Page 1

Simon Garfield (1960) je britský žurnalista a spisovatel, jeden z významných představitelů současné britské non-fiction. V minulosti pracoval jako scenárista pro rozhlasovou stanici BBC, byl redaktorem časopisu Time Out a přispíval do novin The Independent a The Observer. Je autorem řady knih na nejrůznější témata, mj. The End of Innocence: Britain in The Time of AIDS (1994), za niž mu bylo uděleno ocenění Somerset Maugham Award. Velkého ohlasu se dočkala jeho kniha o dějinách kartografie Prstem po mapě (2012, česky 2017). Simon Garfield žije střídavě v Londýně a St Ives. – Více informací na autorových webových stránkách www.simongarfield.com.

H Claude Garamond H William Caslon H John Baskerville H Frederic W. Goudy H Edward Johnston H Paul Renner H Eric Gill H Tom Gourdie H Herman Zapf H Matthew Carter H Erik Spiekermann

Simon Garfield stručné dějiny typografie v esejích

H

Ten můj font

Kniha Ten můj font britského žurnalisty a spisovatele Simona Garfielda (1960), jednoho z významných představitelů současné britské non-fiction, provede čtenáře dobrodružným světem písmen, raznic, písmolijen a často i pohnutým osudem grafiků. Poodhalí zákruty dlouhé cesty od vynálezu knihtisku Johannesem Gutenbergem až po rozbalovací menu s nesčetnými písmy v textovém editoru. Zodpoví otázky, jak se stalo, že Helvetica a Comic Sans ovládly svět, Calibri operační systém Windows nebo proč je písmeno T v logu Beatles větší než ostatní. V čtivých esejích objasňuje, proč se některý font hodí pouze pro velké městské nápisy a jiný pro tisícistránkový román, jaký font vybrat pro rozchod a jaký pro úřední mail. I díky četným ilustracím nabývá v Garfieldově pojetí svět fontů až hollywoodských rozměrů.

Simon Garfield

Ten můj font stručné dějiny typografie v esejích H

ISBN 978-80-7470-204-4

Akropolis-Just-my-type-Garfield-obalka.indd Všechny stránky

24. 1. 2019 17:07:46


Simon Garfield

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 3

24. 1. 2019 12:15:02


Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 4

24. 1. 2019 12:15:02


Simon Garfield

Ten můj font stručné dějiny typografie v esejích H

Akropolis Praha 2018

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 5

24. 1. 2019 12:15:02


KATALOGIZACE V KNIZE – NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Garfield, Simon [Just my type. Česky]   Ten můj font : stručné dějiny typografie v esejích / Simon Garfield ; z anglického originálu Just my type přeložili Tomáš Jajtner, Kateřina Bártová, Tereza Filipová a Hana Ditrichová. – Vydání první. – Praha: Akropolis, 2018 ISBN 978-80-7470-204-4 (brožováno) 655.2 * 655.244 * 766:655 * (0:82-4) – typografie – typografické písmo – grafický design – eseje 655 – Polygrafie. Vydavatelství a knižní obchod [12]

Simon Garfield: Just my Type © 2010 by Simon Garfield © Translation Tomáš Jajtner, Kateřina Bártová, Tereza Filipová a Hana Ditrichová, 2018 © Graphic & Cover Design Eliška Kudrnovská a Filip Blažek – Designiq © Filip Tomáš – Akropolis, 2018 ISBN 978-80-7470-204-4

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 6

24. 1. 2019 12:15:02


Benovi a Jakeovi

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 7

24. 1. 2019 12:15:02


Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 8

24. 1. 2019 12:15:02


V Budapešti lékaři operovali sedmnáctiletého tiskařského učně Gyorgyie Szaba, který ve smutku nad ztrátou své milé vysázel její jméno a sazbu spolkl. Časopis Time, 28. prosince 1936

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 9

24. 1. 2019 12:15:02


Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 10

24. 1. 2019 12:15:02


Úvod

Zamilovaná písmenka Dvanáctého června roku 2005 se před zástup studentů Stanfordské univerzity postavil padesátiletý muž a mluvil o  době, kterou strávil na podstatně méně významné škole jménem Reed College v oregonském Portlandu. „Na kampusu,“ vzpomínal, „byl každý plakát i každý popisek na zásuvce vyveden krásně ručním písmem. Protože mě ze školy vyhodili, nemusel jsem chodit na normální hodiny, a tak jsem se rozhodl namísto toho navštěvovat kurs kaligrafie, abych se naučil hezky psát. Dozvěděl jsem se o  patkových a  bezpatkových písmech, o  tom, že různé kombinace písma mají různé mezery, o tom, jak se pozná výborná typografie. Bylo to krásné, mělo to historickou dimenzi a bylo to umělecky jemné způsobem, který věda nedokáže postihnout, a mně to připadalo naprosto úžasné.“ Odpadlík si tehdy myslel, že nic z toho, co se naučil, v praktickém životě neuplatní. Deset let poté tento muž jménem Steve Jobs navrhl svůj první počítač Macintosh, stroj, který přišel s čímsi nevídaným, širokou nabídkou různých druhů písem. Nabízel nejen známé fonty jako Times New Roman nebo Helvetica, ale Jobs představil i několik nových návrhů a evidentně si dal hodně záležet na tom, jak budou vypadat a jak se budou jmenovat. Jmenovaly se podle Jobsových oblíbených měst, například Chicago nebo Toronto. Chtěl, aby byl každý návrh jedinečný a krásně vyvedený jako kaligrafie, se kterou se setkal o deset let dřív, a aby alespoň dva z nich – Venice a Los Angeles – vypadaly jako ručně psané písmo. Byl to počátek nové éry, zásadní proměny v  našem každodenním vztahu k písmenům a typům písma. Byla to inovace, jež 11

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 11

24. 1. 2019 12:15:03


zhruba o deset let později uvede slovo „font“  – předtím technický termín omezený na design a tiskařské řemeslo – do jazyka všech uživatelů počítačů. Dnes se s  původními Jobsovými typy písma už jen tak nesetkáme. To je ostatně dobře: jsou hrubé a těžko se s nimi manipuluje. Tehdy však jen samotná možnost měnit fonty působila jako technologie z jiné planety. Primitivní počítače z doby před prvním Macintoshem z roku 1984 nabízely jeden nezajímavý typ písma, který bylo se štěstím možné změnit do kurzivy. Najednou tu ale byl výběr abeced, které se snažily replikovat zkuše, které Apple po­ nost z reál­ného života. Dominovalo jim užíval pro všechna menu a dialogová okna na obrazovce, a to až do prvních iPodů. Bylo ale možné si zvolit i staré písmo, které připomínalo dílo chaucerovských písařů ( ), čisté švýcarské litery, které odrážely korporátní modernu ( ), nebo vysoká a  vzdušná písmena, jež by mohla zdobit jídelní lístky zaoceánských parníků ( ). Existoval dokonce i  typ , font, který působil, jako by byl vytrhán z  novin  – a  hodil se na nudné školní projekty či náhodné poznámky. IBM a  Microsoft dělaly maximum, aby Apple napodobily. Na trhu se mezitím začaly nabízet domácí tiskárny (v  té době novinka), které se pokoušely zaujmout nejen rychlostí, ale i pestrostí fontů. V současnosti nám koncept „počítačové sazby“ (desktop publishing) evokuje svět pofidérních večírků a místních oběž-

Chicago v prvním iPodu

12

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 12

24. 1. 2019 12:15:03


Bublinková koupel — slabé, normální, tučné

níků, ale tehdy to znamenalo velkolepou svobodu od tyranie profesionálních sazečů a od frustrací s vyškrabováním písmenek ze sad Letraset. Osobní volba písma něco vypovídala: byl to tvořivý krok k expresivitě a osvobozující hravosti se slovy. Dnes si neumíme představit větší uměleckou svobodu než rozbalovací menu s  fonty. To je onen cákanec dějin, v  němž se s každým dotykem klávesnice ozývá Johannes Gutenberg. Jsou tu známá jména: Helvetica, Times New Roman, Palatino a Gill Sans. Taky jména z foliantů a odlupujících se rukopisů: Bembo, Baskerville a  Caslon. Typy, které mají šmrnc: Bodoni, Didot a  Book Antiqua. Nebo ty, u nichž hrozí riziko zesměšnění: Brush Script, Herculanum a Braggadoccio. Před dvaceti lety jsme o nich sotva slyšeli, dnes máme každý svá oblíbená písma. Počítače z nás ze všech udělaly bohy písma, což je privilegium, které bychom si ve věku psacího stroje nikdy nedokázali představit. Nicméně co stojí za naší volbou a jaký dojem chceme udělat, když dáme přednost Calibri před Century anebo když reklamní tvůrce zvolí Centaur místo Franklin Gothic? Co říkáme výběrem písma? Kdo tyto fonty vytváří a  jak fungují? A  proč jich potřebujeme tolik? Co uděláme s fonty, jako jsou Alligators, Accolade, Amigo, Alpha Charlie, Acid Queen, Arbuckle, Art Gallery, Ashley Crawford, Arnold Böcklin, Andreena, Amorpheus, Angry a  Anytime Now? Nebo Banjoman, Bannikova, Baylac, Binner, Bingo, 13

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 13

24. 1. 2019 12:15:04


Blacklight, Blippo či Bubble Bath? (A jak rozkošně jméno Bubble Bath, neboli bublinková koupel, působí se svými jemnými vznášejícími se kroužky, které jako by chtěly prasknout a pocákat stránku.) Na světě je víc než 100 000 fontů. Proč nám jich nestačí jen pár, například Times New Roman, Helvetica, Calibri, Gill Sans, Frutiger či Palatino? Anebo klasický Garamond, pojmenovaný po tvůrci Claudu Garamondovi, který působil v Paříži v první polovině šestnáctého století a jehož nádherně čitelná latinka nahradila ztěžklou zatuchlost jeho německých předchůdců. Toto písmo poté v Anglii upravil William Caslon a později posloužilo ve Spojených státech pro text Deklarace nezávislosti. Tiskařská písma jsou dnes 560 let stará. Co vlastně Brit jménem Matthew Carter, který v  devadesátých letech na počítači vytvořil písma Verdana a  Georgia, s  písmenky provedl, že to před ním nikdo neudělal? A  jak přišel jeho kamarád na písmo Gotham, které Baracku Obamovi pomohlo do Bílého domu? Co přesně dělá font prezidentským, americkým, britským, francouzským, německým, švýcarským či židovským? Toto jsou neproniknutelné záhady a  úkolem této knihy je dostat se jim na kloub. Měli bychom ale začít s  varovným příběhem o  tom, co se stane, když se druh písma dostane mimo kontrolu.

14

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 14

24. 1. 2019 12:15:04


2.

Nejvyšší zločin Pětadvacátého září roku 2007 spáchala Vicki Walkerová typografický zločin, který byl tak katastrofický, že ji stál nejen její práci, ale téměř i příčetnost. Walkerová pracovala jako účetní v novozélandské zdravotní pojišťovně a  měla odeslat e-mail. Bohužel ignorovala jediné pravidlo, které zná každý, kdo někdy nějaký e-mail odesílal: VELKÁ PÍSMENA VYPADAJÍ TAK, ŽE NĚKOHO NENÁVIDÍTE NEBO KŘIČÍTE. Bylo to v  úterý odpoledne. Walkerová klikla „Odeslat“ tuto instrukci: CHCETE-LI SE UJISTIT, ŽE SE POJISTNÁ PLNĚNÍ VAŠICH ZAMĚSTNANCŮ VYŘIZUJÍ A VYPLÁCEJÍ, PROSÍM, POSTUPUJTE PODLE NÍŽE UVEDENÉHO DOTAZNÍKU.

Vrchní a spodní část písmovky, lidově zvané kasy

25

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 25

24. 1. 2019 12:15:06


Toto sdělení v mnoha ohledech vrcholem stylistiky není, leč sotva je to přestupek, za který by měli někoho vyhazovat z práce. Písmena byla modrou barvou, jinde v e-mailu se vyskytovala i tučná černá a  červená. Walkerová pracovala pro aucklandskou firmu ProCare, ve společnosti, jež zjevně kladla velký důraz na to, kdy se má a  kdy nemá podržet klávesa CapsLock, přestože v  době, kdy se Vicki Walkerová rozjela s velkými písmeny, neměla žádný návod, jak správně e-maily psát. Velká a  malá písmena?3 Anglický termín vychází z  umístění kovových či dřevěných písmen v  přihrádkách před sazečem. Běžně používaná písmena byla v dolní skříňce přimo pod sazečovýma rukama, velká čekala na své použití nad nimi. I když se sazba rozebírala a  písmena vracela zpět do přihrádek, musel sazeč dávat pečlivý pozor, aby písmena rozdělil správně. Správné použití tištěných písmen se mění s dobou. Dnes jsou běžné firemní vizuální styly a interní směrnice padají shora jako kamenné desky: pro interní a  externí komunikaci pouze Arial používati budeš. Kdo ovšem rozhoduje, že malá písmena Arialu z roku 1982 jsou lepší než TRAJÁNSKÉ KAPITÁLKY na frontonech veřejných budov ve starověkém Římě? A jak se stalo, že náš zrak přivykl namísto jednoho tomu druhému, a to až bodu, kdy se bezmyšlenkovitá volba kapitálek pro celé sdělení stala příčinou bolehlavu a propouštění z práce? Vicki Walkerová byla propuštěna tři měsíce poté, co její e-mail údajně vyvolal „nesoulad na pracovišti“. Působilo by to legračně, kdyby jí to nezpůsobilo tolik utrpení. Po dvaceti měsících, když si mezitím musela dojednat novou hypotéku a půjčit si peníze na soudy, jí byla přiznána kompenzace ve výši 17 000 dolarů za ne­ opráv­něné propuštění z práce. Typografická pravidla a etiketa ale existují odjakživa. Řekněme, že navrhujete obálku nového vydání románu Pýcha a předsudek Jane Austenové. Na knihu už nejsou autorská práva, a proto vás nic nestojí, krásná ilustrace tajné zahrady na obálce je od kama3  Upper and lower case dnes v angličtině znamená „velká a malá písmena“, doslovný význam je ovšem „vrchní a spodní skříňka“ (pozn. překl.).

26

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 26

24. 1. 2019 12:15:06


I fonty jsou genderově stereotypizované

ráda a zbývá vám už jen vybrat vhodné písmo pro titul, jméno autorky a text uvnitř. Pokud jde o obálku, tradiční moudrost by radila zvolit něco jako Didot, který se objevil přibližně v  době, kdy Austenová psala, a  s  maximálním rozsahem jemných a  silných linií vypadá velmi noblesně, zvláště v kurzivě (Pýcha a předsudek). Font padne jak ulitý a bude knihu prodávat těm, kdo mají rádi klasická vydání. Ale pokud chcete oslovit jiné čtenáře, třeba ty, kteří čtou Kate Atkinsonovou a Sebastiana Faulkse, můžete se rozhodnout pro něco méně zatuchlého, třeba Ambroise Light, který má podobně jako Didot stylový francouzský původ. Co se týče bloku, je možné zvážit digitální interpretaci písma Bembo – tak třeba Bembo Book? Tato klasická antikva, původně vyřezaná z kovu v devadesátých letech patnáctého století, si stále uchovává čtivost. Odpovídá prvořadé zásadě, že písma bychom si v běžném životě vlastně neměli ani všimnout; písmo má informovat, nikoli bít na poplach. Font na obálce nás má přitáhnout; jakmile nastolí požadovanou atmosféru, má se vytratit jako hostitel z večírku. Existují samozřejmě výjimky. Skvělým příkladem je bestseller Johna Graye Muži jsou z  Marsu, ženy z  Venuše, v  němž typograf Andrew Newman zvolil písmo Arquitectura pro mužské řádky a  Centaur pro ženské. Arquitectura vypadá mužně, protože je vysoká, masivní, lehce supermoderní a nesmiřitelná. Centaur navzdory svému jménu vypadá, jako by byl napsán ručně, 27

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 27

24. 1. 2019 12:15:06


Na této rytině z roku 1568 vidíme první tiskaře při práci. Sazeči v pozadí uspořádávají odlitá písmena

28

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 28

24. 1. 2019 12:15:07


střídá jemné a silné linie, je půvabný a elegantní (samozřejmě tu jsou ve hře hrubé pohlavní stereotypy, ale Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše je populární psychologie). To je další pravidlo: písmo má pohlaví. Chápe se to tak, že tučná, rozeklaná písma jsou většinou mužská (zkuste Colossalis) a vrtošivá, zakroucená písma jsou většinou ženská (třeba Brioso Pro Italic Display ze svatební kolekce Adobe). Tuto formu lze různě zpochybňovat, nelze se však zbavit automatických asociací, které písmo vyvolává. Totéž platí pro barvu: vidíte dítě v  růžovém oblečení – a hned si pomyslíte, že to je dívka. Písmo nás podmiňuje od narození a trvalo přes pět století, než jsme se od toho osvobodili. Když Johannes Gutenberg vytvořil ve čtyřicátých letech patnáctého století své první litery, pohlaví písma příliš pozornosti nevěnoval. Taky se moc nestaral o  to, zda pro každou novou knihu najde nový font či zda změní běh západních dějin. Chtěl vydělat peníze. Gutenberg pocházel z Mohuče poblíž Frankfurtu a byl synem bohatého kupce, který měl kontakty na místní mincovnu. V mládí se s  rodiči přestěhoval do Štrasburku, ale dál toho o  počátcích jeho profesionálního života moc nevíme. Je doloženo, že se zabýval klenoty, kovodělnou výrobou a  zrcadly, nicméně ve druhé polovině čtyřicátých let patnáctého století už byl zpátky v Mohuči a půjčoval si peníze na výrobu inkoustu a tiskařského náčiní. Gutenbergova vize stála na automatizaci, konzistentnosti a recyklaci. Není pravděpodobné, že by věděl o mnohem dřívějších metodách tisku v Číně a Koreji, z nichž většina obnášela jednorázovou výrobu knih pomocí dřevěných špalíčků anebo písmen odlévaných z  bronzu. Byl dozajista první, kdo v  Evropě ovládl princip masové výroby a  jeho novinka v  podobě sazby z opakovaně použitelných písmen určila model tisku na příštích pět set let. Kniha byla stále levnější a dostupnější; co bylo kdysi výhradní doménou církve a  boháčů, se po čase stalo zdrojem potěšení a poučení pro všechny vzdělané vrstvy. Jak nebezpečný nástroj pustil z řetězu! 29

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 29

24. 1. 2019 12:15:07


Jak toho dosáhl? Šikovností, trpělivostí a jistou důmyslností. Díky zkušenosti s prací kováře znal principy tvrdých a měkkých kovů, stejně jako kování puncovních značek i jiných symbolů do stříbra a zlata. Dobře byl obeznámen s taveninami slitiny a v určitém okamžiku koncem čtyřicátých let patnáctého století mu patrně v mysli dozrála tato myšlenka: co kdyby se tyto kombinované techniky použily na tisk? Všechny knihy, které Gutenberg do této doby viděl, byly napsané ručně. Z  dnešního pohledu se jejich písmo může jevit téměř mechanické, přesto bylo výsledkem namáhavé ruční práce profesionálního písaře, který strávil celé měsíce sehnutý nad jedním svazkem. Bylo sice možné vyrýt do kovu či dřeva celá slova a pak je otisknout na stránku, ale to by trvalo ještě déle než knihu opsat. Co takhle ale celý proces změnit, odlít celou abecedu do jednotlivých písmen, která půjde znovu používat a sestavovat dle potřeby dokumentu nebo knihy?

První font světa – Guttenbergova Textura

30

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 30

24. 1. 2019 12:15:07


Jak přesně Gutenberg litery odléval, nevíme, zdravý rozum ovšem napovídá, že to bylo přinejmenším podobné prvnímu zdokumentovanému procesu o dvě desetiletí později (tedy metodě, která dominovala tisku až do roku 1900). Začíná to u  patrice  – vyrytí zrcadlově obráceného písmene do ocelového hranolu vysokého několik centimetrů. Patrice se následně použije jako razidlo a  otiskne se do měkkého kovu, většinou mědi. Vytvoří se tak vroubkovaná matrice, která se pomocí pružiny usadí do ruční dřevěné formy. Teplý kov – směs olova, cínu a antimonu – se naběračkou nalije do formy, v níž rychle zatuhne, a výsledek je možné použít k  sestavování slov. Takto se vlastně rodí font, přestože celý proces řádkování, tvarování do formy a dokončování je mnohem složitější, než tu naznačujeme. Běžná abeceda se rozšiřovala o mnoho zdvojených liter, o interpunkci a mezery. Má se za to, že pro svou dvousvazkovou Bibli z let 1454–55, která má 1 282 stran, Gutenberg odlil téměř tři stovky různých písmen. Jakmile se připravil font, pečlivě se sestavila stránka (v zrcadlovém zobrazení) a upevnila do tzv. formového rámu. Jakmile byl vytištěn dostatečný počet stran, bloček se rozmetal a písmo se použilo znovu. Tisk proces urychlil a písmo ho zlevnilo; jsme svědky zrození masové výroby. Rozsah Gutenbergových vynálezů je nedocenitelný. Vynalezl nejen tiskařský lis, ale přišel i  s  novou černí na olejovém základě (jemnější vodové inkousty nepřilnuly ke kovu) a  taky položil základy toho, co bychom mohli nazvat knižním marketingem. Zaměstnával dvacet pomocníků, z nichž někteří pracovali v prodejním oddělení. Už v roce 1454 předznamenal knižní veletrh ve Frankfurtu: všech 180 tištěných Biblí prodal ještě před vyrobením. Gutenbergova role v šíření společenské debaty, vědy i disentu – tisk jako dvojí hlásná trouba lidského rozumu i pošetilosti – byla uznávána už v  době jeho smrti roku 1468. (Nezemřel bohatý, svého tiskařského náčiní se musel vzdát po neúspěšné právní bitvě se svým hlavním mecenášem Johannesem Fustem). Mnohem méně jasné je, jakou roli sehrál při vlastní výrobě písmen. Stejné uznání jako on si totiž zaslouží jiné jméno. Zásadní roli při raných Gutenbergových pokusech patrně sehrál Peter Schöffer, 31

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 31

24. 1. 2019 12:15:07


absolvent kaligrafie na Sorbonně, který se s Gutenbergem spojil v Mohuči, byť jeho přínos je dnes z velké části zapomenut. Gutenbergovy a  Schöfferovy první texty připomínaly  – a  ve skutečnosti napodobovaly – ručně psaná písma. Zčásti tomu tak bylo proto, že na to byli čtenáři zvyklí, zčásti proto, že to podle Gutenberga byla jediná cesta, jak se jeho knihy můžou prodávat za stejnou cenu jako ty, které nahrazovaly. Písmo použité na jeho slavnou Bibli bylo později nazváno „textura“: vzniklo z  gotického písma preferovaného mnišskými písaři. Pro jiná díla, včetně Mohučských odpustků (církevního dokumentu, který si měl koupit „hříšník“, aby mu určil náležité období pokání), volil písmo, jež působilo otevřenějším a lidštějším dojmem a později se mu začalo říkat „bastarda“. V  londýnské Britské knihovně najdeme Gutenbergovu Bibli pod silným sklem v tlumeně osvícené místnosti v prvním patře, kde sdílí tichý prostor s dalšími skvosty, jako jsou Magna Charta, Lindisfarnský evangeliář či Sherbornský misál, vedle nich deník kapitána Scotta, rukopis Harolda Pintera nebo ručně psané texty od skupiny Beatles. Bible je vytištěna na papíru (knihovna vlastní ještě jednu, která je vytištěna na pergamenu). Její původ se ztrácí v škrtancích na titulních stranách. Je to jeden z pouhých osmačtyřiceti zachovaných exemplářů. Většina z nich je neúplných – existuje pouze dvanáct neporušených papírových výtisků a čtyři kompletní pergamenové a ve všech jsou odlišnosti v textu, počtu řádků, mezerách mezi řádky a iluminacích. Spektroskopie odhalila přesné barvy, které jsou použity v iluminovaných kapitálkách a  úvodních řádcích. Jedná se o  kombinaci olovnatého žlutého cínu, rumělky, měděnky, křídy, sádry, olovnaté běloby a  uhlové černi. Dnes už nám digitalizace umožňuje si výtisky prohlédnout online, aniž bychom se museli trmácet na Euston Road. Připravili bychom se tak ale o  jednu z  největších životních radostí. První kniha , která kdy byla v Evropě vytištěná – těžká, smyslná, vetchá a štiplavé vůně –, se na iPhonu nečte právě nejlépe. Fontům se dříve říkalo founty. Fonty a  founty nebyly totéž co druhy písma a druhy písma nebyly totéž co litery. V Evropě byl 32

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 32

24. 1. 2019 12:15:07


přechod od fountů k fontům v  zásadě dokončen v  sedmdesátých letech dvacátého století, kdy byla s jistým zdráháním přijata poameričtěná verze tohoto slova. Obě slova se používala zaměnitelně už ve dvacátých letech, byť pár anglických tradicionalistů bude elitně nadále trvat na „fountu“ v naději, že tak budou autentičtí až ke Caxtonovi, Chaucerově velkému britskému tiskaři. Většině lidí už je to ale jedno. Jsou důležitější věci, kterými je třeba se zabývat – např. tím, co to slovo vlastně znamená. V  dobách, kdy se písmo sázelo ručně, byl font kompletní sada liter určitého druhu písma v určité velikosti a stylu – každé odlišné a, b a c v minuskuli i majuskuli, každý znak pro libru či dolar a  interpunkční znaménko. Existovalo mnoho zdvojení, jejichž přesný počet závisel na jejich obecném užívání, vždy však bylo víc „éček“ než „jéček“. Stále se hovoří o tom, jak bylo slovo „font“ odvozeno. Někdo věří, že slovo pochází ze slova „fund“ (čes. „fond“), fond (množství) písmen sazby, z  nichž jsou litery vybírány. Někteří mají za to, že pochází z francouzského „fonte“, což se překládá jako „odlitek“ – písmeno odlité do olova. Dnes slovo font většinou odkazuje k digitální formě určitého druhu písma. Každý druh písma má rodinu několikerých fontů (tučné, kurziva, kondenzované, polotučná kurziva apod.), přičemž každý má na stránce jinou váhu a působí odlišně. Běžně však používáme slova „font“ a „druh písma“ nerozlišeně. Existují horší hříchy. Definice by neměly zatemňovat naše porozumění, ale některé klasifikace mohou být pro pochopení dějin předmětu a jeho po­ užití užitečné. Tak jako je docela možné strávit příjemné odpoledne v galerii, aniž bychom znali cokoli z teorie umění či umělcovo umístění v  panteonu, lze chodit po ulicích a  obdivovat druhy písma na nápisech a  obchodech, aniž bychom se starali o jejich dějiny. Naše láska k nim se ale může prohloubit, pokud víme, kdo je udělal a k čemu byly určeny. Z toho důvodu je zapotřebí definovat několik slov z typografického jazyka. Roku 1977 vypustil Guardian vtipnou a  dnes již slavnou aprílovou kachnu, která připomínala desáté výročí nezávislosti San Se­ rriffe: republiky, jejíž všechna vlastní jména byla převzata ze světa fontů. Stát plující v  Indickém oceánu prošel obdobím 33

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 33

24. 1. 2019 12:15:07


Souostroví San Serriffe: ostrovy Horní a Dolní Caisse. Všimněte si svůdných pláží Gill Sands v zakřivení dolního ostrova

34

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 34

24. 1. 2019 12:15:08


rychlé ­prosperity (z nemalé části díky svým zásobám fosfátu) a sedmistránková příloha oplývala informacemi o vlídných, proti odborům namířených aktivitách generála Che Pica, o clarendonském přístavu a  domorodých Flonzích hovořících jazykem caslong a jejich zájmu o divadlo. Kachna byla něčím mezi Banány Woodyho Allena a rozhlasovou hrou „Půlměsíc z Morningtonu“ – zachycovala paralelní svět, kde pouze ti, kdo mají zcela srdce z  kamene, cynicky vyhazují odpadky na plážích (Gill Sands). Článek uváděl, že někteří čtenáři si na místě chtěli zarezervovat dovolenou, ale cestovní kanceláře nebyly schopny lokalizovat mezinárodní letiště v Bodoni, malebnou zátoku Garamondo či rozsáhlý pás neobyvatelné Perpetuy. Měli dokonce potíže s  vlastním umístěním ostrovů, a  to jak s kulatým Caissa Superiore, tak se zvlněným Caissa Inferio­re, které společně tvoří středník. San Serriffe se stal legendou a některé čtenáře bez znalosti typografie možná přiměl k tomu, aby vytáhli encyklopedie. Bodoni a Baskerville jsou patkové fonty, Gill Sans je bezpatkový – „sans serif“. Rozdíl spočívá v patkách a vrcholcích písmen, patkový druh písma má ještě zakončovací tah, který často působí, jako by ukotvil písmeno na stránce. Může to být základ písmene E, M, N nebo P, ale může to být také „ocásek“ u r či stříška u k. Písmena tak působí tradičněji, hranatě, upřímně a zahnutě a jako by byla vyryta. Jejich původ lze sledovat až k římskému císaři Trajánovi, jehož římský sloup dokončený roku 113 nese nápis na jeho počest a  už 2000 let slouží jako nejvlivnější příklad anonymní kamenorytiny. Bezpatkový font působí moderněji a méně formálně, nicméně je prodchnut tradicí stejně jako dechovka. Mnoho těchto fontů má velmi klasickou, římskou formu – bezpatková písma ve starověkém světě samozřejmě existovala  –, a  když se objevila na

Va V

Všechno je v patkách a vrcholcích: odstraníte-li tyto tmavé části (serify), vznikne bezpatkové písmo

35

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 35

24. 1. 2019 12:15:08


Trajánův sloup – serifová klasika klasického světa

budovách ve fašistické Itálii v meziválečné době, zapadla tam tak skvěle, jako by tam byla po staletí. Odolávají věkům a mohou působit i monumentálně. Nejznámější jsou Futura, Helvetica a Gill Sans, nicméně v  našich životech se bezpatkové písmo vyskytuje v  bezpočtu podob. Nejstarší bezpatkové písmo je zřejmě   z  roku 1816. V  devatenáctém století byla tato písma populární hlavně na vývěskách a plakátech. V  následujícím století, kdy nová generace typografů spojila tradice římské a tradice vývěsní s moderním stylem, nabralo bezpatkové písmo zcela jiného charakteru. Nic nevypadalo tak dobře na boku nového vozu nebo – v případě písma navrženého Edwardem Johnstonem – v londýnském metru. Kořeny má nové bezpatkové písmo v Německu, a to ve fontu, který se jmenoval Akzidenz Grotesk a  objevil se roku 1898. Nový život mu vdechl v  Británii zmiňovaný Johnston, Eric Gill se svým Gill Sans a další typografové v Německu, Holandsku a — nejvýznamněji – v poválečném Švýcarsku, kde Univers a Helvetica razily cestu rozšíření modernismu ve světě. Nejlepší je tedy chápat jej jako typ evropský. 36

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 36

24. 1. 2019 12:15:08


Jelikož existuje tolik druhů písem, lidé se mnohokrát pokoušeli je utřídit do definovatelných skupin. Druh písma je ale živá síla a vzpírá se absolutní kategorizaci, dokud se neunaví; dobrá jednotlivá litera v  živém druhu písma má dost energie na to, aby vyskočila z  každé škatulky. Přesto několik volně definovaných kategorií může alespoň zviditelnit řadu rozdílů mezi písmy a  pomůže nám vyrovnat se s  možností vysvětlit font někomu, kdo není schopen vidět mezi fonty rozdíly. Klíčový systém klasifikací písem se jmenuje Vox podle svého francouzského původce Maximiliena Voxe. Objevil se už v padesátých letech a stal se základem „Britských standardů klasifikace druhů písem“ z roku 1967. Ten definuje devět základních druhů od Humanist, Didone a Slab-serif přes Lineale po Graphic („Lineale“ byl jiný název pro písmo bezpatkové). Klasifikace se pokoušela o přesné definice, často však sklouzávala do vágnosti: „Písmeno R má obyčejně zahnutou nohu,“ píše se u „Grotesku“. „Konce zahnutých tahů jsou obyčejně šikmé,“ říkají standardy o „Neogrotesku“. O vlastní systémy klasifikace se nedávno pokusili velcí dodavatelé digitálních druhů písem, například Adobe nebo ITC, a to jako pomoc pro vyhledávání a prodej na jejich webových stránkách. Tyto pokusy však většinou spíše ukazují na nemožnost (a snad i marnost) přesné kategorizace. V  každém druhu písma má každé jednotlivé písmeno svou vlastní geografii. Vyžaduje to přesný jazyk, který okouzluje a je přesný; žargon, který začal u výrobců patric v patnáctém století a odolal všem pokusům o digitální zkreslení. Už jsme se seznámili s několika z nich – counters jsou uzavřené nebo polouzavřené části písmene, například u „o“, „b“, nebo „n“. Bowl je zahnutá část písmene „g“, „b“ apod., stems jsou základní konstrukční prvky – mohou být silné i slabé, záleží na designu. Serif s náběhem (bracketed serif) se dá přirovnat ke kmeni stromu s  větví, serif bez náběhu (unbracketed) je rovná čára, zatímco klínový serif (wedge serif) má trojúhelníkový tvar. Střední minusková výška (x-height) písmene je vzdálenost mezi základním účařím, což je linie, na které jsou písmena postavena, a střední dotažnicí, což je myšlená linie, která udává velikost malého písmene. Horní dotah stoupá nad střední dotažnici a dolní dotah pod účaří. 37

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 37

24. 1. 2019 12:15:08


Některé typografické termíny jsou krásné samy o sobě (nebo tomu tak alespoň bylo v dobách kovových písmen). Řada z těchto slov je antropomorfní a chová se k písmenům jako k živým tvorům: celému písmenu se anglicky říká body (tělo), tah vystupující z  tvaru písmene je beard (vous), rovná část písmene je shoulder (rameno) a celý tvar písmene má face (tvář). V nemocnici v San Serriffe jste mohli podstoupit ligaturu a výsledek byl často groteskní. Ligatura tradičně znamená spojení mezi dvěma písmeny, jako „fl“ nebo „ae“. Mezi písmeny spojenými ligaturou je méně bílého místa, než kdyby tato písmena byla vytištěna samostatně. V  této době se ligatury jak u  bezserifových, tak u  serifových písem používají ke spojení dvou písmen tak, jako by obě písmena patřila k sobě. Grotesk není nutně ošklivý; grot se používá jako označení po­ užívané pro určitý typ bezpatkového písma, obvykle z devatenáctého století lišící se v tloušťce tahů na písmeni. Neo-grotesk je uniformnější a jeho vzhled není tak hranatý jako u zahnutých písmen a funguje výborně u malých písmen v malých velikostech. A pak je tu matematika. Bodovou velikost lze užít zároveň jako jednotku měření litery i  mezery mezi nimi. U  běžných novin a  knih obyčejně vyhovuje 8 až 12 bodů. Dvaasedmdesát bodů je jeden palec. Jeden bod je 0‚013833 palce. Typografové je řadí

Va V Va Va Ta T Ta Ta

shad První lekce z anatomie písma: horní a dolní dotah písmene (nahoře), spojení a výška malých liter

38

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 38

24. 1. 2019 12:15:09


Hloubková škála – kdysi klíčová součást vybavení typografa

v pica: 12 bodů (points) tvoří jeden pica a 6 pica se vejde do jednoho palce. Existovalo mnoho historických a národních odchylek a kovové a digitální měrné systémy se trochu liší, ovšem dnes máme téměř mezinárodní standard: v  USA je 1 bod 0‚351  mm a v Evropě je 1 bod 0‚376 mm. 39

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 39

24. 1. 2019 12:15:10


V matematice, zeměpisu a typografickém slovníku by se nikdy neměl zastřít nejdůležitější fakt ze všech: ať už je písmo obyčejné či kurziva, slabé či tučné, písmena malá či velká, nejlépe fungují ty fonty, které nám dovolují číst bez toho, abychom si kazili zrak.

40

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 40

24. 1. 2019 12:15:10


Přestávka na font

Futura vs. Verdana Na konci srpna roku 2009 se přihodila neobvyklá věc: řetězec IKEA změnil písmo. To samo o sobě tak zvláštní nebylo – velké společnosti rády vypadají neotřele, a takhle toho obvykle dosáhnou nejsnáze –, podivné bylo, že si toho lidé všimli. Většině zákazníků se změna nelíbila. V  diskusích na webových stránkách se objevily hrubé výrazy, deníky věc jízlivě komentovaly a na BBC bylo možné slyšet otevřené výměny názorů. Ne snad, že by to byla revoluce srovnatelná s Gutenbergovým vynálezem tiskař­ ského lisu, ale zlomový bod to nepochybně byl – jeden z těch oka­ mžiků, kdy spousta lidí zjistí, že jim záleží na něčem, na čem jim nikdy dřív nezáleželo. Člověk šel po prodejně IKEA a cítil se lehce znepokojeně – tedy více znepokojeně než normálně. Dál tam prodávali laciné věci se švédskými jmény, restaurace nabízela masové kuličky a  na boku budovy se dál skvěl nápis IKEA ve žlutomodrém patentovaném logu. Cize působilo cosi ve značení a v katalogu. IKEA upustila od elegant­ ního písma Futura ve prospěch moderní Verdany a ta změna vyvo­ lala zděšení nejenom mezi podivíny posedlými písmem, ale i skuteč­ nými lidmi. Vypukla válka o fonty. Fontové války jsou obvykle drobné roztržky mezi zasvěcenci, navíc velmi vítané, protože vyvolávají publicitu a zasvěcenou debatu. Ale tato válka se vylila z obvyklého úzkého koryta. Ještě nedávno se ve frontách v  IKEA hovořilo převážně o  aromatizovaných čajových svíčkách: že vypadají jako výborná koupě, jenže většinou nevydrží moc dlouho. V srpnu 2009 ale lidé začali mluvit o lásce k jednomu druhu písma a nedůvěře k jinému. O  pár měsíců dříve se na firemním jednání v  centrále IKEA v Älmhultu švédská nábytkářská firma rozhodla, že přechod k Ver­ daně bude výhodný. Rozhodnutí vycházelo především z  myšlenky používat v  tištěných materiálech stejný druh písma jako na webu: 67

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 67

24. 1. 2019 12:15:16


v té době představovala Verdana jeden z mála fontů, které šly bez rizika používat na webu (paradoxně za necelý rok byla jako webový font dostupná i Futura) a které byly speciálně navržené pro použití na webu v  malých velikostech (jeden z  důvodů, proč přijetím Ver­ dany IKEA vyvolala tolik hněvu, je ten, že ve velkém formátu vypadá těžkopádně – s takovým použitím se při jeho tvorbě nepočítalo). Mnoho měsíců nad tímto rozhodnutím nikdo nehnul ani brvou, jenže pak se ve schránkách typografů začaly objevovat nové kata­ logy (Prásk! Nový potah na křeslo Ektorp Tullsta jen za 49 liber!). Ty rázem nevypadaly drsně a  industriálně, nýbrž propracovaně a  obecně uhlazeně. Také už nepřipomínaly skandinávský podnik založený na premise originálního designu, ale spíš prodejní katalogy společnosti, kterou okamžitě pustíte z  hlavy (společnosti, která se stala součástí nábytku). Členové diskusních skupin na internetu najednou měli nové téma. Někteří si jen stěžovali: „Je to strašně předvídatelné, nudné

Futura (nahoře) ustupuje Verdaně

68

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 68

24. 1. 2019 12:15:16


a korporátní. Vraťte zpět Futuru!“ Jiní byli vtipní: „Zakulacená O Futury se podobala švédským masovým kuličkám. Teď můžeme jen (…) toužebně vzpomínat na tu slavnou dobu, kdy IKEA vyznávala kontinuitu mezi svou typografií a masnými výrobky.“ Argumenty ukazují klasické bitevní pole fontové války: nové písmo, staré písmo; čisté úmysly versus Říše zla; stará firma opouští vlastní kořeny kvůli finančnímu zisku; nádherné písmo v bitvě proti písmu funkčnímu. Tentokrát ale vzbudily pozornost médií. New York Times vtipkovaly, že se jedná „možná o  největší skandál ve Švéd­ sku“. Wikipedie nelenila a zřídila nové heslo s názvem Verdanagate. Ze záležitosti se stalo žhavé téma – fontoskandál – na twitterovém účtu Graphic Tweets. Někteří lidé začali ohledně písma projevovat vášně hraničící se skupinovým fanatismem  – skoro jako sportovní fanoušci. Hodně k tomu přispěly oba fonty. Futura (o ní více později) má v  sobě osobitost, kterou Verdana postrádá. Její rodokmen je svá­ zaný s politicko-uměleckými hnutími dvacátých let. Oproti ní je Ver­ dana, byť vynikající font z dílny Matthewa Cartera, úzce propojená s  čímsi moderním a  často nenáviděným: společností Microsoft. I díky tomu je Verdana dostupná na takřka každém osobním počí­ tači a patří mezi celosvětově nejrozšířenější fonty. Spolu s hrstkou dalších významných písem je přímo zodpovědná za homogenizaci veřejných nápisů: cedule nad kinem jsou stále podobnější vývěsním štítům nad bankami či nemocnicemi a  časopisy, které kdysi vyni­ kaly osobitostí, teď mnohdy připomínají obyčejné webové stránky. A  přesně tohle se přihodilo v  IKEA: nový vzhled nebyl výsledkem touhy firmy dát na odiv šedesát let své historie, ale snahy snížit náklady a požadavků digitální éry. Na tom není nic špatného; je to jen byznys. Na prodeje pravděpo­ dobně nebude mít nový font vliv; copak někomu sejde na tom, zda je štítek u knihovny Billy ve fontu Futura, Verdana nebo Banana, když je dobrá cena? Stejně jako knihovna z IKEA i Verdana se stala sou­ částí takřka každé domácnosti, takže dnes si jí sotva člověk všimne. Jenže přesně o  to šlo těm, kteří s  přijetím fontu nesouhlasili: Ver­ dana je všude a teď se objevila na dalším místě. Začal se z ní stávat anti-font, který už ani neregistrujeme. Právě proto byla tak efektivní, právě proto si ji v IKEA vybrali. 69

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 69

24. 1. 2019 12:15:16


19

Liverpoolská patka Dvě hodiny před vystoupením v zákulisí v  Bostonu dělá Paul McCartney to, co umí nejlíp – znovu prožívá své dny slávy. Je srpen 2009. Má zrovna po zvukařské zkoušce ve Fenway Park, domovu bostonských Red Sox, kde právě před osmdesátičlenným publikem zahrál písničky, které si pamatoval z  Cavern Club a  Abbey Road. „A tahle je nová,“ prohlásil, když začal zpívat „Yesterday“. Zákulisí vypadá jako tržiště na středním východě  – bohatě vyšívané koberečky na stěnách, sladké svíčky hořící na nízkých stolcích. Jeho přítelkyně Nancy Shevellová právě do velkých skleniček na víno připravuje ledový čaj a McCartney sedí na pohovce s nohama stočenýma pod sebou. Na hnědo obarvené vlasy nevypadají naživo tak znepokojivě jako na fotografiích. Je rok 2009 a  jemu je šedesát sedm. Návštěvník jeho doupěte by mohl právem očekávat, že už dávno vyčerpal svou zásobu nových příběhů o  Beatles, včetně svého nadšení pro jejich vyprávění. Ale není tomu tak. Stejně jako u jiných lidí důchodového věku je i u něj včerejšek trochu v  mlze, ale doba před šedesáti lety je jasnější než kdy dřív – a tak začíná vyprávět příběh o rodinné dovolené. „Když jsem byl dítě, jeli jsme s  rodiči a  bratrem do prázdninového tábora Butlins v Pwllheli. Měl jsem tehdy vidění… nebo jak to jen nazvat? Zjevení. Byl jsem u bazénu – a byli jsme taková divná rodina, jako od Alana Bennetta. Ze dveří jedné budovy vidím vycházet čtyři chlápky. Všichni jsou oblečení stejně. Mají na sobě šedé roláky, tartanové ušanky, tartanové šortky a bílý srolovaný ručník pod paží. Říkám si: ‚Ty vole!‘ A potom je vidím v soutěži talentů, to na sobě mají šedé obleky s vycpávkami, říkají, že jsou z  Gateshead, a  soutěž vyhrají. Tohle přesně si pamatuju. Proto když se z nás stali Beatles, řekl jsem: ‚Víte co?‘ a pověděl jim o tom vidění. A tak jsme skončili u obleků a všichni jsme se oblékali stejně.“ 220

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 220

24. 1. 2019 12:16:02


The Beatles – chlubivé B, svěšené T. Skoro kapela na dívání

Takže ten vzhled nebyl nápad Briana Epsteina? „Podle mě ne.“ McCartney říká, že se vždycky zajímal o to, jak věci vypadají. Pár týdnů po jeho koncertu v Bostonu se jeho stará kapela poprvé objeví ve videohře The Beatles: Rockband, ve které spolu s Beatles hrajete na plastové nástroje písničky a dostáváte body za to, jak dobře dokážete brnkat spolu s  Georgem nebo držet rytmus s  Ringem. Hra vyšla společně s  velkými plakáty, na kterých byla skupina v době, kdy vydávala album A Hard Day’s Night. Font, kterým bylo napsáno jméno skupiny, vypadá jako ten, který kapela v  té době používala: výrazná černá písmena, malé ostré 221

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 221

24. 1. 2019 12:16:03


patky, velké vychloubačné B na začátku, ono dlouhé T, které přesahuje spodní linku ostatních kapitálek. Takové bylo písmo loga, na které zpoza basového bubnu bušil Ringo, když hráli na Shea Stadium v srpnu 1965. Buben byl vydražen na aukci v  Sothesby’s v  srpnu 1989 a  logo bylo na každém novém přebalu a  reklamních předmětech po jejich rozpadu. Designéři videohry pro bicí soupravu, která se prodává ke hře, logo mírně upravili: B je vyšší, mezera pro E mezi B a A je větší a  spodní klička S  je bez patky a  vine se jako had do zdobného zakončení. „Nebyl to druh písma,“ říká McCartney. „Myslím, že jsem to nakreslil, když jsem chodil do školy. Sedával jsem pořád někde se sešity a kreslil Elvise, kreslil kytary, loga, svůj podpis. Zhruba v téhle době jsme zakládali Beatles a myslím, že u kreslení jsem dostal nápad mít to T delší. Nic mi nepřinese, když to takhle budu tvrdit, ale je to dost dobře možné.“ Zásluhy si připisovali i další – Ivor Arbiter, vlastník obchodu s bicími v Londýně, který tvrdil, že logo navrhl za pět liber, a Eddie Stokes, který pracoval pro Arbitera a  v  přestávkách na oběd pomalovával blány na bubny. Ať už byl za logo odpovědný kdokoliv, je pravděpodobné, že hlavní podvědomý vliv na vzezření písma měl Goudy Old Style  – díky kterému se titul nejslavnější anglické popové skupiny všech dob řadí pevně k dědictví Ameriky počátku dvacátých let. McCartney si je jistější ohledně loga, které následovalo. „To pro The Wings jsem udělal já,“ říká. „Pamatujete se na Tommyho Wallse? Zmrzlina Walls mívala kreslený seriál v komiksovém časopisu The Eagle, časopisu pro fajnšmekry. Když mi přišel domů, vždycky jsem se na něj hned vrhl. Jedna z  postav se jmenovala Tommy Walls, každý týden prožíval nějaká dobrodružství, a symbol Lucky Walls byl [spojí ruce dohromady tak, aby vytvořily W]. Linda nabádala fanoušky, ať to taky dělají, a fanoušci to dělají, když hrajeme písničku od The Wings. Myslím, že mám mozek pro vytváření značek. A  dokážu ocenit, když vidím úchvatné logo. Když jsem viděl ten jazyk Stoneů, pomyslel jsem si: ‚Jo, tak to je dobrý.‘“

222

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 222

24. 1. 2019 12:16:04


Loga a značky samozřejmě nejsou totéž co fonty, ačkoliv se jimi snadno mohou stát. Můžete si stáhnout celou abecedu vytvořenou podle loga Beatles (nebo podle písma na přebalu jejich alba Magical Mystery Tour či podle Lennonova rukopisu), a když písnebo , mena použijete k napsání, řekněme, může to působit celkem rušivě. Dostanete taky font , „vytvořený jakožto pocta“ skupině Pink Floyd (připomínající načmáraná písmena, která nakreslil Gerald Scarfe pro album ), , „hudební font, který připomíná jedno z  log známé rockové skupiny“, nebo , vytvořený podle písma, které pro virtuální skupinu Damona Albarna navrhl Jamie Hewlett.12 Videohra The Beatles: Rock Band vyšla ve stejný den jako remasterované verze veškerých jejich alb v  nových přebalech. Kdybychom si před sebe rozložili všechny obaly do řady, dostali bychom poučnou lekci o  tom, jak  – co se písma týče  – nejoriginálnější a  nejexperimentálnější skupina a  její designéři často využívali fonty, které se zdánlivě povalovaly kolem. Je tu těžká aplikace od Letrasetu na albu Revolver, plastická Helvetica na White Album, font Univers na zadní straně Abbey Road (jsou v něm napsaná jména londýnských ulic), stínovaná, lehce psychedelická volba pro kompilace Red a Blue. Existovaly také významné výjimky, především bachratý, psychedelický styl alba Yellow Submarine vytvořený tak, aby vypadal jako podvodní LSD trip, a ručně kreslený štítek alba Rubber Soul z roku 1965, který evokoval halucinogenní grafiku undergroundových časopisů té doby. Umělec Charles Front, který písmo k Rubber Soul vytvořil a dostal za to dvacet pět liber, byl inspirován gumou padající k zemi silou gravitace. Roku 2008 nabídl původní umělecké dílo k prodeji v aukční síni Bonhams; prodalo se za 9 600 liber. V  dnešní době by hudební produkt s  ambicemi podobnými Beatles nikdy neopustil kancelář managementu bez pečlivého 12  Existuje taky několik profesionálně vytvořených fontů s  hudebními jmény, které nemají žádnou obchodní značku spojenou se skupinou nebo její hudbou: Achtung Baby, který navrhli John Roshell a Richard Starkins roku 1999; Acid Queen (Jackson Tan Tzun Tat, 1996); Tiger Rag (John Viner; 1989); Get Back (Pietervan Rosmalen, 1999).

223

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 223

24. 1. 2019 12:16:04


zvážení písma. Bez ohledu na McCartneyho čmáranice z raných školních let neměla jeho skupina logo ještě několik let po startu své kariéry. Většina umělců má font definující jejich styl už od začátku, a i když nikdy nechodili do výtvarné školy, vypadá to, že mají pro písmo cit. Někteří o fontech dokonce zpívají. Lily Allen si pro své debutové album Alright, Still vybrala hrozný font, všechno v  nepravidelných, zmatených velikostech a se standardním řádkováním. Potom ale zvolila písmo samotné jako hlavní motiv přebalu svého následujícího alba It’s not Me, It’s You, kde se opírá o velké deskové patkové L, jako by to byla lenoška (vlastně vypadá, jako by tam byla trochu nacpaná, než že by to bylo pohodlné). Někdy ale personalizace působí moc snaživě. Využití rukopisu – hezky ilustrovaného na tom samém přebalu alba Lily Allen – jako by říkalo: „Jsem zrovna jako vy, i když jsem teď slavná a bohatá.“ Občas je lepší být stranou a na hraně. Debutové album Amy Winehouse Frank zobrazuje její jméno v ostrém, hranatém bezpatkovém písmu, které se překrývá s  titulem. Jejímu zjevu primadony ale více sedí kouzlo dekorativního písma ze třicátých let na jejím následujícím albu Back To Black. Toto klasicky vytvořené písmo vychází z podoby uhlazených kapitálek ve stylu fontu Gill Sans, zesílené pomocí vertikálních čar jako u čárového kódu, zakončené ještě jednou silnější čarou. Písmena tady mají historický význam, jejich původ je ale nejasný: možná zaoceánský parník na Atlantiku nebo plakát ohlašující novou Gershwinovu show. Font na albu Back To Black má významné předky: font Atlas vytvořený K. H. Schaeferem a vydaný písmolijnou Francaise roku 1933 (známou také jako Fatima) a font Ondina navržen K. Krankem pro dílnu Schriftguss roku 1935. U Amy Winehouse to funguje nejen proto, že odráží její hlas, který je něčím z  dřívějších a zakouřenějších dob, ale i proto, že je to zkratka k rozpoznání značky. Stačí vám vidět jenom A, abyste rozpoznali produkt, stejně jako vám stačí pouze dlouhé T, abyste poznali Beatles. V tak konkurenční oblasti, jakou je popová hudba, může být osobitost klíčem k úspěchu. Když chtěla Coco Summer zdůraznit, že není jen dcerou Stinga a Trudie Stylerové, nýbrž i dobrou 224

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 224

24. 1. 2019 12:16:04


zpěvačkou sama o sobě, prezentovala svou skupinu I Blame Coco pomocí písma speciálně vytvořeného podle jejího rukopisu. Vampire Weekend, univerzitní kapela, jež se těšila značné pozornosti v roce 2010, nadšeně používala modernistickou a experimentální

225

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 225

24. 1. 2019 12:16:05


Futuru Bold, a nejenomže ji ve velké velikosti použila na jejich průlomovém album CONTRA, ale taky zmiňuje font ve své písni „Holiday“ o dívce, která nikdy neviděla slovo „bombs“ (bomby) napsané „in ninety-six-point Futura“ (ve Futuře velikosti devadesát šest bodů). Hudební scéna byla vždycky v úzkém styku se světem písma, ale tuto skutečnost nikdy zvlášť nezdůrazňovala. Kylie Mi­nogue se objevuje v klipu písně od Towa Teie „German Bold Italic“, zatímco bostonská skupina Grace Period nahrála píseň „Boring Arial Layout“ (nudný layout v Arialu), který na jejich albu Dynasty následuje za nahrávkou se jménem „How To Get Ahead In Advertising“ (Jak uspět v reklamě). Existují minimálně dvě písně, při nichž by se Stanley Morison musel obracet ve svém hrobě: „Times New Roman“ od skupiny Applicants a „Times New R ­ omance“ od skupiny Monochrome. Člověk by se domníval, že velká část těchto skupin byla ovlivněna prací Petera Savilla, jehož práce u Factory Records pro Joy Divison / New Order určila užívání písma na obalech alb po celá osmdesátá léta. Saville je spíše umělecký vedoucí než typograf, ale přizpůsobil fonty svým projektům, a ty se tak staly centrem pozornosti. Je těžké odolat typografické kombinaci jeho přebalu k  albu We Love Life od skupiny Pulp, která spojuje viktoriánský dřevotisk fontu Fat Face se štítkem ve fontu Dymo. Pokud však chceme poznat nejnápadnější litery v  moderní hudbě, měli bychom odhlédnout od skupin a obalů jejich desek k muži projíždějícímu kolem v kabrioletu do kalifornského Oak-

Osobní kontakt – rukopis jako font

226

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 226

24. 1. 2019 12:16:05


Idiosynkratické písmové kombo – dřevěné bloky jsou z dekorativní abecedy Luise Johna

landu. Jmenuje se Jim Parkinson, na hlavě má baseballovou čepici, obličej mu zdobí kozí bradka a ve svém portfoliu má takové fonty jako Jimbo, Balboa, Mojo a Modesto, což jsou grafická ztělesnění kalifornského snu. Parkinsonův život je jako píseň od Doobie Brothers, skupiny, pro kterou navrhoval obaly alb. Má rád divoké, zábavné písmo, které vypovídá o benevolentnějších a  svobodomyslnějších věcech v  životě, včetně rockové hudby a  mladické revolty. Těsně před sedmdesátkou teď navrhuje takové fonty, které by s trochou šikovnosti navrhlo dítě. Parkinson vyrostl v Richmondu v Kalifornii a jako dítě navštěvoval staršího umělce, který maloval oblíbené upomínkové certifikáty s oblými kapitálkami. Po výtvarné škole nastoupil do práce 227

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 227

24. 1. 2019 12:16:05


Jmenný rejstřík Charles, princ   140 Albarn, Damon  223 Alexander, James  278 Allen, Lily  224 Allen, Woody  35 Allford, David  123 Alphadesigner. viz Cvetkov, Janko Anderson, Colin  124 Andrews, Martin  279 Andrewsová, Sybil  100 Antonius, Marcus. viz Marcus Aurelius, Antonius Atkinsonová, Kate  27 Augspurg, Albert  142 Augusto, Yomar  121 Austenová, Jane  26, 27 Bach, Johann Sebastian  210 Baines, Phil  272, 278 Banks, Colin  102, 103 Barbrook, Jonathan  278 Barker, Christopher  199 Barnbrook, Jonathan  208, 240 Barnes, Julian  203 Barnes, Paul  216 Baskerville, John  85, 86, 87, 88, 89, 90, 91, 92, 116

Baskervillová, Sarah  87, 92 Bathurstová, Bella  279 Batty, Mark  243, 247 Bawden, Edward  58, 100 Beaujon, Paul (viz Wardeová, Beatrice)  54 Bellow, Saul  203 Bennett, Alan  220 Benton, Morris Fuller  165, 195, 247 Bernstein, Leonard  185 Berry, W. Turner  41, 142 Bhaskar, Michael  277 Bierut, Michael  109, 110 Biggs, John  50

Binny, Archibald  162 Binocheová, Juliette  61 Bodoni, Giambattista  167, 168 Brand, Paul  278 Brandson, Richard  258 Briem, Gunnlauger SE  63 Bringhurst, Robert  210 Broccardová, Diana  277 Brody, Neville  214, 215, 216 Brough, Stephen  277 Bruce, David  195 Bubblese, Barney  214 Bud, Andrew  279 Burns, Aaron  139 Burton, Tim  77 Caboto, Giovanni. viz Cabot, John Caesar, Gaius Iulius. viz Caesar, Julius Cahalan, Anthony  242 Callagan, Justin  278 Calvertová, Margaret  122, 123, 124, 125, 126, 127, 128, 129, 130, 278

Cameron, David  178 Cameron, James  103, 252 Carter, Harry  65, 70 Carter, Matthew  14, 51, 61, 63, 64, 65, 66, 69, 70, 153, 159, 163, 164, 165, 185, 186, 187, 212, 213, 214, 236, 240, 262, 263, 278 Carter, Sebastian  212, 213 Caslon, William  14, 79, 81, 82, 85, 116, 195, 231 Casson, Hugh  126 Cavazos, Rodrigo Xavier  266, 267, 268, 278 Caxton, William  33, 73, 74, 133

Claiborne Witten II., Laurence. viz Witten, Larry Clark, Duncan  277 Cleaver, Phil  279

286

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 286

24. 1. 2019 12:16:15


Cleverdon, Douglas  42 Clintonová, Hillary  171, 175 Cobdenová, Jane  78 Cobden, Richard  78 Cobden-Sandersonová, Anne  78 Cobden-Sanderson, Thomas  75, 76, 77, 78, 96

Coen, Ethan  62 Coen, Joel  62 Coleman, Norm  173 Coles, Stephen  147, 186, 187, 238, 239, 240, 278

Coltrane, John  186 Combs, David  21, 22 Combsová, Holly  21, 22 Coneová, Cherie  65 Connare, Vincent  15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23

Cooper, Oswald Bruce  46 Cortéz, Hernando. viz Cortés, Hernán Costello, Chris  252 Crewe, Daniel  277 Crowe, Russel  242 Daines, Mike  138 Danielová, Penny  277 Darden, Joshua  147 da Spira, Giovanni  70 da Spira, Vindelino  70 Davies, Dai  135 Day, John  195 de Beaumarchais, Pierre  89 Deck, Berry  41 de Groot, Luc(as)  268, 269, 270, 271, 278

de Niccoli, Niccoló  72 DeVito, Danny  62 de Worde, Wynkyn  74 Diaz, Bartolomeo. viz Dias, Bartolomeu Didot, Firmin  168 Dieterich, Johann Christian  86, 87 Dixonová, Catherine  201, 279 Donovan, Jason  249

Dwiggins, William Addison  23 Dyer, Pete  277 Earle, David  278 Eavesová, Sarah (viz Baskervillová, Sarah)  92 Eaves, Richard  92 Edwards, John  171 Eliot, Thomas Stearns  59 Ellingham, Mark  277 Elliott, Tony  279 Erbar, Jakob  97 Escher, Maurits Cornelis  248 Eukleidés  72 Excoffon, Roger  159 Faulks, Sebastian  27 Fawcettová, Farah  247 Felton, Paul  208, 209 Finn, Paul  278 Fitzgeraldová, Anna-Marie  277 Fletcher, Alan  47 Fournier, Pierre Simom  88 Franklin, Andres  277 Franklin, Benjamin  88, 162, 165 František I.  80 Fraterdeus, Peter  210 Frenchová, Melinda  16 Frere-Jones, Tobias  171, 172, 173, 178, 179, 261, 278

Freud, Sigmund  259 Front, Charles  223 Frutiger, Adrian  47, 105, 114, 115, 116, 117, 118, 119, 153, 236 Fry, Joseph  195 Fry, Stephen  134 Fust, Johannes  31, 71 Ganeau, François  232 Garamond, Claude  79, 80, 81, 232 Gardinerová, Penny  277 Gershwin  224 Gibbon, Dave  18 Gill, Eric  36, 41, 42, 43, 44, 51, 54, 83, 96, 97, 129, 152, 157, 198, 208, 238, 248, 260 Gillett, John  134

287

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 287

24. 1. 2019 12:16:15


Glaser, Milton  262, 263 Golding, William  59 Goodhue, Bertram Grosvenor  164 Gorey, Edward  77 Goudy, Frederic  46, 165, 166, 167, 183, 184, 210

Gourdie, Tom  131, 132 Granjon, Robert  82 Grant, John Cameron  103 Gray, John  27 Grayová, Eileen  259 Grayová, Rebecca  277 Green, Graham  203 Griffin, Rick  230 Griffo, Francesco  72, 79 Grimm, Jacob  157 Grimm, Wilhelm  157 Guimard, Hector  103, 105 Gunn, Thom  59 Gutenberg, Johannes  13, 24, 29, 30, 31, 32, 67, 70, 71, 74, 116, 133, 134, 154, 192, 195, 196, 262 Guy, Peter  246 Haley, Allan  187 Hamamoto, Chris  239, 240 Handy, John  85, 90 Harrison, George  221 Hayden, Paul  210 Heaney, Seamus  59 Hewlett, Jamie  223 Highsmith, Cyrus  107, 109, 278 Hingston, Tom  278 Hodgartová, Suzanne  279 Hoefler, Jonathan  171, 173, 175, 178, 235, 261 Hoffmann, Eduard  110 Howes, Justin  278 Hustwit, Gary  107, 109, 172 Chandler, Raymond  109 Chaucer, Geoffrey  33, 74, 210 Chicago  12 Chungová, Arlene  61 Jannon, Jean  232 Janson, Klaus  18

Janszová, Natania  279 Jaspert, W. Pincus  142 Javal, Louis Émile  49 Jefferson, Thomas  163 Jenson, Nicolas  71, 72, 75, 81, 231 Jobs, Steve  11, 261 John, Elton  252 Johnson, A. F.  142 Johnson, dr.  22 Johnston, Edward  36, 75, 95, 96, 97, 98, 99, 100, 102, 103, 104, 124, 125, 157, 165 Jones, Elvin  171, 186 Kanterová, Justine  279 Kellogg, Will Keith  238 Kerning, Max  266 Kershaw, Ian  203 Kimball, Ingalls  164 Kindersley, David  127, 129, 130 Kinneir, Jock  122, 123, 124, 126, 127, 128, 129, 130 Koch, Robert  97 Koch, Rudolf  238, 253 Kono, Ejči  102, 103, 104, 278 Kumlien, Akke  142 Lange, Günter Gerhard  153 Learman, Simon  113, 114, 278 Lecoreová, Diana  277 Legros, Lucien Alphonse  103 Leibovitzová, Annie  230 Lennon, John  170, 230, 231 Licková, Zuzana  51, 52, 53, 92, 93, 278 Lichtenberg, Georg Christoph  85, 86, 87, 89 Lichtenstein, Roy  18, 22 Linklaterová, Lucy  279 London  12 Lopez, Jennifer  258 Lowell, Robert  59 Lubalin, Herb  139 Luther, Martin  157 Macaulay, lord  88 MacCarthyová, Fiona  41, 43

288

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 288

24. 1. 2019 12:16:15


Madoc, Philip  47 Mann, Michael  216 Manutius, Aldus  72, 79, 80, 210 Mardersteig, Giovanni  199 Martin, Ricky  258 Martin, Steve  62 Mason, J. H.  146, 210 Matthew Paris. viz Paris, Matthew McCain, John  175 McCartneyová, Linda  222 McCartney, Paul  220, 221, 222, 224 McDowell, Al  214 McEwan, Ian  203 Mellon, Paul  194 Middleton, Michael  175, 176, 177 Miedinger, Max  110, 180 Miller, Frank  18 Millyardová, Wendy  279 Minogue, Kylie  226, 249, 258 Moore, Alan  18, 194 Morison, Stanley  42, 97, 115, 197, 198, 211, 212, 213, 216, 226

Morrisonová, Jane  78 Morrison, Stanley  17 Morris, William  75, 78 Müller, Lars  111 Murray, Niamh  277 Nash, Paul  58, 100 Newman, Andrew  27 Oates, J. C. T.  73 Obama, Barack  14, 171, 172, 173, 175, 179, 216

O’Brienová, Gemma  94 Octavianus, římský císař. viz Augustus Orfordová, Emily  277 Orwella, George  203 Ovidius, Publius Naso  72 Pacioli, Luca  72 Palinová, Sarah  179 Parkinson, Jim  227, 228, 229, 230, 231, 278

Pearson, David  201, 203, 204, 233, 278

Peignot, Charles  114, 115, 120, 137, 183 Pertwee, Bill  47 Peters, Yves  278 Pick, Frank  97 Pinter, Harold  32 Pistilli, John  230 Platón  210 Porchez, Jean François  104, 105, 188, 189

Poynor, Roy  278 Presley, Elvise  222 Prettyová, Caroline  277 Prince, Edward  75, 78, 131 Rawsthornová, Alice  75, 172, 173, 256 Ray, Man  215 Reida, Jamie  214 Renner, Paul  97, 157, 158, 160, 161, 208, 212, 236, 238

Richardson, John  203 Richardson, Marion  131 Rich, Buddy  186 Robson, David  279 Rodchenko, Alexander  214 Roche, Nigel  278 Ronaldson, James  162 Roshell, John  223 Rotterdamský, Erasmus  71 Russellová, Amanda  278 Sabon, Jacques  206 Sacková, Freda  138 Saville, Peter  215, 226 Scarfe, Gerald  223 Scoularová, Rosemary  279 Seuss, Theodor Geisel  81 Shawová, Sue  192, 194, 202, 279 Shelmerdine, Simon  278 Shevellová, Nancy  220 Schaefer, K. H.  224 Schöffer, Peter  31, 32, 71 Schwartz, Christian  216 Sigman, Aric  257, 258, 278 Simonson, Mark  61, 244, 278 Smith, Jason  248 Smith, Robert E.  249

289

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 289

24. 1. 2019 12:16:16


Sókratés  210 Spector, Phil  18 Speer, Albert  158 Spekter, Martin  218 Spencer, Herbert  84, 126 Spiekermann, Erik  150, 151, 152, 153, 154, 158, 167, 278

Squarciafico, Hieronimo  72 Starkins, Richard  223 Star, Ringo  221, 222 Stempel, David  111, 180, 190 Sting  224 Summer, Coco  224 Sutherland, Graham  100 Szabo, Gyorgy  9 Tankard, Jeremy  189 Thomas, Isaiah  162 Thorowgood, William  195 Tiro, Marcus Tullius  79 Tolstoj, Lev Nikolajevič  134 Tracy, Walter  101 Tschichold, Jan  126, 157, 205, 206, 212, 214

Tylerová, Trudie  224 Umar I.. viz Omar I. Umar ibn al-Chattáb. viz Omar I.

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 290

VanderLans, Rudy  51, 52 Varley, Lynn  18 Veljovic, Jovica  235 Vergilius, Publius Maro  72 Vignelli, Massimo  106, 111 Voltaire  89 von Bismarck, Otto  196 von Bronkhorst, Mark  278 Vox, Maximilien  37 Walbaum, Justus Erich  168 Walker, Emery  77, 78 Walkerová, Vicki  25, 26 Wardeová, Beatrice  54, 55, 56, 57, 58, 198, 199, 212, 214

Waugh, Evelyn  95, 96 Wenman, Anthony  139 Wenner, Jann  230 Whistler, Rex  58 Winehouse, Amy  224 Woad, Jeff  279 Wodehouse, P. J.  203 Wolpe, Berthold  58, 59, 101 Woods, Tiger  168 Worthington, Sam  252 Zapf, Hermann  139, 182, 183, 184, 185, 190, 235

24. 1. 2019 12:16:16


Rejstřík fontů 2012 Headline  256 Akzidenz Grotesk  36, 105, 110, 124, 125

Albertus  56, 58, 59, 60, 83 Ambroise Light  27 Antique Olive  121, 232 Archer Hairline  261 Arial  26, 180, 181, 182 Arial Black  21 Arial Extra Bold  45 Arquitectura  27 Aunt Mildred  240 Baby Teeth  262 Banco  232 Baskerville  35, 54, 87, 88, 90, 91, 92 Bell Centennial  63 Bembo  27, 50, 143 Bembo Book  27 Blippo  62 Blur  215 Bodega Sans  62 Bodoni  35, 50, 167, 241 Bodoni Ultra Bold  43 Bookman  105, 162 Brush Script  249, 250 Buffalo  216 Calibri  13, 271 Calvert  130 Caslon  88, 89, 162 Caslon Bold  183 Centaur  13, 27 Century  13 Century Old Style  143 Century Schoolbook  143, 199 Clarendon  20 Colossalis  29 Comic Sans  15, 17, 19, 20, 21, 22, 23, 24 Consolas  270 Cooper Black  45, 46, 47, 50 Cooper Hilite  46, 47

Didone  169 Didot  27 DIN (Deutsche Industrie Norm)  124 Doves  75, 76, 77, 78 Dow Text  22 Ecofont  245 Erbar  97 Erhardt  199 Expanded Antique  261 Floydian  223 Fraktura  156 Franklin  143 Franklin Gothic  13, 105, 165 Freight Sans Black  147 Frutiger  119, 120 Frutiger Stones  120 Futura  67, 68, 69, 97, 143, 153, 157, 160, 161

Futura Bold  226 Garamond  14, 50, 81, 143 Geneva  12 Georgia  14, 63, 212, 213 Gill Sans  35, 41, 42, 43, 59, 66, 97, 104, 143, 172

Gill Sans Light Shadowed  248 Golden Type  75 Gorillaz  223 Gotham  14, 171, 172, 173, 174, 175, 178, 179, 216

Gothic  143 Goudy Old Style  54, 143, 166, 222 Goudy Text  166 Grotesk  38 Haarlemmer  203 Helvetica  36, 107, 108, 109, 110, 111, 112, 113, 114, 115, 118, 180, 181, 182

Helvetica Compressed  62 Helvetica Neue  113 Henrietta Samuels  240 Cheltenham  164, 165

291

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 291

24. 1. 2019 12:16:16


Chisel  177 Impact  21 Insignia  215 ITC 540 Caslon  82 ITC Bauhaus  121 ITC Brioso Pro Italic Display  29 ITC Galliard  63 ITC Cheltenham  144 Jenson  143 Joanna  43 Johnston Light  101 Johnston Sans  95, 99, 102 Kabel  97 Kickers  45 Mason  208 Metro  105 Monotype Dante  203 Monticello  163 Mr Eaves Modern  92 Mrs Eaves  92, 93, 94 Neo-grotesk  38 Neuland Inline  252, 253 New Baskerville  175 New Johnston  102, 104 New York  12 Old English  162 Olympic Font 2012  255 Optima  175, 190, 191 Palatino  190 Papyrus  251, 252 Parisine  104, 105 Priori  208 Propaganda  216

Ransom Note  254, 255 Regime  240 Retina  22 Rocky  240, 241 Sabon  54, 205, 206 San Francisco  12 Scotch Roman  163 Snell Roundhand  63 Souvenir  246, 247 Souvenir bold  246 Souvenir Light  247 Spacehoppers  45 Standard Medium (viz Akzidenz Grotesk )  105 Tahoma  63 Template Gothic  41 Thorne Shaded  177 Times New Roman  16, 17, 19, 20, 54, 198, 211, 213

Times Roman  51, 162 Totally Gothic  53 Trajan  242 Transport  122, 125, 127 Trebuchet  22 Univers  36, 105, 107, 114, 115, 116, 117, 119, 121

Univers Bold Condensed  117 Universe  199 Vendôme  232, 233 Vendôme Bold  233 Verdana  14, 63, 67, 68, 69 Walbaum  143, 168 Zeppelin II  223

292

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 292

24. 1. 2019 12:16:16


Obsah Úvod

7.

Zamilovaná písmenka 11

Baskerville je mrtev (ať žije Baskerville)

1.

85

Váš druh písma nepodáváme

Přestávka na font

15

Paní Eavesová a pan Eaves

2.

92

Nejvyšší zločin

8.

25

Tunelové vidění

Přestávka na font

95

Gill Sans

9.

41

Co na těch Švýcarech je?

3.

107

Čitelnost vs. čtivost

Přestávka na font

45

Frutiger

Přestávka na font

119

Albertus

10.

58

Dopravní náhoda

4.

122

Můžu se díky fontu stát oblíbeným?

11.

61

131

Přestávka na font

12.

Futura vs. Verdana

U všech fontů!

67

142

5.

13.

Do rukou nevzdělaných 70

Existuje německý či židovský font?

Přestávka na font

149

Doves

Přestávka na font

Udělej si sám

75

Futura

6.

160

Poslední klička ampersandu

14.

79

Američtí Skotové 162

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 293

24. 1. 2019 12:16:16


Přestávka na font

Literatura

Moderní písmo, egyptienky a Fat Face

273

168 15.

Gotham jede

Poděkování 279

Použité fonty a obrázky

171

283

16.

Jmenný rejstřík

Piráti a klony

286

180

Rejstřík fontů

Přestávka na font

291

Optima 190 17.

Obsah 293

Ryk minulosti 192 Přestávka na font

Sabon 205 18.

Porušování pravidel 207 Přestávka na font

Interrobang 218 19.

Liverpoolská patka 220 Přestávka na font

Vendôme 232 20.

Liška a rukavičky 234 21.

Nejhorší fonty na světě 242 22.

Ten pravý font pro mě 257

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 294

24. 1. 2019 12:16:16


Simon Garfield

Ten můj font stručné dějiny typografie v esejích H

Vydal Filip Tomáš – Akropolis (5. května 1338/43, 140 00 Praha 4, www.akropolis.info) v roce 2018 jako svou 373. publikaci Z anglického originálu Just my Type přeložili Tomáš Jajtner (s. 11–44), Kateřina Bártová (s. 45–130 a s. 273–285), Tereza Filipová (s. 131–191) a Hana Ditrichová (s. 192–271) Redakce Ladislav Nagy Jazyková redakce a rejstřík Dominik Melichar Grafická úprava, obálka a sazba písmem Trivia studio Designiq (www.designiq.cz) Tisk Tiskárna Protisk, s. r. o., Rudolfovská 617, 370 01 České Budějovice Vydání první, 296 stran, TS 2. ISBN 978-80-7470-204-4 Doporučená cena včetně DPH 339 Kč

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 295

24. 1. 2019 17:00:30


Simon Garfield

Prstem po mapě Proč svět vypadá tak, jak vypadá Brilantní britský esejista a vypravěč Simon Garfield sleduje ve 22 kapitolách historii kartografie a tím i představ o zmapování světa kolem nás. Fascinující kniha tak činí nápaditě, čtivě i zábavně. 432 s., brož., 359 Kč www.eshop.akropolis.info/knihy/prstem-po-mape/

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 296

24. 1. 2019 12:16:17


Simon Garfield (1960) je britský žurnalista a spisovatel, jeden z významných představitelů současné britské non-fiction. V minulosti pracoval jako scenárista pro rozhlasovou stanici BBC, byl redaktorem časopisu Time Out a přispíval do novin The Independent a The Observer. Je autorem řady knih na nejrůznější témata, mj. The End of Innocence: Britain in The Time of AIDS (1994), za niž mu bylo uděleno ocenění Somerset Maugham Award. Velkého ohlasu se dočkala jeho kniha o dějinách kartografie Prstem po mapě (2012, česky 2017). Simon Garfield žije střídavě v Londýně a St Ives. – Více informací na autorových webových stránkách www.simongarfield.com.

H Claude Garamond H William Caslon H John Baskerville H Frederic W. Goudy H Edward Johnston H Paul Renner H Eric Gill H Tom Gourdie H Herman Zapf H Matthew Carter H Erik Spiekermann

Simon Garfield stručné dějiny typografie v esejích

H

Ten můj font

Kniha Ten můj font britského žurnalisty a spisovatele Simona Garfielda (1960), jednoho z významných představitelů současné britské non-fiction, provede čtenáře dobrodružným světem písmen, raznic, písmolijen a často i pohnutým osudem grafiků. Poodhalí zákruty dlouhé cesty od vynálezu knihtisku Johannesem Gutenbergem až po rozbalovací menu s nesčetnými písmy v textovém editoru. Zodpoví otázky, jak se stalo, že Helvetica a Comic Sans ovládly svět, Calibri operační systém Windows nebo proč je písmeno T v logu Beatles větší než ostatní. V čtivých esejích objasňuje, proč se některý font hodí pouze pro velké městské nápisy a jiný pro tisícistránkový román, jaký font vybrat pro rozchod a jaký pro úřední mail. I díky četným ilustracím nabývá v Garfieldově pojetí svět fontů až hollywoodských rozměrů.

Simon Garfield

Ten můj font stručné dějiny typografie v esejích H

ISBN 978-80-7470-204-4

Akropolis-Just-my-type-Garfield-obalka.indd Všechny stránky

24. 1. 2019 17:07:46

Profile for Filip Tomas

Simon Garfield: Ten můj font  

https://akropolis.info/kniha/ten-muj-font/

Simon Garfield: Ten můj font  

https://akropolis.info/kniha/ten-muj-font/

Profile for akropolis
Advertisement