24
AM Review 3–4/2017
m ed ic í n s k á r e v ie w
rozhovor
Prof. MUDr. Karel Pavelka, DrSc., Revmatologický ústav Praha
Pane profesore, jak se vyvíjí poznání o bezpečnosti biologické léčby? K tomuto poznání zásadní měrou přispěly a stále přispívají registry pacientů léčených biologickou léč bou. Například adalimumab byl po dán už více než milionu nemocných. Registry byly vlastně od začátku vy tvářeny se záměrem sledovat bezpeč nost terapie. Když biologická léčba v roce 2000 v klinické praxi začínala, nebylo nic známo o riziku vzplanutí latentní tuberkulózy, které předsta vuje jedno z hlavních rizik biologic ké léčby. Právě díky registrům jsme se o tomto nebezpečí dozvěděli a pa cienti se začali standardně vyšetřo vat na přítomnost latentní TBC. Díky tomuto opatření incidence TBC u pa cientů na biologické léčbě drama ticky poklesla. Dalším nežádoucím účinkem biologické léčby jsou infek ce. Riziko je nepodstatně zvýšené a týká se hlavně závažných infekcí, tedy infekcí, které vyžadují intrave nózní aplikaci antibiotik či hospi talizaci nebo jejichž důsledkem je úmrtí pacienta. Vzácně se mohou vyskytnout oportunní infekce nebo mykózy, podobně jako jiná autoimu nitní onemocnění. Další obavou při podávání biologické léčby bylo zvý šené riziko nádorů. Definitivně se už ale potvrdilo, že se při léčbě biologi ky nezvyšuje výskyt solidních nádo rů. Výskyt lymfomů mírně zvýšený je, ale přisuzujeme to spíše vlivu cho
ezi odborníky panuje po měrně shoda, že biologika jsou velmi efektivním a již dobře vyzkoušeným tera peutickým prostředkem, jenž revo lučně mění účinnost léčby autoimu nitních onemocnění. Pro hodnocení bezpečnosti těchto léků v reálné kli nické praxi jsou klíčové registry léče ných pacientů a jejich pravidelné analýzy. Právě o bezpečnosti biolo gické léčby, ale i o výhledech do bu doucna a o možnostech mezioboro vé spolupráce se hovořilo 4. listopadu 2016 v Praze na mezioborovém imu nologickém sympoziu IMID (Immu ne-mediated inflammatory disorders) pořádaném společností AbbVie. K akci jsme se vrátili v podobě rozho vorů se třemi aktivními účastníky: revmatologem prof. MUDr. Karlem Pavelkou, DrSc., gastroenterologem prof. MUDr. Milanem Lukášem, CSc., a dermatologem prof. MUDr. Petrem Arenbergerem, DrSc.
M
roby jako takové a další medikace. U pacientů bychom ovšem měli my slet na vyšší riziko výskytu melano mů a nemelanomových nádorů kůže a nechat je před zahájením biologic ké léčby vyšetřit dermatologem, kte rý může odstranit suspektní névy. Při biologické léčbě se mohou obje vovat alergické a lokální reakce, ale celkově vzato je i z tohoto pohledu biologická léčba bezpečná. Mám-li to shrnout, desetiletá data z regist rů ukazují, že většina nežádoucích účinků biologické léčby je v praxi přechodná a bez následků. Přispívá biologická léčba ke snížení rizika kardiovaskulárních příhod? Aktivní revmatoidní artritida s vy sokými koncentracemi CRP je ne zpochybnitelným kardiovaskulár ním rizikovým faktorem a ukazuje se, že při snížení zánětu se toto rizi ko snižuje. Data z velkých britských registrů ukazují, že biologická léč ba má na kardiovaskulární riziko spíše pozitivní vliv, snižuje je. Ale aby to nebylo tak jednoduché, tak některé biologické léky, jako např. inhibitory IL-6, mohou interferovat s krevními lipidy. U některých pa cientů tak dochází ke zvýšení kon centrací některých částí lipidového spektra. Ovšem zdá se, že aterogen ní index plazmy se nemění. Letošní rok by měl přinést nové důležité poznatky – očekávají se vý
Foto: Profimedia, Vladimír Brada
Díky registrům víme o bezpečnosti biologické léčby stále více