Kapitola X

31| „Podívej,“ řekl Kvido druhý den Jarušce, „jestli si mě chceš vzít a mít se mnou dítě, tak proč to teda neudělat hned, když to prý otcovi pomůže?“

Jaruška – jak jinak – byla nejdřív trochu překvapená, ale pak radostně souhlasila. „Když to stihneme ještě tenhle měsíc, může dostat tatínek miminko k narozeninám,“ usmívala se.

Kvido měl sice radost, ale úplně takové reakci nerozuměl. „Proč se krásná dvacetiletá holka takhle rozhodne? Že porodí dítě dvěma vrátným?“ ptal se jí. „Panebože!“ volala Jaruška. „Copak ještě nevíš, že tě ta holka má ráda?“

Na začátku dubna navštívili Kvido a Jaruška pražské kino Jalta. Přišli kolem šesté hodiny. Kvido si koupil lístek a šel se dívat na film. Dávali americké sci-fi Planeta opic. Jaruška s paní Zitou se zavřely v kanceláři vedoucího.

Asi za dvacet minut přišel vedoucí kina ke Kvidovi. „Pojďte!“ řekl. „Už?“ řekl Kvido trochu zklamaně, protože film plný dramatických scén se mu líbil.

Zita s Jaruškou už stály ve foyer. Jaruška se červenala. „Je to tak, Kvido,“ usmívala se Zita. „Určitě?“ chtěl vědět Kvido. „Paní primářka má vždycky pravdu,“ ujistila ho Zitina kolegyně.

Vedoucí i celý personál kina jim gratuloval.

audio online 10 | Báječná léta pod psa 71

72 adaptovaná česká próza

„Chtěl bych vám něco říct,“ řekl doma u večeře Kvido. „Na téma?“ ptala se skepticky matka, protože mnoho témat už bylo v rodině tabu. „Na téma děti,“ podíval se Kvido ledově na matku. „Všichni tě poslouchají,“ řekla matka se zájmem a podívala se na ostatní členy rodiny. Otec se díval do talíře. Paco se smál. Babička se napila mléka přes šátek a teď na něm měla velký bílý flek. „Jedno totiž s Jaruškou čekáme. Dítě.“ „Dítě?“ radovala se matka. „Opravdu? Je to jisté?“

Kvido ukázal matce lístek z kina Jalta, jako by to bylo potvrzení o graviditě. „To je skvělé! Budeme tady mít dítě! To bude krásné, až bude na nás koukat těma velkýma očima a říkat první slovíčka,“ volala matka vesele a vstala, aby Kvida políbila. „Nominace na Oscara,“ zašeptal Kvido.

Matka se s širokým úsměvem podívala na rodinu. Paco se dobře bavil a otec nereagoval. „No co tomu říkáš?“ zeptala se matka Kvidova otce. „Že nemá zodpovědnost,“ zašeptal otec pesimisticky. „Jen blázen může přivést vlastní dítě do téhle doby.“

Svatba Kvida a Jarušky byla ve slavném sázavském klášteře v sobotu, třicátého dubna.

32| Hypotéza Kvidovy matky, že příchod malého dítěte do rodiny zlepší otcovu neurózu, se bohužel nepotvrdila. Otec sice vyrobil Aničce několik hraček ze dřeva a každý den si s ní hrál, ale jeho deprese se moc nezlepšily.

Naštěstí se brzy objevilo něco jiného, co Kvidova otce odvedlo od myšlenek na smrt: sovětská perestrojka. Víc času než práci na rakvi věnoval teď zprávám o Michailu Gorbačovovi. Často si napsal na papír nějaký jeho citát nebo myšlenku. Začal číst sovětské noviny.

audio online 10 | Báječná léta pod psa 73

„Vidíš to?“ šeptala Kvidovi radostně matka. „Podívej se na něho!“ „Ta naše slovanská víra v Rusko!“ odpověděl Kvido. „Můžeme stokrát udělat negativní zkušenost, a stejně se nepoučíme.“ „Věř mi to nebo ne,“ řekla klidně matka, „ale já jsem radši, když věří v Rusko, než když si připravuje rekvizity na vlastní pohřeb.“

Postupně ale otec viděl, že se situace v zemi asi moc nezmění, a vrátil se zase ke dřevu.

Ještě nějaký čas se ale v rodině mluvilo o Sovětském svazu dost často, a to díky babičce Líbě. Jednou v neděli v poledne vešel Kvido do kuchyně a ucítil známou sladkou vůni. „Á, palačinky,“ řekl deprimovaně. „Zase palačinky!“

Jaruška ho pohladila. „Nerozčiluj se,“ zašeptala mu, „zítra tě zvu na večeři.“

Když ale Kvido viděl, že malá Anička nechce jíst, rozčílil se znovu. „Vím, že palačinky stejně jako včerejší chlebová polévka a předvčerejší nudle s mákem mají hodně kalorií. Ale s ohledem na to, co potřebuje malé dítě, bychom mohli kolektivně prodiskutovat otázku, jestli aspoň někdy nekoupíme, promiňte mi to slovo, nějaké maso!“ „Nech toho!“ řekla matka. „Děkuji za oběd, bylo to dobré a levné,“ odložil Kvido lžíci. „Chystá se s kamarádkami do Leningradu,“ vysvětlila mu po obědě matka. „Prosím, zkus to pochopit.“

33| Kvido ani Paco už tedy chudé obědy a večeře nekomentovali. Někdy si pomáhali humorem a přemýšleli, jaký suvenýr jim babička tentokrát přiveze. Tipovali starou matrjošku nebo krabičku od kaviáru.

74 adaptovaná česká próza

Z dovolené poslala babička rodině prozaickou pohlednici. Z Leningradu Vás všechny moc pozdravuje a stále na Vás myslí babička, stálo na ní. „Ani jeden verš?“ divil se Paco. „Že by měla literární krizi?“ „To nevím,“ řekla zamyšleně matka.

Později se ukázalo, že břicho začalo babičku bolet už v Leningradě. „Holčičko moje,“ pohladila o pár dní později Zita Kvidovu matku.

Kvidova matka zavřela oči.

Zita se podívala na Kvida a Paca. „Víte, co vám babička koupila v Rusku?“ Z tašky vytáhla fotoaparát Zenit a krásnou videokameru.

Kvido i Paco měli v očích slzy. „Měla vás strašně ráda,“ řekla Zita velmi vážně.

Kvůli nečekané smrti babičky přerušil Kvido práci na románu, ale jen na několik dní. Když se však po pohřbu ke psaní vrátil, cítil apatii. Sám sebe se ptal, jak a proč má pokračovat.

Jednou v sobotu večer seděl Kvido celé dlouhé minuty u stolu a díval se na prázdný bílý papír. Najednou ho napadlo, že u postele by byla potřeba dřevěná skříňka. Vstal, šel do ložnice a chvíli se na to místo díval. Pak sešel dolů do otcovy truhlářské dílny. Tam si vybral prkna a začal řezat. Pracoval rychle. Vysvětloval si to tím, že chce překvapit Jarušku.

audio online 10 | Báječná léta pod psa 75

Epilog | V červnu 1989 udělá Paco přijímací zkoušky na Filozofickou fakultu Karlovy univerzity. Krátce po listopadové revoluci přijíždí jako šéf studentské delegace do sázavských skláren. Soudruh Šperk nařizuje vrátným nepustit studenty do fabriky. Po fyzické konfrontaci se svým otcem přeleze Paco a ostatní studenti plot a zorganizuje diskuzi s pracovníky podniku. Pacova přítelkyně, studentka 1. ročníku právnické fakulty, při diskuzi Kvidově matce vysvětlí s tolerantním úsměvem základní principy občanského práva.

Další vývoj České a Slovenské Federativní Republiky po revoluci je pro Paca zklamáním. Rezignuje na funkci ve studentském senátu. Dostane stipendium a odjíždí studovat do USA. Když se vrátí, začne pracovat v anarchistické organizaci a jako pacifista nenastoupí do armády. Místo toho pracuje ve velké belgické firmě a má velmi vysoký plat. Když ale má se služebním fordem několikrát nehodu při výjezdu z parkoviště, firma ho propustí.

Dědeček Josef udělá hned po revoluci díky inzertnímu časopisu Anonce několik dobrých obchodů. Například dostane za sedm stokorunových bankovek s portrétem Klementa Gottwalda tisíc korun. Ale i on komentuje politický vývoj skepticky a je zklamaný. Nelíbí se mu vysoké platy poslanců v parlamentu, dlouhé vlasy jednoho ministra, bývalí komunisté ve vládě a pomalé tempo lustrací. „Pověsit je!“ křičí často. „Nech toho! Slyšíš?“ nadává babička Věra.

Soudruh Šperk kupuje na aukci v rámci privatizace restauraci Myslivna za víc než tři miliony korun československých.

Kvidův otec od ledna 1990 pracuje na ministerstvu zahraničního obchodu jako šéf obchodního týmu. Do práce jezdí autem. Jeho první služební cesta vede do Brazílie. „To už jde, ne?“ říká často a usmívá se.

76 adaptovaná česká próza

Později ho ale propustí, protože prý spolupracoval s komunisty. Začne zase pracovat ve sklárnách v Sázavě.

Kvidova matka nemá na nic čas, protože připravuje privatizaci skláren. Kromě toho má strach z otcovy recidivy.

12. září 1991 přilétá z chorvatské Puly, kterou ohrožují nacionalisté ze Srbska, Mirjana. Kvidova matka jí poskytuje politický azyl.

10. října dává Kvido do nakladatelství Československý spisovatel rukopis románu Báječná léta pod psa.

audio online 10 | Báječná léta pod psa 77