbec nebude potřebovat.

K personalizované léčbě je třeba i nadále zlepšovat monitoraci pacientů, zejména pomocí nových kvantitativních klinických a magnetickorezonančních testů. Novinkou, která zatím není zcela ověřena a v českém prostředí není dostupná, je měření hladiny neurofilament. Jde o strukturální bílkoviny, které se uvolňují do krve při poškození nervových buněk. „Čím vyšší je tato bílkovina, tím agresivnější průběh nemoc má – toto doprovodné vyšetření by nám pomohlo sledovat průběh a účinek léčby,“ popisuje doc. Horáková.

23

public relations

florence 4/18

Co je MARSI? Poškození kůže způsobená zdravotnickými adhezivy – MARSI jsou těžko rozeznatelná, a přitom lze těmto komplikacím předcházet. Objevují se napříč zdravotní péčí, na všech odděleních, u všech pacientů, a to přes veškeré snahy v nastavení kvalitní zdravotní péče. Pokud není použita správná technika pro aplikaci a odstranění lepivých produktů, může se objevit trauma tkáně, které ohrožuje léčbu pacientů, kvalitu života a rovněž přináší zvýšení nákladů na zdravotní péči.

Mgr. Jana Cheníčková, Scientific Affairs & Education Supervisor, Critical & Chronic Care Solutions Division, CZ + SK, 3M Central Region

M

ARSI vzniká, když je síla, kterou je náplast nebo další zdravotnický prostředek (elektrody, incizní fólie a další) přilepená ke kůži větší silou, než je soudržnost buněk pokožky. Odstranění takové náplasti pak může vést k oddělení vrstev epidermis. V mírných případech se nemusí objevit žádné viditelné poranění, někdy však dochází k podráždění a poranění může být zjevnější.

Nejčastějšími problémy bývají mechanická poškození kůže, a to stržení, protržení vrchní vrstvy pokožky a puchýře způsobené aplikací pod tahem. Mnohým z těchto poranění je možné předcházet správným výběrem náplasti, správnou aplikací, včetně pečlivé přípravy pokožky, a nakonec opatrným odstraněním náplasti. Méně častými typy poškození pokožky jsou dermatitidy – kontaktní nebo alergické. A mezi označení „ostatní“ patří folikulitidy a macerace. U malého procenta pacientů

může po odstranění adhezivního výrobku dojít k hypopigmentaci nebo hyperpigmentaci pokožky. Podobné problémy se mohou vyskytnout u náplasťových stehů.

livělost, abyste snížili riziko MARSI i v důsledku alergické reakce. Existuje málo literatury s pokyny, pokud jde o vhodný výběr a řádné používání adhezivních materiálů, aby se minimalizovalo riziko vzniku MARSI, na rozdíl od léčby ran nebo péče o stomie. Proto Panel multioborových expertů v roce 2012 v rámci Medical Adhesives and Patient Safety Sum­ mit v Minnesotě vydali prohlášení „MARSI Consensus Statement“, na základě nejlepší osvědčené praxe a klinických studií. Toto prohlášení má 25 bodů rozdělených do 4 klíčových oblastí: posuzování vlivů na poškození kůže, prevence, léčba, prohlášení o budoucích výzkumech.

Nejdůležitější věci lze shrnout do tří kroků, a to posouzení pokožky, výběr správného lepicího materiálu a správná aplikace.

Jak minimalizovat rizika?

Správně identifikovat pacienty s vysokým rizikem vzniku MARSI je klíčovou součástí prevence. Mezi nejrizikovější patří děti, senioři nebo onkologičtí pacienti. Může být nutné doplnit další opatření jako použití jemnější náplasti, např. silikonové, která má velmi jemné adhezivum, snadno se odstraňuje a nestrhává vrchní vrstvu epidermis. Pomáhá i použití bariérových filmů, např.

Cavilon film.

Jak lze MARSI předcházet?

Rozšíření znalosti o strategiích snížení rizika vám může pomoci sehrát důležitou roli v prevenci komplikací.

Při práci se zdravotnickými adhezivy je nutné denně hodnotit kůži, jestli nevykazuje známky poškození.

Tento postup je obzvláště důležitý u pa­cientů se zvýšeným rizikem MARSI. Kontroluje se barva, textura a integrita kůže při dobrém osvětlení. Kromě toho nezapomeňte na anamnézu pacienta, alergie, přecit-

Klíč: elastické a šetrné pásky velmi šetrné pásky šetrné pásky silikonové pásky

Přehled chirurgických pásek 3M™ stav pokožky

jemná adheze

střední adheze

Microfoam suchá pokožka

Medipore Micropore

Transpore White vlhká pokožka

Micropore

adheziva pro rizikovou kůži a speciální aplikace

Durapore

Silicone Tape

Transpore White

Medipore H

Transpore

Microfoam

Durapore

Micropore

Micropore

Medipore H

Transpore Medipore

24

silná adheze

Jak vybrat vhodný materiál a postupovat při aplikaci?

Zvolte nejvhodnější adhezivní zdravotnický prostředek odpovídající požadovanému účelu. Zvažte, jestli bude přilepen na tělo, např. pokožka obličeje je citlivější než kůže na dolní končetině nebo rameni. Zvažte také jemnost, prodyšnost, elasticitu, přizpůsobivost, flexibilitu materiálu a adheziva. Správná aplikace, která není pod tahem, následné odstranění, to vše pomáhá předejít vzniku M ­ ARSI. Pokud dojde ke vzniku ­MARSI, je nutné dodržovat platné principy po­ užívané při léčbě jiných ran.

Závěr Poškození kůže MARSI má významný negativní dopad na bezpečnost pacientů. Navíc, léčba poškození kůže je nákladná i časově náročná.

Průměrné náklady na léčbu stržené kůže byly hlášeny jako 21,96 $ za pacienta na jeden incident. Panel expertů rovněž upozorňuje, že poskytovatelé zdravotní péče by se měli snažit zabránit výskytu MARSI nebo ho snížit. Ale nejprve si musí být ­vědomi tohoto problému a jeho ­příčin.

Péče o rizikovou kůži 3M™ silikonová náplast • Ideální pro pacienty s citlivou a křehkou kůží (děti, senioři, onkologičtí pacienti) • Pro použití na oblastech kůže s vlasovým porostem či s ochlupením, přes oční víčka • Bezbolestné odstranění bez poškození kůže • Adheze zůstává stejná po celou dobu aplikace • Hypoalergenní • Měkká, pohodlná, lze ji snadno utrhnout rukou

3M Česko, spol. sr.o. www.3m.cz/zdravotnictvi Pro objednání kontaktujte distributora společnost Schubert CZ, s.r.o., www.schubert24.cz

25

z konferencí

florence 4/18

nenechte si ujít

navštívili jsme Praha 7.–8. června 2018

Brno 19. září 2018

Vii. kongres perioperačních sester s mezinárodní účastí

efektivní hojení ran specifika vzniku a cíle léčby ran u onkologických pacientů

Ostrava 19. června 2018

efektivní hojení ran specifika vzniku a cíle léčby ran u onkologických pacientů

Praha 17. října 2018

celostátní odborná konference „léky, potraviny a naše zdraví“

Bližší informace o akcích naleznete na www.florence.cz v rubrice Kalendář

Efektivní hojení ran redakce Florence

Ohlédnutí za loňskými semináři zaměřenými na prevenci dekubitů a postřehy z aktuálního ročníku zaměřeného na specifika a cíle léčby ran u onkologických pacientů.

26

polohovacích pomůcek kruhového a koblihového tvaru nebo využití profylaktického krytí, které svými biomechanickými vlastnostmi neeliminuje všechny místní příčiny vzniku dekubitů. U profylaktického krytí je totiž nutné, aby nejen rozkládalo tlak

Mimo vzdělání v problematice měly semináře i další cíl: zjistit přínos nových informací pro sestry a možnost jejich aplikace do každodenní ošetřovatelské praxe. a snižovalo tření a střižné síly, ale aby také bylo schopno udržet optimální mikroklima pokožky a bylo možné bez problémů pravidelně kontrolovat pokožku. Nejen z praxe, ale i z doporučení odborných společností již víme, že nevhodně zvolený typ profylaktického krytí spíše

naopak napomáhá k vytvoření dekubitů nebo i jiných kožních lézí, jako jsou kožní trhliny (při využití krytí s tradičním lepidlem), případně macerace pokožky (vinou neprodyšného krytí). Četnost odpovědí sester v oblasti chybných intervencí byla až alarmující. Z celkového počtu 211 sester uvedlo chybné intervence v ošetřovatelské praxi 125 sester, což představuje 57 %. Schopnost identifikace těchto chyb je tak jedním z hlavních benefitů, které tyto semináře účastnicím přinesly, protože v praxi při předání informací může mít tato skutečnost klíčový vliv na snížení výskytu dekubitů na jednotlivých pracovištích. Pro 205 sester pak byly nové informace přínosné a pro 132 přímo

využitelné v praxi. V kontextu získaných informací je zřejmé, že pokračování v kvalitní edukaci je jednou z klíčových oblastí v prevenci dekubitů. Je však velmi důležité klást důraz především na kvalitu a správnost předávaných informací, které by měly být v souladu s medicínou založenou na důkazech (EBM).

Bohužel na mnoha odborných konferencích, a to i na mezinárodní úrovni totiž stále zaznívají již přežitá doporučení, která jsou pro pacienty spíše rizikem než pomocí.

Na základě požadavků sester, které se účastnily loňských seminářů, jsme v letošním roce zařadili nové téma, a to specifika a cíle léčby ran u onkologických pacientů. Seminář neza-

fota: profimedia, redakce Florence, www.mammahelp.cz

L

oňský ročník seminářů Florence byl zacílený na jeden z aktuálně nejpalčivějších problémů ošetřovatelství, a sice na léčbu a prevenci dekubitů. O tom, jak závažné téma dekubity jsou, svědčí i fakt, že jsou již od roku 2015 zařazeny mezi tzv. národně bezpečnostní cíle Ministerstva zdravotnictví ČR. Mimo samotné vzdělání v problematice měly semináře i další cíl: zjistit přínos nových informací pro sestry a možnost jejich aplikace do každodenní ošetřovatelské praxe. Zároveň nás také zajímalo riziko nastavení chybných ošetřovatelských intervencí, které mohou spíše podpořit vznik dekubitálního vředu. V současné době jsou totiž některé intervence stále hojně používané, přestože jsou již v přímém rozporu s nejnovějšími vědeckými poznatky a doporučeními odborných společností.

To se týká například masírování a tření predilekčních míst u pacientů v riziku vzniku dekubitů, použití termoforů, nevhodných

z konferencí

hrnuje pouze doporučení pro prosté ošetřování již vzniklých onkologických ran, ale výrazná část je věnována především prevenci jejich vzniku, ať už se jedná o extravazaci, postradiační reakce, SSI či dekubity. Léčba onkologických pacientů v posledních letech udělala výrazný krok kupředu, takže se v současné době daří dostat do remise cca ­60–70 % dospělých a až 85 % dětí. Míra přežití i následné kvality života pacientů po onkologické léčbě je přímo závislá na stadiu záchytu onemocnění a závažnosti komplikací v průběhu léčby. Režimovými opatřeními, optimální péčí a zdravotními pro-

středky již v současnosti umíme nejen snížit výskyt dekubitů, ale lze eliminovat i některé vedlejší projevy onkologické léčby. Například u postradiačních ­reakcí se vhodně zvolenými preventivními prostředky daří snížit jejich výskyt až o 92 %. Výrazně se tak zvyšuje kvalita života těchto pacientů. A vzhledem k tomu, že mezi nejčastěji se vyskytující onkologickou diagnózu patří nádory prsu, je do semináře zařazen i blok s MammaHelp centrem, díky kterému se mimo představení práce centra sdružujícího ženy s rakovinou prsu posluchači dozvědí i zajímavé informace o právě probíhajících projektech.

Péče o rány u onkologických pacientů není vůbec jednoduchá a v mnoha případech není primární cíl této péče vyhojení rány, ale především zkvalitnění života pacientů. Pro mnoho z nich je hlavním problémem zápach, který lze při využití optimálních postupů a materiálů eliminovat, stejně jako maceraci nebo infekci v ráně. V jiných případech zas metastatické rány ohrožují pacienta intenzivním krvácením. Pro komplikovanost těchto defektů je o to důležitější multioborový přístup a spolupráce především s onkologem a chirurgem. Seminář s tematikou onkologických ran by tedy měl nejen přispět

ke kvalitnější péči o pacienty, ale především k prohloubení znalostí sester v této problematice. Ošetřování ran u onkologicky nemocných totiž vyžaduje erudici, znalost postupů a materiálů a také citlivý a empatický přístup. Závěrem bych ráda poděkovala všem sestrám, které si dokážou i při velmi náročném povolání najít čas na zvyšování úrovně svých znalostí, která přímo souvisí s kvalitou ošetřovatelské péče.

Další zastávkou hojení onkologických ran byla Ostrava redakce Florence

Cyklus seminářů pořádaných naší redakcí zavítal 19. června do Moravskoslezského kraje. Díky Mgr. Janě Dvořákové z NCO NZO, Brno, která je lektorkou certifikovaného kurzu hojení ran, měli účastníci možnost nejen seznámit se se specifiky hojení ran u onkologických pacientů, ale také si vlastníma rukama osahat některé typy moderních krytí a přesvědčit se tak o jejich vlastnostech.

J

en pro porovnání z přednášky Mgr. Dvořákové: Klasický převazový materiál v praxi provázejí, zejména u ošetřování specifických ran (velký rozsah defektu, infekce, rány v souvislosti s nádorem nebo jeho léčbou...), určité problémy – krvácení z defektu, trauma a bolest v ráně, přilepení krytí do rány, agresivní lepidla poškozující kůži, strhávání epidermálních buněk a bolest při snímání krytí či macerace okolí rány.

Moderní materiály minimalizují bolesti a trauma při převazu, protože nepřilnou k vlhkému lůžku rány, eliminují strhávání pokožky a brání maceraci. Některé inaktivují širokou škálu patogenů včetně MRSA a lze je zastřihovat do tvaru defektu.

Výhodou vlhkého hojení ran s moderními materiály je zvýšení komfortu pro nemocného,

nižší frekvence převazů a jejich menší bolestivost, a také snížení traumatizace povrchové kůže a granulující tkáně.

Nevýhoda je snad jen vyšší vstupní cena používaného materiálu – i když i ta může být relativní. Existují tuzemské analýzy s daty o tom, že v průběhu péče o ránu může být (díky nižší frekvenci převazů a minimalizaci komplikací) celková cena při užití měkkých silikonů až o 46 % nižší než při užití klasických „levnějších“ prostředků (gázy, obinadel aj.).

Redakce Florence děkuje za podporu a partnerství cyklu certifikovaných seminářů Efektivní hojení ran společnosti Mölnlycke Health Care.

Další semináře se uskuteční 19. září v Brně a 16. října v Liberci. Registrace je možná on-line na stránkách www.centram.cz.

Mgr. Jana Dvořáková

Odkazy, které pomáhají i zachraňují Součástí semináře byla i prezentace Bc. Ivany Chvojkové, koordinátorky Mamma HELP centra Plzeň, která představila několik originálních projektů prevence rakoviny (nejen) prsu i pomoci nemocným a jejich rodinám.

Udělej uzel Uzel na kapesníku znamená, že nemáme na něco zapomenout. Internetovou uzlíkovou kampaní #udelejuzel připomenete těm, na kterých vám záleží, že prevence je to nejdůležitější, jak nedat rakovině prsu náskok.

I am a Breastman Ruce (i oči) mužů mohou zachraňovat ženská prsa! Správný Breastman ví, jak se své partnerky v intimních chvílích dotýkat a čeho si všímat... Jsou to často právě muži, díky kterým ženy přicházejí včas na vyšetření, které jim může zachránit nejen prs, ale hlavně život.

Říct to dětem Cílem tohoto projektu je usnadnit onkologickým pacientkám – maminkám, a také jejich partnerům, komunikaci s dětmi v období po sdělení vážné diagnózy i v dalším průběhu nemoci.

Holky, už mi zase chutná Motto projektu je výzvou pro pacientky s rakovinou prsu, kterým chemoterapie vzala chuť k jídlu – což s sebou nenese jenom váhový úbytek, ale i psychickou a emoční nepohodu. Většina si nakonec ten svůj recept našla a na stránkách uzmizasechutna.cz se o něj může podělit s ostatními.

Vše o těchto i dalších projektech najdete na stránkách www.mammahelp.cz/projekty.

27

z konferencí

florence 4/18

VII. Kongres perioperačních sester s mezinárodní účastí Výbor sekce perioperačních sester ČAS

V hotelu Olšanka v Praze proběhl ve dnech 7.–8. června 2018 VII. Kongres peri­operačních sester ve spolupráci s ÚVN Praha. Letošním mottem bylo „Posilujeme naše ­kompetence a zkušenosti v perioperační péči“.

S

to padesát účastníků kongresu vyslechlo řadu zajímavých a podnětných příspěvků z oblasti perioperační péče. V úvodním bloku zazněla informace o práci sekce Perioperačních sester ČAS z úst Jaroslavy Jedličkové. Erna Mičudová informovala o kompetencích NLZP dle nového zákona o vzdělávání sester. Instrumentářky přišla pozdravit prezidentka ČAS Martina Šochmanová, která ve své řeči vyjádřila potěšení nad ochotou perioperačních sester vzdělávat se, přestože to již zákon nevyžaduje. Další programové bloky se zabývaly srovnáním rouškovacích systémů používaných v našich nemocnicích, prevencí perioperační infekce, managementem bolesti

u operovaných pacientů, novými operačními postupy v řadě chirurgických oborů a prací perioperačních sester napříč republikou.

V obou pracovních dnech měly účastnice kongresu možnost nahlédnout do práce svých kolegyň z Prahy, Brna, Českých Budějovic, Olomouce, Liberce, Jihlavy i slovenského Martina. Každá taková zkušenost je pro práci perioperační sestry obohacením. Do programu kongresu perioperačních sester je již tradičně zařazen Interaktivní blok, který se těší velké oblibě. Tentokrát byl zaměřený na asepsi, chirurgickou ránu, prevenci infekce v místě operace v perioperační péči. Dotazy k fóru byly hned následovány odpověďmi, což posílilo edukační charakter

omluva bloku. Otázky a odpovědi budou k dispozici na webu Perioperačních sester. Zaujala i účast zahraničních přednášejících. Ewa Zamojska-Koscow z Polska s přednáškou Úloha perioperační sestry při prevenci infekce v místě chirurgického výkonu nám umožnila srovnání mezi perioperační péčí v polských nemocnicích a na našich operačních sálech. Caroline Bilen přednesla přednášku Surgical safety solutions part of patient safety tlumočenou do češtiny.

Součástí programu bylo již tradiční ocenění perioperačních sester za jejich celoživotní práci v oboru.

Oceněny byly Jana Bittmannová, Eva Studničková a Jana Wichsová. Předsedkyně sekce Jaroslava Jedličková jim předala pamětní medaile a diplomy.

V odpoledních hodinách některé účastnice využily možnosti společné vycházky na Žižkovskou věž.

Společenský večer s Živým Jukeboxem, ohnivou show, kartářkou a s nabídkou šperků a luxusních svíček potěšil většinu přítomných.

Opět se potvrdilo, jak obohacující a plodná mohou být setkání odborníků v perioperační péči pro jejich profesionální růst.

Z programu

Celostátní odborná konference „Léky, potraviny a naše zdraví“ Stejně jako loni, i letos bude Fórum zdravé výživy se Sekcí výživy a nutriční péče a Laboratoří pro výzkum aterosklerózy IKEM pořádat v Praze Celostátní odbornou konferenci (17. října 2018). Hlavním tématem letošní konference jsou „LÉKY, POTRAVINY A NAŠE ZDRAVÍ“.

O

dborná sdělení přednesou zástupci organizátorů i další přední odborníci v daném oboru. Mezi nimi např. prof. MUDr. Jan Bultas, CSc., prof. Ing. Jana Dostálová, CSc., doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D., doc. MUDr. Jan Piťha, CSc., Mgr. Tamara Starnovská, RNDr. Pavel Suchánek a další.

Mezi diskutovanými tématy budou potraviny a léky a jejich vzájemná interakce, nejčastější lékové interakce, potraviny, funkční potraviny a nutraceutika – jejich definice a možnosti vy-

28

užití ve vztahu ke střevnímu mikrobiomu, v souvislosti se sportovní výživou. Tématem budou také bylinky, superpotraviny aj.

Kongresové centrum IKEM 17. října 2018 Podrobné informace i s možností přihlášení k účasti najdete na www.fzv.cz ((http://www.fzv.cz/ celostatni-odborna-konference-leky-potraviny-a-nase-zdravi/).

Nejčastějčí lékové interakce prof. MUDr. Jan Bultas, CSc., Ústav farmakologie 3. LF UK Interakce léků a potravin doc. MUDr. Jan Piťha, CSc., 2. LF UK FN Motol, IKEM, FZV Pojmy – potraviny, funkční potraviny, potraviny pro zvl. výživu, nutraceutika doc. Dr. Ing. Věra Schulzová, Ústav analýzy potravin a výživy, VŠCHT Praha Strava při užívání warfarinu a dalších koagulancií Mgr. Tamara Starnovská, Sekce VNP, FZV Potraviny, nutraceutika a léky užívané k ovlivnění střevního mikrobiomu doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D, TN Praha, FZV Nutraceutika/doplňky stravy ve výživě sportujících ano, či ne?

RNDr. Pavel Suchánek, Fitbee, FZV Bylinky – potraviny, nebo léky?

Eva Chocenská, TN Praha Jsou superpotraviny opravdu super? prof. Ing. Jana Dostálová, CSc., VŠCHT Praha, FZV Potraviny od tabulek, po žaludek a ještě dál Mgr. Tamara Starnovská, Sekce VNP, FZV

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, ve Florence č. 2/2018 jsme na str. 30 (Z konferencí) otiskli Desatero prof. PhDr. RNDr. Heleny Haškovcové, CSc. Neautorizovaným zásahem jsme se dopustili chyb a ve výsledku došlo ke změně smyslu Desatera.

Autorce prof. H. Haškovcové se tímto omlouváme za neoprávněný zásah do autorských práv a Desatero otiskujeme v autorizované podobě.

Milé sestry, buďte na nás milé!

My, nesoběstační, hospitalizovaní a nezřídka obtížní pa­ cienti, vás prosíme, abyste nás ošetřovaly s respektem k naší těžké životní situaci a nezapomněly, že důstojnost, která je velkou filosofickou a etickou kategorií, lze projevit i v maličkostech. Tu si nepochybně zasloužíme i my.

Děkujeme vám!

DESATERO 1. Řádně nás oslovujte (i když hůře slyšíme nebo vypadáme, že nevnímáme)!

2. Vyvarujte se kompromitujících komentářů (když ne my, určitě je slyší naši spolupa­cienti nebo návštěvy)!

3. Mluvte o nesoběstačném a ubohém pacientovi jako o panu či paní X (nikoliv jako o „tom ze čtyřky“)!

4. Posilujte naši sebeobsluhu, je-li to jen trochu možné!

5. Pochvalte nás i za minimální výkon nebo zlepšení!

6. Nedávejte nám plenkové kalhotky dřív, než je to nezbytně nutné! Raději nás doprovoďte na toaletu.

7. Pokud jsme bez nich a „stane se“, nehubujte!

Býváme zahanbení a potřebujeme utěšit slovy „to nic, to se stává“.

8. Chápeme, že je empatie v takových chvílích nemožná. Ohleduplnost a takt je ale nutný.

9. Připomeňte si, že na našem místě může být váš otec, matka, přítel a jednou i vy samy!

10. Naplňte dobrými skutky všechna dobrá ustanovení etických kodexů!

Cíl: „Jednej tak, abys používal lidství jak ve své osobě, tak i v osobě každého člověka.“ (Immanuel Kant, německý filosof) Autor: H. Haškovcová

právo Autonomní jednání sestry je riskantní a nežádoucí Co může zdravotní sestra odmítnout udělat v rámci ošetřovatelské péče.

Mgr. Matěj Košťál, AK Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři

P

rávní úprava samostatných činností zdravotních sester se v posledních letech dočkala značného rozvoje.

Souvisí to především s vyšší dosaženou specializací a odborností vysokoškolsky vzdělaných zdravotních sester. Právní řád tedy do činnosti zdravotních sester vnesl silnou autonomii. S růstem této autonomie však stále častěji vznikají konflikty mezi sestrou a ošetřujícím lékařem, jakož i mezi sestrami vzájemně v rámci hierarchie daného oddělení. Za jakých okolností zdravotní sestra může pokyn ošetřujícího lékaře nebo nadřízené zdravotní sestry odmítnout?

Čím je zdravotní sestra vázána Základním kamenem pro chování každého zdravotnického pracovníka je jednání de lege artis medicinae.

K tomu je každý zdravotník zavázán vyhláškou ministerstva zdravotnictví o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků (vyhláška č. 55/2011 Sb., dále jen „vyhláška o činnostech“).

Právě tato vyhláška buduje postavení zdravotní sestry na následují-

cích třech pilířích, z nichž každý je do jisté míry specifický: → zdravotní sestra jako obecný zdravotnický pracovník podle § 3 vyhlášky o činnostech, → zdravotní sestra jako všeobecná, praktická nebo dětská sestra podle § 4, § 4a, § 4b vyhlášky o ­činnostech, → zdravotní sestra jako všeobecná sestra se specializovanou způsobilostí podle § 54–67 vyhlášky o činnostech.

Zmíněný § 3 vyhlášky o činnostech počítá s tím, že zdravotní sestra jako obecný zdravotnický pracovník jedná určitým způsobem „bez odborného dohledu a indikace“ (indikací se zde rozumí pověření k výkonu určité konkrétní činnosti). To znamená, že zdravotní sestra je povinna jednat v rozsahu své vlastní odborné způsobilosti v souladu s lex artis, zákonem a dalšími podmínkami uvedenými v § 3 vyhlášky o činnostech. Toto ustanovení se vztahuje na všechny zdravotní sestry, nezávisle na jejich profesní specializaci, a je nejpřísnější, neboť se od něj není možné odchýlit. Není tedy možné, aby zdravotní sestra jednala v rozporu se zákonem, medicínskými standardy ad., a to ani v případě, kdy by jí její nadřízený takové jednání nařídil. Je však nutné připomenout, že možnost sestry vzepřít se pracovněprávním pokynům se týká jednání „bez odborného dohledu a indikace“, tzn. nikoli případů, kdy je stanovena diagnóza a sestře je uděleno odborné pověření k určité činnosti nebo nad ní někdo vykonává odborný dohled.

Diferenciace zdravotních sester pak počítá s jejich oborovou specia­ lizací. V pomyslném „druhém pilíři“ je klíčovým aspektem konkrétní zaměření činnosti v ­ ykonávané INZERCE

HLEDÁ SE SESTRA SYMPATIE! REGISTRACE DO SOUTĚŽE PROBÍHÁ OD 1. 8. 2018 DO 31. 10. 2018.

WWW.SESTRASYMPATIE.CZ VÍTĚZKA BUDE VYHLÁŠENA 8. 3. 2019 V PALÁCI ŽOFÍN PŘI PŘÍLEŽITOSTI 10. REPREZENTAČNÍHO PLESU SESTRY NA SÁL!

NEJEDNÁ SE O KLASICKOU SOUTĚŽ KRÁSY, MY HLEDÁME VÝJIMEČNOU ZDRAVOTNÍ SESTRU! MOTTEM CELÉHO PROJEKTU JE: KRÁSA MÁ MNOHO PODOB! A JAKÁ BY MĚLA SESTRA SYMPATIE BÝT? PŘEDEVŠÍM SYMPATICKÁ A SRDEČNÁ, EMPATICKÁ

foto: Profimedia

A STYLOVÁ. SPLŇUJETE TYTO PŘEDPOKLADY? PAK SE BUDEME TĚŠIT PRÁVĚ NA VÁS!

WE MAKE MEDIA, S. R. O. | ITALSKÁ 1583/24 | 120 00 PRAHA 2 TEL: +420 778 476 475 E�MAIL: INFO@WEMAKEMEDIA.CZ

SESY - anonce - 178x80.indd 1

ZLATÝ PARTNER

STŘÍBRNÍ PARTNEŘI

8/15/2018 12:04:36 PM

29

právo

zdravotní sestrou. V souladu s léčebným postupem, který určí ošetřující lékař, stanovuje vyhláška jednotlivým typům zdravotních sester určité konkrétní kompetence nad rámec jiných zdravotnických pracovníků, přičemž se při jejich plnění musejí držet diagnózy a indikace stanovené ošetřujícím lékařem. „Třetí pilíř“ pak zdravotním sestrám již jen dále rozšiřuje jejich samostatná oprávnění.

Sestra by neměla jednat na vlastní pěst…

S čím vyhláška o činnostech nepočítá, avšak realita nemocničního prostředí to hojně přináší, jsou situace, kdy zdravotní sestra rozpozná vadnou indikaci nebo chybně stanovenou diagnózu (tato skutečnost souvisí nejen s neustále se zvyšující erudicí zdravotních sester, ale i s obecným pravidlem „praxe dělá mistra“ a realitou střetu zkušené sestry a začínajícího lékaře) a musí se k této situaci určitým způsobem postavit, aby ochránila zájmy pacienta. Zjednodušeně řečeno, zdravotní sestry jsou vázány určitými pokyny vyplývajícími ze stanovené diagnózy. Těmto pokynům může sestra vyhovět, nebo je odmítnout. Pasivita zdravotní sestry, tedy jednání

florence 4/18

v souladu s vadnou indikací, prakticky nezakládá žádnou její vlastní odpovědnost za újmu – nese ji ošetřující lékař, který diagnózu stanovil.

Sestra by mohla být za způsobenou újmu odpovědná jen v případech prokázaného zavinění. Pokud se však sestra pokynům vzepře, je situace odlišná a takové jednání znamená vystavení se mnoha rizikům (v režimu pracovního, trestního i občanského práva). Právě z toho důvodu je nezbytně nutné klást důraz na způsob, kterým zdravotní sestra pokyn či diagnózu lékaře odmítá, resp. vady vytýká.

Nejvhodnějším se jeví postup, kdy se sestra obrací přímo na ošetřujícího lékaře, který o indikaci rozhodl, a sděluje mu své výtky. S ohledem na skutečnost, že za zdravotní stav pacienta je odpovědný právě ošetřující lékař, je v jeho vlastním zájmu, aby vzal tyto výtky v potaz a posoudil jejich důvodnost. Jestliže je však lékař odmítne a zdravotní sestra se následně rozhodne i přesto jeho postup bojkotovat, přechází na ni odpovědnost za újmu, kterou svým (svévolným) postupem pacientovi může způsobit. Proto je vhodné, aby zdravotní sestra za žádných okolností nejednala tzv. na vlastní pěst, ale aby se v případě

neúspěchu se svou stížností obrátila například na jiného lékaře na oddělení či jinou kompetentní osobu, která je způsobilá rozhodnutí o léčbě pacienta ovlivnit. Autonomní jednání sestry v rozporu s lékařským pokynem je totiž velmi riskantní a nežádoucí.

… lékař by neměl odborný názor sestry přehlížet Závěrem lze tedy shrnout, že a priori není žádoucí, aby mezi lékařem a zdravotní sestrou vznikaly rozbroje a sestra pokyny lékaře, případně nadřízeného pracovníka odmítala. Vystavovala by se totiž riziku porušení pracovněprávních předpisů a zároveň riziku případné odpovědnosti za újmu způsobenou na zdraví pacienta. Důležitý je naopak dialog, který může sehrát klíčovou roli při léčbě pacienta.

Zdravotní sestra by však v každém případě měla vždy mít na prvním místě zdraví pacienta. Důležité je, aby chyby záměrně nepřehlížela ve snaze vyhnout se případnému konfliktu. Odborná specializace zdravotních sester z nich činí kvalifikovaný personál, blížící se svou odborností lékaři, který by tak odborný názor zdravotní sestry neměl nikdy přehlížet.

knižní recenze

Ošetrovateľská škola – Pflegeschule – Nursing School SCSC Bratislava doc. PhDr. Lada Cetlová, PhD., nemocnice Havlíčkův brod, příspěvková organizace, Vysoká škola polytechnická Jihlava

T

ato publikace objasňuje vznik a roli první ošetřovatelské školy na Slovensku. Školu založila Kongregace Milosrdných sester svatého Kříže v roce 1931 v Bratislavě. V Česku právě tato kongregace již v roce 1917 založila ošetřovatelskou školu v Chomutově (1917–1945), v Kroměříži (1939–1949) a také v Chebu (1946–1949). Působení Milosrdných sester svatého Kříže bylo v té době z profesionálního hlediska

pro rozvoj ošetřovatelství jednoznačně průkopnickým dílem. Na základě ověřených archiválií, metodou orální historie a také faleristickou výzkumnou metodou byl vytvořen seznam všech absolventek a absolventů této školy až do jejího násilného zániku komunistickou mocí v roce 1950. Sestry svatého Kříže stále naplňují svou misi poskytovat odborné ošetřování v různých zemích světa. Ověřené historické poznatky a zjištěné souvislosti jsou nápomocné pro další rozvoj ošetřovatelství i v současnosti. Tato publikace je určena všem zájemcům o ošetřovatelství jako obor práce, obor studia a také obor vědy.

kniha je je volně stažitelná prostřednictvím linku: https://drive.google.com/open?id=12UzlooXnamVW3ldFXz6sFl3zbdiievdp

30

Vlastimil Kozoň. ÖGVp Verlag, Wien, 2018, 170 s. isbn 978-3-9502178-8-9

aktuálně SÚKL schválil úhradu léčivého přípravku ZAHRON COMBI Na trhu je nová fixní kombinace na vysoký krevní tlak a cholesterol.

N

a trh přichází nový lék pro ty, kteří trpí vysokým krevním tlakem a zároveň vysokou hladinou cholesterolu – ZAHRON COMBI. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) schválil úhradu této fixní kombinace rosuvastatinu a amlodipinu od 1. 7. 2018. „Obecně platí, že fixní kombinace dvou léčivých látek v jedné tabletě snižuje náklady na preskripci a je současně předpokladem pro dosažení vyšší adherence pacientů k léčbě,“ říká prof.

MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., předseda České společnosti pro aterosklerózu.

ZAHRON COMBI je určen pro léčbu hypertenze a hyperlipoproteinemie.

Lze jej také předepsat k prevenci výskytu kardiovaskulárních příhod, pokud má pacient jiné rizikové faktory, které zvyšují riziko výskytu srdeční příhody,

mozkové příhody nebo přidružených zdravotních problémů. Pacient užívá jednu tabletu denně.

Rosuvastatin ze všech dostupných statinů nejpříznivěji ovlivňuje hladiny LDL cholesterolu i HDL cholesterolu, a to při srovnatelné snášenlivosti a bezpečnosti. „Rosuvastatin prakticky není metabolizován izoenzymem 3A4 cytochromu P450 – jako většina ostatních statinů a mnoho dalších léčiv, takže je zde pouze malé riziko farmakokinetických lékových interakcí. V řadě studií prokázal významné ovlivnění aterosklerotického procesu u širokého spektra pacientů,“ doplňuje prof.

Vrablík. V kombinaci s blokátorem kalciových kanálů amlodipinem významně snižuje riziko kardiovaskulárních příhod.

inzerce

Pracoviště intervenční neuroradiologie a angiologie, RDG ústav, Fakultní nemocnice Ostrava Katedra zobrazovacích metod LF Ostravské univerzity, Česká asociace sester - Moravskoslezský region, Společnost radiologických asistentů České republiky, Česká společnost pro zdravotnickou techniku

pořádají

5.

CELOSTÁTNÍ KONFERENCI

VŠEOBECNÝCH SESTER A RADIOLOGICKÝCH ASISTENTŮ KATETRIZAČNÍCH SÁLŮ S MEZINÁRODNÍ ÚČASTÍ

25. – 26. října 2018 Best Western Hotel Vista Ostrava****

foto: profimedia

registrace na konference.angio.cz Konferenci podporují

Mgr. Ondřej Krahula, MBA

PhDr. Andrea Vilímková

doc. MUDr. Petr Krupa, CSc.

Náměstkyně ředitele pro ošetřovatelskou péči Fakultní nemocnice Ostrava

doc. MUDr. Arnošt Martínek, CSc. děkana LF Ostravské univerzity

předseda Společnosti radiologických asistentů České republiky přednosta RDG ústavu FN Ostrava

Ing. Jiří Petráček

předseda České společnosti pro zdravotnickou techniku

31

historie

florence 4/18

Dětská sestra v proměnách času Souhrn:

Klíčová slova:

Profese dětské sestry se formulovala během posledních sto let. Na sestry pracující v oboru pediatrie jsou kladeny velké požadavky z hlediska znalostí, dovedností, ale především v oblasti lidských kvalit. A to na všech úrovních práce. V nemocnicích, v primárních ordinacích pro děti a dorost, v dětských léčebnách, stacionářích, kojeneckých ústavech, dětských domovech a ústavech sociální péče. Náplně práce se v jednotlivých úsecích liší a jsou velmi specifické, je nutná specifická erudice dětských sester dle úseku práce. Cílem textu je nastínit historii profese dětské sestry včetně vzdělávání. historie, ošetřovatelská péče, dětská sestra, vzdělávání sester

Paediatric nurse in the transformation of time

Keywords:

The profession of paediatric nurse has been formulated over the last hundred years. Nurses working in the field of pediatrics are subject to great requirements in terms of knowledge, skills, but above all in the field of human qualities.

And at all levels of work. In hospitals, primary surgeries for children and adolescents, children‘s institutions, health care institutions, infant institutions, children‘s homes and social care institutions. The job descriptions differ in the individual sections and are very specific, the specific erudition of nursing nurses is required by the department. The aim of the text is to outline the history of the nursing profession including education. history, nursing care, paediatric nurse, nursing education

Mgr. Pavla Kordulová, Ústav teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK

Úvod Péče o děti nese svá rizika a specifika, a proto je nutné vzdělávat dětské sestry. Na druhou stranu netaktní jednání ze strany nelékařského personálu vůči dětem může mít za následek psychické trauma. Profese dětské sestry se objevuje již sto let v naší právní regulaci. Od roku 2004 není samostatným zdravotnickým povoláním, jelikož je regulována

32

v rámci specializace všeobecné ses­ try. Zákon č. 201/2017 Sb. přinese návrat dětské sestry do kvalifikačního vzdělávání. Dovoluji si uvést krátký přehled historie pediatrie a vzdělávání dětských sester. Následně i změnu právní regulace dětské sestry související se zákonem č. 201/2017 Sb., platnou od 1. 9. 2017.

Střípky z historie dětského lékařství Vždy jsme výsledkem předchozího vývoje a je nutné znát i historii. Péče o zdravé a nemocné děti má velmi dlouhou tradici. Poky-

ny kojícím matkám obsahují babylónské nápisy z období již před 2000 lety př. n. l. Ze staré Indie, z doby B ­ uddhovy, jsou zachovalé návody, jak léčit děti. Podrobnější popisy, např. o vypuzování cizopasníků, léčení záchvatů, jsou známy již od starých Řeků a Římanů, jak to dosvědčují spisy Hippokratovy, Galénovy, Aristotelovy a jiné. Léčbou dětí a jejich výchovou se také zabýval Avicenna (r. 983–1038) (Brachfeld, K; Černayová, E., 1980).

Poměrně málo zpráv o léčení dětí je ze středověku. Žádné dětské nemocnice v této době nebyly a ne-

fota: archiv

Summary:

historie

Za začátek dětského lékařství u nás je možno pokládat rok 1884, kdy byl MUDr. Bohdan Neureutter jmenován prvním profesorem dětského lékařství. mocné děti byly ošetřovány doma.

Pro děti odložené a nemanželské byly zřizovány nalezince. První byl založen v Miláně již v 8. století, u nás v Praze v roce 1600. Nacházel se ve Vlašské ulici na Malé Straně.

Práce v nalezincích s pozorováním nemocných dětí v domácnosti umožňovala získávat zkušenosti v léčení dětských chorob. První dětská nemocnice byla zřízena v roce 1802 v Paříži, v roce 1834 v Petrohradě. U nás v Praze byla první dětská nemocnice německá, založená v roce 1842. V průběhu 19. století se dětské lékařství rozvíjí poměrně rychle jako odvětví oddělené od vnitřního lékařství. Podnětem k práci byla vysoká kojenecká úmrtnost, a to mezi 20–30 % (Brachfeld, K; Čer­nayová, E., 1980).

Za začátek dětského lékařství u nás je možno pokládat rok 1884, kdy byl MUDr. Bohdan Neureutter jmenován prvním profesorem dětského lékařství. Jako klinika sloužil dům na rohu Kateřinské a Viniční ulice. Kojenci byli ošetřováni dále v nalezinci, pod dohledem porodníka, samostatná klinika pro kojence se oddělila až mnohem později. K otevření dětské kliniky došlo v roce 1891. K vystavění dětské nemocnice české dali podnět profesoři pražské univerzity, kteří v roce 1887 založili dobročinný spolek, jehož zásluhou byla vystavěna a v roce 1902 otevřena Česká dětská nemocnice. Stála na konci Sokolské ulice nad Nuselským údolím do r. 1970, kdy byla zbourána, a všechny kliniky byly přemístěny do nových budov v Motole. Již před první světovou válkou byly zakládány první poradny pro matky a děti v některých pražských čtvrtích a v roce 1917 bylo zříze­ no v Praze-Krči zvláštní oddělení Ochrany matek a dětí. V Bratislavě byla založena dětská nemocnice v roce 1853 a v roce 1919 otevřena dětská klinika. V roce 1922 přibyla dětská klinika v Brně. Dětská nemocnice německá byla v Brně již od roku 1846. Se zřizováním dětských klinik přibývalo i odborných dětských lékařů. Pražská I. dětská klinika, umístěná v budovách nalezince, vystavěných v letech 1896–1901,

byla v roce 1931 reorganizována.

V Praze-Krči byly pro II. dětskou kliniku zřízeny výzkumné ústavy a později bylo vybudováno oddělení pro tuberkulózní děti. V některých městech u nás a na Slovensku (Olomouc, Frýdek, Pardubice, Košice, Bytčica u Žiliny) byla dětská oddělení, další vývoj však byl zastaven německou okupací a válkou (Brachfeld, K; Černayová, E., 1980).

Po roce 1945 nastal značný rozvoj dětského lékařství a péče o dítě. Budovala se četná nová dětská oddělení, nejprve při větších nemocnicích, později i při okresních nemocnicích byla zřízena síť poraden, zřizovány kojenecké ústavy, ústavy pro chronická onemocnění, ozdravovny, jesle

a dětské domovy a zakládaly se výzkumné ústavy. Postupně se rozvíjely kliniky dětského lékařství na speciální – chirurgickou, ortopedickou, otorinolaryngologickou, infekční, neurologickou, psychiatrickou, stomatologickou, oční apod. Ve městech Plzeň, Hradec Králové, Olomouc, Brno, Bratislava, Martin a v Košicích vznikaly dětské kliniky. Nová dětská oddělení a velký rozvoj péče o dítě si žádal dostatek vzdělaných lékařů a dětských sester, proto byly při lékařských fakultách v Praze, Brně a Bratislavě zřízeny větve pro posluchače dětského lékařství. V Praze v roce 1953 byla založena samostatná speciální fakulta dětského lékařství. Lékaři jsou seznámeni se všeobecnou medicínou, ale zároveň důkladně vzděláváni v dětském lékařství (Brachfeld, K; Černayová, E., 1980).

Střípky z historie dětského ošetřovatelství Ošetřovatelská škola pro dětské sestry byla založena v roce 1922 při Nemocnici ochrany matek a dětí

DEN ZDRAVÍ

INZERCE

v Praze se STOBem již podvaadvacáté

Koná se v sobotu 20.10.2018 od 10.00 do 16.00 hod. v ZŠ Rakovského, Praha 4-Modřany

VSTUP ZDARMA

více informací na www.stob.cz 33

historie

v Praze-Krči. Vedl ji od začátku pri­ mář Quido Mann. Škola byla nejprve jednoroční, zakrátko z důvodu nedostatku sester zkrácena na půl roku. Plnila výtečně své poslání mnoho let, neboť byla jedinou školou pro dětské sestry.

Další ošetřovatelské školy byly zakládány od 30. let 20. století, např. ošetřovatelská škola Českosloven­ ského červeného kříže v Martině.

Po druhé světové válce nastal rychlý rozvoj zdravotnického školství. Studium trvalo dříve dva roky, zkráceně jeden rok a následně upraveno na čtyři roky. Školy byly zařazeny do systému jednotného školství připravujícího středního zdravotnického pracovníka.

Samostatný obor dětská sestra vznikl pro odlišnost ošetřovatelské práce u dětí, danou věkovým rozdílem i rozličností nemocí. Posluchačkám se dostávalo specializovaného vzdělání. Od počátku školního roku 1949/1950 byly zavedeny nové učební plány a osnovy. Výuka trvala čtyři roky a byla zakončena maturitní zkouškou. Ke studiu byly přijímány dívky ve věku 14–15 let. Vyšší sociálně zdravotní školy se členily na větev ošetřovatelek, dětských sester, zdravotnických pracovnic, sociálních pracovnic, porodních asistentek, zdravotních a zubních laborantů a pracovnic v oboru výživy. Studium mělo společný základ a od třetího ročníku bylo oborově zaměřeno.

Zákon z roku 1951 o středních zdravotnických pracovnících určoval povinnosti. Všem pracovníkům dával stejné zařazení, stejné společenské postavení. Tento zákon ruší ošetřovatelky a sociální pracovnice a vytváří jednotný typ – SZP. Mezi střední zdravotnické pracovníky se

florence 4/18

řadí: zdravotní sestry, dětské sestry, porodní asistentky – později ženské sestry, dietní sestry, rehabilitační pracovníci, sanitární pracovníci, skupina laborantů – zdravotních, rentgenologických, lékárenských a zubních a oční optici.

Podle zákona o soustavě výchovy a vzdělávání v roce 1960 všechny školy a výchovná zařízení tvořily jednotný systém.

Vědecký a technologický pokrok v medicíně přinesl i nutnost celoživotně se vzdělávat. V roce 1960 vznikl Institut pro další vzdělávání středních zdravotnických pracov­ níků v Brně a v Bratislavě (později NCO NZO), který se věnoval soustavnému a celoživotnímu vzdělávání sester v ošetřovatelské praxi.

Jeho nejvyšším stupněm je specia­ lizační studium zakončené atestační zkouškou.

Ve školním roce 1996/1997 se otevřelo poslední čtyřleté denní stu­ dium dětské sestry na střední zdra­ votnické škole.

Nahrazeno bylo studiem na vyšší odborné škole zdravotnické v oboru diplomovaná dětská sestra, které existovalo do roku 2004.

Díky vstupu České republiky do Evropské unie se v roce 2004 změnily podmínky pro vzdělávání sester. Evropská unie, WHO a dokumenty Mnichovské deklarace jednotně podporují akademickou úroveň vzdělávání.

Obor dětská sestra byl přesu­ nut do celoživotního vzdělávání dle ­zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zá-

kon o nelékařských zdravotnických ­povoláních), platil do 31. 8. 2017.

Byla zavedena povinná registrace nelékařských pracovníků a sbírání kreditů v rámci celoživotního vzdělávání.

Práce bez odborného dohledu byla podmíněna registrací.

Vzdělávání sester po roce 2004

Samostatný obor dětská sestra vznikl pro odlišnost ošetřovatelské práce u dětí, danou věkovým rozdílem i rozličností nemocí

Obecně dělíme vzdělávání sester na kvalifikační a celoživotní dle Koncepce Ošetřovatelství z roku 2004 (Věstník č. 9 – MZ ČR, 2004).

1. Kvalifikační vzdělávání – kvalifikaci v oboru všeobecná sestra je možné získat na vyšších odborných školách zdravotnických a v bakalářském oboru všeobecná sestra na lékařských fakultách nebo na fakultách zdravotnických studií.

2. Celoživotní vzdělávání – zdravotničtí pracovníci si zvyšují, obnovují vědomosti a dovednosti v příslušném oboru v souvislosti s reflektováním nových vývojových trendů v jednotlivých medicínských oborech pomocí certifikovaných kurzů a specializačních vzděláváních v akreditovaných zařízeních.

Mohou také absolvovat e-learningové kurzy, konference, inovační kurzy apod.

2.a Specializační vzdělávání – po­ kud se chtěla stát všeobecná sestra dětskou sestrou po roce 2004, musela absolvovat specializační stu­ dium v NCO NZO v Brně. Bylo nutné podat přihlášku s potvrzením zaměstnavatele o pracovním poměru v pediatrii. Specializační studium – ošetřovatelská péče v pediatrii, in­ tenzivní péče v pediatrii. Studium je formou modulového systému a je ukončeno atestační zkouškou.

2.b Specializace ve zdravotnic­ tví – v rámci celoživotního vzdělání je možné získat magisterské vzdě­ lání v oboru ošetřovatelská péče v pediatrii pro absolventky bakalářského studia všeobecná sestra.

Přínosem studia je nejen magisterské vzdělání, ale i získání specializované způsobilosti. Toto studium realizuje Lékařská fakulta v Ostravě a Zdravotně sociální fakulta v Českých Budějovicích.

Zákon č. 201/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně

34

fota: archiv

Novela zákona v právní regulaci dětské sestry

historie

Publikace Z hlediska publikací máme na trhu především knihy z NCO NZO autorky Mgr. Jaroslavy Fendrychové, Ph.D.

Závěr Vysoká odpovědnost vložená do rukou dětské sestry vyžaduje maximální důraz na vlastnosti, jako je pečlivost, spolehlivost, emoční stabilita, trpělivost, schopnost týmové spolupráce, projevování vzájemné úcty a korektnosti v jednání v týmu, ochota učit se novým věcem, schopnost improvizovat, disponovat kreativitou. Současně i fyzickou zdatností, výdrží a zručností. Nelze opomenout také znalosti pedagogické psychologie při práci s dětmi.

Cílem práce celého týmu je zdárně ukončený léčebný proces a spokojený dětský pacient včetně jeho ­rodičů.

některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). Tento zákon vrací obor diplomovaná dětská sestra do kvalifikační formy vzdělání. Zkráce­ ným – minimálně ročním – studiem na VOŠZ (vyšší odborná škola zdravotnická), tzv. 4 + 1. Studium bude ukončeno absolutoriem a absolvent získá neakademický titul DiS. Pod­ mínkou pro zkrácené studium dět­ ské sestry je předchozí získaná kvalifikace praktické sestry, všeobecné sestry, zdravotnického záchranáře nebo porodní asistentky. Zkrácenou formu studia již některé VOŠZ nabízejí (prozatím pro obor všeobecná sestra). Přijímací řízení a formy studia záleží na konkrétní VOŠZ. Prakticky to znamená, že uvedení kvalifikovaní absolventi musí splnit podmínky jednotlivých škol a prokázat se znalostí prvního a druhého ročníku VOŠZ včetně absolvované praxe. Pokud podmínky splní, mo­ hou nastoupit již do třetího ročníku VOŠZ. Pokud uchazeč nedosáhne na podmínky a bude je splňovat pouze částečně (např. průměr hodnocení známek), může vedení školy nabídnout variantu, že nastoupí do druhého ročníku, a tedy studovat verzi 4 + 2. Zůstává také varianta, že student může studovat plně všechny tři ročníky VOŠZ v daném oboru.

Pokud se rozhodnou stát se dětskou sestrou ostatní absolventi jakýkoliv středních škol (gymnázium, obchodní akademie apod.), budou se ucházet o tříletý obor v nezkrá­ cené verzi. Studium bude ukončeno absolutoriem, titul DiS.

Uchazeči o obor diplomovaná dětská sestra si prozatím budou muset počkat na akreditaci studijní­ ho oboru na vyšší odborné zdravotnické škole, ale i v bakalářské formě studia dětská sestra na lékařských fakultách nebo fakultách zdravotnických studií zřejmě do akademického roku 2018/2019.

Registrace sester Zákon č. 201/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., ukon­ čil k 1. 9. 2017 registrace nelékař­ ských zdravotnických pracovníků u NCO NZO navázané na celoživotní vzdělávání formou kreditního systému. Skončilo tedy sbírání kreditů, registraci již není nutné prodlužovat. Současné registrace se překlápí do Národního re­ gistru zdravotnických pracovní­ ků, který vznikl novelou zákona o zdravotních službách zákonem č. 147/2016 Sb. Údaje vedené v NCO NZO budou převedeny. Práce bez odborného dohledu už není podmíněna registrací.

Celoživotní vzdělávání sester v pediatrii Dětské sestry mohou reflektovat nové informace z akreditovaných certifikovaných kurzů MZ ČR.

Webový portál pro sestry v pediatrii Také mohou čerpat poznatky z dětského ošetřovatelství na základě EBP (evidence based pratice) ze zahraničního portálu Journal of Pediatric Nursing.

Literatura: 1. Brachfeld, K; Černayová, E. Pediatrie I. Praha: Avicenum, 1980, 252 s. ISBN 08-009-82.

2. Prošková, E. (2015) Právní regulace k výkonu zdravotnických povolání na území České republiky. Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, 242 s.

Disertační práce.

3. Nařízení vlády č. 31/2010 Sb., o oborech specializačního vzdělávání a označení odbornosti zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí.

4. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/55/EU ze dne 20. listopadu 2013, kterou se mění směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací a nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu.

5. Věstník č. 9 – MZ ČR, 2004.

6. Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání.

7. Zákon č. 147/2016 Sb., se kterým se mění zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.

Více o autorce: Mgr. Pavla Kordulová 2001: Střední zdravotnická škola Kyjov, studijní obor všeobecná sestra; 2012: Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, studijní obor učitelství sociálních a zdravotních předmětů; 2012: certifikovaný kurz – Endoskopie a další miniinvazivní výkony v urologii; 2014: specializační vzdělání – perioperační péče; odborná asistentka Ústavu teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK v Praze; perioperační sestra Urologické kliniky ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady

35

personální inzerce VOLNÁ MÍSTA ZDRAVOTNÍ SESTRA Hledáme milou a spolehlivou sestřičku do zavedené ortodontické ordinace na Praze 6.

Rádi zaučíme.

Nabízíme: příjemné prostředí, milý pracovní kolektiv a zajímavé pracovní ohodnocení.

Kontakt: tel.: +420 734 523 221, e-mail: ordinace@ortodoncie.net VŠEOBECNÁ SESTRA PRO LŮŽKOVÉ ODDĚLENÍ KLINICKÉHO ÚSEKU Ústav hematologie a krevní transfuze přijme všeobecnou sestru pro Lůžkové oddělení Klinického úseku.

Kvalifikační předpoklady: szŠ s praxí, VzŠ nebo VŠ (absolvování bc. nebo Mgr. studia ošetřovatelského směru), komunikační dovednosti, profesionalita, vstřícnost, zodpovědnost, občanská a morální bezúhonnost.

florence 4/18

Nabízíme: úvazek 1,0, nepřetržitý provoz, vysoce odbornou a zajímavou práci, zázemí špičkového pracoviště s mezinárodním certifikátem kvality péče, moderní pracovní prostředí, příjemný kolektiv, odpovídající platové ohodnocení, možnost dalšího vzdělávání a další zaměstnanecké benefity. nástup dle dohody Kontakt: náměstkyně Úseku pro ošetřovatelskou péči Mgr. L. Vylitová, DiS., tel.: 221 977 419, e-mail: lucie.vylitova@uhkt.cz VŠEOBECNÁ SESTRA PRO LŮŽKOVÉ ODDĚLENÍ KLINICKÉHO ÚSEKU – KANYLAČNÍ SESTRA Ústav hematologie a krevní transfuze přijme všeobecnou sestru na Lůžkové oddělení Klinického úseku (pro výkon práce kanylační sestry).

Kvalifikační předpoklady: szŠ s praxí, VzŠ nebo VŠ (absolvování bc. nebo Mgr. studia ošetřovatelského směru), sV v oboru onkologie výhodou, zkušenosti s péčí o cévní vstupy, komunikační dovednosti, profesionalita, vstřícnost, zodpovědnost, občanská a morální bezúhonnost.

Nabízíme: úvazek 1,0, jednosměnný provoz, volné víkendy, vysoce odbornou a zajímavou práci, zázemí špičkového pracoviště s mezinárodním certifikátem kvality péče, moderní pracovní prostředí, příjemný kolektiv, odpovídající platové ohodnocení, možnost dalšího vzdělávání a další zaměstnanecké benefity. nástup dle dohody.

Kontakt: náměstkyně Úseku pro ošetřovatelskou péči Mgr. L. Vylitová, DiS., tel.: 221 977 419, e-mail: lucie.vylitova@uhkt.cz

CHYBÍ VÁM LIDI?

pro zasílání své personální inzerce využijte naši e-mailovou adresu: radkova.inzerce@ambitmedia.cz

angličtina

Hormonal contraception Hormonal contraception prevents ovulation and conception. it is available in a variety of forms, such as tablets taken orally, subcutaneous implants, injections, patches, intrauterine devices (coils) or vaginal rings. There are two types of contraception for oral use – combined oral contraceptives and progestogen-only pills.

Patient: Good morning, nurse. i've come for an appointment.

Nurse: Good morning, Ms Joyce. can you please give me your Health insurance card?

Then you can take a seat.

Patient: i would like to start using hormonal contraception. could you please tell me how reliable it is?

Nurse: The doctor will explain it to you, but first, she will examine you to see whether hormonal contraception is suitable for you, and if it is, what type of hormonal contraception you should use.

Patient: i see. Ok. and what if it is not suitable for me?

Nurse: Hormonal contraception must not be prescribed to women who have a personal history of deep vein thrombosis or with a confirmed mutation in blood coagulation, causing an increase in blood clotting. it is also not suitable for women

who have breast, ovarian or uterine cancer, if these cancers are hormone related. additionally, it should not be given to women with uncontrolled high blood pressure, brittle (labile) diabetes, obese women, particularly smokers, or women over 35.

Patient: i don't suffer from any of these conditions, so it should be fine.

Nurse: i think so, too, but let's see what the doctor says. you are 19 years old, aren't you?

Patient: yes, and i don't smoke and i'm not obese.

Nurse: Very good. come on in, the doctor is expecting you. see what she says.

Patient: Ok, thank you.

Nurse: you are welcome.

SLOVNÍ ZÁSOBA: patch náplast; páska; záplata; skvrna; místo coil děložní tělísko, spirála; cívka; kotouč ring kroužek; kruh; prsten Health Insurance Card průkazka zdravotního pojištění reliable spolehlivý, důvěryhodný; seriózní whether zda, jestli suitable vhodný, vyhovující; přiměřený, adekvátní; způsobilý blood clotting krevní sraženina hormone related související, závislý na hormonech

inzerce

Váš profesionální partner pro odborné

medicínské překlady a tlumočení

• Odborné překlady • Grafické zpracování překladů • Lokalizace software a www stránek • Tlumočení • Multimediální služby [ T ] + 420 384 361 300 [ M ] + 420 777 333 637 [ E ] info@traductera.com www.traductera.cz

www.florence.cz / adresa redakce: klicperova 604/8, 150 00 praha 5, florence.redakce@ambitmedia.cz, tel.: +420 222 352 578 / Šéfredaktorka: Mgr. kristýna čillíková, e-mail: kristyna.cillikova@ambitmedia.cz, externí redaktorka: Mgr. Helena Michálková, ph.d. / redakční rada: phdr. Martina Šochmanová, Mba, předsedkyně, Mgr. Hana svobodová, ph.d., Mgr. lenka Gutová, Mba, Mgr. Galina Vavrušková, bc. Vladěna Homolková, Mgr. tamara starnovská, Mgr. Helena Michálková, ph.d., rndr. romana Mrázová, ph.d. / Grafická úprava: Josef Gabriel, karel zahradník / Vydavatel: ambit Media, a. s., www.ambitmedia.cz / ředitel vydavatelství: Martin kula / Šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan kulhavý, e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz / Marketing: Marta Hladíková, tel.: +420 222 352 575, Oranžová: m CMYK 0-72-100-0 Oranžová: PMS 021 pavel doležal, gsm.: +420 602 632 349, Šedá: CMYK 0-0-0-75 e-mail: arta.hladikova@ambitmedia.cz / Obchod: e-mail: pavel.dolezal@ambitmedia.cz, antonín přibyl, gsm.: +420 603 340 384, Šedá: CMYK 0-0-0-75 Šedá: PMS 7545 e-mail: antonin.pribyl@ambitmedia.cz, zdenka Váňová, gsm.: +420 720 026 054, e-mail: zdenka.vanova@ambitmedia.cz / personální inzerce: Štěpánka korbová, tel.: + 420 737 178 313, e-mail: stepanka.korbova@ambitmedia.cz / tisk: aHOMi, s. r. o., U louže 579, 250 67 klecany / předplatné: ambit Media, a. s., tel.: +420 222 352 584, e-mail: predplatne@ambitmedia.cz, www.centram.cz / distribuce: postservis praha a Mediaprint-kapa pressegrosso, a.s. / cena výtisku: 60 kč, roční předplatné: 350 kč / 20 eur / časopis vychází 6krát ročně / registrace: Mk čr-e 16134, issn 1801-464X / přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. nevyžádané příspěvky se nevracejí. redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. / copyright © ambit Media, a. s., 2018

36

Stop dekubitům!

Vyzkoušejte matrace LINET

OITP SET ŮM KUB D

Dekubity ohrožují pacienty v celém spektru nemocniční péče. Využijte v boji proti nim aktivní matrace LINET a spolehněte se na inovativní technologie a kvalitu.

VIRTUOSO® Nulový tlak jako nejlepší cesta

Air2Care Variabilita a vysoký komfort

Clinicare 100 HF Výhody aktivní a pasivní matrace v jednom

obchodcr@linet.cz | www.linet.cz

PROFESIONALITA A PRESTIŽ

Vyzkoušejte oděvy Cadenza a vytvořte si svůj profesní styl.

Nakupujte snadno a rychle Prodejna Cadenza Myslíkova 31, Praha 1 E-shop Cadenza www.cadenza.cz Zelená linka 800 148 830

WWW.CADENZA.CZ