Historie rodu Altmannů 2007 by Petr Altmann

Historie 400 let rodu Altmannů, 1600 až 2000 _________________________________ I. Historie

1. Věnování, poděkování

Tato rodová kronika je věnována všem příslušníkům rodu Altmannů díky nimž jsme dnes na světě a můžeme o nich číst i tyto řádky… Za zapůjčení materiálů, trpělivost a ochotu ke spolupráci pak tímto děkuji rodičům, Jarmile Altmannové Karáskové, Jirkovi a Zdeňkovi Altmannovým s rodinami, dále Evě Vackeové s manželem, Věře Tesařové, panu Miroslavu Helclovi z Jenišovic , panu Kohoutovi a rodině Kejmarově z Kralup a rodině Stejskalově z Vinoře a panu Ing.Filipovi – kronikáři tamtéž. V rámci celého Rodopisu pak děkuji taktéž babičce Antonii Buřičové, rodině Pravdově z Hrnčíř, rodině Kochmannově a Karlu Kochmannovi. Taktéž bych chtěl poděkovat pracovníkům archivů - především v SOA Praha, SokA Praha – východ, SokA Mladá Boleslav, AHMP a dále v Národním Archivu, ve VHÚ, v SokA Plzeň a na Obecním úřadě Velké Přílepy.

Notes: Material was created and compiled based on several both official but also unofficial – family sources and it was done only for my family history research purposes! Please – for further purposes, especially of commertial character – contact owners of this sources! List of sources is attached. Materiál byl vytvořen na základě nejrůznějších oficiálních i neoficiálních – rodinných zdrojů. Byl vytvořen pouze pro účely mého rodinného pátrání. Prosím – pro využití k jiným účelům – zejména komerčním – kontaktujte vlastníky práv ke zdrojům! Soupis zdrojů je přiložen. Petr Altmann, xaltmann@volny.cz Petr Altmann

Historie 400 let rodu Altmannů 1600 až 2000 krácené vydání 2007

________________________________________________________________________ 2/58

Historie 400 let rodu Altmannů, 1600 až 2000 _________________________________ I. Historie

2. Předmluva Úvod Na následujících stránkách si tímto dovoluji předložit výběr z výsledků svého rodopisného pátrání za období 2003 až 2007. Během tohoto období jsem se v pátrání souběžně zaměřil na všechny linie předků včetně linií sourozeneckých. Vzhledem k tomu, že počet předků v jednotlivých generacích roste v podstatě geometrickou řadou, je v kompletní databázi mého rodopisného pátrání (dále jen Rodopis) aktuálně zařazeno v souvislosti kolem 600 osob. Při takovém záběru je již obtížné podrobněji představit všechny vypátrané údaje. Z tohoto důvodu jsem vybral a nyní předkládám blíže zpracovanou pouze jedinou linii předků, a to linii pokrevní přímou po meči. Výsledkem toho je právě na následujících stránkách presentovaná Historie 400 let rodu Altmannů - 1600-2000 (dále jen Historie), která je pokusem zmapovat historii tohoto konkrétního dílčího rodu formou vyprávění doplněného fotodokumentací. Motivace Motivem k vydání této práce byla chuť podělit se se svým okolí o vypátrané skutečnosti a současně i snaha uchovat výsledky mého pátrání do budoucna. Je totiž bohužel smutnou skutečností, že výsledky některých rodopisců vezmou za své jen proto, že nejsou včas a vhodně zveřejněny. Hledáním předků jsem věnoval relativně dost času a energie a lákalo mne dá se říci odjakživa. Začít sem chtěl už před lety - na počátku devadesátých let. Byl sem však tehdy vyjukaný zajíc ze střední školy, co měl dost problémů sám se sebou. Rodopis se nadlouho vytratil z popředí mého zájmu. Musel sem se naučit a udělat spoustu úplně jiných a mnohem důležitějších věcí. Jenže některé záležitosti jako by v hlavě zapadnou do nějaké skryté přihrádky a přijdou na pořad dne, až když je na ně člověk podvědomě připravený a okolnosti jsou příznivé. Kéž by to tak bylo pokaždé a se vším... . Cíle Nikdy jsem si v pátrání nedal žádný konkrétní cíl. Netoužil sem ani prokázat souvislost s nějakou známou historickou osobností. Můj cíl byl vždycky vyšťárat co možná nejvíc údajů o předcích. Žene mě k tomu prostá lidská zvědavost. Kdo byli ti moji prapraprarodiče? Z tohoto pohledu bych pátrání přirovnal k detektivnímu příběhu, který je o to víc vzrušující, že se člověka osobně týká skrze své předky se může pokusit trochu víc porozumět i sám sobě. Na začátku pátrání jsem za fascinující považoval dopátrat se k předkům alespoň do 18.století. Ale časem jsem si začal uvědomovat, že by při takovém rodopisném hledání nemělo jít jen o data narození a úmrtí ale o to, abychom se pokusili pochopit a poznat život našich předků. Čím dál tím víc si tak uvědomuji, jak zásadní proto jsou tzv. neoficiální údaje - různé rodinné paměti, kroniky a alba. Ty se totiž v archivech najít nedají. Jsou nesmírně cenné, protože často v každodenních obyčejných příbězích zachycují generace lidí, kteří nás dávno opustili a jedině díky nim mohou znovu ožít. A tak jako tyto dokumenty vedly generace lidí před námi, tak i my bychom je měli dnes vést pro naše potomky. Z tohoto důvodu tvoří nezanedbatelnou část Historie i Rodopisu právě paměti posledních tří generací, které jsem sestavil. Pro přiblížení souvislostí starších generací jsem si pak dovolil připojit kurzivou vyznačené odstavce textu s lokálními a dobovými souvislostmi pocházející z nejrůznějších (níže odkazovaných zdrojů).

Historie 400 let rodu Altmannů, 1600 až 2000 _________________________________ I. Historie je pouze jeho digitální verze), je tudíž Rodopis souhrnným zdrojem i k desítkám dílčích životních dat jednotlivých osob v Historii popsaných. Konkrétní zdroje těchto dat lze nalézt přímo u záznamů osobních karet jednotlivých osob databáze Rodopisu a v Historii jsou pro přehlednost a snahu o uchování kompaktní struktury vyprávění zařazeny v samostatné kapitole II.19 Přílohy – zdroje. Při pátrání jsem kromě údajů ze soukromých zdrojů – z různých pamětí, rodinných alb, z hovorů a korespondence se žijícími lidmi, čerpal zejména z archivních materiálů – především v SOA Praha dále pak v SokA Praha – východ, SokA Mladá Boleslav, v Národním Archivu ve VHÚ a SokA Plzeň a dalších. Chtěl bych tímto všem osobám i institucím tímto poděkovat za spolupráci, ochotu a trpělivost. Ostatní údaje, výslovně zjišťované pro potřeby sestavení Historie mají odkazy na zdroje uvedené formou poznámek pod čarou přímo na jednotlivých stránkách. Zjišťované údaje jsem soustřeďoval do databáze ve zkušební verzi programu Genbox Family History s finální verzí 3.7. Z tohoto programu také pochází všechna grafická schemata a základ karet osob v rámci Rodopisu. Databáze odpovídající vydávanému stavu Historie se nalézá v příslušné struktuře na přiloženém DVD pod názvem Altmann-071231.GDB. Přiložena je i v univerzálním výměnném formátu gedcom pod názvem Altmann-071231.GED. Instalační verze patřičného software získané z veřejně přístupných stránek na internetu jsou přiloženy. Závěrem pouze zmínka ke limitům předkládané práce. Rodopisné pátrání je běh na dlouhou trať se spoustou zákrut, slepých uliček a s dopředu neznámým cílem. Stávající vydání Historie je tedy nutně limitováno aktuálním stavem mých znalostí k tomuto datu. Není tudíž vyloučeno, že se v budoucnu podaří objasnit některé dnešní nejasnosti a nebo zjistit nové informace, a nyní předložený obraz historie rodu Altmannů se tím změní. Ba co víc, je to dokonce velmi pravděpodobné… . V každém případě prosím za shovívavost, sestavil jsem tuto práci na základě svých nejlepších znalostí dané problematiky, i při vědomí jak jsou a zřejmě nutně i nadále budou, velmi limitované. Udělal jsem tak však v dobré vůli a tak pevně věřím, že mi případné věcné chyby budou odpuštěny. Stejně tak mi prosím, odpusťte případné nepravosti stylistické či nedej Bože i gramatické. Na literárním poli se pohybuji pouze jako náhodný host, co pouze nahlédl a s pozdravem šel dál… Hezké počtení,

V Praze , 22.11.2007 Váš Petr Altmann

Zdroje V průběhu pátrání jsem si také postupně uvědomil, jak zásadní záležitostí v podobném projektu jsou zdroje informací a odkazy na ně. Informace bez uvedení zdroje je stejně jako bez uvedení souvislostí znehodnocena. Proto jsem se snažil v Rodopisu zdroje informací získaných během již zmiňovaných prvních třech let mého rodopisného pátrání (III/2004 – III/2007) pokud možno co nejvíce uvádět. A protože je Historie pouze jednou drobnou dílčí částí Rodopisu (v tomto vydání

________________________________________________________________________ 3/58

________________________________________________________________________ 4/58

Historie 400 let rodu Altmannů, 1600 až 2000 _________________________________ I. Historie

3. Souhrnný obsah vydání Historie

4. O národnosti a původu příjmení Altmann1

Předkládaná tištěná verze Historie je pouze dílčím výstupem rozsáhlejšího celku nazvaného Petr Altmann – rodopis (zkráceně Rodopis). Tento celek je však obsažen v přiložené digitální verzi uvedené pod bodem ad IV (toto ale není předmětem tohoto vydání).

O původu Příjmení Altmann je zjevně německého původu. Ptáme-li se však, zdali je i rod původem německý, odpověď již není tak jednoznačná. Toto příjmení zdaleka nemusí znamenat, že by popisovaný rod Altmannů musel nutně být německého původu, německá příjmení totiž často bývají výsledkem vlivu sousedních německých oblastí či poněmčením původních českých příjmení v rámci tlaku germanizace. Jak však vyplývá z mého pátrání, popisovaný rod Altmannů se nevyskytuje v oblastech nejsilněji osídlených Němci a navíc nese své příjmení již minimálně od konce 17.století, tedy ještě před obdobím silných germanizačních tlaků 18.století. Z toho lze snad do jisté míry nezávazně vyvodit, že sledovaný rod Altmannů mohl bít původně německého původu nebo mohl přijít v období do konce 17.století z německy osídlených oblastí. O příjmení V dnešní době jsou již naše příjmení v podstatě stabilisována. Ve starších dobách však tomu tak ještě nebylo a navíc většina lidí byla negramotná, a tudíž psaná forma příjmení uvedená farářem do matrik byla pouhým (a často chybným) fonetickým přepisem bez zpětné možnosti jeho kontroly nositelem. Tak se například snadno z Altmanna stal Haltmann, v jednom okamžiku dokonce přechodně i Hoffman (o variantách s jednoduchým či dvojitým n ani nemluvě) aniž by o tom tito lidé měli tušení…. Proto se příjmení dále uvedených příslušníků rodu se v různých záznamech liší. Definovat „správnou - původní“ formu příjmení Altman/nn se dost dobře nedá. Vzhledem k tomu, že jde o zjevně německé příjmení jsem se rozhodl, že budu v Rodopisu i Historii dodržovat dnešní korektní německou gramatickou formu se dvěma n – Altmann. Příjmení Altmann v češtině znamená starý muž. Jaký mohl být jeho původní význam? V dávných dobách mnoho dnešních příjmení vznikalo na základě určité charakteristiky jejich nositelů. Z toho tedy lze vyvodit, že prvním nositelem tohoto příjmení mohl být patrně člověk, zjevně vynikající ve svém společenství nadprůměrným věkem. Kromě výše uvedené teorie vzniku rodového příjmení si dovoluji předložit taktéž svoji dosud nepodloženou malou spekulaci. V minulosti bylo běžné, že se osobám nově příchozím do dané lokality začalo říkat Novák, Novotný a podobně. Domnívám se, že podobný princip možná mohl fungovat za určitých okolností i naopak, tj. rodinám a rodům obývajícím určitou lokalitu již jaksi od pradávna nebo alespoň před příchodem nových osídlenců se mohlo od těchto nově příchozích začít říkat podle této skutečnosti – tj. staří – původní německy tedy –Alt, později možná s úpravou na Altmann. Závěrem je třeba ovšem dodat, že obojí – národnost i původ příjmení Altmannů zde vyložené, jsou pouze v úrovni spekulací. K získání definitivních důkazů by patrně bylo třeba důkladnějšího onomastického bádání přesahující zamýšlený rozsah této předkládané práce.

K celé kapitole: Rudolf Melichar a kolektiv - Sborník k základům genealogie, Klub pro českou heraldiku a genealogii, Praha,1988, str.57 - 62

________________________________________________________________________ 5/58

________________________________________________________________________ 6/58

Historie 400 let rodu Altmannů, 1600 až 2000 _________________________________ I. Historie

5. Nejstarší dějiny rodu – kolébka rodu, nejstarší zjištěný předek

Pokud budeme předpokládat, že rod Haltmannů byl již předtím delší dobu v Benátkách usazen, pak proti této myšlence stojí fakt, že o rodu nenalezneme zmínky v městských písemnostech (rodina není uvedena např. v seznamu obyvatel městečka sahajícím až do 16.století), ani v Berní rule k této lokalitě z roku 1654. Je ovšem možné, že Haltmannovi ač žijící v Benátkách, uvedeni v Berní rule nejsou prostě proto, že nedisponovali žádným nemovitým majetkem, který by se dal v rule uvést. A absence záznamů o Haltmannech v městských písemnostech v druhé polovině 17.století vůbec, se dá vysvětlit dvěma požáry v letech 1664 a 1685. Při prvním požáru vyhořela radnice, s ní byly zničeny téměř všechny městské písemnosti - ještě v roce 1670 bylo v Benátkách napočítáno vedle 40 domů ještě 17 spálenišť. Zmiňovaný seznam obyvatel domů je navíc neúplný a není jasné zdali uvádí kromě vlastníků domů i nájemníky.

I. WITUS HALTMANN (CCA *1655) Počátky poznané historie rodu Altmannů je třeba hledat asi 50km severovýchodně od Prahy v 1 malém regionálním městě Benátky nad Jizerou. Přesněji řečeno v městě Nové Benátky na konci 17.století. 2

Právě v Nových Benátkách se v roce 1692 poprvé setkáváme s Witusem Haltmannem a jeho ženou Barborou, kterým se v půli března toho roku narodil syn Jiřík. Pokřtěn byl 22.března a měl, jak bylo tehdy zvykem, hned několik kmotrů. Kmotrem "hlavním" mu byl Jiří Wágner, v druhé řadě stáli Jan Votava a Kateřina Pecholtová. Všichni včetně rodičů občané benátečtí. Kromě Wituse s Barborou pak lze na konci 17.století v Benátkách ještě vystopovat i Jana Jindřicha Haltmanna se ženou Annou. Vzájemnou vazbu obou rodin zatím neznám, prozatím nelze vyloučit možnost, že Witus a Jan Jindřich mohli být sourozenci. Dál budeme sledovat předpokládané osudy Wituse a jeho rodiny.

Pokud naopak budeme vycházet z předpokladu, že se Haltmannovi, do Nových Benátek nově přistěhovali, pak se nabízejí dvě možné níže uvedené lokality, odkud mohli přijít. V obou těchto lokalitách se v průběhu 17.a 18.století vyskytují rozvětvené rody Altmannů. Vzájemnou vazbu mezi těmito dvěma rody se mi dosud nepodařilo najít a to i přes těsnou blízkost těchto lokalit. Proto se lze domnívat, že buď jde u těchto rodů o pouhou shodu příjmení, nebo jsou spřízněny z ještě starších dob, než je vystopovatelné z matrik (před pol. 17.století). Jde o následující lokality:

II. MALÁ SPEKULACE O STARŠÍM PŮVODU RODU - ADAM ALTMANN (CCA*1600)



Předchozí rodové osudy jsou nejasné. Zdali Witus s Barborou pocházeli z Benátek, nebo se do města přistěhovali se zatím neví. Paměť matrik místní farnosti nesahá tak hluboko do minulosti, aby zaznamenala svatbu Wituse s Barborou, nebo dokonce jeho případné narození.

Obce Všejany a Jizbice asi ve vzdálenosti 10 km východně od Benátek. V této lokalitě se po celé 17.a 18. století nacházel rozvětvený rod Altmannů. Bohužel se ale dosud nepodařilo prokázat žádnou vazbu zdejšího rodu na rodinu benáteckou.



Obec Zámostí - severním směrem cca ve stejné vzdálenosti od Benátek směrem k Mladé Boleslavi. Také zde v průběhu 17.a 18.století žila početný rod Altmannů. Podstatná je zde ale skutečnost, že u mlynáře Adama Altmanna ml. (*1621) žijícího v této lokalitě, je v Soupisu poddaných podle víry 1651 uveden přípis "zu Benathek" zjevně byť neurčitě odkazující kamsi na Benátecké panství. Zdá se tedy, že Adam Altmann ml. - mlynář ze Zámostí, měl již v polovině 17.století na Benátky nějaké vazby.

Pokud bychom však přece chtěli poodhalit tajemství osudů rodu v předcházejících dobách, pak je nutno poznat lokální dobové souvislosti na benáteckém panství. V roce 1647 věnoval císař Ferdinand III. benátecké panství generálu Janovi z Werthu. Po skončení bojů žil stárnoucí Werth v Benátkách spolu se svojí mladičkou manželkou Zuzanou Marií, rozenou hraběnkou z Kuefsteinu. Na svém panství se choval tvrdě - s poddanými na vesnicích vedl neustálé spory o zpřísnění robotních povinností, měšťanům Nových Benátek zas upíral privilegia svobodných měšťanů - pokládal je za obyčejné poddané3. Jan z Werthu zemřel v roce 1652, avšak velmi komplikované dědické řízení se protáhlo až do roku 1679. Celé benátecké panství bylo dokonale rozdrobeno na 5 dílů mezi všechny dědice. Spolu s vesnicemi a mlýny tak bylo rozděleno i město Nové Benátky včetně zámku. Vdova po Janu z Werthu - Zuzana, se snažila panství opět sjednotit. Postupně vykoupila všechny díly panství až na jeden, ale zadlužila se tak, že žila prakticky v bídě. Aby udržela majetek, provdala se počtvrté za Arnošta Bohumíra hraběte ze Schützenu a Leopoldsheimu, který pak opětovně sjednotil celé panství4. Benátečtí však měli spory i s Arnoštem ze Schützenu, který nutil obyvatele města k robotě. V roce 1691 se měšťanům podařilo se z části vymanit z přímé panské správy a posílit pravomoce vlastní městské samosprávy. Spory města s vrchností se však táhly ještě po několik let. Po smrti Arnošta Bohumíra ze 5 Schützenu se majitelem panství stal nakrátko jeho syn Arnošt Jaroslav, kterým zdejší rod vymřel. Období poslední třetiny 17.století nebylo pro Benátky nejpříznivější. Po požáru roku 1664, kdy cca třetina domů vyhořela, přišel v létě roku 1680 mor. Ze 45 rodin, které tehdy žily ve městě, zemřelo 134 lidí. Po druhém požáru v roce 1685 byla ve snaze pomoci k opětovnému rozvoji městu dočasně snížena berně na pouhou čtvrtinu a bylo obnoveno právo týdenního trhu. Ovšem očekávaný rozvoj přesto nepřicházel. Řemeslníci ani obchodníci se do poddanského města, které navíc mělo prakticky stálé spory s vrchností, 6 nestěhovali, naopak někteří zámožnější obyvatelé Benátky opouštěli.

Město Benátky nad Jizerou jak je známe dnes, totiž vzniklo formálně až ve 20.století sloučením Nových a Starých Benátek s několika dalšími obcemi. 2 Příjmení v této době nebyla ještě zcela ustálená. Navíc většina lidí byla negramotná a tudíž psaná forma příjmení uvedená farářem do matrik byla pouhý m a často chybným fonetickým přepisem bez možnosti kontroly nositelem. Tak se například z Jiříka Altmanna (*1731) v zápisu při narození syna Josefa stal Jiřík Haltmann. 3 Výtah z výkladu o historii města Benátky nad Jizerou, <<http://www.benatky.cz/historie/jan_z_werthu>> [přístup 16.9.2005] 4 Výtah z výkladu o historii města Benátky nad Jizerou, <<http://www.benatky.cz/historie/jan_z_werthu>> [přístup 16.9.2005] 5 Výtah z výkladu o historii města Benátky nad Jizerou, <<http://www.benatky.cz/historie/baroko.php>> [přístup 16.9.2005] 6 Výtah z výkladu o historii města Benátky nad Jizerou, <<http://www.benatky.cz/historie/baroko.php>> [přístup 16.9.2005]

________________________________________________________________________ 7/58

Osobně se domnívám, že Haltmannovi nepatřili ke konci 17.století v Benátkách ani k starousedlým rodům, žijícím ve městě po více než dvě generace, ani k zcela nově příchozím. Vzhledem k zmíněným nepříznivým okolnostem v Nových Benátkách v 80.letech 17.století se příchod Haltmannů do města až v této době bez předchozích vazeb ani nezdá příliš pravděpodobný. Předpokládám tedy, že se rodina Adama Altmanna ml. - mlynáře ze Zámostí mohla přestěhovat do Benátek, a to přibližně mezi lety 1654-1680. Tam mohly přijít na svět jejich děti, kterými mohli být dost možná právě i náš Witus a Jan Jindřich Haltmannovi. Ale zpátky k Adamu Altmannovi mladšímu. V Soupisu poddaných podle víry 1651 (dále jen SPPV) je uváděn jako poddaný mlynář, toho času usazený v Benátkách, stáří 29 let, katolického vyznání. Pozoruhodný je uvedený věk jeho manželky Anny - 40let. Anna byla katolického vyznání a byla na rozdíl od Adama svobodná - tj.nebyla poddaná! Podíváme-li se ještě hlouběji do historie, a zeptáme-li se, co bylo před Adamem, nejpravděpodobnější odpověď by asi zněla, že před Adamem byl zase Adam. Dle SPPV je náš mlynář Adam uveden jako Junger - tedy mladší. V Zámostí totiž dle stejného zdroje bydlel ještě druhý - starší Adam Altmann. Předpokládám, že šlo o syna s otcem, každý uvedený samostatně se svými rodinami. Dle SPPV(1651) je tento Adam starší uváděn jako poddaný chalupník, stáří 51 let, nekatolík, ale s nadějí na obrácení na víru. Jeho žena shodou okolností taktéž Anna - byla poddaná 49letá nekatolička opět s možností obrácení na víru. Dle Berní ruly 1654 (dále jen BR) - což je soupis vlastníků půdy, kde lze nalézt další podrobnosti (viz tabulka níže) byl z Adama staršího o pouhé 3 roky později (1654) již sedlák, a příležitostně si dle téhož záznamu on nebo nějaký jeho podruh na statku přivydělával i jako tkadlec.

________________________________________________________________________ 8/58

Historie 400 let rodu Altmannů, 1600 až 2000 _________________________________ I. Historie

Historie 400 let rodu Altmannů, 1600 až 2000 _________________________________ I. Historie Kromě obou Adamů Altmannů pak v Zámostí dle SPPV žil ještě Jan Altmann - poddaný 40-ti letý weber-provazník, nekatolík (s možností obrácení na katolickou víru), se ženou Alžbětou (24let) a dětmi Janem (14let) a Dorotkou (8let). Z uvedeného je zjevné, že Alžběta nebyla Janova první žena. Na jejich statku s nimi ještě bydlel podruh (hausgenos) Kryštof Scholtz se ženou Dorotou. Dle BR pak je o tři roky později Jan uváděn jako chalupník a příležitostně si také on nebo jeho podruh Scholtz přivydělával jako tkadlec. Přesná příbuzenská vazba mezi Janem Altmannem a oběma Adamy zatím nebyla zjišťována, přičemž opět nelze vyloučit, že Adam starší a Jan mohli být sourozenci. O velikosti majetku všech uvedených dává představu BR. Adam Altmann starší dle BR vlastnil cca 13 ha polí, 2krávy a jalovici, Jan Altmann pak pouhé 3,4 ha a 2 krávy.. Podrobněji viz tabulka č.1 s výpisem z BR přičemž dodávám, že jeden strych půdy odpovídá dnešnímu 0,2878 ha. Adam Altmann mladší v rule uveden není, a to ani pro Zámostí, ani pro panství Benátky. [fol] 650

[Panství/ statek]

[Držitel]

rolí má Str v

Nový Stránov statek

Vnově se usazuje léta

Rolí má a strychů

Jména vesnic [typ Jméno hospodáře] obce a jména hospodářů

Pohořalý

seje na zimu seje na jaro Str v Str v 52 53 54

ves Zámostí rolí prostředních [u Pískové Lhoty] sedláci Adam Adam Altman 45 8 Rudolf ... sv.pán z Chalupníci Lissau Jan Altman 12 4 ...

Dokonce Handle a potahů pustý a kde živnosti týchž případno stí užívá chovat nyní může chová

Dobytka chová krav jalovic kozy svině

tkadlec

výpis z Berní ruly 1654

Definitivní důkaz souvislosti popsané zámostecké větve Adamů Altmannů na náš rod i přes všechny uvedené informace dosud podán nebyl. Proto je nutno návaznost nejstarších dvou uvedených generací - Adama Altmanna staršího a mladšího stále považovat za spekulaci, byť do určité míry pravděpodobnou. Nejstarším relativně spolehlivě doloženým předkem našeho rodu tak stále zůstává výše zmíněný benátecký Witus Haltmann.

Adam Altmann ml. se širší rodinou

________________________________________________________________________ 9/58

Adam Altmann ml. s nejužší rodinou

_______________________________________________________________________ 10/58

Historie 400 let rodu Altmannů, 1600 až 2000 _________________________________ I. Historie

III. BENÁTKY NAD JIZEROU - WITUS HALTMANN (CCA *1655)

Vraťme se tedy zpět na konec 17.století do nepříliš prosperujících Nových Benátek, kde se setkáváme s rodinou Wituse Haltmanna a jeho ženy Barbory. Postupně jim zde přišly na svět minimálně 3 děti. Kromě již zmíněného a pro nás nejdůležitějšího Jiříka (kř.22.3.1692) jde dále o Marii (kř.26.2.1690) a Alžbětu Moniku (kř. 4.5.1707). O osudu těchto Jiříkových sester nemám žádných dalších zpráv.

Historie 400 let rodu Altmannů, 1600 až 2000 _________________________________ I. Historie O patrně složitém charakteru vztahů majitele panství a města Nových Benátek od r.1691 opět nabyvšího jistou míru svobody a samosprávy vypovídá výhostní list pro Witusova syna Jiříka Altmanna1 vydaný 26.září 1716 majitelem benáteckého panství hrabětem Arnoštem Jaroslavem ze Schützenu a Leopoldsheimu, povolujícím poddanému Jiříku Altmannovi usazeném na jeho benáteckém panství odejít do města Benátek - po roce 1691 od vlastního panství odseparovaného. Na kulturní úroveň života v Benátkách měl vliv charakter města. Počátkem 18. století žilo v Nových Benátkách 384 "duší", v celé farnosti pak celkem 1430 obyvatel starších 10 let. Nové Benátky tak zůstávaly zcela průměrným poddanským městem, které si i nadále uchovávalo spíše venkovský charakter. Rozloha 2 města nebyla velká, ještě v roce 1735 stálo v Benátkách pouhých 110 domů. V zemi probíhala rekatolizace, svou činnost aktivizovali horliví katoličtí misionáři, kteří měli utužovat obyvatelstvo ve víře a vyhledávat skryté kacíře. Na Šumpersku v této době doznívaly proslulé čarodějnické procesy. O větším stavebním rozmachu ve městě mimo zámek, kulturním vyžití prostých obyvatel, literárních bratrstvech, rozvoji divadla nebo hudby v této době ještě nejspíš nelze hovořit - toto vše přišlo až s další generací spojenou s pány z Klenové a z Janovic.

Witus Haltmann s rodinou

O zaměření a životní úrovni rodiny si bude možno udělat bližší představu po důkladném studiu dalších, zatím neprozkoumaných materiálů, nicméně podle zastoupení cechů v Benátkách na počátku 18. století a v neposlední řadě dle rodové tradice se dá očekávat, že se otec Witus mohl živit jako tkadlec nebo provazník. Witusova manželka Barbora, o níž není známo z jakého rodu pocházela, se narodila kolem roku 1671. Tento údaj je třeba považovat za přibližný, protože jsem jej stanovil odpočtem věku uvedeného v matričním záznamu o jejím úmrtí, což je obecně ve starších dobách ne zcela spolehlivý zdroj, protože věk byl zapisujícím mnohdy pouze odhadnut. Barbora zemřela v Podolci - ve vesničce, která později splynula s Novými Benátkami, ve věku 60 let dne 6.2.1731. Byla pochována při chrámu ve Starých Benátkách. Její výše zmiňovaný syn Jiřík(*1692) právě se svou druhou ženou Kateřinou očekával příchod pátého dítěte. Barbora se již vnuka Jiříka mladšího nedočkala - odešla měsíc před jeho narozením.

1 2

_______________________________________________________________________ 11/58

Jiřík Altman je v různých materiálech uváděn pod jmény Altman i Haltman a prokazatelně jde vždy o tutéž osobu. Výtah z výkladu o historii města Benátky nad Jizerou, <<http://www.benatky.cz/historie/baroko.php>> [přístup 16.9.2005]

_______________________________________________________________________ 12/58

Historie 400 let rodu Altmannů, 1600 až 2000 _________________________________ I. Historie

6. Další generace IV. BENÁTKY NAD JIZEROU - JIŘÍK HALTMANN STARŠÍ (*22.3.1692) Jak jsem výše uvedl, že Jiříkův otec Witus byl provazník nebo tkadlec pouze předpokládám. 1 Avšak u Jiříka samotného máme tuto profesi poprvé prokazatelně k roku 1731 doloženu . A jaká řemesla se tehdy vlastně v Benátkách vyskytovala? V první polovině 18. století se v Benátkách značně rozšířil okruh provozovaných řemesel. Roku 1749 ve městě pracovalo 60 řemeslníků, kteří zastupovali 24 různých oborů. Nejžádanějšími a tudíž nejsilněji zastoupenými řemeslníky byli tradičně výrobci oděvů a potravin, tj. ševci, krejčí, pekaři a řezníci. V dalších oděvních a textilních oborech se uplatnili ještě tkalci, soukeníci a úzce specializovaní kloboučníci a punčocháři. Z běžných řemeslnických profesí nechyběli v Benátkách ani jircháři, koželuzi, bednáři, truhláři, sedlář, sklenáři, zámečník, hrnčíř a mydlář. Uživili se tu i malíř a dva sochaři. Je zajímavé, že několik živností vedly samostatně i ovdovělé měšťanky. Příbuzná řemesla se sdružovala dále do cechů.2

Jiřík Haltmann byl tou dobou již dávno samostatný. Jak jsem již zmiňoval - již v září 1716 žádal majitele panství, hraběte Arnošta Jaroslava ze Schützenu a Leopoldsheimu o povolení, aby jako poddaný usazený kdesi na panství benáteckém směl odejít do města Benátek. Je to trošku paradox, protože se již jako občan města narodil... . Nicméně patrně pokud se tam nakonec zpátky vůbec kdy přesunul, tak asi ne na dlouho, protože již v roce 1719 se nám objevuje v nedaleké vesničce Podolec. Ještě předtím se však musel stačit ještě poprvé oženit. S manželkou Annou měli minimálně dvě děti - dceru Barborku (zemřela ve věku necelého 1roku 27.7.1719) a patrně ještě i syna Jana (*cca1720). O Anně víme dále pouze tolik, že zemřela v Podolci dne 17.5.1722 ve věku 35 let a byla pochována při chrámu Sv.Máří Magdaleny (v městě Nových Benátkách).Jiřík zůstal bez manželky s minimálně jedním malým dítětem. Sice patrně nebyl na výchovu sám předpokládám, že žili společně ještě s babičkou Barborou (zemřela v Podolci r.1731 - viz výše), nicméně zřejmě si brzo uvědomil, že bude potřebovat novou ženu. Sňatky ovdovělých někdy i velmi brzo po úmrtí předchozích partnerů byly v těchto dobách časté. Byly vynuceny výše naznačenou nutností zachovat řádnou péči často velmi malým dětem ohroženým po náhlém úmrtí partnera. Vzhledem k častému výskytu tohoto jevu a k praktickému založení našich předků nepředpokládám, že by bylo na podobné sňatky pohlíženo jako na nemorální, a že by jim byly kladeny překážky. A tak již na podzim následujícího roku 1723 se Jiříkovi s jeho novou ženou Kateřinou narodila dcerka Alžběta (zemřela ve věku 5 týdnů) a dále synové Josef (1725-27), Jan (1728-31), Václav (*1728) a Jiří Vojtěch(*1731). Podle míst narození a časných úmrtí dětí usuzuji, že celou dobu rodina žila v Podolci. Určitou anomálií je akorát narození Jiřího Vojtěcha ve Starých Benátkách. Ze všech výše uvedených dětí je z hlediska bádání nejdůležitější zmínka o Josefovi a Jiřím Vojtěchovi. Proč? Je to proto, že Jiřík(*1692) byl stejně jako jeho rodiče dosud ve všech zápisech úředně veden jako Haltmann. A právě až zde v Podolci je poprvé v zápisu o úmrtí jeho syna Josefa z 9.8.1727 v dokumentech uváděn bez počátečního H - tedy jako Jiřík Altmann. Od této doby všichni členové rodu už navždy (s jedinou výjimkou) nesou příjmení Altmann. Narození syna Jiřího Vojtěcha je pak důležité, protože jím pokračuje naše sledovaná přímá pokrevní rodová linie. Oba rodiče – Jiřík st. i Kateřína jsou v té době uváděni jako svobodní (nepoddaní). Další děti už patrně neměli. Jiřík pak zemřel ve Starých Benátkách 5.4.1747 a byl pohřben při tamním chrámu. Jeho žena Kateřina jej přežila o téměř 20let a zemřela v Podolci ve věku 72let dne 6.2.1765. Pochována byla ve Starých Benátkách o 2 dni později.

Povolání doloženo v záznamu o úmrtí Jiříkova syna Jana dne 13.3.1731.

Výtah z výkladu o historii města Benátky nad Jizerou, <<http://www.benatky.cz/historie/baroko.php>> [přístup 16.9.2005]

_______________________________________________________________________ 13/58

Jiřík Haltmann s rodinami

_______________________________________________________________________ 14/58

Historie 400 let rodu Altmannů, 1600 až 2000 _________________________________ I. Historie

Přiblížit životní úroveň rodiny řemeslníka v době Jiříkově není snadné. Prostý přepočet krejcarů 1 resp. zlatých z níže uvedeného přehledu cen a mezd k roku 1738 na dnešní koruny nepřináší žádoucí srovnání, protože hodnota peněz byla v průběhu doby ovlivňována řadou i lokálních faktorů. Z tohoto důvodu je přehled dále doplněn cenami zboží uvedenými ve shodných peněžních jednotkách. A konečně je níže uvedena tabulka, co alespoň pro nejzákladnější orientaci ukazuje poměrný díl zboží, co si řemeslník mohl za svoji denní mzdu koupit s orientačním přepočtem výše jeho mzdy na dnešní poměry.        

mzda tesařského/ zednického mistra.......... ..................................................13/ 21krejcarů denně mzda tovaryše zednického .......................... ....................................................... 18 krejcarů denně kráva .............................................................. .................................................................8-10 zlatých husa ............................................................... .................................................................. 15 krejcarů slepice ........................................................... .....................................................................6 krejcarů libra hovězího masa (0,5kg) ........................ ................................................................. 4-5 krejcarů sud piva (186 l) ............................................. ...................................................................... 9 zlatých korec pšenice (93,1 l) ................................... ...................................................... 2 zlaté 18 krejcarů

mzda mistra mzda mistra odhad mzdy tesařského v zednického v tesařského krejcarech krejcarech cena zboží dnešní mistra 13 21 cena zboží cena na dnešní v zboží v odpracovaných dní poměry v položka zboží zlatých krejcarů krejcarech korunách na jednotku zboží korunách kráva 9 540 9000 41,54 25,71 4333 husa 15 15 250 1,15 0,71 4333 slepice 6 6 100 0,46 0,29 4333 0,5 kg hovězího 4,5 4,5 70 0,35 0,21 4044 sud piva (186 l) 9 540 8556 41,54 25,71 4120 pšenice ( 93,1 l) 2 18 138 2300 10,62 6,57 4333 průměrný odhad měsíční mzdy v dnešních korunách dle zboží 4250

odhad mzdy zednického mistra na dnešní poměry v korunách 7000 7000 7000 6533 6655 7000 6865

srovnávací tabulka cen a mezd k r. 1738

Tesařský mistr si v době zralosti Jiříka Haltmanna na krávu vydělával asi 40 dní, na husu něco přes den. Nebo si za den mohl pořídit dvě slepice, či 2,5 kila masa. Na 186 ti litrový sud piva si musel vydělávat cca 41,54 dní, což znamená že za den si vydělal asi na 4,5 litru piva, což je rámcově dnešních 200 korun, z čehož zprůměrovaně vychází dnešní měsíční mzda něco přes 4000 Kč … . Uvedl jsem-li již přibližný nástin ekonomických možností Jiříkovi rodiny a zbývá si ještě přiblížit duchovní a kulturní život a možnosti v Benátkách této doby: Své kulturní ambice mohli benátečtí měšťané uplatnit v katolickém literátském bratrstvu, které přijalo jméno sv. Anny. Méně dostupný byl průměrnému měšťanskému prostředí okruh zámecké kultury. Za přispění Ignáce Zikmunda z Klenové se zde rozvíjelo zámecké divadlo a vysoké úrovně dosáhly i produkce zámecké kapely, ve které krátce působil později proslulý houslista František Benda. Počátek 18. století přinesl českým zemím další vlnu rekatolizace. V zemi zintenzivnili svou činnost katoličtí misionáři, jejichž úkolem bylo nejenom utužovat obyvatelstvo ve víře, ale také cíleně vyhledávat skryté odpadlíky. V 50. letech 18. století prověřoval stav benátecké farnosti jezuita Jan Gluth. Valná většina obyvatel Benátek se sice obrátila ke katolictví prakticky hned po Bílé hoře, přesto zmiňovaný jezuita nalezl v 2 několika zdejších domácnostech knihy, které ve zprávě svým nadřízeným označil jako kacířské .

Rodina Jiříka Haltmanna však sotva patřila k skrytým či dokonce otevřeně proklamovaným nekatolíkům, kteří by potají doma schovávali staré bratrské knihy. V soupisech hříšníků a nechodičů ke zpovědím o nich v této době není nejmenší zmínky, tudíž ke zpovědím chodili a s katolickou vírou tudíž patrně zásadní problém neměli.

Rudolf Melichar a kolektiv - Sborník k základům genealogie, Klub pro českou heraldiku a genealogii, Praha,1988, str.78, 79 2 Výtah z výkladu o historii města Benátky nad Jizerou, <<http://www.benatky.cz/historie/baroko.php>> [přístup 16.9.2005]

_______________________________________________________________________ 15/58

výhostní list pro Jiříka Altmanna vydaný 26.září 1716, zdroj: SOA Praha

_______________________________________________________________________ 16/58

Historie 400 let rodu Altmannů, 1600 až 2000 _________________________________ I. Historie

V. BENÁTKY NAD JIZEROU - JIŘÍK ALTMANN MLADŠÍ (~13.4.1731) Již výše zmíněný Jiříkův syn Jiří Vojtěch Altmann byl pokřtěn 13.4.1731 ve Starých Benátkách. O jeho povolání nemám zatím bližší informace - ze zápisů v matrikách při narození jeho dětí byl pouze uváděn jako casarius - domkář a incola - občan. Dne 30.9.1760 byl ve farním chrámu Máří Magdaleny v městě Benátkách oddán s Kateřinou dcerou Matěje Škody. Oba manželé jsou uvedeni jako poddaní. Z manželství vzešlo minimálně 7 dětí - Jan (*1754), Antonín Václav (*1761), Josef (*1763), Kateřina Markéta (*1764), Dorota (*1766), Anna Veronika (*1767), a Ignác (*1771). První 3 děti se narodily ve městě Benátky, zbývající 4 pak v obci Starých Benátkách, podle čehož lze snad do určité míry odhadnout bydliště rodiny. Většina výše zmíněných dětí zemřela již v dětském věku, přičemž zajímavé jsou především peripetie kolem syna Josefa - přímého předka sledované linie rodu Altmannů v mužské pokrevní linii a jeho bratra Antonína Václava (viz kapitola o další generaci). Další osudy Jiříka Vojtěcha Altmanna a jeho ženy jsou zatím vcelku nejasné. Kateřina zemřela 11.1.1779 ve Starých Benátkách č.1 a tamtéž byla i po dvou dnech pohřbena. Kdy a kde skonal Jiří Vojtěch Altmann dosud není známo. Pokud bychom si však i přes nedostatek konkrétních údajů, které by se vázaly přímo k Jiříkově rodině, chtěli jejich život poněkud přiblížit, pak je třeba obrátit se k dobovým souvislostem: … vedle slídění katolických misionářů ztrpčily život benáteckým měšťanům v polovině 18. století dva válečné konflikty, v letech 1740-1748 válka o rakouské dědictví a v letech 1756-1763 válka sedmiletá. Pojizeří sice nebylo přímo dějištěm válečných operací, ale stejně jako další města i Benátky byly nuceny poskytovat válčícím stranám různý proviant a mimo to trpět časté průchody a ubytování vojsk. V letech války o rakouské dědictví se v Benátkách vystřídaly armády habsburská, pruská a francouzská. Městem prošel také pomocný sbor armády ruské. Vojska způsobila městu řadu škod, za něž obdrželo pouze přibližnou peněžní náhradu. Podobná situace se opakovala i v průběhu války sedmileté, kdy byly Benátky drancovány pruskými a habsburskými vojsky. Benátečtí posléze mohli sčítat nejen značné škody na domech a zahradách, ale i na pobraném šatstvu, potravinách, nářadí, obilí a odvedeném hospodářském zvířectvu. Není divu, že se měšťané snažili před vojáky ze svého majetku zachránit skutečně co se jen dalo. Rány, které městu zasadily obě války, dovršil ještě požár, při kterém v roce 1769 shořelo 28 domů, budova radnice a obecní dvůr. 1 Po období sedmileté války 1763 byly české země ve stavu hospodářské recese. Navíc následovalo do roku 1771 studené období s tuhými a dlouhými zimami a zároveň značnými srážkami. Počáteční drahota a nedostatek potravin vyústil v období od roku 1770 do roku 1772 ve hladomor formátu národní katastrofy. Od června 1771 do června 1772 podlehlo hladu na čtvrt milionu obyvatel Čech! Spolu s masovou emigrací tak hladomor způsobil až 15% úbytek obyvatel země… V důsledku však hladomor vedl k zavedení efektivnějšího způsobu hospodaření a k pěstování nových plodin 2 a většímu rozšíření chleba chudých – brambor. .

Jak je zřejmé z předchozích odstavců přibližujících regionální historii Benátek ve světle globálnějších historických událostí, měl patrně Jiřík mladší tak trochu smůlu. Narodil se sice již do osvíceného 18.století, avšak jeho dětství a mládí v Benátkách bylo poznamenáno útrapami války ve 40.letech století, ženil se již uprostřed další vleklé války krátce na to následované velkým požárem města a obrovským hladomorem počátkem 70.let. Kromě toho celý život prožil v nevolnictví a v období náboženské nesnášenlivosti, přičemž zrušení obojího bylo již na spadnutí… . A přesto se však nedá jednoznačně soudit jaký vlastně byl Jiříkův život. Můžeme si pouze udělat rámcovou představu o okolnostech, přičemž zrovna třeba uprostřed toho všeho utrpení mohl prožít krásný a šťastný život, stejně jako lidé uprostřed té selanky dnešní doby zažívají své lidské tragedie a utrpení.

1 2

Výtah z výkladu o historii města Benátky nad Jizerou, <<http://www.benatky.cz/historie/baroko.php>> [přístup 16.9.2005] Velká kniha o klimatu zemí koruny české, Jiří Svoboda, Zdeněk Vašků, Václav Cílek, REGIA , Praha, 2003, str,390-393

_______________________________________________________________________ 17/58

Jiří Vojtěch Altmann s rodinou

_______________________________________________________________________ 18/58

Historie 400 let rodu Altmannů, 1600 až 2000 _________________________________ I. Historie

VI. Z BENÁTEK DO ČELÁKOVIC - ANTONÍN (JOSEF) ALTMANN STARŠÍ (*12.3.1763) U avizovaného pokračovatele přímé pokrevní rodové linie - Antonína Altmanna staršího se hned na začátku jeho života objevuje otázka – Antonín nebo Josef?

S Antonínem Altmannem se tedy po směru toku času přesouváme z Benátek do Čelákovic. V Čelákovicích se první zmínky o rodu Altmannů vyskytují již v šedesátých letech 18.století, nicméně rodiče Antonína Altmanna žili až do konce sedmdesátých let ještě v Benátkách.

Pro vysvětlení je třeba se na okamžik oprostit od znalosti výše uvedené historie rodu popisované od nejstarších dob směrem do současnosti a je třeba si uvědomit, že vlastní proces bádání probíhá standardně ve směru opačném.

K 17.10.1784 je pak Antonín uváděn v čelákovské radní knize jako voják u pluku Michaelis 1 Wallis . V tento den dle zápisu ve zníněné městské knize odvedl magistrátu urláb. Ptáme-li se jak se Antonín Altmann dostal k pluku Wallis pak je zajímavá dobová souvislost:

Při pátrání jsem tedy postupoval od současnosti do minulosti a v 2.polovině 18.století mne matriční prameny dovedly do Čelákovic k mému 5x pradědovi - provazníku Antonínu Altmannovi. Roku 1785 se zde jako pětadvacetiletý žení s Kateřinu Dovolovou. Pátrání dále, tj. od Antonína hlouběji do minulosti se poprvé zkomplikovalo, neboť v Čelákovicích se tato rodina předtím dříve nevyskytuje a ze záznamů není zřejmé, odkud tento Antonín pocházel nebo kdo byli jeho rodiče.

Od roku 1753 bylo zavedeno rekrutování vojáků všude, to znamená, že se stanovila potřeba vojska na jednotlivá města a panství, ta musela určitý počet rekrutů odvést (proto bylo 1754 první sčítání lidu). Rekruti byli vybráni vrchnostenskými úředníky (třeba nepohodlní mladí muži, nebo za nějaký trest), obyčejně v noci pak chytáni panskými služebníky, nebo někdy i získáváni dobrovolně (za peníze, či za nějaké výhody pro ostatní členy rodiny). Vojenská služba byla však v podstatě postrachem lidu, byla totiž doživotní …až do roku 18022. K roku 1781 pak byly Josefem II zavedeny vojenské odvody jako povinné pro nejchudší vrstvy a nahrazující dřívější verbování. Výjimku z verbování mělo duchovenstvo, úředníci, učitelé, studenti těchto profesí, ale také řemeslníci z oborů významných pro armádu a prvorození selští synci. Z vojenské služby se mohl rekrut vyplatit za 300 zlatých nebo se mohl nechat zastoupit (do roku 1868). Systém také dovoloval přímý odvod rekrutů k 3 plukům .

Už už se zdálo, že se dále hlouběji do historie nedostanu. Antonín mohl pocházet v podstatě odkudkoliv a matriční záznam jeho narození a včetně údajů o tom, kdo byli jeho rodiče, jsem mohl nalézt právě jen v matrice jeho neznámé rodné farnosti... . Po čase jsem však naštěstí z paralelních záznamů sourozenců vydedukoval, že tento Antonín se s největší pravděpodobností narodil v dnešních Benátkách nad Jizerou či v jejich bezprostřední blízkosti někdy kolem roku 1760. A v benáteckých matričních záznamech jsem pak skutečně narazil k 13.8.1761 na záznam o narození Antona Altmanna i s údaji o jeho rodičích vedoucí dále do minulosti tak, jak jsem ji popsal na předchozích stranách. Situace se zdála být vcelku jasná nebýt dvou znepokojivých skutečností: 1. v matrice nalezený benátecký Antonín Altmann umírá v necelých 5 letech roku 1766... 2. v pozdějším matričním čelákovském záznamu při narození Antonínovy vnučky Josefy roku 1825 je Antonín posmrtně uváděn jako Josef, ačkoliv šlo prokazatelně o Antonína Dlouho jsem si s tím nevěděl rady, dokud jsem si neuvědomil, že oba tyto problematické body mohou být pravdivé a nemusí být ve sporu... . Antonín by mohl zemřít 5 letech a přesto by opět Antonín mohl být mým přímým předkem, ačkoliv se v rodině již žádný další syn Antonín nenarodil, pokud by ve skutečnosti šlo o jeho mladšího bratra Josefa (*1763), kterému by rodiče např. při biřmování dali jméno po jeho zemřelém starším sourozenci1 . A ze stejného důvodu zase do druhého výše uvedeného mladšího zápisu, provedeném již po smrti Antonína, mohl farář uvést jeho původní křestní jméno Josef opisem z benátecké farní matriky. Jako indicii spíše potvrzující tuto teorii pak lze ještě uvést i zápis v čelákovickém matričním indexu jmen, kde v záznamu zemřelých roku 1819 je u Antonína Altmanna staršího uveden dožitý 2 věk 56 let. Odpočtem lze snadno zjistit rok narození na odpovídající rok 1763 , což souhlasí s rokem narození Josefa Altmanna v benáteckých záznamech. Antonín Altmann starší byl tedy patrně zkrátka pokřtěn jako Josef, ale byl přejmenován na Antonína a pod tímto jménem se pak oženil i zemřel.

Antonín Altmann nosil uniformu co měla růžové (později tmavě modré) výložky a bílé knoflíky. 5 Nelze však vyloučit, že se stal vojákem, či spíše pohůnkem u koní - ogarem , i ne zcela dobrovolně, nebo že se dokonce službě i vzpíral: … 1784 - nařízení císaře Josefa II.: kdo sami sebe zohyzďují, aby nemuseli jít na vojnu, mají se na vojnu vzít za pacholky k fůrám nebo k dělům (vozka u tažných koní) - dříve za to byl trest 10 let nucených prací na údržbě pevností.6

Výše jsem již k roku 1785 do Čelákovic avizoval svatbu. Jenže Antonín byl veden jako voják, a tak bylo nutno aby došlo k jakémusi sociálnímu zajištění budoucí rodiny. Proto se nastávající tchýně – vdova Dovolka - úředně na magistrátu zaručila, že pokud nápadník její dcery Barbory Antonín Altmann - dostane u svého pluku povolení k ženění, tak po její smrti připadne Dovolovic grunt dceři Barboře. Na magistrátu to úředně sepsali 24.10.1785 a Antonín pak běžel s touto atestací na svůj pluk pro povolení. No a za dva týdny se konala svatba - Antonín Altmann starší se 9.11.1785 v Čelákovicích č.71 konečně žení s Barborou z rodu Dovolů (dříve též Drvolů) usedlých v Čelákovicích již nejméně dvě generace a po mateřské linii byla spřízněna s čelakovskými rody Zelenkových, Ehrlichových, Šreiberových a Hejtmánkových s odkazy minimálně až ke konci 16.století. Následně téměř přesně 9 měsíců po svatbě – 5.8.1786, se novomanželům rodí první dítě – syn Antonín (mladší). Podstoupením výše popsané procedury však stále ještě nebyly všechny závazky vůči pluku Wallis vypořádány. Antonín patrně i nadále zůstal regulérním vojákem, ikdyž s tehdy běžnými dlouhodobými dovolenými přes období míru. Takže ještě k 20.9.1787 se váže žádost Antonína o pomoc ze strany magistrátu ve věci dlohodobé dovolené u pluku. Regiment jej nechtěl propustit, neboť si nebyl jist zdali vůbec Antonín patří pod jurisdikci města a patrně proto, že v opačném případě by se jeho voják stal naráz bezprizorným. A tak pluk žádal po městu záruku. Tuto záruku však město vystavilo až poté, co se za mladého Antonína městu zaručil vším svým majetkem (jmenovitě gruntem č.70) se svojí manželkou jeho bratr Jan - již usedlý čelakovský soused. Jan se navíc zaručil, že u něj Antonín bude po celou dobu řádně vykonávat provaznické řemeslo a v případě nutnosti jej předvede zpět před regiment… . Čili úloha magistrátu se fakticky ztenčila na pouhou písárnu a poštu a s vlastní tíhou záruk dotyčným nepomohl… .

V popisované době nebylo výjimkou pojmenovat nově narozené dítě po předtím zemřelém sourozenci. Lidé byli tehdy dokonce přesvědčeni, že to novému dítěti přinese štěstí - dnes bychom to asi cítili spíše opačně. 1

Jiná věc však je, že tyto zápisy o věku bývají dosti nespolehlivé. Důkazem toho je hned to, že podle zápisu o svatbě bylo Antonínovi roku 1785 právě 25let. To by pak ukazovalo na rok narození 1760. Jenže zde lze usoudit, že zapisující přidal ženichovi 2 roky, aby tento překročil věk plnoletosti (cca 23let) a kněz se tak vyhnul nepříjemnému papírování...(běžná praxe).

_______________________________________________________________________ 19/58

Pěší pluk později známý jako 11.pluk nebo pluk arciknížete Rainera <<http://mujweb.cz/Kultura/brzobohaty/Dokumenty/Vojenska_sluzba.txt >> [přístup 16.1.2006] <<http://mujweb.cz/www/martinm/Vojen.htm>> [přístup 6.11.2006] 4 <<http://www.napoleonguide.com/infantry_austface.htm>> [přístup 11.6.2006] 5 ogar pohůnek od soumarů, u vojska tedy patrně šlo o obyčejného pacholka od vojenských koní 6 <<http://mujweb.cz/Kultura/brzobohaty/Dokumenty/Vojenska_sluzba.txt >> [přístup 16.1.2006] 2 3

_______________________________________________________________________ 20/58

Historie 400 let rodu Altmannů, 1600 až 2000 _________________________________ I. Historie

Historie 400 let rodu Altmannů, 1600 až 2000 _________________________________ I. Historie Antonín měl s Barborou Dovolovou 4 syny a 2 dcery:       

jméno dítěte .................................................. datum narození.................................. místo narození Antonín .......................................................... *5.8.1786......................................... Čelákovice č.71, Teresie Veronika .......................................... *15.10.1791 ................................... Čelákovice č.66, Josef Václav ................................................. *17.6.1793 ..................................................... tamtéž, Václav Josef ................................................. *3.6. 1795 ......................................................tamtéž, Petr Celestin ................................................ *18.5.1798 ................................... Čelákovice č.143, Marie.............................................................. *3.5.1801 ........................................................tamtéž.

Z těchto matričních zápisů je zřejmé, že rodina bydlela od svatby v Čelákovicích na gruntě č. 71 u tchýně Dovolové a tamtéž se jim narodil i již zmíněný prvorozený syn Antonín. Dne 30.dubna 1791 pak Antonín s Barborou vyměnili svůj grunt č.71 za Českobrodskou branou se zahradou s manžely Kemrovými za jejich dům č. 66. Smlouva byla uzavřena s vůlí tchýně Veroniky Dovolové - grunt jí měl původně patřit až do smrti, respektive později minimálně měla na původním gruntu věcné břemeno doživotního užívání, které si při tomto převodu nechala převést na nový dům č.66. Jan a Kateřina Kemrovi se zavázali za zahradu doplatit 50 zlatých a to sice 30zlatých při podpisu smlouvy a 20zl o sv.Havlu jako doplatek a ještě každoročně platit úrok 50 krejcarů.

10.

střed Čelákovic v mapě stabilního katastru

Smlouvu na nový dům Altmannovi podepisovali když už bylo na cestě další dítě - Teresie Veronika. Ta se také již v novém domě č.66 i narodila, stejně jako další dvě děti. Nedá se proto vyloučit, že se rodina stěhovala prostě do většího… . Polohu obou domů na téměř dobové mapce (1826-1830, 1837-1843) stabilního katastru přikládám. Je ale třeba dodat, že nelze vyloučit, že v mezidobí od uzavření smlouvy (tj.1791) a pořízení map došlo v Čelákovicích k přečíslování domů. 1

Nicméně již k roku 1798 rodina bydlí v č. 143, kde se také narodily poslední dvě děti .

Josef (Antonín) Altmann s rodinou

_______________________________________________________________________ 21/58

Císařské povinné otisky stabilního katastru, (1826-1830, 1837-1843), 1:2880 <<http://historickemapy.cuzk.cz>> [přístup 17.11.2006]

_______________________________________________________________________ 22/58

Historie 400 let rodu Altmannů, 1600 až 2000 _________________________________ I. Historie

Ve věku 38 let také 15 června v tomto domě roku 1802 umírá manželka Barbora.

VII.Z ČELÁKOVIC DO KOUNIC - ANTONÍN ALTMANN MLADŠÍ (*5.8.1786)

Ale už 1.8.1802 se Antonín Altmann znovu žení a bere si o 18 let mladší Veroniku Borovičkovou (* 1779 Čelákovice). Jsem si zcela jistý, že v tomto případě opět šlo o sňatek z potřeby, neboť doma bylo šest malých dětí, nejmladší patnáctiměsíční… . S Veronikou Borovičkovou pak měl Antonín Altmann pět synů a dvě dcery:        

jméno dítěte .................................................. datum narození.................................. místo narození Veronika Anna .............................................. *22.8.1803 ...................................... Čelákovice č.75 František Serafínský ..................................... *28.12.1805 .................................... Čelákovice č.44 Václav ............................................................ *17.2.1808 ...................................... Čelákovice č.44 Anna .............................................................. *17.5.1810 ...................................... Čelákovice č.44 František Serafínský ..................................... *15.3.1813 ...................................... Čelákovice č.49 Michael .......................................................... *22.11.1815 .................................... Čelákovice č.39 Karel .............................................................. *2.11.1818 ...................................... Čelákovice č.39

Jak jsem zmínil již výše narodil se pokračovatel sledované rodové linie Antonín Altmann mladší dne 5.8.1786 v Čelákovicích č.71. O jeho dětství a mládí mi nejsou k dispozici prozatím žádné údaje.

Jak je z uvedeného zřejmé, zplodil Antonín Altmann starší postupně ve dvou manželstvích 13 dětí, to poslední v 55 letech. Děti z druhého manželství se postupně narodily ve čtyřech různých domech viz výpis výše. ( Kromě již uvedených nemovitostí ještě držel Antonín Altmann po 2 Ant.Sokolovi od r.1805 dům č.p.36 oddělený od č.p. 35 v Kostelní ulici .) Ze zmíněných 13 dětí minimálně 4 zemřely v dětském věku. Děti, které přežily, založily dílčí rodové větve v Čelákovicích, Brandýse nad Labem a v Kounicích. V Čelákovicích paralelně zůstává i rodová větev od Antonínova bratra Jana. Rod Altmannů se v této době v Čelákovicích značně rozrostl a jeho přítomnost zde lze vystopovat minimálně až do samotného konce 19.století. Nemálo jeho členů se věnovalo řemeslu, zejména provaznictví. Podle dosud zjištěných skutečností bych si dovolil Altmanny v Čelákovicích v období 1770 - 1850 označit za usedlé měšťany, cechovní mistry. Dnešní střední třída. Lidé, kteří nikdy nebyli příliš bohatí ani příliš chudí, a kteří si na svůj standard vždy museli poctivě vydělat. Pro přiblížení životní úrovně rodiny řemeslníka v době kolem Antonínovy první svatby uvádím přehled cen a mezd k roku 17813:       

mzda tesařského mistra ............................... ....................................................... 20 krejcarů denně mzda jeho tovaryše ...................................... ....................................................... 18 krejcarů denně mzda mistra zednického .............................. ....................................................... 24 krejcarů denně kráva .............................................................. ...............................................................10-15 zlatých měřice pšenice (62,1 l) ................................. ....................................2 zlaté 10 krejcarů - 2zl. 30kr. měřice ječmene ............................................ ...................................................... 1 zlatý 30 krejcarů měřice ovsa ................................................... .................................................................. 58 krejcarů

Antonín Altmann zemřel ve věku 56 let 26.10.1819 v Čelákovicích č.68 a s ním odešla bezpochyby jedna z nejvýraznějších osobností v poznané historii rodu. Pro historii naší přímé pokrevní linie je pak podstatná větev pokračující jeho synem Antonínem mladším, vedoucí do Kounic.

11. Antonín Altmann ml. s rodinou

Nejbližší další zjištěný fakt se váže až ke dni 31.1.1815 kdy si Antonín Altmann již jako provazník a měšťan čelakovský bere v Čelákovicích č. 38 za manželku Josefu z místního kolářského rodu Bendlů. S Josefou Bendlovou pak měl Antonín Altmann dva syny a tři dcery:      

jméno dítěte .................................................. datum narození.................................. místo narození Martin............................................................. *1816 ............................................... Čelákovice č.39 Jan Nepomucký ............................................ *15.5.1816 ........................................... Kounice č.47 Alžběta........................................................... *1.10.1817 ........................................... Kounice č.47 Anna .............................................................. *6.9.1820 ............................................ Kounice č.116 Josefa ............................................................ *12.10.1825 ................................................. Kounice

Dost možná nedošlo ke skutečnému stěhování, ale třeba jen k přečíslování domů, která probíhala v různém rozsahu v letech 1805 a 1820. Číslování domů bylo zavedeno kolem roku 1770 a mělo přímou souvislost se sčítáním obyvatelstva (konskripcí) prováděnou s podporou krajských úřadů vojenský m erárem. 2 Brandýs Nad Labem III, Justin V. Prášek, Praha, 1913, Strana 250 3 Rudolf Melichar a kolektiv, Sborník k základům genealogie, Klub pro českou heraldiku a genealogii, Praha,1988, str.78, 79

Zvýše uvedeného je zřejmé, že v druhém desetiletí 19.století se mladá rodina Antonína Altmanna přesunula z otcovského domu z Čelákovic jižním směrem do obce Kounice. Co Antonína mladšího k tomuto rozhodnutí vedlo není zatím zřejmé. Lze se jen domýšlet, že pro nejstaršího syna v rodině s 13 dětmi nebylo místa…. . Ať už to bylo jakkoli, je zřejmé, že Antonínův nejstarší syn Martin zůstal v Čelákovicích nebo tam přinejmenším u některého strýce pobýval, neboť tam taky poměrně záhy dne 27.4.1728 v Čelákovicích č.38 ve věku pouhých 12let zemřel.

_______________________________________________________________________ 23/58

_______________________________________________________________________ 24/58

Historie 400 let rodu Altmannů, 1600 až 2000 _________________________________ I. Historie

Dle zápisů v kounických matrikách se rodina Antonína mladšího v Kounicích vyskytovala až cca do poloviny 19.století, kdy dcera Anna (*1820) 6.1.1845 porodila v domě č. 47 syna Vincence.

VIII. Z KOUNIC DO ČESKÉHO BRODU – JAN ALTMANN (*15.5.1816)

Důležitý je ještě zápis o narození dcery Josefy, ve kterém figuruje jako otec otce Josef Altmann švec v Čelákovicích (viz ona zamotaná historie u Antonína Altmanna staršího). Další bližší údaje k životě rodiny v této vesnici zatím nejsou známy. Jak je zřejmé, v rodu Altmannů se již po několik generací dědilo provaznické řemeslo. Co však o tomto řemesle víme? Původně se k vázání používalo tenkých kořenů stromů, větviček, lýka apod. Časem, kdy člověk chtěl získat trvalejší, pevnější a tlustší prostředek k vázání, vzal jich více dohromady a skroutil je v provaz. Tímto způsobem vznikly např. provazy ze slámy. Údaje o provaznících jsou velmi skromné, ale víme, že byli v každém městě protože toto řemeslo bylo kdysi populární. Z roku 1710 pochází zmínka o cechu provazníků v Bohumíně, ale tyto cechy existovaly také v jiných městech. Základní surovinou, kterou provazníci používali bylo konopí. Jeho rosením získávali provazníci vlákna, které se vyznačovaly odolností proti roztahování a hnilobě. Z dlouhých a tlustších vláken konopí se splétalo lana a provazy pro nejrůznější účely. Z tenčích a kratších se splétalo kratší provázky. Lidé také vyráběli provazy z kozí srsti, ale pouze pro vlastní potřebu. Provaznictví … vymizelo na začátku XX. století. Např. z knihy učňů řemesel v Jablunkově se dovídáme, že posledním vyučeným provazníkem byl Stanislav Litwa v roce 1910. Někteří provazníci však provozovali své 1 řemeslo v období meziválečném a někdy i krátce po konci 2. světové války. "Provazníci potřebovali hodně dlouhé dílny. Když dělal provaz dlouhý 20 metrů, musel mít třicetimetrovou dílnu a to měl samozřejmě málokdo. Ale to nevadilo, šlo se třeba na dvůr a když ani ten nestačil, tak se šlo ven na ulici." 2

Dalším následovatelem v přímé pokrevní linii rodu Altmannů je Antonínův syn Jan Nepomucký Altmann (*1816). Jak jsem psal již výše, narodil se v Kounicích č.47. O jeho životě opět mám jen velmi kusé zprávy. Dne 15.5.1853 se oženil v Rakouském Veigelsdorfu s o čtyři roky mladší Teresií Cecilií Holl, pocházející z rodiny škrobaře Matěje Holla a Marie roz. Pirnbach ze Štýrského Hradce (Grazu) v Rakouském Štýrsku. Jak se Jan dostal k manželce až z velmi vzdáleného Štýrska se lze jen domýšlet. Svoji úlohu zde jistě mohla hrát i vojenská služba. Tímto se nicméně definitivně narovnává tradovaná rodinná historie, dle níž rod Altmannů pochází z Rakouského Štýrska. Jako obdobné ústně tradované historie v jiných rodinách se ukazuje, že základ je svým způsobem pravdivý, ale výsledný ústně šířený obsah zcela pokřivený… Patrně po svatbě se rodina přesunula do nedalekého města Český Brod. Jan byl opět, jak je v rodu zvykem, provazníkem a se ženou Teresií měl čtyři syny a dvě dcery:       

jméno dítěte .................................................. datum narození.................................. místo narození Alois .............................................................. *16.6.1856 ..................................... Český Brod č.43 Kajetán ......................................................... *2.8.1857 ........................................ Český Brod č.66 Robert ........................................................... *26.5.1859 ..................................... Český Brod č.25 Marie ............................................................. *14.5.1860 ................................... Český Brod č.158 František ....................................................... *10.10.1861 ................................. Český Brod č.158 Žofie .............................................................. *30.4.1863 ................................... Český Brod č.158

Janův syn Alois zemřel již v listopadu 1856, Robert 9.6.1859, Marie patrně hned po narození a Žofie taktéž. Ze všech dětí se tak dožili dospělosti jen Kajetán a František a oba pak založili vlastní rodiny a usadili se v obci Vinoř. Jan Altmann zemřel neznámo kde (dá se však odhadnout, že to mohlo být v Českém Brodě) mezi lety 1886 a 1889, jeho žena Teresie taktéž.

http://www.w3.org/TR/REC-html40, autor: Marek Madeja [přístup 07-03-2007] http://www.rozhlas.cz, autor: Zdeňka Kuchyňová,Unikátní provaznické muzeum, [přístup 20-05-2006]

_______________________________________________________________________ 25/58

_______________________________________________________________________ 26/58

Historie 400 let rodu Altmannů, 1600 až 2000 _________________________________ I. Historie

IX. Z ČESKÉHO BRODU DO VINOŘE – KAJETÁN ALTMANN (*2.8.1857) Dalším následovatelem v přímé sledované pokrevní linii rodu Altmannů je Janův syn Kajetán Altmann (*1857), který, jak jsem psal již výše, se narodil v Českém Brodě č.66.

13. Kajetán Altmann. s rodinou

Mladý Kajetán Altmann se však následně z Českého Brodu přesunul do Vinoře – malé obce za hranicemi Prahy do domku č.8. Pracoval zde jako tkadlec a později i obchodník. Patrně v roce 1880 se oženil s Rozálií Vaňkovou dcerou domkáře Vaňka ze Šestajovic č.40 a Majdaleny Chramostové z Kostelního Hlavna č.30. Kajetán měl se ženou Rosalií dva syny a dceru:    

jméno dítěte .................................................. datum narození.................................. místo narození Karel ............................................................. *23.6.1883 .................................................. Vinoř č.8 Josef .............................................................. *2.8.1886 ..................................................... Vinoř č.8 Karolina ......................................................... *12.7.1889 .................................................. Vinoř č.8

Dcera Karolina zemřela ve věku 2 měsíců 8.10.1889. Dospělého věku se však dožili oba synové o nichž se podrobnosti dozvíme v kapitole věnované další generaci. 12.

Jan Altmann. s rodinou

_______________________________________________________________________ 27/58

_______________________________________________________________________ 28/58

Historie 400 let rodu Altmannů, 1600 až 2000 _________________________________ I. Historie

Kajetánovi rodiče – Jan a Teresie pak při narození vnučky Karoliny jsou uvedeni již jako zesnulí, při narození Josefa o tři roky dříve však úmrtní křížek nefiguruje. Z toho se dá částečně usuzovat, že skonali mezi lety 1886 a 1889.

Na nový rozvoj města Českého Brodu od poloviny 19. století mělo podstatný vliv dostavění železnice v r. 1845 a zrušení roboty v r. 1848. Jestliže ještě v roce 1843 mělo město spolu s Českobrodskými Zahradami pouze 199 domů s 1877 obyvateli, pak už v r. 1857 bylo zde 232 domů, v nichž žilo 2 400 obyvatel. Rychlý demografický vzestup města, spojený s rozvojem místních řemesel a obchodu, přispěl k tomu, že se město brzy zařadilo mezi přední česká správní střediska. V r. 1850 se stal Český Brod sídlem okresního soudu a v r. 1868 se přestěhovalo z Kostelce nad Černými lesy do města také okresní hejtmanství, což vyjednali ve Vídni českobrodský starosta Jan Weidenhoffer a poslanec českého sněmu František Pokorný, první starosta českobrodského okresu.

Ačkoli Kajetánova rodina Ve Vinoři bydlela již 20 let, teprve 3.11.1904 získala ve Vinoři domovské právo. Do té doby spadal Kajetán domovským právem do Kounic podle tátova rodiště. V roce 1904 také Kajetánova rodina bydlela již v čísle č.99. Kajetán byl patrně buď v obci oblíbený člověk nebo důvěryhodný soused, neboť mezi lety 1888 a 1897 byl svědkem na sedmi svatbách. V tomto sportu s ním mohl soutěžit jen soused, tovární dělník Václav Bubeníček, bytem Vinoř č.89. Kajetán zemřel 25.8.1925 a byl pohřben na Vinořském hřbitově po boku své ženy Rozálie, jež zemřela téhož roku. Hrob dosud existuje a Kajetán s Rozálií jsou tak první generací jejíž místo posledního spočinutí lze doposud nalézt (a navštívit…). Kromě rodiny Kajetána Altmanna s Rozálií Vaňkovou žila ve Vinoři též již avizovaná rodina Kajetánova bratra Františka Altmanna (*1861). František pracoval jako tkadlec ve Vinoři č.32. Oženil se s Marií, dcerou krejčího Josefa Pokorného z Černého Kostelce a Marie Kučerové z Nučic a měli spolu syna Karla (28.8.1889-6.12.1891 Olšany).

14. Praha – Vinoř, hrob Kajetána+ Rozálie, Františky+ Josefa a Karla Altmannových

Od konce šedesátých let 19. století se začal v Českém Brodě rozvíjet také průmysl. V r. 1867 zde vznikl parní mlýn, v r. 1868 akciový cukrovar a znovu nastal rozmach místního pivovarnictví. Nový moderní pivovar vystavil v r. 1885 5 500 hl. a o 26 let později už 40 188 hl. dobrého piva. V r. 1888 zahájila v Českém Brodě výrobu továrna na hospodářské stroje Černovský a spol., exportující do zemí střední a východní Evropy, a později větší strojnická dílna Hocke a spol. V roce 1903 zahájila provoz městská plynárna, jejíž plyn ještě téhož roku rozsvítil první českobrodské plynové lampy, a to zejména v nové moderní okresní nemocnici. Současně s rozvojem místního průmyslu vznikaly také místní peněžní ústavy, které investovaly v Českém Brodě a v jeho okolí. V roce 1864 vznikla záložna a půjčovna, přejmenovaná v roce 1873 na občanskou záložnu, v roce 1882 zahájila činnost okresní hospodářská záložna a roce 1909 Spořitelna města Č. Brodu. Politický a hospodářský vzestup města Českého Brodu ovlivnil také rozvoj společenského, kulturního a posléze i sportovního života ve městě. V roce 1863 vznikl první česko - německý spolek Českobrodská Beseda. V letech 1865 - 1868 hráli místní řemeslníci v hostinci Alžběty Suttnerové (čp. 36) hry Josefa Kajetána Tyla "Pražský flamendr" a "Nalezenec". V roce 1869 uspořádal zde nový divadelní spolek své první představení, Felcmanovu veselohru "Jen zdvořile". Ve zdejším sále uskutečnilo v r. 1875 Prozatimní divadlo z Prahy svoje vůbec první pohostinské představení na českém venkově. Od r. 1877 vystupoval na jeho jevišti pohostinsky s místními ochotníky slavný český herec Jindřich Mošna. Od r. 1875 měli místní ochotníci také velkou letní divadelní scénu na zahradě v hostinci "U Slunce" (čp. 215) a hráli zde až do roku 1884, kdy splynuli s divadelním odborem Sokola. Z 28 různých spolků a korporací, existujících ve městě, byla nejaktivnější tělocvičná jednota Sokol. Českobrodští měšťané v čele se starostou Janem Weidenhofferem si založili tuto pokrokovou českou organizaci v r. 1870 a pěknou sokolovnu, projektovanou Janem Koulou, si vystavěli v roce 1884. Největší akcí českobrodského Sokola byly česko - americké závody, konané - místo zakázaného II. všesokolského sletu - v Českém Brodě 26.června 1887 za účasti 40 000 návštěvníků, z toho 3 000 sokolů z Čech, Moravy a ze Spojených států amerických. Českobrodské dělnictvo, patřící mezi nepočetné skupiny místního obyvatelstva, si založilo v r. 1871 Spolek vzájemně se podporujících dělníků, který se od r. 1882 hlásil k sociálně demokratickým myšlenkám. Spolek podporoval také vzdělávací činnost, na níž se podílel v Českém Brodě Ladislav Zápotocký. Od r. 1879 působila ve městě rovněž Dělnická Beseda. Od devadesátých let 19. století, kdy ve městě žilo více než 4 000 obyvatel, se už Českobrodští pravidelně zúčastňovali všech politických a národních akcí. Na jejich organizaci měl významný podíl místní redaktor Jozef Miškovský, vydavatel oblíbených týdeníků Naše hlasy a Naše listy, který se jako člen okresního zastupitelstva i městské rady zasloužil o rozvoj města i okresu.1

Při vědomí toho, že fakta sama o sobě neříkají mnoho, dokud se neuvedou do souvislostí a pro přiblížení pobytu mladého Kajetána Altmanna v Českém Brodě uvádím dobové lokální okolnosti. Jedním z nejpozoruhodnějších průvodních znaků společnosti za života Kajetána Altmanna byl rozvoj průmyslu a obchodu a zejména mohutně sílící české národnostní hnutí:

…O jeho rozvoj v Českém Brodě se na přelomu 18. a 19. století pozoruhodným způsobem zasloužil vlastenecký kněz Jindřich Hill, českobrodský děkan v l. 1794-1813. Do politického dění však město, vyvíjející se v mírových podmínkách, téměř nezasáhlo. V r. 1838 uspořádali místní řemeslníci pod vedením měšťana Jana Cimburka několik českých divadelních her. Také revoluční rok 1848 prožil Český Brod poměrně klidně. Ve městě, kde agitoval známy pražský radikál Emanuel Arnold, vznikla Národní garda o 116 mužích, ale do bojů v Praze nezasáhla. V r. 1849 převedl stát obecním zákonem celou hospodářskou správu města a značnou část jeho politické správy na starostu, obecní (městské) zastupitelstvo a obecní (městský) výbor. Součástí tohoto zákona byl i volební řád, stanovující postup při volebním aktu těchto reprezentačních orgánů.

_______________________________________________________________________ 29/58

PhDr. Miloš Dvořák , Stručné dějiny města Českého Brodu, http://www.kulturainfo-cesbrod.cz/home.htm, [přístup 06-112006]

_______________________________________________________________________ 30/58

Historie 400 let rodu Altmannů, 1600 až 2000 _________________________________ I. Historie

X. Z VINOŘE DO PRAHY – JOSEF ALTMANN (*2.8.1886) Josef Altmann se narodil 2.8.1886 ve Vinoři č.8. Poté co vychodil patrně místní triviální školu se v období 1.7.1900 až 1.7.1902 učil příručím v obchodě koloniálním zbožím u Stanislava Svobody v Michli. Domovské právo měl ještě s rodiči od roku 1904 ve Vinoři, později bydlel v Čejtičkách u Mladé Boleslavi. Dne 19.11.1911 se u sv. Petra II, Na Poříčí v Praze1 Josef oženil s o dva roky starší Emilií Helclovou, pocházející z rodu rolníků a sklenářů z Jenišovic a Býkve na Mělnicku(bližší údaje k příbuzným rodům na Mělnicku viz grafická příloha). V době svatby již spolu pár měl dceru Boženu (*11.12.1910). Po svatbě se pak narodil v Mladé Boleslavi ještě syn Karel (*21.5.1912). První světovou válku pár prožil vesměs odloučeně, neboť Josef sloužil jako poručík proviantník u třetího a 28 C.K. pěšího pluku. Již 2.12.1908 byl vyznamenán jubilejním křížem. Kde bojoval za světové války doposud není zjištěno. Po válce v roce 1918 byl zproštěn služby a v roce 1936 pak definitivně propuštěn v hodnosti rotný v záloze. Po první světové válce se již s dětmi z Čejtiček v prosinci 1919 přestěhovali do Dejvic č.146 do podnájmu do vily Karlovky k podnikateli Šulcovi. V roce 1923 se rodina přestěhovala do bytu ministerstva železnic na Heřmanovo náměstí č.2 v Praze 7 - Bubenči. Josef Altmann se totiž po první světové válce stal zaměstnancem vrchním oficiálem tohoto ministerstva, čímž patrně navázal na svoji válečnou kariéru účetního poddůstojníka I.třídy. 15. Josef a Emilie Altmannovi, děti Karel, Božena , 1917, Bruck nad Můrou, Rakousko

Jako zaměstnanec ministerstva dopravy měl i s rodinou zadarmo dráhu a tak toho hojně využíval. Navštívil Polsko, Německo, se ženou Emilií byli v Benátkách. Po historce, kdy právě v Benátkách musel nechat zastavit vlak aby jej mohla žena Emilie taxikem dohnat, protože jí v zastávce kvůli chatrné obuvi vlak ujel, už raději cestoval sám:-) Takto sám navštívil dle zmínky vnučky Věry Tesařové několikrát Švédsko. Důvody jeho náchylnosti k této zemi jsou nejasné, není prý vyloučeno, že mohly být i milostného charakteru...:-).

16. Josef Altmann. s rodinou

Dle pasu č.14594, vydaného Policejním ředitelstvím v Praze na období 2.9.1931-2.9.1932 měl Josef Altmann šedé oči a hnědé vlasy. Dle vojenských záznamů pak měřil 168cm a měl velikost bot č.8. Ti, co si jej pamatují ho popisují jako hodného člověka, vášnivého filatelistu a cestovatele, člověka "akurátního", někdy zarudlého ve tváři. Žil střídmým životem, narozdíl od svého bratra Karla, který hojně "užíval života", se však dožil relativně nízkého věku necelých 68 let.

_______________________________________________________________________ 31/58

_______________________________________________________________________ 32/58

Historie 400 let rodu Altmannů, 1600 až 2000 _________________________________ I. Historie

Historie 400 let rodu Altmannů, 1600 až 2000 _________________________________ I. Historie Manželka Emilie byla dle vzpomínek velmi energická aktivní žena. Sám její budoucí manžel Josef Altmann jí, tehdy ubytované momentálně patrně na letním bytě v Roztokách roku 1909 psal: " ... přijedu v neděli, snad už nebudete tak zlostná"... . Emilie byla nadšená sportovkyně. V Praze se zapojila do sokolského hnutí a v Holešovicích, kam se rodina roku 1923 přestěhovala byla funkcionářkou tohoto hnutí. Dochovaly se i fotografie ze Sokolského sletu jehož se i v pokročilejším věku zúčastnila. Po ní tuto "šafetu" převzala její dcera Božena, později provdaná Turková. Dle V.T. ráda vzpomínala i jak za pobytu v Brucku nad Murou jezdila na bobech. Z vyprávění vnuka I.A. její energičnost sahala hodně daleko, když při hlídání přespříliš zlobivých vnoučat ráda předváděla scény s omdlíváním a pádem na zem:). Vnoučata však předstírání záchvatu prý brzo prokoukla a to pak chudák babička vstávala ze země, jako že se právě probrala...

18. Emilie+Josef Altmannovi na svatbě syna Karla 1941

Josef Altmann zemřel 2.6.1954 v Krči č.p. 800 v Praze 14 a pohřben je na Holešovickém hřbitově. Jeho žena Emilie – jej přežila o mnoho let a zemřela v roce 1975. Kromě Kajetánova syna Josefa žila ve Vinoři ještě rodina druhého syna Karla. Karel si rád popil, pokouřil - zkrátka rád užíval života. Oženil se roku 1912 s Františkou Poláneckou a žil a pracoval ve Vinoři v č.99 jako dekoratér. Z tohoto manželství vzešly tři děti – podrobně viz soukromé vydání. Karel zemřel ve Vinoři roku 1951 ve věku 68 let a byl pohřben i se svojí ženou Františkou do jediného společného hrobu Altmannů na Vinořském hřbitově.

17. 2x Josef Altmann, za první světové války, Karel Altmann, Božena Altmannová, s Věrkou, Bohuslav Turek, Karel Altmann, rodiče Emilie+Josef Altmannovi

_______________________________________________________________________ 33/58

_______________________________________________________________________ 34/58

Historie 400 let rodu Altmannů, 1600 až 2000 _________________________________ I. Historie

XI. Z MLADÉ BOLESLAVI DO PRAHY – KAREL ALTMANN (*1912) Karel Altmann se narodil x.x.1912 v Mladé Boleslavi 70 – III. Rodina bydlela v Čejtičkách u Mladé Boleslavi již před 1.světovou válkou a po ní se do Čejtiček vrátila. Jak jsem psal již v kapitole o předcházející generaci, Karel nejdříve bydlel s rodiči a sestrou Boženou ve vile Karlovce, pak od dvacátých let v ministerském bytě v Bubenči na Řezáčově náměstí a později ještě za svobodna na Náměstí Jiřího z Poděbrad. V roce 1931 se vyučil u Stanislava Kouly dřevomodelářem a v letech 1932-34 vystudoval Průmyslovou školu strojnickou. V roce 1935 si udělal Slévárenskou průmyslovku na Kladně a konečně v letech 1935-37 Vyšší průmyslovou školu s maturitou v Betlémské ulici. Od 1.10.1937 narukoval na jako vojín aspirant do Rakovníka k dělostřeleckému pluku č.301 a následně v Táboře absolvoval důstojnickou školu u dělostřeleckého pluku č.305. Po vyhlášení mobilizace byl jako četař aspirant přeřazen na Slovensko a Zakarpatskou Ukrajinu. Po demobilisaci 19.3.1939 se vrátil domů. Ve vojenské službě pokračoval až svou aktivní účastí na pražském povstání v roce 1945 v Bubenči. 20. Svatba Karla Altmanna s Jarmilou Šmejkalovou x.x.1941

Od července 1939 pracoval ve Zbrojovce Františka Janečka v Týnci nad Sázavou jako technik ve slévárně a následně od srpna 1940 opět jako technik ve firmě Jan Kellerstein. Po dvou letech přešel do firmy ETA a následně ke Gunertovi na Václavské náměstí, kde navrhoval generátory na dřevní plyn. Spolu s firmou pak byl přeložen do Německa k jezeru Wansee u Berlína. Dne 12.3.1945 pak přes Drážďany odjel zpět domů a jen těsně při tom unikl bombardování města Američany. Po válce pracoval opět u Jana Kouly ve firmě PERUN a pak do roku 1948 opět u Kellersteina. Po Vítězném Únoru pracoval až do roku 1957 v Plynoprojektu v Michli jako technik a následně až do roku 1972 jako učitel na Učilišti ČKD Naftové motory Smíchov. Mezitím se dne x.x.1941 oženil s mojí babičkou Jarmilou – jedinou dcerou krejčího Aloise Šmejkala a jeho ženy Marie Kochmannové. Šmejkalové jsou krejčovský rod z Libodřic na Kolínsku, s nečekanou (a také bohužel ještě ne zcela prokázanou) příbuzenskou vazbou až ke světoznámému zápasníku Gustavu Frištenskému a i jeho věčnému soupeři zápasníku Šmejkalovi. Kochmannovi jsou pak starý selský rod z Bukové u Přeštic na Klatovsku. Karel Altmann se s Jarmilou (mou babičkou) seznámili na chatě u Dědkova mlýna u Unhoště, kam rodina Šmejkalova i Altmannova jezdívala na léto.

19. Karel Altmann (*23.6.1883) s Františkou Poláneckou, svatba dcery Zdeňky (*1913), jejich obchod ve Vinoři r.1917

_______________________________________________________________________ 35/58

Babička se narodila (x.x1913) na Praze XII. V letech 1927 – 30 vychodila Školu pro ženská povolání a poté pomáhala v závodě svého otce jako švadlena. Po svatbě byla s pěti dětmi v domácnosti. Po svatbě se Karel s Jarmilou se nastěhovali do činžovního domu Šmejkalů v Záběhlicích.

_______________________________________________________________________ 36/58

Historie 400 let rodu Altmannů, 1600 až 2000 _________________________________ I. Historie V tomto domě bydleli s tchánem Aloisem Šmejkalem a jeho ženou Mariií a zde se postupně narodilo mladé rodině 5 dětí. Své děti vychovávali k lásce k hudbě a poctivosti. Karel sám hrál na violu v nejrůznějších orchestrech až do vysokého věku. Syna Jirku nechal učit na klárinet, Karla na violoncelo, Zdeňka na kytaru, Ivana na trubku a dcera Jarmila zpívala. Rodina často jezdila na chatu do Pikovic, kterou Karel společně se sestrou Boženou a rodiči postavili v roce 1936.

Historie 400 let rodu Altmannů, 1600 až 2000 _________________________________ I. Historie

XII.

PRAHA – IVAN ALTMANN (*1949)

Toto je veřejné vydání - bližší informace o žijících osobách v této kapitole vypuštěny.

XIII.

PRAHA – PETR ALTMANN (*1976) (autor této práce)

Toto je veřejné vydání - bližší informace o žijících osobách v této kapitole vypuštěny.

21. Karel a Jarmila Altmannovi s dětmi

Karel Altmann. s rodinou Karel Altmann byl beze sporu nesmírně činorodý a aktivní člověk. Jenom výčet absolvovaných škol a pracovních míst do odchodu do důchodu roku 1972 by zabral celou stranu. Podrobně je se vším možno se seznámit v příloze, kterou sem nazval Karel Altmann - životní paměti (není předmětem tohoto vydání) . Při sbírání materiálu o naší rodině se mi dostal do rukou stoh strojem popsaných papírů s útržky ze života, které byly vždy podepsané trochu kostrbatým podpisem :"pradědeček a starodůchodce Karel Altmann". Není to soustavný průběžný záznam o životě tak jak šel, jsou to spíš útržky co se autorovi patrně vynořovaly z paměti, a to někdy i jaksi náhodně a nesystematicky. Proto jsem neváhal, když jsem celý ten stoh utřídil, dát mu název podle nadpisu jedné kapitoly : ŽIVOTNÍ PAMĚTI. Co ale v pamětech není? Chybí tam přirozeně pohled zvenčí - tedy jak tohoto člověka viděli ostatní. A jaký to mohl bý pohled? Tak tedy rozhodně byl Karel Altmann člověk nesmírně pracovitý. Jiná věc už byla, že se často věnoval věcem, které jaksi neměly smysl. Vymýšlel vynálezy které nefungovaly, nebo nebyly potřeba (provedl např. opravu violy, ale nečekaně jí přidal ještě strunu navíc..., nebo zábradlí balkonu obohatil o kovaný motiv ze Smetanovy opery a při rozřezávání sběru v suterénní dílně nechtěně zapálil činžovní dům v Záběhlicích, takže přijely hasičské sbory z dalekého okolí), ale na druhou stranu při spolupráci na seriozní knize o plynárenství se nechal upozadit při dělení zásluh. Měl zvláštní smysl pro spravedlnost, když na vlastní syny provádějící kdesi v Záběhlicích lumpárny volal policii. S rodinou občas debatoval stylem, že o tom věděla celá čtvrť. Musí se mu uznat šetrnost, dokázal v těžkých letech ze svého platu uživit velkou rodinu s 5ti dětmi. Na druhou stranu se tato šetrnost v posledních letech života stávala těžko snesitelnou... . Jeho celoživotní láskou byla hudba, v Pamětech jí věnuje několik stran. Celý život hrál na violu v orchestrech a ve stáří neváhal si stoupnout ani Na Příkopy nebo v metru. Jeho nejoblíbenější otázkou když k nám přišel na návštěvu bylo :"tak co, Ivánku, už hraješ na nějaký hudební nástroj? “ A vůbec nevadilo, že mu moji rodiče stokrát řekli, že nemám sluch a jmenuji se Petr :). Děda Altmann prožil s babičkou dlouhý život v nelehkých dobách. Zažili císaře pána, první i druhou světovou válku, kapitalistické i socialistické Československo a dožili se i příchodu svobody. Toto je veřejné vydání - bližší informace o žijících osobách v této kapitole vypuštěny.

_______________________________________________________________________ 37/58

_______________________________________________________________________ 38/58

Historie 400 let rodu Altmannů, 1600 až 2000 _________________________________ I. Historie

XIV.

Historie 400 let rodu Altmannů, 1600 až 2000 _________________________________ I. Historie

NOSITELÉ PŘÍJMENÍ ALTMANN V REPUBLICE V SOUČASNOSTI

Pokud se ptáme na sledovaný rod Altmannů a jeho vazbu na ostatní Altmanny žijící v současnosti u nás, je třeba si přiblížit počet lidí o kterých se jedná, alespoň přibližně jej lokalisovat do jednotlivých oblastí země a konečný úsudek postavit na historickém srovnání. 1

Dle statistiky uveřejněné na stránkách ministerstva vnitra bylo k 1.4.2004 v republice 595 mužů nositelů jména Altman a Altmann a 637 žen se stejným příjmením. K představě o rozložení všech těchto Altmannů v naší republice v aktuální době poslouží například telefonní seznam uvádějící počty telefonních stanic vedených na jméno Altmann(ová). Předloženou tabulku jsem tak vytvořil na základě internetové verze Zlatých Stránek z října 2004. Pro lepší představu jsem pak tuto tabulku převedl do grafické podoby schématu republiky. Čím více stanic, tím sytější okrové zbarvení příslušného kraje. Kraj Zlinský Vys očina Ústecký Plzeňský Pardubic ký Olomoucký Liberec ký Královéhradec ký Karlovarsk ý Jihomoravský Jihočesk ý Moravsk oslezsk ý Praha Středoč esk ý

telefonních stanic 2 4 14 67 11 9 18 9 13 14 8 13 66 35

23. Schema výskytu telefonních stanic vedených na jméno Altmann/nová ve středočeském kraji, 10/2004

22. Zobrazení rozložení telefonních stanic vedených na jméno Altmann(nová) – tabulka+ schéma

Je zřejmé, že aktuálně je největší rozšíření Altmannů v Plzeňském kraji, v Praze, ve Středočeském a Libereckém kraji. Samozřejmě, že přechod na hranicích ve skutečnosti není zlomový ale je plynulý. Pro názornost na další straně přikládám dílčí schema pro Plzeňský a Středočeský kraj, kde je patrné již konkrétní rozložení telefonních stanic v kraji. Při srovnání výše uvedeného schematu rozložení nositelů jména Altmann v republice se stavem z obodobí poloviny 17.století zdokumentovaném v Berní rule a Soupisu poddaných podle víry 1651 vyvozuji závěr, že v Čechách existují nejméně po dobu posledních 350 let tři samostatná centra výskytu Altmannů, (Plzeňsko, Liberecko a Střední Čechy) mezi nimiž patrně není během tohoto období přímá příbuzenská vazba. Pokud by snad tato centra měla být nějak příbuzensky propojena, bylo by to jistě dlouho před třicetiletou válkou. Osobně tuto variantu pokládám za nepravděpodobnou. Spíše předpokládám, že Altmannovi přišli na Plzeňsko z rakousko bavorské oblasti a na Frýdlantsko z Německa. Oblast Středních Čech pak bude severně a východně od Prahy (sledovaná větev) patrně souviset spíše s migrací z Frýdlandska, Od Berouna a Jesenice na jih předpokládám vazbu zas spíše na Plzeňskou větev.

24. Schema výskytu telefonních stanic vedených na jméno Altmann/nová v Plzeňském kraji, 10/2004 1

http://www.mvcr.cz/statistiky/jmena/index.html

_______________________________________________________________________ 39/58

_______________________________________________________________________ 40/58

Historie 400 let rodu Altmannů, 1600 až 2000 _________________________________ I. Historie

Historie 400 let rodu Altmannů, 1600 až 2000 _________________________________ I. Historie DALŠÍ ZAJÍMAVOSTI:

7. Bilance závěrem XV.

MALÁ RODOVÁ STATISTIKA

Níže uvedené statistické tabulky a přehledy jsou byly provedeny na souboru 113 osob – přímých potomků zakladatele rodu Wituse Haltmanna a jejich přivdaných/přiženěných partnerek/rů. Výpočty byly provedeny na výše uvedené databázi osob v programech Agelong Tree, Ancestry 1.0.18b, Brother’s Keeper 6.1, a FamilyTree v.2.7. (UNICODE). Kalkulace byly provedeny na základě aktuálně známých údajů k jednotlivým osobám. Vzhledem k absenci různých údajů k jednotlivým osobám (často se nepodařilo vypátrat třeba datum úmrtí) a poměrně malému souboru testovaných osob, je třeba dodat, že tyto statistické souhrny je třeba považovat za pouze jako orientační. Statistický souhrn potomků zakladatele rodu Wituse Haltmanna a jejich přivdaných/přiženěných partnerek/rů zpracovaný programem Ancestry 1.0.18b : SOUHRNNĚ    

Počet osob: 113 Počet mužů: 55 Počet žen: 58 Počet generací: 12

 

Nejvíce lidí se narodilo v květnu (10). Nejvíce lidí se narodilo v pondělí, v sobotu (14). Nejméně lidí se narodilo v červenci (1). Nejméně lidí se narodilo v úterý (5). Nejvíce lidí zemřelo v únoru, v dubnu, v květnu (5). Nejvíce lidí zemřelo v neděli (9). Nejméně lidí zemřelo v září, v listopadu (1). Nejméně lidí zemřelo ve čtvrtek, v sobotu (4). Nejvíce svateb bylo v listopadu (4). Nejvíce svateb bylo v pondělí, v neděli (5). Nejméně svateb bylo v březnu, v dubnu, v říjnu, v prosinci (0). Nejméně svateb bylo ve středu, ve čtvrtek, v pátek, v sobotu (1).

  

Nejmladší nevěsta: Domsová Marie, 1800 ; věk při svatbě: 7300 dní (19 let, 12 měsíců) Nejmladší ženich: Jiří Altmann, 1943 ; věk při svatbě: 7759 dní (21 let, 2 měsíce a 28 dní) Nejstarší ženich: Jan Altmann, 1754 ; věk při svatbě: 17885 dní (48 let, 11 měsíců a 23 dní)



Nejmladší matka: Domsová Marie, 1800 ; věk při narození dítěte: 7300 dní (19 let, 12 měsíců) Nejmladší otec: Jiří Altmann, 1943 ; věk při narození dítěte: 8446 dní (23 let, jeden měsíc a 15 dní)

 

       



MUŽI:       

Nejvyšší věk ze zesnulých: Karel Altmann, 1912 ; věk: 33187 dní (90 let, 10 měsíců a 10 dní) Nejnižší věk ze zesnulých: František Altmann, 1824 ; věk: 3 dny (3 dny) Nejmladší žijící: Kubík Altmann, 1996 ; věk: 3952 dní (10 let, 9 měsíců a 27 dní) Průměrná délka života osob včetně těch zesnulých v dětském věku: 9863 dní (27 let, a jeden den) (při použití jiné metodiky cca 33 let) Průměrný věk při 1. sňatku: 10800 dní (29 let, 6 měsíců a 27 dní) Průměrný věk při 1. dítěti: 10127 dní (27 let, 8 měsíců a 25 dní) Nejčastější jméno: Josef, Karel(cca 8x)

ŽENY       

Nejvyšší věk ze zesnulých: Šmejkalová Jarmila, 1913 ; věk: 31102 dní (85 let, 1 měsíc a 25 dní) Nejnižší věk ze zesnulých: Altmannová Alžběta, 1723 ; věk: velice krátce Nejmladší žijící: Altmannová Maruška, 1998 ; věk: 3395 dní (9 let, 3 měsíce a 16 dní) Průměrná délka života osob včetně těch zesnulých v dětském věku: 10680 dní (29 let, 2 měsíce a 27 dní) (při použití jiné metodiky cca 37 let) Průměrný věk při 1. sňatku: 9516 dní (26 let, a 19 dní) Průměrný věk při 1. dítěti: 9274 dní (25 let, 4 měsíce a 22 dní) Nejčastější jméno: Anna, Marie (cca 6x)

 

  

Nejstarší matka: Polánecká Františka, 1884 ; věk při narození dítěte: 15330 dní (41 let, 11 měsíců a 24 dní) Nejstarší otec: Josef Altmann, 1763 ; věk při narození dítěte: 20323 dní (55 let, 7 měsíců a 24 dní) Nejmladší babička: Marta Chytráčková, 1943 ; věk při narození vnoučete: 17147 dní (46 let, 11 měsíců a 15 dní) Nejmladší děda: Jiří Altmann, 1943 ; věk při narození vnoučete: 17045 dní (46 let, 8 měsíců a 3 dny) Nejstarší babička: Bendlová Josefa, 1788 ; věk při narození vnoučete: 27452 dní (75 let, jeden měsíc a 28 dní) Nejstarší děda: Karel Altmann, 1912 ; věk při narození vnoučete: 23306 dní (63 let, 9 měsíců a 25 dní) Nejkratší manželství: Jan Altmann, 1754 (45) & Šulcová Marie, 1779 (44); délka manželství: 3366 dní (9 let, 2 měsíce a 18 dní)



Maximální počet dětí v jedné rodině je 13. Měla je tato osoba: Josef Altmann, 1763 .



Průměrně vychází cca 3,5 dítěte na rodinu

VŠICHNI   

   

Nejvyšší věk ze zesnulých: Karel Altmann, 1912 ; věk: 33187 dní (90 let, 10 měsíců a 10 dní) Nejnižší věk ze zesnulých: František Altmann, 1824 ; věk: 3 dny (3 dny) Nejmladší žijící: Altmannová Maruška, 1998 ; věk: 3395 dní (9 let, 3 měsíce a 16 dní) Průměrná délka života osob včetně těch zesnulých v dětském věku: 10272 dní (28 let, jeden měsíc a 15 dní) (při použití jiné metodiky cca 35 let) Průměrný věk při 1. sňatku: 10139 dní (27 let, 9 měsíců a 7 dní) Průměrný věk při 1. dítěti: 9659 dní (26 let, 5 měsíců a 12 dní) Nejčastější jméno: Josef, Karel (cca 8x)

_______________________________________________________________________ 41/58

_______________________________________________________________________ 42/58

Historie 400 let rodu Altmannů, 1600 až 2000 _________________________________ I. Historie

25. Statistická tabulka pro potomky Wituse Haltmanna - výstup z Ancestry 1.0.18b

26. Statistická tabulka pro potomky Wituse Haltmanna - výstup z programu Brother’s Keeper 6.1

_______________________________________________________________________ 43/58

_______________________________________________________________________ 44/58

Historie 400 let rodu Altmannů, 1600 až 2000 _________________________________ I. Historie

XVI.

Z ÁVĚR PÁTRÁNÍ

Ptáme-li se na závěr pátrání musím říct, že během času jsem si stále více uvědomoval následující skutečnosti. Během staletí se ukázalo, že Altmannovi nikdy nepatřili mezi nijak bohaté lidi, ale ani mezi spodinu. Drželi se po staletí svého provaznického řemesla, které jim poskytovalo vcelku prostřední standard, neboť být řemeslníkem v minulosti znamenalo relativně slušné živobytí. Na udržení tohoto standardu si však museli poctivě vydělat. Žádné bohaté zázemí se prostě nekonalo. Museli se vždy o sebe umět postarat. A asi to i zvládali, protože v průběhu těch posledních 400 let nikdy neklesli mezi nádeníky nebo čeleď. Asi nikdy nemuseli ani robotovat, protože se již od nejstarších dob pohybovali ve městech a leckdy dokonce na rozdíl od svých bližních byli svobodní. Zároveň jsem však nikde nenarazil na důkazy toho, že by někdy Altmannovi vystoupili z tohoto svého stínu průměrnosti, nekonfliktnosti a nevýraznosti. Nikdy nebyli tak výrazné osobnosti, aby zasedali v městských radách, aby se o nich zachovaly upomínky v pamětních knihách na pamětních deskách, nebo ve smolných knihách, v seznamech kacířů, či nekajících. Zkrátka Altmannovi vždy patřili mezi běžný průměr. Dost možná s tím souvisí nebo je toho příčinou skutečnost, že se v podstatě v každé generaci stěhovali jinam. Nestačili tak zapustit kořeny a vybudovat v daných lokalitách nadstandardní zázemí spojená s dostatkem prostředků k vydobytí výsadnějšího postavení. Pokud se pak přece jen v příbuzenstvu najde výjimka, pak je vždy výsledkem kontaktu s přivdanými rody, které tento potenciál s sebou přinesly. Jenže když si položím otázku, zdali je to opravdu tak trestuhodné a neodpustitelné, zdali je to snad dokonce jakási genetická vada tohoto rodu, musím říci, že nejinak je tomu u valné většiny předků všech ostatních občanských rodů. Vždyť předci snad devíti z deseti dnešních lidí se po celé generace lopotili na polích a za tkalcovskými stavy. A nejsou přitom snad právě takoví lidé skutečnou solí této země? Nenesou snad právě oni tíhu toho špatného co nás kdy potkalo a přitom ve skutečnosti budovali všechno to, co dnes máme? Podle mne je podstatné to, že se snad vždycky alespoň snažili tento úděl nést s hrdostí a odvahou a věřím, že jistě i s nadějí, že jednou dosáhnou dál. A právě toto zjištění vlastní průměrnosti tolik potřebné k vykročení na cestu k překročení svého stínu ve snaze stát se lepším považuji za skutečný obsah a poselství svého pátrání ... .

27. Statistická tabulka pro potomky Wituse Haltmanna - výstup z programu FamilyTree v.2.7. (UNICODE)

_______________________________________________________________________ 45/58

_______________________________________________________________________ 46/58

Historie 400 let rodu Altmannů, 1600 až 2000 _________________________________ I. Historie

8. Rejstřík jmenný a místní

A Altman ..................................................................................................................................................... 39 Altmann ....... 5, 6, 7, 8, 10, 13, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39 Altmann(nová .......................................................................................................................................... 39 Altmann(ová) ........................................................................................................................................... 39 Altmann/nová .......................................................................................................................................... 40 Altmanna .......................................................................................... 8, 10, 12, 16, 17, 19, 20, 24, 25, 29, 36 Altmannem ......................................................................................................................................... 10, 20 Altmannová .................................................................................................................................. 22, 31, 33 Altmannové ............................................................................................................................................... 2 Altmannovi ................................................................................................... 8, 12, 19, 22, 33, 34, 37, 39, 46 Altmannových ......................................................................................................................................... 30 Altmannů ............................................................................. 2, 3, 4, 6, 7, 8, 10, 17, 20, 23, 25, 26, 28, 34, 39 Altmanny ............................................................................................................................................ 23, 39 Arnold ..................................................................................................................................................... 29 B benátecké ................................................................................................................................................. 19 Benátecké .................................................................................................................................................. 8 Benátečtí .................................................................................................................................................. 17 Benátek...................................................................................................................... 7, 8, 12, 15, 17, 19, 20 Benátkách ...........................................................................................................8, 11, 12, 13, 15, 17, 20, 31 Benátkách nad Jizerou .............................................................................................................................. 19 Benátky ...................................................................................................................................... 7, 8, 10, 17 Benátky nad Jizerou .................................................................................................................. 7, 11, 13, 17 Benda. ..................................................................................................................................................... 15 Bendlovou ............................................................................................................................................... 24 Bendlů ..................................................................................................................................................... 24 Berlína ..................................................................................................................................................... 36 Berouna ................................................................................................................................................... 39 Borovičkovou .......................................................................................................................................... 23 Brandýse nad Labem ................................................................................................................................ 23 Bruck nad Můrou ..................................................................................................................................... 31 Brucku nad Murou ................................................................................................................................... 34 Bubenči ................................................................................................................................................... 36 Bubeníček ................................................................................................................................................ 29 Bukové u Přeštic ...................................................................................................................................... 36 Buřičové .................................................................................................................................................... 2 Býkve ...................................................................................................................................................... 31

Historie 400 let rodu Altmannů, 1600 až 2000 _________________________________ I. Historie čelákovském ............................................................................................................................................ 19 čelakovský ............................................................................................................................................... 24 čelakovskými ........................................................................................................................................... 20 Černého Kostelce ..................................................................................................................................... 29 Černovský................................................................................................................................................ 30 Českého Brodu.............................................................................................................................. 26, 28, 30 Českém Brodě......................................................................................................................... 26, 28, 29, 30 Českobrodská Beseda ............................................................................................................................... 30 českobrodské ........................................................................................................................................... 30 Českobrodské........................................................................................................................................... 30 českobrodského ........................................................................................................................................ 30 Českobrodskou branou ............................................................................................................................. 22 českobrodský ...................................................................................................................................... 29, 30 Českobrodskými Zahradam ...................................................................................................................... 30 Českobrodští ............................................................................................................................................ 30 Český Brod ................................................................................................................................... 26, 29, 30 D Dejvic ...................................................................................................................................................... 31 Dělnická Beseda ...................................................................................................................................... 30 Dovolka ................................................................................................................................................... 20 Dovolové ................................................................................................................................................. 22 Dovolovic ................................................................................................................................................ 20 Dovolovou .................................................................................................................................... 19, 20, 22 Dovolů ..................................................................................................................................................... 20 Drážďany ................................................................................................................................................. 36 Drvolů ..................................................................................................................................................... 20 E Ehrlichových............................................................................................................................................ 20 ETA......................................................................................................................................................... 36 F Felcmanovu ............................................................................................................................................. 30 Filipovi ...................................................................................................................................................... 2 Frištenskému............................................................................................................................................ 36 Frýdlandska ............................................................................................................................................. 39 Frýdlantsko .............................................................................................................................................. 39 G Gluth ....................................................................................................................................................... 15 Gunertovi................................................................................................................................................. 36 H

Čejtickách u Mladé Boleslavi ................................................................................................................... 36 Čejtiček .............................................................................................................................................. 31, 36 Čejtičkách ................................................................................................................................................ 31 Čelákovic ................................................................................................................................ 19, 20, 22, 24 Čelákovice .................................................................................................................................... 22, 23, 24 Čelákovicíc .............................................................................................................................................. 23 Čelákovicích ......................................................................................................................20, 22, 23, 24, 25 čelákovickém ........................................................................................................................................... 19 čelákovské ............................................................................................................................................... 20

Haltmann ......................................................................................................................... 7, 9, 10, 11, 13, 14 Haltmanna ...................................................................................................................................... 7, 11, 15 Haltmannech .............................................................................................................................................. 8 Haltmannem .............................................................................................................................................. 7 Haltmannovi .............................................................................................................................................. 8 Haltmannů ................................................................................................................................................. 8 Hejtmánkových ........................................................................................................................................ 20 Helclová .................................................................................................................................................. 31 Helclovi ..................................................................................................................................................... 2 Helclovou ................................................................................................................................................ 31 Hil ........................................................................................................................................................... 29 Hocke a spol ............................................................................................................................................ 30 Holešovicích ............................................................................................................................................ 34 Holešovickém hřbitově............................................................................................................................. 34 Holl ......................................................................................................................................................... 26

_______________________________________________________________________ 47/58

_______________________________________________________________________ 48/58

C Cimburka ................................................................................................................................................. 29 Č

Historie 400 let rodu Altmannů, 1600 až 2000 _________________________________ I. Historie

Holla........................................................................................................................................................ 26 Hrnčíř ........................................................................................................................................................ 2

Náměstí Jiřího z Poděbrad ........................................................................................................................ 36 Národní garda .......................................................................................................................................... 29 Naše hlasy ............................................................................................................................................... 30 Naše listy ................................................................................................................................................. 30 Německa .................................................................................................................................................. 39 Německo ................................................................................................................................................. 31 Nové Benátky .......................................................................................................................................7, 12 Nových Benátek.............................................................................................................................. 8, 11, 12 Nových Benátkách ...................................................................................................................... 7, 8, 12, 13 Novými Benátkami .................................................................................................................................. 11 Nučic ....................................................................................................................................................... 29

Ch Chramostové ............................................................................................................................................ 28 J Jan Kellerstein ......................................................................................................................................... 36 Janečka .................................................................................................................................................... 36 Janovic .................................................................................................................................................... 12 Jenišovic ...............................................................................................................................................2, 31 Jesenice ................................................................................................................................................... 39 Jizbice ....................................................................................................................................................... 8 K Karáskové .................................................................................................................................................. 2 Karlovce .................................................................................................................................................. 36 Karlovky .................................................................................................................................................. 31 Kejmarově ................................................................................................................................................. 2 Kellersteina .............................................................................................................................................. 36 Kemrovi................................................................................................................................................... 22 Kemrovými.............................................................................................................................................. 22 Kladně ..................................................................................................................................................... 36 Klatovsku ................................................................................................................................................ 36 Klenové .............................................................................................................................................. 12, 15 Kohoutovi .................................................................................................................................................. 2 Kochmannové .......................................................................................................................................... 36 Kochmannově ............................................................................................................................................ 2 Kochmannovi........................................................................................................................................2, 36 Kolínsku .................................................................................................................................................. 36 Kostelce nad Černými lesy ....................................................................................................................... 30 Kostelní ulici ........................................................................................................................................... 23 Kostelního Hlavna ................................................................................................................................... 28 Koulou ..................................................................................................................................................... 30 Kouly....................................................................................................................................................... 36 Kounic .................................................................................................................................... 23, 24, 26, 29 Kounice ................................................................................................................................................... 24 Kounicích ..................................................................................................................................... 23, 25, 26 kounických .............................................................................................................................................. 25 Kralupy...................................................................................................................................................... 2 Krči č.p. 800 ............................................................................................................................................ 34 Kučerové ................................................................................................................................................. 29 Kuefsteinu ................................................................................................................................................. 7 L Leopoldsheimu ............................................................................................................................... 7, 12, 13 Libodřic ................................................................................................................................................... 36 M

O Olšany ..................................................................................................................................................... 29 P Pecholtová ................................................................................................................................................. 7 PERUN.................................................................................................................................................... 36 Pirnbach................................................................................................................................................... 26 Plynoprojektu........................................................................................................................................... 36 Podolci ............................................................................................................................................... 11, 13 Podolec .................................................................................................................................................... 13 Pokorného................................................................................................................................................ 29 Pokorný ................................................................................................................................................... 30 Poláneckou ......................................................................................................................................... 34, 35 Poláneckou Františkou ............................................................................................................................. 34 Polsko ...................................................................................................................................................... 31 Prahy ........................................................................................................................................ 7, 28, 30, 31 Pravdově .................................................................................................................................................... 2 Praze........................................................................................................................................................ 29 Praze 7 - Bubenči .................................................................................................................................... 31 Praze XII ................................................................................................................................................. 36 Praze1 ...................................................................................................................................................... 31 Prozatimní divadlo ................................................................................................................................... 30 Průmyslovou školu strojnickou ................................................................................................................. 36 Příkopy .................................................................................................................................................... 37 R Rakouského Štýrska ................................................................................................................................. 26 Rakouském Štýrsku.................................................................................................................................. 26 Rakousko ................................................................................................................................................. 31 Rakovníka................................................................................................................................................ 36 Roztokách ................................................................................................................................................ 34 Ř Řezáčově náměstí..................................................................................................................................... 36 S

na Heřmanovo náměstí č.2 ....................................................................................................................... 31 Na Poříčí.................................................................................................................................................. 31 Na Vinobraní 1898 ................................................................................................................................... 36

Scholtz ..................................................................................................................................................... 10 Schützen .................................................................................................................................................... 7 Schützenu ....................................................................................................................................... 7, 12, 13 Slévárenskou průmyslovku ....................................................................................................................... 36 Slovensko ................................................................................................................................................ 36 Sokol ....................................................................................................................................................... 30 Sokola ..................................................................................................................................................... 30 Sokolovi .................................................................................................................................................. 23 Spolek vzájemně se podporujících dělníků ................................................................................................ 30 Starých Benátkách......................................................................................................................... 11, 13, 17 Stejskalově................................................................................................................................................. 2

_______________________________________________________________________ 49/58

_______________________________________________________________________ 50/58

měšťanům Nových Benátek........................................................................................................................ 7 Michli ................................................................................................................................................. 31, 36 Miškovský ............................................................................................................................................... 30 Mladé Boleslavi .............................................................................................................................. 8, 31, 36 Mošna...................................................................................................................................................... 30 N

Historie 400 let rodu Altmannů, 1600 až 2000 _________________________________ I. Historie Suttnerové................................................................................................................................................ 30 Svobody................................................................................................................................................... 31 Š Šestajovic ................................................................................................................................................ 28 Škodovou ................................................................................................................................................. 17 Škody ...................................................................................................................................................... 17 Školu pro ženská povolání ........................................................................................................................ 36 Šmejkala .................................................................................................................................................. 36 Šmejkalem ............................................................................................................................................... 37 Šmejkalové .............................................................................................................................................. 36 Šmejkalovi ............................................................................................................................................... 36 Šmejkalovou ............................................................................................................................................ 36 Šmejkalů .................................................................................................................................................. 36 Šreiberových ............................................................................................................................................ 20 Štýrska ..................................................................................................................................................... 26 Štýrského Hradce (Grazu) ........................................................................................................................ 26 Šulcovi .................................................................................................................................................... 31

Historie 400 let rodu Altmannů, 1600 až 2000 _________________________________ I. Historie Z Záběhlicích ......................................................................................................................................... 36, 37 Zakarpatskou Ukrajinu ............................................................................................................................. 36 Zámostecké .............................................................................................................................................. 10 Zámostí.................................................................................................................................................8, 10 Zápotocký ................................................................................................................................................ 30 Zbrojovce Františka Janečka .................................................................................................................... 36 Zelenkových ............................................................................................................................................ 20

T Táboře ..................................................................................................................................................... 36 Tesařové .................................................................................................................................................. 31 Turek ....................................................................................................................................................... 33 Turková ................................................................................................................................................... 34 Tyla ......................................................................................................................................................... 30 Týnci nad Sázavou ................................................................................................................................... 36 U u Dědkova mlýna u Unhoště..................................................................................................................... 36 Učilišti ČKD Naftové motory Smíchov .................................................................................................... 36 Unhoště ................................................................................................................................................... 36 V Vackeové ................................................................................................................................................... 2 Václavské náměstí.................................................................................................................................... 36 Vaňka ...................................................................................................................................................... 28 Vaňkovou ........................................................................................................................................... 28, 29 Veigelsdorfu ............................................................................................................................................ 26 Vídni ....................................................................................................................................................... 30 Vinoř ............................................................................................................................................ 26, 28, 29 Vinoře ............................................................................................................................................ 2, 28, 31 Vinoři ..................................................................................................................................... 29, 31, 34, 35 Vinoři v č.99 ............................................................................................................................................ 34 Vinořském ............................................................................................................................................... 29 Vinořském hřbitově .................................................................................................................................. 34 Votava ....................................................................................................................................................... 7 Všejany...................................................................................................................................................... 8 Vyšší průmyslovou školu s maturitou ....................................................................................................... 36 W Wágner ...................................................................................................................................................... 7 Wallis ...................................................................................................................................................... 20 Wansee .................................................................................................................................................... 36 Weidenhoffer ........................................................................................................................................... 30 Weidenhofferem ...................................................................................................................................... 30 Werth......................................................................................................................................................... 7 Werthu ....................................................................................................................................................... 7 Witus Haltmann ....................................................................................................................................... 11

_______________________________________________________________________ 51/58

_______________________________________________________________________ 52/58

Historie 400 let rodu Altmannů, 1600 až 2000 _________________________________ I. Historie

9. Obsah

VĚNOVÁNÍ, PODĚKOVÁNÍ...................................................................................................... 2

PŘEDMLUVA.............................................................................................................................. 3

SOUHRNNÝ OBSAH VYDÁNÍ HISTORIE............................................................................... 5

O NÁRODNOSTI A PŮVODU PŘÍJMENÍ ALTMANN............................................................ 6

NEJSTARŠÍ DĚJINY RODU – KOLÉBKA RODU, NEJSTARŠÍ ZJIŠTĚNÝ PŘEDEK ........ 7 I. II. III.

Witus Haltmann (cca *1655)................................................................................................. 7 Malá spekulace o starším původu rodu - Adam Altmann (cca*1600) ..................................... 7 Benátky nad Jizerou - Witus Haltmann (cca *1655)............................................................ 11

DALŠÍ GENERACE .................................................................................................................. 13 IV. Benátky nad Jizerou - Jiřík Haltmann starší (*22.3.1692) .................................................. 13 V. Benátky nad Jizerou - Jiřík Altmann mladší (~13.4.1731) .................................................. 18 VI. Z Benátek do Čelákovic - Antonín (Josef) Altmann starší (*12.3.1763) .............................. 20 VII. Z Čelákovic do Kounic - Antonín Altmann mladší (*5.8.1786) ........................................... 25 VIII. Z Kounic do Českého Brodu – Jan Altmann (*15.5.1816) ................................................... 27 IX. Z Českého Brodu do Vinoře – Kajetán Altmann (*2.8.1857) ............................................... 29 X. Z Vinoře do Prahy – Josef Altmann (*2.8.1886) ................................................................. 32 XI. Z Mladé Boleslavi do Prahy – Karel Altmann (*1912) ........................................................ 37 XII. Praha – Ivan Altmann (*1949) ............................................................................................ 39 XIII. Praha – Petr Altmann (*1976) ............................................................................................. 39 XIV. Nositelé příjmení Altmann v republice v současnosti ........................................................... 40

BILANCE ZÁVĚREM ............................................................................................................... 42 XV. Malá rodová statistika ......................................................................................................... 42 XVI. Závěr pátrání ...................................................................................................................... 47

REJSTŘÍK JMENNÝ A MÍSTNÍ.............................................................................................. 48

OBSAH ....................................................................................................................................... 54

_______________________________________________________________________ 53/58