KAPITOLA JEDNA LONDÝN
„S tebou je, Olivie, jeden problém. Máš moc bujnou fantazii.“ „Nemám,“ bránila se Olivia Joulesová. Barry Wilkinson, editor zahraničního zpravodajství listu Sunday Times, se opřel v křesle, zatáhl břicho a podíval se přes půlměsíčky brýlí na naježenou postavičku před sebou. A taky jsi zatraceně roztomilá, říkal si přitom. „Co ten tvůj příběh o mraku obřích kobylek s velkými kusadly, které požírají Etiopii a zastiňují i slunce?“ nadhodil. „To bylo v Súdánu.“ Barry si ztěžka povzdech: „Poslali jsme tě tak daleko, a ty ses vrátila se dvěma cvrčky v igelitovém sáčku.“ „Ale tam byl mrak kobylek. Jenomže odletěl do Čadu. Prý se tam měly usadit. A navíc jsem přece měla ten článek o zvířatech hladovějících v zoo.“ „Olivie, bylo to jedno prase bradavičnaté – a mně připadalo docela vypasené.“ „Kdybyste mě nezavolali zpátky, měla bych rozhovor s jednou fundamentalistkou a s jedním člověkem, kterému amputovali všechny končetiny.“ „A co to narození dítěte Victorie a Davida Beckhama, které jsi měla živě komentovat pro BSkyB?“ „To přece nebyla žádná pořádná zpráva.“ „Díkybohu.“ „Rozhodně jsem si tam nic nevymýšlela, nebo ano?“