◗ ◗ K věci
4 Zdravotnické noviny
ročník 59 n číslo 33 n 1. listopadu 2010
◗ Poznámka
Pregraduální a specializační vzdělávání sester mější, že je potřeba zastavit živelnou akreditaci magis terských studijních oborů, které nemají oporu v zákoně. Přitom uplatnění jejich absolventů je výhledově pro blematické. Je třeba na magisterské studijní programy stanovit rámcové požadavky, které by byly v souladu s vyhláškou o specializacích.
Vzdělávání zdravotníků je často diskutovaným tématem. V období příprav zákona o vzdělávání nelékařů předpokládala odborná veřejnost větší dělbu práce v multidisciplinárním týmu. V zákoně tak vzniklo mnoho nových profesí, které se po šesti letech účinnosti zákona ukázaly zbytné. Zdravotnický asistent – dosud nepochopená profese Živé diskuse se vedou zejména kolem existence a další ho uplatnění zdravotnického asistenta. Tuto profesi je podle mého názoru nutno do budoucna podpořit. Je nutná nejen změna názvu (praktická sestra), rozšíření kompetencí a zlepšení finančního ohodnocení. Pro zá jemce o studium bude zdravotnický asistent atraktiv nější. I česká populace bude lépe chápat postavení této profese. Zdravotnický asistent by měl získat samostatné kompetence tak, aby mohl samostatně pracovat. Nej větší uplatnění zdravotnických asistentů je v budoucnu zejména u pacientů dlouhodobě nemocných. Právě ne pochopení role této profese jak laickou, tak i odbornou veřejností stojí za nezájmem o toto povolání. Zdravot nická zařízení začínají více zvažovat využití zdravotnic kých odborníků a jejich zapojení v týmu a zdá se, že i zdravotnický asistent své místo ve zdravotnictví najde. Zdravotnického asistenta zmiňuji v souvislosti se vše obecnou sestrou záměrně. Právě širším uplatněním zdravotnických asistentů se otevírá prostor pro využití odbornosti všeobecných sester. To s sebou nese otázky, jakou roli by vlastně měly všeobecné sestry ve zdravot nictví zastávat. Ve zdravotnických zařízeních poskytují
odbornou i specializovanou péči. Mají část kompetencí bez odborného dohledu, část bez odborného dohledu na základě indikace a část pod přímým vedením. Vše obecné sestry specialistky jsou více než dosud připrave ny se více podílet i na specializované péči. Je to otázka diskuse s lékařskou veřejností.
Specifika přípravy sester
Příprava sester nyní probíhá jak na vyšších, tak na vy sokých školách. Má svá specifika, která by jistě lépe po Úzká specializace bude řešena psali pedagogové sami. Je otázkou, zda mají být baka certifikovanými kursy lářské stupně vzdělání všeobecných sester doménou První diskuse na téma, jak by měli být vzděláváni spe univerzit, kde je cialisté v ošetřova organizace výuky telství, máme již za Je stále zřejmější, že je potřeba oboru všeobecná sebou. Ošetřovatel zastavit živelnou akreditaci sestra nesmírně těž ství jako profese magisterských studijních přijalo filozofii, že ká. Základem ošet oborů, které nemají oporu v zákoně. řovatelského vzdě jen na omezený po lání je odpovídající čet specializova podíl praktické výuky a kontakt s vyučujícím i pacien ných oborů je nutná dvouletá specializace např. v inten tem během klinické praxe. Vysoký podíl dovedností je zivní péči, v psychiatrii nebo geriatrii. Specializované pro výchovu sester klíčový. Výuka je realizována v ma činnosti, které vyžadují úzkou specializaci, budou ře lých skupinách studentů, vedená obvykle odborníky šeny certifikovanými kursy. Motivace pro tuto změnu v ošetřovatelství z praxe. Klinická praxe pro všeobecné je velmi pragmatická. Studium bude přiměřeně dlou sestry je ideálně vedena v blocích, s čímž mohou mít hé, a tím i přiměřeně nákladné, přestože bude náročné.
inzerce
Výroční konference Českého zdravotnického fóra
Předpokládané změny v systému financování zdravotnictví 1. prosince od 16 hodin, hotel Andel‘s, Praha-Smíchov Z odborného programu:
Důvody pro změnu financování zdravotnických služeb Další, v pořadí již třetí krize ve financování zdravotnických služeb nás nutí zamyslet se nad jejich možným budoucím financováním. Cílem změny by měl být kvalitní systém poskytování zdravotnických služeb. Dle Shortella, Kaluznyho je kvalitní zdravotní systém charakterizován šesti atributy, které musí splňovat: 1. bezpečnost, 2. efektivita, 3. péče zaměřená na pacienta, 4. včasnost, 5. účinnost, 6. spravedlnost. Důležité je, aby si všichni hlavní hráči na poli poskytování zdravotnických služeb uvědomovali své místo v systému a zvláště pozici pacienta, který systém platí a který by měl v co největší míře rozhodovat o alokaci finančních zdrojů, které do systému vložil. Leonardo da Vinci již v epoše renesance řekl, že „dobrá praxe je založena na dobré teorii“. Myslím, že tento citát je platný doposud. Také si myslím, že je nutné ctít dobrou teorii a z ní při budoucím financování zdravotnických služeb v Čechách vycházet. 1. Při možném budoucím financování poskytování zdravotnických služeb vycházíme z chápání zdravotnictví jako systému. 2. Klademe důraz na vlastnické právo a zodpovědnost a zabýváme se kontrolou manažerské zodpovědnosti. 3. Tím, kdo kontroluje, musí být pacient – a měl by kontrolovat dostatečnou část svých finančních zdrojů vložených do systému, aby se v celém systému mohl uplatnit princip Wilfreda Parreta. 4. Pacient musí být informovaný, aby se rozhodoval racionálně. 5. Aby systém fungoval, je nutné nastavit základní stavové veličiny systému – nabídku, poptávku a konkurenci – tak, aby v systému měly možnost se uplatnit. 6. Musí se změnit role pojišťoven v oblasti solidárního pojištění a musí dojít k uvolnění komerčního pojištění či privátního připojištění. Rovněž pojišťovny musejí být vystaveny působení základních stavových veličin systému, tj. nabídce, poptávce a konkurenci. 7. Také role lékařů se musí změnit a musejí být rovněž zahrnuti do působení základních stavových veličin. Uvedená změna se dotýká všech hlavních hráčů na trhu poskytování zdravotnických služeb a často bude pro hodně zainteresovaných skupin nepříjemná a nová. Tyto skupiny se budou logicky bránit. Je ale třeba důsledně uplatňovat zásady managementu změny. MUDr. Rudolf Střítecký, Institut managementu zdravotnických služeb VŠE v Praze, Fakulta managementu v Jindřichově Hradci Program konference a registrační formulář najdete na adrese www.czf.cz, pro další informace kontaktujte michael.vich@czf.cz.
0111 ZN 33_04.indd 4
některé vysoké školy problém. Právě klinická praxe a její vedení může být tím podstatným, čím se absolventi škol od sebe mohou kvalitativně lišit. Vyučující klinické praxe by i v oblasti ošetřovatelství měli být odměňováni insti tucemi, pro které výuku realizují, stejně jako ostatní zdravotníci. Nepochybně to bude mít nejen motivační efekt a zvýšení zájmu o výuku, ale bude to mít dopad i na kvalitu klinické výuky.
„Malá novela“ ČAS
Navíc umožní v případě posunu všeobecné sestry na trhu práce její snadnou rekvalifikaci. Organizace spe cializačního studia je poznamenána „dvoukolejným“ vzděláváním sester. Pro absolventy vyšších odborných škol je studium k dispozici na akreditovaných pracoviš tích. Pro absolventy bakalářských studijních programů je tato možnost ještě rozšířena o možnost studia ma gisterských specializací na vysokých školách. Odborná veřejnost i vysoké školy jsou připraveny pracovat na koncepci magisterského studia sester. Je stále zřej
Zásadní nedostatky zákona o vzdělávání nelékařů řeší tzv. malá novela České asociace sester (ČAS). Umožňuje vykonávat dílčí činnosti specialistů před získáním spe cializované způsobilosti, podobně jako u lékařů. Pone chává studium všeobecných sester na vyšších odborných školách. Umožňuje zdravotnickému záchranáři pracovat na lůžkových částech intenzivní péče či ARO. Prodlužuje registrační období z 6 na 10 let. Zjednodušuje celý pro ces registrace a jejího prodloužení. Snižuje správní po platek za vydání nebo prodloužení registrace z 500 na 100 Kč. Opravuje tiskové a terminologické chyby z mi nulé novely. Závěrem je nutné uvést, že dosud dostatečně nevyuží váme znalosti a dovednosti vysokoškolsky vzdělaných sester. Bude ještě nějakou dobu trvat, než se naplní zá měr autorů vysokoškolského studia sester – tj. 30 % vysokoškolsky vzdělaných sester bakalářek v ošetřova telství a 70 % ostatních nelékařů, zejména zdravotnic kých asistentů. Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, prezidentka České asociace sester, ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
◗ Veřejné zdravotní pojištění a právo
Co se stane v případě úpadku zdravotní pojišťovny? Zdravotní pojišťovny (ZP) nejsou v oblasti provádění veřejného zdravotního pojištění podnikateli, a to bez ohledu na to, zda se zapisují, nebo nezapisují do obchodního rejstříku. Je to dáno přímo zákonem, který zdravotní pojišťovně výslovně zakazuje podnikat s prostředky plynoucími z veřejného zdravotního pojištění. Také v jiných evropských zemích s obdobným systémem zdravotního pojištění se na zdravotní pojišťovny hledí jako na osoby, kterým je svěřena správa zákonného zdra votního pojištění a které při tom vykonávají výlučně so ciální úkoly a nezabývají se ekonomickou činností; přitom pouze aplikují právo. Zákonem jsou nuceny poskytovat svým pojištěncům v podstatě stejné dávky (tedy zdra votní péči), nezávislé na výši pojistného, a nemají žádnou možnost ovlivnit rozsah těchto dávek. Evropský soudní dvůr proto také dospěl k závěru, že takové osoby nejsou v soutěžním vztahu ani vůči sobě navzájem, ani vůči ji ným soukromým institucím při poskytování povinných zákonných dávek v případě léčení nebo léků v rámci své ho fungování. Prováděním veřejného zdravotního pojištění na základě zákona a v jeho mezích se ZP podílejí na správě sociálního systému, a naplňují tím účel, pro který byly zřízeny. Jako součást institucionální sítě sociálního systému jsou domi nantními garanty nároků občanů na bezplatnou zdravotní péči a pomůcky, zcela v souladu s Listinou základních práv a svobod. K tomu na ně stát prostřednictvím zákonů pře nesl některé své funkce i s odpovídajícími kompetencemi a vztáhl na ně své dozorové a regulační funkce.
Vyvážený rozpočet Pojišťovny pracují na základě rozpočtu sestavovaného každoročně tak, aby v zásadě platilo, že co se přijme, to se také vydá. Příjmy ZP jsou především pojistné za její pojištěnce, výdaje jsou především úhrady zdravotní péče, a co se nevydá za zdravotní péči, jsou povinné rezervy a provozní náklady. Příjmy ZP jsou v zásadě přímo závislé na úrovni zaměst nanosti a výši mzdy zaměstnanců, neboť z odvodů z mezd pochází největší část peněz ve zdravotním pojištění. Stát sice za„své“ pojištěnce pojistné platí, ovšem v menší výši, byť na druhou stranu v zásadě přesně a včas. Objem ostatních plateb (za osoby bez zdanitelných příjmů či oso by samostatně výdělečně činné) je v poměru k předcho zím velmi nízký. Výdaje ZP jsou jasné: jsou dány především množstvím péče spotřebované jejich pojištěnci. Je zřejmé, že příjmy z pojistného podléhají výkyvům nezávislým na vůli pojišťovny.
Systém je bez rezerv Pokud v tomto systému pojišťovna chce udržet vyrovnané hospodaření (mnozí se přou o to, co to vlastně znamená), má v zásadě omezené možnosti – protože nemůže zvýšit pojistné, může se pokusit sjednat menší objem péče za stejnou cenu, stejný objem péče za nižší cenu, nebo poz ději platit. Může se také zadlužit, ale tak nebo tak, srovnat bilanci může zase jen z pojistného. Problémem je, že systém pracuje ve skutečnosti bez re zerv, jaksi průběžně, co vybere, to vydá, takže vyrovnat případný deficit lze jen mimořádnými příjmy, s nimiž není spojeno zvýšení nákupu péče. Systém se tak vyčerpá jen tehdy, budouli požadavky na peníze ze zdravotního po jištění převyšovat možnosti plátců pojistného se na ta kové požadavky složit. Pojišťovny mohou k takovému stavu svým dílem přispět, ale pokud alespoň v základních parametrech dodrží stanovená pravidla, byl by takový díl jen nepatrný. Mohou k tomu přispět i poskytovatelé, kteří by vyzývali pojištěnce ke změně pojišťovny, takže původ ní pojišťovně by zůstaly výdaje bez příjmů; dříve či později se problém objeví znovu.
Krach pojišťovny Co je tedy doopravdy „krach zdravotní pojišťovny“? Nej spíš je to stav, kdy ZP přes existenci systému přerozdělo vání pojistného, způsob stanovování výše úhrad zdravot ní péče podle zákona o veřejném zdravotním pojištění a vnitřní kontrolní mechanismy vyžadované právními předpisy dospěje k vyčerpání svých rezerv a nadále vy dává více peněz, než kolik přijímá. Pokud se zaměstna necké pojišťovně nepodaří vyřešit situaci vlastními silami, zbývají jí prakticky dvě možnosti – zrušení bez likvidace nebo zrušení s likvidací.
Zrušení bez likvidace sloučením Bez likvidace se pojišťovna zrušuje sloučením s VZP ČR. Na základě povolení se může sloučit také s jinou zaměst naneckou pojišťovnou, nikoliv ale pouze z čistě ekono mických důvodů. Při sloučení přechází veškerý majetek, závazky a pohledávky na ZP, s níž se zrušovaná slučuje. V případě většího deficitu může být poskytnuta nástup nické ZP návratná finanční výpomoc ze státního rozpočtu,
odpovídající nejvýše převzatým závazkům. Tím se ovšem problém jen posune, neboť i nástupnická pojišťovna musí výpomoc splatit zase jen z pojistného. Lze ale předpoklá dat, že čím větší nástupnická pojišťovna, tím snáze„dluž níka“ vstřebá i bez pomoci.
Zrušení s likvidací S likvidací se zaměstnanecká pojišťovna zrušuje na vlast ní žádost nebo proto, že jí ministerstvo zdravotnictví ode jme povolení k provádění veřejného zdravotního pojiš tění. Návrh na zápis vstupu pojišťovny do likvidace podává vždy ministerstvo, pojištěnci mohou ZP v likvidaci opustit nejdříve k prvnímu dni měsíce následujícího po vstupu do likvidace a pak vždy k prvnímu dni kalendář ního měsíce. Pokud by se likvidace prováděla na žádost ZP, postupoval by likvidátor obvyklým způsobem, tedy s využitím jejích fondů by prováděl především úhrady za poskytnutou zdravotní péči. Pokud by pak zjistil předlužení ZP, vznikla by mu povinnost podat bez zbytečného odkladu insol venční návrh.
Zajišťovací fond V souvislosti s insolvencí by zdravotnická zařízení mohla požadovat úhradu poskytnuté zdravotní péče Zajišťova cím fondem. Ten byl zřízen zákonem k úhradě zdravotní péče poskytnuté zdravotnickými zařízeními pojištěncům likvidované ZP mj. v případech, kdy pojišťovna má více věřitelů a není schopna po delší dobu plnit své splatné závazky, nebo jeli předlužena. Zajišťovací fond vstupuje do vypořádání závazků ZP v pří padě její likvidace rovněž poté, co jí ministerstvo zdra votnictví odejme povolení k provádění veřejného zdra votního pojištění, pokud ke dni skončení její likvidace nebyly uspokojeny všechny splatné pohledávky zdravot nických zařízení.
Úhrada pohledávek Zajišťovací fond poskytne zdravotnickému zařízení úhradu na jeho žádost; právo na úhradu se promlčí uplynutím pěti let ode dne skončení likvidace nebo ode dne zjištění pod mínek úpadku. Úhrada se poskytne do limitu 80 % dlužné částky, praktickým lékařům však nejvýše 200 Kč na pojiš těnce, ambulantním specialistům 900 Kč, zařízením ústav ní péče 1200 Kč a za léky na předpis nejvýše 700 Kč na jednoho pojištěnce. Zajišťovací fond se stává věřitelem pojišťovny v rozsahu, ve kterém mají zdravotnická zařízení vůči němu právo na plnění. JUDr. Karel Hlaváček
28.10.2010 20:36:32