Page 1


Kantร›rkovรก - zlom

29.11.1956 18:23

Strรกnka 1


Kantร›rkovรก - zlom

29.11.1956 18:23

Strรกnka 2


KantÛrková - zlom

29.11.1956 18:23

Stránka 3

Eva KantÛrková TAJEMSTVÍ SAMETU


Kantร›rkovรก - zlom

29.11.1956 18:23

Strรกnka 4


KantÛrková - zlom

29.11.1956 18:23

Stránka 5

Eva KantÛrková

TAJEMSTVÍ SAMETU (O zákulisí pfievratu 1989 s reÏisérem Jifiím Svobodou)

AKROPOLIS 2013


KantÛrková - zlom

29.11.1956 18:23

Stránka 6

© Eva KantÛrková, 2013 © Graphic design Cyril Hádek, 2013 © Jifií Tomá‰-nakladatelství Akropolis, 2013

ISBN 978-80-7304-158-8


KantÛrková - zlom

29.11.1956 18:23

Stránka 7

31. srpna 19:51 MÛÏete poloÏit otázku jako první? Jste pfiece jen chytfiej‰í. E.K.

2. záfií 5:00 To jste mû ale zaskoãila. Otázky moc klást neumím (s v˘jimkou otázek, které ãas od ãasu kladu sám sobû). Jinak je mi ode vÏdycky cizí chuÈ vyzvídat. Vypadá to ohleduplnû, ale jedna z m˘ch pfiítelkyÀ mi pfied ãasem vyãetla, Ïe v tom spatfiuje mou sebestfiednost a nezájem o to, co proÏívají lidé kolem mne. Prostû sobectví. Na tom bude asi nûco pravdy – bojím se dozvídat nûco, co by mû nutilo zaujmout nûjaké stanovisko, zaãít se podílet na problémech tûch kolem mne. Instinktivnû asi vyznávám pfiísloví „kdo se moc ptá, moc se dozví“. S tím sebestfiedn˘m úvodem ale souvisí to, na co se chci zeptat (kdyÏ uÏ jste mû vyzvala) i s rizikem, Ïe se „moc“ dozvím. A není to otázka, jaká by mûla b˘t – jasná, srozumitelná, vyÏadující neménû jasnou odpovûì. Osobnû jsme se poznali pfied pûti mûsíci. KdyÏ jsem Vás jel poprvé nav‰tívit, mûl jsem trému (byÈ jsem ostfiílen˘ kozák). Tréma tváfií v tváfi spisovatelce va‰eho kreditu, která mi nabízí text, jemuÏ musela vûnovat mnoÏství ãasu, poznávací energie a autorské invence, je pfiirozená. Mûl jsem ale i trému, podnícenou ze zcela jiného smûru – v dobû, kdy jste Vy byla pronásledovaná a dokonce vûznûná, byl jsem ãlenem Komunistické strany, jeÏ byla organizátorem a viníkem Va‰eho útlaku a existenãních i existenciálních potíÏí. O pronásledování disentu jsem samozfiejmû vûdûl, nemohl jsem nevûdût. A pfiece mi to nedûlalo velké starosti – chci b˘t docela upfiímn˘. Byl jsem Ïenat˘, mûl jsem zdravé, chytré dûti, mûl jsem i milenky, kamarády – Ïil jsem prostû spokojenû. Nebyl jsem bohat˘, ale nejsem nároãn˘. A jestli 7


KantÛrková - zlom

29.11.1956 18:23

Stránka 8

mne nûco trápilo, byly to vÏdy znovu pfiistfiihované meze talentu, které jsem pociÈoval a dodnes pociÈuji pfii kaÏdém filmu. V mezích, které nám svût umoÏÀuje, uskuteãÀujeme kaÏd˘ volbu sám za sebe. S vûdomím v‰ech dÛsledkÛ. Nikdy jsem netouÏil b˘t disidentem, nechat se ‰ikanovat policií, mít zakázáno pracovat. A netouÏím po tom ani dnes, i kdyÏ se domnívám, Ïe souãasnost potfiebuje disidenty stejnû jako minulost. Zatím je nikdo nezavírá. Pfiedlistopadov˘ reÏim chtûl b˘t permanentnû legitimizován souhlasem. Nevystaãil si souhlasem u volebních uren. Souãasn˘ reÏim obãansk˘ souhlas k niãemu nepotfiebuje. Staãí, kdyÏ jednou za ãtyfii roky pfiijde ãást obãanÛ k volbám. Kverulanti, ktefií popisují stránky internetu nûjak˘mi v˘levy, poslance a ministry ani dost málo nezajímají. Demokracie? Svobodné volby? Nikdy jsem Ïádného poslance k niãemu nepotfieboval. Ani v minulém reÏimu, ani dnes. Bylo mi jedno, kdo sedí v parlamentu. A s krátk˘m intermezzem 1990-94 je mi to neménû lhostejné i dnes. Tehdy hledali lidé v parlamentu politickou pozici, dnes skvûle placené zamûstnání, k nûmuÏ nepotfiebují nic umût a nemusejí se ani namáhat, mohou tam klidnû spát. Na poslaneckém klubu jim sdûlí, kdy hlasovat pro a kdy proti. Jedinou vût‰í zátûÏí poslaneckého fiemesla je otrlost v poslouchání stupidních fieãí. Je to v˘nosné zamûstnání – ti ‰ikovnûj‰í vyjdou po nûkolika létech z parlamentu s kontem naplnûn˘m miliony, ãi desítkami milionÛ. Pfii hlasování prodají svou loajalitu k voliãÛm a volebním programÛm, ztratí kontakt se sociální realitou a domnívají se, Ïe si v‰ichni Ïijí „jak prasata v Ïitû“ – tak pravil pan ministr Kalousek. JenÏe to jsem v roce 1990 nevûdûl. Pfied listopadovou revolucí a nûkolik let po ní jsem mûl jisté iluze o moÏném idealismu politikÛ v demokratick˘ch pomûrech. Dnes uÏ ztracené iluze. Proto k volbám nechodím. Kdyby si v‰ichni lumpové, co si bezosty‰nû cpou vefiejné peníze do sídel na Floridû nebo v Dubaji, mysleli, Ïe volby mÛÏou jejich postavení nûjak ohrozit, urãitû by je zakázali. 8


KantÛrková - zlom

29.11.1956 18:23

Stránka 9

Ale vy, milá paní KantÛrková, jste idealista. Vy jste v Ïivotû vÏdycky niternû vnímala étos, poslání. A za své pfiesvûdãení jste ruãila svou svobodou, sama sebou. Proto mám pfied Vámi nûco jako v˘ãitky, pocit viny, Ïe jsem v ãase, kdy jste byla vûznûna na Ruzyni, nefiekl nikde hlasitû, Ïe s tím nesouhlasím. Îe je hanebné za my‰lenky a vefiejné postoje ãlovûka pronásledovat a dokonce vûznit. Osobnû jsme se poznali pfied pûti mûsíci. A já jsem po kaÏdém setkání, nejprve obezfietnû, podezíravû, pak ale stále otevfienûji nab˘val dojmu, Ïe mezi námi vzniklo a existuje nejen lidské souznûní, které Ïiví mÛj respekt k Vám, Va‰e bezprostfiednost, jistá plachost, to, jak hezky se umíte smát. Lidské souznûní, ale i velká blízkost názorÛ na tak mnoho otázek – v fiadû z nich jsem si na poãátku myslel, Ïe se urãitû mineme (tfieba Palestina-Izrael). Dnes mám dojem, Ïe se pfiátelíme (neuraÏte se nad tím v˘razem) uÏ dlouh˘ ãas. Ale není to sebeklam? Myslím si to jen já? A pokud bych mûl pravdu, jak je to moÏné, kdyÏ nás rozdûluje tak propastnû jiná Ïivotní zku‰enost? Vy jste psala svÛj osud s Janem Husem, já bych ho psal docela urãitû spí‰ s Galileem. VበJifií

2. záfií 10:43 Nezklamala jsem se. Jak se tak zkoumáme navzájem, já jsem si ovûfiovala (a stále ovûfiuji), jestli jste ten, za kterého Vás mám. Proto jsem Vám nabídla spoleãnou knihu. Vefiejn˘ dialog. ProtoÏe text se nedá o‰idit, tak jako se nedá o‰idit film. Získal jste si mû – a moje pfiedstava o Vás pochází z toho záÏitku – filmem BoÏí duha. Já tu knihu, i samotného Jaroslava Durycha, povaÏuji za jeden ze stfiedobodÛ nejen ãeské literatury, ale i ãesk˘ch dûjin. Jaroslav Durych se svou povûstí katolického v˘trÏníka za9


KantÛrková - zlom

29.11.1956 18:23

Stránka 10

tím nemá v na‰em kulturním povûdomí to postavení, jaké si zaslouÏí. Uvûdomila jsem si to na Bloudûní, ve kterém ho umûlecká intuice a nepodplatiteln˘ talent donutily provázat v lidském vztahu dva duchovní proudy, které jsou v pobûlohorském konfliktu historiky vykládány jako nesmifiitelné. Umûní má sílu pfiekonat poplatnost spoleãenskému mínûní. Tak jsem se zaãala ptát, proã jste si právû Vy vybral BoÏí duhu a jak se Vám stalo, Ïe jste postihl její podstatu. Co to je v ãlovûku, tedy v nûkterém ãlovûku, Ïe se v díle vymaní ze sv˘ch „svûtsk˘ch“ pout. A díky BoÏí duze jsem taky získala dÛvûru, Ïe se budete umût sÏít s Janem Husem. K tomu, co pí‰ete o Husovi a Galileovi poznámka: na Husovi jsem si zkoumala, kromû toho, proã a Ïe radûji volil hranici neÏ kompromis, jak se stane upfiímnû vûfiící katolick˘ knûz kacífiem. Hus nebyl kacífiem zaloÏením, nebyl to kfiikloun ani fanatik, jen prostû stupeÀ za stupnûm reagoval sv˘m zaloÏením na pomûry a situace, do kter˘ch byl uvrhován. Tomu rozumím. Tak podobnû se z nûkter˘ch z nás stávali disidenti. S tím rozdílem, Ïe rozchod s platn˘m reÏimem to byl sice hlubok˘, zcela zásadní, ale ne‰lo nám pfii nûm o Ïivot. A pokud jde o Galilea, ten ústupek z nûj nedûlá men‰ího astronoma. A nadto, mil˘ pane Jifií! To Vás nûkdo chtûl zabít! Ne mû. âímÏ jsem skonãila osobní ãást úvodu a chci se zeptat: byla to frajefiina, projev vzdoru, uváÏlivé rozhodnutí nebo je‰tû cosi jiného, Ïe jste se po pfievratu stal pfiedsedou komunistÛ? A jak jste se cítil v prostfiedí, které dobová atmosféra touÏila zadupat do zemû, vykluãit, rozbít na padrÈ? Anebo nebyl sám pfievrat tak dalekosáhl˘ a politická zákoutí nabízela ne tak smrtonosná fie‰ení? A omlouvám se. ¤íkala jsem Vám, Ïe budu nepfiíjemná. E. K.

10


KantÛrková - zlom

29.11.1956 18:23

Stránka 11

4. záfií 00:51 Va‰e otázka není nepfiíjemná, je logická. Nicménû tûÏké je na ni zcela popravdû odpovûdût. Motivace jednání mnohdy postrádají racionální jádro. Vzdor urãitû! To je správné slovo, byÈ ne vyãerpávající. Lidé kolem mne se tehdy mûnili velmi pfiekotnû a kupodivu: doba k tomu byla vstfiícná. AÏ pozdûji se nûkter˘m pfiipomínala minulost, nûkter˘m se zapomínala. Ale v té první fázi sametová revoluce akceptovala s otevfienou náruãí v‰echny, kdo v okamÏení prozfieli a zcela se odfiízli od minulosti. Jména mohu dodat aÏ ústnû, nemíním nikoho denuncovat. KaÏd˘ zná nûjak˘ pfiíklad ze svého okolí. Byl jsem od roku 1987 pfiedsedou filmové sekce Svazu dramatick˘ch umûlcÛ. Za dobu mého pfiedsedování byla narovnávána kritéria ãlenství a mnozí z tûch, kdo v pfiedchozích letech nemohli b˘t ãleny, za mého pÛsobení byli pfiijati. K. KachyÀa, J. Jire‰, E. Krumbachová, dokumentarista Fairaizl, J. Krejãík. âlenství jsem nabízel V. Chytilové a J. Menzelovi – oba odmítli, byli opravdu v˘jimkou, které si s odstupem let váÏím je‰tû víc neÏ tehdy. J. Menzel je ze v‰ech kolegÛ v branÏi, které jsem kdy poznal, nejzásadovûj‰í. A navíc svou zásadovost a lidskou i umûleckou integritu nikdy nestavûl na odiv. Je stejnû krásn˘ a ãist˘ jako jeho filmy. V té dobû existoval titul „zaslouÏil˘“ a „národní“ umûlec. MoÏná netu‰íte, jak mnozí o ty tituly stáli. A protoÏe se domnívali, Ïe v tom mohu vzhledem ke své funkci pomoci, volali mi oni ãi jejich manÏelky. Pro mne to nebylo snadné. Nemohl jsem jen tak volnû oslovit ministra Kymliãku ãi Klusáka, musel jsem si vymyslet nûjakou legendu o roz‰ífiení svazové ãinnosti, poÏádat o pfiijetí, a pak bûhem rozhovoru mluvit i o titulech. S ãist˘m svûdomím jsme navrhli J. Jiráskovou, J. Adamíru. Ti nikdy nevolali. Ti jiní, které jmenovat nebudu, mi volali dvakrát v t˘dnu; 11


KantÛrková - zlom

29.11.1956 18:23

Stránka 12

jejich Ïeny volaly mojí Ïenû. Toãil jsem v té dobû film Prokletí domu HajnÛ podle románu J. Havlíãka. Byl jsem mimo Prahu a proklínal jsem tituly, titulÛ laãné kolegy i jejich Ïeny. Pak pfii‰la revoluce, a oni s p˘chou tituly vraceli. Jednomu ze zaslouÏil˘ch jsem pak nûkdy v roce 1990, kdyÏ hrdû oznamoval, Ïe titul zahodil, pfied celou spoleãností fiekl: „BoÏe, a komu jsi ho vrátil?! Mûl jsi ho vrátit mnû!“ To já bûhal k ministrovi a ten mi fiíkal, „ale toho nemá rád Müller“. Já psal návrh a jménem svazu ho podepsal. Já psal dopisy ústfiednímu fiediteli filmu, Jifiímu Pur‰ovi a pfiedsedovi vlády, Lubomíru ·trougalovi. A tak mohu v motivech ke vzdoru pokraãovat. Kdysi jsem na jakési konferenci spolu s nûkolika kolegy vystoupil proti ústfiednímu dramaturgovi Barrandova Ludvíku Tomanovi. Dneska v‰ichni vûdí, jak hrozn˘ to byl „‰kÛdce“, pí‰í to ve vzpomínkách, tehdy to fiíkali moÏná potichu doma. Vefiejnû jsem to od nich nesly‰el. Nûkolik jin˘ch kolegÛ na popud vedoucího oddûlení kultury ÚV KSâ Miroslava Müllera napsalo na‰e hodnocení: krajní leviãáci (tam jsem byl zahrnut já) se spojili s exponentem pravice, Jifiím Krejãíkem, a zaútoãili na ãestného soudruha Ludvíka Tomana… atd. Mám stále je‰tû xerox toho hodnocení i s podpisy. Koncem roku 1989 tito kolegové vefiejnû oznamovali na rÛzn˘ch autodafé, jak vystupují z KSâ. To tehdy pfiesahovalo práh mého vkusu. Prostû se mi zdálo, Ïe v‰echen Ïit˘ ãas je souãástí mé identity, Ïe nemohu odvrhnout vlastní minulost pfied vefiejností jako batoh se zátûÏí. Byly to pak kru‰né ãasy, pfiedev‰ím pro manÏelku a pro dcery, které chodily do ‰koly. Ony ani moje maminka mi tehdy ani pozdûji nic nevyãítaly, byÈ jsem se jich pfiedem neptal, zda s m˘mi rozhodnutími a jejich následky budou souhlasit. A pro nû to v nûkter˘ch pfiípadech znamenalo podstoupit konflikty i rozchod s pfiíbuzn˘mi. Legitimaci KSâ jsem tehdy nezahodil. Ani vefiejnû, ani tajnû. Nûkdy v bfieznu ãi dubnu 1990 mne pak oslovily dvû kolegynû, které v KSâ, tehdy jiÏ KSâM, rovnûÏ zÛstaly, zda bych nechtûl kandidovat do Federálního shromáÏdûní. Kandidoval jsem na 12


KantÛrková - zlom

29.11.1956 18:23

Stránka 13

prakticky nevolitelném ãtvrtém místû v Praze do Snûmovny národÛ. ·anci na zvolení mûl jeden, moÏná dva kandidáti. Tehdy, na rozhraní pfievratu, bylo politickou módou, stát se ministrem za KSâ a ve volební kampani pak vefiejnû a s pfiíslu‰n˘m komentáfiem ze strany vystoupit, udûlali to napfiíklad Vladimír Dlouh˘, dnes kandidát na prezidenta, ãi Milan Luke‰, tenkrát ministr kultury. Na místû pfiede mnou kandidovala ministrynû, uÏ nevím, jak se jmenovala, a protoÏe taky vystoupila z KSâM, posunul jsem se na kandidátce na tfietí místo. V ãervnu 1990 jsem byl v Praze zvolen díky 15 nebo 20 tisícÛm preferenãních hlasÛ. Poslaneck˘ klub KSâM ve Federálním shromáÏdûní byl tehdy, aÏ na v˘jimky, silnû proreformní. Koncem fiíjna 1990 se konal sjezd KSâM a nûktefií poslanci mne navrhli za kandidáta na pfiedsedu strany. Z pfiesvûdãení, Ïe je to správné, ale mimo jiné i proto, abych vyslal signál, jak bych si vedení strany pfiedstavoval, jsem ve Federálním shromáÏdûní spolupodepsal návrh zákona, kter˘ mûl ex-lege rehabilitovat v‰echny, kdo byli kdysi odsouzeni podle §231 tr. zákona a pfiiznat jim morální i pfiimûfiené materiální od‰kodnûní. S tím ostfie nesouhlasili ani nûktefií jinak dosti liberální poslanci KSâM, a na klubu mû opakovanû vyz˘vali, abych podpis stáhl. Neudûlal jsem to. A kupodivu navzdory tomu jsem byl na sjezdu v Olomouci pfiedsedou zvolen. Krátce po zvolení jsem telefonoval s manÏelkou. ¤ekla, „uÏ jsem to sly‰ela ze Svobodné Evropy, doufám, Ïe nám nevytluãou okna“. Nevytloukli. A tak uÏ k tomu dlouhému a nezáÏivnému laudátiu jen krátkou dou‰ku: tu‰il jsem tehdy, Ïe bude v âeské republice tfieba vytvofiit silnou levicovou stranu, která by zastupovala sociální zájmy velk˘ch skupin obãanÛ. Tehdy jsem to tu‰il, dnes jsem pfiesvûdãen˘, Ïe se to mûlo stát. Îe mûla v utváfiejícím se demokratickém systému vzniknout sebevûdomá politická reprezentace, která by nedopustila loupeÏe za bílého dne, k nimÏ pak prÛbûÏnû a systematicky docházelo. Sociální demokracie takovou reprezentací nebyla, jak dokazoval mlad˘, nadûjn˘ Stanislav Gross, poslanci Wagner, Pohanka, Melãák, Kraus… etc. 13


KantÛrková - zlom

29.11.1956 18:23

Stránka 14

Politická reprezentace, o jaké mluvím, by ov‰em musela b˘t dÛvûryhodná, coÏ v pfiípadû KSâM znamenalo vyrovnat se zásadnû s minulostí, se zloãiny padesát˘ch let, s rokem 1968 a s vpádem armád var‰avského paktu a následn˘mi represemi a nezákonn˘m kriminalizováním opozice. Souhlasil jsem s Václavem Klausem, Ïe Obãanské fórum, chápané jako sjednocující síla celé spoleãnosti, je krátkodobou záleÏitostí revoluãních mûsícÛ. A nutnû musí dojít k polarizaci pravolevého politického spektra, jak to do nedávna bylo bûÏné v demokratick˘ch systémech. Bylo pfiece zfiejmé, Ïe se Vy, Pavel Dostál, ãi Petr Uhl, budete jen tûÏko shodovat s Václavem Bendou, kter˘ obdivoval A. Pinocheta. Jednotní jste byli v odporu proti nedemokratickému reÏimu, kter˘ kriminalizoval my‰lenky a názory, ale vÛbec ne v projektu budoucnosti. Pí‰u to jako konstatování, ale je to zároveÀ otázka – m˘lím se? Jaká byla Va‰e vize budoucnosti? A v jaké mífie se Vám splnila? Dnes si po zku‰enosti dvaceti let myslím, Ïe jsem pfiíli‰ idealisticky vûfiil v pfiednosti ãítankové demokracie. „Demokracie je vláda lidu, lidem a ve prospûch lidu…“ – povídal A. Lincoln. Neumûl jsem si pfiedstavit, Ïe politiku zaãnou zvolení zástupci lidu bez skrupulí zneuÏívat k rozkradení vefiejn˘ch statkÛ. Îe se z demokracie stane korupãní systém, do kterého se zapletou v‰echny politické strany. Mûlo mne varovat, Ïe se uÏ tehdy Federální shromáÏdûní odmítlo zab˘vat návrhem zákona, kter˘ jsme pfiipravili v ‰estici: ·lápota, Sacher (âSL), Dostál, Fi‰era (tehdy je‰tû OF), Ransdorf, Svoboda (KSâM). Návrh zákona stanovil, aby u trestn˘ch ãinÛ, které nastanou v prÛbûhu velké privatizace, byla promlãecí lhÛta trestn˘ch ãinÛ 20 let. Návrh byl smeten uÏ ve v˘borech. Ti pfiíslu‰ní vûdûli, co ãiní a proã to ãiní. Zniãující korupce následnû prosákla spoleãnost a nabyla rozmûrÛ rakoviny. A dnes uÏ je vût‰ina miliardov˘ch loupeÏí promlãená. Mluvíme dnes oprávnûnû o rÛstu Ïivotní úrovnû od roku 1989, a zapomínáme k tomu dodat, jak byl ten rÛst mimo jiné 14


KantÛrková - zlom

29.11.1956 18:23

Stránka 15

dosaÏen. Majetek dílem prodan˘, dílem rozkraden˘ v privatizaci je stfiízlivû odhadován na 1,5–2 biliony Kã, dluh státního rozpoãtu dnes dosahuje 1,5 bilionu Kã, a k tomu by bylo tfieba je‰tû pfiiãíst dluh vefiejn˘ch rozpoãtÛ a zadluÏení domácností. Stfiízlivû bychom dospûli k ãástce 5-6 bilionÛ Kã. To je cena, ze které dnes vydává poãet vláda lidí, jejichÏ politické strany tento dluh vytvofiily. Pr˘ vláda „politické odpovûdnosti“, jejíÏ ministfii mizí na lukrativních postech, kdyÏ se ukáÏe, Ïe se podíleli na stamilionov˘ch malverzacích. Vláda „politické odpovûdnosti“, která si nechává své zámûry schvalovat vût‰inou, sestavenou z poslancÛ, jejichÏ jedna „koaliãní strana“ v Ïádn˘ch volbách nekandidovala a druhá je sloÏená z poslancÛ trestnû stíhan˘ch pro podezfiení z korupce a zlodûjen. A to nemluvím o cenû neskonale vy‰‰í, kterou je demoralizace politick˘ch elit a zejména vytvofiení majetkové „nesoumûfiitelnosti“, o které pí‰e tak v˘stiÏnû prof. Jan Keller. Odpovûì na va‰i otázku shrnu: ãas na‰eho Ïivota je jednosmûrn˘ a nevratn˘; vytrhávat z nûj kusy a zahazovat je podle zmûn a nálad okolí, znamená odhazovat kus své identity. V‰echno, co jsem kdy udûlal, ke mnû patfií. Nic z toho nemohu Ïít znovu, a proto se toho nemohu ani odfiíkat. A dodám vûtu, která obvykle v‰echny na‰tve: dÛleÏité je, aby byl ãlovûk smífien sám se sebou. Co si o mnû myslí ti ostatní, není mojí, ale jejich záleÏitostí. A já jsem sám se sebou a se sv˘m Ïivotem v zásadû nejen vyrovnan˘, ale i spokojen˘. Vûfiím, milá paní KantÛrková, Ïe jsem dnes nena‰tval já Vás. To by mi bylo líto. Urãitû se najde mnoho lidí, ktefií mne hodnotí daleko pfiíkfieji, neÏ jak sám sebe vidím já. To je pro dne‰ek dost. Otázku se pokusím formulovat zítra. VበJifií

15


KantÛrková - zlom

29.11.1956 18:23

Stránka 48

Ïe celé církevní restituce jsou velk˘ tunel, kter˘ si pfiipravuje Miroslav Kalousek a jeho fiídící a podfiízení a spfiíznûní, souhlasím s Vámi, Ïe pan profesor TomበHalík je slu‰n˘ intelektuál. A v diskusi malovat nûkomu rohy postrádá jakékoli intelektuální parametry, je to agitka. Profesora Halíka si váÏím, obdivuji jeho vzdûlanost a rád ãtu jeho meditativní knihy, mám je v knihovniãce. Vidûl jsem ho slouÏit pÛlnoãní m‰i. Byl skvûl˘! Poselství evangelia evokoval nesmírnû pfiesvûdãivû. Jednou jsem s ním byl v poledním diskusním pofiadu v televizi Nova. Citoval jsem mu tehdy pasáÏe z ãerstvé Encykliky Jana Pavla II., Centesimus Annus, a divil jsem se, Ïe katolická církev u nás o sociálním uãení tak diskrétnû mlãí. Pokud si vzpomínám, tehdy se mnou souhlasil, Ïe by se církev tomuto tématu mûla více vûnovat. Neoliberálním fanatikÛm musely pfii ãtení názorÛ Svatého otce vstávat vlasy hrÛzou. Jan Pavel II. napfiíklad varoval pfied nebezpeãím „…idolatrie trhu, která popírá existenci statkÛ, jeÏ ze své podstaty nemohou b˘t jednodu‰e zboÏím…“. V té souvislosti se mi vybavuje i encyklika souãasné hlavy katolické církve, Benedikta XVI., Caritas in Veritate: „…Globální pandemii ekonomické krize nezavinily spekulace, nadhodnocení hypoték a toxická aktiva bank, ale chamtivost, hamiÏnost a sobectví…!“ To jsem se v souvislosti s vefiejnou diskusí o církevních restitucích nikde nedoãetl. VበJifií (Pozn.: Vy si se sv˘mi jedÛvkami nedáte a nedáte pokoj! E.)

9. záfií 19:26 Tak jsem si na to sedl znovu. Je to docela dlouhé. Hlavnû si myslím, Ïe to uÏ jen málokoho zajímá. V‰echno vefiejné dûní se posunulo do jiné polohy. K textu pfiipojuji i kus projevu Václava Havla, pod kter˘ se mohl kaÏd˘ komunistick˘ poslanec podepsat, a dnes by ho pfiijal 48


KantÛrková - zlom

29.11.1956 18:23

Stránka 66

Projev Václava Havla, kter˘ musel kaÏd˘ upfiímn˘ zastánce sociálnû spravedlivé spoleãnosti pfiijmout se souhlasem: Komunisté vás budou stra‰it nezamûstnaností, není to pravda, niãeho se nebojte. Dvacet let tvrdila oficiální propaganda, Ïe jsem nepfiítelem socialismu, Ïe chci v na‰í zemi obnovit kapitalismus, Ïe jsem ve sluÏbách imperialismu, od nûhoÏ pfiijímám tuãné v˘sluÏky, Ïe chci b˘t majitelem rÛzn˘ch podnikÛ... Byly to v‰echno lÏi, jak se záhy pfiesvûdãíte, protoÏe tu brzy zaãnou vycházet knihy, z nichÏ bude zfiejmé, kdo jsem a co si myslím. Slibuji vám, Ïe funkci prezidenta vezmu na jedno volební období, ale pak bych se chtûl vûnovat práci dramatika. Také vám slibuji na svou ãest, pokud se za mého volebního období nezlep‰í Ïivotní úroveÀ v âSFR, sám odstoupím z funkce. … Pro mû není rozhodující, s jak˘m slovem jsou sociální jistoty spojovány, ale to, jaké jsou. Já si pfiedstavuji, Ïe by mûly b˘t daleko vût‰í, neÏ jaké poskytovalo to, co mnozí naz˘vají socialismem. MoÏná se ptáte, o jaké republice sním. Odpovím vám: O republice lidské, která slouÏí ãlovûku, a proto má nadûji, Ïe i ãlovûk poslouÏí jí. Za svÛj tfietí úkol povaÏuji podporu v‰eho, co povede k lep‰ímu postavení dûtí, star˘ch lidi, Ïen, nemocn˘ch, tûÏce pracujících, pfiíslu‰níkÛ národních men‰in a vÛbec v‰ech obãanÛ, ktefií jsou na tom z jak˘chkoliv dÛvodÛ hÛfie neÏ ostatní. Îádné lep‰í potraviny ãi nemocnice nesmí b˘t v˘sadou mocn˘ch, ale musí b˘t nabídnuty tûm, ktefií je nejvíce potfiebují. Pfiipravujeme koncept dÛkladné ekonomické reformy, která nepfiinese sociální stresy, nezamûstnanost, inflaci a jiné problémy, jak se nûktefií obávají… V‰ichni chceme republiku, která bude starostlivû peãovat o to, aby zmizely v‰echny poniÏující pfiehrady mezi rÛzn˘mi spoleãensk˘mi vrstvami, republiku, v níÏ se nebudeme dûlit na otroky a pány. TouÏím po takové republice víc neÏ kdo jin˘. …Jsou lidé, ktefií kalí vodu a panikafií, Ïe se bude zdraÏovat. Dávejte si na nû pozor! Ptáte se s údivem, jestli bude inflace, jestli 66


KantÛrková - zlom

29.11.1956 18:23

Stránka 67

bude zdraÏování? Mnohokrát a jasnû tato vláda fiekla ve svém programovém prohlá‰ení, Ïe jejím úsilím je, aby pfiechod od neekonomiky k ekonomice byl pokojn˘, bez sociálních aspektÛ, bez návaznosti nezamûstnanosti, bez jak˘chkoliv sociálních krizí nebo podobnû. Jestli se sem tam pohne cena cigaret nebo nûãeho, to v téhle chvíli nevím, zatím je snaha, aby se neh˘balo nic, alespoÀ v nejbliωích mûsících. Îádné gigantické zdraÏování nebo dokonce nezamûstnanost, jak to panikáfii systematicky ‰ífií, nic takového nepfiipravujeme. …Nበmnohokrát deklarovan˘ úmysl provést reformu tak, aby nevedla k velk˘m otfiesÛm, velké inflaci, nebo dokonce ke ztrátû základních sociálních jistot, musí na‰i ekonomové pfiijmout prostû jako úkol, kter˘ jim byl zadán. Zde neplatí Ïádné: NEJDE TO…

10. záfií 00:42 Odpovídám, zatímco mi Jupiter nahlíÏí do okna. Pfieãetla jsem snad v‰echno, co bylo o prvních t˘dnech pfievratu napsáno; jednak jsem to potfiebovala do svojí knihy a jednak, jak pí‰ete, se i mnû události poskládaly jen do ãásteãné podoby, která nejen nevytváfií hledan˘ celek, ale naopak vyvolává rÛzné otázky. Úãastníci jednání vydali kniÏnû své deníky a záznamy, tûch skvûl˘ch knih je nûkolik, ale buì zákulisí neznali, nebo jeho podobu chrání; a oficiální pamûtníci, vydávající vzpomínkové knihy, jsou taky víc neÏ opatrní. Obãas nûkomu proklouzne vûtiãka, napfiíklad zvídavé Irence Gérové, ale ta víc zvûdavost vyvolá neÏ nûco zodpoví. Pro spisovatele i historika je dÛleÏitûj‰í to, co neví, neÏ to, co ví. Co neví, se mÛÏe dom˘‰let nebo to zkoumat, skládat kamínky, jak pí‰ete. Popisovat, co ví, je nekoneãná nuda. Sametovost je rozhodnû jedno z tajemství pfievratu, a co jste napsal, nebo líp: co jste se odváÏil napsat, je skvûlé! I se v‰emi zámlkami, kter˘ch si obzvlá‰È cením.

67


KantÛrková - zlom

29.11.1956 18:24

Stránka 208

EVA KANTÒRKOVÁ TAJEMSTVÍ SAMETU (O zákulisí pfievratu 1989 s reÏisérem Jifiím Svobodou) Vydal Jifií Tomá‰-nakladatelství AKROPOLIS (Na Bûlidle 1, 150 00 Praha 5) www.akropolis.info v roce 2013 jako svou 296. publikaci Redakce: Jifií TomበGrafická úprava: Cyril Hádek Sazba typem písma Bookman: Petr Teichmann Tisk: Tiskárna Akcent, Vimperk 1. vydání 208 stran Doporuãená cena vã. DPH 199 Kã ISBN 978-80-7304-158-8

Eva Kanturkova: Tajemstvi sametu  

O zakulisi prevratu 1989 s reziserem Jirim Svobodou

Advertisement