Florence 12/16

12/16

Odbor n ý č asopis pro nel ék a řsk é zdr avot nic k é pr acov ník y

prosinec 2016 / ročník XII

florence 60 Kč, 3,50 € / www.florence.cz

časopis obsahuje recenzované články o čem se mluví

rozhovor

Praktické naplnění Resortního bezpečnostního cíle 8

Vrátit ženám sebedůvěru je krásný pocit

odborné téma

praxe

První transplantace dělohy v ČR

Je tuberkulóza v současné době problém?

Odborné téma

Gynekologie, porodnictví a pediatrie 51

Předplaťte si Florence

s vánočním dárkem Domácí čínská kuchyně Standardní roční předplatné

přístup do elektronického archivu na www.florence.cz

570 Kč

Objednávejte na www.florence.cz nabídka s kódem FLO16GOK platí do 22. 1. 2017 nebo do vyčerpání zásob pro standardní roční předplatné pouze pro nové předplatitele v čr. dárky jsou rozesílány novým předplatitelům v čr do 5 týdnů od obdržení prvního čísla časopisu. změna dárku vyhrazena.

Kód nabídky

FLO16GOK uvádějte při objednávce

Jídla, která se naučil Gok od svého otce, jsou jednoduchá, rychlá, zdravá a úplně jiná. kniha obsahuje „tajné“ rodinné recepty a pokrmy, s nimiž se Gok setkal během putování po číně, Hongkongu a singapuru. budete potřebovat snad jen wok a naběračku. bez ohledu na to, zda narychlo připravujete restovaný pokrm, či pomalu dusíte maso, sáhnete po česneku, zázvoru a jarní cibulce. vyzkoušejte si tradiční čínské pokrmy, něco na slavnostní tabuli, divy z jednoho hrnce i to, jak chutná „street food“, jídlo z ulice.

editorial

Vánoční klišé

obsah

florence 12/16

B

líží se Vánoce a s nimi i konec roku. Dobroty z adventních kalendářů pomalu mizí a předvánoční shon nabírá na obrátkách. Ze všech stran se na nás valí koledy, vánoční hvězdy a ozdoby, rolničky a reklamy, které nás přesvědčují o tom, že právě tohle je ten nejlepší vánoční dárek, který nesmí pod naším stromečkem chybět. Vtipálci na sociálních sítích se ptají, zda to prase už letos konečně dožene tatínka s holčičkou, kteří šli na stromek do lesa v reklamě na Kofolu, a televizní stanice se předhánějí, která odvysílá víc pohádek a vánočních komedií.

A jestliže patříte k těm, kteří nechávají nákup dárků na poslední chvíli, nebo stále ještě nevíte, čím své blízké potěšit, tak nezoufejte. V nabídce je opravdu COKOLI. Má vaše drahá polovička ráda čokoládu?

Kupte jí květinu, kterou si sama vypěstuje a která voní po čokoládě (kdo by netoužil čichat si ke kytce místo toho, aby si vychutnal chuť pravé čokolády?). Jste romanticky založení? Kupte své lásce hvězdu! Nebo rovnou kus meteoritu, fantazii se zkrátka meze nekladou.

Pokud však ctíte Vánoce jako křesťanské svátky narození Ježíše Krista a nikoli komerce, jistě vás potěší i pouhý čas strávený s vašimi blízkými v klidu domova, neboť jak řekl americký spisovatel, básník a dramatik Henry Jackson van Dyke: „Nikoli dárek, ale myšlenka je to, co se počítá.“ A protože Vánoce jsou u nás neodmyslitelně spjaty s postavou novorozeného Ježíška ležícího v jesličkách, hodí se k nim i odborné téma našeho prosincového čísla časopisu Florence. Týká se totiž porodnictví, pediatrie a gynekologie. Dočtete se mimo jiné, jak má vypadat péče o dutinu ústní nejen u těhotných žen, ale i u dětí nebo jak probíhala první transplantace dělohy, kterou provedli lékaři v pražském IKEM. Nechybějí samozřejmě ani další naše oblíbené a pravidelné rubriky, jako je například rozhovor, v němž vám představíme majitelku kadeřnictví v Praze, která se rozhodla pomáhat nejen onkologickým pacientkám s navracením jejich krásy a sebevědomí.

Přeji vám hezké čtení a popřeji vám citátem Charlese Dickense: „Mnoho veselých Vánoc, přátelství, skvělé vzpomínky, láska na zemi a nebe alespoň pro nás všechny!“ Krásné Vánoce a hodně štěstí do nového roku.

11

Strach dítěte před operačním výkonem

o čem se mluví 2 praktické naplnění resortního bezpečnostního cíle 8. výstupy dotazníkového šetření

nekrolog 4 zemřela přední česká představitelka konceptu sebepéče phdr. renata Halmo, ph.d.

rozhovor 6 vrátit ženám sebedůvěru je krásný pocit

seriál 8 těhotenství. porod. Miminko.

Jak si kdo ustele…

10 perličky

odborné téma pediatrie

11 strach dítěte před operačním výkonem 13 vady řeči u dětí 15 péče o dutinu ústní dětí do jednoho roku

gynekologie a porodnictví Magda Hettnerová, šéfredaktorka magda.hettnerova@ambitmedia.cz

17 první transplantace dělohy v čr 20 péče o chrup v těhotenství

recenzované články

www.florence.cz Ročník XII., číslo 12, prosinec 2016 redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 11. 2016 Foto na titulní straně: profimedia Staňte se naším fanouškem na Facebooku www.facebook.com/Florencecasopis

22 postoje k očkovaniu u vybranej skupiny rodičov 26 terapeutická hypotermia u asfyktických novorodencov 29 komunitná starostlivosť o bezdomovkyne v pôrodnej asistencii

public relations 33 Život se vzácným onemocněním – mukopolysacharidóza

praxe

34 Je tuberkulóza v současné době problém?

z konferencí

36 v praze se konal 6. národní kongres české společnosti pro trombózu a hemostázu 37 Odstartoval mezinárodní projekt rancare – přidělovaná – chybějící ošetřovatelská péče 38 paliativní péče byla tématem podzimní konference plzeňského regionu čas 40 U kulatého stolu se v brně diskutovalo o prevenci, monitorování a léčbě dekubitů v čr 42 s koktavostí se v česku potýká přes 150 tisíc lidí 42 v ikeM se konala 9. podzimní konference prezidia čas 33 brno hostilo mezinárodní sympozium o dekubitech

reportáž 44 „Jsi jenom pitomá sestra!“ zdravotníci se názorně učí, jak zvládat agresivní pacienty

public relations 46 perinatologická centra krajské zdravotní poskytují vysoce specializovanou péči 47 personální inzerce 47 angličtina

o čem se mluví Praktické naplnění Resortního bezpečnostního cíle 8 Výstupy dotazníkového šetření Mgr. Alice Strnadová, MBA, hlavní sestra ČR PhDr. Michaela Hofštetrová Knotková, NCO NZO Brno Mgr. Marie Malinková, NCO NZO Brno PhDr. Jana Toufarová, FN Brno

Výskyt dekubitů u hospitalizovaných pacientů je jednou z nejčastějších nežádoucích událostí. Za nejúčinnější způsob řešení problematiky dekubitů je považována jejich včasná identifikace a prevence, která vede ke zvyšování kvality péče o pacienta a snižování nákladů na poskytovanou péči.

M

inisterstvo zdravotnictví ČR (MZ ČR) definovalo osm Resortních bezpečnostních cílů (RBC), které jsou zveřejněny ve věstníku MZ ČR částka 16/2015, kde jsou uvedeny minimální požadavky pro zavedení interního systému hodnocení kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb.

Ke zjištění, zda a jakým způsobem se daří realizovat RBC 8 – Prevence vzniku proleženin/dekubitů u hospitalizovaných pacientů, bylo provedeno dotazníkové šetření. Cílem šetření bylo také zmapovat překážky při jeho naplňování a zhodnotit, zda takto definovaný RBC odpovídá praxi.

Pro získání potřebných dat a vyhodnocení cílů vybrané problematiky byla zvolena kvantitativní metoda sběru dat, a to forma nestandardizovaného dotazníku, který obsahoval 15 položek. Dotazníkové šetření probíhalo v období od července do srpna 2016. Dotazníky byly vyplňovány elektronickou formou. Celkově bylo elektronicky rozesláno 83 dotazníků na ­e-mailové adresy náměstkyň pro NLZP/hlavních sester. Návratnost dotazníků činila 86,74 %, tedy 72 dotazníků. Pro neúplnost odpovědí byly 3 dotazníky vyřazeny. Ke konečnému šetření bylo použito 83,13 % (69 dotazníků).

Okruhy otázek se týkaly následujících oblastí: → zavedení vnitřního předpisu pro proces vstupního hodnocení rizika vzniku dekubitu u hospitalizovaných pacientů

2

→

→

→

→

→

→

a opakovaného/periodického hodnocení u pacientů, u nichž došlo ke změně zdravotního stavu, ke změně pohybového režimu apod., zavedení opatření ke snížení rizika dekubitů u pacientů, kteří jsou vyhodnoceni jako rizikoví, stanovení jednotného postupu pro prevenci vzniku dekubitů a postupu řešení v případě, že k rozvoji dekubitu dojde, zavedení systému evidence dekubitů, analýza a vyhodnocování sledovaných výsledků, stanovení nápravných a preventivních opatření, zavedení vnitřního postupu pro ošetřování dekubitů a volbu vhodných terapeutických postupů, zavedení celoživotního systému vzdělávání zdravotnických pracovníků v problematice prevence a léčby dekubitů, stanovení způsobu ověření rea­lizace a účinnosti/efektivity standardu v přímé péči o pacienta (např. interní audit, systém sledování nežádoucích událostí) a v případě potřeby stanovení nápravných a preventivních opatření.

florence 12/16

Z jednotlivých položek dotazníkového šetření vyplývá: → vnitřní předpis vstupního hodnocení rizika vzniku dekubitů u hospitalizovaných pa­ cientů má zavedeno 98,55 % respondentů; → opakované hodnocení u pacientů, u nichž došlo ke změně zdravotního stavu, provádí 82,77 % respondentů; → opatření ke snížení rizika vzniku dekubitů provádí 98,55 % respondentů; → jednotný postup pro prevenci vzniku dekubitů a postup řešení v případě, že k rozvoji dekubitu dojde, má zavedeno 88,44 % respondentů; → zavedený systém evidence dekubitů a sledování výsledků, jejich vyhodnocování a stanovení nápravných opatření má 93,71 % respondentů; → stanovený vnitřní postup pro ošetřování dekubitů a volbu vhodných terapeutických postupů má 68,12 % respondentů; → zavedený celoživotní systém vzdělávání zdravotnických pracovníků má 62,32 % respondentů; → stanovený způsob ověření rea­lizace a účinnosti standardu v přímé péči o pacienta má 88,41 % respondentů.

Nejmenší počet respondentů (62,32 %) uvedl, že má zaveden celoživotní systém vzdělávání zdravotnických pracovníků. Dle kategorií zdravotnických pracovníků je vzdělávání nejvíce určeno všeobecným sestrám (viz ­tabulka).

Z podnětu ministerstva zdravotnictví byl vytvořen vzdělávací program certifikovaného kurzu Hodnocení rizik, prevence a léčba dekubitů. Cílem vzdělávacího programu je sjednocení vědomostí a dovedností v oblasti prevence vzniku a jednotného hodnocení dekubitů v rámci celé ČR. Certifikovaný kurz je určen všeobecným sestrám. Po jeho

Vzdělávání zdravotnických pracovníků lékař všeobecná sestra zdravotnický asistent jiný zdravotnický pracovník neuvedená odpověď Celkový součet

n 0 64 1 1 3 69

% 0,00 % 92,75 % 1,45 % 1,45 % 4,35 % 100,00 %

absolvování získají všeobecné sestry zvláštní odbornou způsobilost k výkonu odborných činností v dané problematice.

Určitým doporučením v oblasti vzdělávání by jistě bylo zavedení inovačních kurzů pro další kategorie spolupracujících povolání. V případě lékařů bude nutné možnosti dalšího vzdělávání projednat s Českou lékařskou komorou a Českou společností pro léčbu ran. Jednou z možností je e-learningové vzdělávání.

Dalším problémem je stanovení vnitřního postupu pro ošetřování dekubitů a volbu vhodných terapeutických postupů, který má zavedeno pouze 68,12 % respondentů. Určitým řešením v této oblasti je doporučení k využívání webového portálu www.dekubity.eu, kde jsou zveřejněna aktualizovaná evropská doporučení k prevenci, ošetřování a léčbě dekubitů, informace k mezinárodním aktivitám, vzdělávání a akcím k problematice prevence a léčby dekubitů či výstupy z projektu Registr dekubitálních lézí, sjednocení sledování a strategie preventivních intervencí na národní úrovni (15-29111A).

Zásadní informací pro další realizaci RBC je zjištění překážek při jeho naplňování v praxi. Hodnocená položka obsahovala pět možných odpovědí, a to nedostatek ošetřovatelského personálu, nedostatek pomůcek, neochota k osvojování nových informací, neochota respektovat nová doporučení a jiná odpověď. V dané položce bylo možno zvolit pouze jednu odpověď. Celkově na tuto položku odpovědělo 65 respondentů. Z tohoto počtu nejvíce respondentů označilo možnost nedostatek ošetřovatelského personálu, a to 29 (42,03 %) respondentů. Jinou odpověď uvedlo 16 (23,19 %) respondentů. Respondenti svoji odpověď konkretizovali, a to: → pouze drobné překážky; → nadbytečná administrativa, polohovací záznamy apod.; → žádné vámi vyjmenované překážky nemáme; → finance na moderní materiály; → žádné překážky; → nespolupráce s lékaři; → v našem zařízení již bylo všechno nastaveno ještě před vydáním RBC 8;

o čem se mluví

42,03

23,19

7,25

nedostatek ošetřovatelského personálu

nedostatek pomůcek

→ věc kontroly; → hospitalizujeme dětské pacienty od 3–18 let, výskyt dekubitů v posledních 10 letech – 0; → překážky jsou spíše na straně jednotlivců a jejich nezájmu; → názorové rozdíly.

Neochotu respektovat nová doporučení uvedlo 8 (11,59 %) respondentů. Neochotu k osvojování nových informací uvedlo 7 (10,14 %) respondentů. Odpověď nedostatek pomůcek uvedlo 5 (7,25 %) respondentů.

V dotazníkovém šetření neuvedli 4 (5,80 %) respondenti odpověď.

10,14

11,59

neochota osvojování nových informací

neochota respektovat nová doporučení (řízenou dokumentaci)

jiná odpověď

Přehled odpovědí jednotlivých položek je znázorněn v grafu.

Z provedeného dotazníkového šetření vyplývá, že většina zúčastněných poskytovatelů zdravotnických služeb v České republice se na problematiku prevence vzniku dekubitu zaměřuje a výskyt dekubitů na svých pracovištích sleduje. Svůj podíl na tomto úspěchu má bezesporu zavedení Resortního bezpečnostního cíle, neboť strategie naplňování resortních bezpečnostních cílů je hlavním předpokladem pro získání či udržení certifikátů kvality a bezpečí poskytovaných služeb (akreditace) a poskytovatelé zdravotních

% 45 40 35 30 25 20 15 10 5,80 5 0 neuvedená odpověď

služeb mají zájem o kultivaci systému řízení kvality. Ve snaze zlepšovat péči o pacienty má většina nemocnic zavedeny klíčové indikátory kvality péče a sledování výskytu dekubitů patří již dlouhou dobu mezi ně. Jednotná metodika hodnocení naplňování tohoto standardu je dalším krokem k naplňování prohlášení účastníků Kulatých stolů organizovaných Ministerstvem zdravotnictví ČR na téma prevence dekubitů a jejich léčby. Je to i odpověď na otázku ve výzvě EPUAP (Evropský poradní orgán pro otázky dekubitů) v rámci Světového dne STOP dekubitům: „Jak se můžete zapojit Vy?“

Otázce dekubitů se věnovalo mezinárodní sympozium Dekubity – sdílení zkušeností na mezinárodní úrovni, jehož součástí byl i 4. kulatý stůl pořádaný MZ ČR s názvem Systém prevence, monitorování a léčby dekubitů v ČR. O průběhu a závěru obou akcí se dočtete v rubrice Z konferencí v tomto prosincovém čísle časopisu Florence (pozn. red.).

Vánoční soutěž časopisu Florence Soutěžte o ceny od věrnostního programu Sphere

Vyhrajte Trio Vitamin C 500 – Acerohip, doplněk stravy od Terezia Company, jednoho z partnerů věrostního programu Sphere.

Stačí být fanouškem www.facebook.com/spherecr a zároveň odpovědět správně na soutěžní otázku: Jak se nazývá nový claim věrnostního programu Sphere?

Správnou odpověď zasílejte na florence@ambitmedia.cz do 22. 1. 2017. Do předmětu napište „soutěž FLO 12“.

Sphere je největším univerzálním věrnostním programem v České a Slovenské republice. d 13 velikost.ind _spravna lska karta predplatite V současné době je využíván statisíci držiteli karet. Od svého vzniku, v roce 1994, se neustále rozšiřuje počet obchodních míst, kde díky kartám s logem Sphere může zákazník využívat přímé výhody a slevy v rozsahu cca 5 až 30 %. V současné době jich je více než 10 000 a zahrnují široké spektrum oborů. Kompletní a aktuální databázi poskytovatelů výhod a slev najdete vždy v katalogu na www.sphere.cz.

29.2.2016

více na www.florence.cz/soutez

3

9:55:09

nekrolog Zemřela přední česká představitelka konceptu sebepéče PhDr. Renata Halmo, Ph.D. Lenka Špirudová, Martin Hemelík, Marie Zvoníčková

O

4

Za záslužnou práci se dočkala i ocenění

gogika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

V roce 1991 přerušila svou slibně se rozvíjející akademickou kariéru a odešla do Spolkové republiky Německo, kde působila v nemocnici Mnichov – Schwabing jako sestra u lůžka v řadě nemocničních oddělení. Pracovala i v domácí péči Ambulante Krankenpflege – H. Bethke a učila na zdravotnické škole Berufsfachschule Für Krankenpflege in

Nepřerušené kontakty s německými kolegy jí umožnily organizovat po dobu šesti let ­(2003–2009) tzv. jarní školu, během které se na jeden týden scházeli na půdě Ústavu teorie a praxe ošetřovatelství čeští studenti i sestry z klinické praxe se svými kolegy z ošetřovatelské školy v Jeně (obor Pflegemanage­ment), aby si při praktickém nácviku osvojovali základní principy konceptu sebepéče a jeho řízení. Za tuto záslužnou práci v oblasti implementace konceptu deficitu sebepéče v České republice získala dr. Halmo ocenění předsedy Holsteiner Pflegegespräche Verein profesora Dr. Olafa Scupina.

München jako klinická učitelka (Unterrichtsschwester).

Po desetiletém zahraničním působení se vrátila do České republiky a nastoupila zpět na akademické pracoviště v Olomouci, které se ovšem mezitím transformovalo v samostatný Ústav teorie a praxe ošetřovatelství LF UP. Velmi rychle zde uplatnila velké množství teo­retických znalostí i praktických zkušeností. V krátkém čase se jí podařilo zorganizovat, vyučovat a do praxe prosazovat mnoho užitečných aktivit, které poznala v německém prostředí. S jejím jménem je spojen zejména rozvoj konceptu sebepéče v klinické praxi, ale také koncept kinestetické mobilizace, bazální stimulace i první kurzy pro

Aktivity dr. Halmo v oblasti vědecké, pedagogické a organizátorské se rozvinuly do úctyhodné šíře. Věnovala se organizaci vědeckých konferencí s mezinárodní účastí pořádaných Ústavem teorie a praxe ošetřovatelství LF UP v Olomouci. Zároveň byla autorkou či spoluautorkou čtyř desítek vysoce odborných statí, článků, e-learningových opor, rovněž koncipovala řadu odborných přednášek. Na pedagogickém poli věnovala velké úsilí práci se svými studenty, zejména při vedení bakalářských a diplomových prací. Nelze pominout ani to, že působila jako členka redakční rady časopisu Diagnóza v ošetřovatelství a také jako členka mezinárodních odborných institucí Florence Net­

Dne 21. září 2016 zemřela ve věku 55 let po dlouhé těžké nemoci vážená paní PhDr. Renata Halmo, Ph.D. dešla velice originální a vnitřně bohatá osobnost s vyhraněnými názory a postoji, s ohromnou vnitřní vůlí a energií. Lze ji charakterizovat různými přídomky – sestra s bohatou (i mezinárodní) praxí, středoškolská a univerzitní pedagožka, vědecká pracovnice a organizátorka, ale i manželka a maminka dvou dětí a nezdolná bojovnice se zákeřnou chorobou, které nakonec podlehla.

Její studijní, profesní a akademická dráha byla plna nezměrného úsilí, osobního nasazení a úžasné vnitřní energie. Bylo tomu tak i proto, že tato dráha nebyla zdaleka přímočará a jednoduchá, ale spíše plná různých peripetií a nelehkých situací.

PhDr. Renata Halmo, Ph.D., absolvovala střední zdravotnickou školu v Prostějově v oboru zdravotní sestra a poté byla přijata k magisterskému studiu na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Absolvovala v roce 1986 v oboru pedagogika – péče o nemocné. Po krátkém působení na střední škole nastoupila jako odborná asistentka na Lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Vyučovala ošetřovatelství na II. interní klinice, a to studenty oboru všeobecné lékařství a studenty učitelského oboru pedagogika – ošetřovatelství. Jednalo se o významný moment nejen v jejím profesním a osobním životě, ale také z hlediska rozvoje vysokoškolsky pěstovaného oboru ošetřovatelství na lékařské fakultě. Stala se první vysokoškolsky vzdělanou sestrou na plný pracovní úvazek, která se na LF UP zabývala profesionálně ošetřovatelstvím. V tomto období stvrdila svou rostoucí odbornou způsobilost úspěšným složením rigorózní zkoušky z oboru peda-

mentorky klinické praxe v České republice. Pro nedávno vzniklý ústav byly její pedagogické a organizátorské schopnosti i výrazné dispozice k vědecké práci neocenitelným přínosem.

work či Des Deutsches Net­work der SPDT (tj. Společnosti pro teo­ rii deficitu sebepéče).

Bohužel její profesní život byl v letech 2009–2010 vystaven dalším zkouškám. V důsledku reorganizace pracoviště byl zničen výborně pracující tým původního Ústavu teorie a praxe ošetřovatelství LF UP. Podstatná část klíčových pracovníků (včetně dr. Halmo) odešla. Dr. Halmo se rozhodla pro návrat k sesterské práci v Mnichově. České akademické prostředí ale neopustila.

Pedagogicky působila v Ústavu zdravotnických věd na Fakultě humanitních studií Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Hluboké rozčarování a rozhořčení spojené s přerušením jejího působení v Olomouci však do konce svého života nesla velmi těžce.

V roce 2013 úspěšně ukončila doktorské studium na 1. LF UK Praha, na Ústavu pro humanitní studia v lékařství, v oboru lékařská etika. Ve své disertační práci „Sebepéče jako projev autonomie člověka v procesu péče“ se zabývala sebepéčí z pohledu filozofie a etiky. Zúročila nejen své dlouhodobé zkušenosti s prosazováním konceptu sebepéče, ale zároveň se pokusila s úspěchem poukázat i na základní filozofické a etické souvislosti a důsledky tohoto pozoruhodného modelu.

Práce byla v tomto směru natolik cenná, že bylo potřebné, aby se s ní mohla seznámit i širší odborná veřejnost. To se podařilo díky tomu, že disertační práce byla publikována v knižní podobě pod názvem Sebepéče v ošetřovatelské praxi v roce 2014 nakladatelstvím Grada.

Bohužel v té době již nemoc plně ovládla její život. Nebylo jí dopřáno, aby mohla naplno rozvinout svou akademickou a profesní kariéru a především aby mohla předávat své rozsáhlé znalosti a dovednosti studentům i kolegům a využívat je tak pro blaho pacientů, na které vždy myslela nejvíce. Nemoc byla příliš silným protivníkem, a tak se v podzimním čase tohoto roku životní pouť Renaty Halmo uzavřela.

Pro nás, a jistě i pro všechny, kteří se s ní setkali, bylo nesmírnou ctí, že jsme s ní mohli, byť třeba jen na krátký čas, jít společně životem a spolupracovat. Čest její památce.

foto: autoři

florence 12/16

5

rozhovor

florence 12/16

Vrátit ženám sebedůvěru je krásný pocit

Magda Hettnerová, redakce Florence

Jak vás napadlo začít prodávat paruky a epitézy?

Moje kamarádka onemocněla rakovinou prsu a já jsem s ní prakticky procházela vším tím kolotočem shánění paruky, epitézy a podobně.

A když jsem viděla, jakým způsobem to u nás funguje, že epitézy se kupují ve zdravotnických potřebách, kde si vystojíte frontu a před vámi si kupují lidé vložky do bot a za vámi ortézu a vy chcete epitézu, u které sice máte od lékaře napsané nějaké číslo, ale to vám také nemusí sedět, a nemáte si ji ani kde vyzkoušet, napadlo mě, že bych to mohla změnit.

Jak? Studio Ludwig funguje na trhu již od roku 1996, nabízí mj. kadeřnické služby, a tak jsem v dubnu loňského roku přidala do nabídky i prodej paruk. V suterénu našeho studia jsme vybudovaly prodejnu se zázemím, kde si mohou ženy nejen paruky vyzkoušet, ale kde jim, pokud si to přejí, naše kadeřnice v soukromí také oholí zbylé vlasy a paruku jim upraví přesně na míru podle jejich přání. Ženy k nám chodí často v doprovo-

6

du svých partnerů nebo dětí a i pro ně je tu prostor, kde mohou počkat, pokud je už vybírání nebaví. Velkou výhodou, kterou považujeme za zásadní a kterou chceme našim zákaznicím poskytnout, je to, že na ně nikdo nespěchá. Naše prodavačka Sára má s onkologickým onemocněním osobní zkušenost, je milá a vstřícná a umí ženám poradit, takže dnes už se nám stává, že se za ní ženy zastavují i jen tak na kus řeči, když jdou třeba zrovna okolo nebo když se vracejí z vyšetření v nemocnici. V prodejně tak mají dostatek času nejen na výběr správné paruky, ale i na popovídání si, což řada z nich vítá. Jak už jsem říkala, naše prodejna se nachází v suterénu pod kadeřnictvím, takže tu nejsou žádné výlohy ani sem nechodí jiné zákaznice, takže ženy tu mají klid a soukromí a to je pro ně, podle mého názoru, společně s komplexností našich služeb obrovské plus.

Paruky i sami vyrábíte?

Ne. Paruky, které nabízíme, jsou od německé firmy a jsou buď z pravých, nebo z umělých vlasů.

Které jsou nejžádanější?

My osobně preferujeme a ženám doporučujeme paruky z umělých vlasů. Jednak jsou levnější než ty z pravých vlasů, ale především mají obrovskou výhodu, co se týče údržby. Když řekneme umělé vlasy, představí si mnoho z nás chemlon nebo nějakou jinou nepříjemnou látku, ale tato moderní umělá vlákna jsou k nerozeznání od pravých

vlasů, a to jak barevně, střihem, tak především na dotyk. Paruky, které nabízíme my, jsou prakticky k nerozeznání od pravých vlasů, když se nasadí na hlavu, a vnitřní část paruky (montura) je uzpůsobena tak, že se pod nimi pokožka hlavy nepotí.

Vlákno, ze kterého jsou paruky vyrobeny, má „tvarovou paměť“, což znamená, že i po umytí či „vyprání“ se paruka vrátí do původního tvaru. Žena se tak o paruku nemusí nijak výrazně starat, na rozdíl od paruk z pravých vlasů, které se musejí po každém umytí upravit do požadovaného účesu.

Jaký je v nich cenový rozdíl?

Výrazný. Zatímco paruka z pravých vlasů s krátkým střihem může stát kolem deseti až dvanácti tisíc korun, stejná paruka z umělého vlákna přijde na čtyři tisíce korun.

Pacientky navíc dostávají poukaz v hodnotě tisíc korun od zdravotních pojišťoven, a my tyto poukazy přijímáme. Některé pojišťovny poskytují v rámci svých služeb příspěvky i vyšší, jako např. Oborová zdravotní pojišťovna, která přispívá tři tisíce korun. I o těchto výhodách naše zákaznice informujeme, protože ne všechny vědí, na co všechno mají nárok.

Máte tedy smlouvu se zdravotními pojišťovnami?

Ano. Máme smlouvu se všemi ­zdravotními pojišťovnami, takže u nás zákaznice mohou uplatňovat poukazy nejen na paruky, ale i na epitézy.

fota: Studio Ludwig

Snaha pomoci nemocné kamarádce stála na počátku projektu Martiny Reimerové, majitelky kadeřnického studia Ludwig v Praze 10. Během necelých dvou let se jí podařilo vybudovat v české metropoli zcela ojedinělé a unikátní studio nabízející komplexní služby ženám s onkologickým onemocněním.

V příjemném prostředí si tu mohou ženy vybrat a vyzkoušet nejen paruky, šátky či turbany, ale i celou řadu epitéz a oblečení pro epitézu uzpůsobené. Součástí studia jsou i zkušební kabiny, takže vše probíhá v soukromí a diskrétně.

rozhovor

Kupují si zákaznice i více paruk?

Ano, i to se stává. A to i přesto, že u onkologických pacientek vlasy časem dorostou, takže paruka je jen přechodná záležitost. Možná je to zvláštní, ale ženy si, když už se rozhodnou pro paruku, vybírají zpravidla stejnou barvu a střih vlasů, jaké měly před tím, než jim vlasy vypadaly. Nechtějí totiž, aby jejich okolí poznalo, že jsou nemocné a že o vlasy přišly. Ale i tady se přístup liší individuálně.

Vy však nenabízíte jen paruky.

Ano, nabízíme i celou řadu šátků, turbanů a čepic. Jsou vyrobeny tak, aby nejen zakrývaly celou hlavu, ale i nahradily objem – jsou nařasené, mají ozdobné aplikace, takže po nasazení na hlavu to vypadá velice přirozeně. Málokdo si totiž uvědomí, že hlava bez vlasů je objemově menší.

Co si ženy kupují víc – paruky, nebo šátky?

Podle toho, co vidíme u nás, je výběr velice individuální a záleží na každé ženě, na jejím životním stylu, temperamentu a přístupu. Některé ženy kupují více šátky, jiné se cítí lépe v čepicích nebo turbanech. Některé pacientky se nebojí ani chodit bez přikrývky hlavy.

Jak jsou zákaznice spokojeny se službami, které nabízíte?

Z jejich pozitivních reakcí si myslím, že jsou spokojené moc. A to mi

přináší pocit uspokojení, že naše práce dává smysl. Je krásné sledovat ty proměny. Měly jsme tu například zákaznici, která přišla s manželem. Vlasy už měla prořídlé, oba dva byli smutní, dívali se do země a klopili hlavy. Paní jsme se ujaly, nechaly jsme ji vyzkoušet si několik paruk, naše kadeřnice jí oholila zbylé vlasy, paruku upravila podle jejího přání a když odcházeli, oba dva se usmívali a bylo vidět, jak moc to paní pomohlo a dodalo sebedůvěru.

Kromě paruk však prodáváte i epitézy.

Ano, ty nabízíme od letošního května. Spolupracujeme se známou německou firmou, která se na epitézy specializuje, a nabídka je velice široká – od pooperačních epitéz, které jsou vyrobené z bavlny a nosí se hned po operaci, až po silikonové samolepící epitézy nebo epitézy, s nimiž je možné plavat, cvičit a podobně. Kromě toho prodáváme i spodní prádlo, které je určeno na běžné nošení i romantické příležitosti, dále elegantní noční košilky.

Veškeré oblečení i spodní prádlo má vždy všitou kapsu, do které se epitéza umístí. Kromě toho záleží také na tom, zda žena prodělala úplné odstranění prsu, nebo jen jeho části. I tady jsme schopné zákaznicím poradit. Epitézu je třeba si vyzkoušet osobně, náš personál je k tomu speciálně vyškolen a schopen poradit velikost i tvar.

Jaké jsou vaše plány do budoucna?

Protože jsme tyto služby spustily teprve nedávno, je naší snahou, aby se o nás dozvědělo co nejvíce pa­cientů a zdravotníků. Spolupracujeme s onkologickým a hematologickým oddělením ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Praze, kde jsme měly už dvě prezentace. Rády bychom podobným způsobem navázaly spolupráci i s dalšími pražskými nemocnicemi, protože bychom byly rády, aby lékaři a sestřičky věděli, že tady něco takového existuje, a mohli to svým pacientkám doporučovat. Je nám jasné, že lékaři ani sestry nemají čas sledovat ještě, co je nového v oblasti zdravotnických pomůcek pro onkologické pacienty, protože ti sledují nejnovější trendy v léčbě, ale od toho jsme tady my a rády bychom jim své znalosti předaly. Kromě toho bychom rády kontaktovaly a oslovily různá sdružení a organizace sdružující pacienty s onkologickým onemocněním s nabídkou spolupráce. Také plánujeme organizovat víkendové semináře, na kterých by se pacientky dozvěděly nejen to, jaké jsou novinky v oblasti zdravotnických pomůcek, ale i na co všechno mají nárok, a třeba si i zacvičily nebo jen užily příjemné odpoledne. Spustily jsme nové webové stránky www.studioludwig.cz a doufáme, že se o nás dozvědí i další pacientky.

Nápadů tedy máme spoustu, teď jen ještě najít na ně na všechny čas je zrealizovat. Ale věřím, že se nám to podaří.

Nabídka epitéz je velice široká.

Se silikonovými samolepícími epitézami je dokonce možné plavat, cvičit a podobně

Více o Studiu Ludwig Studio Ludwig funguje v Minské ulici číslo 9 v Praze 10 – ­Vršovicích už od roku 1996.

Jeho majitelka Martina Reimerová v něm kromě kadeřnictví vybudovala i kosmetiku a manikúru. Když před dvěma lety její kamarádka onemocněla rakovinou prsu, rozhodla se využít možnosti svého studia a rozšířit jeho služby tak, aby mohlo poskytovat komplexní služby onkologicky nemocným pacientkám. Před rokem v něm zřídila prodejnu paruk a v květnu letošního roku rozšířila svůj sortiment i o prodej zdravotnických pomůcek. Spolu se svou kolegyní Lenkou Miou Lukáčovou se snaží o navázání spolupráce s nemocnicemi a organizacemi, aby se o jejich službách dozvědělo co nejvíce onkologicky nemocných pacientek. Více o službách Studia Ludwig naleznou zájemci na webových stránkách www.studioludwig.cz.

7

seriál

florence 12/16

Od těhotenství po miminko část 4.

Těhotenství.

Porod. Miminko.

Jak si kdo ustele…

Kateřina Jansová, clinical coach linet

1. Gynekologická ordinace Jen během těhotenství se nastávající maminka vyskytne na gynekologickém křesle zhruba desetkrát.

V rámci prevence jde u každé ženy o desítky dalších návštěv. Špičková gynekologická křesla kladou důraz na přátelské prostředí pro lékaře i pacientky, především pak na ergonomii a efektivitu gynekologického vyšetření.

8

Pohodlí pacientky vylepší nastavitelná extra nízká nástupní výška křesla i možnost nastavení do vyšetřovacích poloh (gynekologické a ultrazvukové vyšetření). Rychlé nastavení křesla do zmíněných poloh šetří čas lékaři, zkracuje dobu vyšetření a snižuje nároky na místo v ordinaci (někde až o 40 %).

U těch nejlepších křesel je samozřejmostí jejich snadná hygiena, která je zaručena kvalitními materiály, bezešvým polstrováním, odnímatelným polstrováním, užitím kompaktních a uzavřených ploch či možností

vyhřívání jak sedacího dílu, tak gynekologických zrcadel pro vyšší komfort pacientky. Eliminace střižných míst zase zvyšuje bezpečí doktora při práci a pacientky při vyšetření.

(Více viz www.gracie.eu.)

2. Porodní sál Přirozený, nebo alternativní porod?

V nemocnici, nebo v malém zdravotnickém zařízení? Dnešní doba více než dříve vyžaduje reagovat na individuální potřeby rodiček. Výrobci porodnických postelí proto při výrobě svých produktů reflektují požadavky nastávajících maminek na komfort a pohodlí, ale neopomíjejí ani profesionální potřeby porodního týmu.

Důraz přitom kladou i na estetický a funkční design celého výrobku.

fota: linet

Těhotenství, porodní i poporodní péče je téma často diskutované z mnoha úhlů pohledu. Pojďme se zaměřit na nemocniční lůžka, která maminky i jejich děti v tomto období provázejí. Není postel jako postel. Dnešní moderní výrobci těchto lůžek se soustředí na maximální pohodlí jak pacientů, tak ošetřujícího či obsluhujícího personálu.

seriál Špičková gynekologická křesla kladou důraz na přátelské prostředí pro lékaře i pacientky, především pak na ergonomii a efektivitu gynekologického vyšetření

Rodička by měla mít možnost svobodně si vybrat tu nejoptimálnější porodní polohu, připravit si svůj tzv. individuální porodní plán

Ty nejlepší porodní postele nabízejí celou řadu inovativních řešení včetně flexibility v nastavení postele.

Rodička by měla mít možnost svobodně si vybrat tu nejoptimálnější porodní polohu, připravit si svůj tzv. individuální porodní plán, nechat věcem volný průběh, a pokud to situace vyloženě nepřikazuje, preferovat přirozený porod oproti porodu císařským řezem na operačním sále.

Vysoký nadstandard představují inovativní řešení se zapojením masážního segmentu. Tato řešení zmírňují rodičce bolesti a přispívají ke zvýšení pohodlí a klidu před samotným porodem. Podobně tak plynulé nastavení lordózní opěry vyhoví potřebám rodičky v první době porodní.

Díky široké ložné ploše moderních lůžek získává rodička pocit bezpečí a pohodlí. Bezprostředně po porodu může také zůstat se svým miminkem i partnerem v neustálém kontaktu.

Moderní výrobci myslí i na personál, pro nějž způsob, jakým jsou lůžka konstruována, znamená jednoduchou obsluhu, rychlou manipulaci a snadnou údržbu. (Více viz www.ave2.eu.)

3. Kam s miminkem Miminko je na světě. Nastávají nejšťastnější i nejobávanější chvíle života současně. Nejedna maminka se setkala s převážením svého novorozeného miminka po porodnici v nákupním košíku. Dnes již naštěstí existují elegantnější, pohodlnější a především bezpečnější řešení.

Speciální novorozenecké postýlky dnes poskytují miminku 100% bezpečný prostor a profesionální péči jak v nemocničním, tak i v domácím prostředí. Postýlky jsou velmi stabilní, nehrozí tedy nežádoucí pohyb ani překlopení postýlky a pád miminka. Vanička je šitá na míru novorozencům, kteří se v menším prostoru cítí bezpečněji.

Nespornou výhodou je i snadné polohování této postýlky. Poskytuje bezpečné ležení i pro miminka, která ublinkávají po jídle nebo mají zhoršenou průchodnost dýchacích cest při onemocnění. Díky kolečkům, která lze zabrzdit a která umějí překonat i malé překážky, lze navíc postýlky elegantně přesouvat z místa na místo. (Více viz http://www.prvnipostylka.cz/cs/.)

Speciální novorozenecké postýlky dnes poskytují miminku 100% bezpečný prostor a profesionální péči jak v nemocničním, tak i v domácím prostředí

9

perličky

florence 12/16

anekdota

pozvánka

22. 3. 20. 4. 21. 6. 13. 9. 19. 10. 8. 11.

Ostrava

pardubice

olomouc

České Budějovice

brno

praha

Těšíme se s vámi na další semináře Florence v roce 2017 tentokrát na téma:

krátce

krátce

Řešení nedostatku sester je jednou z priorit nového ministra zdravotnictví

Téměř 70 % hlavních sester je proti zkrácení povinného studia

nový ministr zdravotnictví JUdr. ing. Miloslav ludvík (čssd), který se funkce ujal 30. listopadu 2016, představil své priority k řešení do voleb v příštím roce. patří mezi ně mj. řešení akutního nedostatku sester v lůžkové péči, fungování letecké zs ve všech krajích v čr či práce na legislativě (zákony č. 95/2004 sb. a č. 96/2004 sb.) aj. (tz)

nesouhlas se zkrácením povinného vzdělávání všeobecných sester, které prosazuje Mz čr – takový je názor většiny oslovených hlavních sester, který vyplynul z celorepublikového dotazování, jež provedla v listopadu 2016 česká asociace sester (čas). nesouhlas vyslovilo 69,5 % z oslovených 118 respondentů. (tz)

Fakulta tělesné kultury Univerzity Palackého otevřela v neředínském univerzitním areálu Aplikační centrum BALUO, jedinečný vědecko-technický park zaměřený na podporu pohybové aktivity a zdravého životního stylu a prevenci civilizačních onemocnění.

Podle rektora univerzity Jaroslava Millera tak vzniká v Olomouci republikové centrum výzkumu v oblasti tělesné kultury a zdravého životního stylu, které bude sloužit jak špičkovým sportovcům, tak široké veřejnosti a svým vybavením nemá konkurenci ve střední Evropě. (tz)

nové knihy

Komplexní pohled na prevenci a léčbu dekubitů Více na www.florence.cz/vzdelavani/akce/ nebo sledujte náš facebook.com/Florencecasopis

výroky slavných Charlie Chaplin (1889–1977), anglický herec, režisér a scénárista

Dědičnost je to, v co věříme, když máme inteligentní děti.

náš

tip

Jan Stryja, nakladatelství GeUM, 380 s., 390 kč Nové vydání populární monografie pro pregraduální i postgraduální vzdělávání lékařů i sester – specialistek v oboru hojení ran. Praktický přehled problematiky hojení ran je založen na kvalitním teoretickém základu a doplněn o praktické výstupy v podobě přehledu nejdůležitějších materiálů vlhkého hojení ran, jejich charakteristik i doporučení k užití a ilustrativní obrazové kazuistiky.

10

100 tipů pro plánování domácí ošetřovatelské péče Barbara Messer, Grada publishing, a. s., 136 s., 279 kč Kniha obsahuje stovku tipů, jak zefektivnit a zlepšit péči o klienty v domácím prostředí, aby péče o ně probíhala ke spokojenosti všech stran a pomáhala klientům déle udržet soběstačnost v běžných denních činnostech.

Pediatrie pro nelékařské zdravotnické obory Jiří Klíma a kol., Grada publishing, a. s., 328 s., 399 kč Po více než 15 letech se dostává čtenářům do rukou komplexní publikace týkající se základního medicínského oboru a zaplňuje tak bílé místo na našem knižním trhu.

Kniha je sepsána lékaři, odborníky, kteří se podílejí na výuce nelékařských zdravotnických profesí.

Příručka pro sestry v oftalmologii Lukáš Kolarčík, Václav Dedek, Michal Ptáček, Grada publishing, a. s., 160 s., 299 kč Publikace pro sestry, optometry, biomedicínské techniky a další nelékařské profese.

Obsahuje informace o specifických výkonech a zásadách specializované péče v oftalmologii.

fota: profimedia, archiv; autor anekdoty: Filip Škoda

Repetitorium hojení ran 2

pediatrie odborné téma

Strach dítěte před operačním výkonem Hospitalizace dítěte v nemocničním zařízení narušuje jeho kvalitu života a dochází k dočasnému odloučení od rodiny. Práva dětí v nemocničním zařízení jsou definována v Chartě práv dětí.

Mgr. Josef Lhoťan, Fakultní nemocnice Ostrava, Chirurgická klinika

H

ospitalizované dítě se musí vyrovnat s různými aspekty, mezi které patří bolest, úzkost a další. Mezi faktory podstatné pro zvládání strachu dítěte před operačním výkonem patří jeho věk, protože dítě v odlišném věkovém období zvládá tuto zátěž jiným a individuálním způsobem. K dalším faktorům patří rozvoj osobnosti, podpora příbuzných, závažnost onemocnění, léčba a samotný psychický rozvoj.

Každé dítě je však individuální, proto nelze ani s plnou platností definovat zvládání strachu podle věku.

Příprava dítěte na operační výkon Dítě je přijato na chirurgické pracoviště plánovaně nebo akutně a dochází k jeho bezprostřední přípravě k určitému výkonu. U každého příjmu je vhodné, aby dítěti a jeho příbuzným bylo zajištěno klidné prostředí, kde se bude moci strachu zbavit. Dítě v mladším věku čekáním na operaci netrpí, ve starším školním věku je už více zaměřeno na budoucnost a prodleva před samotným chirurgickým výkonem u něj může vést ke strachu a projevům úzkosti.

Je proto žádoucí, aby děti byly před operačním výkonem strachu zbaveny a byl zachován příjemný přístup dětských sester na pracovi-

šti, kde bylo dítě k operačnímu výkonu přijato.

Cíle a výsledky šetření Naše výzkumné šetření probíhalo v letech 2015–2016 v nemocničním zařízení v Moravskoslezském kraji. Výzkumný soubor tvořilo celkem 128 dětí ve věku 7–18 let přijatých k chirurgickému řešení vzniklého problému s nutností operace. Pro sběr dat byl použit dotazník k hodnocení strachu u dětí před operačním výkonem.

Hodnocení strachu dětí před operačním výkonem Prvním výzkumným záměrem bylo zjistit rozdíly v hodnocení strachu dětí ve srovnání podle věku. Roz-

11

odborné téma pediatrie

florence 12/16

borem získaných dat od respondentů byly vytvořeny a vzájemně porovnány kategorie dětí, které byly rozděleny do dvou kategorií podle věkového rozhraní: a) 7–12 let, b) 13–18 let.

U dětí v první kategorii byl strach hodnocen méně než u dětí v kategorii druhé. V tomto případě by se tedy mohlo potvrdit tvrzení, že starší děti si své onemocnění uvědomují více než děti v mladším věku a prodleva mezi přijetím na nemocniční oddělení a samotným zařazením do operačního programu přináší pocit úzkosti a strachu.

Strach a kvalita života dívek a chlapců Strach je jedním z aspektů negativně působících na kvalitu života chlapců a dívek. Patří do něj také strach chlapců a dívek před operačním výkonem, jehož zkoumání bylo druhým výzkumným záměrem.

V roce 2009 byl proveden výzkum hodnotící kvalitu života dětí v odlišném věkovém období a bylo zjištěno, že kvalita života je u chlapců a dívek téměř totožná, avšak s postupným stárnutím dětské populace dochází k jejímu odlišnému hodnocení, a tedy i k rozdílnému zvládání strachu v určitých situacích.

Z dat získaných pro tento výzkum bylo zjištěno, že k intenzivnějšímu prožívání strachu dochází u dívek.

Tento výsledek však může být postupem času odlišný.

Strach a čas Dítě je přijato do nemocničního zařízení buď jako akutní příjem, nebo jako příjem plánovaný. Rozdíl ve vnímání strachu u těchto dvou kategorií dětí byl naším třetím výzkumným záměrem. Data získaná od dětí byla zařazena do těchto dvou kategorií a byly zkoumány časové úseky, kdy dochází k operačnímu výkonu a vzniku strachu. Výzkum poukázal na skutečnost, že v kategorii dětí přijatých jako akutní příjem je prožívání strachu intenzivnější než u dětí přijatých plánovaně.

Výsledek tohoto šetření poukazuje na skutečnost, že když už je dítě seznámeno s nutností výkonu, reaguje na vzniklou skutečnost lépe než dítě setkávající se s touto situací poprvé. Toto vyjádření však nelze hodnotit jako jednoznačné, protože i v tomto případě půjde o individualitu dítěte a závažnost vzniklé situace.

Intenzita bolesti a její podíl na strachu Hodnocení strachu u dětí před operačním výkonem bylo v tomto výzkumu zaměřeno také na intenzitu bolesti. Bolest je psychický stav poukazující na poruchy normálního průběhu fyziologických procesů.

Rozborem dat z výzkumného šetření bylo zjištěno, že 30 % dětí před operačním výkonem bolestí netrpí, a tudíž neprožívají strach z důvodu akutně vzniklé bolesti. Tohoto výsledku mohlo být docíleno např.

aplikací vhodné analgetizace na urgentním příjmu. Druhá kategorie dětí, která bolest prožívala s různou intenzitou podle hodnocení na hodnoticí škále, projevy strachu a úzkosti vykazovala.

Tento výsledek poukazuje na pocity dítěte v rámci omezení a nedostatku energie v oblasti zdraví a fyzické aktivity.

Závěr Získané výsledky tohoto šetření poukazují na skutečnost, že je nutné, aby děti, které jsou hospitalizovány v nemocničním prostředí před operačním výkonem, byly zbaveny strachu, k čemuž může pomoci vhodný přístup lékařského a ošetřovatelského personálu a také dostatečná edukace rodiny k danému onemocnění. Strach dítě je nepříjemným faktorem, který ovlivňuje průběh léčby.

Více o autorovi: Mgr. Josef Lhoťan 2004–2008: SPgŠ a SZŠ Krnov – obor Zdravotnický asistent; 2009–2012: Bc. studium – obor Všeobecná sestra, LF Ostrava; 2012–2014: Mgr. stu­dium – obor Ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech, specializace Pediatrie, Management ve zdravotnictví, LF Ostrava; 2008–2009: Sdružené zdravotnické zařízení Krnov – zdravotnický asistent; od 2014: Fakultní nemocnice Ostrava – Dětská chirurgická klinika, dětská sestra

INZERCE

Darujte Vánoční předplatné Radost ze společných zážitků www.predplatnend.cz

12vanocni-predplatne2016-inz-florence-178x80.indd

1

4.11.2016 15:28:10

odborné téma pediatrie

Vady řeči u dětí Vady řeči a jejich diagnostika se v posledních letech dostávají stále více do popředí zájmu lékařů pediatrů. Výskyt těžkých poruch komunikace se zvyšuje téměř o jednu čtvrtinu.

V roce 2003 bylo zaznamenáno asi 21 tisíc dětí s diagnózou vad řeči, ale o deset let později, v roce 2013, to bylo podle našich dostupných statistik již na 30 tisíc dětí.

PaedDr. Ilona Kejklíčková, Soukromá klinika LOGO, Brno

K

problémům vad řeči nejenom u dětí, ale i u dospělých přispívá podle odborníků virtuální komunikace prostřednictvím mobilů, internetu a způsob trávení volného času – sledování televize, monitorů, displejů.

Mluvní komunikace je pak výrazně omezena. Včasné odeslání na odborné vyšetření k provedení komplexní diagnostiky napomáhá zkrácení doby reedukace vad řeči. Řeč je nejdokonalejší schopností člověka. Její pomocí se dorozumíváme, vzděláváme, zařazujeme do společnosti. Vývoj řeči ale neprobíhá vždy optimálně. Jestliže vznikají poruchy vývoje řeči, omezují člověka ve všech společenských vztazích.

Proto musíme důsledně dbát na správný vývoj řeči.

Jak probíhá řečový vývoj?

Vývoj řeči je poměrně složitý proces, který závisí na mnoha faktorech – sluch, hlas, vnímání. Vývoj řeči považujeme za správný, pokud dítě mluví ve větách do třetího roku života a do šesti let užívá správně ve výslovnosti všechny hlásky. V současné době se stále více setkáváme s dětmi, u nichž vývoj řeči nepostupuje správně a dítě nemluví ani po čtvrtém roce svého věku. Vývoj řeči obvykle sledují nejen samotní rodiče dítěte, ale i dětský lékař a obvykle i učitelé v mateřské škole. Mnohdy rovněž rodiče srovnávají řeč svého dítěte s jeho vrstevníky.

Jaký je správný vývoj řeči?

Prvním hlasovým projevem dítěte po narození je křik – vrozený, nepodmíněný reflex.

4.–6. týden je to broukání, hlas kojence využívá různé souhláskové shluky.

6. měsíc – kolem šestého měsíce vznikají další zvuky tvořené rty a přední částí jazyka, např. „blm“.

7. měsíc – dítě se pokouší samostatně opakovat slyšené slabiky, např. baba, tata.

8. měsíc – dochází k rozvoji opakování jednoduchých slabik a slov po matce, nastává období žvatlání.

10. měsíc – přichází opakování slov, která mají pro dítě citový význam, jak pozitivní, tak i negativní.

Dítě si hraje s mluvidly, zavírá, špulí ústa.

1 rok – dítě už samostatně tvoří základní dvouslabičná slova, rozumí jednoduchým pokynům a reaguje na ně – např. udělej paci paci, ukaž, jak jsi veliký, apod.

1,5 roku – dítě tvoří jednoslovné věty, mluvní projev je doprovázen živou gestikulací a různým zabarvením hlasu.

2 roky – pokračuje rozvoj slovní zásoby, obtíže v tomto období vznikají při vyslovování těžších nebo delších slov. V tomto období je zvláště důležité neustále dítěti opakovat správnou podobu slova a označovat vše, co dítě kolem sebe vidí. Dítě v tomto věku užívá asi padesát slov.

2,5 roku – období, pro které je charakteristická otázka „Co je to?“ Dítě klade slova vedle sebe a vznikají krátké slovní řady, kterým přikládá význam a vyjadřuje, co se v jeho okolí děje – např. táta pá, auto tů. Podstatná jména staví v prvním pádu a slovesa užívá nejčastěji v infinitivu.

V tomto období dítě v důsledku vývoje řeči užívá gramaticky nesprávných tvarů, které je nutno ihned opravovat, aby se nefixovaly.

3 roky – třetí rok je charakterizován prudkým rozvojem vývoje řeči. Je to období otázky „Proč?“ Trvalým dotazováním si dítě rozšiřuje slovní zásobu a poznává postupně rozdíly (malý – velký apod.). Dochází ke zdokonalování řeči, zvětšuje se kvalita i kvantita vyslovovaných slov i krátkých vět.

Dítě často mluví samo s hračkami, postupně se učí vést dialog. Slovní zásoba dítěte závisí na vyspělosti řeči okolí a na péči, která se dítěti věnuje.

4 roky – kolem čtvrtého roku života dítěte se velice rozvíjí slov-

ní zásoba, která má obsahovat asi 2000–2500 slov. Dítě již užívá větné celky, umí užít i výrazových prostředků, recituje básničku. Od čtvrtého roku sledujeme schopnost vyslovovat správně jednotlivé hlásky mluvené řeči. Ty se postupně individuálně zdokonalují v závislosti na rozvoji jemné motoriky dítěte a artikulačních dovednostech, které v určité míře ovlivňuje i aktivita dítěte. Kolem čtvrtého roku už by mělo dítě správně užívat měkčené hlásky Ď, Ť, Ň, poté hlásky K, G, dále sykavky a hlásku L. Nejpozději tvoří dítě správně hlásky R a Ř.

Před nástupem dítěte do školy by měla být výslovnost v pořádku.

Jak vznikají poruchy vývoje řeči?

Vznik řeči je podmíněn vývojovým procesem, při němž se v mozkové kůře vytváří centrum pro vyslovování jednotlivých hlásek, slabik a slov.

Zároveň s tím se vyvíjí schopnost rozlišovat a vnímat podmíněné zvukové signály podle jejich významu a pořadí. Chybí-li některý faktor, který se podílí na výstavbě řeči, nastávají poruchy v jejím vývoji. Řeč se buď ve vývoji opozdí, nebo se vyvíjí jen částečně, anebo se nevyvíjí vůbec. Jestliže se nevyvíjí řeč do konce třetího roku, hovoříme o opoždění ve vývoji řeči. Jestliže dítě v tomto období nemluví nebo jeho slovní zásoba obsahuje asi jen třicet slov, je nutné poradit se s pediatrem, který doporučí odborné lékařské vyšetření. Dětem s opožděným vývojem řeči musí být věnována zvýšená péče, musejí být k mluvení stále podněcovány a za snahu chváleny. Pokud dítě nemluví ani kolem čtvrtého roku svého věku, je nutné vyhledat odbornou logopedickou péči.

V období řečového vývoje se setkáváme i s jinými poruchami. Složitější úroveň myšlení klade větší nárok na řečové funkce. Často pozorujeme, že dítě začíná opakovat počátky slov, jako by zadrhávalo. Mnohdy se opravdu jedná jen o vývojové období, ve kterém by rodiče měli hlavně vytvořit dítěti klidnou atmosféru.

13

odborné téma pediatrie

Dá se předejít tomu, aby dítě později trpělo vadou řeči?

Vadám řeči můžeme předcházet.

Pokud na dítě hodně mluvíme, zpíváme písničky a rytmizujeme básničky, rozvíjíme nejen samotnou komunikaci, ale i ostatní složky, které jsou pro řeč nezastupitelné. Za laskavý přístup, hodně podpory a trpělivosti nás dítě odmění v podobě správné komunikace.

kterou dítě navštěvuje) s odborníky úzce spolupracovala. Dítěti je nutné vytvořit klidový režim, možnost soustavného procvičování zadaných úkolů a propojení denního režimu s možnou relaxací. Dokonalá komplexní diagnostika a včasná péče zaručují možnost napravení této těžké poruchy v poměrně krátké době. „Velikou chybou je, jestliže se v době, kdy dítě zadrhává, snažíme napravovat nesprávnou výslovnost hlásek. Důležitější je napravit nejdříve poruchu plynulosti tempa řeči. Chlapci bývají touto poruchou postiženi třikrát až čtyřikrát častěji. Rovněž záleží na osobnosti dítěte. Čím citlivější je

Patlavost (lat. dyslalia) je nejčastější porucha dětské řeči. V předškolním období se vyskytuje u dětí asi v šedesáti procentech.

Kdy by se nemělo váhat s odborným logopedickým vyšetřením?

Dítě by mělo být pediatrem odesláno na odborné vyšetření, jestliže: → koktá, → v jeho řeči se projevuje huhňavost, → při artikulaci brání dítěti podjazyková uzdička, → neužívá zvratných zájmen v běžné řeči, → existuje rodinná zátěž.

Vývoj řeči neprobíhá u všech dětí stejně a je třeba mít vždy na paměti individualitu každého dítěte. Nutné je však vývoj řeči nepodceňovat a v případě podezření na vadu řeči se poradit s odborníkem.

Nejčastější vady řeči u dětí Koktavost – zadrhávání v řeči Koktavost řadíme mezi těžké poruchy komunikace. Nelze určit jedinou příčinu; až poloviční měrou se na výskytu koktavosti může podílet dědičnost, ale ve hře bývá i řada dalších faktorů. Základ koktavosti tkví ve špatném způsobu dýchání a spastických křečích artikulačního, fonačního a rezonančního svalstva, které zabraňují plynulosti výdechového proudu vzduchu.

Dítě obvykle začíná zadrhávat kolem třetího roku svého života. Jestliže je u dítěte diagnostikována porucha plynulosti řeči – koktavost (lat. balbuties), je nutné přistoupit k reedukaci řeči pomocí logopedické péče. Důležité je, aby rodina dítěte (popř. i škola,

14

povahy, tím větší je pravděpodobnost koktání,“ uvádí ve své knize Vady řeči u dětí doktorka Ilona Kejklíčková.

Existují přístroje na nápravu koktavosti?

Ano, jsou doporučovány přístroje, které pracují na principu zpožděné sluchové vazby – do sluchátka dítěte se s určitým zpožděním dostává jeho mluva, a tím dochází u dětí, které trpí touto poruchou, k pozitivním výsledkům. Tyto přístroje jsou dostupné na odborných logopedických a foniatrických pracovištích. Řadíme mezi ně LOGO – Help, přístroj, který zpomaluje řeč a působí na principu zpětné vazby.

Patlavost – porucha výslovnosti Patlavost (lat. dyslalia) je nejčastější porucha dětské řeči. V předškolním období se vyskytuje u dětí asi v šedesáti procentech. Každé dítě při vývoji řeči prochází obdobím, v kterém při napodobování slyšených slov reprodukuje slova nesprávně.

Za normálních okolností se vývojová patlavost upravuje spontánně. Jestliže dítě pouze zaměňuje hlásku L za hlásky R a Ř, není to důvod k obavám a stačí trpělivě s dítětem procvičovat artikulační cvičení formou hry, např. zpíváme la, la, la.

Existují moderní metody nápravy nesprávné výslovnosti?

Pro výuku správné výslovnosti slouží moderní počítačové programy, které jednak rozvíjejí sluchové vní-

mání, ale i opravují při nesprávném tvoření hlásek. Dětem se tyto programy velice líbí a využitím soutěživosti dětí se zkracuje doba reedukace o dvě třetiny času. Současně je vhodné u některých dětí, které se špatně soustředí, využívat programů na koncentraci pozornosti, které jsou u dětí velice oblíbené.

Jak u dítěte podporovat touhu komunikovat?

Sdělovat svoje zážitky, radit se a komunikovat je potřeba, kterou musíme rozvíjet. Potřeba komunikace je velice individuální, někdo potřebuje více sdělovat své zážitky, někdo méně. Jelikož se u dětí tato potřeba rozvíjí, je vhodné ji určitým způsobem podporovat. → Poskytněte dítěti prostor pro činnost, kterou rádo vykonává, a pak si s ním o ní v klidu popovídejte. → Zpívejte si s dětmi. → Choďte s dítětem do přírody, ukazujte a pojmenujte vše, co uvidíte a co dítě zaujme. → Dopřejte svému dítěti tvůrčí činnost, která mu umožní vyjádřit jeho cítění. → Kreslete a malujte obrázky a o nich vypravujte. → Vyprávějte příběhy, pohádky, které poskytují dítěti pozitivní vnímání okolního světa. → Nikdy nezdůrazňujte chyby dítěte, jen šetrně opravujte to, co právě špatně řeklo. → Na všechny otázky vždy odpovídejte. → Omezte dobu, kterou vaše dítě tráví sledováním televize, tabletu atd. → Najděte si čas na to, aby vám dítě mohlo sdělit svoje dojmy, a věnujte mu plnou pozornost.

Jak lze napomoci rozvoji řeči? → Od prvního dne na dítě správně mluvte. → Odměňujte komunikaci úsměvem. → Udržujte s dítětem kontakt očima. → Zpívejte mu rytmické písničky. → Dbejte na správný vývoj chrupu dítěte. → Při podpoře správné výslovnosti musíte být vzorem, aby vás dítě mohlo napodobovat. → Mluvte pomalu, jasně, a slovy doprovázejte vše, co děláte. → Jestliže s dítětem procvičujete hlásku, kterou se učí na logopedii, postupujte od jednoduchého ke složitějšímu. → Výslovnost cvičte s dítětem několikrát denně v krátkých časových intervalech.

fota: autorka

Nejpozději do dvou měsíců by mělo spontánně odeznít. Jestliže se tak nestane, je nutné, aby se dítěti dostalo odborného foniatrického vyšetření a logopedické péče.

florence 12/16

odborné téma pediatrie

Péče o dutinu ústní dětí do jednoho roku Předcházení vzniku zubního kazu je důležité nejen u těhotné ženy, ale také u jejího dítěte.

Významná je primární prevence zubního kazu, s kterou je nutné začít již v těhotenství, tedy v době, kdy vznik zubního kazu u dítěte ještě nehrozí. Při narození nemá dítě dutinu ústní osídlenou patogenními mikroorganismy. K jejímu infikování dochází také přenosem Streptococcus mutans (obr. 1) z úst matky. Časný přenos této bakterie do dutiny ústní dítěte je jedním z nejrizikovějších faktorů vzniku zubního kazu v časném dětství.

Mgr. Petra Křížová, DiS. Stomatologická klinika 3. LF UK a FNKV

S

prevencí zubního kazu je dobré začít ještě dříve, než se dítěti prořežou první zuby (obr. 2). Jemně otíráme dásně miminka, nejlépe po kaž­dém kojení nebo krmení z láhve a hlavně před uložením ke spánku.

Pokud dítě onemocní, čistíme dásně také po podání léků – sirupy často obsahují velké množství cukru.

K čištění dásní můžeme použít návleky na prst (obr. 3), mulové čtverečky, jemný dětský kartáček.

S ústní hygienou dítěte by rodiče měli začít nejpozději po prořezání prvních dočasných (mléčných) zubů do dutiny ústní, tzn. asi v 6–8 měsících věku (obr. 4). Počáteční odpor dítěte nesmí rodiče odradit. Pouze důslednost a pravidelnost čištění chrupu vede k tomu, že si dítě tento návyk osvojí. Zpočátku není nezbytně nutné používat zubní kartáček.

Po prořezání jednoho až dvou dočasných zubů lze odstraňovat zubní

hlavu a sladká tekutina tak zůstává v oblasti krčků horních řezáků. Následně dochází ke kariézní destrukci a předčasné ztrátě těchto zubů.

Ve věku do jednoho roku dítě velmi rychle roste a mění se. Proto je důležité sledovat i změny v jeho ústech.

Kontrola zoubků by měla být alespoň jednou týdně – sledují se možné změny na chrupu, bílé, hnědé nebo černé tečky. Pokud se zaznamená jakákoliv změna, doporučujeme objednat se co nejdříve k zubnímu lékaři. Může se jednat o první stadium zubního kazu. První návštěva dítěte u zubního lékaře by se měla uskutečnit při prořezání prvních zoubků, nejpozději ve 12 měsících věku dítěte.

Slouží především k informaci o způsobech čištění zoubků a prevenci zubního kazu v časném dětství. Pravidelné prohlídky jsou důležité pro postupné seznamování dítěte se zubní ordinací a zvykání si na vyšetření. Zároveň zubní lékař zjistí údaje o celkovém zdravotním stavu, výživové návyky dítěte, doporučí vhodné pomůcky, techniku čištění zubů a vhodnou formu fluoridové prevence.

povlak a zbytky potravy gumovým prstovým kartáčkem, tzv. prsťáčkem (obr. 5). Čím dříve si však dítě na zubní kartáček zvykne, tím je pravidelná péče o první dočasné zuby účinnější. U nejmenších dětí, kterým se dočasné zuby začínají právě prořezávat, je možné používat nákusný kartáček, který slouží současně jako hračka. Pro nácvik čištění chrupu jsou vyráběny různé typy celogumových kartáčků, které slouží k nácviku uchopení a k nakusování. Dočasné zuby by rodiče měli čistit dvakrát denně, ráno a večer před usnutím, s použitím malého množství fluoridované dětské zubní pasty.

Spolu s nedostatečnou hygienou jsou další příčinou onemocnění dutiny ústní zlozvyky. Závažný je častý příjem sacharidů, a to například příjem oslazeného čaje, mléka, šťáv pomocí kojenecké lahve.

Lahev dítě dostává během celého dne, například jako náhražku dudlíku. Dítě s lahví také často usíná a má ji k dispozici po celou noc, kdy je riziko kvůli snížené salivaci ještě větší. Dítě má při pití zakloněnou

Obr. 1 Streptococcus mutans

1

Obr. 2 Bezzubá čelist

4

obr. 3 NUK náprstek na čištění zoubků

2

3

obr. 4 Prořezávání zoubků

15

odborné téma pediatrie

florence 12/16

6

5

8 Obr. 5 Prsťáček Obr. 6 Zubní kaz

7 Dudlík – ano, či ne?

Zubní kaz (obr. 6) v časném dětství vzniká z důvodu nadbytečného přísunu sacharidů, nedostatečné péče o zoubky, namnožení povlaku (obr. 7). Je provázen bolestí a má vliv na psychiku dítěte. Návštěva zubního lékaře se pro ně může stát traumatizujícím zážitkem a dítě se poté obtížně ošetřuje. Hovoříme-li o správné péči o dutinu ústní, nelze vynechat problematiku používání dudlíku. Co vše může dudlík způsobit? Proč ho děti mají tak často rády? Je v něčem prospěšný?

Sání neboli sací reflex je vrozený. Tento reflex je základní podmínkou přežití, uklidňuje a způsobuje dětem blažené pocity. Kdykoli jsou přetížené, nespokojené, neklidné z neznámého prostředí nebo z přemíry dojmů, hledají prs, dudlík, lahvičku, palec nebo jiný prst.

Dudlík může způsobit řadu nežádoucích účinků, nicméně mnoho maminek si k němu najde velmi rychle cestu, jelikož po vložení dudlíku dítěti do úst se dítě většinou zklidní. Dudlík však může způsobit podráždění pokožky kolem úst, alergickou reakci nebo ortodontickou vadu. Když však má dítě potřebu stále něco dumlat, je lepší povolit mu dumlání dudlíku, než aby si například dumlalo palec nebo jiné prsty (obr. 8). Dudlík je ovšem třeba vnímat jen jako dočasnou záležitost. Pokud je potřeba dumlání stálá a přetrvává do 2–3 let, je nutno dudlík dítěti odebrat. I když „oddudlíkování“ stojí rodiče mnoho „nervů“ a úsilí, ve většině případů je úspěšné.

Pokud dítě trápí prořezávání zubů, dá se mu pomoci od bolesti kousátky nebo chladicím gelem, který je k dostání v každé lékárně.

16

Prořezávání zoubků je provázeno mrzutou náladou dítěte a pláčem, dítě špatně spí. Dochází k většímu slinění, dáseň je v místě prořezávání zarudlá a nateklá, tvář na straně rostoucího zoubku je zarůžovělá a rozpálená, může být provázena celkovou zvýšenou teplotou. Děti častěji vkládají do úst prstíky nebo různé hračky.

Pokud bolesti dlouhodoběji přetrvávají, je možné dát dítěti gumová kousátka se strukturovaným povrchem pro masáž dásní, masírovat dásně prsťáčkem nebo potřít dásně malým množstvím zklidňujícího balzámu (k dostání v lékárně). Vynikající jsou kousátka naplněná sterilní vodou, která se dají na chvíli do chladničky (nikoli do mrazničky!).

Studené kousátko následně zmírní otok a bolest a děti je mají velmi rády. Nikdy by však rodiče neměli namáčet kousátko do medu nebo do sladkých nápojů! V případě potíží je vhodné se poradit se svým zubním lékařem. V žádném případě by neměli rodiče podávat dítěti léky proti bolesti ani prášky na spaní!

Pokud dojde k předčasné ztrátě mléčných zubů, je následně negativně ovlivněn vývoj stálých zubů.

První zuby totiž „drží místo“ těm druhým, a pokud o ně dítě předčasně přijde, druhé zuby rostou často s komplikacemi.

Doporučení : → S ústní hygienou je třeba začít co nejdříve, nejpozději po prořezání prvních dočasných zubů. → Čištění zubů se provádí 2× denně – ráno a večer před usnutím. → V mladším předškolním věku čistí zuby výhradně rodiče. → Pastu aplikuje na kartáček rodič lehkým potřením vláken kartáčku.

→ Pravidelná návštěva u zubního lékaře je nutností. → Rodiče by měli jít dítěti příkladem. → Rodiče by se měli při péči o ústní dutinu dětí obrnit trpělivostí.

Obr. 7 Zubní plak Obr. 8 Dumlání palce

Rizikové faktory, které zvyšují pravděpodobnost vzniku zubního kazu: → Častá konzumace stravy bohaté na cukry. → Usínání dítěte s kojeneckou láhví, která obsahuje sladkou tekutinu (čaj, ochucené mléko, šťávu apod.) nebo u prsu při kojení. → Léky ve formě sirupu. → Sladké nápoje během dne a večer po vyčištění zubů. → Přenos bakterií z úst dospělých (rodiče, sourozenci, prarodiče apod.) do úst dítěte – např. olizováním dudlíku, olizováním prstů, používáním stejné lžičky k ochutnávání stravy apod. → Rodiče, kteří nedbají o svůj chrup, mají sami zubní kazy.

Literatura: 1. Broukal Z et al. Doporučení a postupy v prevenci zubního kazu u dětí a mládeže. [neuvedeno]: [neuveden], 2016. 16 s.

2. Kilian J et al. Prevence ve stomatologii. 2. vyd. Praha: Galén, 1996. 239 s.

3. Merglová V. Rizikové faktory vzniku zubního kazu u ročních dětí. Čes. stomatol. Prakt. zubní lék. 2012; 112–60(6):105–110 4. Merglová V. Příčiny a prevence zubního kazu v časném dětství. Lékařské listy. 2008;57(11):10–12 5. Ságlová S. Spolupráce dentálního týmu v individuální péči o dětské pacienty. Dentální tým, Suppl LKS 2010;20(2):A16–A19

gynekologie a porodnictví odborné téma

První transplantace dělohy v ČR V sobotu 30. dubna 2016 proběhla v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) první transplantace dělohy od žijící dárkyně v ČR. Mnoha ženám v ČR, které se narodily bez dělohy (ageneze dělohy) nebo o ni přišly nejčastěji z onkologického důvodu ještě před početím prvního dítěte, se objevil v souvislosti s touto zprávou úsměv na rtech. Získaly další impuls nevzdat svou cestu a sen – porodit vlastní dítě.

Bc. Renata Zámečníková, Klinika transplantační chirurgie, IKEM Doc. MUDr. Jiří Froněk, Ph.D., FRCS, Klinika transplantační chirurgie, IKEM MUDr. Roman Chmel, Ph.D., Gynekologicko-porodnická klinika 2. LF UK a FN Motol

fota: autorka, Profimedia

Transplantace dělohy – indikace Transplantace dělohy je metoda, která může pomoci ženám s tzv.

AUFI (Absolute Uterine Factor Infertility). Tuto zkratku lze přeložit jako neplodnost způsobená výhradně dělohou. Do této skupiny patří tři okruhy žen, které lze teoreticky transplantovat. První skupinu představují ženy, které se bez dělohy

narodily. Ageneze dělohy neboli MRKH (Mayer-Rokitansky-Küster-Hauserův) syndrom je vrozená vývojová vada, charakterizovaná zakrněním nebo chyběním dělohy, doprovázená absencí vejcovodů, někdy i pochvy. Vaječníky jsou zachovány a funkční, žena má tudíž za určitých okolností reprodukční schopnost. Ageneze pochvy se řeší obvykle neoplastikou v době začátku aktivního sexuálního života.

Druhou skupinu tvoří ženy, které o dělohu přišly během života a nemají vlastní děti. Třetí skupinou jsou ženy, které dělohu mají, ta je však prokazatelně nefunkční ve smyslu těhotenství, respektive donošení plodu.

Transplantace dělohy ve světě První klinická transplantace dělohy byla provedena v Saúdské Arábii v roce 2000. Příjemkyní byla 26letá žena, které byla 6 let před transplantací provedena abdominální hysterektomie pro krvácení. Žijícím dárcem v tomto případě byla 46letá žena, která podstoupila plánovanou abdominální hysterektomii pro ovariální cysty. Transplantovaná děloha musela být odstraněna 99. den po transplantaci pro trombózu děložních cév [2].

Druhá klinická transplantace dělohy, respektive první od zemřelého dárce, byla provedena v Turecku v roce 2011. Příjemcem byla 21letá žena s MRKH syndromem, dárkyní

17

odborné téma gynekologie a porodnictví

florence 12/16

První transplantace dělohy v ČR a v kontinentální Evropě byla provedena dne 30. dubna 2016 v IKEM

byla 22letá žena s prokázanou smrtí mozku z důvodu kraniotraumatu po dopravní nehodě [3–9].

Ani jedna z výše uvedených transplantací dělohy nebyla završena konečným cílem, tedy porodem zdravého dítěte.

V letech 2012 a 2013 byla ve Švédsku provedena série celkem devíti transplantací dělohy od žijícího dárce. Z devíti provedených transplantací bylo sedm úspěšných, dvě dělohy musely být odstraněny pro komplikace. Ze sedmi žen s transplantovanou dělohou dosud pět porodilo zdravé dítě.

Koncem roku 2015 byla provedena transplantace dělohy v Číně, detaily nejsou známy. V lednu 2016 byla provedena transplantace od zemřelého dárce v USA, děloha musela být odstraněna záhy po transplantaci.

Části výše uvedené série transplantací dělohy ve Švédsku se osobně zúčastnil i doc. MUDr. Jiří Froněk, Ph.D., FRCS, přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM. Od roku 2012 pak postupně připravoval protokol studie, která nyní probíhá v ČR. Tato studie je první na světě, která zahrnuje transplantace od žijících i zemřelých dárců.

Přípravy studie probíhaly ve spolupráci s MUDr. Romanem Chme-

18

lem, Ph.D., MHA, a MUDr. Martou Nováčkovou, Ph.D., z Gynekologicko-porodnické kliniky 2. LF UK v Motole.

V této studii povolené Ministerstvem zdravotnictví ČR v polovině roku 2015 a pod jeho pečlivým dohledem se uskuteční celkem 10 výkonů transplantace dělohy od žijících a 10 od zemřelých dárců. Podmínky pro účast ve studii jsou dány schváleným protokolem. U příjemkyně je stanovena věková hranice 40 let, bezdětnost a nemožnost mít

vlastní dítě, u dárkyně je věková hranice 60 let, maximálně tři porody, z toho jeden porod císařským řezem, celkově dobrý zdravotní stav vzhledem k plánovanému výkonu.

U dvojic byla jednou z podmínek shoda v krevní skupině.

Studie byla zahájena v listopadu 2015. Jedním z přípravných kroků byla dotazníková studie u žen s MRKH syndromem. Po vzájemné komunikaci a upřesnění podmínek studie začalo vyšetřování prvních dvojic, respektive příjemkyň k za-

fota: Profimedia

Transplantace dělohy v České republice

Ve Wake Forest Institutu pro regenerativní medicínu v USA vědci v laboratorních podmínkách úspěšně vypěstovali vagíny, které implantovali čtyřem mladým pacientkám.

Orgány dostaly ženy s MRKH syndromem

odborné téma gynekologie a porodnictví

řazení na čekací listinu. První část, gynekologické a sexuologické vyšetření, absolvovaly ženy ve FN ­Motol, druhou část v IKEM. Ta zahrnovala vyšetření transplantačním chirurgem, interní a onkologický ­screening a imunologické testy.

Kazuistika První transplantace dělohy v ČR a v kontinentální Evropě byla provedena dne 30. dubna 2016 v IKEM. Příjemkyně J. U., které budou věnovány následující řádky, přišla se svou matkou v rámci příprav jako jedna z posledních. O možnosti být součástí studie se dozvěděla náhodou od své tety, gynekoložky, která vyslechla přednášku MUDr. Chmela a svou neteř pak informovala. Vše začalo v prosinci 2015, u příjemkyně proběhlo standardní vyšetření shodné pro všechny pacienty k zařazení na čekací listinu, včetně onkologického screeningu a imunologických testů.

Podmínkou plánování transplantace dělohy od žijící dárkyně nebo aktivní zařazení na čekací listinu je minimální počet 10 kryoprezervovaných embryí. Příjemkyně dosáhla požadovaného počtu již po prvním absolvovaném cyklu IVF. Dle protokolu studie bylo možno plánovat výkon s dvouměsíčním odstupem od odběru oocytů. Zde musíme poznamenat, že absolvování pouze jednoho cyklu a dosažení potřebného počtu 10 embryí je u pacientek s MRKH spíše ojedinělé. Obvykle bývá potřeba absolvovat cykly dva až tři.

Termín výkonu byl stanoven na sobotu 30. dubna 2016, čtyři měsíce po schválení dvojice transplantační skupinou.

Všechna zainteresovaná oddělení a kliniky získaly vypracované protokoly k výkonu. Zde byl přesně stanoven plán, den po dni, hodinu po hodině, včetně samotného dne výkonu. Nastavení imunosuprese, empirická léčba infekcí, prevence TEN, profylaxe ATB, po operaci kaž­ dodenní kontroly imunosuprese, nastavení a udržení požadované hladiny imunosuprese, pravidelné biopsie cervixu. Před transplantací proběhlo několik schůzek celého týmu, kde byly zodpovězeny veškeré dotazy a upřesněny zásadní informace.

Příjemkyně byla přijata na Kliniku transplantační chirurgie dva dny před výkonem, dárkyně jeden den. Bonusem pro obě bylo sdílení společného pokoje, což se později

ukázalo jako výborný tah po psychologické i rehabilitační stránce.

Termín operací byl stanoven na sobotu tak, aby nebyl narušen běžný chod kliniky během pracovního týdne. Oba výkony trvaly dohromady zhruba 16 hodin. Po výkonu byly ženy převezeny na Kliniku anesteziologie a resuscitace, kde měly pro sebe rezervován jeden celý pokoj.

Obě ženy byly napojeny na monitory životních funkcí, měly zaveden epidurální katetr. Příjemkyně měla zavedenou Doppler sondu k možnosti 24hodinového sledování prokrvení transplantované dělohy, dvakrát denně probíhalo vyšetření ultrazvukem. Po třech dnech byly ženy přeloženy na jednotku intenzivní péče Kliniky transplantační chirurgie. Dárkyně byla propuštěna do domácí péče 5. den po výkonu, příjemkyně po absolvování protokolární biopsie den desátý.

Dle protokolu byly naplánovány kontroly první měsíc 2× týdně, od druhého měsíce jednou týdně, později jednou za dva týdny, nyní probíhají kontroly jednou za tři týdny. Biopsie cervixu byla naplánována první týdny častěji, nyní jednou za měsíc. První biopsie proběhly za hospitalizace v IKEM, nyní jsou prováděny ambulantně ve FN Motol.

Stále jsou nutné kontroly hladiny imunosuprese, která je první půlrok ve dvojkombinaci. Po šesti měsících se vysazuje lék, který by mohl mít toxické účinky na plod, imunosuprese zůstává v monoterapii. Dále jsou potřeba kontroly renálních parametrů a krevního obrazu.

Příjemkyně J. U. začala zhruba 6 týdnů po transplantaci dělohy menstruovat, ve stejné době se začala pomalu vracet do práce. Nyní má za sebou dvoutýdenní dovolenou s rodinou u moře. Její život se vrátil do úplně stejných kolejí jako před transplantací.

První embryotransfer může proběhnout zhruba 9 měsíců po transplantaci.

Imunosuprese v těhotenství Na světě je téměř 15 tisíc žen po transplantaci například ledviny nebo srdce, které po transplantaci porodily zdravé dítě. Na tomto souboru bylo dostatečně prokázáno, že dlouhodobé užívání imunosuprese nemá vliv na zdraví dítěte. I s ohledem na tato data byl formulován protokol studie transplantace dělohy v ČR.

Závěr Pro celý tým je cílem dát ženám, které moc možností na výběr do života nedostaly, šanci odnosit a porodit své vlastní dítě. Transplantace dělohy jistě není život zachraňující výkon. Na druhou stranu v dnešní době není medicína již pouze o nutných záchranách, ale rozvoj techniky a objevy nových léků vedou i k otázkám zvýšení a zlepšení kvality života. Transplantace dělohy má potenciál nahradit tzv. surogátní neboli náhradní mateřství, které spolu s adopcí bylo až dosud jednou možností pro ženy s AUFI. Náhradní mateřství je problematika eticky, medicínsky a právně velmi sporná.

V řadě civilizovaných zemí je náhradní mateřství na hraně zákona, zejména pak z toho důvodu, že veškerá rizika spojená s těhotenstvím nese náhradní matka, často dokonce za úplatu.

Literatura: 1. Fageeh W, Raffa H, Jabbad H, Marzouki A. Transplantation of the human uterus. Int J Gynaecol Obstet.

2002;76(3):245–251 2. Ozkan O, Akar ME, Ozkan O et al. Preliminary results of the first human uterus transplantation from a multiorgan donor. Fertil Steril. 2013;99(2):470–476 3. Brännström M, Johannesson L, Bokström H et al. Livebirth after uterus transplantation. Lancet.

2015;385(9968):607–616 4. Olausson M, Johannesson L, Bratt­gård D et al. Ethics of uterus transplantation with live donors. Fertil Steril. 2014;102(1):40–43 5. Dahm-Kähler P, Diaz-Garcia C, Brännström M. Human uterus transplantation in focus. Br Med Bull.

2016;117(1):69–78 6. Johannesson L, Järvholm S. Uterus transplantation: current progress and future prospects. Int J Womens ­Health. 2016;8:43–51 7. Akar ME. Might uterus transplantation be an option for uterine factor infertility? J Turk Ger Gynecol Assoc.

2015;16(1):45–48 8. Ozkan O, Akar ME, Erdogan O et al.

Uterus transplantation from a deceased donor. Fertil Steril.

2013;100(6):e41 9. Gauthier T, Piver P, Pichon N et al.

Uterus retrieval process from brain dead donors. Fertil Steril.

2014;102(2):476–482 10. Fronek J, Janousek L, Chmel R. ­Deceased donor uterus retrieval – The first Czech experience. Rozhl Chir.

2016;95(8):312–316

19

odborné téma gynekologie a porodnictví

florence 12/16

Péče o chrup v těhotenství Informovanost veřejnosti o tom, jak správně pečovat o zuby, je vysoká, ale samotná péče je stále nízká. A o tom, jak mají pečovat o ústní dutinu dítěte, se matky – prvorodičky dozvídají většinou až po prořezání prvního zoubku. Někdy i později.

Mgr. Petra Křížová, DiS. Stomatologická klinika 3. LF UK a FNKV

Těhotenství a změny v ústech V době těhotenství je ženský organismus ovlivněn výraznými hormonálními změnami. Pověra, že kaž­ dé dítě stojí matku jeden zub a že jí odebírá vápník, není pravdivá.

Studie dodnes nic takového neprokázaly. Naopak se zjistilo, že vyšší kazivost zubů v těhotenství způsobuje především změněné vnímání chuti, větší konzumace sladkých a kyselých potravin a hlavně nedostatečná ústní hygiena matky – tzn. neznalost správné techniky čištění zubů, nepoužívání mezizubních kartáčků, neošetřené zubní kazy a zanedbávání pravidelných preventivních kontrol u stomatologa.

Vyšší konzumace sladkého a zhoršená ústní hygiena vedou k pomnožení škodlivých bakterií.

Na povrchu zubů se neustále usazuje zubní plak. Zubní povlak je bílá mazlavá hmota tvořená zbytky jídla a množstvím bakterií. Jednoduché cukry v potravě (sladkosti, med, slazené nápoje, ovoce) i cukry složené (chléb, pečivo) jsou bakteriemi přítomnými v zubním plaku přeměněny na kyseliny. Právě pod vlivem kyselého pH dochází k demineralizaci (odvápnění) skloviny a po určité době vznikne na takto oslabené sklovině zubní kaz.

V těhotenství trpí mnoho žen problémy s dásněmi. Ty jsou díky vysoké hladině těhotenských hormonů (estrogenů) měkké a zduřelé a mají větší sklon ke krvácení. Zánět dásní je jedním z nejčastějších zánětů v lidském těle. Hlavním příznakem je krvácení dásní při čištění zubů nebo při jídle, výjimečně k němu dochází i samovolně. Zanícená dáseň je zarudlá, zduřelá a lesklá, často bývá i bolestivá. Zánět dásní v těhotenství vzniká hlavně u žen, které měly problémy se zanícenými dásněmi již před otěhotněním.

Každou tuto infekci je potřeba včas řešit, protože nemocné zuby,

20

Obr. 1 Zánět dásní a parodontu, nánosy plaku a kamene Obr. 2 Mezizubní kartáčky Obr. 3 Mezizubní kartáčky

1

4

2

5

Obr. 4 Flosspic Obr. 5 Nit Obr. 6 Zubní kartáček Obr. 7 Preventivní prohlídky

6 3

7 dásně a další záněty v ústní dutině mohou negativně ovlivnit i vývoj plodu a těhotenství ohrozit. Samotný zánět dásní je vyvolán přítomností zubního plaku (obr. 1). Bakterie, které jsou v plaku obsaženy, produkují řadu toxických látek a enzymů. Pokud se tyto nebezpečné látky dostanou ve větším množství do krevního oběhu ženy, mohou způsobit i předčasný porod. Odborníci v USA tvrdí, že včasnou léčbou zánětu dásní by se dalo významně snížit riziko předčasného porodu a porodu dítěte s nízkou porodní hmotností.

Stravování Těhotná žena by měla mít vyváženou stravu. Důležitý je vitamin D, který je obsažen například v tuňákovi, sardinkách, tresčích játrech, makrele, lososu, žloutku, másle, ale i v mase a mléce. Ryby jsou zdrojem spousty účinných látek a dobré je také kuřecí maso, které obsahuje fosfor. V jídelníčku nastávající maminky a později kojící ženy se zvyšuje i příjem sacharidů, které jsou důležité jako zdroj energie. Mezi ně patří i cukry a škroby, které však také zvyšují riziko zubního kazu. Na to je třeba myslet, a proto je třeba

odborné téma gynekologie a porodnictví

si častěji a důkladněji čistit zuby.

Jestliže má žena neustále chuť na sladké, může ji zkusit občas zahnat sušeným ovocem či müsli tyčinkou namísto tabulky čokolády. Doporučujeme jíst několikrát denně a raději menší porce.

Ústní hygiena v těhotenství Zuby mléčného chrupu dítěte se začínají vyvíjet již v prvním trimestru. Nejdůležitější část jejich vývoje, mineralizace a zrání skloviny mléčných zubů, probíhá v posledních třech měsících.

Zuby je nutno čistit pravidelně, minimálně 2× denně (ráno po snídani a večer před spaním), ideálně po každém jídle.

Doporučuje se kartáček s měkkými vlákny, který nezraňuje dásně, a fluoridové zubní pasty snižující riziko vzniku zubního kazu (obr. 6).

K péči o mezizubní prostory poslouží mezizubní kartáčky (příp. zubní nit, flosspic) (obr. 2, 3, 4, 5).

V prvním trimestru se zvyšuje dávivý reflex a ranní nevolnosti do-

provázené zvracením. Zubní sklovina je narušována žaludečními kyselinami. V tom případě jsou zuby náchylnější k poškození – vzniku erozí (rozpouštění skloviny), proto se zuby bezprostředně po zvracení nedoporučuje čistit zubním kartáčkem a zubní pastou. Vhodnější je dutinu ústní vypláchnout ústní vodou s obsahem fluoridů nebo pouze obyčejnou vodou a zuby vyčistit později (cca za 15–20 minut).

Závěr Nastávající maminka by měla věnovat své dutině ústní opravdu zvýšenou pozornost, a to i když má pocit, že žádné problémy nemá.

Těhotná žena by měla během tohoto období navštívit zubní ordinaci 2–3× (obr. 7). Nejlepší je vyřešit případné problémy v ústech ještě před těhotenstvím. Každý větší stres, který potom žena v těhotenství prožívá, což může být i návštěva zubaře, prožívá i miminko. Nemluvě o tom, že v těhotenství mají zubní lékaři menší prostor pro využití anestetik či ­analgetik.

Literatura: 1. Minčík J. Kariologie. 1. vyd. Praha: StomaTeam s.r.o., 2014. ISBN 978- 80-904377-2-2 2. Pipková I. Záněty dásní v těhotenství (Těhotenská gingivitida). Diagnóza v ošetřovatelství. 2000;3(40):7. ISSN 121-3595 3. Straka M. Parodontitis a predčasné porody nízkohmotných detí. Progresdent.

2002;8(5):22–25. ISSN 1211-3859

nenechte si ujít

Ú

The Psychological Context of Labour Pain Raudenská J, Javůrková A, New York: Nova Science Publishers, Inc., 2016

tlá knížečka editovaná dvojicí Jaroslava Raudenská a Alena Javůrková, zaměřená na psychologický kontext porodních bolestí (The Psychological Context of Labour Pain), kterou v roce 2016 vydalo nakladatelství Nova Science Publishers, Inc., v New Yorku, je stručným a přesto informačně bohatým přehledem podstatných témat z dané oblasti vědy i lékařské či klinickopsychologické praxe.

Dílko uchopuje široké spektrum témat, od profylaxe bolesti až po hluboce lidský, spirituální prožitek porodu, od možností svépomoci až po výhradně odborné zákroky, od odborníka a jednotlivce po multioborový tým, od matky přes dítě až k rodinnému či široce sociálnímu kontextu, od psychogenně podmíněné úzkosti a strachu až po fenomén ryzí fyziologic-

ké bolesti a možnosti jejich zvládání.

Samostatná kapitola je věnována i porodu s využitím císařského řezu (sectio caesarea) – statistikám, okolnostem jeho osobní i odborné volby či širším filozoficko-lidským a odborným souvislostem tohoto chirurgického zákroku.

Kniha se pokouší otevřít pomyslná dvířka mezioborové spolupráce, jejíž efektivita je sice v porodnickém kontextu dnes již neoddiskutovatelná, ne vždy však reálně využívaná.

Přínosná tedy může být komukoli, kdo se podílí na předporodní přípravě, porodu i poporodní péči.

Užitečné informace zde naleznou lékaři (zejm. gynekologové, neonatologové, anesteziologové či psychiatři), fyzioterapeuti, kliničtí psychologové a psychoterapeuti, zdravot-

ní sestry i sociální pracovníci.

Podnětná bude také pro studující uvedených oborů.

Editorky jsou si vědomy, že rozsah jednotlivých kapitol neumožnil vyčerpávající odborné pojetí těchto klíčových fenoménů lidského života (porod a bolest), přesto (nebo možná právě proto) může být kniha vhodným „odrazovým můstkem“ pro další studium této problematiky (kniha přehledně uvádí množství zdrojů) a praktickým návodem k účinnému propojení různorodých oborů ve prospěch života. Života od jeho nejútlejšího počátku a v jeho nejhlubší lidské podstatě – skrze matku a dítě a jejich spoluprožívání.

Pavel Humpolíček, Psychologický ústav Filozofické fakulty Masarykovy univezity V Brně dne 5. 7. 2016

21

recenzované články

Postoje k očkovaniu u vybranej skupiny rodičov Súhrn:

Kľúčové slová:

V poslednom čase sme svedkami silnejúcich antivakcinačných aktivít, ktoré rozširujú vedecky nepodložené správy o neúčinnosti, či dokonca škodlivosti očkovania. Rodičia tak podľahnú strachu a rozhodnú sa svoje deti neočkovať, mysliaci si, že tak dieťa chránia. Príspevok mapuje postoje rodičov k očkovaniu prostredníctvom dotazníka vlastnej konštrukcie. Analýzou dát konštatujeme, že u 94,1 % respondentov prevažoval kladný postoj k očkovaniu. O povinnosti očkovania deti vedelo 61,8 % rodičov. Zistili sme, že medzi faktormi, ktoré ovplyvňujú postoj rodičov k očkovaniu, sú pohlavie, vzdelanie, vek respondentov, cena vakcíny, nevedomosť, nízka informovanosť o očkovaní zo strany zdravotníckych pracovníkov, očkovací kalendár, názor iných rodičov a názor lekára. Považujeme za dôležité odovzdávať najnovšie odborné a pravdivé informácie o očkovaní rodičom prostredníctvom zdravotníckych pracovníkov, lekárov a sestier. Len tak je možné vyvrátiť mýty spojené s touto problematikou.

Očkovanie – vedomosti – sestra – postoje rodičov – bariéry – očkovania.

Attitudes toward vaccination among a selected group of parents

Keywords:

Recently, we are witnesses intensifying against vaccination activities that expand scientifically unsubstantiated reports of ineffectiveness or even harmful effects vaccination. So parents succumb to the fear and decide not to vaccinate their children, thinking that as a child to protect. The contribution maps parental attitudes to vaccination, through a questionnaire of our own design. Data analysis state that the 94.1 % of respondents prevailed positive attitude to vaccination. 61.8 % of parents knew about the obligation of children vaccination. We found that among the factors that affect parental attitudes to vaccination are gender, education, age of the respondents, the price of the vaccine, ignorance, low awareness of vaccination by health professionals, vaccination calendar, the opinions of other parents and the medical establishment. We consider it important to pass on the most recently expert information about vaccination to parents through health workers, doctors and nurses. The only way to disprove the myths connected with this issue.

Vaccination – knowledge – nurse – parental attitudes – barriers of vaccination.

PhDr. Alena Uríčková, PhD., Katedra ošetrovateľstva, Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce, Trnavská univerzita v Trnave Bc. Mária Mokošáková, študentka, Katedra ošetrovateľstva, Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce, Trnavská univerzita v Trnave

Úvod Očkovanie patrí medzi významné objavy histórie medicíny a v súčasnosti je jednou z najdiskutovanejších tém odbornej verejnosti, ale i rodičov. Na Slovensku je očkovanie riadené zákonom NR č. 355/2007 Z. z.,

22

o ochrane, podpore a rozvoji verejného zdravia, a vyhláškou MZ SR č. 585/2008 Z. z., ktorou sa ustanovujú podrobnosti o prevencii a kontrole prenosných ochorení.

Očkovací kalendár, ktorý je platný na území Slovenskej republiky, bol vypracovaný v súlade s Ústavou Slovenskej republiky, s § 5 zákona č. 355/2007 Z. z. Vyhláška rozdeľuje očkovanie na povinné pravidelné očkovanie osôb, ktoré dosiahli určený vek; povinné očkovanie osôb, ktoré sú vystavené zvýšenému nebezpečenstvu vybraných nákaz; povinné očkovanie osôb, ktoré sú profesio­ nálne vystavené zvýšenému nebez-

pečenstvu vybraných nákaz; odporúčané očkovanie osôb, ktoré sú vystavené zvýšenému nebezpečenstvu vybraných nákaz; odporúčané očkovanie osôb, ktoré sú profesionálne vystavené zvýšenému nebezpečenstvu vybraných nákaz; očkovanie osôb cestujúcich do cudziny a z cudziny; očkovanie osôb na vlastnú žiadosť a povinné mimoriadne očkovanie. Povinné očkovanie detí je hradené štátom a pokiaľ ho rodič u dieťaťa odmietne, je sankcionovaný pokutou. V prípade odporúčaného očkovania sa každý rodič dieťaťa rozhoduje sám na základe informácií a vedomostí o očkovaní (Malovecká,

fota: Profimedia

Summary:

recenzované články výzkumné sdělení

Lehocká, Mináriková, Foltán, 2014).

Treba však upozorniť na ohrozenie úspechov v očkovaní zo strany rôznych kampaní, ako napríklad kampaň za slobodnú voľbu očkovania.

Takéto antivakcinačné aktivity sa v posledných rokoch objavujú nielen na Slovensku, ale aj na celom svete.

Ich hlavným cieľom je zneistiť a vytvoriť pochybnosti o význame a potrebe očkovať. Tieto aktivity boli a sú ovplyvňované viacerými skutočnosťami. Dávajú napríklad do súvislosti s očkovaním závažné poruchy zdravia, hlavne neurologické, ako napríklad vznik autizmu po očkovaní proti osýpkam, syndróm náhleho úmrtia dojčiat po očkovaní proti záškrtu, čiernemu kašľu a tetanu, hoci viaceré spoľahlivé štúdie tieto pseudoargumenty vyvrátili (Krausová, 2013).

Cieľ Cieľom prieskumu bolo zmapovať informovanosť rodičov o očkovaní u detí a identifikovať faktory, ktoré ovplyvňujú postoj rodičov k očkovaniu.

Metodika K identifikácii vedomostí a postojov rodičov k očkovaniu sme použili kvantitatívnu metódu zberu údajov prostredníctvom dotazníka vlastnej konštrukcie, ktorý obsahoval 16 položiek. V prvých troch otázkach sme zisťovali demografické údaje – pohlavie, vzdelanie a vek respondentov. Ďalšie otázky z dotazníka boli zamerané na informovanosť respondentov o očkovaní, postoje rodičov k očkovaniu a na zistenie faktorov ovplyvňujúcich postoj rodičov k očkovaniu. Zber dát sme realizovali v decembri 2015 a ja­nuári 2016. Kritériom výberu respondentov pre prieskumnú vzorku boli rodičia, ktorých dieťa navštevovalo materskú školu v Zubrohlave, bez rozdielu pohlavia, veku, vzdelania, ktorí súhlasili s vyplnením dotazníka a boli ochotní spolupracovať na prieskume. Výberový súbor tvorilo 34 respondentov s dvomi homogénnymi skupinami, 17 mužov a 17 žien (100 %). Najväčšie zastúpenie respondentov vzhľadom na vek predstavovalo 11 žien vo veku 31–40 rokov (64,7 %) z celkového počtu opýtaných a 9 mužov v tom istom vekovom rozlíšení (52,9 %) z celkového počtu opýtaných. Druhou najpočetnejšou skupinou respondentov boli muži a ženy vo veku 41 a viac rokov. Mužov bolo 5 (29,4 %) z celkového počtu opýtaných a ženy boli 3 (17,6 %) z cel-

kového počtu opýtaných. Najmenšiu skupinu respondentov tvorili muži a ženy vo veku 26–30 rokov – 2 (5,9 %) z celkového počtu opýtaných. Druhou najmenšou skupinou boli muži a ženy vo veku 18–25 rokov, čo predstavovalo štyroch rodičov (11,8 %) z celkového počtu 34 (100 %) opýtaných ­respondentov. Úplné stredoškolské vzdelanie s maturitou dosiahlo 16 respondentov (47 %). Vysokoškolské vzdelanie uviedlo 9 (26,5 %) respondentov.

Stredoškolské vzdelanie bez maturity uviedlo 5 (14,7 %) respondentov. Štyria respondenti muži označili svoje vzdelanie ako základné (11,8 %) a žiadna zo žien neoznačila túto možnosť. Získané informácie sme spracovali pomocou jednorozmernej deskriptívnej štatistiky, absolútnej a relatívnej početnosti. Za limity prieskumu považujeme ne­ ochotu respondentov spolupracovať na prieskume.

Výsledky Dojem, že očkovanie vo svete nie je nutné, vyvoláva aktuálna priaznivá situácia vo výskyte infekč-

ných ochorení. Tento pocit u širokej verejnosti potvrdzuje účinnosť očkovania a ochranu detí pred nákazami a taktiež bezpečnosť vakcín (Kovács, 2010). Z výsledkov prieskumu sme zistili, že úplný súhlas s tvrdením, že očkovanie je najúčin­nejšia forma prevencie, vyjadrilo 15 (44,1 %) opýtaných rodičov. Úplný nesúhlas vyjadrili 3 (8,8 %), a to dvaja muži a jedna žena. Respondenti pri tvrdení, že očkovanie je zbytočné, vyjadrili skôr nesúhlas s tvrdením, a to 13 (38,2 %) zo všetkých 34 res­ pondentov. Úplný nesúhlas vyjadrilo 11 (32,4 %) respondentov, 4 (11,7 %) muži a 7 (20,5 %) žien.

Na stranu súhlasu sa priklonilo 10 (29,4 %) respondentov. Nesúhlas s tvrdením, že kvôli negatív­ nym skúsenos­tiam dieťa očkovať nedá, vyjadrilo 29 (85,3 %) rodičov.

Chorobu ako dôvod na odmietnutie očkovania uviedlo 31 (91,1 %) respondentov. S tvrdením, že oč­ kovanie je nedostatočná ochra­ na pred infekciou, vyjadrilo úplný súhlas 6 (17,6 %) rodičov. S tvrdením, že rodičia majú byť tí, ktorí rozhodnú o očkovaní dieťaťa, bolo

INZERCE

23

recenzované články výzkumné sdělení

florence 12/16

Graf 2 Využívanie očkovacieho kalendára podľa veku respondentov

M – muži, Ž – ženy, Z – základné vzdelanie, SBM – stredoškolské vzdelanie bez maturity, ÚSSM – úplné stredoškolské vzdelanie s maturitou, V – vysokoškolské vzdelanie áno nie nevedel/a som o tom vzdelanie iné ženy iné muži VŽ VM ÚSSM Ž ÚSSM M SBM Ž SBM ZŽ ZM

M – muži, Ž – ženy áno mám, aj ho využívam áno mám, ale ho nevyužívam nevedel/a som o tom

počet odpovedajúcich respondentov

vek 41 a viac rokov Ž

1

5

2

1

2

4 4

2 1 2

1

1 1

1 2

2

31–40 Ž

1

31–40 M

1

26–30 Ž

1

26–30 M

1 2 2

(graf 1). Prieskumom sme zistili, že len štyria rodičia (11,8 %) vlastnili očkovací kalendár a zároveň ho aj využívali (graf 2).

Diskusia Slovenský očkovací program patril a stále patrí medzi najlepšie na svete. Príkladom významu očkovania sú aj štatistické ukazovatele výskytu infekčných ochorení, proti ktorým sa na Slovensku povinne očkuje. Slovensko patrí k štátom v Európe, v ktorých sa od roku 2004 udržiava nulový výskyt osýpok napriek rozsiahlej epidémii, ktorá postihla v rokoch 2010/2011 mnoho európskych štátov. Výskyt detskej obrny sa na Slovensku nezazna-

9 2

18–25 M

a skúsenosti iných rodičov nezau­ jímajú 8 (23,5 %) respondentov.

Pri analýze vedomostí rodičov sme zisťovali, či respondenti majú vedomosť o tom, že keď odmietnu povinné očkovanie svojho dieťaťa, môžu byť sankcionovaní pokutou až do výšky 331 €, a či ich tento fakt pri rozhodovaní očkovať dieťa ovplyvní. Až 13 (38,2 %) rodičov, z toho 7 (20,6 %) mužov a 6 (17,6 %) žien, o tomto fakte nevedelo. Tento fakt ovplyvní pri rozhodovaní dať svo­ je dieťa zaočkovať 11 (32,3 %) rodičov, a to šesť mužov a päť žien.

Tento fakt neovplyvní rozhodo­ vanie a rodičia sú ochotní zná­ šať pokutu až do výšky 331 eur uviedlo 10 (29,4 %) respondentov

3 1

18–25 Ž

Názor lekára na očkovanie je pre vetšinu rodičov podstatný, záleží im na ňom, vždy im pomôže sa rozhodnúť, či dajú dieťa očkovať, alebo nie. informácií o očkovaní práve pedia­ ter. Najväčšiu skupinu však tvorili rodičia, ktorí najčastejšie získavajú informácie o očkovaniach detí od svojich známych – 21 (61,8 %).

Z internetu čerpajú informácie skôr ženy 9 (26,4 %) ako muži 7 (20,5 %).

V menšej miere rodičia získavajú informácie o očkovaní z televízie, rádia – 3 ženy (8,8 %) a 7 (20,6 %) mužov. Z kníh, časopisov a odbornej literatúry čerpajú informácie v rovnakom zastúpení muži a ženy – 7 (20,6 %). Názor lekára na očkovanie je pre 29 (85,3%) rodičov podstatný, záleží im na ňom, vždy im pomôže sa rozhodnúť, či dajú dieťa očkovať, alebo nie. Pri rozhodovaní dať dieťa zaočkovať názory

3

41 a viac rokov M

1 3

stotožnených 14 (41,2 %) rodičov a dvaja (5,9 %) úplne nesúhlasili.

Dvanásť (35,2 %) žien a 11 (32,3 %) mužov (67,6 %) úplne súhlasili, že povinné očkovanie by nikdy nemalo byť zrušené. Úplný nesúhlas s výrokom, že nepovinné očkova­ nie je zbytočné, povinné očkovanie môjmu dieťaťu stačí, vyjadril iba jeden muž (2,9 %) zo všetkých rodičov. Úplný súhlas s výrokom, že pri nepovinnom očkovaní ma zaujíma cena vakcíny, sa rozhodlo prideliť 15 rodičov (44,1 %). U výroku viac informácií o očkovaní by mal po­ skytovať pediater reagovali všetci respondenti úplnou zhodou súhlasných odpovedí. U 12 (35,2 %) opýtaných respondentov bol zdrojom

24

počet respondentov

6

menal od roku 1960, treba dodať, že Slovensko bolo prvou krajinou, kde sa začalo proti detskej obrne plošne očkovať. Diftéria je príkladom, ktorý sa nevyskytuje na území Slovenskej republiky od roku 1970.

Nebola zavlečená ani počas epidémie v bývalých štátoch Sovietskeho zväzu v 90. rokoch, kedy ochoreli práve neočkovaní a nedostatočne očkovaní. Priaznivá situácia je aj vo výskyte rubeoly. Na Slovensku v období rokov 2002–2007 bolo hlásených 16 prípadov rubeoly, ale od roku 2008 sme rubeolu nezaznamenali. Priaznivá situácia je aj vo výskyte mumpsu. V roku 2011 bola chorobnosť na mumps v Slovenskej republike 0,04/100 000, teda 2 prípady (Krištúfková, 2012). Tieto ukazovatele úspechov sú výsledkom spoločného úsilia pediatrov a epidemiológov. O význame očkovania netreba pochybovať, hoci tí, ktorí zapochybujú, majú často málo skúseností s infekciami, ktoré sa dnes nevyskytujú, alebo sú ovplyvnení protivakcinačnými názormi iných (Hudečková, Švihorová, 2013). Štúdia, ktorá bola vykonaná v Číne, zistila, že rodičovské postoje a názory sú najsilnejšie prediktory pri rozhodovaní o uplatnení očkovania, či už povinného, alebo nepovinného. Autori vyvodili záver, že pokiaľ majú rodičia výborne znalosti o vakcínach a ich bezpečnosti, zvolia očkovanie ako tu najlepšiu voľbu pre svoje dieťa (Wu et al., 2014).

Výsledky výskumu zameraného na dôveru rodičov v očkovanie, ktorý prebiehal v Číne, poukázali, že ak by boli rodičia zapojení do rozhodovania o prijatí vakcín a tiež o zložení očkovacieho kalendára, mali by väčší záujem aj o nepovinné očkovanie.

U viac ako polovice respondentov

zdroj grafů: autorky

Graf 1 Vplyv finančnej pokuty na odmietnutie očkovania podľa vzdelania respondentov

recenzované články výzkumné sdělení

bola cena označovaná ako dôležitý faktor pri rozhodovaní dať dieťa zaočkovať. Na rozdiel od čínskych rodičov ani sankcia za odmietnutie dieťa očkovať neovplyvní rozhodovanie približne tretiny rodičov z našej vzorky. Čínski vedci ďalej zistili, že rodičia nepoznajú nežiaduce účinky vakcín; každý prejav, ktorý sa objaví, považujú za zlý a akékoľvek verejne vyhlásené spochybnenie vakcíny rodičov ovplyvní negatívne (Wu et al., 2014). Dostávať viac informácií o očkovaní od pediatra a sestier z ambulancií je pre rodičov veľmi dôležité. Viac informácií zo strany zdravotníckych pracovníkov by si želalo až 93 % rodičov (Brown et al., 2010). Pediater hrá kľúčovú úlohu pri rozhodovaní rodičov dať svoje dieťa zaočkovať aj v našom prieskume. Rodičia považujú názor lekára za podstatný a jeho odporúčania berú vážne. Informácie od lekára im pomáhajú pri rozhodnutí, či dajú svoje dieťa očkovať, alebo nie.

Viaceré výskumy poukázali na význam očkovacieho kalendára ako faktoru, ktorý rodičov dokáže ovplyvniť. Rodičia, ktorí vlastnili očkovací kalendár, nemali nikdy oneskorenie pri očkovaní ich detí a ani očkovanie neodmietli (Saada et al., 2015). Fakt, že len štyri rodičia z nášho malého prieskumu vlastnili očkovací kalendár, sa rovnako ukazuje ako možná bariéra v očkovaní detí.

Záver Z nášho prieskumu nemôžeme a ani nechceme tvrdiť, že išlo o reprezentatívnu vzorku. Chceme však poukázať na niektoré zistenia, ktoré sú zhodné s inými výskumami vo svete, prípadne môžu byť podnetom pre ďalšie skúmanie v tejto oblasti. Napriek zisteniam o pozitívnych postojoch rodičov k očkovaniu a dobrej informovanosti z hľadiska povinnosti očkovať si myslíme, že je stále nutné zvyšovať informovanosť rodičov o povinnom a nepovinnom očkovaní detí, taktiež o nepriaznivých účinkoch očkovania a obzvlášť o dôsledkoch, ktoré môžu nastať, ak rodič odmietne dať svoje dieťa zaočkovať. Informovanosť rodičov o rozdelení očkovania by mohla byť ovplyvnená zo strany zdravotníckych pracovníkov napríklad odovzdaním očkovacích kalendárov už pri narodení dieťaťa. Rodičia v našom prieskume za najpoužívanejší zdroj informácií o očkovaní označovali iných rodičov a internet.

Klamlivé, neúplné informácie môžu byť dôvodom k dezinformáciám a odmietaniu očkovania. Vzdelávanie a edukácia patrí k prioritným kompetenciám zdravotníckych pracovníkov, na čo by nemali zabúdať.

O tom, či je táto kompetencia v praxi napĺňaná, svedčí požiadavka rodičov dostávať viac informácií práve od sestry a pediatra. Rodič, ktorý je zaneprázdnený v práci a nemá čas, aby si vyhľadal informácie sám, mal by mať možnosť získať ich od lekára, ak nie ústne, tak aspoň vo forme informačných brožúr a iných materiálov. Za prínosné považujeme vytvorenie informačných násteniek v čakárňach pediatrov, ale aj v predprimárnych zariadeniach.

Navrhujeme tému očkovanie viac verejne propagovať, a to napr. pozvaním odborníka na očkovanie do relácie v regionálnej a verejnoprávnej televízii a diskutovať s ním o tejto problematike, taktiež organizovať verejné besedy o význame očkovania na vidieku a v mestách. Za dôležité takisto považujeme informovať o význame očkovania už stredoškolských študentov, ktorí v budúcnosti budú tiež rodičmi, a na stredných školách organizovať diskusie spojené s prednáškami o očkovaní. Pre sestry v pediatrii odporúčame organizovať semináre o očkovaní, čím by sa zvýšil záujem o túto tému, a výsledky prezentovať na konferenciách. Pre laika je ťažké zhodnotiť dôveryhodnosť informácií, ktoré sú zverejňované o očkovaní na internete, preto odporúčame rodičom, aby sa vždy radili s odborníkmi a v prípade pochybnosti sa opýtali na názor aj viacerých zdravotníckych pracovníkov.

Očkovanie je považované za jeden z najdôležitejších spôsobov prevencie pred vznikom infekčných ochorení, aj keď názory rodičov na očkovanie sú častokrát pod vplyvom mnohých neraz nepodložených mýtov rozdielne. Treba len dúfať, že Slovensko nezíde s nastúpenej dlhoročnej cesty a ďalej bude prezentovať dobré výsledky vo výskyte chorôb, ktorým sa dá predísť očkovaním (Krištúfková, 2012).

Literatúra: 1. brown k et al. Factors underlying parental decisions about combination childhood vaccinations including MMr: a systematic review. vaccine.

2010;28:4235–4248. issn 0264-410X 2. Hirte M. Očkování – pro a proti. 2. vyd. brno: Outdooring, 2009. 405 s. isbn 978-80-904361-2-1 3. Hudečková H, Švihrová v. Očkovanie.

Martin: Osveta, spol. s r. o., 2013. 221 s. isbn 978-80-8063-396-7 4. kovács l. Očkovanie dnes a zajtra. pediatria pre prax. 2008;9(3):153–156. issn 1336–8168 5. krausová r. Očkovanie: rodičia by mali klásť otázky a trvať na odpovediach. dieťa. 2013;19(3):34–38. issn 1338-2845 6. krištúfková z. povinné očkovanie a riziká antivakcinačných tendencií. pediatria pre prax. 2012;13(6):244–246. issn 1336–8168 7. Malovecká i, lehocká Ľ, Mináriková d, Foltán v. analýza problematiky vakcinácie v pediatrii. klin Farmakol Farm.

2014;28(3):92–96. issn 1212-7973 8. saada a et al. parents’ choices and rationales for alternative vaccination schedules. a Qualitative study. public Health.

2015;53(3):236–243. issn 1471-2458 9. Wu c et al. beliefs and knowledge about vaccination against aH1n1pdm09 infection and Uptake Factors among chinese parents. environmental research and public Health.

2014;11:1989–2002. issn 1660-4601

Recenzovaly: PhDr. Daniela Rybárová, PhD. nsp svet zdravia, spišská nová ves

Mgr. et Bc. Jiřina Weisová Gynekologicko-porodnické oddělení, slezská nemocnice Opava

Více o autorkách: PhDr. Alena Uríčková, PhD. 1983: Gymnázium Hlohovec; 1985: szŠ, trnava, nadstavbové štúdium – odbor Ženská sestra; 1999: szŠ, trnava, vyššie odborné vzdelanie – odbor všeobecná sestra; 1999: spaM, kvalifikačný kurz Manažment v zdravotníctve; 2005: ukonč. Fzasp, trnava – odbor Ošetrovateľstvo; 2006: vykonanie rigoróznej skúšky; 2008: kurz inštruktora prvej pomoci; 2009: pedagogická fakulta, Uk bratislava – doplňujúce pedagogické štúdium; 2010: obhajoba dizertačnej práce; 1985–1993: nsp trnava, gynekologické oddelenie – operačná sála, inštrumentárka; 2005: národný onkologický ústav bratislava, gynekologické oddelenie – vedúca sestra; 2005–2006: všeobecná zdravotná poisťovňa krajská pobočka trnava – Odbor nákupu zdravotnej starostlivosti – hlavný analytik, revízny asistent; od 2006: trnavská univerzita v trnave, Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce, katedra ošetrovateľstva – odborný asistent

Bc. Mária Mokošáková 2009: ukonč. zŠ zubrohlava; 2013: ukonč.

Gymnázium antona bernoláka; 2016: ukončenie 1. stupňa bakalárskeho štúdia Fzasp, trnava – odbor Ošetrovateľstvo

25

recenzované články přehledová studie

florence 12/16

Terapeutická hypotermia u asfyktických novorodencov Súhrn:

Kľúčové slová:

Terapeutická hypotermia (liečba chladom) má svoje začiatky už v období Hippokrata –otca medicíny. Analgetické účinky snehu a ľadu sa využívali u vojakov poranených vo vojnách. Využitie terapeutickej hypotermie je aktuálne aj v súčasnej dobe. Pozitívne výsledky hypotermie v prevencii poškodenia a straty funkčnosti neurónov sa v posledných rokoch začali využívať u novorodencov trpiacich asfyxiou. Cieľom príspevku je poukázať na postup pri realizácii terapeutickej hypotermie pred, počas transportu novorodenca a v neonatologickom centre.

Terapeutická hypotermia – novorodenec – asfyxia.

Therapeutic hypothermia in neonatal asphyxia Summary:

Keywords:

Therapeutic hypothermia (cold therapy) has its origins in the phase Hippocrates – the father of medicine. The analgesic effects of snow and ice used in soldiers injured in the war. Application of therapeutic hypothermia is also active at this time. Positive results in hypothermia prevention of damage and loss of functioning neurons in recent years have started to use in newborns suffering from asphyxia. The aim of this article is to highlight progress in the implementation of therapeutic hypothermia before, during transport and in the neonatological center.

Therapeutic hypothermia – newborn – asphyxia.

Ľubomíra Lizáková, Slávka Mrosková, Alena Schlosserová, Jana Cinová, Fakulta zdravotníckych odborov, Prešovská univerzita v Prešove

Hypoxia a vplyv hypotermie na neuroprotekciu Mozog má obmedzené zdroje skladovať energiu a spolieha sa na adekvátny prietok krvi, ktorý je potrebný pre zásobovanie nervových buniek energiou. Vplyvom zníženého prekrvenia neurónov bunky nemôžu extrahovať dostatok glukózy a transformovať ju na adenozín trifosfát (ATP). Pokles ATP stimuluje kaskády biochemických reakcií, ktoré vedú k predčasnej smrti neurónových buniek cez ischémiu a nekrózu. Pri asfyxii dochádza okrem ischémii mozgového tkaniva aj k hyperkapnii [1]. Asfyxia je závažný, život ohrozujúci stav, pri ktorom v 40 % dochádza k výskytu encefalopatie alebo k trvalému neurologickému poškodeniu. U 15 až 25 % takýchto prípadov je v neskoršom období diagnostikovaná detská mozgová obrna. Výskyt perinatálnej asfyxie, ktorá sa manifestuje neskôr ako neonatálna encefalopatia alebo hypoxicko-ischemická encefalopatia (HIE), predstavuje 2–5 detí na 1000 narodených novorodencov [2]. Cirkulačné zlyhanie, embolizácia placentárnych artérií sa popisuje ako častá príčina asfyxie u novorodencov. Alterácia svalového tonusu, pretrvávajúci nízky Apgar skóre (0–3 dlhšie ako 5 minút) a abnormálne pohyby u novorodenca patria medzi postasfyktické zmeny [1].

26

Napriek mnohým štúdiám presný mechanizmus ochrany neurónov pred sekundárnym energetickým zlyhaním bunky nie je jasný. Uvádza sa však, že každé zníženie teploty telesného jadra o 1 °C znamená zníženie intenzity látkovej premeny približne o 7 % [3]. Hypotermia teda znižuje metabolické a energetické nároky, čo môže mať priaznivé účinky na cytoplazmatickú ATP a udržiavanie transmembránových iónov a neurotransmiterálnych gradientov. Obmedzením spotreby kyslíka a glukózy mozgom vplyvom hypotermie sa teda znižuje riziko energetického zlyhania. Kritériá pre vážnu perinatálnu asfyxiu sú: → skóre podľa Apgarovej 0–3 dlhšie ako 5 minút, → pH pupočníkovej krvi pod 7,0, → neurologický deficit vo včasnom novorodeneckom veku, → MODS, „multiple organ dysfunction syndrome“ (multiorgánové systémové postihnutie obličiek, srdce, pečene) [2].

Terapeutická (riadená) hypotermia Pokles telesnej teploty pod 36 °C nazývame hypotermia. Pri cielenom znížení telesnej teploty s liečebným účinkom hovoríme o terapeutickej (riadenej) hypotermii. Hypotermiu môžeme rozdeliť na: → miernu (mild) – rozmedzie 33–36 °C, → strednú (moderate) – rozmedzie 28–33 °C, → hlbokú (deep) – menej ako 28 °C [2].

Riadené znižovanie telesnej teploty môže byť uskutočňované dvoma spôsobmi. Prvá, menej častá metóda je metóda selektívneho chladenia hlavy (selective head cooling), vynájdená Kopchovom v 70. rokoch 20. storočia v Rusku. Ide o chladenie hlavy novorodenca prostredníctvom gumovej čiapky, ktorou preteká chladiaca tekutina. Druhým spôsobom je celotelová hypotermia (whole body hypothermia). Ide o aplikáciu chladiacej podložky pod telo novorodenca [4]. Pre začatie riadenej hypotermie musí novorodenec spĺňať indikačné kritériá uvedené v tabuľke 1.

Kritériá vylučujúce riadenú hypotermiu: → novorodenec starší ako 6 hodín v dobe pripadajúcej na zahájenie riadenej hypotermie, → vrodené vývojové chyby (napr. diafragmatická hernia, chromozómové aberácie) [3].

Ak dieťa spĺňa najmenej jedno z kritérií A, potom sa hodnotia kritériá B. Pokiaľ sú v 10. minúte splnené indikačné kritériá A aj B, je indikovaný transport do perinatologického centra k vyšetreniu aEEG (amplitúdový integrovaný EEG záznam), even­tuálne k zahájeniu riadenej ­hypotermie [3].

Chladenie novorodenca pred, počas transportu a v neonaologickom centre Pasívne chladenie pred transportom (cieľová TT 33–34 °C) Ak sa dieťa narodí mimo neonatologického centra, v ktorom sa realizu-

recenzované články přehledová studie

Tabuľka 1 I ndikačné kritériá pre začatie riadenej hypotermie (Zdroj: Edwards A. The Discovery of Hypothermic Neural Rescue Therapy for Perinatal Hypoxic – Ischemic Encephalopathy) KRITÉRIÁ A novorodenec ≥ 36.g.t. aspoň jedno z nasledujúcich

KRITÉRIÁ B stredná alebo ťažká encefalopatia (letargia, sopor nebo kóma) – aspoň jedno z nasledujúcich

KRITÉRIÁ C aEEG záznam (záznam najmenej 30 minút) – aspoň jedno z nasledujúcich

Apgar skóre ≤ 5 bodov v 10. minúte života trvalá potreba resuscitácie, zahrňujúca ventiláciu maskou alebo cez ETC (endotracheálnu kanylu) v 10. minúte života,

hypotónia abnormáne reflexy, zahrňujúce okulomotorické a pupilárne abnormality

kŕčová aktivita stredná abnormalita

acidóza, pH < 7,0 (pupočníková, arteriálna, venózna a kapilárna krv 60 min po pôrode)

absencia satia alebo slabo výbavný sací reflex

ťažká abnormalita

BE pod –16 mmol/l (pupočníková, arteriálna, venózna a kapilárna krv 60 min po pôrode)

klinické kŕče

–

Tabuľka 2 A plikácia chladiacich vakov pri pasívnom chladení pred transportom (Zdroj: Kolářová R, Hálek J, Kantor L et al., Řízená hypotermie v léčbě hypoxicko-ischemické encefalopatie. 2013) TT v rekte > 37,5 °C 36,5–37,5 °C 35,5–36,5 °C 34,0–35,5 °C

Počet vakov 4 4 2 1

je riadená hypotermia, je potrebné po konzultácii s neonatologickým centrom začať s pasívnym chladením dieťaťa, u ktorého bude neskôr realizované aktívne chladenie. Pasívne chladenie začína uložením nahého dieťaťa na nezapnuté výhrevné lôžko (do postieľky alebo do nevyhriateho inkubátora bez dvojitej steny, bez použitia kožušiny pod dieťa). Dieťa je uložené len na návleku matraca a rozbalenej plienke. Všetky ostatné zdroje tepla v okolí dieťaťa sú vypnuté, okrem zvlhčovania vdychovaných zmesí pri CPAP (Continuous Positive Air­ way Pressure – ventilačná podpora formou kontinuálneho pozitívneho tlaku)/UPV (umelá pľúcna ventilácia) (vlhkosť plynov je závislá od teploty, preto neznižujeme teplotu ohrevu vo ventilačnom okruhu, nakoľko hrozí poškodenie suchými a studenými plynmi).

U dieťaťa je potrebné: → zmerať úvodnú telesnú teplotu (TT) dieťaťa (pre neskoršie posúdenie miery jej poklesu), → zaznamenať čas, kedy bolo uložené nahé dieťa do inkubátora/ do postieľky (sledovanie dosiah­ nutia cieľovej TT /33,5 °C/ do 1 ­hodiny), → vyhodnocovať pokles TT dieťaťa à 15 minút, → počkať 30 minút od začiatku pasívneho chladenia (ak teplota klesá rýchlo alebo je pod 33°C,

Miesta aplikácie hlava, ramená, krk, trup hlava, ramená, krk, trup ramená, trup trup

→

→

→

→ → → → →

dieťa prikryť; ak neklesá, pridať chladiace vaky) (tabuľka 2), prikladať chladiace vaky (naplnené vodou alebo gélom) s teplotou 5 °C, nie zamrazené, vaky prikladať vždy obalené, nechať telesnú teplotu dieťaťa klesať až do hodnoty 33,5 °C ­(optimálne dosiahnuť túto TT do 1 hod), kontinuálne monitorovať saturáciu kyslíka pulzným oxymetrom, pulz, TK (tlak krvi), TT (telesná teplota) (najvhodnejšie je kontinuálne meranie TT v konečníku; ak nie je dostupné kontinuálne meranie TT v konečníku, merať teplotu v konečníku bežným spôsobom a kontinuálne sledovať teplotu na koži v mieste, kde nie sú chladiace vaky; teplota kože nie je totožná s rektálnou a slúži len orientačne), vhodné je sledovať EKG, invazívne meranie TK a aEEG, merať a zaznamenávať vitálne funkcie à 15 minút, monitorovať a udržiavať normoglykémiu, sledovať príjem tekutín 40 ml/kg/deň, sledovať prejavy termálneho stresu – vzostup pulzu nad 110/min, chvenie brady, triaška, pozitívny tvárový skóring, iritabilita (nedostatočná ochrana pred stresom spôsobuje zníženie neuroprotektívneho účinku hybernácie) [4],

→ ak je potrebné indikovať spätné zahrievanie dieťaťa, udržovať vzostup TT iba 0,2 °C za hodinu a po celú dobu sledovať TT v rekte kontinuálne alebo à 15 minút [5].

Chladenie počas transportu (TT 33–34 °C) Na transport dieťaťa, u ktorého prebieha pasívne chladenie, je pred transportom dieťaťa do neonatologického centra potrebné: → pripraviť pomôcky na transport (predchladené gély do chladiacej tašky, pomôcky na intubáciu a UPV, infúziu glukózy (celková dávka do 40 ml/kg/deň), morfín v infúzii (ochrana pred termálnym stresom), nezapnutý inkubátor, → ponechať dieťa holé tak, aby malo len plienku a fixáciu na transport, → pripojiť dieťa na monitor vitálnych funkcií (sledovať kontinuálne SpO2, P, à 15 minút TK, rektálnu TT), → vyhodnocovať neurologický nález u dieťaťa a známky chladového stresu, → udržiavať teplotu tak, aby teplota v konečníku bola 33–34 °C (podľa potreby zapnúť inkubátor alebo použiť chladiace gély) [5].

Príprava dieťaťa a jeho aktívne chladenie v centre V neonatologickom centre je potrebné pripraviť všetky potrebné pomôcky na chladenie, vrátane iných pomôcok. K pomôckam na chladenie patria chladiaci prístroj, hadice na prívod vody do podložky, chladiaca podložka (pediatrická), bavlnená plienka, výhrevné lôžko, termálna ezofageálna sonda (ezofageálnu sondu dieťaťu zavedieme zmeraním vzdialenosti od nosa cez ucho až po 2 cm od konca sterna, miesto vyznačíme 1 cm za miestom

27

recenzované články přehledová studie

fixácie, aby bolo možné sledovať jej správnu pozíciu overenú RTG), roztok do chladiaceho prístroja a bublinkovú fólia – 6 vrstiev. Medzi iné pomôcky, ktoré je potrebné zabezpečiť, patria EEG monitor a príslušenstvo, monitor vitálnych funkcií, termálna rektálna sonda (dieťa musí mať nezávislou teplotnou sondou kontrolovanú teplotu), SpO2, EKG, analgosedácia a podľa potreby pomôcky na CPAP / UPV [5].

Príprava dieťaťa: Dieťa uložíme nahé vo fetálnej polohe na matrac.

Je dovolené použiť jednu bavlnenú plienku, ktorá sa položí na matrac, aby dieťatko neležalo priamo na ňom, alebo návlek na matrac. Pod hlavu dieťaťa umiestnime „vankúš“ z približne 6 vrstiev bublinkovej fólie, aby sa neprenášal povrchový chlad a výkyvy teploty matraca na horné vrstvy mozgu, (teplota mozgu musí byť vyvolaná znížením jadrovej TT) [6]. Zrolovanú osušku na vypodloženie polohy dieťaťa umiestnime až pod matrac. Všetky ostatné zdroje tepla v okolí sú vypnuté, okrem zvlhčovania vdychovaných zmesí pri UPV/CPAP. Podľa

vedomia a reakcie dieťaťa podávame bolus morfínu a zabezpečíme možnosť kontinuálne podávať morfín [7].

Dieťa pripojíme na monitor vitálnych funkcií SpO2, P, EKG, invazívne meriame TK, zabezpečíme kontinuálne meranie rektálnej TT a aEEG (sníma sa minimálne 30 minút, optimálne počas celého chladenia a zohrievania, ak je nevyhnutné podanie antikonvulzív, vyznačíme to v zázname aEEG) [8].

Príprava prístroja: Pripravíme samotný prístroj na chladenie, skontrolujeme hadice. Podložku pripojíme na chladenie k prívodným hadiciam. Ak je potrebné, doplníme do prístroja tekutinu na chladenie (je potrebné stav tekutiny v chladiacom prístroji sledovať aj priebežne počas chladenia). Nastavíme teplotu matraca na najnižšiu teplotu, max. 5 °C (ak je dieťa už pasívne chladené pred prevozom alebo počas prevozu, nastavíme teplotu matraca na 20 °C). Termálnu ezofageálnu sondu pripojíme k chladiacemu prístroju, prepneme chladiaci prístroj na servoriadenie teploty

Literatúra: 1. vannucci c. experimental biology of cerebral Hypoxia-ischemia: relation to perinatal brain damage. pediatric research [online]. 1990;27(4):317–326. [cit. 2016-05-06]. issn 0031-3998. dostupné na: http://www.nature.com/doifinder/10.1203/00006450-199004000-00001 2. de Haan M et al. brain and cognitive-behavioural development after asphyxia at term birth. developmental science [online]. 2006;9(4):350–358. [cit. 201605-28]. issn 1363-755X. dostupné na: http://doi.wiley.com/10.1111/j.1467768 7.2006.00499.x 3. azzopardi d et al. pilot study of treatment With Whole body Hypothermia for neonatal encephalopathy. pediatrics american academy of pediatrics [online].

2000;106(4):684–694. [cit. 2016-05-29]. issn 1098-4275. dostupné na: http:// pediatrics.aappublications.org/content/106/4/684.long 4. edwards a. The discovery of Hypothermic neural rescue Therapy for perinatal Hypoxic – ischemic encephalopathy. seminars in pediatric neurology [online].

2009;16(4):200–206. [cit. 2016-05-14]. issn 10719091. dostupné na: http:// linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/ s1071909109000692 5. kolářová r, Hálek J, kantor l et al. řízená hypotermie v léčbě hypoxicko-ischemické encefalopatie. doporučené postupy v neonatologii. [online]. 2013. [cit. 2016-05-18]. dostupné na: http:// www.neonatology.cz/upload/neonato-

28

florence 12/16

s nastavením želanej ezofageálnej teploty 33,5 °C. Na chladenie je možné využiť prístroj v režime: → servoriadenia, kedy sa teplota matraca pohybuje tak, aby udržiavala požadovanú teplotu v ezofágu dieťaťa, → manuálneho riadenia, kedy teplotu matraca nastavuje personál tak, aby sa udržiavala požadovaná rektálna alebo ezofageálna teplota u dieťaťa, → softvérového riadenia, kedy je možné celý proces od schladenia, udržiavania hybernácie až po zohriatie dieťaťa naprogramovať naraz [5].

Začatie terapeutickej hypotermie u asfyktického novorodenca do 6 hodín jeho života, trvajúcej 72 hodín, zabezpečuje zníženie poškodenia hĺbkových štruktúr mozgu a dáva predpoklad pre zníženie poškodenia mozgu a normálny vývin dieťaťa v ďalšom živote [8].

logie.web360.cz/legislativa/postupy/ hypotermie.pdf 6. kochanek M, drabek t, tischerman a.

Therapeutic Hypothermia: in The safar vision. Journal of neurotrauma [online].

2009;26(3):417–420. [cit. 2016-0614]. issn 0897-7151. dostupné na: http://www.liebertonline.com/doi/ abs/10.1089/neu.2008.0612 7. vigué b et al. l’hypothermie thérapeutique. in annales Françaises d’anesthésie et de réanimation [online].

2006;25(8):838–844. [cit. 2016-05-18]. issn 0750-7658. dostupné na: http:// linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/ s0750765806001262 8. Thoresen M, Whitelaw a. cardiovascular changes during mild therapeutic hypothermia and rewarming in infants with hypoxic-ischemic encephalopathy.

The indian journal of pediatrics [online].

2000;106(1):92–99. [cit. 2016-0521]. issn 0973-7693. dostupné na: http://www.pediatricsdigest.mobi/ content/106/1/92.abstract?ijkey=b731e55141099d 9. iwata O et al. Hypothermia for neonatal encephalopathy: nationwide survey of clinical practice in Japan as of august 2010. acta paediatrica [online].

2012;101(5):197–202. [cit. 2016-0508]. issn 0803-5253. dostupné na: http://doi.wiley.com/10.1111/j.1651-2227.2011.02562.x

Recenzovaly: PhDr. Andrea Ševčovičová, Ph.D. vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. alžbety, detašované pracovisko rožňava

Mgr. Michaela Karbanová neonatologické oddělení, Gynekologicko-porodnická klinika, všeobecná fakultní nemocnice v praze

Více o autorce: PhDr. Ľubomíra Lizáková, PhD. 1991–1995: szŠ košice – odbor detská sestra; 1998–2001: bc. štúdium – odbor Ošetrovateľstvo, UpJŠ, lekárská fakulta; 2003– 2004: UpJŠ, lekárska fakulta – pedagogická spôsobilosť; 2002–2004: Mgr. štúdium – odbor Ošetrovateľstvo, UpJŠ, lekárská fakulta; 2006: rigorózna skúška; 2007–2012: doktorandské štúdium – Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce, trnavská univerzita v trnave; 1995–1996: Fnsp košice, dialyzačné stredisko – detská sestra; 1996–1998: Fnsp košice, novorodenecké oddelenie, Jis – detská sestra; 2004: nepHrOn s. r. o., neštátne dialyzačné stredisko – detská sestra; 2005– 2010: katolícka univerzita, ružomberok – odborný asistent; 2012–2014: detská fakultná nemocnica v košiciach – detská sestra; od 2014: prešovská univerzita v prešove, Fakulta zdravotníckych odborov – odborný asistent

recenzované články přehledová studie

Komunitná starostlivosť o bezdomovkyne v pôrodnej asistencii Súhrn:

Kľúčové slová:

Príspevok prostredníctvom problematiky bezdomovectva poukazuje na možnosti komunitnej starostlivosti o bezdomovkyne v pôrodnej asistencii. Medzi ľuďmi bez domova sa nachádza relatívne značné percento osamelých žien, mladistvých žien, ako aj rodín s deťmi. Pomerne závažný problém predstavuje tehotenstvo a materstvo bezdomovkýň, u ktorých je vysoké riziko opätovného otehotnenia. Ženy bezdomovkyne majú zdravotný stav horší ako väčšina ženskej populácie, minimálne využívajú zdravotnú starostlivosť a v porovnaní s mužmi majú špecifické problémy. ACOG (The American Congress of Obstetrician and Gynecologists) vníma bezdomovectvo u žien ako veľký problém a odporúča v komunitnej starostlivosti široký diapazón intervencií, vrátane sociálnych programov a dobrovoľného zapojenia zdravotníkov. Otázka bezdomovectva je markantná najmä vo veľkých mestách, a týka sa aj Slovenskej a Českej republiky. Do podpory zdravia bezdomovkýň sa zapájajú rôzni odborníci, ale rozsiahle spektrum ich problémov by mohli prioritne riešiť komunitné pôrodné asistentky v spolupráci s gynekológmi.

Bezdomovectvo – ženy bezdomovkyne – komunitná starostlivosť – pôrodná asistencia – intervencie v komunitnej starostlivosti.

Community care for homeless women in midwifery Summary:

Keywords:

The article through the problems of homelessness refers to the possibility of community-based care for homeless women in midwifery. Among homeless people is a relatively large percentage of single women, young women and families with children.

Relatively serious problem is pregnancy and maternity homeless women, who are at high risk of recurrence of pregnancy.

Homeless women have worse health status than most of the female population, they use minimum of healthcare, and compared with men have specific problems. ACOG (The American Congress of Obstetrician and Gynecologists) perceives of homelessness among women as a major problem and recommends a wide diapason community care interventions, including social programs and voluntary involvement of health professionals. Homelessness is noticeable, especially in big cities, and also includes Slovakia and the Czech Republic. Various experts are engage in health promotion homeless women, but the wide range of women’s problems could be primarily solved by community midwives in cooperation with gynecologists.

Homelessness – homeless women – community care – midwifery – interventions in community care.

Úvod

Typology on Homelessness and hou­ sing exclusion), podľa ktorej možno bezdomovcov rozdeliť na štyri základné skupiny (FEANTSA, 2015): 1. osoby bez strechy nad hlavou (roofless), 2. osoby bez bytu (housless), 3. osoby bývajúce v neistom bývaní (prechodné bývanie), 4. osoby bývajúce v nevyhovujúcom bývaní (preľudnené byty a pod.).

Existuje niekoľko definícií bezdomovcov (homeless), no ani jedna nezahŕňa tento problém komplexne.

Podľa Európskej federácie národných združení pracujúcich s bezdomovcami FEANTSA1 ide o súhrnné označenie pre heterogénnu populačnú skupinu zahrňujúce jednak viditeľných bezdomovcov (t. j. osoby, ktoré spia vonku), ako aj osoby, ktoré v dôsledku nemožnosti zaistiť si iné bývanie žijú v ubytovacích zariadeniach pre bezdomovcov, ďalej osoby, ktorých bývanie je neisté alebo žijú v podmienkach, ktoré nezodpovedajú minimálnym štandardom bývania v danom kultúrnom prostredí (FEANTSA, 2015).

V rámci typológie je nutné špecifikovať aj podskupiny bezdomovcov.

Najčastejšie sa vyskytujú nasledovné podskupiny: osamelí muži – tvoria najpočetnejšiu skupinu, až 50–70 %, sú relatívne mladí, vo vekovom rozhraní 25–44 rokov; osa­ melé ženy – tvoria asi 10–25 %, vekovo bývajú staršie ako muži, často s mentálnym postihom alebo užívaním psychoaktívnych látok; r­ odiny s deťmi a ženy s deťmi – menej časté, ale ich počet stúpa; pouličná mlá­ dež – vo veku 20–25 rokov, mnohí pochádzajú z nefunkčných rodín; et­ nické skupiny – napríklad Rómovia (Koncepce prevence…, 2013).

Typológia bezdomovcov

Počet bezdomovcov

FEANTSA vytvorila európsku typológiu bezdomovcov ETHOS (European

Presný počet bezdomovcov nie je známy. OSN odhaduje, že na svete

Mgr. Eva Urbanová, PhD., Mgr. Erika Maskálová, PhD., Ústav pôrodnej asistencie, JLF UK v Martine, Mgr. Renata Hrubá, Ústav porodní asistence, Fakulta zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci

žije približne 100 miliónov ľudí bez akéhokoľvek domova. Najvyšší počet je v krajinách Ázie, Afriky a Latinskej Ameriky. V krajinách EÚ žije približne 2–5 miliónov bezdomovcov. Na Slovensku sa odhaduje počet na 30 tisíc, najviac v Bratislave (Hegy, Bielik et al., 2011; Gogoláková, 2010). V Česku sa aktuálne predpokladá počet bezdomovcov na 68,5 tisíc, z toho je 23,6 % žien (Vyhodnocení průzkumu…, 2016).

Príčiny bezdomovectva Sú rôzne a súhrnne ich možno rozdeliť na príčiny personálne a štrukturálne. K personálnym patria individuálne (rozpad vzťahov, mentálne poruchy, dlhy), rodinné (rozpad rodiny, násilie v rodine) a inštitucionálne (dlhodobý pobyt vo väzení a pod.) faktory. K štrukturálnym faktorom sa zaraďujú sociálne a ekonomické príčiny ako nezamestnanosť, chudoba, nedostatok dostupného bývania, bytová politika a širšie dôsledky politických rozhodnutí, napr. pri amnestii alebo zatváraní sociálnych ubytovní či psychiatrických liečební (Homelessness statistics, 2015; Gogoláková, 2010).

29

recenzované články přehledová studie

Zdravotný stav bezdomovcov Zdravie bezdomovcov je horšie ako u ostatnej populácie. Prevalencia ochorení je častejšia, vyskytuje sa vyššia úmrtnosť, najmä v najmladšej vekovej kategórii (18–24 rokov), pričom najčastejšie príčiny smrti sú samovraždy, AIDS a úrazy. Bezdomovci trpia neinfekčnými ochoreniami, ako sú diabetes mellitus, hypertenzia, astma, epilepsia, chronická obštrukčná choroba pľúc, choroby kĺbov a pohybového aparátu, psychiatrické ochorenia vrátane závislostí, kožné ochorenia a rôzne cievne ochorenia nôh.

Infekčné ochorenia sú medzi nimi veľmi časté a prispieva k tomu nízka úroveň hygieny, vplyv počasia, útlm imunitného systému a optimálne faktory prenosu ako skupinový spôsob života, podvýživa, alkoholizmus a užívanie ďalších návykových látok (Koncepce prevence…, 2013; Hegy, Bielik et al., 2011). Zdravotný stav detí medzi bezdomovcami je taktiež horší ako u ostatnej populácie detí. Často trpia infekciami uší, ochoreniami dýchacích ciest, žalúdočnými problémami, astmou, problémami s rečou, psychickými afekciami a rizikom vzniku závažných infekčných ochorení, nakoľko neabsolvujú očkovania (Hegy, Bielik et al., 2011).

Zdravotná starostlivosť Využívanie zdravotnej starostlivosti u bezdomovcov je problematické.

Nebývajú registrovaní u žiadnych lekárov, zdravotnú pomoc využívajú neskoro a často prostredníctvom pohotovostných služieb (Hegy, Bielik et al., 2011). V mnohých krajinách zdravotná starostlivosť o bezdomovcov nie je systémovo koncepčne riešená, Slovensko a Česko nevyníma­ júc, a sústreďuje sa najmä do veľkých miest ako Praha a Bratislava (Koncepce prevence…, 2013; Koncepcia riešenia…, 2013). Šupková (2007) uvádza, že vzhľadom na reálne možnosti a systémové zázemie v Českej republike (taktiež v Slovenskej republike) je zrejmé, že zásadným problémom sú administratívne a finančné otázky. Východiskom môže byť zria­ denie tzv. sociálno-zdravotníckych zariadení pre túto cieľovú skupinu. Štruktúra zdravotnej starostlivosti o bezdomovcov by mala obsahovať nasledujúce komponenty: zdravotnú starostlivosť v teréne (street medi­ cine), poskytovanú ­priamo na ulici alebo v mieste, kde bezdomovci žijú; ambulantnú starostlivosť – sem možno zaradiť aj základnú zdravotnú starostlivosť poskytovanú nízkopra-

30

hovými dennými centrami; lôžkové zdravotnícke zariadenia a následnú starostlivosť dostupnú v systéme zdravotnej starostlivosti alebo aj tzv. nízkoprahové2 lôžkové zariadenia (Koncepce prevence…, 2013; Nízkoprahové denné…, 2012).

Svoje opodstatnenie má osobitná zdravotná starostlivosť o bezdomovkyne. V roku 1972 skupina sestier založila v Bostone kliniku pre mužov bezdomovcov. V roku 1980 sa počet bezdomovkýň zvýšil o toľko, že začali prijímať aj ženy (Lenehan, MCInnis, O’Donnel et al., 1985). Podľa ACOG ženy bezdomovkyne, ako aj celé rodiny patria k vysoko rizikovým skupinám a ich počet v súčasnosti výrazne vzrastá.

Jedným z najvýraznejších faktorov, ktoré prispievajú k rozvoju bezdomovectva medzi nimi, je domáce a sexuálne násilie. V USA odhady naznačujú, že 23 % populácie bezdomovcov je zložených z rodín s deťmi (Health care for…, 2013; U.S. Conference…, 2007).

Zdravotný stav bezdomovkýň Ženy bezdomovkyne tvoria významnú časť populácie bezdomovcov. Bývajú zaťažené početnými životnými stresormi vrátane psychických chorôb, abúzom návykových látok a traumou. Ťažšie získavajú prístup k zdrojom bývania alebo zdravotnej starostlivosti. Okrem toho aj interakcia zdravotných problémov s častým partnerským násilím vytvára mimoriadne prekážky, aby využili niektoré služby určené pre ľudí bez domova (Ponce, Lawless, Rowe, 2014). Využívanie zdravotnej starostlivosti, ochorenia a ďalšie zdravotné problémy sú na jednej strane charakteristické pre bezdomovectvo a na druhej špecifické pre ženskú populáciu.

Výraznejšie sú zastúpené STD (absolútny nedostatok používania kondómov) a špecifický problém tvoria nechcené tehotenstvá. Ženy bezdomovkyne neabsolvujú preventívne gynekologické prehliadky, vyšetrenia prsníkov a oproti majoritnej populácii žien sa minimálne zúčastňujú skríningového vyšetrenia krčka maternice, čím sú viac ohrozené onkogynekologickými ochoreniami.

(Vuillermoz, Vandentorren, Roze et al., 2016; Health car for…, 2013).

Tehotné ženy bezdomovkyne Materské a novorodenecké výsledky sú u bezdomovkýň (homeless) dlhodobo horšie ako u žien žijúcich v domácnostiach (housed). Zvyšuje

sa riziko pôrodníckych komplikácií, novorodenci majú nižšiu pôrodnú hmotnosť, nedostatok výživy a časté abúzy u matiek sa spájajú s negatívnym telesným a neurologickým efektom u novorodencov (Cutts, Coleman, Black et al., 2015; Crawford, Trotter, Hartshorn et al., 2011).

Podľa kanadskej štúdie tehotenstvo bezdomovkýň končí predčasným pôrodom ­2,9-krát častejšie ako u ostatnej populácie žien, 6,9-krát častejšie dosahuje novorodenec hmotnosť menej ako 2000 g, ­3,3-krát častejšie je novorodenec menší oproti gestačnému veku. Rizikové faktory sú vek žien, počet predchádzajúcich tehotenstiev, časté fajčenie, užívanie návykových látok a tiež násilie páchané na ženách. Tehotné bezdomovkyne zriedkavo (alebo vôbec) navštevujú prenatálnu starostlivosť (Little, Shah, Vermeulen et al., 2005). Osobitnú skupinu predstavujú mladistvé matky a tehotné bezdomovkyne. Popri častom abúze alkoholu a drog sa u nich opakovane vyskytujú tehotenstvá, vykazujú časté poruchy mentálneho zdravia ako depresie, posttraumatické stresové poruchy a iné problémy. Nedostatok podpory a zázemia celkovo zhoršuje ich situá­ciu. Nevedia sa samostatne rozhodovať a ich rozhodnutia bývajú často nesprávne. Pre každú mladistvú predstavuje nečakané tehotenstvo stres a záťaž, no pre bezdomovkyne je to extrémna, ba až desivá situácia. Okrem toho tehotenstvo znižuje možnosti a vôľu žien na zanechanie bezdomovectva (Dasari, Bor­ rero, Akers et al., 2016; Crawford, Trotter, Hartshorn et al., 2011).

Pre bezdomovkyne v plodnom veku by mali byť vytvorené rôzne programy zamerané na predkoncepčnú starostlivosť vrátane plánovania rodiny, odvykanie od fajčenia a užívania návykových látok, včasnú identifikáciu tehotenstva, primeranú výživu a využívanie zdrojov zdravotnej starostlivosti. Tieto opatrenia by mohli zlepšiť výsledky v oblasti nižšej novorodeneckej hmotnosti (Cutts, Coleman, Black et al., 2015).

Komunitná starostlivosť o bezdomovkyne Komunitná zdravotná starostlivosť je súhrn činností rôznych zdravotníckych profesionálov, so zameraním na podporu zdravia určitej špecifickej populácie (komunity).

V komunitnej starostlivosti o bezdomovkyne by mali dominovať sestry, pôrodné asistentky v spolupráci s gynekológmi a sociálnymi pracov-

recenzované články přehledová studie

níkmi. Nevyhnutná je spolupráca so street­workermi3, príp. políciou. Mala by sa orientovať na miesta, kde sa bezdomovkyne sústreďujú. Vyspelé krajiny rozlišujú štyri základné fázy starostlivosti o bezdomovcov (štvorfázová starostlivosť), ktoré v podstate reprezentujú účelové zariadenia pre bezdomovcov (FEANTSA, 2015; Hradecký et al., 2012).

1. bazálna starostlivosť – nocľahárne, niekedy s denným pobytom, 2. azylové domy – obyvatelia musia pracovať, zúčastňujú sa sociálnych programov, 3. domovy (domy) na polceste – ubytovanie si hradí každý sám, je schopný postarať sa sám o seba, majú odborný dohľad zo strany sociálnych pracovníkov, 4. chránené, sociálne byty, + špecifické zariadenia, ako sú krízové lôžka, ubytovanie pre matky (rodičov) s deťmi.

Pre komunitnú starostlivosť sú najvýhodnejšie komunitné zdravotné centrá (Community Health Centre), ktoré sú určené jednak pre housed a tiež homeless obyvateľov. Komunitné pôrodné asistentky tu môžu aktívne spolupracovať s klinickými alebo samostatnými pôrodnými asistentkami, lekármi, ako aj s inými pracovníkmi v rámci komunity (Sageman, Cook, 1995). Okruh činností by sa mal zameriavať na: → Prenatálnu, postnatálnu a postpartálnu starostlivosť, podporu a individuálnu alebo skupinovú edukáciu (prirodzené prostredie, špeciálne ambulancie určené pre bezdomovcov, komunitné centrá…) so zameraním na materstvo, starostlivosť o novorodenca a dojča. Je dôležité edukovať bezdomovkyne o prístupnosti a možnostiach využívania zdravotnej starostlivosti (Cutts, Coleman, Black et al., 2015; Sageman, Cook, 1995). → Včasnú diagnostiku tehotenstva, ktorá môže celkovo zlepšiť zdravotný stav matiek a novorodencov, pozitívne ovplyvniť postoj žien k užívaniu návykových látok.

Počas tehotenstva majú aj bezdomovkyne vyššiu tendenciu obmedziť alebo úplne vylúčiť návykové látky (Cutts, Coleman, Black et al., 2015; Crawford, Trotter, Hartshorn et al., 2011). → Odhaľovanie patologického priebehu tehotenstva a rizikových faktorov. → Ultrazvukové vyšetrenie na diagnostiku tehotenstva, určenie

stupňa tehotenstva a diagnostiku gynekologických nádorov, ktoré v súčasnosti realizuje aj pražská gynekologická ambulancia ako súčasť zdravotnej starostlivosti neziskovej organizácie pre bezdomovcov Naděje (Pražské bezdomovkyně…, 2015). → Podporu žien k preventívnym gynekologickým prehliadkam, vyšetreniu prsníkov alebo aspoň k realizácii sterov na onkocytológiu. Komplexné poradenstvo ohľadom vhodnej antikoncepcie, jej použitia a najmä vedľajších účinkov. Bezdomovkyne predstavujú zraniteľnú skupinu, ktorá môže byť zneužitá preferenciou určitého druhu antikoncepcie bez vysvetlenia vedľajších efektov (Dasari, Borrero, Akers et al., 2016). Poradenstvo v rôznych iných oblastiach – prevencia STD, HIV/AIDS, prevencia nechceného tehotenstva… → Mentorské programy pre mladistvé bezdomovkyne, obzvlášť tehotné, ktoré by zlepšili komplian­ciu prenatálnej starostlivosti, výživu tehotných, umožnili by podporu mladistvých žien prostredníctvom vzoru dospelej ženy (pôrodná asistentka, gynekologička), ktorý mladistvým ženám bez domova chýba (Crawford, Trotter, Hartshorn et al., 2011).

ACOG tiež odporúča v komunitnej starostlivosti o ženy včasnú identifikáciu žien z hľadiska rizika bezdomovectva (zisťovať domáce násilie, životné podmienky, abúzus alkoholu, nutričný stav…), ďalej poskytovať starostlivosť bez predsudkov a za­ujatia, neodmietať poskytovanie liečby a starostlivosti na základe predpokladu, že žena ju nebude rešpektovať a pravidelne využívať.

Mať prehľad o sociálnych programoch pre bezdomovcov, poskytovať informácie o programoch boja proti závislosti, domácemu násiliu, o programoch na podporu zamestnanosti u bezdomovcov… Zabezpečenie potrieb zdravotnej starostlivosti prerozdeliť medzi rôznych zdravotníckych poskytovateľov. Podporovať všetky iniciatívy určené pre bezdomovcov (primárna a preventívna zdravotná starostlivosť, odvykacie programy pre závislých, starostlivosť o mentálne zdravie…). Zlepšiť prístup k rôznym formám antikoncepcie (vrátane sterilizácie). Dobrovoľne sa zapájať do poskytovania starostlivosti o bezdomovcov v útulkoch a iných zariadeniach (Health care for…, 2013)

Špeciálne intervencie v komunitnej starostlivosti zamerané na podporu zdravia bezdomovkýň Medzi efektívne intervencie, ktoré sa odporúčajú v komunitnej starostlivosti na podporu zdravia (fyzického a psychického) bezdomovkýň patria štruktúrované skupinové se­ denia, terapeutické komunity a ad­ vokácia (Speirs, Johnson, Jiroj­ wong, 2013). Štruktúrované skupinové sedenia predstavujú metódu práce so skupinou, v ktorej sa malé množstvo osôb zdieľajúcich podobné záujmy alebo problémy pravidelne stretáva a venuje aktivitám zameraným na dosiahnutie zvolených cieľov s podporou, sprevádzaním alebo facilitovaním školeného pracovníka (Mátel, Vasilescu, 2013). Metóda je doménou sociálnej práce, no je vhodná pre prácu s bezdomovcami v oblasti komunitného ošetrovateľstva či pôrodnej asistencie. Umožňuje ženám bez domova diskutovať o rizikách života na ulici a získavať nevyhnutné znalosti o dostupných službách komunity, zdravotníckych zariadeniach a iných možnostiach.

Formuje vnútornú motiváciu žien k zmene správania (Speirs, Johnson, Jirojwong, 2013).

Cieľom terapeutických komunít je izolovať a zároveň podporovať zraniteľných jedincov, aby sa dostali z vplyvu vonkajších škodlivých vzťahov. Metóda pomáha zabrániť návratu k drogám alebo násilnému sexuálnemu partnerovi. V rámci nej sa zasahuje hlbšie do analýzy mechanizmov a procesov človeka. Aj keď prebieha v skupine, je zameraná viac osobnostne. Môže ju vykonávať facilitátor (odborník na vedenie skupinových diskusií) len po absolvovaní psychoterapeutického výcviku (Speirs, Johnson, Jirojwong, 2013; Mátel, Vasilescu, 2013).

Advokácia reprezentuje práva jednotlivca, vysvetľuje mu ich, zároveň tlmočí jeho požiadavky a názory a obhajuje jeho záujmy. Advokácia je jedna zo základných rolí sestier (tiež pôrodných asistentiek). Komunitné sestry sa preukázali ako výborné advokátky bezdomovkýň. Advokácia zahŕňa one-on-one (individuálne) poradenstvo, skupinové sedenia, psychologický monitoring a iné formy starostlivosti. Sestry advokátky pomáhajú bezdomovkyniam k lep­ šiemu uplatneniu sociálnych služieb, dosiahnutiu finančnej pomoci alebo nájdeniu vhodného ubytovania (Speirs, Johnson, Jiroj­wong, 2013).

31

recenzované články přehledová studie

Záver Komunitná starostlivosť o bezdomovkyne je oblasť, v ktorej by sa pôrodné asistentky mohli uplatniť v širokom rozsahu. Ponúka možnosti na ďalší rozvoj v špecifických zručnostiach, ako je facilitácia štruktúrovaných skupinových sedení, advokácia a podobne. Dôležitý je aj výskum v lokálnych oblastiach, ktorý by sa zameral na potreby bezdomovkýň, zvlášť tehotných a matiek. Je nutné poukázať, že aj keď je prenatálna starostlivosť dostupná pre všetky tehotné ženy, bezdomovkyne ju nevyužívajú z dôvodov, ako je strach, vzťahy medzi klientom a zdravotníkom, nedostatok financií alebo udávajú dôvod, že ich to obťažuje (Bloom et al., 2004). Riešením problému starostlivosti o ženy,

matky – bezdomovkyne je zriaďovanie špecializovaných zariadení pre bezdomovcov, ktoré se vyskytujú aj na Slovensku a v Čechách, ale prevažne iba vo veľkých mestách (Praha, Bratislava). V nich by mohli pracovať aj komunitné pôrodné asistentky. Podľa zákonov je prístup k základnej zdravotnej starostlivosti možný pre každého, teda aj pre bezdomovcov. Kľúčovou otázkou je hradenie starostlivosti, nakoľko mnohí bezdomovci nie sú poistení alebo sú poistení, ale poistné si neuhrádzajú.

Na prevádzkovanie zariadení pre bezdomovcov je teda nutná kooperácia sociálnych a zdravotníckych pracovníkov, zdravotných poisťovní, ministerstva zdravotníctva a ministerstva práce a sociálnych vecí.

Cieľom starostlivosti o bezdomov-

1. Bloom KC, Bednarzyk MS, Devitt DL et al.

Barriers to prenetal care for homeless pregnant women. J Obstet Gynecol Neonatal Nurs. 2004;33(4):428–435 2. Crawford DM, Trotter EC, Hartshorn KJ et al. Pregnancy and mental Health of Young Homeless Women. Am J Orthopsychiatry. 2011;81(2):173–183 3. Cutts DB, Coleman S, Black MM et al. Homelessness During Pregnancy: A Unique, Time-Dependent Risk Factor of Birth Outcomes. Maternal and Child Health Journal. 2015;19(6):1276–1283 4. Dasari M, Borrero S, Akers AY et al. Bar­ riers to Long-Acting Reversible Contraceptive Uptake Among Homeless Young Women. Journal of Pediatric and Adolescent Gynecology. 2016;29(2):104–110 5. FEANTSA. About FEANTSA. [cit. 2015-10-23].

Dostupné na: http://www.feantsa.org 6. Gogoláková P, Dostálová K, Somogyiová E et al. Bezdomovci – problém z pohľadu verejného zdravotníctva. Verejné zdravotníctvo (online). 2010;7(1): nestr. Dostupné na: www.verejnezdravotnictvo.sk 7. Hegy L, Bielik I et al. Základy verejného zdravotníctva. Bratislava: Herba, 2011. 288 s.

8. Health care for homeless women. ­Committee Opinion No. 576. American College of Obstetricians and Gynecologists. Obstet. Gynecol. 2013;122:936–40 9. Homelessness statistics. Department for Communities and Local Government , UK, 2015. Dostupné na: https://www.gov.uk/ government/collections/homelessness-statistics 10. Hradecký I et. al. Souhrnný materiál pro tvorbu Koncepce práce s bezdomovci v ČR na období do roku 2020. Praha 2012. Dostupné na: www.esfcr.cz 11. Koncepcia riešenia problematiky ľudí bez domova v hlavnom meste SR Bratislave. Bratislava, 2013. 31 s. Dostupné na: ­https://zastupitelstvo.bratislava.sk/data/att/7124.pdf 12. Koncepce prevence a řešení problematiky bezdomovectví v České republice do roku 2020. Účelová neperiodická publikace.

Praha: MPSV ČR, 2013. 70 s.

32

florence 12/16

kyne je celková podpora a zlepšenie zdravia tejto špecifickej populácie s osobitným zameraním na zlepšenie neonatálnych výsledkov, zvýšenie individuálnej zodpovednosti za zdravie, zlepšenie využívania zdrojov zdravotnej starostlivosti, podpora samostatného rozhodovania a pomoc pri zanechaní bezdomovectva.

V komunitnej práci s bezdomovcami je potrebné rozvinuté sociálne cítenie, veľká miera zodpovednosti za samostatné rozhodovanie, schopnosť spolupracovať s inými zdravotníkmi, sociálnymi pracovníkmi a ďalšími odborníkmi z rôznych oblastí pracovného a spoločenského života.

Práca so ženami bez domova je náročná, no otvára nové dimenzie pre ďalší rozvoj a uplatnenie pôrodnej asistencie v spoločnosti.

13. Lenehan GP, McInnis BN, O’Donnel D. et al. A Nurses’ Clinic for the H ­ omeless.

The American Journal of Nursing.

1985;85(11):1236–1240 14. Little M, Shah R, Vermeulen MJ et al.

Adverse perinatal outcomes associated with homelessness and substance use in pregnancy. Canadian Medical Association Journal. 2005;173(6):615–618 15. Mátel A, Vasilescu A. Skupinová sociálna práca. PROHUMAN. Vedecko-odborný recenzovaný internetový časopis. [online, 2013-10-01]. Dostupné na: http://www. prohuman.sk/socialna-praca/skupinova-socialna-praca 16. Nízkoprahové denné centrum pre ľudí bez domova. Projektové portfólio. VAGUS, 2012. 19 s.

17. Ponce AN, Lawless MS, Rowe M. Homelessness, Behavioral Health Disorders and Intimate Partner Violence: Barriers to Services for Women. Community Mental Health Journal. 2014;50(7):831–840 18. Pražské bezdomovkyně se dočkaly lepší gynekologické péče. Pražský patriot, 2015. Dostupné na: http://www.prazskypatriot.cz/prazske-bezdomovkyne-se-dockaly-lepsi-gynekologicke-pece/ 19. Sageman E, Cook S. An Outreach Midwifery Program for Homeless, Pregnant Young Women in the Northen Metropolitan Region of Melbourne. Australian Journal of Primary Health-Interchange. 1995;1(1):79–83 20. Speirs V, Johnson M, Jirojwong, S. A systematic review of interventions for homeless women. Journal of Clinical Nursing.

2013;22(7–8):1080–1093 21. Šupková D et al. Zdravotní péče o bezdomovce v ČR. Praha: GRADA, 2007. 64 s.

22. U.S. Conference of Mayors. A status report on hunger and homelessness in America’s cities: A 23-city survey. The United States Conference of Mayors, 2007. 43 p.

23. Vyhodnocení průzkumu řešení bezdomovectví v obcích s rozšířenou působností.

Praha: MPSV ČR, 2016. 55 s. Dostupné na: http://www.mpsv.cz/nahled/cs/24488

24. Vuillermoz C, Vandentorren S, Roze C et al.

Cervical cancer screening among homeless women in the Greater Paris Area (France): results of the ENFAMS survey. European Journal of Cancer Prevention.(in press)

Recenzovaly: PhDr. Radka Wilhelmová, Ph.D. Katedra porodní asistence, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity

Doc. PhDr. Alexandra Archalousová, PhD. Katedra ošetřovatelství, Fakulta společenských věd a zdravotnictví, Univerzita Konstantina Filozofa v Nitře

Poznámky: FEANTSA – Európska federácia národných združení pracujúcich s bezdomovcami – je európska mimovládna organizácia, ktorá pracuje s bezdomovcami na celom území Európy. Bola založená v roku 1989, ktorý bol vyhlásený za medzinárodný rok bezdomovectva. Jej cieľom je zmierniť dopad chudoby a sociálnej exklúzie osobám, ktoré sú ohrozené alebo už žijú v bezdomovectve. Je to jediná a hlavná európska sieť, ktorá sa zameriava výhradne na bezdomovectvo. Zahŕňa vyše 130 členských organizácií z 30 krajín Európy, napríklad zo Slovenska OZ Proti prúdu, v Českej republike spolok Naděje alebo Sdružení azylových domů v ČR (FEANTSA, 2015).

2 Nízkoprahové zariadenia sú definované v zákonoch o sociálnych službách a mali by spĺňať podmienky okamžitej, flexibilnej a ľahko dostupnej pomoci pre ľudí z ulice alebo pre ľudí, ktorí sú v ťažkej životnej situácii. Ich súčasťou môže byť aj zdravotná starostlivosť, ktorú väčšinou poskytujú nelekárski zdravotnícki pracovníci (Koncepce prevence..., 2013; Nízkroprahové denné centrum pre ľudí bez domova, 2012).

3 Streetworker – pracuje na ulici; ponúka pomoc pri hľadaní nocľahu, zabezpečení jedla a hygieny, ďalej ponúka asistenciu (sprevádzanie na úrady), sociálne a právne poradenstvo (pozn. autor.).

1

public relations

Život se vzácným onemocněním – mukopolysacharidóza Mukopolysacharidózy (MPS) jsou vzácná metabolická onemocnění. V České republice jimi trpí několik desítek dětí a mladých dospělých. Příčinou onemocnění je neschopnost organismu odbourávat látky zvané mukopolysacharidy, které jsou normálně v těle přítomné. Mukopolysacharidy se postupně hromadí uvnitř buněk, které se proto poškozují, a omezují se funkce důležitých orgánů.

Jaká je příčina?

Pohled rodičů

Choroba je způsobena absencí životně důležitého enzymu v buňkách. Lékaři rozeznávají sedm hlavních podtypů MPS, jež se liší svými projevy i způsobem postižení. Většina z nich vede k předčasnému úmrtí, často mezi 10. a 15. rokem života.

Pouze menšina pacientů se dožívá dospělosti.

Pro nemocné dítě a jeho blízké představuje MPS jednu z nejtěžších zkoušek. Obvyklý průběh většiny typů nemoci popisuje předseda Společnosti pro mukopolysacharidosu Jan Michalík: „Nejprve je dítě až neuvěřitelně hyperaktivní. Mnoho měsíců spí třeba dvě hodiny denně a poruchy spánku jsou trvalé. Posléze dítě přestává chodit, mizejí rozumové schopnosti, přidávají se dýchací potíže, problémy se srdcem. Pak se musí voperovat sonda na umělou výživu, přestávají pracovat plíce. Jen těžko si lze představit vypětí, kterému jsou rodiny po léta vystaveny.“ Rodiče dětí s MPS velmi oceňují vstřícný přístup při častých návštěvách lékaře, zejména pokud vyjde vstříc jejich časovým požadavkům a zbytečně neprodlužuje pobyt v ordinacích. Problémová jsou i vyšetření, při nichž musí být děti v absolutním klidu (vč. stomatologické péče).

Jak se projevuje?

Děti s vrozenou MPS se obvykle zprvu vyvíjejí normálně a teprve po pár letech života se u nich projeví první specifické symptomy. Postupně se objevuje kraniofaciální dysmorfie (hrubé rysy obličeje, gargoylismus), zpomalení, zástava a regres psychomotorického vývoje, vážné poruchy funkce kloubů, nedomykavost srdeční chlopně, případně zakalení rohovky. Může se objevit retardace růstu, poruchy sluchu nebo zvětšení jater či sleziny. Mnoho pacientů s MPS trpí útlakem míchy způsobeným ukládáním mukopolysacharidů do oblasti krční páteře s rizikem ochrnutí. V průběhu života se stav nemocného postupně zhoršuje a návrat do předchozího (lehčího) stadia již není možný.

foto: Společnost pro MPS

Diagnóza Pro stanovení diagnózy je klíčové potvrzení zvýšeného množství glykosaminoglykanů vyloučených v moči, ale konkrétní typ onemocnění je nutno stanovit vyšetřením na enzymatické a molekulárně­ genetické úrovni, které potvrdí typ chybějícího enzymu. Definitivní diagnóza MPS je založena na prokázání nedostatku enzymu v leukocytech periferní krve, ev. v kultivovaných kožních fibroblastech.

Plošný screening na MPS se v ČR neprovádí. Lékaři, kteří se již s tímto onemocněním setkali, obvykle poznají nemocné děti podle změn jejich tváře nebo podle charakteristických deformací prstů na rukou – tzv. drápovitého úchopu.

Pomoc pro nejbližší Neustálá péče je pro rodiče postižených dětí nesmírně náročná. Aby načerpali novou energii, potřebují mít možnost odlehčení a relaxace.

Nicméně zdravotní systém s těmito potřebami nepočítá. Pomoc rodinám proto stojí na organizacích věnujících se sociální pomoci. Například nadace sanafriends poskytuje různé formy podpory lidem se vzácnými onemocněními, s jejichž důsledky se

musejí potýkat v každodenním životě. Tato pomoc je možná pouze díky pokračující podpoře ze strany dárců plazmy a jejich smyslu pro sociální odpovědnost. „Náš model je založen na tom, že z každého litru odebrané krevní plazmy věnujeme určitou částku do nadace sanafriends, která následně podporuje vybrané projekty,“ doplňuje Karin Urbánková ze společnosti sanaplasma, zřizovatele nadace sanafriends.

Díky podpoře sanafriends se každoročně koná Národní setkání rodin pořádané Společností pro mukopolysacharidosu „Účelem je nejen vzájemná psychická podpora rodin s nemocnými dětmi, ale také příležitost pro odpočinek rodičů. Proto hradíme pobyt i asistentům – studentům speciální pedagogiky, kteří během setkání pomáhají rodičům s péčí o jejich děti,“ vysvětluje Karin Urbánková. Pobyty také dávají rodičům možnost věnovat se zdravým sourozencům dětí s MPS, na něž jim ve zbytku roku nezbývá příliš času. Díky nadaci sanafriends se mohou setkání zúčastnit i rodiny, které by si to jinak nemohly z ekonomických důvodů dovolit. Trvalá péče o vážně nemocné dítě, kdy jeden rodič je obvykle závislý na sociálních dávkách, se velmi negativně podepisuje na ekonomické situaci rodiny. „Jako důležité rovněž vnímáme zvýšení povědomí o vzácných chorobách a o složité situaci rodin, které postihnou,“ dodává Karin Urbánková.

Kde hledat pomoc a informace V ČR se mukopolysacharidózou zabývá specializované středisko na Klinice dětského a dorostového lékařství Vše­ obecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) a Ústav dědičných poruch metabolis­mu při VFN. Společnost pro mukopolysacharidosu v ČR dnes sdružuje 31 rodin s žijícími dětmi. Více na www.sanafriends.cz a www.mukopoly.cz.

33

praxe

florence 12/16

Je tuberkulóza v současné době problém?

Tuberkulóza (TB) ve světě není pod kontrolou, přestože od roku 2004 dochází k poklesu výskytu tohoto onemocnění. TB je v současnosti druhou nejčastější smrtící infekční chorobou světa (po AIDS). Podle dat Světové zdravotnické organizace (WHO) a European Lung Foundation (ELF) v roce 2015 onemocnělo TB 10,4 miliónu osob, infikovaných je 1,9 miliardy osob, v roce 2015 zemřelo na TB 1,4 miliónu osob. V Česku je příznivá situace a dobře fungující kontrola tuberkulózy, v roce 2015 onemocnělo 518 osob.

T

uberkulóza je celkové infekční onemocnění vyvolané některým kmenem ze skupiny Mycobacte­ rium (M) tuberculosis komplex, kam patří M. tuberculosis, M. bovis, M. africanum, M. microti, M. canne­ ti, M. pinnipedii (1). V České republice (ČR) je původcem onemocnění nejčastěji M. tuberculosis, které bylo objeveno Robertem Kochem v roce 1882. TB může postihnout kterýkoli orgán, ale dominantně jsou postiženy plíce. Plicní i mimoplicní TB se léčí antituberkulotiky (AT), která se podávají režimově v kombinacích. Podává se kombinace léků v jednorázové ranní dávce pod přímou kontrolou ošetřujícího personálu (DOTS – directly observed therapy, short-course). Minimální doba léčby AT je šest měsíců. Používaná AT první řady jsou rifampicin, isoniazid, pyrazinamid, ethambutol a streptomycin (1).

Multidrug rezistentní tuberkulóza (MDR-TB) je celkové infekční onemocnění vyvolané bakteriemi rezistentními minimálně proti dvěma AT první řady isoniazidu a ri­ fampicinu (2). Předpokládá se, že 10 % nemocných MDR-TB ve světě v současné době má extrémně rezistentní tuberkulózu (extensively drug-resistant TB – XDR-TB), což je celkové infekční onemocnění vyvolané bakteriemi rezistentními proti dvěma antituberkulotikům první řady (proti isoniazidu a rifampicinu) a navíc proti nejméně třem dalším lékům ze šesti skupin antituberkulotik druhé řady (3). XDR-TB byla již zaznamenána v 58 zemích světa (1). V roce 2009 byla popsána další nejzávažnější rezistentní forma TB, tzv. totálně rezistent-

34

Výskyt TB ve světě klesá, přesto tuberkulóza zůstává významným celosvětovým problémem

ní TB (totally drug- resistant TB – TDR-TB). Je definována rezistencí kmene Mycobacterium tubercu­ losis na všechna antituberkulotika první a druhé řady (3).

U pacientů s MDR-TB se klinický obraz, fyzikální nález, laboratorní vyšetření ani rentgenologický obraz neliší od pacientů s TB způsobenou citlivými kmeny mykobakterií.

Většinou až selhání antituberkulotické léčby upozorní na možnost MDR-TB, což je třeba potvrdit vyšetřením citlivosti na AT. MDR-TB je obtížněji léčitelná, léky jsou toxičtější a výrazně dražší než AT první kategorie. Doba léčby je delší a léčebné výsledky jsou horší, v závislosti na léčebných režimech je úspěchu léčby dosaženo jen u 50–60 % pa­ cientů s MDR-TB (5).

Epidemiologie tuberkulózy ve světě Výskyt TB ve světě klesá, přesto tuberkulóza zůstává významným celosvětovým problémem. Ročně onemocní tuberkulózou asi 8,6 milió­ nu lidí, což znamená, že incidence (počet nových onemocnění) pomalu

klesá od roku 2004. Nakaženo tuberkulózou je 1,9 miliardy lidí. Mezi roky 1990–2012 došlo k poklesu výskytu TB o 37 %, ale roční pokles je pomalejší, než se očekávalo. Ročně zemře na TB 1,3 miliónu lidí, v roce 2005 to bylo 1,8 miliónu.

Na tomto pozitivním posunu se mj. velkou měrou podílí fakt, že během posledních 15 let bylo asi 41 miliónů lidí léčeno režimem DOTS. Předpokládá se, že díky tomu se zachránilo 6 miliónů lidí včetně 2 miliónů dětí (1). Nejvyšší nárůst TB je zaznamenáván v zemích Asie, subsaharské Afriky a v zemích bývalého Sovětského svazu (obr. 1). V rozvojových zemích je TB nejčastější příčinou úmrtí z infekčních chorob (5). Obdobná je situace i u případů MDR-TB. Mezi státy s vysokou incidencí a prevalencí MDR-TB se řadí bývalé země Sovětského svazu a asijské státy. Podle odhadů WHO je ve světě nově diagnostikováno okolo půl miliónu nových případů MDR-TB ročně ve více než 80 zemích světa a z toho jedna čtvrtina na MDR-TB zemře (4).

Tuberkulóza v kostce – Česko v roce 2015 V Česku je stav mnohem příznivější, v roce 2015 byla incidence TB 4,9 případu na 100 000 obyvatel (tab. 1), což znamená, že nově bylo onemocnění diagnostikováno u 518 osob (graf 1). Mortalita má v Česku klesající tendenci, v roce 2015 zemřelo na TB 33 osob, v roce 2008 to bylo 57 osob (graf 2). V ČR je nízký výskyt MDR-TB, pohybuje se okolo 10 osob ročně (graf 3).

V roce 2015 bylo nejvíce nových případů hlášeno v Praze (9,1) a nejméně ve Zlínském kraji (2,0). Z celkového počtu případů TB v roce 2015 bylo 21,2 % (110) osob narozených mimo ČR, nejčastěji na Slovensku (26), Ukrajině (24) a ve Vietnamu (11). Tuberkulózou onemocnělo

tabulka a grafy: autorka

Eva Kašáková, vrchní sestra, LERYMED spol. s r. o., Oddělení respiračních nemocí, Praha

praxe

Obr. 1 Výskyt TB ve světě

1000

100

10

Tabulka 1 Počet hlášených TB onemocnění – ČR 2006–2015 (relativní počty na 100 000 obyvatel) Rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 TB všech forem 9,5 8,4 8,4 6,8 6,5 5,8 5,8 4,8 4,9 4,9 a lokalizací

Graf 1 Incidence TB – ČR 2006–2015 počet 973

871

relativní počet

879 710

2006

2007

2008

2009

680

2010

609

2011

611

2012

502

514

518

2013

2014

2015

1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0

70 % žen (361) a 30 % mužů (157).

Většina nemocných měla plicní formu TB – 87 % (453), 13 % (65) nemocných mělo mimoplicní formu onemocnění. AT léčbu mělo v minulosti 8 % (44) nemocných, 92 % (474) bylo léčeno pro TB poprvé.

TB byla zjištěna nejčastěji u osob, které přišly k lékaři s obtížemi – 76 % (392), 9 % osob bylo v kontaktu s TB, u 5 % byla TB zjištěna při kontrolách rizikových skupin a u 4 % při pitvě. Bakteriologicky ověřených případů TB bylo 78 % (403), z toho 52 % (210) bylo mikroskopicky pozitivních ze sputa, což znamená, že se jedná o silné zdroje infekce. V roce 2015 bylo hlášeno 10 případů MDR-TB, ale žádný pacient se nenarodil v Česku – 7 pacientů s MDR-TB se narodilo na Ukrajině, 2 v Mongolsku a 1 v Moldávii.

Migrační krize v Česku nezvýšila nárůst případů TB. V roce 2015 bylo v záchytných zařízeních pro zajištění cizinců zadrženo 4485 migrantů a pouze u 3 osob byla prokázána TB. Nejčastěji byla zjištěna syfilis (25 osob), u 17 osob salmonelóza, u 12 osob svrab a 5 osob bylo HIV pozitivních (6).

Závěr Tuberkulóza je a bude medicínským, sociálním, ekonomickým i politickým problémem. I když je situace v Česku velmi příznivá, je nutno na možnost TB stále myslet, zvláště u cizinců a u osob dlouhodobě pobývajících v regionech s vysokým výskytem jak TB, tak především jejích rezistentních ­forem.

Graf 2 Hlášené počty zemřelých na TB – ČR 2006–2015 počet 52

57

56

44

43

2006

2007

2008

2009

28

28

2010

2011

33 22

2012

22

2013

2014

2015

70 60 50 40 30 20 10 0

Graf 3 Hlášené případy MDR-TB – ČR 2006–2015 počet 12

11 8

8

10

9 7 5

4 0 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

14 12 10 8 6 4 2 0

Literatura: 1. Kolek V. Tuberkulóza a jiné mykobakteriózy. In Kolek V, Kašák V, Vašáková M. Pneumologie. 2. vydání. Praha: Maxdorf, 2014. s. 223–247 2. Zatloukal P, Kos S. Tuberkulóza dospělých. Standard léčebného plánu. Verze 6. 6. 2011. Dostupné na: www.pneumologie.cz 3. Bártů V. Tuberkulóza ve světle 21. století. Medical Tribune. 2010;6(4):D2 4. Bártů V. Multirezistentní tuberkulóza, aktuální situace. Stud. Pneumol. ­Phthiseol. 2010;70(1):5–8 5. Feketeová E, Kašák V. Porovnání klasické a multirezistentní tuberkulózy.

Kazuistiky v alergologii, pneumologii a ORL. 2010;7(3):21–26 6. Wallenfels, J. (Národní jednotka dohledu nad tuberkulózou Nemocnice Na Bulovce) TB v ČR v roce 2015. Ústní sdělení – III. kongres ČPFS, Praha 2016, zdroj dat – Registr tuberkulózy

35

z konferencí

florence 12/16

navštívili jsme

nenechte si ujít

Plzeň 13. října 2016

Ostrava 7. února 2017

podzimní konference plzeňského regionu čas

colours of sepsis

Praha 4. listopadu 2016

komplexní pohled na prevenci a léčbu dekubitů

Ostrava 22. března 2017

9. podzimní konference prezidia čas Brno 12. listopadu 2016

dekubity – sdílení zkušeností na mezinárodní úrovni Mgr. Lucie Dolejší z I. chirurgické kliniky VFN v Praze představila na 6. národním kongresu České společnosti pro trombózu a hemostázu ČLS JEP dvě kazuistiky na téma Rány a krvácení

Praha 21.–22. listopadu 2016

V Praze se konal 6. národní kongres České společnosti pro trombózu a hemostázu Magda Hettnerová, redakce Florence

Desítky lékařů a sester se ve dnech 21.–22. listopadu 2016 sjely do Clarion Congress Hotelu Prague v pražských Vysočanech. Konal se tu totiž 6. národní kongres České společnosti pro trombózu a hemostázu ČLS JEP, který tato společnost uspořádala ve spolupráci s Českou hematologickou společností ČLS JEP a s Českou asociací sester (ČAS).

K

onference zdravotnických pracovníků v nelékařských profesích se konala souběžně s programem lékařů v pondělí 21. listopadu. Po zahájení programu a úvodních slovech organizátorů se první přednášky ujala jedna z předsedajících prvního bloku PhDr. Dagmar Škochová, MBA, předsedkyně Traumatologicko-ortopedické sekce ČAS. Její přednáška se zaměřila na bezpečnost personálu, zejména na prevenci poranění ostrými předměty ve zdravotnictví. „Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je oblast, která je důležitá pro všechny osoby ve zdravotnických zařízeních,“ řekla na úvod svého sdělení PhDr. Škochová. „Bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnanců jsou prvořadé a úzce souvisejí i se zdravím pacientů, neboť vý-

36

kon pracovníka je v souvislosti s okolnostmi bodného poranění narušen,“ upozornila. Následně představila částečné výsledky průzkumného šetření, které stále ještě probíhá a v jehož rámci bylo zdravotníkům a studentům zdravotnických škol rozdáno celkem 3510 nestandardizovaných dotazníků. Autoři šetření předpokládají, že nelékařští zdravotničtí pracovníci (NLZP) v praxi mají větší znalosti o rizicích profese a o možnostech ochrany zdraví při práci než studenti a stejně tak že NLZP v praxi mají větší znalosti o správném postupu při poranění ostrým předmětem než studenti zdravotnických škol. Částečně zpracovaná data pak poukázala na skutečnost, že manipulace s ostrými předměty ve zdravotnictví je všemi dotázanými jednoznačně považová-

na za rizikovou činnost a rozdíly v názorech mezi věkovými, vzdělanostními i oborovými skupinami jsou minimální.

Oblíbeným lékem byla v minulosti krev z kozla Následující přednášky se věnovaly zátěžovým faktorům v práci sestry nebo edukaci gravidních pacientek s aplikací LMWH v Trombotickém centru Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN). Velký ohlas vyvolala přednáška RNDr. Karla Nesměráka, Ph.D., z Katedry analytické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy s názvem Léčení krve (a krví) v minulosti. Jak název napovídal, sezná-

Manipulace s ostrými předměty ve zdravotnictví je podle průzkumu jednoznačně považována za rizikovou činnost. mil RNDr. Nesměrák posluchače s tím, jak byla krev a její úloha v lidském těle chápána našimi předky a jak byla využívána k léčbě nejrůznějších chorob. „První teorie o krvi a zdraví formulovali starověcí Řekové – Filolaos a Galén v humorální teorii vysvětlující vznik nemocí nerovnováhou čtyř tělesných šťáv – bílé žluči, čer-

Bližší informace o akcích naleznete na www.florence.cz v rubrice Kalendář

né žluči, slizu a krve. Léčebnými zásahy, které měly uvést tělesné šťávy do rovnováhy, byly nemedikamentózní způsoby léčby jako např. pouštění žilou nebo přikládání pijavek,“ řekl. Krev však byla podle jeho slov od pradávna i ceněným léčivem. Používala se krev z mnoha zvířat (ptáků, savců i ryb). „Proslulým středověkým léčivem byla Sanguis hir­ ci vyrobená z krve kozla po deset dní krmeného směsí vybraných bylin. Vepřová krev byla zase surovinou pro Aqua antiphthisica, což byl přípravek pro léčbu tuberkulózy,“ popsal. Využívána však byla v historii i krev lidská, za nejcennější se pokládala krev z rusovlasého chlapce, kterou naši předci používali k výrobě náplasti na léčbu zlomenin nebo jako surovinu k destilaci Spiritus sanguinis humani.

V druhém dopoledním bloku zazněly nejen kazuistiky, ale i přednášky z oblasti laboratoří.

Mgr. Lucie Dolejší z I. chirurgické kliniky VFN v Praze představila dvě kazuistiky na téma Rány a krvácení, na kterých prezentovala, že vhodné zvolení léčebného postupu a kvalitní vybavení pomáhá v praxi zvládat nejrůznější komplikace. „Celý tento zdlouhavý proces však vyžaduje komplexní a kvalifikovaný přístup celého týmu zdravotníků, tedy nejen lékařů a sester, ale i nutričních terapeutů a fyzioterapeutů,“ dodala na závěr. Další

foto: Magda Hettnerová

6. národní kongres české společnosti pro trombózu a hemostázu

z konferencí

kazuistiku prezentovala Zdena Hajšmanová z Hematologického úseku ÚKBH FN Plzeň a LF UK Plzeň. Popisovala případ 76letého muže léčeného dabigatran etexilátem v dávce 2× denně 110 mg pro permanentní flutter síní, kterému byl opakovaně podán idarucizumab jako antidotum.

O vlivu metamizolu (Novalginu) na účinek protidestičkové terapie s ASA pohovořila Ing. Jana Bílková z Trombotického centra VFN v Praze a Bc. Dagmar Kubrichtová z téhož pracoviště přednesla přednášku na téma Profylaxe a léčba TEN u gravidních pacientek v Trombotickém centru.

Proti viru hepatitidy C není v současnosti dostupné očkování Závěr dopoledního bloku patřil volbám do Traumatologicko-ortopedické sekce ČAS. Odpoled-

ní blok zahájil se svou přednáškou Humor v medicíně oblíbený přednášející MUDr. Radkin Honzák z Ústavu všeobecného lékařství 1. LF UK Praha a IKEM Praha a poté následovalo několik dalších zajímavých přednášek jako například Standardizace stanovení endoteliálních progenitorových buněk a cirkulujících endoteliálních buněk v periferní krvi, Protidestičková léčba a porovnání metod k vyšetření její účinnosti či Význam mezipřístrojového porovnání při uvedení nového koagulometru do laboratoře.

Velký ohlas vyvolala i přednáška MUDr. Soni Fraňkové z České hepatologické společnosti ČLS JEP na téma Hepatitida C: epidemiologie, prevence, diagnostika. Chronickou hepatitidou C trpí celosvětově více než 175 miliónů lidí. V ČR je výskyt nízký, infikováno je méně než jedno procento populace.

Odstartoval mezinárodní projekt RANCARE – přidělovaná – chybějící ošetřovatelská péče tz

Dne 20. září 2016 odstartoval v Bruselu projekt s názvem „PŘIDĚLOVANÁ – CHYBĚJÍCÍ OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE – mezinárodní a vícevrstevný problém“, který je financován programem COST (Evropská spolupráce ve vědeckém a technickém výzkumu).

T

ento projekt vznikl proto, že ve světě přibývá důkazů o značném výskytu přidělování ošetřovatelské péče v prostředí akutní nemocniční péče, což je vždy spojováno s nepříznivými dopady na pa­ cienty, sestry i organizaci. Projekt ­RANCARE Action, věnovaný přidělované péči, má za cíl umožnit diskuzi o přidělované péči na základě mezinárodního srovnávacího přístupu s důsledky pro praxi a profesní rozvoj.

Toho lze dosáhnout rozvíjející se

spoluprací, vytvářením kontaktů a výměnou dovedností a znalostí na evropské i mezinárodní úrovni, stejně jako integrací různých oborů a přístupů včetně ošetřovatelství, etiky, zdravotnických věd obecně, ekonomie a sociální politiky.

RANCARE Action je jedním z 26 navržených projektů ze všech zemí EU, které uspěly (z celkem 360 žádostí). Vedoucím projektu je prof. Evridiki Papastavrou, PhD, z Kyperské technologické univerzity (Ústav

Většina infikovaných však o infekci vůbec neví. Hepatitida C je převážně krví přenosná infekce, která se v současné době přenáší nejčastěji nitrožilní aplikací drog. Přenosy pohlavním stykem a z matky na dítě jsou velmi vzácné. Chronická hepatitida C je zánětlivé onemocnění jater, při jehož dlouhém trvání může vzniknout až jaterní cirhóza.

HCV infekce i ve své chronické fázi probíhá obvykle zcela bez příznaků, a proto je diagnóza nezřídka stanovena z krve při vyšetření z jiného důvodu. Test na přítomnost hepatitidy C by měl být proveden u všech, kteří si uvědomují některý z rizikových faktorů nákazy. Vyšetřeni by měli být rovněž ti, kteří mají zvýšenou aktivitu jaterních enzymů. Hepatitida C je dnes dobře léčitelnou nemocí. Cílem léčby je úplné odstranění viru z organismu, které vede k zastavení jaterního poškození. Pokud se pa-

cient s HCV vyléčí, není již pro své okolí infekční a nikdo se od něj nemůže nakazit. V současnosti jsou k dispozici léky, které přímo zasahují do replikačního cyklu viru a dokáží vyléčit téměř 100 % pacientů. Proti HCV však není v současnosti dostupné účinné očkování. Vývoj vakcíny je pro velkou variabilitu viru hepatitidy C problematický. Proto se v prevenci onemocnění uplatňují především zásady zabraňující přenosu infekce. Důležité je také odhalit co nejvíce nemocných, kteří o své infekci nevědí a představují tak riziko pro své okolí.

V závěru konference pak nesměla chybět ani diskuze a zhodnocení celého dne. Druhý kongresový den mohly sestry navštívit přednášky lékařů nebo si prohlédnout posterovou sekci, která byla nedílnou součástí akce.

ošetřovatelství), tato univerzita je i příjemcem grantu.

Do projektu se zapojí nejrůznější specialisté, jako jsou akademici, odborníci z praxe, tvůrci politiky, školitelé a pacientské skupiny z 28 zemí (EU a další) a mnoha oborů – ošetřovatelství, psychologie, filozofie, etiky či ekonomie a managementu zdravotnictví.

Projekt bude probíhat prostřednictvím čtyř pracovních skupin a dvou horizontálních výborů, které budou dohlížet na různé aktivity naplánované na čtyřleté období trvání projektu. Každá z pracovních skupin se zaměří na jinou oblast: otázky konceptualizace, organizace a metodologie (pracovní skupina 1), intervence založené na důkazech a jejich návrhy (pracovní skupina 2), etický rozměr přidělování péče (pracovní skupina 3) a otázky vzdělávání

(pracovní skupina 4). Očekávané výstupy zahrnují rozšíření znalostí o přidělování péče, faktorech přispívajících k tomuto jevu a vytváření opatření, která mají za cíl poskytování bezpečné péče pacientům.

Více informací o projektu je k dispozici v angličtině na webové stránce http://www.cost.eu/ COST_Actions/ca/CA15208. Česká republika je do projektu zapojena prostřednictvím Ústavu ošetřovatelství a porodní asistence Lékařské fakulty Ostravské univerzity. Zástupkyní vedoucího pracovní skupiny 1, která bude pracovat na konceptualizaci, organizaci a metodologii diskutovaného tématu, byla zvolena PhDr. Renáta Zeleníková, Ph.D.; doc. PhDr. Darja Jarošová, Ph.D., je členkou pracovní skupiny 2 pro intervence a jejich návrhy. Obě jsou současně i členkami řídicího výboru.

37

z konferencí

Paliativní péče byla tématem podzimní konference Plzeňského regionu ČAS PhDr. Mgr. Jitka Krocová, FZS ZČU Plzeň

Ve čtvrtek 13. října 2016 se v aule Onkologické a radioterapeutické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň (FN Plzeň) uskutečnila podzimní konference Plzeňského regionu ČAS. Tématem konference byla paliativní péče. Program konference byl doplněn prezentacemi, které sice s tématem zdánlivě nekorespondovaly, ale přesto se ho okrajově dotýkaly, jako například metoda canisterapie nebo využití portů v dlouhodobé infuzní terapii.

K

onferenci zahájila předsedkyně plzeňského regio­nu PhDr. Mgr. Jitka Krocová, která také přivítala vzácné hosty: Ing. Bc. Andreu Mašínovou, MBA, náměstkyni pro ošetřovatelskou péči FN Plzeň, PhDr. Alenu Pistulkovou, proděkanku pro praxi, mobilitu a kvalitu Fakulty zdravotnických studií Západočeské univerzity v Plzni (FZS ZČU), a Mgr. Ninu Müllerovou, členku prezidia ČAS. Po úvodních slovech a zdravicích hostů seznámila předsedkyně výboru posluchače s činností výboru regionu a představila plány na první pololetí roku 2017.

První blok přednášek zahájila svojí prezentací Bc. Drahomíra Loužecká, která představila charitativní akci na podporu dětského hemato-onkologického oddělení FN Plzeň, kalendář „Sestra v akci“. Nápad nafotit kalendář s tematikou, která spojuje ošetřovatelství prezentované sestrami a známé plzeňské sportovce, se zrodil snadno. Jeho realizace však vyžadovala nadšení nejen zdravotníků. Dobrou myšlenku podpořil kromě sportovců také

38

skvělý fotograf, kosmetička a další členové realizačního týmu.

Následoval příspěvek PhDr. Květoslavy Vachudové, která popsala práci psychologa na klinickém onkologickém pracovišti ze svého osobního pohledu. Toto zamyšlení uvedlo posluchače do tématu paliativní péče, kterému byla podzimní konference věnována. Její kolegyně PhDr. Vlasta Romanová následně představila koncepci psychologické pomoci na Onkologické a radioterapeutické klinice FN Plzeň. Hovořila zejména o komunikaci zdravotníků s nemocnými a jejich příbuznými a naznačila i doporučení pro pomáhající profese z oblasti duševní hygieny a odpočinku.

Domácí hospicovou péči představili zástupci Domácího hospice Náruč Jana Červánková a Hospice sv. Jiří Bc. Petr Gubiš. V jejich sdělení zazněly nejen informace o tom, jaké služby obě organizace nabízejí, ale také kazuistiky, které přiblížily posluchačům, co vše musejí zvládnout zdravotníci i blízcí klientů, kteří se vydali na poslední cestu. Doprovázení při umírání je stále tabui-

zované téma a najít člověka, který je schopen v tomto segmentu péče pracovat, není snadné. Když už se však pro tuto práci rozhodne, je potřeba pečovat také o něj a nenechat ho vyhořet. Z projevu obou přednášejících bylo zřejmé, že svou práci považují za potřebnou a důležitou, a to i přes to, že není dostatečně honorována. Domácí hospicová péče u nás totiž není ze strany zdravotních pojišťoven hrazena vůbec (!). V následující diskuzi pak byla opakovaně řešena problematika financování domácí hospicové péče a zástupci hospiců byli vyzváni ke spolupráci s ČAS v otázce jejího řešení.

V průběhu prvního bloku vystoupila i Bc. Iva Chvojková ze sdružení MAMMA Help, která prezentovala cíle tohoto s­ družení, jež pomáhá ženám s rakovinou prsu a jejich rodinám. Představila také právě probíhající kampaň zaměřenou na prevenci rakoviny prsu. První blok ukončila přednáška o venózní terapii u dlouhodobě léčených pacientů a po ní následovala živá diskuze o kompetencích sester v této oblasti.

O přestávce měli zájemci možnost prohlédnout si nabídku firem Promedica Praha Group, a. s., a APOTEX ČR, spol. s r. o. – hlavních partnerů konference a také expozici sdružení MAMMA Help, kde si mohli nacvičit, jak se provádí samovyšetření prsu, a zapojit se do nové kampaně „Udělej si uzel“.

České ženy často nemají možnost rozloučit se s mrtvorozeným dítětem Druhý blok přednášek zahájil MUDr. Martin Pachner z Hospice sv. Lazara v Plzni, který podal přítomným komplexní informace o hospicové a paliativní péči u nás. Hovořil nejen o potřebnosti této péče, ale představil i několik statistických údajů. Například kolik lidí si přeje zemřít doma (80 % dotázaných) a jaká je skutečnost (90 % lidí umírá v institucionálním zařízení). Nedostatek pomoci rodinám, které by se chtěly postarat o svého blízkého, aby mohl skonat doma, je stále největší překážkou, která lidem brání zemřít v domácím prostředí. Uvedl také, jaké jsou možnosti umístění klien­tů do Hospice sv.

Lazara, a na fotografiích předvedl, že jakkoli je tato konečná fáze života vážné téma, může být za-

končena i splněním posledního přání umírajícího a může být klidná a důstojná.

Poutavé sdělení Mgr. Kateřiny Ratislavové, Ph.D., uvedlo posluchače do problematiky perinatální paliativní péče. Přednášející prezentovala výsledky vlastního výzkumu a uvedla, že rituály rozloučení s mrtvým miminkem prostřednictvím vizuál­ního nebo fyzického kontaktu jsou v České republice značně odlišné od údajů prezentovaných odborníky z anglicky mluvících zemí a Skandinávie. Ve výzkumu, který Mgr. Ratislavová prováděla v ČR, nevidělo 60,3 % žen své mrtvorozené dítě po porodu, zatímco v zahraničních výzkumech to bylo jen 5–9 % žen. I po této prezentaci následovala živá diskuze.

Zkušenosti ze zahraničních pobytů v zařízeních paliativní péče předaly účastníkům konference Mgr. Jarmila Neuman­ nová a Bc. Petra Nováková.

Mgr. J. Neu­mannová seznámila přítomné se způsoby komunikace a fundraisingu na Novém Zélandu a ve svém sdělení upozornila i na skutečnost, že ani v zahraničí není hospicová péče dostatečně hrazena z fondů zdravotních pojišťoven. Ukázala také způsoby získávání finančních prostředků např. formou prodeje různých výrobků, keramických dlaždic se jmény dárců, organizování sbírek atd. Bc. P. Nováková pak srovnala poskytování paliativní péče u nás a v Ugandě. Ve své prezentaci se věnovala vzdělávání sester v paliativní péči, rozdílům v kompetencích sester u nás a v Ugandě a srovnala i organizaci paliativní péče. Svou prezentaci doplnila i snímky hospice v Kambale.

V závěru konference ještě vystoupila fyzioterapeutka Lucie Hergetová, která společně se psem Schrekem představila metodu canisterapie, jež probíhá ve FN Plzeň, a poslední přednáška prezentovala posluchačům nové možnosti hojení chronických a maligních ran.

Všichni přítomní se shodli na tom, že téma paliativní péče je sice smutným tématem, nicméně je třeba o něm hovořit a věnovat mu náležitou pozornost.

Na úplný závěr pak ještě organizátoři pozvali posluchače na další setkání – jarní konferenci Plzeňského regionu ČAS.

foto: autorka

florence 12/16

PF 2017

Děkujeme Vám za spolupráci v uplynulém roce a přejeme Vám vše nejlepší do nového roku

BATIST Medical a. s., Nerudova 309, 54941 Červený Kostelec, www.batist.cz Výrobky na ošetřování ran | Výrobky z buničité a obvazové vaty | Obvazy a obinadla | Hygiena | Injekční technika 39 Inkontinence | Náplasti | Jednorázové operační rouškování | Prostředky k dezinfekci | Fixační a zajišťovací systémy

z konferencí

florence 12/16

U kulatého stolu se v Brně diskutovalo o prevenci, monitorování a léčbě dekubitů v ČR PhDr. Michaela Hofštetrová Knotková, NCO NZO

Již 4. kulatý stůl s názvem Systém prevence, monitorování a léčby dekubitů v ČR se konal v sobotu 12. listopadu 2016 v Národním centru ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů (NCO NZO) v Brně. Akce, nad níž převzala záštitu hlavní sestra ČR Mgr. Alice Strnadová, MBA, plynule navázala na mezinárodní sympozium Dekubity – sdílení zkušeností na mezinárodní úrovni.

H

lavní sestra ČR Mgr. Alice Strnadová, která akci zahájila, připomněla vývoj v ošetřovatelství a podporu Ministerstva zdravotnictví ČR (MZ ČR) ve všech plánovaných aktivitách, které jsou zaměřeny na zvýšení kvality poskytované péče. Jejich součástí je i preven-

ce dekubitů a naplnění Resortního bezpečnostního cíle č. 8.

Akce, kterou již třetím rokem organizuje MZ ČR, se zúčastnilo 46 zástupců zdravotnických pracovníků, poskytovatelů zdravotní péče, vzdělavatelů a zástupci podniků. Cílem setkání odborníků bylo zdůraznění

a zviditelnění závažnosti problému, který zasahuje nejen oblast zdravotnictví, ale též oblast socioekonomickou, právní a etickou. Výstupem kulatého stolu je níže zveřejněná tisková zpráva a Prohlášení účastníků kulatého stolu, kde jsou vytýčeny úkoly do dalšího období.

ní hospitalizovaných pacientů realizovaného Kanceláří zdravotního pojištění (dříve Národní referenční centrum), do kterého je zapojeno 21 poskytovatelů zdravotních služeb, byl v roce 2015 podíl pacientů v riziku vzniku dekubitů 21,64 % (7832) a podíl pacientů s dekubitem 3,3 % (1288). Z analýzy Systému hlášení nežádoucích událostí, v němž je aktuálně zapojeno 85 poskytovatelů zdravotních služeb, vyplynulo, že za období 2. pololetí roku 2015 bylo evidováno 9155 dekubitálních lézí, což představuje průměrně 14,31 dekubitu na 1000 pa­ cientů. Všechny uvedené datové zdroje však mají své limity, jak s ohledem k počtu sledovaných nemocnic, tak ke způsobu sledování a záznamu dekubitů.

Cílem kulatého stolu bylo informovat odbornou i laickou veřejnost, jak probíhá implementace doporučení EPUAP, a diskutovat o návrhu národní strategie v oblasti prevence, sledování výskytu dekubitů a jejich ošetřování v České republice.

Letošní setkání se uskutečnilo ve větším rozsahu v Národním centru ošetřovatelství a nelékař-

ských oborů v Brně a předcházelo mu sympozium s mezinárodní účastí. Sympozium s názvem „Dekubity – sdílení zkušeností na mezinárodní úrovni“ umožnilo předání informací o zahraničních aktivitách v oblasti prevence a léčby dekubitů. Přední zahraniční vyzvaní hosté (prof.

Joyce Black – USA, prof. Dimitri Beeckman – Belgie a prof. Rut Öien – Švédsko) a tuzemští odborníci (doc. Veverková – Brno, doc. Pokorná – Brno, MUDr. Stryja – Třinec aj.) prezentovali nejnovější poznatky v této oblasti a zejména jejich možnosti využití v klinické praxi. Odbornou záštitu sympoziu poskytla Česká společnost pro léčbu ran (ČSLR), Česká asociace sester (ČAS) a významné zahraniční organizace Evropská asociace pro léčbu ran (EWMA) a Evropský poradní panel pro otázky dekubitů (EPUAP). Na jednání u kulatého stolu zaznělo, jakými aktivitami podporuje ČR již pátý Světový den STOP dekubitům, který v letošním roce připadl na 17. listopad s mottem „Jak se můžete zapojit“.

Cílem kulatého stolu bylo nejen připravit náměty a aktivity ke

Dne 12. listopadu 2016 se pod záštitou hlavní sestry Ministerstva zdravotnictví České republiky (dále jen MZ) Mgr. Alice Strnadové, MBA, uskutečnil již 4. kulatý stůl k problematice prevence, sledování a léčby dekubitů v ČR. Akce se konala u příležitosti Světového dne STOP dekubitům, který je každoročně vyhlášen Evropským poradním panelem pro otázky dekubitů (EPUAP) na třetí čtvrtek v měsíci listopadu. Cílem je zdůraznění a zviditelnění závažnosti problému zasahujícího nejen do oblasti zdravotnictví.

Dekubity se dotýkají velké části hospitalizovaných pacientů, ale také osob, o něž je pečováno ve vlastním a jiném sociálním prostředí.

Ačkoliv se údaje mohou lišit podle typu poskytovatele zdravotních služeb a skladby pacien­tů, jejich počty podle údajů ÚZIS dosahují desetitisíců ročně – z Národního registru hospitalizovaných lze identifikovat 1,2 % pacientů s dekubity z celkového počtu hospitalizovaných pacientů ročně (data za všechny poskytovatele lůžkové péče). Z prevalenčního šetře-

40

Světovému dni STOP dekubitům, ale vyzvat všechny zainteresované strany k většímu zviditelnění této problematiky a přiblížit se také více laické veřejnosti. Ke kulatému stolu byli pozváni zástupci odborných a profesních organizací, Ústavu zdravotnických informací a statistiky, Kanceláře zdravotního pojištění, poskytovatelů zdravotních služeb, vzdělávacích institucí, zdravotních pojišťoven, zástupci podniků i novináři. Hlavní sestra MZ ČR Mgr. Alice Strnadová, MBA, ve svém hodnocení dosavadních aktivit ocenila značný posun ve vnímání a především přístupu zdravotnických pracovníků k této problematice. Významným počinem bylo bezesporu zařazení dekubitů mezi resortní bezpečnostní cíle (dále jen RBC).

Implementaci RBC je však třeba ověřovat, stejně jako plnění kritérií. MZ se rozhodlo ověřit plnění RBC formou ankety a výsledky zveřejnit na portálu www.dekubity.eu. Hlavním výstupem analýzy 69 dotazníků bylo pozitivní zjištění, že velká většina dotázaných věnuje tomuto cíli velkou pozornost a většinu kritérií se daří naplňovat. Pozornost však

foto: organizátoři

Tisková zpráva

z konferencí

bude třeba věnovat zlepšení pravidel přehodnocování rizika pacientů a vzdělávání lékařů v této problematice.

Z hlediska vzdělávání zdravotnických pracovníků provedlo MZ v roce 2015 analýzu vzdělávacích programů 14 akreditovaných certifikovaných kurzů v porovnání s doporučením EPUAP. Z výsledků šetření vyplynula potřeba vytvoření modelového vzdělávacího programu, který se podařilo v roce 2016 připravit tak, aby s přihlédnutím k mezinárodním doporučením zároveň i reflektoval podmínky českého zdravotního systému. Tím je nabídnut edukační standard pro praxi, který bude uveřejněn ve Věstníku MZ ČR. Nedílnou součástí zvyšování povědomí o dekubitech jsou i mediální aktivity, z nichž nejvýznamnější představuje portál MZ ČR www.dekubity.eu, o kterém hovořila PhDr. Michae­ la Hofštetrová Knotková. Uvedla fakta o návštěvnosti portálu a možnostech jeho vy­užívání nejen zdravotnickými pracovníky. Portál byl v rámci rozvoje nově doplněn o sekci Video a názorné prezentace v jednotlivých okruzích. Pozitivním zjištěním je stále vyšší využívání portálu laickou veřejností prostřednictvím dotazů na adrese dekubity@nconzo.cz. Sdělení Bc. Petra Suchého z Kanceláře zdravotního pojištění (dříve Národní referenční centrum) přineslo aktuální výstupy standardizovaného ukazatele (poměr pacientů s dekubitem vzniklým u poskytovatele zdravotních služeb na počet pacientů v riziku) a odkázalo na referenční hodnoty podle oborů, které jsou dostupné na http://www.kancelarzp.cz/cs/dekubity-info. Pro rok 2017 je v plánu připravit zapojeným nemocnicím zvýhodněnou nabídku exportu dat o dekubitech z klinického informačního systému do Systému sledování nežádoucích událostí. Doc. PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D., informovala o nově připravovaném softwarovém nástroji sběru dat o dekubitech, který zajistí standardizovaný sběr a umožní přenos dat do Národního systému evidence nežádoucích událostí.

Nový nástroj slouží rovněž jako edukační prostředek pro vzdělá-

Kulatý stůl – (zleva) Mgr. A. Strnadová, MBA; Mgr. N. Müllerová a PhDr. M. Hofštetrová Knotková

vání zdravotnických pracovníků.

Bylo jednoznačně deklarováno, že v oblasti sledování incidence a prevalence dekubitů v klinické praxi je nezbytná spolupráce a centralizace činností, a na té se také zástupci jednotlivých institucí dohodli. Zástupci poskytovatelů zdravotních služeb (FN Plzeň, FN Ostrava) představili implementační strategie nového nástroje pro monitoring dekubitů, zkušenosti s realizací resortního bezpečnostního cíle a komplexního přístupu k problematice dekubitů v nemocniční i domácí péči. V neposlední řadě prezentovali i praktické zkušenosti s realizací certifikovaného kurzu pro ošetřování chronických ran.

Aktivity uskutečněné u příležitosti Světového dne STOP dekubitům jsou veřejně přístupné na portále www.dekubity.eu. Do debaty o podpůrných aktivitách ke Světovému dni STOP dekubitům se zapojili i zástupci domácí péče a poukázali na fakt, jak je obtížné zajistit nejen vhodné prostředí ve vlastním sociálním prostředí pacienta k provedení převazu „lege artis“, ale též na nedostatečnou úhradu nezbytných krycích materiálů a nedostatek kompetencí všeobecných sester. Aktivity zdravotníků podporují i zástupci firem šířením informací o správném postupu při přenášení a posouvání pacientů na lůžku či nabídkou edukačních materiálů anebo zajištěním vyškolených odborníků pro pomoc poskytovatelům péče a zdravotnickým zařízením ve vzdělávání.

V závěrečné diskuzi zazněla jed-

noznačná podpora MZ všem krokům, které povedou ke snížení výskytu dekubitů, a v případě jejich vzniku k včasné identifikaci a k účelné léčbě. Aktivní zapojení všech zdravotnických pracovníků, včetně managementů poskytovatelů zdravotních služeb, je nezbytné pro úspěšné plnění stanovených cílů. Pro poskytování kvalitní preventivní péče je třeba také zajistit dostatečnou finanční úhradu zdravotních pojišťoven a kvalifikovaný zdravotnický personál. Diskuze přinesla mnoho dalších podnětů a závěrem se účastníci shodli na společném prohlášení:

Prohlášení účastníků Kulatého stolu 2016: 1. Zaměření na prevenci vzni­ ku dekubitů – poskytovat kvalitní preventivní péči díky zavádění nových postupů a nástrojů prevence do praxe. Preventivní péče je vždy levnější než následné hojení dekubitů a jejich komplikací.

2. Vzdělávání všech zain­ teresovaných zdravotnických pracovníků i vzdělavatelů v no­ vých trendech prevence, hodno­ cení stupňů a léčby dekubitů je klíčové – chceme kompetentní zdravotnický personál, vzdělávací aktivity musejí být zaměřeny nejen na ošetřovatelskou péči. Pro vzdělávání zdravotnických pracovníků je vhodné využívat osvědčené e-learningové kurzy. Nadále pokračovat v nastaveném trendu. Podpořit vzdělavatele v získání akreditace dle modelového vzdělávacího programu. V této oblasti se

více zaměřit na pracovníky domácí péče.

3. Vybavení pracovišť – všude, kde jsou hospitalizováni rizikoví pacienti, musí být odpovídající vybavení zdravotnickými prostředky – právo pacienta na adekvátní péči je bohužel stále limitováno omezenými finančními prostředky, kterými disponují, resp. nedisponují poskytovatelé zdravotních služeb. Pozornost zaměřit také na segment domácí péče, která je v první linii.

4. Odpovídající počet a sklad­ ba ošetřovatelského personá­ lu – požadavek na zajištění kvality a bezpečí poskytovaných služeb je jednou z povinností poskytovatelů. Obáváme se ohrožení pacientů z důvodu nedostatku pracovních sil. Doporučujeme důsledně dbát na sledování personálních požadavků při hodnocení kvality.

5. Úhrada účinných preven­ tivních opatření včetně edukace zdravotními pojišťovnami. Nadále prosazovat potřebnou změnu především v oblasti úhrady preventivních krytí a postupů. Klíčovým aspektem je zainteresování plátců zdravotní péče do strategie prevence a léčby dekubitů.

6. Hygiena – klást důraz na zajištění hygienických opatření a prevenci přenosu infekcí, a to i v podmínkách domácí péče.

7. Podpora firem – všemi dostupnými prostředky podporovat vzdělávací aktivity, včetně laické veřejnosti, a podílet se i nadále na rozvoji zdravotnických prostředků pro prevenci a léčbu dekubitů ve spolupráci s poskytovateli zdravotních služeb.

8. Evidence dekubitů – správce zdravotnického informačního systému bude rozvíjet přiměřené nástroje pro sběr dat, s předpokladem spuštění sběru dat do roku 2018. Do evidence dekubitů zapojit také segment primární, zejména domácí péče. Tento požadavek nadále trvá.

9. Mezinárodní spoluprá­ ce – využívat portál dekubity.eu i pro sdílení dat o výskytu dekubitů v jiných zemích, uskutečnit konferenci s mezinárodní účastí u příležitosti Světového dne STOP dekubitům v roce 2016.

Bylo splněno s výhledem pokračovat s pořádáním i v dalších ­letech.

41

z konferencí

florence 12/16

PaedDr. Ilona Kejklíčková, Ph.D., pokřtila na logopedické konferenci svou knihu Vady řeči u dětí

občanské sdružení LOGO

O téměř dvacet procent vzrostl za posledních pět let počet lidí, kteří se léčí s některou vadou řeči. Poruchám mluvení se věnovala logopedická konference, kterou uspořádalo v pondělí 24. října 2016 v Brně občanské sdružení LOGO.

P

odle logopedů v Česku v posledních letech výrazně přibývá pacientů s poruchami řeči. Konference se proto zaměřila mimo jiné i na koktavost, která je jednou z nejtěžších řečových vad. Kvůli tomuto řečovému postižení jsou balbutici vylučováni ze společnosti, mají problémy se začleněním do kolektivu a obtížně hledají pracovní uplatnění. Problémy mají i při hledání životního partnera. V Evropské unii trpí koktavostí více než 4,5 milionu osob. „Významnou roli hraje v koktavosti genetika, ale také prostředí. Koktavost může vyvolat jak smutná, tak i radostná událost.

Pa­cientům pomáhají pravidelné terapie, díky kterým je koktavost

nijak neomezuje,“ vysvětluje klinická logopedka a zakladatelka kliniky LOGO PaedDr. Ilona Kejklíčková, Ph.D. Podle ní by rodiče neměli s léčením dětí váhat. Pokud se u nich objeví koktání kolem třetího, čtvrtého roku věku, doporučuje jim návštěvu odborníka. „V tomto věku lze ještě potíže podchytit v začátcích. Neléčení může způsobit ‚zafixování‘ poruchy a ta se tak stane celoživotním problémem,“ říká.

Léčbu koktavosti pomocí humoru a kreativity prosazuje přední světový odborník na poruchy řeči Joseph Agius z Malty, který na brněnské konferenci také vystoupil. Podle něj lze ověřené postupy při nápravách poruch řeči, jako je koktavost, kombino-

V IKEM se konala 9. podzimní konference prezidia ČAS Magda Hettnerová, redakce Florence

V téměř zaplněném kongresovém sále Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze (IKEM) se v pátek 4. listopadu 2016 konala již 9. podzimní konference prezidia České asociace sester (ČAS).

P

o úvodních zdravicích, které přednesly prezidentka ČAS PhDr. Martina Šochmanová, MBA, a viceprezidentka ČAS Bc. Anna Skalická, se první přednášky ujal MUDr. Mgr. Ing. Dalimil Chocholáč, Ph.D., který hovořil na stále aktuální téma – zdravotnická dokumentace z právního pohledu. Nejprve vyjmenoval nejdůležitější právní předpisy, které se k zdravotnické dokumentaci vztahují, a upozornil i na důvod,

42

proč je vedení zdravotnické dokumentace tolik důležité. „Vedení zdravotnické dokumentace je jednak nutné pro splnění legislativních požadavků, ale také slouží jako důkaz o poskytnuté péči, o postupu lege artis, je důkazem k posouzení informovanosti pacienta a slouží jako podklad pro kontrolní činnost,“ řekl. Zdravotnická dokumentace je také podkladem pro studijní činnost, pro posouzení úrovně poskytované

vat s kreativním a humorným přístupem. Ve své praxi prosazuje zábavnou formu terapie pomocí cvičení, her a pozitivního myšlení. „Nacvičováním životních situací ve spojení s humorem a nadsázkou si pacienti budují sebedůvěru a posilují sebevědomí,“ řekl.

Koktavost však tvoří jen čtyři procenta všech logopedických onemocnění. Vůbec nejrozšířenější je patlavost nebo vadné tvoření hlásek, čímž trpí především děti. Od roku 2011 přibylo dětských případů o čtvrtinu.

K problémům vady řeči nejenom u dětí, ale i u dospělých přispívá podle odborníků virtuální komunikace prostřednictvím mobilů, internetu a způsob trávení volného času – sledování televize,

péče, je pilířem programu kontinuálního zvyšování kvality péče, zdrojem statistických dat pro vyhodnocování stanovených indikátorů kvality poskytované péče a slouží i jako nástroj řízení kvality ve zdravotnickém zařízení. Součástí zdravotnické dokumentace hospitalizovaného pacienta je nejen lékařská a ošetřovatelská dokumentace, ale i dokumentace ostatních nelékařských zdravotnických pracovníků (NLZP), jako je například fyzioterapeut, nutriční terapeut aj. Teprve všechny tyto složky dohromady tvoří celek, který je dokladem provedené péče u konkrétního pacienta. Mezi nejčastější pochybení pak podle jeho slov patří chybějící identifikační údaje zdravotnického zařízení, zapisujícího zdravotníka, chybějící časy přijetí, používání nesrozumitelných zkratek, nečitelnost písma, (ne)hodnocení bolesti, nezaznamenání zdravotnických prostředků třídy IIb a vyšších do dokumentace, chybějící dokumentace ostat-

monitorů a displejů, při čemž je mluvní komunikace výrazně omezena. „Základem prevence poruch řeči je citový a citlivý přístup k dítěti a také správný řečový vzor.

Podpora, důvěra a dostatek času, který dítěti věnujeme, jsou velice důležité. Vývoj řeči ovlivňuje pozitivně také kojení – nejenom zvukovým, ale i hmatovým kontaktem s matkou,“ dodává doktorka Kejklíčková, která na konferenci pokřtila svou knihu Vady řeči u dětí. Kniha poskytuje důležité informace nejen pro odborníky, ale i pro rodiče dětí, které mají se svým mluveným projevem potíže. Autorka PaedDr. Ilona Kejklíčková, Ph.D., zkušená klinická logopedka, v ní uvádí ověřené postupy při nápravách poruch řeči a také četné inspirativní možnosti pro podporu zdárného vývoje řeči dítěte od nejútlejšího věku.

ních NLZP a celá řada dalších. Následky chybně vedené nebo neúplně vedené dokumentace přitom mohou být katastrofální. „Taková zdravotnická dokumentace nesvědčí o úplné péči, respektive svědčí o neúplné péči, může prokázat nesoulad s organizačními směrnicemi, zákony, vyhláškami apod., může být použita jako důkaz při obvinění z nedbalosti, neposkytnutí péče a podobně, a také nemusí poskytovat důkaz o nezbytnosti lékařem poskytnutých služeb,“ popsal přednášející. Přitom alespoň část těchto rizik je možné eliminovat zavedením elektronické dokumentace.

Ta nejenže může zabránit chybám při vedení dokumentace, ale navíc je pro zdravotníky rychlejší, pohodlnější a v důsledku zvyšuje i bezpečí pacienta.

Nejen zdravotníkům pomáhá Ombudsman pro zdraví V oblasti práva zůstala i další přednáška, kterou přednes-

foto: občanské sdružení LOGO

S koktavostí se v Česku potýká přes 150 tisíc lidí

z konferencí

la Mgr. Kateřina Havelková, ředitelka Kanceláře Ombudsmana pro zdraví. Na několika kazuistikách ukázala, s jakými problémy se zdravotníci potýkají a jak jim při jejich řešení může Kancelář Ombudsmana pro zdraví pomoci. Veškeré informace včetně kontaktů naleznou zdravotníci na webu www.ombudsmanprozdravi.cz.

Služby kanceláře jsou bezplatné.

O tom, co je to PEER program a jak funguje v Nemocnici s poliklinikou Havířov, pohovořila náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Mgr. Renata Tydlačková.

Na její přednášku navázala později její kolegyně, vrchní sestra Psychiatrického oddělení Mgr. Taťána Kršíková, která hovořila o intervenci první psychické pomoci v havířovské nemocnici. Během dopoledního bloku zazněly ještě přednášky Mgr. Věry Brzicové z VFN v Praze, která se věnovala zátěžovým faktorům v práci sestry, Mgr. Lenky Matějčíkové, která hovořila o 100 letech českého ošetřovatelství, a PhDr. Ivany Dvořáčkové, Ph.D., která hovořila o nelehké práci soudního ­znalce v oboru ošetřovatelství.

Brno hostilo mezinárodní sympozium o dekubitech Doc. PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D., Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Doslova pár dnů před světovým dnem STOP dekubitům (který letos připadl na 17. listopad) se v sobotu 12. listopadu 2016 konalo na půdě Národního centra ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů (NCO NZO) v Brně mezinárodní sympozium zaměřené na prevenci, léčbu a klinické doporučené postupy s názvem Dekubity – sdílení zkušeností na mezinárodní úrovni.

A

kci přijelo podpořit celkem 123 účastníků, včetně významných zahraničních přednášejících ze Spojených států amerických (prof. Joyce Black, PhD), ze Švédska (doc. Rut Öien, PhD) a z Belgie (prof. Dimitri Beeckman, PhD) a zástupců lůžkových i ambulantních zdravotnických zařízení z celé České republiky.

Hlavními organizátory sympozia byly Česká společnost pro léčbu ran (ČSLR) a Česká asocia­ ce sester (ČAS). Další podporující a zaštiťující organizace byly Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS ČR), Masarykova univerzita (MU) a Ministerstvo zdravotnictví České republiky (MZ ČR). Odborné sympozium bylo realizováno s podporou mezinárodních společností Evropského poradního panelu pro otázky dekubitů (EPUAP) a Evropské asociace pro léčbu ran (EWMA), na jejichž stránkách byly také informace o sympoziu zveřejněny.

Odborný program byl zahájen hlavní organizátorkou akce doc. PhDr. Andreou Pokornou, Ph.D., která přítomné pozdravila jménem ČSLR, EWMA a ÚZIS ČR a předala slovo zástupcům dalších organizací. Za Ministerstvo zdravotnictví vystoupila Mgr. Alice Strnadová, MBA, Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity reprezentovala prof. MUDr. Anna Vašků, CSc., jménem EPUAP pozdravil přítomné prof. Dimitri Beeckman, PhD, za NCO NZO vystoupila jeho ředitelka Mgr. Jana Mikulková, MBA, a za Českou asociaci sester popřála účastníkům získání mnoha odborných znalostí Mgr. Nina Müllerová.

Prezentace přednášejících byly zaměřeny na prevalenci a výskyt dekubitů, hodnoticí škály, možnosti využití materiálů vlhkého hojení ran v prevenci a léčbě dekubitů a zhodnocení používání antidekubitních pomůcek – především antidekubitních matrací.

V diskuzích k jednotlivým přednáškám zazněla jasná kritika stá-

Co se týče zajímavých přednášek, ani odpolední blok nezůstal pozadu. Zazněla v něm sdělení týkající se například toho, jak vypadá farmakologistika v Ústřední vojenské nemocnici – Vojenské fakultní nemocnici v Praze, o níž hovořila Martina Šopíková. Mgr. Jana Romanová popsala současnost české neonatologie, Bc. Ivona Mikulenková seznámila posluchače s tím, jak vypadá péče o děti s těžkými formami atopické dermatitidy, a David Brázda představil neziskovou organizaci K ­ AMBA pro zdravotníky a možnosti podpory, které organizace zdravotníkům

nabízí. Bližší informace naleznou zájemci na webu www.kamba.eu.

Během odpoledne zazněla i kazuistika pacienta intoxikovaného metanolem, kterou prezentovala Martina Rozkošná, Jitka Kosíková mluvila o tom, jak vypadá práce sestry v organizaci Lékaři bez hranic, a Olga Mengerová seznámila posluchače se svou prací nutričního terapeuta v ambulanci. Odpověď na otázku, zda je tuberkulóza v současné době problém, kterou na konferenci položila Eva Kašáková, naleznete v tomto čísle časopisu Florence v rubrice Praxe na straně 38.

vajících možností obnovy antidekubitních matrací, protože řada zdravotnických zařízení stále ještě používá lůžka starší dvaceti let, anebo jsou naopak v terénu k dispozici moderní lůžka s laterálním náklonem, která však nejsou využívána dle doporučení. Obdobně kritická slova zazněla i k otázce účelné prevence s využitím amorfních i plošných materiálů.

Velký ohlas vyvolala přednáška popisující inkontinenční dermatitidu, současné poznatky o etiologii, diagnóze a možnostech její prevence od prof. Dimitri Beeckmana, PhD. Po přednášce se rozpoutala diskuze, protože se stále setkáváme s tím, že dochází k záměně hodnocení stupně dekubitů a příznaků inkontinenční dermatitidy. Jedním z vhodných postupů v prevenci nesprávné diferenciální diagnostiky by bylo zavedení jednotné ošetřovatelské dokumentace shodné pro všechny poskytovatele zdravotních služeb a především důsledná edukace zdravotnických pracovníků. Pro podporu sdíleného učení a předávání aktualizovaných poznatků byly na sympoziu poskytnuty edukační materiály, které byly vytvořeny v rámci projektu s názvem Registr dekubitálních lézí – sjednocení sledování a strategie preventivních intervencí na národní úrovni (kód projektu 1 ­ 5-29111A). Účastníci také obdrželi českou verzi zcela nového doporučeného postupu publikovaného Světovou asociací pro léčbu ran (WUWHS) s názvem Role krytí v prevenci dekubitů.

Pro všechny účastníky sympozia byly přínosné přednášky,

které prezentovaly statistické výsledky hodnotící možnosti využívání dat pro sledování incidence a prevalence jednotlivých onemocnění, se zvláštním zřetelem na dekubitální léze (dg. L89 dle MKN-10). Zástupcům poskytovatelů zdravotních služeb ukázaly, jaké informace lze získat při správném vykazování vybraných dat a jak s nimi naložit pro účelné plánování péče. Právě vhodně vybraná statistická šetření mohou zajistit managementu nemocnic zpětnou vazbu a poskytnout mu možnosti při plánování ošetřovatelských cílů a intervencí. Účastníkům sympozia byly také rozdány hodnoticí dotazníky, které měli v průběhu akce vyplnit.

Z celkového počtu 108 pasivních účastníků odevzdalo vyplněný dotazník 96 osob (89 %). Kvalitu odborného programu a organizační zajištění hodnotili pozitivně. Jako nejzajímavější ohodnotili přednášku zaměřenou na problematiku sorroigenních ran (autorského kolektivu doc. Pokorné) a druhá nejzajímavější byla podle nich přednáška o významu pressure mappingu u pacientů na vozíku MUDr. Lii Vašíčkové. Pomyslnou třetí příčku pak obsadilo v hodnocení sdělení prof. Joyce Black, která hovořila o implementaci klinických doporučených postupů v prevenci a léčbě dekubitů.

Všechny přednášky, k ­ teré na sympoziu zazněly, budou dostupné na webové stránce www.dekubity.eu. Na mezinárodní sympozium navázal již 4. kulatý stůl, který se konal pod záštitou hlavní sestry ČR Mgr. Alice Strnadové, MBA.

43

reportáž

florence 12/16

„Jsi jenom pitomá sestra!“ Zdravotníci se názorně učí, jak zvládat agresivní pacienty Velmi aktuálním tématem – praktickým řešením násilných situací ve zdravotnictví – se zabývají simulační workshopy, které ve svém sídle B. Braun Dialog v Praze na Bulovce pořádá Aesculap Akademie ve spolupráci s Českou asociací sester a Vysokou školou zdravotnickou v Praze.

Akcí nabitým a prakticky zaměřeným školením už prošly za rok desítky zdravotníků.

Magda Hettnerová, redakce Florence

všeobecné sestry a pracují například na psychiatrickém oddělení, na dialýze, v ambulanci a podobně. Začátek je rozpačitý, ale ostych, který na počátku pociťujeme, se hned po prvním nácviku rozplyne. V závěru dne se už všichni srdečně loučí a odcházejí s novými zážitky a vědomostmi.

J

44

Základní pravidlo: mluvit, mluvit, mluvit

jí a nahrávají vše, co se tu odehrává. Tyto nahrávky se budou později přenášet do konferenční místnosti, takže posluchači budou moci online sledovat, jak jejich kolegové řeší zadaný úkol. Než však dojde na samotný nácvik, je třeba, aby se všichni účastníci seznámili.

Lektor proto vyzve každého z nás, poté co se sám představil, abychom řekli své jméno a pár slov o sobě. Ženy jsou v početní převaze, muži dnes přišli pouze čtyři. Tři pracují na záchranné službě a jeden, bývalý policista, pracuje jako sanitář. Ženy jsou, až na jednu lékařku z Moravy,

Lektor kurzu Mgr. Jaroslav Pekara, Ph.D., předvedl na studentovi Petrovi „dánský systém“ správné manipulace s agresivním pacientem

Než však dojde na první nácvik, seznámí nás lektor s projevy násilí ve zdravotnictví v České republice. Mluví o tom, co to vůbec násilí je, jak se projevuje a jak je mu možné v některých případech předcházet. Zásadní roli přitom hraje komunikace. „Je důležité, abyste na lidi mluvili, a to i tehdy, když máte pocit, že mluvíte do zdi,“ říká lektor, který čerpá především ze svých vlastních zkušeností. „Pomůže to především vám, protože se uklidníte. Když navíc půjde o nějakou vypjatou situaci, které budou přihlížet další lidé, dáte tím najevo, že máte situaci pod kontrolou, a lépe se vám bude s pa­ cientem i jeho okolím pracovat,“ upozorňuje. Důležitá je přitom i melodie hlasu, na kterou jsou zejména mentálně postižení nebo intoxikovaní lidé velice citliví.

Pak už přichází čas na první simulaci. V dopoledním bloku si je vyzkoušejí účastníci workshopu ve dvojicích, odpoledne už budou pracovat ve skupinách. Všechny situace, které jim budou simulovány, se skutečně staly a vycházejí z reálných zkušeností lektorů. Hercem, který bude po celý den představovat různé typy agresivních pacientů, je Petr, student bakalářského oboru Zdravotnický záchranář na Vysoké škole zdravotnické v Praze. Se simulačními workshopy má bohaté zkušenosti

foto: Magda Hettnerová

e úterý 18. října 2016, půl deváté ráno a v moderním sídle B. Braun Dialog v Praze 8 se scházejí první účastníci dnešního workshopu. Hned u vstupu nás za organizátory vítá Klára Dvořáková, odborná garantka Aes­ culap Akademie (AA) společnosti B. Braun Medical, s. r. o. O půl hodiny později už všichni sedíme v konferenční místnosti a posloucháme úvodní slova Kláry Dvořákové a lektora workshopu Mgr. Jaroslava Pekary, Ph.D., člena Pracovní skupiny Bezpečnost personálu AA, Euro­pean Violence Clinical Psychiatry a odborného asistenta na Vysoké škole zdravotnické v Praze, který pracuje v oboru již patnáct let. Má zkušenosti z ambulantních i lůžkových oddělení (LDN, ARO, JIP, anestezie), zdravotnické záchranné služby a problematikou prevence násilí ve zdravotnictví se zabývá jedenáct let.

Kurz je plně obsazen – vzhledem k jeho praktickému zaměření se jej účastní pouze třináct zdravotníků, aby si mohli všichni nácvik vyzkoušet. V úvodních sděleních nám K. Dvořáková představuje moderní budovu B. Braun Dialog a její nejmodernější vybavení včetně simulačních pomůcek, mezi něž patří například „Karel“ – simulátor pro intenzivní péči. Tato figurína nejenže slouží k nácviku nejrůznějších postupů, ale je navíc velmi realistická – může dokonce i „mluvit“, dýchat a hýbat se. Dnešní účastníci však budou využívat pouze simulačního lůžka pro intenzivní péči a speciálního prostoru pro simulaci, který se nachází jen pár metrů od konferenční místnosti.

Tento prostor je vybaven několika skrytými kamerami, které sníma-

reportáž

a dokáže perfektně reagovat na chování účastníků. Ti mají, stejně jako on, možnost říct kdykoli v průběhu simulace STOP a tím ji ukončit.

Jako první jdou na řadu Michal a Martin. Oba pracují na záchranné službě, takže první úkol pro ně není novinkou. Zadání zní: Jedete na Karlovo náměstí, kde je zraněný opilý mladík, kterého podle hlášení dispečera někdo zmlátil a přitom jej kopal do hlavy. Cílem je se s pacien­tem dohodnout. Není to hra ani závod, je to proces a výsledkem je spokojenost obou stran, byť minimální. Michal s Martinem odcházejí do simulačního prostoru a zbylí účastníci sledují jejich počínání na plátně v konferenční místnosti. Zazní zvonek a scéna začíná. Petr, který hraje opilého mladíka, sedí zády opřený o zeď. Martin s Michalem se s ním snaží vyjednávat, aby se nechal ošetřit a odvézt do nemocnice.

Mladík je velmi vulgární, používá fyzické zastrašování, hrozby a narušuje osobní zónu záchranářů. Když scéna skončí, přesunou se všichni aktéři do konferenční místnosti, kde je přivítá potlesk ostatních. Každý z nich pak dostane prostor zhodnotit prožitou situaci. Prostor dostane i Petr, který ocení jejich klidný přístup i ve chvíli, kdy si v závěru simulace sedl na zem a začal stávkovat, že nikam nepojede. Na otázku, jak vnímali nadávky, kterými je Petr častoval, oba aktéři shodně odpověděli, že je vůbec nevnímali. „Známe to, tohle se nám v práci děje pořád, takže to nevnímáme. Řešili jsme jen to, jak ho přemluvit, aby se nechal vyšetřit a nechal si nasadit límec,“ konstatovali účinkující. Na závěr pak lektor celou scénu znovu přehraje na videu a analyzuje, chválí kladné momenty a diskutuje s posluchači o možnostech volby ve vypjatých momentech.

Další dopolední scénky, při nichž se vystřídají všichni zúčastnění, jsou pak pokračováním tohoto příběhu.

Ladislav, který také pracuje na záchranné službě a Petra, která pracuje jako sestra na psychiatrickém oddělení, si vyzkoušejí roli záchranářů, kteří přivezou Petra do nemocnice a narazí na arogantního lékaře, kterého představuje lektor Jaroslav Pekara. Ten místo toho, aby pacienta přijal, slovně napadá záchranáře i kolemsedící pacienty v improvizované čekárně a chová se velmi nepříjemně. V hlavní roli třetí dopolední simulace se ocitá Michae­la, která pracuje jako sestra na dialyzačním oddělení. Zde představuje sestru

Více o workshopu Simulační workshop s názvem Praktické řešení násilných situací ve zdravotnictví pořádá Aesculap Akademie ve spolupráci s Českou asociací sester a s Vysokou školou zdravotnickou v Praze v B. Braun Dialog v Praze 8. Registrační poplatek na kurz činí v roce 2017 1000 Kč, akce je zařazena do celoživotního vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků a ohodnocena počtem kreditních bodů dle platné legislativy. Aby si všichni zúčastnění mohli techniky vyzkoušet, je počet účastníků omezen.

Více informací o kurzech včetně přihlášky naleznou zájemci na www.aesculap-akademie.cz.

v ambulanci, kterou napadne Petr v roli pacienta, kterého nechali záchranáři v čekárně, ale kterého už nebaví čekat. Ostatní účastníci hrají pacienty v čekárně, kteří mohou, ale nemusejí do situace zasáhnout.

Pro zvládnutí agresora je důležitý dostatek personálu Všechny scénky přinesou řadu zajímavých momentů, o kterých účastníci živě diskutují. Hodně otázek vyvolává například poslední scéna, kdy se zdravotníci ptají, jak postupovat v případě, kdy záchranka přiveze pacienta k ošetření, ale ten z nemocnice odejde. „Konkrétní případy bych doporučoval řešit s právníky ve zdravotnických zařízeních,“ říká lektor. U dalších otázek si zdravotníci vyměňují své zkušenosti i osobní názory a hodiny plynou v přátelském duchu.

V odpoledních hodinách se simulační prostor promění na lůžkový pokoj intenzivní péče a účastníci jsou rozděleni do tří týmů, které budou mít za úkol zvládnout agresivního pacienta. K dispozici mají i kurty, které mohou použít. Týmy jsou po čtyřech až pěti lidech a než dojde na samotné simulace, každý tým si nejprve vyzkouší správný úchop pacienta a jeho přikurtování. „Interně to nazýváme dánský systém, protože jsem se s ním seznámil v Dánsku,“ vysvětluje lektor. Ačkoli se postup zdá být jednoduchý, všichni účastníci, kteří mají s kurtováním zkušenost, se shodují, že někdy ani čtyři lidé na zvládnutí pacienta normální váhy nestačí. Petr, který představuje pacienta, vyvíjí sílu na zhruba 40 až 50 % svých možností,

ale i tak s ním mají týmy dost práce.

Početní výhodu má poslední tým, ve kterém je pět lidí, takže Petra v roli agresivního pacienta dokáže zpacifikovat během několika mála minut.

Závěrečné hodnocení: výborné I po těchto simulacích proběhnou diskuze s účinkujícími, kdy se jich lektor zeptá na jejich dojmy a hodnocení. Chce znát i názor Petra a následně rozebírá jednotlivé si­ tuace na videozáznamu.

Na závěr celého workshopu ještě lektor krátce pohovoří o stávající legislativě a právních aspektech fyzického omezení pohybu pacienta. Následuje diskuze, v níž je čas i na otázky účastníků a výměnu zkušeností.

Na úplný závěr ještě každý účastník workshop krátce zhodnotí a řekne, zda splnil jeho očekávání. Všechna hodnocení jsou vynikající a účastníci jsou podle svých slov spokojeni. „Za sebe můžu říct, že to předčilo moje očekávání,“ pochvaluje si Alena. „Já musím říct, když jsem viděl tuhle odpolední část, že je mi líto těch, kdo pracují v nemocnici. A jsem rád, že pracuju na záchrance, kde ty nepříjemné pacienty vidím jen pár minut,“ směje se Martin. „Bojím se jen, že teď budu na pracovišti používat tyto techniky a budu jediný. Chtělo by to, aby se tohoto kurzu zúčastnilo co nejvíce lidí,“ dodává. Kladné hodnocení přidává i Michal: „Jsem rád, že jsem si vyzkoušel i tyhle pacifikační techniky a už se těším na nějaké další kurzy, které budou v nabídce,“ uzavírá.

Pozn.: Jména účastníků akce byla změněna.

45

public relations

Perinatologická centra Krajské zdravotní poskytují vysoce specializovanou péči Krajská zdravotní, a. s., poskytuje v perinatologických centrech svých dvou odštěpných závodů v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem a v Nemocnici Most vysoce specializovanou péči. Obě centra se díky specializaci a důrazu na odbornost svých zaměstnanců řadí mezi nejkvalitnější zdravotnická zařízení v oboru perinatální medicíny.

Dana Skusová, Jasnet, spol. s r. o.

Z

Jak byste stručně popsal činnost vašeho oddělení?

Dětské a dorostové oddělení s perinatologickým centrem poskytuje široké spektrum zdravotní péče o novorozence, děti a dorost nejen z okresu Most, ale i z přilehlých regionů. Svým rozsahem a zaměřením zajišťuje jak péči o neodkladné stavy včetně komplexní resuscitační péče, tak i standardní diagnostickou a léčebnou péči o děti a dorost ve většině pediatrických podoborů, mj. i v dětské neurologii. Ambulantní část oddělení pokrývá podstatnou část pediatrických subspecializací. Naše perinatologické centrum, které je jedním z 12 pracovišť v České republice, zabezpečuje špičkovou specializovanou péči o novorozence všech váhových kategorií.

Jaký význam má realizace ­projektu pro vás a vaše pacienty?

Hlavním cílem tohoto projektu je rozvoj sekundární a terciární prevence zaměřené na snížení následků onemocnění, úrazů a zdravotních problémů v dětském věku a návazné dispenzární péče v perinatologických centrech. Pro nás je velkým přínosem doplnění stávajícího přístrojového vybavení o specializované přístroje, díky nimž bude umožněno vyšetření řady orgánových

46

MUDr. Jiří Biolek, primář Dětského a dorostového oddělení s perinatologickým centrem Nemocnice Most, o. z.

systémů u vysoce rizikových novorozenců a dětí. Pro naše pacienty je velkým přínosem zásadní urychlení vyšetřovacího procesu, šetrnější vyšetřovací metody a zejména včasná a co nejpřesnější diagnóza.

Můžete nám blíže upřesnit, které přístroje byly z projektu pořízeny?

V rámci projektu jsme na dětské a dorostové oddělení pořídili moderní ultrazvukový přístroj, který nabízí řadu výhod při vyšetřování zralých i nezralých novorozenců. Rozpozná například, zda dítě nemá po předčasném porodu krvácení do mozku, umí zkoumat i srdce, ledviny a kyčle. Dalším novým přístrojem je spirometr, který umožňuje vyšetřovat a sledovat plicní funkce dětských pacientů od 5 let věku, zvláště pak těch, kteří měli v novorozeneckém věku plicní postižení, nebo biochemický analyzátor. Pořízena byla také ORL sestava pro endoskopii a stroboskopii a oční refraktometr na dětskou oční ambulanci.

Podpořeno grantem z Norska Supported by a grant from Norway

Projekt také zahrnoval tvorbu a implementaci programu preventivní dispenzární péče.

Můžete nám přiblížit, o co šlo?

Abychom mohli dosahovat těch nejlepších výsledků, je pro nás kromě špičkových odborníků a moderního přístrojového vybavení důležitá i odpovídající informovanost veřejnosti.

Proto jsme v rámci projektu uskutečnili řadu vzdělávacích akcí a cyklus přednášek určených nejen pro lékaře a nelékařský zdravotnický personál, ale také pro studenty středních škol a rodiče. Zmínil bych například tradiční regionální seminář Mostecký pediatrický den, jehož 10. ročník byl opět velice kladně ohodnocen odbornou veřejností. Pro praktické lékaře pro děti a dorost jsme připravili přednášky na téma „Péče o novorozence s nízkou porodní hmotností“. S velkým ohlasem se setkal i cyklus přednášek pro střední školy na téma „Gravidita, rizikové těhotenství a předčasný porod“. A na závěr musím zmínit proškolení rodičů a budoucích rodiček na téma „Péče o nedonošené dítě po propuštění z nemocnice“, „Prevence syndromu náhlého úmrtí kojence a zaškolení v laické kardiopulmonální resuscitaci“ a „Riziko předčasného porodu a problematika péče o předčasně narozené děti“.

foto: autorka

kvalitnění péče podpořil také projekt „Zlepšení kvality dispenzární péče o nedonošené děti v Krajské zdravotní, a. s.“, registrační číslo NF-CZ11-OV-1-016-2015, spolufinancovaný z Finančního mechanismu Norska 2009–2014. Jaký přínos měla realizace projektu pro poskytovanou péči na Dětském a dorostovém oddělení s perinatologickým centrem Nemocnice Most, o. z., jsme se zeptali primáře MUDr. Jiřího Biolka.

personální inzerce VOLNÁ MÍSTA PORODNÍ ASISTENTKY Všeobecná fakultní nemocnice v Praze přijme porodní asistentky BOD do nepřetržitého provozu Gynekologicko-porodnické kliniky. vhodné i pro absolventky. nástup leden 2017.

Kontakt: v.s. Rittsteinová, tel.: 224 967 407, e-mail: hana.rittsteinova@vfn.cz nebo Mgr. Podaná, tel.: 224 967 121, e-mail: zuzana.podanakovarikova@vfn.cz.

Kompletní znění inzerátu na: www.vfn.cz/kariera/ ZDRAVOTNÍ LABORANTKA Všeobecná fakultní nemocnice v Praze přijme zdravotní laborantku pro Centrální hematologické laboratoře ÚLBLD. nástup leden 2017.

Kontakt v.s. Eva Teplá, tel.: 224 966 784, e-mail: eva.tepla@vfn.cz.

Kompletní znění inzerátu na: www.vfn.cz/kariera/ VŠEOBECNÁ SESTRA/ ZDRAVOTNICKÝ ZÁCHRANÁŘ Všeobecná fakultní nemocnice v Praze přijme všeobecnou sestru/zdravotnického záchranáře pro I. interní kliniku – kl. hematologie. nástup leden 2017.

Kontakt v.s. Mgr. Hrabánková, tel.: 224 962 529, e-mail: darja.hrabankova-navratilova@vfn.cz.

Kompletní znění inzerátu na: www.vfn.cz/kariera/.

ZDRAVOTNÍ SESTRA Léčebna dlouhodobě nemocných, Chittussiho 1a, Praha 6 přijme zdravotní sestru, registrovanou, na plný úvazek do směnného provozu.

Nabízíme: plat dle platných platových tabulek, po zkušební době osobní ohodnocení a možnost získání služebního bytu, příspěvek z Fksp na dovolenou, týden dovolené navíc. nástup možný ihned.

Kontakt: D. Čtvrtečková tel.: 251 001 220, e-mail: ldn6.hlavnisestra@seznam.cz FYZIOTERAPEUT/KA Léčebna dlouhodobě nemocných, Praha 6 přijme fyzioterapeuta/ku, na plný nebo zkrácený úvazek.

Nabízíme: plat dle platných platových tabulek, po zkušební době osobní ohodnocení a možnost získání služebního bytu, příspěvek z Fksp na dovolenou, týden dovolené navíc. nástup možný ihned.

Kontakt: D. Čtvrtečková tel.: 251 001 220, e-mail: ldn6.hlavnisestra@seznam.cz

ERGOTERAPEUT/KA Léčebna dlouhodobě nemocných, Praha 6 přijme ergoterapeuta/ku, na plný nebo zkrácený úvazek.

Nabízíme: plat dle platných platových tabulek, po zkušební době osobní ohodnocení a možnost získání služebního bytu, příspěvek z Fksp na dovolenou, týden dovolené navíc. nástup možný ihned.

Kontakt: D. Čtvrtečková tel.: 251 001 220, e-mail: ldn6.hlavnisestra@seznam.cz FYZIOTERAPEUT PRO PSYCHIATRICKOU KLINIKU Všeobecná fakultní nemocnice v Praze přijme fyzioterapeuta pro Psychiatrickou kliniku. nástup ihned nebo dohodou.

Kontakt: vrchní sestra Bc. Fišarová, tel.: 224 965 339, e-mail: zuzana.fisarova@vfn.cz .

Kompletní znění inzerátu na: www.vfn.cz /kariera/

pro zasílání své personální inzerce využijte naši e-mailovou adresu:

radkova.inzerce@ambitmedia.cz

angličtina

Infertility The number of couples who have trouble conceiving is increasing annually in the czech republic. sometimes it helps to slow down the pace of life, change your eating habits or just quit smoking. in some cases, however, couples must undergo infertility treatment using assisted reproduction technology. statistics show that every tenth child is born this way.

Patient: Hello, i have an appointment for an examination.

Nurse: Hello, Mrs nováková, please take a seat, the doctor will be right with you.

inzerce

Patient: i’d like to ask, how one determines infertility?

Nurse: investigations into the causes of infertility in an otherwise healthy couple require a number of tests. a gynaecological examination is carried out to rule out developmental defects, the presence of inflammations, benign uterine tumours, myomas, or polyps, and to assess the cervix and the nature of the uterine lining. This is often accompanied by swabs for inflammatory disease agents and cancer. an ultrasound examination is also included.

Patient: and for the partner?

Nurse: The man undergoes a thorough examination and an analysis of his sperm and, if necessary, a urological

examination is recommended. naturally they both have blood tests and genetic, immunological or other specialised tests may be proposed for the couple.

Patient: if infertility is confirmed, what are the treatment options?

Nurse: There are several options. it depends on what treatment the couple is willing to undergo. some agree to the use of tablets, but not to injection treatment; others are willing to undergo artificial insemination, but not in vitro fertilisation (ivF); and some are willing to undergo anything except the donation of eggs and sperm. in short, there are a lot of factors that can affect the choi-

ce of treatment. The doctor will explain it all to you; you can go in now.

Patient: Thank you Nurse: you’re welcome.

SLOVNÍ ZÁSOBA: to conceive počít, otěhotnět; zplodit; vymyslet pace tempo; krok to undergo podstoupit, podrobit se čemu; zakusit, zažít, být vystaven; doznat (změn) otherwise jinak; v opačném případě to rule out vyloučit swab výtěr; tampon thorough důkladný, detailní; pečlivý, svědomitý; dokonalý; naprostý, vyložený willing ochoten, ochotný; poslušný, svolný

Volejte - 900 260 111

My

My Interpreter.cz

Váš pacient nemluví česky?

Tlumočíme po telefonu.

Jednoduše. Ihned. www.myinterpreter.cz

Cena volání je 26 Kč vč. DPH za každou započatou minutu.

www.florence.cz / adresa redakce: klicperova 604/8, 150 00 praha 5, florence.redakce@ambitmedia.cz, tel.: +420 222 352 578 / Šéfredaktorka: bc. Magda Hettnerová, e-mail: magda.hettnerova@ambitmedia.cz, externí redaktorka: Mgr. Helena Michálková, ph.d. / redakční rada: phdr. Martina Šochmanová, Mba, předsedkyně, Mgr. Hana svobodová, Mgr. lenka Gutová, Mba, Mgr. Galina vavrušková, bc. vladěna Homolková, Mgr. tamara starnovská, Mgr. ivana kirchnerová, rndr. romana Mrázová, ph.d. / Grafická úprava: Josef Gabriel, karel zahradník / vydavatel: ambit Media, a. s., www.ambitmedia.cz / ředitel vydavatelství: rndr. Martin slavík / Šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan kulhavý, e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz / Marketing: Mgr. Julie langerová, dis., gsm.: +420 725 826 434, e-mail: Oranžová: CMYK 0-72-100-0 Oranžová: PMS 021 Šedá: CMYK 0-0-0-75 julie.langerova@ambitmedia.cz /Obchod: Mgr. blanka turínová,Mba,tel.:+420 724 811 983,e-mail:blanka.turinova@ambitmedia.cz,Mgr.evasádlová,tel.: +420 605 208 985, Šedá: CMYK 0-0-0-75 PMS 7545 e-mail: eva.sadlova@ambitmedia.cz /Šedá: personální inzerce: Štěpánka korbová, tel.: + 420 737 178 313, e-mail: stepanka.korbova@ambitmedia.cz / tisk: aHOMi, s. r. o., U louže 579, 250 67 klecany / předplatné: čr: pOstservis, oddělení předplatného, poděbradská 39, 190 00 praha 9, fax: 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.postabo.cz; sk: Mediaprint-kapa pressegrosso, a.s., stará vajnorská 9, p. O. bOX 183, 830 00 bratislava, infolinka: 0800 188 826, e-mail: info@ipredplatne.sk, objednavky@ipredplatne.sk / cena výtisku: 60 kč, roční předplatné: 570 kč / 31,90 eur / časopis vychází 10krát ročně (v lednu a v červenci vychází dvojčíslo) / registrace: Mk čr-e 16134, issn 1801-464X / přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. nevyžádané příspěvky se nevracejí. redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. / copyright © ambit Media, a. s., 2015

47

Nenechte

dekubity vyhrát!

Stačí několik hodin v „optimálních“ podmínkách a pobyt na lůžku se změní v noční můru, která může vyústit v tragický konec. Řeč je o dekubitech, proleženinách, které komplikují či přímo znemožňují uzdravení a znepříjemňují celkovou životní situaci pacientům a imobilním lidem.

Proleženiny se mohou za určitých okolností objevit prakticky u každého. Nejrizikovější skupinou je ale nejstarší generace. Více než polovina ze všech evidovaných dekubitů se vyskytne u nemocných starších 70 let. Někteří autoři uvádějí, že u skupiny 70+ monitorují až 70 % všech dekubitů. Vznik dekubitů je totiž těsně svázán s imobilitou a tzv. imobilizačním syndromem, který vedle instability, inkontinence a intelektových poruch patří mezi tzv. „velké geriatrické syndromy“ typické pro vyšší věk.

Vzhledem k aktuálním trendům, kdy populace stárne a délka života se prodlužuje, lze očekávat, že se poskytovatelé zdravotních a sociálních služeb budou s dekubity setkávat bohužel stále častěji. Problematika dekubitů se už netýká pouze zdravotnického sektoru, čím dál častěji se dekubity vyskytují u seniorů v sociálních službách rezidenčního typu a také v domácí péči.

NULOVÝ TLAK PRO TERAPII Proměnných, které rozvoj dekubitů ovlivňují, je mnoho, záleží na celkovém stavu každého člověka a dalších individuálních faktorech. Dekubity ale vždy představují infekční ložisko trvale zatěžující imunitní systém. Nemocný trpí nejen bolestí, ale je vystaven chronické sepsi. Takový stav vede k vyčerpání a v nejtěžších případech i k selhání životně důležitých orgánů. Prvním a základním krokem při terapii dekubitů je odstranění tlaku.

Podle vývoje rány a na základě vyhodnocení celkového stavu pacienta a prognózy hojení se přistupuje k volbě léčebných postupů.

Základní pomůckou při léčbě dekubitů jsou antidekubitní matrace, které podporují odstranění tlaku. Velice účinné jsou matrace s efektem tzv. nulového tlaku. Tyto vzduchové matrace pracují na takzvaném alternujícím principu.

Jsou rozděleny do jednotlivých částí – cel, které se střídavě nafukují a vyfukují ve stanoveném intervalu a postupně zcela odlehčují jednotlivé tělesné partie, na které v daný interval nepůsobí žádný tlak. Druhým efektivním systémem podporující léčbu dekubitů jsou matrace s konstantně nízkým tlakem (CLP – constant low pressure), označované také low air loss. Tyto vzduchové

48

matrace optimálně rozloží váhu ležícího člověka, navíc umí vytvořit ideální mikroklima, proudící vzduch v matraci ochlazuje pokožku.

KLÍČOVÁ JE PREVENCE Antidekubitní matrace, jak aktivní, tak i pasivní hrají klíčovou roli také v prevenci. Právě prevence je podle EPUAP, Evropského poradního panelu pro dekubity, jehož partnerem je společnost LINET, nejúčinnější zbraní proti dekubitům. Tato organizace ve svých materiálech uvádí, že aplikací preventivních postupů a edukací lze předejít až 95 % dekubitů! Stejně jako terapie je i úspěšná prevence dekubitů založena na eliminaci nebo zmírnění tlaku. Odstranění tlaku lze

dosáhnout především polohováním v souladu se zdravotním stavem pacienta. Pro usnadnění polohování je vhodné využít elektrická lůžka, zvlášť praktická jsou z tohoto pohledu lůžka vybavená laterálním náklonem umožňující pacienta přetočit na bok s vynaložením minimální fyzické síly.

Prevenci podporují speciální antidekubitní matrace, jak pasivní, tak aktivní v případě zvýšené rizikovosti. Pro kvalitní pasivní matrace je typické použití vysoce kvalitních měkkých pěn, dále prořezání jádra matrace a použití pružných potahů.

Aktivní matrace jsou používány podle potřeby při zvýšeném riziku vzniku dekubitů. Novinkou, která kombinuje výhody aktivních a pasivních matrací, jsou tzv. hybridní matrace. Tyto matrace fungují jako pasivní, ale obsahují aktivní vzduchovou vrstvu, která je aktivována po zapojení kompresoru. Výhodou takového typu matrace je nasazení podle potřeby a okamžitě, bez nekomfortního a rizikového přesunu pacienta na jiné lůžko nebo jinou matraci.

WWW.LINET.CZ

Mapa matrací LINET stupeň dekubitů

systém

Virtuoso alternující

nulový tlak

Symbioso MCM

Precioso alternující

Air2Care alternující

CliniCare HF 100

alernující

hybridní

Během jedné směny zvedne sestra celkem až

1.8

tuny!

Inovace s dotykem lidskosti Nové lůžko Eleganza 5 s aktivní matrací je tady, aby změnilo náročnou práci zdravotníků.

Povolání sestry může být krásné a bezpečné.

www.eleganza5.com 53

PF 2017 Děkujeme, že nás čtete