NÉA léto 2024 / č. 19

V REHABILITACI

JSME SVĚTOVÍ

To dokazuje i zahraniční zájem o práci našich expertů, třeba pedagožky a ergoterapeutky Kristýny Hoidekrové.

O KŮŽI UMÍME

PEČOVAT SKVĚLE

Seznamte se s laserem FOTONA, digitálním dermatoskopem i novými estetickými procedurami.

Irini Szentiványi:

ZTĚLESNĚNÍ AKESO

LÉTO 2024 / č. 19

Váš partner pro zdraví!

Lékárny SENIMED

nabízejí široký sortiment

léků, doplňků stravy a zdravotnických potřeb.

lekarnasenimed.cz

Navštivte naše lékárny nebo pohodlně nakupujte online v našem e-shopu.

Výhody našich lékáren

Rychlé doručení až k vám domů

Široká nabídka produktů

Speciální slevy a akční nabídky

O nline rezervace léků na předpis

O nline sklad léků v našich kamenných lékárnách

Lékárna Rehabilitační nemocnice Beroun

Lékárna Nemocnice Hořovice

Lékárna „U Červeného potoka“ Hořovice

Lékárna „U Černého orla“ Hořovice

Lékárna Nemocnice Hořovice Žebrák

Lékárna v Hostomicích pod Brdy

4 články, které by vám neměly uniknout

Nový primář hořovické chirurgie

Martin Oberreiter se v otevřeném rozhovoru zpovídá ze zážitků ze zahraničních misí po třech dekádách v armádě.

Pod zářivým řeckým sluncem

Na pět desítek zaměstnanců a jejich blízkých si užívalo zaslouženou dovolenou v Řecku. Podívejte se na jejich vzpomínky.

Má vaše domácí lékárnička všechno?

Zeptali jsme se odborníků, jak by měla lékárnička vypadat a na co byste neměli zapomenout.

Výš, jen výš

Ivona Šťovíčková z Centra jednodenní péče má vskutku vzletný koníček. Proletíte se s ní?

Vážené kolegyně a kolegové, milí pacienti a přátelé,

je mi potěšením vás přivítat u čtení letního vydání magazínu NÉA. Při pohledu zpět na uplynulé měsíce jsem velmi hrdý na to, co jsme opět společně dokázali.

Už popáté v řadě jsme získali uznání jako jedna z nejlépe řízených firem v České republice v programu Czech Best Managed Companies. Toto prestižní ocenění udělované společností Deloitte je potvrzením naší schopnosti strategicky směřovat, inovovat a pečovat o naše zaměstnance i pacienty.

Jedním z největších úspěchů letošního roku je otevření našeho nového datového centra v Berouně. Špičkové zařízení, odolné proti zemětřesení a jiným extrémním událostem, nás posouvá do moderní doby v oblasti digitalizace a zajišťuje nejvyšší úroveň kybernetické bezpečnosti. Jsem přesvědčen, že toto centrum bude hrát klíčovou roli v dalším rozvoji našich zdravotnických zařízení.

Naši kolegové si zaslouží obrovské poděkování za svou skvělou práci, a proto jsme i letos odměnili pět desítek zaměstnanců dovolenou v Řecku. Jejich zážitky z této cesty, které najdete na stránkách tohoto vydání, jsou plné upřímných dojmů a vzpomínek.

Kromě těchto úspěchů bychom rádi představili i Mgr. Irini Szentiványi, ředitelku společnosti SENIMED a komerční ředitelku holdingu AKESO. Její inspirativní příběh od dětství na Kypru až po významné postavení ve farmacii je důkazem, že i přes překážky můžeme dosáhnout velkých věcí.

Na závěr vám přeji krásný zbytek léta a dovolené. Věřím, že společně budeme i nadále vytvářet a kultivovat prostředí, jaké si naši pacienti a zaměstnanci zaslouží.

S úctou a vděčností Ing. Sotirios Zavalianis majitel zdravotnického holdingu AKESO

Irini Szentiványi:

ZAČLENĚNÍ

DO HOLDINGU

NÁM UMOŽŇUJE RŮST

Chtěla studovat medicínu, zdravotní stav jí to však nedovolil, a tak se Mgr. Irini

Szentiványi věnovala studiu cizích jazyků v oboru překladatelství a tlumočnictví.

Ke zdravotnictví si však stejně našla cestu prostřednictvím farmacie, které se věnuje více než dvacet let, aktuálně jako ředitelka společnosti SENIMED a komerční ředitelka zdravotnického holdingu AKESO.

Text: Lucie Kettnerová

Vyrůstala jste v řecké části Kypru. Jak jste se ocitla v Čechách?

Můj tatínek z Kypru pochází, maminka je Češka. Více než sedm let jsem vyrůstala v malé kyperské vesnici mezi mořem a horami jménem Flasou. Moře, na které jsem se dívala ze svého pokoje, jsem však nemohla navštívit –severní část ostrova byla totiž okupovaná Turky. Rodná vesnice má pro mě velký význam, my jsme taková velká rodina jako z filmu Moje tlustá řecká svatba – společně jsme snídali, obědvali i večeřeli. Naše vesnice je velmi malá a tradiční. Většina místních se živí zemědělstvím. I moje rodina měla olivové háje, chovali jsme ovce i kozy a na zahradě jsme pěstovali spoustu granátových jablíček, fíky a na poli melouny. Babička vždy vyráběla tradiční kyperský sýr halloumi. Rodina se ostatně zemědělství věnuje doteď. Na Kypru jsem prožila dětství jako z pohádky.

Když česká babička onemocněla, plánovali jsme v Čechách jen krátkodobý pobyt, chtěli jsme se na Kypr určitě vrátit. Jenže jsem tu nastoupila do školy, odjezd se stále a stále odkládal, až jsme tu zůstali. Každé léto jsem však až do svých šestadvaceti let trávila na Kypru, takže jsem nezažívala to, co kamarádi, tedy třeba spát ve spacáku pod stanem nebo jezdit na letní tábory. Dnes už na ostrov jezdím se svou rodinou a jsem ráda, že k tomuto

Do sedmi let jsem vyrůstala mezi mořem a horami.

Irini Szentiványi je nejen srdcem obchodního týmu a společnosti SENIMED, ale také komerční ředitelkou holdingu AKESO. »

Řecká bohyně uzdravování

Akesó (řecky: Άκεσώ), podle níž se zdravotnický holding jmenuje, je řecká bohyně hojení nemocí. Je dcerou boha Asklépia a bohyně Epione.

místu mají tak silný vztah jako já. Když jsem před dvěma a půl lety nastoupila do AKESO, měla jsem pocit, že jsem se vlastně vrátila ke svým.

Jak jste se dostala do AKESO?

Ta cesta byla poměrně dlouhá. Původně jsem chtěla jít po maturitě na medicínu, ale ze zdravotních důvodů to nebylo možné, tak jsem nastoupila na obor překladatelství a tlumočnictví a po škole jsem začala působit ve farmaceutickém průmyslu. Překládala jsem odborné listy a různé studie a pak jsem nastoupila do jedné české farmaceutické firmy, kde jsem začínala od píky. Po mateřské dovolené jsem přešla do kanadské farmaceutické společnosti Apotex. Hrdě říkám, že jsem si svoji cestu poctivě vydřela. Každou, i tu nejnáročnější pozici jsem dělala s láskou a poctivostí. Firma Apotex však po tragickém úmrtí obou majitelů výrazně omezila své aktivity… Apotex byla opravdu významná společnost, na českém trhu patřila mezi deset nejvýznamnějších firem v oblasti generik. Po tragické smrti majitelů se však rodina rozhodla australskou a evropskou část firmy prodat. Tu evropskou koupila indická společnost Aurobindo se sídlem v Londýně, která pro Evropu zavedla název Aurovitas. Nebudu zapírat, že ta změna byla náročná, protože se odehrála v covidové době. A jelikož se mateřská indická

Na cestě za sny jí stálo mnoho překážek, nezalekla se ničeho.

firma soustředila na léky na recept, přibylo nám do portfolia mnoho novinek, které jsme museli zvládnout velmi rychle promovat. Díky skvělému týmu jsme to dokázali, ale zakrátko nato nám majitelé oznámili, že se rozhodli český trh opustit.

Jaké uvedli důvody?

Tím hlavním byla nepredikovatelnost českého trhu, neboť tu dochází k velmi častým změnám úhrad. Celé situaci asi příliš nepomohla ani epidemie koronaviru. Co jste tedy dělali?

Vzali jsme to jako výzvu. Už mnohokrát mi život ukázal, že je potřeba vždy bojovat a nezaleknout se prvního kamínku, který najdete na cestě. Já bych neměla problém sehnat si v oboru dobrou práci, ale nechtěla jsem přijít o tým skvělých lidí, který se mi povedlo dát dohromady. S kolegy jsme dokonce byli ochotni vzít si úvěry, zboží odkoupit a pustit se do toho sami.

V té době už jsme spolupracovali s lékárnami SENIMED, takže jsem znala personál, který byl velmi profesionální a přátelský, což pro nás byla také motivace zůstat i nadále v oboru a tyto dobré vztahy si udržet. Díky tomu přišla myšlenka našeho zapojení do holdingu AKESO. Požádala jsem o schůzku se Sotiriem Zavalianisem, majitelem holdingu, a představila mu náš projekt. Protože pocházím z Kypru, byla mi jeho povaha od prvního okamžiku velmi blízká, hned jsem cítila, že jsme na stejné vlně. Historie naší firmy a naše produkty pana majitele zaujaly. A tak mohly začít kroky k přesunu pod křídla holdingu, jehož součástí do té doby farmaceutická divize nebyla. Byla jsem tedy ráda, že jsme se jí stali právě my. Jsem hrdá, že se mi povedlo „zachránit“ alespoň část týmu skvělých kolegů.

Jaké výhody vidíte v zapojení do holdingu?

Těch je celá řada. Kromě vynikajícího zázemí a respektu k našim aktivitám je benefitem, že se můžeme s kolegy zapojovat do dalších aktivit skupiny, takže můj obchodní tým už při návštěvě lékařů neprezentuje jen produkty SENIMED, ale nabídku celého holdingu včetně například digitálních terapeutických programů Mindwell, prenatál­

V AKESO jsem se vrátila ke svým, líbí se mi vzájemný respekt.

Generika jsou léčiva, která jsou po vypršení patentové ochrany vyráběna jako kopie jiným výrobcem, než je držitel původního patentu. Obsahují stejnou účinnou látku i množství jako originální lék, mají stejnou lékovou formu a používají se k léčbě stejného onemocnění.

ního screeningu či jednodenní chirurgie. Díky tomu se může dále vzdělávat a rozvíjet, což kolegové oceňují.

Dřív jsem pracovala mnoho let pro korporát a tam putovaly vydělané peníze zahraničnímu majiteli. Tady vidím, že jsou reinvestovány do zaměstnanců, zlepšení péče o pacienty i prostředí. I to na holdingu oceňuji. Líbí se mi, že děláme něco smysluplného, a náš tým to naplňuje. Na které produkty jste se rozhodli v rámci SENIMED soustředit?

V minulosti jsme pracovali se všemi kategoriemi produktů – s potravinovými doplňky, volně prodejnými léky i léky na recept. Od společnosti Aurobindo jsme převzali všechny tři kategorie, ale po zralé úvaze jsme se rozhodli léky na recept doprodat a už nehledat nového dodavatele. Důvodem byla zmiňovaná nepředvídatelnost systému úhrad. Pokračujeme tedy jen ve volném prodeji, kde vnímáme naši silnou pozici na trhu. Které produkty v portfoliu považujete za stěžejní?

Určitě bych vyzdvihla Colafit pro zdravé klouby, vazy a chrupavky a špičkovým produktem je i náš Betaglukan pro podporu normální funkce imunitního systému. Pro děti od jednoho roku vyrábíme sirup Glukánek a do našeho portfolia spadá i Ibuprofen Aneos, který nahradil mnoho let známý Apo­Ibuprofen. Stálicí je i Hedelix, tradiční rostlinný přípravek pro podpůrnou léčbu kašle. Za zmínku stojí také Curenzym Anixi, který je vhodný pro hojení ran či regeneraci, Brusinky Anixi či orální probiotikum BAC­ENTOS. Nově jsme se zaměřili i na CBD produkty, které máme nejen pro děti i dospělé, ale dokonce i pro psy a kočky.

Prozradíte i další položky, které v nejbližší době rozšíří nabídku?

Prozradit snad mohu, že na trh uvedeme omega­3 a omega­6 mastné kyseliny či dětské vitamíny v podobě medvídků. Nově máme v portfoliu injekce do kolene od italského výrobce, které mají výjimečné složení s obsahem kyseliny hyaluronové a MSM (přirozeně se vyskytující látka, která podporuje tvorbu kloubů a pomáhá snižovat bolest a otoky spojené s kloubními potížemi), což je na trhu jedinečná kombinace. Stále se snažíme vytipovávat, co by na trhu mohlo být zajímavé a co by mohlo oslovit zákazníka. Vždy však budeme trvat na nejvyšší možné kvalitě.

Co všechno máte jako ředitelka SENIMED a komerční ředitelka AKESO na starosti?

Do holdingu jsem na začátku přišla rozvíjet hlavně naši farma divizi. Jenže díky tomu, že jsem se stala komerčMgr. Irini Szentiványi

Narodila se na řeckém Kypru, v sedmi letech se s rodinou přestěhovala do Česka. Vystudovala obor překladatelství a tlumočnictví na Filozofické fakultě Západočeské univerzity v Plzni, hovoří plynně řecky, anglicky a rusky. Ve farmacii se pohybuje více než 20 let.

ní ředitelkou, tedy i součástí týmu Sotiriose Zavalianise, a mám ráda nové výzvy, jsem se postupně začala dostávat k dalším projektům. Mám v sobě touhu a potřebu dotahovat věci do konce, takže pomáhám se spoustou věcí napříč holdingem. Tam, kde cítím, že dokážu koncepčně propojovat obory. Ráda pracuji týmově a těší mě, když to společně funguje­tím myslím lidsky i profesně, bez toho to podle mě vlastně ani nejde. Proto se nyní podílím například na přijímání nových zdravotnických odborníků do našeho holdingu, rozšiřuji společně s naším týmem architektů a mnoha dalšími nové ambulance pro Plzeňský kraj, kde cítím, že by též mělo být naše místo. Nabízíme nadstandardní péči, vynikající odborníky i zázemí a jistě je naše další rozšíření působnosti úžasný nápad. Stejně tak jako otevírání nových lékáren pod vedením Mgr. Tomáše Veverky. Jsou to i další projekty tímto směrem, ale ty zatím nebudu prozrazovat. Mám ráda, když se nejdříve věci posunou, správně naplánují a domyslí a pak se představí. Snažíme se, aby do sebe všechno zapadlo, bylo smysluplné a ideálně i úspěšné. S tím samozřejmě souvisí například i nábor nových lékařů a dalšího zdravotnického personálu. Ráda se s kolegy podílím na rozšiřování nejen možností benefitů, ale i komunikace a seznámení s naším holdingem směrem ven­ať už pro školy, na konferencích či představování naší špičkové jednodenní chirurgie, Centra duševní rehabilitace a dalších úžasných oddělení. Troufnu si říci, že mojí největší předností je i empatie a komunikativnost, ale umím i naslouchat, a pokud mohu a mám tu možnost, tak se snažím překážky jakéhokoli druhu řešit a nebát se. Základem všeho je komunikace a správně vytvořený tým lidí, kteří mají podobné myšlení nebo umí doplnit to, co někdo jiný nemá. Vždyť je přece naprosto přirozené, že každý neumí všechno. Musí si to ale umět přiznat a ten, který je vede, musí vytvořit správně fungující orchestr. Je mi ctí, že můj obchodní tým může pomáhat například i s propagací digitálních terapeutických programů Mindwell. Mají v psychiatrii dlouholetou zkušenost a byla by škoda toho nevyužít. To je přesně to propojování různých projektů, které dává smysl. Není to jen hledání něčeho nového, ale propojování a zlepšování i toho stávajícího. Vždyť v životě je stále co zlepšovat. Život mi už mnohokrát ukázal, že vše není jednoduché, ale když máte správně nastavené životní priority a víte, co od života chcete, tak si za tím musíte jít. Musíte stále věřit, že když se chce, tak spousta věcí jde, i když nás někdy život umí překvapit. Moje práce už dávno není jen farmacie, ale jako součást managementu AKESO vnímám, že to tak mělo a má být. Holding má obrovskou budoucnost a jsem ráda, že jsem dostala příležitost dělat věci, které mi dávají smysl, a být součástí týmu člověka, jako je Sotirios Zavalianis, velmi si ho vážím a ctím vše, co dokázal. Není jednoduché, když se cizinec rozhodne vybudovat v cizí zemi něco výjimečného. Znám to z vlastní rodiny, o to více před tím vším cítím velký respekt a úctu.

Vždy budeme trvat na nejvyšší možné kvalitě.

Tým farmaceutické divize SENIMED. »

Ing. Jan Zavoral, CRM & market research manažer SENIMEDu

Jaký přínos má podle vás tým SENIMED pro celý holding?

Náš tým neprodává jen produkty, ale prezentuje práci našich zdravotnických zařízení odborné veřejnosti. Zároveň přináší holdingu cenné informace od lékařů, které směřují k managementu nemocnic. Máme totiž v týmu i kolegy, kteří se zaměřují více na samotné nabízení našich služeb než na prodej produktů.

AKESO investuje značné finanční prostředky do vybavení ordinací těmi nejkvalitnějšími přístroji, proto potřebuje, aby tyto přístroje byly efektivně vytížené. A naši kolegové dokážou do těchto ordinací „přivádět“ pacienty, protože při svých návštěvách lékaře informují o kvalitě ošetření v našich zařízeních, nových službách, a dokonce i o volných kapacitách.

Máte při svém pracovním vytížení čas odpočívat? Co děláte, když máte volno?

Nevím, jestli mám na odpočinek čas (smích). Mým relaxem jsou v současné době víkendové procházky přírodou, ty mám moc ráda a čistím si při nich hlavu. Pak jsou to určitě dovolené s rodinou a řecká hudba, která má na mě uklidňující účinky. Denně jezdím trasu Plzeň–Praha, takže ji poslouchám převážně v autě, když zrovna netelefonuji. Na nic jiného bohužel nemám prostor.

První pomoc po ruce aneb Co patří do

každé lékárničky?

Je to sice malá krabička, ale když se o vás pokouší nějaká choroba nebo se třeba říznete při krájení vepřového na nedělní oběd, dokáže velké věci. Domácí lékárnička. Co byste v ní měli mít?

Text: Markéta Olšáková

Jiná bude lékárnička u rodin s dětmi, jiná u seniorů nebo lidí trpících chronickými nemocemi. Roli hraje i vaše hobby a životní styl. Univerzální obsah však existuje. Více nám o něm řekla Mgr. Magdaléna Čížková, lékárnice z Nemocnice Hořovice.

15 VĚCÍ, BEZ KTERÝCH SE NEOBEJDETE

• Léky na bolest, horečku (Ibalgin, Paralen...)

• Teploměr

• Léky proti průjmu, zácpě (Imodium, Smecta…)

• Přípravky proti nadýmání (Espumisan)

• Živočišné uhlí

• Dezinfekce (peroxid vodíku, Betadine…)

• Náplasti

• Sterilní krytí

• Obvazy

• Hojivý gel (např. Hemagel)

• Přípravky na alergie –tablety/kapky, ale i gely nebo krémy (Fenistil, Zyrtec…)

• Oční kapky s dezinfekčním účinkem (třeba Ophthalmo-Septonex nebo OCUflash)

• Nosní kapky, sprej na rýmu, ucpaný nos (Olynth, Nasivin)

• Pastilky nebo sprej/kloktadlo na bolest v krku (Orofar, Strepfen)

• Přípravky na kašel – na odkašlávání i na suchý kašel (Hedelix, Sinecod...)

A JAK SE MĚNÍ OBSAH LÉKÁRNIČKY, KDYŽ MÁTE DĚTI?

„Pokud jde o malé pacienty, obsah je podobný, ale liší se lékovou formou – tedy místo tablet budeme používat sirupy nebo čípky. Důležité je však ohlídat dávkování! Dítě není jen zmenšený dospělý, zde opravdu pečlivě dávkujeme podle doporučení (většinou na základě hmotnosti),“ upozorňuje farmaceutka.

MALÁ PILULKA, VELKÉ PROBLÉMY

Lékárnička má sice primárně pomáhat, ale když jste „lajdáci“, může i uškodit. Na co si při užívání léků, které v ní skladujete, dávat pozor?

„Setkáváme se s případy, kdy pacienti léčivé přípravky nadužívají, ať už jde o volně prodejné léky, nebo léčivé přípravky vázané na předpis. Někdy užijí vyšší dávky, často a nevědomky kombinují různé preparáty se stejným složením. Běžně také naléhají na lékaře, aby jim předepsal antibiotika na virózy apod.,“ upozorňuje Magdaléna Čížková.

Věděli jste, že běžného Paralenu se ročně prodá devět milionů balení? Jde o jeden z nejoblíbenějších léků. Jeho špatné užívání přitom může být fatální pro játra.

Na závěr je však potřeba zmínit to nejpodstatnější. Lékárničku můžete mít sebelépe vybavenou, ale když neumíte položky v ní správně používat, efektivně vám neposlouží. Proto doporučujeme absolvovat kurzy první pomoci. Stačí pár hodin a budete umět to nejdůležitější na světě.

V létě doporučuji přidat repelenty a panthenol na popáleniny, někdy se hodí i gelové chladicí polštářky.

Pravidla pro každou lékárničku

Vše dávejte na jedno místo, abyste v případě potřeby nehledali léky po celém bytě.

Vyhraďte si na vše jednu skříňku nebo krabici, nejlépe omyvatelnou.

Zaopatřete ji ideálně zámečkem, klíčkem nebo ji dejte na místo, kam nedosáhnou děti.

Léky kontrolujte dvakrát do roka. Po datu exspirace už nikdo negarantuje, že vám neublíží.

Prošlé léky doneste do lékárny, ta má povinnost je převzít. Češi ročně do lékáren odnesou léky za více než miliardu.

Neházejte léky do odpadků či kanalizace. Může to vést ke znečištění vody a půdy.

Chybí vám něco v lékárničce?

Doplňte zásoby na lekarnasenimed.cz

Zajímavosti

Věděli jste, že symbol kříže, který je spojován s lékárničkami, byl díky Ženevským úmluvám původně přijat jako ochranný symbol pro zdravotnický personál a nemocnice během války?

První přenosné lékárničky byly zavedeny v 19. století, moderní pak vznikly během první světové války, kdy byla potřeba rychlá a efektivní první pomoc na bojišti.

Je to fyzicky i psychicky

náročná práce, ale navazují se tu i přátelství.

Směna v číslech

• 15 sester pracuje na klinické onkologii

• 18 + 2 tolik lehátek + postelí je ve stacionáři

• 10 000 kroků každý den ujde sestra ve stacionáři

• 35 až 50 pacientů absolvuje denně ve stacionáři chemoterapii

• 5 různých stanovišť, na kterých se sestry střídají

I NA ONKOLOGII ZNÍ SMÍCH

Léčba onkologických onemocnění je náročná jak po fyzické, tak po psychické stránce. Podle staniční sestry Ireny Strakové však práce v onkologickém centru

Multiscan smutná není. „Pacienti tu navazují nová přátelství a často tu zní i smích,“ říká.

Text: Lucie Kettnerová

Irena chtěla být zdravotní sestrou od malička. „Toužila jsem pomáhat lidem a starat se o ně,“ vzpomíná. Vybrala si tedy zdravotnickou školu v Chrudimi a hned po maturitě nastoupila na pooperační chirurgické oddělení. V rámci rozšíření kvalifikace vystudovala specializaci ARO/JIP a začala pracovat na chirurgické JIP v Pardubické nemocnici. „Tady jsem se poprvé setkala s onkologickými pacienty. Pečovala jsem o ně po operacích a zajímalo mě, co se s nimi děje dál. Proto jsem po téměř dvaceti letech přešla do onkologického centra Multiscan, kde pracuji už přes devět let, z toho pět let jako staniční sestra klinické onkologie,“ popisuje.

Ambulance

7:00 Začátek pracovní směny. Za den se v každé ze dvou ambulancí klinické onkologie vystřídají přibližně tři desítky pacientů, kteří přicházejí na chemoterapii nebo na kontrolu. Novým pacientům sestra vše vysvětlí a doprovodí je do třetího patra do stacionáře.

15:00 Končí ordinační hodiny v ambulancích. Práce tím sestře však nekončí. Čeká ji ještě „kódování“, tedy vykazování péče pro zdravotní pojišťovny. Na konci služby ještě uklidí ambulanci a připraví ji na další den.

Stanoviště příjem Všichni pacienti objednaní do ambulancí klinické onkologie procházejí přes příjmovou sestru. Sestra pacientovi připraví identifikační náramek, změří ho a zváží, aby dostal správnou dávku chemoterapie, a změří mu tlak. Pacienta informuje o průběhu chemoterapie a dalším postupu a odešle ho do ambulance.

Stanoviště premedikace Sestra na základě protokolu od lékaře připravuje medikaci. Kromě cytostatik to mohou být i léky proti nevolnosti, alergické reakci a další léčiva, která zajišťují, aby u pacienta proběhla chemoterapie co nejlépe a bez komplikací.

Stanoviště flexily Pacientovi je zde zajištěn žilní vstup pro aplikaci chemoterapie.

CO MI PŘINÁŠÍ RADOST

Naše centrum je svou atmosférou rodinné a pacienti se k nám v různých fázích léčby vracejí. Je krásné vidět, že tu vznikají dlouholetá přátelství. Radost mám z každého vyléčeného pacienta, který k nám dochází už jen na kontroly, a já vidím, že některým opět dorůstají vlasy.

6:40

Příchod do práce bez ohledu na to, na kterém pracovišti sestra ten den pracuje.

7:00

Začátek pracovní směny.

Stacionář

8:00 První pacienti přicházejí do stacionáře. Každá sestra se věnuje šesti pacientům. Pacienta usadí, znovu ho přes čtečku identifikuje, aby nedošlo k záměně, a následně je mu aplikována chemoterapie podle aplikačního protokolu.

Součástí každého lehátka je monitor, kde pacient může sledovat televizi nebo si pustit rádio. K dispozici má i signalizační tlačítko, kdyby cokoliv potřeboval. Sestra své pacienty pravidelně kontroluje, odpojuje je a znovu připojuje, když potřebují na WC. Na požádání přinese personál pacientům kávu, čaj či jiný nápoj z místního automatu.

12:00 až 13:00 Čas na oběd.

15:15

Konec pracovní doby.

JAK NAŠE CENTRUM VNÍMAJÍ PACIENTI

Snažíme se, aby se u nás pacienti cítili dobře, a snad se nám to i daří. Nezřídka se mi stává, že mi pacient řekne: „Sestřičko, je to divné, ale já se k vám vždycky těším.“

12:00-13:00 Čas na oběd. Prvotní nápor opadá a sestry se mohou prostřídat na oběd, během pauzy se vzájemně zastoupí. Konzumace jídla je však přísně zakázána v prostorách, kde se nacházejí cytostatika.

14:45 Odcházejí poslední pacienti. Sestra se pak ještě podle stanoveného harmonogramu věnuje doplňování materiálu, administrativě, kontrole vybavení apod.

15:15 Konec pracovní doby sestry.

JAK RELAXUJI PO PRÁCI

Dvakrát týdně cvičím jógu, o víkendu jezdím na chaloupku, kterou máme nedaleko Veselého Kopce na Vysočině. S manželem máme zásadu, že doma o práci nemluvíme.

CESTA

Význam zdravých úst a zásadní role správné ústní hygieny při prevenci onemocnění zubů a dásní v každém věku jsou nesporné. A úloha rodičů při zvládání základní ústní hygieny je obrovská.

„S péčí o dětský chrup by měli rodiče začít už od chvíle, kdy se jejich ratolesti začne prořezávat první zoubek. Již tehdy dítě začíná získávat návyk, že se zuby čistí pravidelně každý den. Velmi brzy by také rodiče měli s dítětem vyrazit k zubaři, lépe si pak zvyká na ošetření a nemá z lékaře a později ani z dentální hygienistky strach,“ vysvětluje Mgr. Petra Křížová, DiS., uznávaná odbornice na dentální hygienu a zároveň vyučující na Stomatologické klinice 3. LF UK.

AKESO POLIKLINIKA v pražských Nových Butovicích letos otevřela osm nových zubních ordinací a je zároveň výukovým pracovištěm 3. LF UK pro studenty dentální hygieny. Výborná vzájemná spolupráce

umožňuje pořádat spoustu preventivních akcí. Jednou z posledních byla návštěva Fakultní základní školy Mezi Školami v Praze 13, kde vyškolené studentky oboru dentální hygiena ukazovaly dětem ve třídách správnou techniku čištění nejen zubů, ale i mezizubních prostor. Radily, jaké používat vhodné pomůcky, jak celkově pečovat o ústní dutinu či jak jsou důležité zdravé stravovací návyky. Za dobré zvládnutí čištění zoubků dostaly děti i malé odměny.

KTERÉ CHYBY NADĚLAJÍ NEJVÍC ŠKODY?

Nejčastějšími chybami, které rodiče dělají, jsou bezesporu špatně pohlídaná technika čištění zubů a příliš brzká samostatnost, kdy rodič přestane

dohlížet na čištění a popřípadě zuby dočišťovat. Problém je také s čištěním nebo spíš nečištěním mezizubních prostor. V neposlední řadě je špatně i pozdní začátek s prevencí u zubaře či návštěvou dentální hygieny. „Rodiče by měli dětem s čištěním pomáhat a kontrolovat je přibližně do 12 let věku. Když si dítě již v útlém věku vytvoří správný návyk, předejde zbytečným a bolestivým komplikacím, jako jsou například zubní kazy, usazování zubního kamene, záněty dásní nebo zápach z úst. Měli bychom mít na paměti, že dítě dělá to, co vidí u rodičů. Když uvidí, že se i oni pečlivě starají o zuby, bude dělat to samé,“ doplňuje Petra Křížová, která provádí dentální hygienu také v AKESO POLIKLINICE, kde mají dospělí i dětští pacienti k dispozici široké spektrum služeb od ošetření zubních kazů, dentální hygieny až po zubní implantáty nebo náročné stomatochirurgické zákroky.

Ošetření dentální hygienistkou by měli rodiče i děti absolvovat každého půl roku. Když dítě nezvládá ústní hygienu tak, jak by mělo, nebo když má například rovnátka, měly by být intervaly návštěv ještě kratší.

Zvyknout

si na zubaře v raném věku pomáhá předcházet fobiím.

Objednejte se na dentální hygienu do AKESO POLIKLINIKY ještě dnes. zubni.akeso-poliklinika.cz/ dentalni-hygiena

Jak se starat o své zuby, učily malé školáky budoucí dentální hygienistky.

DATOVÉ CENTRUM V BEROUNĚ

ODOLÁ I ZEMĚTŘESENÍ

Zdravotnický holding AKESO pokračuje v investování do budoucnosti pacientů a kybernetické bezpečnosti dat, a to otevřením zbrusu nového datového centra. Toto špičkové zařízení s nejmodernějšími technologiemi umožňuje poskytovat pacientům tu nejlepší péči a zároveň splňovat nejpřísnější požadavky na ochranu citlivých dat.

Majitel holdingu AKESO Sotirios

Patříme pod kritickou infrastrukturu, takže na naše IT řešení jsou větší nároky.

S podporou:

Zavalianis se již řadu let aktivně zajímá o nejnovější trendy v oblasti zdravotní péče. To platí i pro oblasti e­health, telemedicíny či dalších inovativních technologií. Nové datové centrum, vybudované v areálu Rehabilitační nemocnice Beroun, je dalším důležitým krokem v souladu s nejnovějšími trendy v této oblasti. Moderní a robustní IT infrastruktura je pro tato řešení nezbytná, a to nejen z hlediska funkčnosti, ale i z hlediska kybernetické bezpečnosti.

„S novou evropskou normou NIS2, která vstupuje v platnost v říjnu tohoto roku, musíme čelit přísnějším bezpečnostním pravidlům pro kritickou IT infrastrukturu, do které náš zdravotnický holding náleží. Jde o závazný právní předpis, jehož smy­

slem je zvýšení úrovně kybernetické a informační bezpečnosti. Na to jsme museli reagovat a jednou z cest a zároveň i příležitostí byla právě výstavba vlastního datového centra,“ říká na úvod vedoucí datových center Ing. Hana Sobotková, MBA. Datové centrum je třípatrový železobetonový monolit, jenž disponuje odolnými konstrukčními prvky, které mají za úkol odolat extrémním událostem, jako jsou například zemětřesení, povodně, požár, pád letadla či vnější lidský zásah. Jsou zde umístěny nejen potřebné technologie a samotné datové komory, ale i kanceláře a prostory jako zázemí pro řídicí a dohledové pracoviště provozu centra. Pro případné zájemce o nájem kapacit datového centra jsou rovněž připraveny administrativní prostory.

„Hlavní část centra tvoří dva datové sály, jež jsou konstruovány jako dvě na sobě nezávislá datová centra. Do skeletu budovy jsou umístěny konstrukce datových sálů formou monolitických vložek, které chrání umístěnou infrastrukturu, např. i před zmíněným pádem letadla či zemětřesením. Zároveň jsou pláště těchto prostor odolné proti elektromagnetickému rušení či odposlechu. V rámci administrativní části vznikne v blízké budoucnosti dohledové centrum nad provozem sítí všech zařízení holdingu,“ popisuje vedoucí technologií datového centra Pavel Rybář a doplňuje, že datové sály jsou rovněž navrženy tak, aby se v případě potřeby dokázaly navzájem doplnit či nahradit.

Celý objekt je standardně napojen na vysokonapěťovou distribuční soustavu elektrické energie. V případě výpadku dodávky elektrické energie ze sítě jsou připraveny zaskočit tři dieselové agregáty, každý o výkonu 1 600 kVA, které zajistí přívod energie po dobu několika dní. „K udržení stabilního chodu všech serverů slouží také UPS baterie, jež tvoří klíčovou součást systému nepřerušitelného napájení,“ dodává Hana Sobotková.

Díky své poloze, v areálu Rehabilitační nemocnice Beroun, slouží datové centrum jako moderní komunikační a datový uzel nejen pro všechny budovy této nemocnice, ale také pro

ostatní pobočky zdravotnického holdingu AKESO, které jsou propojeny pomocí moderních optických tras. Navíc prostřednictvím služeb AKESO Cloud nabídneme kapacitu externím klientům v Česku i v zahraničí. „Centrum bez problému pokrývá požadavky našeho holdingu a zároveň je schopné poskytovat cloudové služby dalším zákazníkům. „Chceme se zaměřovat na další zdravotnická zařízení, jako jsou menší polikliniky, které mají omezené prostředky pro investice do vlastních IT zařízení, zvláště s říjnovým začátkem platnosti nové evropské normy NIS2. Pro takové společnosti bude vždy výhodnější si související služby objednat,“ uzavírá Pavel Rybář.

Datové centrum v číslech:

2 datové komory

12 serverových skříní v každé datové komoře

Jedna skříň pojme až 42 1U serverů

Datové centrum je spojeno s páteří českého internetu 10 Gbps dvěma okruhy s možností minimálně desetinásobného růstu

Výkon dieselagregátů činí 4 800 kVA / 3 840 ekW

Cena výstavby a vybavení centra se pohybuje ve stovkách milionů korun

Vedoucí datových center Hana Sobotková mluví o novém projektu.

JAK HRAJE DOBŘE SEHRANÝ ORCHESTR

Obchodní tým společnosti SENIMED funguje jako dobře sehraný orchestr. Diriguje ho Mgr. Irini Szentiványi, která současně zastává post komerční ředitelky holdingu AKESO.

Text: Lucie Kettnerová

Obchodníci jsou v každé společnosti hnacím motorem, který pomáhá pohybovat celým firemním soukolím. Jak vypadá pracovní den obchodního zástupce? Nejsou to jen schůzky, telefonáty. Tým společnosti SENIMED se věnuje i edukaci lékařů nebo vystupování na odborných seminářích a konferencích. Prezentuje také portfolio, které AKESO holding má, komunikuje, rozvíjí a navazuje spolupráci se všemi

lékárnami na českém trhu, kterých je více než 2 600, a spolupracuje se všemi lékárenskými řetězci.

Obchodníků najdeme v týmu hned dvanáct, každý z nich má na starosti „svůj“ region. Je to většinou právě oblast, ve které žijí, aby šetřili čas promarněný zbytečným přejížděním. Svou práci by nemohli vykonávat bez zázemí kolegů v kanceláři, kteří jim připravují odborné podklady a data, starají se o marketingové aktivity a poskytují další nezbytnou podporu. Tito kolegové však nepracují jen pro SENIMED, ale i pro další společnosti holdingu AKESO. „To je výhoda holdingového uspořádání. Díky tomu šetříme náklady na kanceláře i zaměstnance,“ pochvaluje si Irini Szentiványi. Většina obchodních zástupců má mnohaleté zkušenosti v oboru, dvacet let není žádnou výjimkou. „S řadou kolegyň jsem pracovala již v původní farmaceutické firmě, známe se mnoho let a vím, že se na ně můžu spolehnout,“ popisuje Irini.

KANCELÁŘ V AUTĚ

Obchodní zástupce sedá každý pracovní den do auta už před osmou

hodinou a ví, že před sebou má přibližně deset předem dohodnutých obchodních jednání s lékaři nebo lékárníky. Některé dny má sice méně schůzek, ale k tomu vede pro daný region například odborný seminář. Specifická je zatím prezentace nové služby Mindwell. Na tu si musí Mgr. Radka Kot, která ji má na starosti, vyhradit vždy alespoň hodinu, aby s ní stihla psychiatra detailně seznámit a odpovědět na jeho dotazy. Večer je pak nutné o všech schůzkách vytvořit záznam do interního systému a vyřídit e­maily.

Když se v týmu zeptáte, co je na této práci nejnáročnější, jednoznačně zazní, že česká dopravní infrastruktura. Špatný stav silnic a různé uzávěry zbytečně prodlužují čas dojezdu, navíc za sněhu či deště mnohdy není na silnicích bezpečno. Obchodníci však na cesty vyrazit musí. „Na bezpečí a pohodlí našich zaměstnanců nám velmi záleží, a proto jsme se rozhodli zakoupit jim bezpečnější vozy,“ uvádí Irini Szentiványi. Zaměstnanci tento krok velmi oceňují, protože auto je vlastně jejich kanceláří.

Obchodní tým podporuje také lékárnu v Nemocnici Hořovice. Zleva: Mgr. Jiří Sakač, Mgr. Magdaléna Čížková, Mgr. Zdeňka Matoušková, Mgr. Irini Szentiványi, Mgr. Hana Franová, Mgr. Kateřina Lacinová a Mgr. Tomáš Veverka.

S řadou kolegyň jsem pracovala již v původní farmaceutické firmě, známe se mnoho let a vím, že se na ně můžu spolehnout.

V PRÁCI JSEM JAKO RYBA VE VODĚ

„V týmu s Irini pracuji 13 let, ve farmacii se pohybuji už čtvrt století. Kromě produktů SENIMED mám na starosti i komunikaci nové služby Mindwell.“

Mgr. Radka Kot

VIDÍM VÝSLEDKY SVÉ PRÁCE

„V SENIMED mám na starosti severočeský region. Hodnoty naší společnosti se propojují s hodnotami celého holdingu, což je zdraví člověka, lidskost a vstřícnost. Naše práce se nyní rozrůstá o projekty, které holding potřebuje prezentovat. Není tak nikdy stereotypní.“

Mgr. Markéta Herinková

STÁLE SE ROZVÍJÍM

„S týmem pracuji pět let, na starosti mám zejména Prahu. Líbí se mi, že díky našemu propojení s holdingem nestojím na místě a můžu se neustále rozvíjet a vzdělávat.“

Gabriela Gruntová

DIGITÁLNÍ DERMATOSKOP, ROLLS-ROYCE MEZI PŘÍSTROJI

Digitální robotický dermatoskop dokáže zvětšit objekt až 300krát, proto se využívá k diagnostice pih, znamének a jiných útvarů na kůži. Velkou výhodou je, že se pacient dozví výsledky vyšetření v ordinaci okamžitě.

Text: Lucie Kettnerová

Vyšetření digitálním dermatoskopem je vhodné pro všechny pacienty včetně těhotných žen a malých dětí. Na monitoru počítače lze znaménko zvětšit až 300krát.

Počet zhoubných nádorů kůže (melanomů) v posledních letech prudce roste, a to nejen v České republice, ale všude ve světě. Podle statistik se v Česku počet nových případů maligního melanomu každých deset let zdvojnásobuje, vysoký výskyt nových případů potvrzuje i derma­

tolog MUDr. PharmDr. Athanasios Stefanis z pražské AKESO POLIKLINIKY: „V posledních měsících jsem ve své ordinaci odhalil každý týden jeden zhoubný nádor kůže, to dříve nebývalo.“ Předejít se mu dá přitom ochranou před UV zářením i včasnou detekcí.

RYCHLÉ A SPOLEHLIVÉ VÝSLEDKY

Doktor Stefanis používá ve své ordinaci pro diagnostiku moderní digitální dermatoskop, který je jakýmsi rolls­roycem mezi lékařskými přístroji. Za jeho největší přednost považuje to, že umožňuje mnohem přesnější diagnostiku než vyšetření pouhým okem

a také že je vyšetření neinvazivní, protože není nutné odebírat vzorek pro biopsii. „Dalším benefitem vyšetření pomocí dermatoskopu je, že můžeme díky uloženému digitálnímu záznamu sledovat stav pacienta v průběhu času, a tak dokážeme lépe detekovat změny na kůži,“ uvádí.

PRŮBĚH VYŠETŘENÍ

Během pěti až deseti minut udělá nejprve lékař několik snímků celého těla a následně začne zkoumat ručním dermatoskopem všechna nalezená znaménka. Celé vyšetření trvá přibližně půl hodiny (podle počtu znamének). Přímo v ordinaci se pak pacient dozví, zda jsou výsled­

ky v pořádku, nebo jsou suspektní (mohlo by jít o určitou diagnózu, například nádor) a je potřeba provést další vyšetření v horizontu několika měsíců nebo zahájit léčbu.

POMÁHÁ I UMĚLÁ INTELIGENCE

Moderní přístroj má již v sobě zabudovanou umělou inteligenci, a tak dokáže vytvořený snímek porovnávat s rozsáhlou databází dalších snímků. „Využívání umělé inteligence je v medicíně velkým trendem, pro zkušeného odborníka je však tato metoda vyhodnocování stále jen doprovodná, neboť se umělá inteligence ještě potřebuje hodně učit,“ upozorňuje Athanasios Stefanis.

Digitální

Chraňte si kůži před vznikem nádorových onemocnění

Používejte opalovací přípravky s ochranným faktorem minimálně 30 až 50 podle fototypu.

Pobývejte ve stínu mezi 10. a 17. hodinou.

Noste ochranné oblečení a sluneční brýle.

Pravidelně si kontrolujte kůži a znaménka.

Hydratujte se, neboť hydratovaná kůže je zdravější a lépe odolává slunečním paprskům.

Dvojvlnový laser poskytuje technologii pro rozšířený rozsah ošetření

Rotoflexní rameno je ergonomicky navrženo pro lehký provoz

Nástavce a skenery kompletní řada pro maximální všestrannost

Vysoce rozlišené intuitivní GUI snadno použitelné lékařské ilustrace

Dvojitý monitor EFC pro řízení energie zajišťuje přesnost a konzistenci laserového výkonu

Vlastní VSP napájení poskytuje celé spektrum režimů ošetření

Optika s profilem Top-Hat paprsku pro rovnoměrné ošetření s předvídatelnými výsledky

Předprogramované procedury okamžitý přístup k procedurám prostřednictvím velkého displeje

Bezdrátový nožní spínač nabízí snadný přístup

OMLAZENÁ A KRÁSNÁ PLEŤ

Mnoho žen i mužů touží po krásné pleti bez jizev a vrásek, mají však strach z chirurgických zákroků. Řešením by pro ně mohl být laserový přístroj FOTONA, ten kombinuje hned dva lasery a tím umožňuje provádět naprosto bezkonkurenční rozsah ošetření.

Text: Lucie Kettnerová

„V AKESO POLIKLINICE využíváme pro estetickou medicínu laserový přístroj FOTONA SP Dynamis, jehož vlnová délka Nd: YAG je natolik silná a účinná, že nabízí potřebný výkon pro zákroky od omlazení pleti přes redukci chloupků až po akné, excize, laserovou lipolýzu či například cévní ošetření,“ popisuje dermatolog MUDr. PharmDr. Athanasios Stefanis

Vlnová délka Er: YAG je ideální pro odstranění povrchových nedokonalostí laserovým resurfacingem. Škála ošetření je zde opět velmi široká – od povrchového přes hloubkový peeling až po extrémně přesnou chirurgickou ablaci bez jizev nebo stehů. Laserem lze ošetřit i vlasové folikuly a aktivně tak podpořit jejich růst.

„Ošetření dokážeme přizpůsobit jakémukoliv specifickému stavu pokožky, abychom dosáhli výjimečných výsledků. Během jednoho sezení je možné dokonce kombinovat vícero ošetření,“ upozorňuje doktor Stefanis a zároveň dodává, že přístroj není vhodný pro těhotné a kojící ženy, osoby s poruchou srážlivosti krve, s náchylností k tvorbě keloidních jizev, s akutními zánětlivými ložisky, pro epileptiky či osoby s maligními záněty kůže v anamnéze.

Během jednoho sezení je možné dokonce kombinovat vícero ošetření.

Nejčastěji navštěvované zákroky

Omlazení pleti

Na rozdíl od tradičních metod, jako jsou dermabraze a chemický peeling, umožňují vlastnosti laserového omlazování kůže přesnější kontrolu procesu léčby. Léčbu je možné provádět od lehkých úprav až po hloubkovou remodelaci kolagenu, což je ideální pro ty pacienty, kteří požadují výrazné omlazující účinky, ale nejsou nakloněni agresivním chirurgickým nebo chemickým metodám.

Akné a léčba jizev po akné

Při léčbě akné proniká laser do pokožky a účinně zaměřuje a působí na hyperaktivní mazové žlázy, čímž snižuje i riziko vzniku nových zánětů. U aktivního akné představuje ošetření redukci zánětlivého procesu, kdy tepelně a selektivně ničí hyperaktivní mazové žlázy. Následně klient může začít s léčbou jizev.

Pigmentové léze

Přístroj FOTONA je ideální nástroj pro léčbu široké škály pigmentových lézí od névů (mateřská znaménka) přes cévní léze až po pihy, skvrny a melazma.

Co očekávat po ošetření

Po ošetření se mohou objevit reakce související s tepelnou energií, například začervenání, pocit tepla a otok v ošetřované oblasti. Po ošetření je doporučováno se po dobu 4–8 týdnů vyhýbat pobytu na slunci a používat ochranné krémy s UV filtrem a ochranným faktorem (SPF) minimálně 50.

VĚDA NEJDE DĚLAT DOBŘE BEZ KLINICKÉ PRAXE

Jeden den rehabilituje s pacienty v Rehabilitační nemocnici Beroun, druhý den vede studenty na lékařské fakultě a ten třetí přednáší na mezinárodní konferenci. I tak může vypadat program PhDr. Kristýny Hoidekrové, Ph.D., která se v dubnu stala novou posilou rehabilitačního týmu.

Text: Lucie Kettnerová

Ve svém výzkumu se zaměřujete na roboticky asistované rehabilitace. Jak jste se k tomuto tématu dostala?

Už během studia ergoterapie jsem absolvovala různé stáže a praxe a začala jsem tíhnout k robotice. Jako téma své doktorské práce jsem si zvolila vliv roboticky asistované terapie na funkci horní končetiny u pacientů po získaném poškození mozku. V té době to byla ještě spíše rarita, proto mě téma zaujalo. Dnes už se jedná o běžně používaný terapeutický přístup.

Co jste při svém výzkumu zjistila?

Na vzorku čtyřiceti pacientů po získaném poškození mozku jsem porovnávala dva terapeutické přístupy: unimanuální (zapojení jedné končetiny) a bimanuální (zapojení obou končetin) přístup s využitím robotiky. Výsledky ukázaly, že přístup s využitím bimanuální robotické asistované terapie je prokazatelně efektivnější. Nutno však dodat, že se stále jedná o malý vzorek pacientů, takže by bylo namístě ho ještě rozšířit, což je předmětem současné probíhající mezinárodní multicentrické studie, kde jsem autorkou protokolu. Jak si máme takového robota představit?

Když se zaměříme přímo na horní končetinu, tak se zjednodušeně řečeno jedná o konstrukci, která kopíruje anatomickou stavbu horní končetiny. Jde vlastně o umělé rameno, které obepíná celou horní končetinu, kopíruje jednotlivé kosti a klouby a v rámci nich umožňuje provádění různých rozsahů. Robot disponuje i senzory, které terapeutům dávají zpětnou vazbu o rychlosti a rozsahu pohybu i další informace. Robota může terapeut různě nastavit, aby pacienta buď úplně pasivně vedl, nebo pacient provádí určitý pohyb aktivně sám a ve chvíli, kdy už nemůže, robot daný pohyb doplní do plného rozsahu nebo mu odlehčí.

Neschází při této rehabilitaci pacientům lidský faktor – fyzický kontakt nebo možnost si popovídat?

Toto je aktuálně předmětem velké diskuze, protože lidský faktor je při

Výsledky ukázaly, že přístup s využitím bimanuální robotické asistované terapie je pro obnovu funkce ruky prokazatelně efektivnější.

jakékoliv terapii důležitý. Robotické terapie však probíhají alespoň pod vzdálenou supervizí, takže pacient nebývá v místnosti úplně sám. Velkým benefitem ale jednoznačně je, že robot terapeutovi šetří ruce a záda, a to zvláště u obézních pacientů nebo u těch po těžkém úrazu. Zmínila jste, že jste nyní i součástí mezinárodního výzkumu…

Již nějaký čas spolupracuji s Evropskou školou robotiky, kde jsem jednou z lektorek. Pod záštitou této organizace jsem měla možnost reprezentovat naši Rehabilitační nemocnici Beroun na světovém kongresu rehabilitace v kanadském Vancouveru a představit zmiňovaný mezinárodní multicentrický protokol k nové studii, která se zaměřuje

PhDr. Kristýna Hoidekrová, Ph.D. Vystudovala magisterský obor ergoterapie na 1. LF UK v Praze, doktorát v oboru kinantropologie získala na Fakultě tělesné výchovy a sportu UK, kde obhájila i rigorózní práci. V rámci konference Scientia Movens obdržela v roce 2017 a 2019 ocenění v sekci výzkumné projekty. Během studia i klinické praxe absolvovala řadu stáží (např. v Izraeli, Švédsku a Dánsku), aktivně přednáší na českých i zahraničních konferencích a publikuje odborné články a kapitoly v knihách z oblasti neurorehabilitace. Působí jako odborná asistentka a lektorka na 1. LF UK. V Rehabilitační nemocnici Beroun zastává od dubna pozici koordinátorky pro rehabilitaci, vědu a výzkum.

Lidský faktor je při jakékoliv terapii důležitý.

právě na využití roboticky asistované rehabilitace u pacientů po cévní mozkové příhodě. Během přednášky jsem se věnovala i strategii implementace robotické rehabilitace do běžné klinické praxe, což je nejen v Česku, ale i ve světě stále problematické.

Mluví se v oboru již o nějaké další technologii, která by oblast rehabilitace mohla ještě výrazněji změnit? Často zmiňovaná je teď rozšířená realita a různé typy dalších realit, na trhu lze už tento trend zaznamenat. Využívají se i nositelné senzory, které má jedinec připnuté na sobě a ony ho snímají a monitorují. Osobně se ve výzkumu zabývám transkraniální stimulací mozku, při níž je mozek stimulován pomocí elektrického proudu. Pacient si obleče speciální čepičku, v níž jsou umístěny elektrody, jimiž prochází proud. Ten stimuluje určité oblasti mozku, jež potřebujeme podpořit. Tento typ terapie je však důležité kombinovat s konvenční terapií, pacient je tedy stimulován a současně rehabilituje. Od dubna působíte i v Rehabilitační nemocnici Beroun. Jakou činnost tu vykonáváte?

Pracuji jako koordinátorka pro rehabilitaci, vědu a výzkum a současně i jako metodoložka ergoterapie. Z mého pohledu se nedá výzkum v rehabilitaci dělat bez klinické praxe, proto působím v ambulanci i na lůžkách následné péče, kde pracuji s pacienty. Zároveň se zaměřuji na tvorbu strategie rehabilitace, analýzu efektivity a také na implementaci nových přístrojů do praxe. V Rehabilitační nemocnici Beroun si chceme udržet vysokou úroveň rehabilitace, proto je sledování trendů i trhu nesmírně důležité.

Kontroverze v onkologii přilákaly více než dvě stě účastníků

V Dřítči u Pardubic se v polovině května konala už podvanácté konference Kontroverze v onkologii, které se zúčastnilo 220 odborníků. Slavnostního zahájení se zhostil vedoucí lékař Komplexního onkologického centra Pardubického kraje prof. MUDr. Karel Odrážka, Ph.D., a slova se ujali i další významní hosté včetně zástupců odborných společností, pardubických institucí a zdravotnických zařízení. Program zahrnoval 26 přednášek, které se věnovaly nejmodernějším postupům a metodám v léčbě nádorů, adaptivní radioterapii, umělé inteligenci v radioterapii a dalším kontroverzním tématům v onkologickém výzkumu a praxi.

Mezi tradičními přednášejícími byli například předseda Společnosti radiační onkologie, biologie a fyziky prof. MUDr. Martin Doležel, Ph.D., s příspěvkem o adaptivní radioterapii a přednosta Onkologické kliniky FN Olomouc prof. MUDr. Bohuslav Melichar, Ph.D., jenž se zaměřil na postavení onkologie ve spektru interních oborů. O umělé inteligenci v radioterapii pohovořil přednosta Kliniky onkologie a radioterapie FN HK prof. MUDr. Jiří Petera, Ph.D. Poté otevřel kontroverzní téma přednáškou Temné stránky onkologického výzkumu a praxe, na které by mnozí raději zapomněli, ale je důležité je znát, doc. MUDr. Milan Vošmik, Ph.D., z téže fakultní nemocnice. Konference přilákala také zahraniční odborníky, například MUDr. Zuzanu Lovasovou ze Švédska a prof. Michaela Bradu z Liverpoolské univerzity, kteří přispěli svými poznatky. Mezi přednášejícími se objevily i nové tváře jako doc. MUDr. Radovan Vojtíšek, Ph.D., a prim. MUDr. Jiří Pudil Závěr prvního dne zpříjemnil komorní koncert Evy Burešové a vystoupení skupiny James Band, na kterých se účastníci mohli neformálně setkat a sdílet své zkušenosti.

Květiny svým zaměstnankyním rozdala AKESO POLIKLINIKA –růži jim předala vrchní sestra Monika Patková i ředitel zařízení Jiří

Pichlík, který vyzdvihl jejich empatii a odbornost. „Zdravotní sestry jsou nepostradatelnou součástí zdravotní péče. Jejich role zahrnuje širokou škálu činností – od poskytování základní péče až po komplexní léčbu, ať už ve zdravotnických zařízeních, nebo v domácím prostředí,“ uvedl.

Ve velkém se slavilo také v Rehabilitační nemocnici Beroun. Mezi sestry tam například zavítal někdejší pacient nemocnice a populární herec Tomáš Hanák a sestry se dočkaly rovněž návštěvy profesionální vizážistky nebo kreativních dílen. „Za celý kolektiv sester interních ambulancí bych chtěla moc poděkovat za velice příjemné odpoledne plné zábavy a pohody,“ napsala po setkání staniční sestra Dagmar Biskupová

Oslavy Mezinárodního dne sester a ošetřovatelek

Už bezmála šedesát let slaví celý svět 12. května Mezinárodní den sester a ošetřovatelek, který připomíná jejich náročnou a obětavou péči o pacienty. Na svoje sestry v tento den samozřejmě myslela i všechna zdravotnická zařízení holdingu AKESO.

V Nemocnici Hořovice rozdala už tradičně všem ošetřovatelkám a sestrám květiny hlavní sestra Adéla Šubertová. „Je to především den, kterým si připomínáme, jak důležitá a nepostradatelná je jejich práce. Všichni v hořovické nemocnici si tuto skutečnost uvědomujeme a rádi využíváme této příležitosti k tomu, abychom svým sestrám, zdravotníkům a porodním asistentkám poděkovali,“ říká.

Přímo s dortem svůj den oslavily také sestry z onkologického a radiologického centra Multiscan, jehož vedení ocenilo hlavně jejich organizační schopnosti a laskavý přístup k pacientům. „V naší společnosti máme takových sestřiček desítky. Velice si jich vážíme, oceňujeme jejich profesionální přístup a vlídné zacházení, s nimiž se starají o onkologicky nemocné pacienty,“ uvádí vedení Multiscanu.

Výprava z AKESO holdingu reprezentovala skvěle.

Sotirios Zavalianis na světovém

klání EY Podnikatel roku

EY Podnikatel roku neboli Entrepreneur Of The Year je nejprestižnější světová soutěž podnikatelů, která vzdává hold výjimečným osobnostem na poli byznysu. Letos v Monaku přivítala na světovém finále přes padesát vítězů národních kol z šedesátky zemí a byl mezi nimi i majitel holdingu AKESO Sotirios Zavalianis. „Ani ve snu jsem nečekal, že zažiji takovou globální událost. Měl jsem možnost seznámit se se všemi národními vítězi, s lidmi, kteří tvrdě pracují, aby si splnili své sny,“ popisuje Zavalianis svoje dojmy.

Vítězem klání na ceremoniálu v Salle des Étoiles byl nakonec vyhlášen Vellayan Subbiah, výkonný místopředseda společnosti Tube Investments of India a předseda společnosti Cholamandalam Investment and Finance Co. Ltd. „Vítěz vyhrál zaslouženě. Co rodina za čtyři generace a zejména právě vítěz dokázali, je neuvěřitelné,“ komentoval výsledek Zavalianis. Majitel holdingu AKESO vyhrál podle poroty národní kolo soutěže díky svému přístupu k pacientům, péči o zaměstnance i aktivitám na poli vzdělávání a podpory potřebných.

Měl jsem možnost se seznámit se všemi národními vítězi, kteří tvrdě pracují, aby si splnili své sny.

Český tým byl rozpoznatelný na první pohled.

AKESO holding je opět nejlépe řízenou firmou v Česku

Slavit může také samotný holding AKESO – už popáté v řadě totiž získal prestižní ocenění v programu Czech Best Managed Companies, který organizuje společnost Deloitte. Nezávislá porota se při hodnocení firem ohlížela hlavně na strategické směřování, produktivitu a inovace, firemní kulturu, strukturu řízení a finanční výkonnost a stejně jako loni i letos opět ocenila 29 společností.

„Nejde jen o ten jeden nápad nebo o jednu silnou osobnost, ale nejlépe řízené firmy chápou význam nastavení procesů, které je vedou k tomu, být v dané oblasti nejlepší. Na rozdíl od intuitivního řízení mají dlouhodobou strategii a všichni zainteresovaní lidé vědí, jaký je cíl a proč,“ uvedl k letošnímu ročníku Miroslav Svoboda, country leader Deloitte ČR a lídr programu Czech Best Managed Companies.

Jako důležitou zpětnou vazbu vnímá ocenění i majitel holdingu Sotirios Zavalianis. „Uplynulý rok pro nás znamenal především optimalizaci firemních procesů po bouřlivých letech v podobě zvyšujících se provozních nákladů, které postihly nejen nás, ale i řadu dalších společností napříč různými odvětvími. Podařilo se nám to bez nutnosti drastického snižování investic do dalšího rozvoje našich zařízení. Letošní ocenění má tak pro nás speciální význam a je důkazem toho, že holding AKESO je sebevědomou a silnou společností,“ komentuje Zavalianis úspěch svého holdingu. Loni činil obrat společnosti čtyři miliardy korun a péči ve zdravotnických zařízeních AKESO vyhledalo 200 000 unikátních pojištěnců.

Byli jsme na summitu Technologie a inovace ve zdravotnictví

O svých zkušenostech mluvil Sotirios Zavalianis za zdravotnický holding AKESO také na letošním summitu Zdravotnického deníku Technologie a inovace ve zdravotnictví. Na jeho třetí ročník opět zavítali hlavně ředitelé českých nemocnic a odborníci z oblasti zdravotnictví, ale navštívil ho i premiér Petr Fiala, ministr zdravotnictví Vlastimil Válek nebo šéf VZP Zdeněk Kabátek.

Letos se na summitu řešily především stále stoupající náklady veřejného systému českého zdravotnictví, které ohrožují jeho udržitelnost. Hlavní klíč k řešení problému vidí premiér Petr Fiala v posílení efektivity zdravotnických služeb, což je stěžejní i podle Zavalianise. Ten na summitu oznámil plán na prudké zvýšení produktivity práce zdravotníků lepší organizací pracovní doby v nemocnicích. O efektivitě řízení na summitu mluvil i ředitel pro inovace a strategický rozvoj holdingu AKESO MUDr. František Vlček, Ph.D., MHA. Podle něj trpí současný systém třeba mezerami v edukaci pacientů, ale i legislativními zábranami, které brání větším inovacím.

foto: Radek Čepelák, Zdravotnický deník

Ještě modernější Nemocnice Hořovice

Celkem 30 miliard korun zamířilo z Evropské unie do českého zdravotnictví díky investičnímu nástroji REACT-EU, který vznikl jako reakce na šíření covidu-19. Peníze podpořily vybavení nemocnic, modernizaci hygienických stanic nebo rozvoj integrovaného systému a sociální infrastruktury tak, aby v budoucnu dokázaly lépe čelit dalším případným hrozbám.

Jak přibližuje náměstek pro léčebnou péči holdingu AKESO MUDr. Marek Janka, nabídku se rozhodla využít i Nemocnice Hořovice. „Dotační program byl v České republice určen pro všechna zdravotnická zařízení s pracovištěm urgentního příjmu, tedy i pro hořovickou nemocnici. Dotace nám umožnila modernizovat celou řadu zdravotnických pracovišť,“ uvádí.

Do hořovické nemocnice z programu putovalo 150 milionů korun. „Pořídili jsme vybavení operačních sálů, jako jsou operační stoly a laparoskopické věže, vybavení pro porodnici, neonatologii a oddělení sterilizace, endoskopické vybavení pro gastroenterologii nebo pro histologickou laboratoř, celou řadu ultrazvuků a desítky moderních lůžek s příslušenstvím pro ARO i standardní oddělení nebo další přístroje,“ zmiňuje Janka hlavní vylepšení, díky nimž je léčba v hořovické nemocnici pro klienty ještě atraktivnější.

AKESO POLIKLINIKA , REHABILITAČNÍ NEMOCNICE BEROUN

Do AKESO mě přitáhlo špičkové prostředí

MUDr. Miroslav Krejča, Ph.D., je přední český plastický chirurg, který nově působí v modrobílých barvách zdravotnického holdingu AKESO. Podle vlastních slov ke své profesi přistupuje jako nekomerční lékař, jenž působí v komerční medicíně. „Dělám, co je užitečné, nikoliv co je možné,“ říká o své filozofii s tím, že estetické zákroky vnímá především jako součást psychosomatické medicíny. Za jeho úspěchem stojí tvrdá práce, trocha toho štěstí a také láska k plastické chirurgii, jež ho neopustila ani po téměř čtyřicetileté praxi.

Text: Radek Kaša

Co vás k plastické chirurgii přivedlo?

Po promoci na 1. lékařské fakultě v Praze jsem pracoval na chirurgickém oddělení tehdy fakultní nemocnice Pod Petřínem v Praze, kde jsem též získal specializaci ze všeobecné chirurgie. Ta mi nicméně v dalším mém vývoji přišla málo kreativní, a navíc jsem měl osudové štěstí, že jsem v té době potkal pana docenta Radka Vrabce. Byl to skvělý plastický chirurg, který se mnou měl zpočátku nezměrnou trpělivost.

Krátce po revoluci jste dva roky působil v Austrálii. Jak se vám povedlo se tam dostat?

Devadesátá léta byla zajímavou otevřenou dobou, kdy všude znali Václava Havla, takže jsem to měl jako Čechoslovák tak trochu jednodušší. To mi umožnilo využít příležitosti vycestovat a v mém případě právě až do Jižní Austrálie. Jenže tam úplně nevěděli, co mají od kluka z východní Evropy čekat, takže jsem do začátku získal pouze tříměsíční stáž v Repatriation General Hospital v Adelaide. Uspět nebylo moc snadné, ale povedlo se mi osvědčit se a nakonec jsem dostal práci na jeden rok. A protože jsem od mládí workoholik, tak jsem ještě sloužil v tamní univerzitní nemocnici Flinders Medical Centre. Druhý rok jsem pak dostal práci tam.

Jak jste na lékařské úrovni zvládal angličtinu?

Potřeboval jsem se rozmluvit a hlavně porozumět, což byl v prostředí typické „australštiny“ plné zkratek a slangu docela oříšek (smích). Co jsem ale měl u Australanů moc rád, byla ta jejich pohodová mentalita, takže jazykově ke mně všichni byli ze začátku ohromně tolerantní.

Pak přišel návrat do Evropy, ale ještě ne do Čech, je to tak?

Po dvou letech strávených v Jižní Austrálii jsem jen tak na zkoušku odpověděl na inzerát v British Medical Journal na pozici plastického chirurga v St. Andrew’s Centre for Plastic Surgery, prestižní klinice v anglickém hrabství Essex. Vůbec jsem nepočítal s tím, že se mi někdo ozve. Týden nato přišla naše sekretářka,

že se na mě ptali, načež mě pozvali na pohovor. Dodnes si myslím, že jsem u konkurzu uspěl mezi asi desítkou dalších kandidátů díky tomu, že jsem v sobě našel jakýsi vnitřní klid, protože mi tenkrát vlastně o nic nešlo – měl jsem totiž stále jisté místo v Adelaide a také v Praze. Máte za sebou tisíce zákroků. Je při takovém množství snadné si vůbec vybavit ten nejtěžší?

Složitých zákroků byla celá řada a je těžké vypíchnout nějaký konkrétní. Nicméně ty nejtěžší často probíhaly v rámci týmové mezioborové spolupráce například s neurochirurgy,

onkologickými chirurgy či specialisty na obličejovou chirurgii. Takové operace mě určitě bavily nejvíce.

S čím vším za vámi mohou lidé přijít? Provádím plné spektrum estetických zákroků. Mezi mé oblíbené patří omlazující operace v obličeji –všechny druhy faceliftů u žen. Dále dělám zákroky, které jsou vděčné i z pohledu pacienta a jejichž indikace bývá nejen estetická, ale i zdravotní. Je to například operace povislých víček (blefaroplastika), kdy člověk nevypadá unaveněji, než je, a též se mu hned lépe kouká na svět. Dalším příkladem je zmenšení objemných prsou, kdy úleva od bolesti zad a radost z možnosti pohybu jsou vždy obrovské.

A co když za vámi naopak přijde pacientka s tím, že chce prsa zvětšit?

Mezi mé oblíbené

operace patří všechny druhy faceliftů u žen.

Tento zákrok patří mezi velmi populární, má však i svá úskalí. S pacientkou je třeba důkladně probrat, jaká jsou její očekávání a pro koho zákrok vlastně podstupuje. Totiž partner se dá většinou vyměnit snáze než implantáty. Pak často bývá předmětem diskuze, že objem prsou není přímo

V rámci holdingu působí MUDr. Miroslav Krejča, Ph.D., v AKESO POLIKLINICE i v Rehabilitační nemocnici Beroun.

Plastický chirurg MUDr. Miroslav Krejča, Ph.D.

Vystudoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde nyní také vyučuje. V České republice získal postupně atestace z obecné a poté plastické chirurgie. Jako plastický chirurg je řádně registrovaný u Medical Board of South Australia, australského regulatorního orgánu odpovědného za dohled nad praxí lékařů. Obdobné licence, a to na úrovni primář a konzultant, drží i v rámci České republiky, Spojeného království a také Irska. Ve volném čase se rád věnuje cyklistice, lyžování a vyhledává klid při procházkách v Brdech. Žije na okraji Prahy, má tři děti a je podruhé ženatý.

Devadesátá léta byla zajímavou otevřenou dobou, kdy všude znali Václava Havla, takže jsem to měl jako Čechoslovák tak trochu jednodušší.

úměrný kráse. Tady je důležité si sebe sama představit za 15 let, a jaká zdravotní omezení a rizika jsou se zákrokem spojena. Mým cílem je určitě dosáhnout celoživotní radosti hned napoprvé, a ne aby „nová“ prsa způsobila více problémů a reoperací. Vždy je to tedy otázka psychické pohody. Jinými slovy, krásný život se dá prožít i s malými či visacími prsy, stejně tak i s odstátými ušními boltci či jinými kosmetickými „vadami“.

Jaké jsou doby zotavování?

Záleží na konkrétním rozsahu zákroku. Bezprostřední rekonvalescence trvá většinou kolem jednoho týdne, dále jsou pro pacienta do šestého týdne vždy nějaká omezení v každodenním životě. Finální efekt se posuzuje v odstupu více měsíců, zpravidla po vyblednutí jizev.

Co vás přimělo spojit síly se zdravotnickým holdingem AKESO a začít operovat v Rehabilitační nemocnici Beroun?

Na prvním místě pro mne vždy byla bezpečnost pacientů a berounská nemocnice v tomto ohledu nabízí špičkově vybavené pracoviště srovnatelné s prestižními zahraničními klinikami, na kterých jsem působil. Rovněž si vážím toho, že mohu pracovat v kolektivu po boku „nevyhořelých“ zdravotníků, kteří se nesmíří s odpovědí, že něco nejde. Osobně to tedy vnímám jako zajímavý posun ve své kariéře. Pak v areálu nemocnice hned vedle naší české vlajky vlaje ta řecká, která je pro mě osobně symbolem prázdninové pohody a duševní relaxace, takže do práce chodím vlastně odpočívat.

Novinky

v estetické medicíně

V AKESO POLIKLINICE jsme během léta připravili jak pro klienty, tak i pro zaměstnance holdingu akce v oblasti estetické medicíny, která nedávno rozšířila nabídku našich služeb. Jsou zaměřeny na zlepšení struktury pleti, redukci vrásek, omlazení nebo odstranění nežádoucího ochlupení a poskytujeme je za zvýhodněné ceny.

BEZBOLESTNÁ EPILACE

PŘÍSTROJEM EXILITE

Ošetření pleti přístrojem Exilite se používá k odstranění nežádoucích chloupků a různých kožních problémů. Přístroj Exilite využívá širokospektrální světelné pulzy k cílení na specifické kožní struktury, jako je melanin v pigmentových skvrnách nebo krevní cévy v zarudlé pokožce. Ošetření je neinvazivní a obvykle nevyžaduje žádnou dobu zotavení, což umožňuje pacientům rychle se vrátit k běžným aktivitám.

KYSELINA HYALURONOVÁ

Kyselina hyaluronová je přirozeně přítomna v lidském těle, zejména v kůži, a hraje klíčovou roli při udržování její elasticity a vlhkosti. V estetické dermatologii se kyselina hyaluronová používá zejména k výplni vrásek a jemných linek v oblasti nasolabiálních rýh, linie od koutků úst dolů a vrásek mezi obočím, k obnově objemu ubývajícího s přicházejícím věkem, pro konturace a zvětšení rtů či ošetření jizev.

Trendem ve využití kyseliny hyaluronové je nechirurgická rinoplastika, při níž dochází k dočasné úpravě tvaru nosu bez potřeby chirurgického zákroku. Jde o drobné korekce jako vyrovnání hrbolků, zvýraznění hřbetu nosu nebo zlepšení symetrie.

Nové zákroky na omlazení pleti či odstranění chloupků.

BOTULOPREPARÁTY

Botulopreparáty se využívají k odstranění nežádoucích mimických vrásek zejména v oblasti čela, kořene nosu, kolem očí či rtů. Účinek látky nastupuje za 2 až 5 dnů po aplikaci a trvá zhruba 3 až 6 měsíců. K jeho udržení a prodloužení doporučujeme po uplynutí doby zákrok opakovat. Zákrok je velmi populární díky své efektivitě a minimálnímu narušení běžného života pacienta.

OMLAZENÍ PLETI PŘÍSTROJEM EXION II

Přístroj Exion II kombinuje neinvazivní radiofrekvenční ošetření a mikrojehličkování. Tato technologie je navržena k efektivnímu zlepšení kvality pokožky, redukci vrásek, zpevnění pleti a celkovému omlazení.

Neinvazivní radiofrekvenční ošetření se používá k hlubokému ohřevu dermis, což stimuluje produkci kolagenu a elastinu. Tento proces vede k zpevnění pokožky a redukci vrásek. K žádanému efektu doporučujeme čtyři ošetření po 10 dnech, tedy absolvování intenzivní omlazovací 40denní kůry.

Při mikrojehličkování využívá přístroj jemné jehličky k vytvoření mikroskopických vpichů do pokožky, to stimuluje přirozený proces hojení a produkci kolagenu, a výsledkem je zpevněná pokožka. Při zákroku je porušena integrita pokožky a po ošetření dochází k mírnému zarudnutí, ojediněle i otoku a k drobnému krvácení v místě ošetřované oblasti.

KARIÉRA V AKESO

PŘIDEJTE SE K NÁM

NEMOCNICE HOŘOVICE

Staňte se součástí týmu nemocnice, která získala několik ocenění a vyniká v péči o pacienty nejen ve Středočeském kraji. Z lékařů hledáme neurologa absolventa, pneumologa, zubaře a specialisty na RDG a ARO oddělení (absolventa nebo s kmenem).

Rádi přivítáme všeobecné sestry na EMG ambulanci, centrální sterilizaci a neonatologické oddělení. Uplatnění u nás najdou i  zdravotní laboranti a sestry na sály či anesteziologické, interní, transfuzní a dětské oddělení.

AKESO POLIKLINIKA V PRAZE

O zdraví celé rodiny se v Nových Butovicích stará špičkový personál už čtyři roky a stále přibývají nová oddělení. Koho bychom uvítali? Gynekologa, neurologa pro děti i pro dospělé (oba na plný i částečný úvazek), praktického lékaře pro děti a dorost, všeobecnou sestru, recepční i administrativně-technického pracovníka

AKESO POLIKLINIKA V PRAZE ZUBNÍ AMBULANCE

V poliklinice nabízíme všechny stomatologické služby na jednom místě v rámci komplexních služeb. Poskytujte je spolu s námi na pozici zubního lékaře nebo dentální hygienistky

REHABILITAČNÍ NEMOCNICE BEROUN

Místo, které pomáhá lidem postavit se zpátky na nohy. Doslova i přeneseně. To je naše rehabilitační nemocnice, kde bychom rádi přivítali řadu nových kolegů: rehabilitačního lékaře, radiologa, internistu pro oddělení následné péče, psychologa, vrchní sestru rehabilitačního centra, radiologického asistenta, fyzioterapeuta a všeobecnou sestru do gastroenterologické ambulance

DENNÍ PSYCHOTERAPEUTICKÉ SANATORIUM ONDŘEJOV

Psycholog Ralph Smart kdysi prohlásil: „Obklopte se lidmi, kteří jsou dobří pro vaše duševní zdraví.“ To poskytujeme nejen pacientům, ale i zaměstnancům v sanatoriu Ondřejov. Ohlížíme se po psychiatrovi s kmenem/atestací, všeobecné sestře na psychiatrii, sociálním pracovníkovi a psychologovi do oddělení léčby závislostí

CENTRUM DUŠEVNÍ REHABILITACE

Pracujte po boku lidí, kteří způsobili revoluci v české psychiatrii. Nejmodernější psychiatrické zařízení u nás poptává lékaře se zájmem o psychiatrii, psychiatra a posily na pozice psycholog ve zdravotnictví, klinický psycholog, všeobecná sestra na psychiatrii a sanitář

ONKOLOGICKÉ A RADIOLOGICKÉ CENTRUM MULTISCAN

Léčba vycházející z nejnovějších doporučení, přední odborníci a nejmodernější vybavení. To vše provází práci v pardubickém Multiscanu, kde právě rozšiřujeme tým o  onkologa, radiologického asistenta pro radioterapii a všeobecnou či praktickou sestru pro radiodiagnostické oddělení

IT POZICE

Za skvělou zdravotní péčí stojí perfektní znalost technologií. Do týmu IT proto neustále přijímáme šikovné kolegy. Momentálně bychom rádi našli výpočetního technika, IT správce sítí a firewallů, ale i operačních systémů a sítí. Poptáváme také aplikačního programátora a web developera

FILEMA

Kus středomořského ráje uprostřed pražských Košíř. To je naše autentická řecká restaurace FILEMA, která získala od svých hostů pět hvězd z pěti. Buďte součástí profesionálního týmu, který právě nabírá brigádníky na pozici číšník/servírka

DATOVÁ CENTRA

Všechna důležitá rozhodnutí, která děláme, stavíme na datech. Potřebujeme proto profíky, kteří si je vezmou pod svá křídla. Konkrétně síťového specialistu, administrátora operačních systémů, produktového manažera a obchodního specialistu.

CONSTRUCTION TEAM

Stavíme a rozvíjíme nejlepší zdravotnická zařízení v Česku. A k tomu potřebujeme stavbyvedoucího, přípraváře a rozpočtáře

Přidejte se do týmu, který drží při sobě. Více na akesoholding.cz/kariera.

JSME VIDĚT V MÉDIÍCH

Celý zdravotnický holding AKESO je vyhlášený svými odborníky, lidskostí a špičkovou péčí. Není divu, že mnohokrát upoutáme pozornost médií. Co v české mediální krajině zarezonovalo v poslední době?

Svět financí

Hostem pořadu Svět financí na CNN Prima News byl majitel zdravotnického holdingu AKESO Ing. Sotirios Zavalianis Společně s ekonomem Lukášem Kovandou hovořili o kondici českého zdravotnictví a jak ji zlepšit.

CNN Prima News – Lékaři v éteru

Přehrajte si celý díl.

Hosty podcastu byli v poslední době MUDr. Martin Hollý z Centra duševní rehabilitace, imunolog profesor Dr. Václav Větvička, Ph.D., ze SENIMED, primářka novorozeneckého oddělení Nemocnice Hořovice MUDr. Milena Dokoupilová, zakladatelé Mindwell prof. Ján Praško a  Ing. Jelena Holomany nebo MUDr. Dana Dvořáková z Multiscanu.

Sama doma

Do pořadu Sama doma v České televizi si přišel povídat MUDr. Petr Zeithaml. S moderátorkami hovořil o možnostech jednodenní chirurgie dokonce ve třech vstupech.

Do jiného dílu stejného pořadu zavítala i  MUDr. Mahulena Exnerová, primářka dětského oddělení Nemocnice Hořovice. Jejím tématem bylo tentokrát cestování na dovolenou s chronicky nemocnými dětmi.

TN.cz

Mezinárodní den sester jsme slavili i článkem na portálu

Přehrajte si celý díl.

TN.cz. Náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Blanka Červenková v něm vyprávěla o tom, jaká by měla zdravotní sestra být.

Blesk.cz

V rubrice Odborníci na telefonu odpovídal MUDr. Martin Hollý na dotazy čtenářů. Nejvíce je zajímalo, jak se mohou dostat do nedávno otevřeného Centra duševní rehabilitace v Berouně.

Televizní noviny, TV Nova Úbytku dárců krve se věnovala reportáž TV Nova, kterou natáčeli v naší hořovické nemocnici. Cestu krve od dárce popsala Jana Šrámková, vrchní sestra transfuzního oddělení.

Berounský deník

O tom, jakou mají ženy v hořovické porodnici možnost si zvolit svoji cestu porodem, jsme vyprávěli Berounskému deníku.

V jiném vydání stejného periodika a ve zprávách CNN Prima News jsme také otevřeli těžké téma inkontinence. U příležitosti Světového dne inkontinence hovořili naši odborníci o nedávno provedené operaci, která vrátí pacientovi s únikem stolice naději na plnohodnotný život.

Téma duševního zdraví v médiích rezonuje

Rychle se vyvíjející terapeutické programy Mindwell zaujaly redakci českého Forbesu, portál iDNES.cz, Českou televizi i oborová média. O novinkách v terapiích nebo o syndromu vyhoření hovořila výkonná ředitelka projektu Ing. Jelena Holomany

Změna ve vedení nemocnice je jako převzetí řízení

Tomáš Petsinis se v dubnu stal ředitelem Rehabilitační nemocnice Beroun. Nastoupil po své matce, Nataše Petsini, která nemocnici vedla dlouhých 17 let. Se svými dlouholetými zkušenostmi a odbornými znalostmi z pozice provozně­technického ředitele Nemocnice Hořovice je Tomáš Petsinis rozhodně správnou volbou pro tuto důležitou funkci. Zeptali jsme se ho, jak probíhalo převzetí funkce, s jakými výzvami se musel vypořádat a jaké jsou jeho plány pro budoucnost nemocnice.

Jaké byly vaše první týdny po převzetí funkce ředitele Rehabilitační nemocnice Beroun? Jaké konkrétní kroky jste podnikl? Přestože jsem dříve působil jako provozně­technický ředitel sesterské Nemocnice Hořovice, mé první týdny v nové roli byly plné seznamování se s prostředím, týmem a aktuálními výzvami. První měsíc jsem strávil po boku předcházející ředitelky Nataši Petsini (mé maminky), což mi umožnilo navštívit většinu oddělení naší nemocnice a setkat se s klíčovými pracovníky. Naslouchal jsem jejich potřebám a prioritám. Postupem času jsem se zaměřil na úpravy v procesech, systematizaci práce a úkolů a také na některé nepopulární změny v personální oblasti. Věřím, že čas ukáže, že tyto změny byly ku prospěchu budoucnosti nemocnice. Mým cílem je otevřená a transparentní komunikace napříč celým zařízením.

V čem vidíte největší výzvy, které vás čekají při vedení nemocnice?

Co považujete za největší příležitost pro další rozvoj Rehabilitační nemocnice Beroun?

Jednou z největších výzev je bezesporu pokračující rozvoj naší nemocnice, konkrétně pavilonu S, Centra duševní rehabilitace. Průběžně rozšiřujeme tým nejen o odborníky z řad lékařů, ale i o nelékařské profese, které se podílejí na péči o pacienty v nádherném prostředí a skvělém pracovním kolektivu. Dalšími výzvami jsou rostoucí nároky na kvalitní a dostupnou rehabilitační

Prioritou je posílení personálu a zajištění kvalitního

péči, stejně jako jednodenní medicínu, která se stává trendem současnosti. V této situaci vidím mnoho příležitostí pro celý náš zdravotnický holding. Věřím, že díky využití moderních technologií, inovativních přístupů a silného lidského kapitálu můžeme i nadále posilovat pozici Rehabilitační nemocnice Beroun jako lídra v oblasti rehabilitační péče v širším regionu.

Jaké jsou vaše plány a priority pro následující měsíce a roky?

V nejbližších měsících, a doufám, že půjde skutečně jen o měsíce (úsměv), se chci zaměřit na stabilizaci nemocnice po personální stránce. Prioritou je posílení personálu

a zajištění kvalitního pracovního prostředí pro všechny naše zaměstnance. Plánujeme digitalizaci nemocničních systémů, zjednodušení práce kolegů a kolegyň, modernizaci vybavení a zavádění inovativních metod léčby.

Dalším cílem je rozvoj preventivních programů a spolupráce s místní komunitou, zejména s Centrem duševní rehabilitace. Plánujeme také organizaci odborných a vzdělávacích konferencí a seminářů nejen pro naše zdravotníky, ale i pro personál z jiných zdravotnických zařízení. Jakým způsobem hodláte navázat na práci vaší matky, která stála za transformací nemocnice? Jak se váš styl vedení bude odlišovat? Práce mé matky pro mě byla a stále je velkou inspirací. Velmi si vážím jejího odhodlání, obětavosti a vize, které proměnily Rehabilitační nemocnici Beroun v prosperující a respektovanou instituci. Rád bych nejen navázal na její „dědictví“, ale také ho dále rozvíjel v duchu nové doby, nových technologií a s respektem k zaměstnancům nemocnice. Můj

Tomáš Petsinis, MBA, LL.M., MSc.

Tomáš Petsinis je současný ředitel Rehabilitační nemocnice Beroun. V oblasti zdravotnictví má bohaté zkušenosti, které získal nejen v Berouně, ale také v dalších zařízeních holdingu AKESO. Od roku 2008 zastává také pozici ředitele provozu a technického ředitele v Nemocnici Hořovice. Dále působí jako člen dozorčí rady jak v berounské, tak hořovické nemocnici, vede a spoluzaložil společnost zaměřenou na prémiovou zdravotní péči Altoa.

Můj styl vedení se možná bude v některých detailech lišit, ale základní hodnoty, jako jsou respekt, empatie a snaha o dialog, zůstávají stejné.

styl vedení se možná bude v některých detailech lišit, ale základní hodnoty, jako jsou respekt, empatie a snaha o dialog, zůstávají stejné. Vaše matka zdůrazňovala důležitost výběru správných lidí do týmu. Jaké kvality považujete za klíčové při výběru nových zaměstnanců?

Při výběru nových zaměstnanců kladu velký důraz na jejich odborné kompetence, ale neméně důležité jsou pro mě jejich osobní vlastnosti. Hledám zodpovědné, empatické a komunikativní lidi, kteří se s nadšením věnují své práci a sdílí vizi dalšího rozvoje nemocnice. Velmi si

cením loajality a stability, proto se budu snažit o podporu stávajících zaměstnanců a vytvářet podmínky pro jejich profesní růst.

Jak je podle vás důležité udržovat a rozvíjet vztahy s místní komunitou a jaké kroky v tomto směru plánujete podniknout?

Jsem přesvědčen, že úzké vazby s místní komunitou jsou pro prosperitu nemocnice velmi důležité. Chci pokračovat v aktivitách společenského života v berounském regionu a rozšířit nabídku edukačních aktivit pro laickou i odbornou veřejnost. Už nyní nabízíme odborné konference, jako je Berounský rehabilitační den nebo Sympozium Centra duševní rehabilitace, ale také například autorská čtení oceněných spisovatelů, jako je Michaela Duffková s její knihou „Zápisník alkoholičky“. V září plánujeme i koncerty pro pacienty i zaměstnance.

Jaké jsou vaše osobní cíle a ambice v rámci vedení této nemocnice?

Mým osobním cílem je především zajistit, aby Rehabilitační nemocnice Beroun byla i nadále místem, kde se pacienti cítí bezpečně a dostává se jim nejvyšší kvality péče. Chci, aby naše nemocnice byla známá nejen svou odborností, ale i přístupem k pacientům, který je lidský a vstřícný. Ambicí je rozvíjet nemocnici tak, aby byla vzorem v oblasti inovací, kvality péče a mezilidských vztahů. Chci, aby každý zaměstnanec cítil, že je důležitou součástí celku, a měl možnost profesně růst. Mým dalším cílem je posilovat spolupráci s komunitou a dalšími zdravotnickými zařízeními, což přinese prospěch nejen našim pacientům, ale i celému regionu.

Vedení Rehabilitační nemocnice Beroun převzal Tomáš Petsinis v roce 2024 po své matce, Nataše Petsini, která hrála klíčovou roli v transformaci a rozvoji nemocnice od roku 2008. Během jejího vedení došlo k výraznému rozšíření nemocnice, včetně vybudování moderního rehabilitačního centra a Centra duševní rehabilitace.

REHABILITAČNÍ NEMOCNICE BEROUN + CONSTRUCTION TEAM

Rekonstrukce pavilonu C přinesla nové moderní zázemí

V berounské nemocnici vytrvale pracujeme na jejím postupném zvelebování. Na řadu přišla další část modernizace budovy pavilonu C, kde se řemeslníci pustili do rekonstrukce střechy a podkroví. Nově má tak personál k dispozici moderní a komfortní prostory, které přispívají k příjemnějšímu pracovnímu prostředí.

Text: Radek Kaša

Rehabilitační nemocnice Beroun od své privatizace v roce 2007, kdy ji koupil Ing. Sotirios Zavalianis, prochází průběžnou modernizací. Nyní se proměny dotkly třetího patra pavilonu C, jež slouží jako zázemí pro lékaře a personál administrativy jednotlivých oddělení. Hlavním impulzem pro rekonstrukci byla nutná výměna střešní krytiny.

Architekti s ní tedy spojili i celkovou modernizaci interiéru a jeho rozšíření, do něhož zahrnuli dosud nevyužívané půdní prostory v obou křídlech budovy. Práce probíhaly od dubna 2023 do letošního května a nyní se instaluje venkovní výtah.

„S rozvojem lékařské péče rostou nároky na zajištění adekvátního zázemí pro personál. Proto jsme ve východní části objektu postavili nové kanceláře, velkou zasedací místnost a kuchyňský kout. Původní zasedačka v západní části byla přemístěna do křídla budovy a tím mohly vzniknout další lékařské pokoje a prostor pro přesunutí původního kuchyňského koutu na vhodnější místo,“ říká

na úvod stavbyvedoucí Michal Gajdušek ze společnosti CONSTRUCTION TEAM, jež je společně s nemocnicí a dalšími zdravotními zařízeními součástí zdravotnického holdingu AKESO.

V první fázi rekonstrukce, při které se pracovalo na nové střeše, řemeslníci zároveň dispozičně připravili i půdní prostory pro nově chystanou vestavbu. „Na několika místech jsme museli nahradit staré trámy novými a společně s krytinou jsme kompletně vyměnili i střešní fólii a izolaci. Jednotlivé místnosti dostaly nová střešní okna se slunečními roletami,“ doplnil svého kolegu stavbyvedoucí Stanislav Pýcha, který měl tuto část stavebních prací na starosti. Řemeslníci odstranili i několik komínů, které byly rozebrány a zaslepeny na úrovni půdního patra. „Komíny se už z technologického hlediska nepoužívaly a jejich zrušením jsme získali spoustu nového místa právě pro půdní vestavbu,“ doplnil Pýcha.

Druhá fáze se zaměřila na interiér, kdy byly kompletně vyměněny rozvody elektřiny, datové linky a čidla požární ochrany. Navíc, pro zajištění komfortního pracovního prostředí i v horkých měsících, technici do všech místností nainstalovali klimatizační jednotky. Původní zářivky nahradilo nové stropní osvětlení a chodby a sociální zařízení dostaly vkusné velkoformátové obklady. „Dlaždice jsou španělské výroby známé pod označením Statuario. Pro vybavení koupelen, WC a sprch jsme zase využili materiál, který zbyl po dokončení Centra duševní rehabilitace,“ podotkl Michal Gajdušek.

Po úspěšné rekonstrukci nyní prostory pavilonu C poskytují zaměstnancům moderní a funkční zázemí, které splňuje veškeré požadavky na komfortní a příjemné pracovní prostředí.

REHABILITAČNÍ NEMOCNICE BEROUN

Lékař a kardiolog doc. MUDr. Karel Sochor, CSc., působil přes 30 let na interním oddělení a jednotce intenzivní péče Rehabilitační nemocnice

Beroun. Jako primář v jeho čele stál od roku 1998 až do letošního března, kdy vedení předal svému dlouholetému kolegovi MUDr. Jaromíru Janouškovi. Do penze však neodchází úplně, své zkušenosti a vědomosti bude s kolegy sdílet i nadále, nyní pouze na zkrácený úvazek.

Text: Radek Kaša

Díky výborným studijním výsledkům na tehdejší jedenáctiletce se chtěl nejdříve věnovat oboru konstruktéra v oblasti automobilového průmyslu, a poslal si tedy přihlášku na ČVUT v Praze. Nicméně den před koncem termínu podlehl tlaku nejen své maminky, ale také třídní profesorky a své tehdejší přítelkyně (která se později stala i jeho ženou) a přihlášku si změnil na Lékařskou fakultu hygienickou Univerzity Karlovy v Praze (dnešní 3. lékařská fakulta).

Díky tomu se medicína, především pak léčba srdce, nakonec stala jeho životním posláním.

Své rozhodnutí o profesním zaměření jste z technického na medicínské změnil na poslední chvíli. Vaše záliba v technice však zůstala –především u trolejbusů.

Auta mi přirostla k srdci ze zřejmého důvodu – když jsem byl ještě kluk, tak jich tolik nejezdilo. Ještě víc jsem ale chtěl být řidičem trolejbusu. V naší čtvrti na Smíchově jezdila linka, kterou řídil šofér, jenž mě a mého kamaráda často brával k sobě dopředu. Vždy se mi líbilo, jak jsou trolejbusy konstrukčně řešeny, takže nakonec dodnes zůstaly mým koníčkem, který velice rád pěstuji s mým starším vnukem. Nicméně samozřejmě nelituji, že jsem se nakonec rozhodl pro medicínu, protože je pro mě milovaným zaměstnáním a také koníčkem. Velký dík určitě patří mé rodině, že byla vždy tak tolerantní, protože jsem valnou většinu času pobýval v nemocnicích.

Nelituji, že jsem se nakonec rozhodl pro medicínu, protože je pro mě milovaným zaměstnáním a také koníčkem.

Svou profesní dráhu jste věnoval akutním stavům, zejména pak v kardiologii. Jak jste se k léčbě srdce dostal?

Po promoci jsem se rozhodoval mezi neurologií a interním oddělením, načež jsem měl možnost v roce 1973 jako internista po atestaci v Nemocnici Na Míčánkách (původně samostatné interní oddělení ÚVN Praha) zakládat tamní koronární jednotku pod vedením primáře

prof. MUDr. Františka Prokšana, CSc. Zabývali jsme se především intenzivní péčí o pacienty po akutním infarktu či srdeční arytmii. V tu dobu vám bylo teprve 27 let a už jste působil jako vedoucí lékař. Je to tak, měl jsem tu zodpovědnost, že jsem vedl malý kolektiv šestilůžkového oddělení. Byl jsem krátce po první atestaci z vnitřního lékařství a nade mnou působil vynikající šéf. Měl už habilitaci z kardiologie, takže na mě bezvadně dohlížel. Měl jsem ale i své učitele v nedaleké Nemocnici Na Vinohradech v čele se slavným kardiologem prof. MUDr. Vratislavem Jonášem, DrSc., a především prof. MUDr. Vlastimilem Víškem, DrSc., se kterým jsem úzce spolupracoval. Také díky němu se mi takto dařilo. Nesmím určitě opomenout doc. MUDr. Václava Dejmala, CSc., jenž mě učil na fakultě a byl mi velkým mentorem i po studiích. Když jsem tehdy působil jako mladý šéf, často jsme se scházeli na konzultace. Můžete se ohlédnout za svou lékařskou kariérou, zhodnotit ji a třeba vyzdvihnout nějaký zajímavý milník?

Za jeden z největších úspěchů své kariéry považuji to, že jsme s kolegou doktorem Janouškem v rámci našeho oddělení byli vůbec jedněmi z prvních z takzvaných periferních nemocnic, kdo se zapojil do experimentální léčby akutních srdečních příhod v prostředí mezinárodních studií, jež vedl prof. MUDr. Petr Widimský, DrSc., FESC, FACC. Jednalo se o katetrizační léčbu akutních srdečních infarktů, která byla na konci 90. let velmi revoluční. Považuji totiž za velké štěstí, že jsem se mohl učit od tak vážených lékařů ještě z období první republiky, ať to byl již zmíněný profesor Jonáš, dále pak prof. MUDr. Jiří Syllaba, DrSc., nebo prof. MUDr. Josef Charvát, DrSc. Se snížením pracovního úvazku budete mít více volného času.

Jak s ním naložíte?

Čas využiji hlavně na více odpočinku, abych mohl pečovat nejen o své tělo, ale také duši.

Rehabilitační nemocnice Beroun hostila prestižní mezinárodní konferenci

Jak lze pomocí fyzioterapie ulevit lidem s poruchami nervové soustavy. Takové bylo hlavní téma konference, která se 16. května konala v sále Centra duševní rehabilitace v Rehabilitační nemocnici Beroun. Nemocnice akci uspořádala ve spolupráci s Univerzitou Karlovou v zastoupení prof. PhDr. Kamily Řasové, Ph.D., garantky oboru fyzioterapie na 3. lékařské fakultě, která přizvala kolegy a studenty z finské Savonia University of Applied Sciences a řecké University of Thessaly. Právě fyzioterapie má podle Kamily Řasové v léčbě nemocných nezastupitelnou roli. „S tím souvisí, že vysoká kvalita vzdělávání fyzioterapeutů by měla potenciálně zlepšit nabízenou péči a tím i kvalitu života pacientů,“ uvedla profesorka. Vedle přednášek se hosté konference podívali i na samotný provoz Rehabilitačního centra MUDr. Jana Calty.

Vysoká kvalita vzdělávání fyzioterapeutů by měla potenciálně zlepšit nabízenou péči a tím i kvalitu života pacientů.

Oslava Dne dětí v Mirakulu

Stylově se holding AKESO rozhodl pojmout letošní oslavu Dne dětí. Svoje zaměstnance s rodinami pozval do jednoho z nejpopulárnějších zábavních parků v Česku – Mirakula ve středočeských Milovicích. I přes vytrvalý déšť dorazilo na místo bezmála pět set pozvaných a díky menšímu zájmu veřejnosti měli atrakce skoro jenom pro sebe. „V Mirakulu jsme loni byli soukromě. Bylo hezky a narváno, takže jsme na některé atrakce museli vyčkat ve frontě. V sobotu tenhle problém zcela odpadl,“ popsala s úsměvem Jaroslava Vacková z Rehabilitační nemocnice Beroun. Akci si chválila i  Eva Chlumská z centrály AKESO, která do Milovic přijela hned se čtyřmi potomky. „Nakonec jsme zůstali až do konce a děti za tu dobu promokly rovnou třikrát. Vlhko jim vůbec nevadilo a všichni jsme byli náramně spokojení,“ popsala. Na malé oslavence vedle pozvánky k zábavě čekal i voucher na občerstvení v rámci areálu.

Studentská návštěva ze Spojených států

Zájem o provoz Rehabilitační nemocnice Beroun neroste jen u kolegů z oboru, ale také u těch, kteří se na svou praxi teprve chystají. Naposledy tak zařízení navštívilo celkem šestnáct studentů z prestižních amerických univerzit, jako je Yale, Harvard nebo Georgetownská univerzita. Studenti strávili celkem tři měsíce na Karlově univerzitě v Praze, kde jim přednášela i psycholožka z Centra duševní rehabilitace Tereza Příhodová, M.A., Ph.D., a právě ta je do Berouna pozvala. Návštěva tak měla možnost seznámit se v Rehabilitačním centru MUDr. Jana Calty s nejmodernějšími metodami ergoterapie a čas strávila i v nových prostorách Centra duševní rehabilitace. „Z mého pohledu byla exkurze naprosto skvělá a byla studenty hodnocena jako jeden z nejlepších ‚field tripů‘ vůbec. Myslím, že se hodně naučili o fungování takto velké nemocnice a jednotlivých oddělení,“ zhodnotila pobyt studentů Tereza Příhodová.

REHABILITAČNÍ NEMOCNICE BEROUN

Náměstek pro rehabilitaci: Chceme

obstát i v silné konkurenci

Práce fyzioterapeutů je fyzicky velmi náročná, často to pak odnášejí jejich záda nebo ruce. Přitom s řadou aktivit jim mohou pomoci například moderní robotické přístroje. O jejich aplikaci do procesu rehabilitace, ale i o další změny v péči o pacienty a zaměstnance nyní usiluje Mgr. Jakub Pětioký, MBA, DiS

Text: Lucie Kettnerová

Rehabilitační nemocnice Beroun je v oblasti rehabilitací velmi vyhlášená a pacienti si ji vzájemně doporučují. Co za jejím věhlasem stojí?

Dobré jméno se buduje dlouho a je velmi křehké, proto musím vyzdvihnout lidi, kteří tu dlouho pracují. Ti vytvářejí pozitivní vztahy s pacienty a dobře je odléčí. Můžete být velmi schopný klinik, ale bez empatie a pozitivního přístupu k pacientovi to nefunguje. A ten pozitivní a vstřícný přístup tady je. V naší nemocnici klademe důraz i na design, na který se velmi často zapomíná. Krása prostředí má v léčbě nezastupitelnou roli. Ne nadarmo se říká, že co oku lahodí, to srdce pohladí a duše vzkvétá. Je prokázáno, že světlé, čisté, moderní prostředí vytváří pozitivní atmosféru. A pozitivně naladěný pacient pak lépe spolupracuje, což se zpětně odráží v úspěšnější léčbě.

Od ledna letošního roku zastáváte v nemocnici post náměstka pro rehabilitaci. Co je náplní vaší práce?

Je to nejen podpora stávajících aktivit v naší nemocnici, ale také možnost se spolupodílet na strategickém rozvoji a plánování nových aktivit, zejména při uplatňování moderních technologií v rehabilitaci. Mezi tyto technologie řadíme například roboticky asistovanou rehabilitaci, prostředky biofeedbackové a senzorické terapie či využití telerehabilitačních systémů a distanční terapie.

Protože jde o nový způsob práce s pacienty, je zapotřebí změnit stávající zažité postupy, které mohou být dobré, léty ověřené. Jestliže však chce člověk udělat změnu a aplikovat do systému něco nového, aby došlo ke zkvalitnění péče, je tato změna nutná. Když ke změnám nedochází, může se stát, že zařízení tzv. vyhoří zevnitř. To znamená, že je sice dobře fungující, ale ztrácí schopnost konkurence a pacienti i personál začnou postupně odcházet do jiných zařízení. Jestliže chce Rehabilitační nemocnice Beroun obstát ve zdravotnickém byznysu, musíme se chovat stejně jako v kterémkoliv jiném obchodním prostředí,

Mgr. Jakub Pětioký, MBA, DiS.

je od začátku ledna 2024 náměstkem pro rehabilitaci v Rehabilitační nemocnici Beroun, předtím působil jako náměstek pro rehabilitaci, vědu a výzkum v Rehabilitačním ústavu Kladruby. Odborné znalosti získal nejen v českém prostředí, ale i při dlouhodobých zahraničních pracovních pobytech ve specializovaných centrech pro neurorehabilitaci na Blízkém východě a během pracovních stáží v Izraeli, Švýcarsku, Itálii, Nizozemsku a Norsku. Dlouhodobě se věnuje neurorehabilitaci, distanční terapii, telerehabilitaci a robotice. Je autorem projektu Mobilního telerehabilitačního kontejneru a řešitelem projektu Sociální telerehabilitace – aktivizace pro seniory. Založil a vede Českou asociaci robotiky, telemedicíny a kybernetiky (ARTAK). V roce 2020 získal čestné ocenění za mimořádný přínos digitálnímu zdravotnictví Czech DIGI@MED Award 2020 za projekt Virtuální ambulance – distanční terapie. Vystudoval fyzioterapii a následně speciální pedagogiku na Fakultě tělesné výchovy a sportu UK.

Každá změna musí přicházet zevnitř.

avšak s důrazem na zachování etických principů, spokojenost pacienta a zajištění kvalitní péče. Existuje něco, co vás aktuálně nejvíce trápí?

Pro celé zdravotnictví je charakteristický nedostatek specialistů, zvýšená nemocnost a poměrně vysoké personální náklady. Když se nebudou ve zdravotnictví aplikovat

již zmiňované nové technologie, ale i nové principy práce s pacienty a standardy péče, tento problém nevyřešíme. Naším cílem je tedy udržet si personál, a to ve velmi dobré fyzické a psychické kondici, abychom se vyhnuli vyhoření zaměstnanců a pracovním úrazům.

Jak byste definoval své priority v krátkodobém i dlouhodobém horizontu?

První z mých vizí, jíž bych chtěl dosáhnout přibližně v horizontu jednoho roku, je více diferencovat provozy na základě profilů pacientů a více aplikovat do praxe využití technologií, jako jsou třeba robotické

V rehabilitačním centru je k dispozici mnoho forem fyzikální terapie včetně celé řady přístrojů.

a biofeedbackové technologie. Tyto technologie už jsou opravdu ověřeny a mohou v dané oblasti nahradit práci fyzioterapeuta nebo ergoterapeuta, díky čemuž si fyzioterapeut či ergoterapeut budou šetřit záda a ruce, zejména pak zápěstí, kde často odcházejí prsty a šlachy. Po několika hodinách práce může být zaměstnanec unavený, jeho výkon může klesat, terapeut není stroj. Vliv hrají také fyzické disproporce mezi terapeutem a pacientem a rozdílné klinické zkušenosti pracovníků. My však chceme zajistit všem pacientům stejně kvalitní péči, ať přijdou v jakoukoliv dobu a ať je léčí jakýkoliv terapeut. A v tom nám technologie mohou výrazně pomoci. Za dlouhodobý cíl považuji nastavení vysoce specializovaných programů. V Rehabilitační nemocnici Beroun máme velmi dobře zaveden ortopedický program a kardioprogram, pro mě je to ale stále málo na tak velké zařízení. Když se podíváme na data, tak velký objem pacientů, kteří potřebují vysoce specializovanou a komplexní péči, představují neurologičtí

pacienti, především pacienti po cévní mozkové příhodě či poranění mozku, a toto spektrum pacientů nám narůstá. Poškození mozku už není doménou pouze starší populace, ale cévní mozková příhoda může postihnout člověka ve středním věku, třeba vysoce produktivního manažera nebo maminku v domácnosti, a bohužel i mladé osoby. Zvyšuje se nám i počet pacientů s poraněním mozku v důsledku sportovních úrazů, pádů z výšek či dopravních nehod a narůstající počet prováděných onkochirurgických zákroků.

Aby docházelo u těchto pacientů s poškozením mozku k účinné

rehabilitaci, musí být rehabilitace cílená a komplexní. Kvalitní rehabilitace odlehčí v další péči celé rodině a pacient dostane šanci vrátit se do běžného života. Proto se pro mě stala taková rehabilitace celoživotní výzvou.

Lidé obecně neradi přijímají změny. Jak je budete komunikovat směrem k zaměstnancům, kteří jsou zvyklí pracovat dlouhé roky svým zajetým a osvědčeným způsobem?

Troufám si říct, že většina zdravotníků je konzervativní a ta konzervativnost je do jisté míry správná, protože my musíme provádět terapii bezpečně a musíme mít nastaven dlouhodobý systém péče. Když tedy chceme zavádět nějaké změny, musí s tím být spojena velká míra edukace založená na příkladech dobré praxe. Je běžné, že část lidí bývá ze změn nadšena, protože věří, že budou fungovat, část čeká, jak to dopadne, a pak se nechá přesvědčit a další jsou spíše skeptičtí a soustředí se na případný neúspěch.

Já věřím na příklady dobré praxe, a proto budu kolegům nabízet potřebné informace. Každá změna totiž musí přicházet zevnitř, protože když necítíte nutnost něco změnit, tak ať jste sebechytřejší, nezměníte to. Proto některé změny zavedeme pilotně, ukážeme, že fungují, a snad tím přesvědčíme i ty váhající. Zastávám názor, že nemůžeme čekat, že si Rehabilitační nemocnice Beroun udrží automaticky dobré jméno napořád. Musíme neustále inovovat a přizpůsobovat se aktuálním trendům s dlouhodobou strategickou vizí. Optimálně i díky využívání moderních technologií.

Pětioký do Rehabilitační nemocnice Beroun přivedl i svou bývalou kolegyni Kristýnu Hoidekrovou, která se věnuje nejen klinické praxi, ale i pedagogickým aktivitám na Univerzitě Karlově a výzkumné práci. „Mám radost, že se se mnou bude na modernizaci rehabilitace podílet, protože má velké zkušenosti z oblasti ergoterapie a dále se ve své odbornosti rozvíjí na mezinárodní úrovni,“ říká.

Jakub

Přístroj MediTouch HandTutor umožňuje cílenou rehabilitaci funkční a jemné motoriky ruky.

Better Health, Brighter Future

Takeda Pharmaceuticals Czech Republic s.r.o.

Panorama Business Center Skrétova 490/12, 120 00 Praha 2

www.takeda.cz www.takeda4health.cz

Datum 03/2023

Táhneme za jeden provaz s lidmi s duševním onemocněním

Součástí Denního psychoterapeutického sanatoria (DPS) „Ondřejov“ je také tým sociálního oddělení. Ten pomáhá lidem s duševním onemocněním v každodenních činnostech, které jsou pro řadu z nás samozřejmostí. Pro ondřejovské pacienty z centra pro komplexní léčbu psychóz však mohou být běžné činnosti, jako je vedení domácnosti, nalezení práce nebo například komunikace s úřady, velmi náročné a bez pomoci jen těžko zvladatelné.

Text: Lukáš Gibiec

„Dostupný systém péče o ty nejzranitelnější z nás je vždycky zrcadlem společnosti. Na sociálním oddělení Denního psychoterapeutického sanatoria Ondřejov poskytujeme podporu při řešení široké škály sociálních potíží. Jsme průvodci duševním onemocněním pro každého, kdo potřebuje pomoc,“ uvedla vedoucí sociálního oddělení Mgr. Kateřina Bláhová

Jednou z činností oddělení je sociální rehabilitace, jejímž posláním je pomáhat rozvíjet a posilovat schopnosti a dovednosti lidem se zkušeností se závažným duševním onemocněním. Cílem je podpořit řešení

jejich nepříznivé sociální situace tak, aby mohli žít samostatným a spokojeným způsobem života.

„Služby poskytujeme s respektem ke klientům, se snahou podpořit jejich sebedůvěru a dovednosti potřebné ke zlepšení kvality jejich

DPS Ondřejov

Denní psychoterapeutické sanatorium „Ondřejov“ je součástí zdravotnického holdingu AKESO od roku 2022. Historie pomoci se v něm však začala psát mnohem dřív. Navazuje na tradici sanatoria, které v roce 1986 založili tři odborníci na komunitní terapeutickou péči. Ondřejov má za sebou mnoho stěhování, myšlenka však přetrvala.

Sociální tým učí pacienty zvládat nároky běžného života, jako je péče o zdraví nebo vedení domácnosti.

života. Rozsah a podobu služby s každým klientem pečlivě plánujeme, a to s ohledem na jeho přání, potřeby a situaci,“ řekla vedoucí sociálního oddělení.

Prostřednictvím nácviků různých praktických dovedností, podporou a edukací učí sociální tým pacienty zvládat nároky běžného života, jako je například péče o zdraví, vedení domácnosti a její udržování v pořádku a čistotě, nalezení vhodného pracovního uplatnění, hospodaření s financemi, trávení volného času podle vlastních přání a zájmů, navazování, udržování a rozvíjení vztahů s blízkými osobami a kontaktů se širším společenským prostředím nebo vyřizování záležitostí na úřadech, u lékařů, pomoc s prosazováním práv a zájmů atd.

Ostatně jak píšou na stránkách ondřejovského sociálního oddělení: „Dovedeme vás k co největší samostatnosti a pomůžeme vám žít spokojený život.“

A jak pomoc a konzultace vůbec probíhají? „Jsem přesvědčená, že každý člověk nejlépe ví, co potřebuje a co je pro něj dobré. Není pro nás důležité se ptát, proč se v životě klientů děje nějaká potíž, ale jaké změny chce ve svém životě dosáhnout. Společně s klientem se domlouváme na cílech spolupráce, hledáme způsoby řešení a snažíme se objevit jejich cenné a silné zdroje pro změnu situace. Naším společným cílem je táhnout za jeden provaz s lidmi s duševním onemocněním,“ sdělila Kateřina Bláhová.

CENTRUM DUŠEVNÍ REHABILITACE

Spisovatelka Michaela Duffková předčítala ze své knihy o boji s alkoholismem

Hosté a také pacienti Centra duševní rehabilitace měli možnost poslechnout si autorské čtení z autobiografické knihy Zápisník alkoholičky od autorky Michaely Duffkové. Ta tímto podvečerem zahájila cyklus Setkávání s příběhy, v jehož rámci se budou v Rehabilitační nemocnici Beroun konat akce s různými osobnostmi, které mají za cíl přinést inspiraci, podporu a také nové pohledy na životní situace související s duševním zdravím či různými druhy závislostí.

Na alkoholu se Michaela Duffková stala závislou během pouhých několika měsíců, když pitím potlačovala svou nespokojenost. Kvůli mateřství musela přerušit studium na vysoké škole, což šlo výrazně proti jejím životním plánům. Navíc se po přestěhování na okraj Prahy do domu manželových rodičů ocitla v sociální izolaci, kterou negativně umocňovala i skutečnost, že si s rodinou partnera moc nerozuměla. Láhev vína pro ni

tak ze začátku představovala prostor k úniku před nechtěnou realitou.

Jak se stane, že člověk začne o své závislosti psát? Dalo by se říct, že šlo o jistý druh terapie?

Zpětně bych určitě řekla, že ano. V době, kdy jsem s psaním začínala, bylo primárním záměrem svoji zkušenost s někým sdílet. Totiž když jsem si hledala informace o léčbě závislosti na alkoholu, našla jsem v drtivé většině pouze řadu odborných textů

Když jsem si hledala informace o léčbě závislosti na alkoholu, našla jsem v drtivé většině pouze řadu odborných textů a rad, ale už jsem nenalezla nějakou přímou zkušenost od někoho, kdo na tom byl stejně.

a rad, ale už jsem nenalezla nějakou přímou zkušenost od někoho, kdo na tom byl stejně. Takže hlavním impulzem bylo, že když jsem nakonec při léčbě zjistila, že nejsem sama, tak se mi hodně ulevilo. Proto jsem se rozhodla svůj příběh zveřejnit.

Co na to vaše rodina?

S nápadem začít psát anonymní blog na Facebooku přišel můj manžel. Samotná jsem jen věděla, že o své zkušenosti chci psát, ale nebyla jsem rozhodnuta, jakou formou by to mělo být. Blog získal za velmi krátký čas tisíce sledujících. Jenže se kolem té anonymity začaly vynořovat různé konspirační teorie, které byly spíše na škodu. Takže jsme se domluvili, abychom to utnuli, že z anonymity vystoupím.

To muselo stát kus vaší i rodinné odvahy. Je to tak?

Celý ten příběh samozřejmě není jen o mně, ale také o mých blízkých, mé rodině, kterou to výrazně ovlivnilo. Takže určitě ano.

Když se ohlédnete zpět na svoji cestu od alkoholičky k abstinentce, jaké krize přišly a jak bylo těžké je řešit?

Byla tam řada momentů či časových úseků, které bylo náročné nějak ustát. Asi mi v těchto chvílích pomohla hlavně moje povaha. Když se pro něco rozhodnu a od toho pomyslného dna se odrazím, tak dokážu být velmi urputná a za tím svým rozhodnutím si jdu. Nicméně zrovna teď si procházím obdobím úzkostí a není jednoduché vydržet střízlivá, když víte, že alkohol je jednoduchý a účinný únik. Tohle nyní beru za těch šest let jako největší zkoušku. Autorské čtení proběhlo v sále Centra duševní rehabilitace v Berouně. Také zde léčíme závislosti. Jaké máte z prohlídky zařízení dojmy?

Pořád se k návštěvě v myšlenkách vracím. Celé centrum vnímám jako velkou inspiraci pro lidi s duševními a jinými problémy. Moc jsem si to tady užila.

CENTRUM DUŠEVNÍ REHABILITACE

Slavíme první rok

Centrum duševní rehabilitace představuje významný krok vpřed v oblasti psychiatrické péče v České republice. Otevřeno bylo 20. června 2023 a za uplynulých dvanáct měsíců provozu se stihl udělat obrovský kus práce. V moderním prostředí centra našlo pomoc už přes 2 200 pacientů a pro následující rok je naplánováno další rozšíření péče, s čímž souvisejí nové pracovní příležitosti.

„Od samotného začátku tohoto projektu bylo naším cílem dělat psychiatrii jinak, abychom lidem s duševním onemocněním nabídli prostředí, ve kterém ukážeme, že se dá i v českých podmínkách dělat psychiatrie na vysoké úrovni. Moderní, unikátní, komplexní a na úrovni 21. století –takovou péči si naši klienti zaslouží a takovou jim naše zařízení nabízí. V současné době se snažíme pokračovat v rozšiřování služeb, abychom mohli otevřít naše inovativní tera­

pie většímu počtu pacientů,“ uvedl k výročí Ing. Sotirios Zavalianis, majitel zdravotnického holdingu AKESO, pod který Centrum duševní rehabilitace (CDR) společně s dalšími zařízeními patří.

V CDR koordinovaně spolupracují zdravotníci různých specializací tak, aby byl zajištěn celostní přístup k léčbě psychických potíží. Ten přitom pokrývá jak fyzické, tak i psychologické prvky duševního zdraví. „Z klinické zkušenosti i vý­

zkumů víme, že duševní onemocnění bývají spojena s řadou tělesných onemocnění a často nevýhodnými osobními návyky. Na tyto aspekty se mimo jiné také zaměřujeme a v rámci terapeutických programů na ně reagujeme. Náš přístup se zde skládá například z kombinace psychiatrické a psychoterapeutické péče s pohybovými aktivitami a zapojením neurostimulačních metod,“ přiblížil náměstek pro oblast duševního zdraví MUDr. Martin Hollý, MBA

ROSTEME A BEZ KVALITNÍCH LIDÍ SE NEOBEJDEME

Pro následující rok plánujeme především rozšiřování stávajících služeb. Ambulance navýší ordinační hodiny a od listopadu začne v rámci stacionářů výběr pacientů do specializovaných programů.

Expanze služeb CDR a otevírání nových oddělení se v delším časovém horizontu neobejdou bez nového kvalifikovaného personálu. V současnosti tak běží program, který má za úkol přizvat ke spolupráci nové kolegy, a to nejen z řad psychiatrů, ale také další odborníky, jako jsou psychologové, psychoterapeuti či všeobecné sestry. „Nedostatek personálu je limitující pro každého. V našem případě se tuto skutečnost snažíme eliminovat širokou nabídkou nejen zajímavých zaměstnaneckých benefitů, hezkým a přátelským pracovním prostředím, ale také třeba rozšířením kvalifikace. Například pro absolventy oboru všeobecná sestra jsme nastartovali akreditovaný kurz psychiatrické sestry, který zájemcům zajistí odbornou způsobilost pro práci v tomto oboru. Obrovskou výhodou je, že vzdělávací i praktická část tohoto kurzu probíhá v naší nemocnici,“

pokračuje Mgr. Pavel Scholz, Ph.D., náměstek pro projektové řízení holdingu AKESO.

CDR má ambice se v budoucnu stát pevným regionálním středobodem, který propojí další fungující státní i nestátní instituce, jež se péči o duševní zdraví věnují. Cílem bude navrhovat propuštěným pacientům další možnosti, jak mohou v léčbě pokračovat.

„Jsme si vědomi, že po absolvování léčby u nás mají pacienti stále omezené možnosti, jak dále na své cestě k uzdravení postupovat. Vedle

Z klinické zkušenosti i výzkumů víme, že duševní onemocnění bývají spojena s řadou tělesných onemocnění a často nevýhodnými osobními návyky. Na tyto aspekty se mimo jiné také zaměřujeme a v rámci terapeutických programů na ně reagujeme.

úsilí rozšiřovat naše služby a prohlubovat spolupráci s dalšími organizacemi jsme proto před více než rokem spustili také digitální terapeutické programy Mindwell. Ty jsou založeny na kognitivně­behaviorální terapii, jejíž předností je, že perfektně funguje na dálku, a hlavním cílem je tedy zvýšení dostupnosti kvalitní péče právě v situacích, kdy pacienti musí čelit dlouhým čekacím lhůtám. Je určena pro mírně a středně těžké příznaky deprese, úzkosti nebo funguje jako prevence psychických onemocnění,“ uzavírá Pavel Scholz.

MUDr. Martin Hollý, MBA, o Centru duševní rehabilitace

V současnosti fungují naplno čtyři lůžková oddělení. Dvě jsou vyhrazena režimu akutní péče, kde se zkušený personál věnuje pacientům s nejtíživějšími příznaky duševního onemocnění a také klientům, jejichž stav vyžaduje neodkladný přístup. Další dvě psychoterapeutická oddělení zase prostřednictvím specificky navrženého programu poskytují pomoc lidem trpícím například hraniční poruchou osobnosti, obsedantně-kompulzivní poruchou či úzkostnými poruchami. Dále v režimu 24/7 funguje akutní příjem, v plném provozu je oddělení psychiatrických ambulancí a stacionář pro adolescenty.

Co je služba Mindwell

Mindwell je digitální terapie založená na postupech kognitivně-behaviorální terapie, která pečuje o duševní zdraví a nabízí systematické řešení nejčastějších psychických poruch. Autorem terapeutických programů je psychiatr a psychoterapeut Ján Praško, spoluautorkou a odbornou garantkou klinická psycholožka Marie Ocisková. Mindwell je strategickou investicí zdravotnického holdingu AKESO.

Více informací

Vyzkoušejte si terapeutické programy z pohodlí domova i vy na mindwell.cz

Se syndromem vyhoření pomůže Mindwell

Podle odborníků se v České republice se syndromem vyhoření potýká až 20 % populace. Digitální terapie Mindwell, která je určena k péči o duševní zdraví, nyní nově zahrnuje i program zaměřený na tento problém. Určen je především pro firmy, které ho mohou svým zaměstnancům nabízet v rámci benefitů a předcházet tak jejich vyhoření.

Text: Lucie Kettnerová

Charakteristické pro syndrom vyhoření jsou vyčerpání a únava, ke kterým se přidávají pocity ztráty smyslu veškerého počínání, neefektivity a zvýšeného cynismu. Výzkumy ukazují, že syndrom vyhoření má kvantifikovatelné negativní dopady na pracovní výkon zaměstnanců. Například zdravotní sestry s vysokou mírou vyhoření měly až 3,2krát větší pravděpodobnost špatného hodnocení pracovního výkonu svými nadřízenými v porovnání s těmi, které nevykazovaly známky vyhoření (BioMed Central). Data z dalších

výzkumů uvádějí, že pracovní výkon zaměstnanců trpících vyhořením může klesnout až o 30 %.

„Když člověk dosáhne poslední fáze syndromu vyhoření, doporučuje se mu nejen nevracet se do práce, kde vyhořel, ale také změnit odvětví, ve kterém se pohybuje,“ upozorňuje profesor Ján Praško, autor terapeutických programů Mindwell.

Zajištění pohody zaměstnanců a poskytování příležitostí k péči o jejich fyzické i duševní zdraví by tak měly být klíčovou prioritou každé organizace. Proto se tvůrci digitál­

Charakteristické pro syndrom vyhoření jsou vyčerpání a únava.

Historie syndromu vyhoření Syndrom vyhoření byl poprvé popsán v 70. letech 20. století americkými psychologickými vědci Herbertem Freudenbergerem a Christinou Maslachovou. Freudenberger popsal burnout jako stav, kdy lidé ztrácí motivaci, energii a zájem o svou práci kvůli dlouhodobému stresu a přetížení. Maslachová dále rozvinula tento koncept a identifikovala tři hlavní složky syndromu vyhoření – emocionální vyhoření, odpojenost a pocit snížené osobní motivace.

ní terapie Mindwell rozhodli implementovat další program, který se zaměřuje právě na syndrom vyhoření.

„Přispívá na něj ZPMV ČR, ale rádi bychom, aby v budoucnu přispívaly i další pojišťovny. Program je určen především pro firmy, které ho mohou svým zaměstnancům nabízet v rámci benefitů a předcházet tak jejich vyhoření. Péče o duševní zdraví totiž může snižovat fluktuaci zaměstnanců až o 50 %,“ uvádí spoluzakladatelka a výkonná ředitelka projektu Mindwell Jelena Holomany. Terapeutický program Syndrom vyhoření je dostupný online, tedy odkudkoliv, kde je možné se připojit na internet. Obsahuje sedm modulů, jež se postupně otevírají a tematicky na sebe navazují. Každý modul zahrnuje psychoedukaci (texty, videa, audionahrávky, kazuistiky), techniku kognitivně­behaviorální terapie a samostatné interaktivní cvičení, kde klient uplatňuje naučené dovednosti. Terapeut přichází v poslední fázi každého modulu, a to vzdáleně s písemnou zpětnou vazbou do sedmi dní.

MINDWELL SE PŘEDSTAVUJE NA KONFERENCÍCH

S digitální terapií Mindwell a jejím novým programem mají již od jara možnost se seznamovat odborníci, a to jak při osobních schůzkách se zástupci obchodního týmu, tak během odborných konferencí, kde o novince referuje spoluautor Mindwell profesor Ján Praško, terapeutka Mgr. Jiřina Maršálková či MUDr. Kryštof Kantor

Nejnovějším poznatkům a trendům v oblasti kognitivně­behaviorální terapie (KBT) se v červnu věnovala v pořadí již 13. česká KBT konference. Hned během několika přednášek tu z úst odborníků zaznělo, jaké je absolvovat KBT v digitálním prostředí, jaká je efektivita i adherence programů Mindwell i jak se vyvíjí možnosti měření výsledků terapie. Téma rezonovalo i během sjezdu Psychiatrické společnosti ČLS JEP, který tentokrát proběhl v jednom z nejznámějších lázeňských měst – v Karlových Varech.

Digitální terapeutické programy jako možnost firemního benefitu představili zástupci služby Mindwell rovněž na HR konferenci v Hradci Králové, kterou pořádal Svaz personalistů České republiky. S novinkou v oblasti terapie se mohla seznámit i veřejnost, a to během březnového festivalu o duševním zdraví Na hlavu, který se uskutečnil v pražské Městské knihovně.

NEMOCNICE HOŘOVICE

Michael Hanke vystavuje na Czech Press Photo snímky

z Nemocnice Hořovice

Když koncem roku 2023 oslovil fotograf Michael Hanke vedení dětského oddělení DIOP Nemocnice Hořovice s myšlenkou, že se souborem fotografií Naděje, který zde postupně vznikal, uspořádá sbírku Daruj Naději, nikdo si ani netroufal představit, jak velký finanční obnos Michael tomuto oddělení přinese. Zpráva, že na účtu Nadačního fondu Žirafka přistála částka 300 000 korun, všechny naprosto ohromila. Nemocnice Hořovice, lékaři, sestry, rodiče, ale i samotné děti by rádi touto cestou Michaelovi vyjádřili své velké díky.

Další úžasná zpráva na sebe však nenechala dlouho čekat. Fotografie z cyklu Naděje, které byly součástí zmiňované sbírky, se dostaly až na výstavu Czech Press Photo 2023 do prostor nové budovy Národního muzea na Václavském náměstí v Praze. Jak dlouho se věnujete fotografování?

Fotím teprve od svých 40 let, kdy jsem si ke svým narozeninám pořídil svůj první fotoaparát, kterým fotím dodnes. Letos mi bude 52 let. Za tuto stále poměrně krátkou dobu jsem už pracoval na 20 fotografických cyklech. Většinu z nich fotím dlouhodobě, neboť se potřebuji dostat do hloubky, nikoli jen „klouzat“ po povrchu. A ač jsou náměty rozdílné – od tanečních zábav seniorů přes dětské šachové turnaje, cirkus, první svaté přijímání, rodinnou pohřební službu až po lidi žijící s handicapem či aktuálně právě soubor dokumentující každodenní život na DIOP oddělení v hořovické nemocnici – tak jedno mají všechna tato témata společné.

Zajímají mě obyčejní lidé a jejich neobyčejně „obyčejné“ životy. Společným motivem prakticky všech mých dosavadních fotografických souborů je připomínat lidem, že ty nejkrásnější životní momenty jsou dostupné nám všem. Můžeme si je dopřávat úplně všichni, přesto je máme tendenci stále častěji přehlížet. Poukazuji na místa, kde je svět ještě stále v pořádku. A ač se může zdát, že cyklus, který aktuálně fotím v hořovické nemocnici na DIOP, z výše řečeného vybočuje, není tomu tak. Ačkoli je to téma určitě závažné a prostředí by se možná mohlo zdát smutné, nachá­

zím zde na DIOP neuvěřitelně silné a krásné okamžiky – jak mezi personálem a dětskými pacienty, tak mezi rodiči a jejich dětmi, ale i mezi lékaři i nelékaři a rodiči. To vše se snažím na svých fotografiích zachycovat, jak nejcitlivěji to jen dokážu.

Byl jste několikrát oceněn v soutěži

Czech Press Photo, a dokonce jste celkem dvakrát – konkrétně v letech 2017 a 2019 – uspěl i v nejprestižnější fotožurnalistické soutěži na světě

World Press Photo. Kterou fotografii považujete za svou nejlepší?

Tak na tohle vám odpovědět nedokážu. Všechny fotografie, které jsem se rozhodl publikovat, jsou něco jako moje „děti“. Mám je rád všechny a nedokážu upřednostnit jednu na úkor jiné. V době, kdy je svět každým dnem zavalen miliardou nových fotografií, zastávám názor, že je třeba zůstat „střídmý“, co se týká frekvence pub­

likování nových fotografií. Zastávám rovněž názor, že fotograf je jen tak dobrý, jaká je jeho nejslabší fotografie, kterou zveřejnil. Proto si v některých případech nechávám patřičný časový odstup, než se rozhodnu fotografii zveřejnit. Nechávám ji nejdříve nějaký čas působit sám na sebe. Co se týká mých ocenění v prestižních fotografických soutěžích, tak těch si samozřejmě moc vážím. Tím spíše, když vidím, kolik nových fotek denně na světě vzniká, a když si uvědomím, jak je hodnocení kvality fotografií subjektivní záležitostí. Nicméně spíše než abych se chlubil tím, kolik jsem těch ocenění již získal, je pro mě mnohem důležitější to, že úspěch v těchto renomovaných soutěžích vám zaručuje, že se vaše fotografie –a příběhy, které jejich prostřednictvím vyprávíte – dostanou k lidem doslova po celém světě.

Úspěch v těchto renomovaných soutěžích vám zaručuje, že se vaše fotografie – a příběhy, které jejich prostřednictvím vyprávíte – dostanou k lidem doslova po celém světě.

Jak jste se dostal od fotografování tanečních zábav seniorů a dětských šachových turnajů k focení nemocných dětí u nás na DIOP?

To byl postupný posun od „rozvernějších“ témat k „vážnějším“, mohu­li to takto říci, čímž ale v žádném případě netvrdím, že se časem opět nevrátím fotit třeba do cirkusu, kde jsem tehdy s foťákem na krku strávil opravdu hodně času. Již dříve jsem přišel na to, že se mezi lidmi žijícími s handicapem cítím strašně fajn, že ti

lidé – tedy alespoň ti, které jsem měl možnost fotografovat díky tomu, že po úrazu či jiné události nezanevřeli na život, a naopak ho začali prožívat naplno – jsou nesmírně pozitivní a vyzařuje z nich neskutečně pozitivní energie. A hned jsem věděl, že bych chtěl, aby se tato pozitivní energie prostřednictvím mých fotografií šířila dál, mimo jiné i mezi lidi, kteří se se svým handicapem dosud vyrovnat nedokázali. Je to způsob, jak jim ukázat možnou cestu, motivovat je pří­

běhy jejich souputníků, které postihl podobný osud. Zjistil jsem tak, že mnozí lidé, kterým se ze dne na den převrátil život naruby, se nejenom dokázali ubránit pocitům beznaděje a depresí, ale naopak zvládli tuto nepřízeň osudu „přetavit“ v pozitivum a mnozí z nich se dnes netají tím, že jejich život se nyní stal dokonce plnohodnotnějším. A já se snažím o to, aby na těch mých fotografiích bylo vidět, že to tak opravdu je.

Fotíte děti na DIOP v Nemocnici Hořovice. Jaký byl váš motiv? A překvapilo vás něco?

Předně chci tímto souborem vzdát hold celému týmu DIOP pod vedením skvělé paní primářky. Dlouho jsem nepotkal tolik úžasných lidí na jednom místě. Všichni jsou jak velcí profesionálové, tak zároveň velice empatičtí lidé se srdcem na pravém místě. To jsem vycítil okamžitě, prakticky již během prvního focení. Z těch lidí úplně vyzařuje oddanost jejich práci na DIOP. Je vidět, jak je tato velice náročná, ale zato nesmírně smysluplná činnost naplňuje. Myslím, že všichni, kdo pracují na tomto oddělení, velice dobře vědí, co je v životě opravdu důležité, neřeší malichernosti a nehoní se za falešnými ideály, tak jako spousta jiných lidí kolem nás. Přestože je jejich práce nepochybně nesmírně fyzicky i psychicky náročná, mohou usínat s krásným pocitem, že svůj život zasvětili něčemu, co má hluboký smysl.

Hostili jsme absolventy se zájmem o chirurgii a ARO

Jedinečnou možnost nahlédnout do chodu Nemocnice Hořovice měli studenti 5. a 6. ročníků během Dne absolventů, který se v nemocnici konal 22. dubna. Vedení nemocnice jim představilo chod celého holdingu AKESO a seznámili se s běžným chodem chirurgického oddělení. Svůj životní příběh jim přiblížil populární lékař Tomáš Šebek a o své práci mluvili i zástupci mladých hořovických lékařů. „Tímto bych chtěla celému svému HR týmu poděkovat za perfektní organizaci, všem lékařům za vynikající prezentace a všem účastníkům, že si našli čas a dorazili k nám,“ dodala na závěr HR manažerka Andrea Kropáčová

Workshop pro chirurgy přímo na operačním sále

Podívat se pod ruce odborníkům mohli chirurgové v Nemocnici Hořovice také během workshopu, který se uskutečnil přímo na operačním sále. MUDr. Jiří Jeřábek, všeobecný chirurg třebíčské nemocnice, při něm předvedl miniinvazivní operaci břišní kýly a diastázy břišních svalů, u nichž postupoval metodou e­TEP­Rives­Stoppa, která je v chirurgickém světě stále relativně nová. Při výkonu asistoval vybraný lékař hořovické nemocnice, který část výkonu provedl. Ostatní měli možnost ptát se na všechny detaily zákroku v přímém přenosu.

Přelomový úspěch chirurgů z Nemocnice

Hořovice

Jako vůbec prvním v Česku se lékařům z hořovické nemocnice podařilo operovat pacienta s konečníkovou píštělí pomocí jeho vlastních kmenových buněk. Přelomová metoda je určena pro pacienty, u kterých už nejsou možné další chirurgické operace nebo by byly rizikové kvůli možnému poranění svěračů. „Výhodou je možnost uchování pacientových kmenových buněk v tkáňové bance či možnost pozdějšího použití při neúspěchu první aplikace,“ vysvětluje MUDr. Július Örhalmi, Ph.D., FASCRS, MBA, koloproktolog a odborný garant chirurgického oddělení Nemocnice Hořovice. Zákrok je také minimálně bolestivý a pacient může už druhý den pokračovat ve svých běžných aktivitách.

Dětská ambulance v Králově Dvoře zase plně funguje

Už od poloviny dubna je opět v provozu ambulance praktického lékaře pro děti a dorost v Králově Dvoře. Ta prošla kompletní rekonstrukcí zajištěnou Nemocnicí Hořovice, která teď ambulanci spravuje. Dětští pacienti tady mohou využít služeb MUDr. Vladimíra Kasla a kolektivu lékařů hořovického dětského oddělení, kteří jim zajišťují preventivní i akutní péči. K dispozici mají moderní zobrazovací metody v Nemocnici Hořovice a nabízí i konziliární vyšetření včetně služeb dětského ortopeda, neurologa, chirurga, kardiologa nebo výživového poradce.

Běželi jsme za hořovická miminka

Už počtvrté vyběhly tisíce lidí po celém Česku do ulic i do přírody, aby podpořili dobrou věc. První květnovou neděli se totiž konala akce Běh a procházka pro MIMINKA DO DLANĚ, kterou pořádá nezisková organizace Nedoklubko na podporu předčasně narozených dětí. Jednotlivci, rodiny i kolektivy si před svým během nebo chůzí zvolí výši příspěvku a neonatologické oddělení, které by sbírkou rádi podpořili – a někteří si vybrali i oddělení v Nemocnici Hořovice, pro které se nakonec vybralo 22 600 Kč.

„Výtěžek letošního ročníku si přejeme použít hlavně na financování nezbytného vybavení podporujícího společný pobyt rodičů a miminek na oddělení a kurzů vývojové péče a dalšího vzdělávání pro zkvalitňování péče o ty nejmenší pacienty,“ říká za organizaci Nedoklubko Lucie Žáčková.

Transfuzní stanice slaví rekordní počet odběrů

V roce 2023 se v Nemocnici Hořovice podařilo uskutečnit 12 243 bezplatných odběrů krve. Historie této tranfuzní stanice sahá až k založení nemocnice v roce 1961 a každým rokem roste nejen počet dárců, ale i nově příchozích. Vrchní sestra Jana Šrámková vyzdvihuje důležitost dárcovství a děkuje zaměstnancům nemocnice, kteří pravidelně přispívají. Stanice také motivuje dárce drobnými dárky, například na Valentýna. Mezi významné dárce patří bývalý primář MUDr. Aleš Klán a bývalý starosta Dr. Ing. Jiří Peřina

Osmá neonatologická konference na zámku Zbiroh

Pod záštitou Nemocnice Hořovice a primářky novorozeneckého oddělení MUDr. Mileny

Celkem se akce zúčastnilo 8 000 lidí a vybralo se 1,5 milionu korun.

Dokoupilové se v červnu konal v malebných prostorách zámku Zbiroh 8. ročník neonatologické konference Dny novorozeneckých kazuistik. Tato dvoudenní událost přilákala více než 200 odborníků z Česka a Slovenska, kteří měli možnost sdílet své zkušenosti a nejnovější poznatky z oblasti neonatologie a pediatrie. Hlavním bodem programu byly přednášky kazuistik, které se zaměřily na péči o předčasně narozené děti a novorozence s komplikacemi. Během konference byly také pokřtěny dvě nové publikace v oboru neonatologie. MUDr. Milena Dokoupilová vyzdvihla význam této události pro posílení komunity neonatologů a zlepšování úrovně péče o novorozence.

NEMOCNICE HOŘOVICE

HOŘOVICKÁ CHIRURGIE JE PLNÁ

ŠPIČKOVÝCH LIDÍ, MÁM S NÍ VELKÉ PLÁNY

V armádě strávil jako vojenský lékař 27 let, absolvoval hned tři mise v Afghánistánu. Některé vzpomínky na tuto dobu jsou pro něj stále bolestné, a tak si MUDr. Martin Oberreiter raději povídá o svém chirurgickém primariátu v Nemocnici Hořovice.

Text: Lucie Kettnerová

Co vás přivedlo zrovna k chirurgii a jak se z člověka stane vojenský lékař?

Medicína mě zaujala už v dětství, kamarádi mi dokonce říkali z legrace „doktore“. S chirurgií jsem se poprvé setkal asi v šesti letech. Pamatuji si, jak mě velmi zaujal doktor Motyčka z Rychnova nad Kněžnou, který mi ošetřoval můj zlomený loket. Jeho přístup, jemné ruce a sofistikovaná mluva mě už jako malého kluka hodně oslovily a já si tehdy řekl, že budu chirurgem. Když jsem se pak na medicíně rozhodoval, kterému oboru se budu věnovat, opravdu nakonec zvítězila chirurgie.

Vojenským lékařem jsem se stal tak, že jsem vystudoval kombinaci Vojenské lékařské akademie Jana Evangelisty Purkyně v Hradci Králové a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Můj otec byl tehdy ve služebním poměru ve složkách, pracoval jako hasič – velitel jednotky. Povídali jsme si o tom, jaké jsou výhody a nevýhody práce ve státních složkách, a mě zaujalo, jaké možnosti armáda nabízí. Nebudu zastírat, že v tom byly i finanční motivy, důležitou roli ale hrála i nabídka nástavbových kurzů, lepší možnosti vzdělávání, které armáda zajišťuje, nebo možnost věnovat se sportu.

Jak dlouho jste u armády vydržel?

Plných 27 let, tedy mnohem déle, než byl můj závazek vůči armádě. Absolvoval jsem i tři mise v Afghánistánu.

Je válečná chirurgie hodně odlišná od té civilní?

Jedna věc je odborná stránka medicíny, která je na misích skutečně jiná. Válečná medicína má svá specifika a přístupy, které je třeba znát a nacvičit, to je v mírových podmínkách velmi obtížné. Velkou roli ale také hraje to, kde se nacházíte, v jakém jste prostředí, jaká je tam bezpečnostní situace a jak to vše na vás působí. Na každé misi se vždy hodně charakterově obnažíte, otestujete svou nezdolnost. Některé mise bývají „pohodové“, což je samozřejmě myšleno nadneseně, já jsem ale absolvoval mise, kde umírali Češi.

Velmi náročné bývají mise i pro blízké, kteří zůstávají doma a často nevědí, jestli je člověk v pořádku.

Znal jsem je, povídali jsme si o svých životech a to je potom vždy těžké. Člověka to samozřejmě zasáhne. Nebyl pro vás pak obtížný návrat zpět do české reality? Nepřipadaly vám zdejší problémy malicherné?

V první řadě je potřeba říct, že armáda se o vojáky velmi dobře stará, po misi sleduje jejich zdravotní i psychický stav, dá jim čas na aklimatizaci a v případě potřeby jim nabídne pomoc. Já jsem po všech misích prošel testy bez nějakých problémů, vlastně jsem se okamžitě mohl postavit za operační stůl právě proto, že mi problémy tady přišly trochu malicherné. Někdy nám vojákům přijde až směšné, co se tady řeší, že je velkým průšvihem třeba nevyplněné lejstro.

Dále bych rád upozornil, že ta psychická zátěž se netýká jen vojáka, na kterého je upřena pozornost, ale někdy je mnohem náročnější pro partnera doma, který má ne vždy úplné informace a velmi se stresuje, než se k němu dostanou. Manželka si třeba přečetla zprávu v novinách, že se něco přihodilo v místě naší mise, ale ode mne zprávu zatím nedostala, protože jsme měli zrovna vypnuté telefony nebo jsme byli v lokalitě s rušením signálu.

Jak těžké pro vás bylo opakovaně se vracet na misi, když už jste věděl, do čeho byste znovu šel?

Na první misi jsem jel jako mladý chirurg a měl jsem příležitost pracovat pod vedením profesora Rysky, tehdejšího přednosty Ústřední vojenské nemocnice v Praze. Mohl jsem s ním operovat a to mi odborně velmi mnoho dalo. Profesor Ryska pro mě byl velkou ikonou, neboť byl velký gentleman, ale přitom pevný a tvrdý člověk. Upřímně ale můžu říct, že po první misi jsem si řekl, že mi to odborně stačilo, protože už jsem měl pocit, že jsem viděl opravdu všechno, a navíc jsem si uvědomoval, že smrt ke mně byla skutečně blízko. Při druhé misi jsem ale dostal nabídku, abych velel týmu, a to bylo zase něco nového. A já jsem chtěl zkusit velet týmu tak, jak jsem to viděl u profesora Rysky. Třetí misi jsem vzal hlavně kvůli zodpovědnosti k armádě a ostatním vojákům, kteří se na misích střídají. Zkrátka byl potřeba velitel, tak jsem jel. Od letošního roku jste primářem chirurgie v Nemocnici Hořovice. Jak došlo ke spolupráci se zdravotnickým holdingem AKESO?

Až do loňského roku jsem byl primářem ve Vojenské nemocnici v Brně, svůj odchod od armády, a tedy i z nemocnice jsem už předem avizoval. Měl jsem dokonce zajištěné místo u nás na jižní Moravě, jenže mě oslovil a pozval na schůzku Sotirios Zavalianis. Lákalo mě ho poznat, protože jsem si o něm hodně četl a oslovilo mě to. Pan majitel mi věnoval tři hodiny času a představil mi své vize i to, jak se stará o zaměstnance. Na základě tohoto rozhovo­

MUDr. Martin Oberreiter

Vystudoval Vojenskou lékařskou akademii Jana Evangelisty Purkyně v Hradci Králové (dnes Univerzita obrany) a Lékařskou fakultu UK v Hradci Králové. V armádě dosáhl hodnosti plukovníka. Bývalý náčelník 6. polní nemocnice v letech 2011 až 2015. Účastník tří misí v Afghánistánu, nejprve na pozici chirurga náčelníka urgentního příjmu a poté na pozici velitele a vedoucího lékaře trauma týmu. Nositel nejvyššího resortního vyznamenání Záslužného kříže 3., 2. a 1. stupně za záchranu života a za velení. Praxi získal ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové a ve Vojenské nemocnici v Brně, ale také v USA, Irsku, Francii a Rakousku. Od 1. ledna 2024 má primariát chirurgie v Nemocnici Hořovice.

ru a po domluvě s manželkou jsem se rozhodl, že se na rok přesunu do Čech, rodina zatím zůstane na Moravě a příští rok uvidíme.

Chystáte na chirurgii nějaké novinky?

První novinku už jsme začali zkoušet. Jde o robotické rameno, využitelné místo asistenta v rámci některých laparoskopických operací.

Podstatnější a dražší technologií, s níž bych rád již tento rok pracoval, je robot pro roboticky asistované operace střev, žaludku, kýl a dalších. V týmu už mám i odborníky, kteří s ním dokážou operovat. Lapidárně řečeno si nesterilně oblečený chirurg sedne za stoleček, do rukou dostane joysticky, pod nohama má pedály a takto na vzdálenost operuje pacienta. Těmito nástroji řídí jednotlivá ramena robota, kterými ovládá nástroje uvnitř pacienta. Tato operativa je mnohem jemnější, protože robot je velmi přesný. Dokonce může tato technologie eliminovat

Součástí úspěchu každého oddělení nejsou

jen lékaři, ale i zdravotní sestřičky, sanitáři či administrativní pracovníci.

určitý třes rukou, takže ji mohou obsluhovat i chirurgové ve vyšším věku. Ze zahraničních zdrojů víme, že operace velmi precizně provádějí i dost staří lékaři.

Další velkou novinku zatím nechystáme. V Hořovicích se udržuje dlouhodobě vysoká kvalita a jsou nám dostupné nejmodernější technologie i moderní spotřební materiál. Využíváme například kmenové buňky, máme k dispozici elektrické staplery nebo laser apod.

S jakou vizí si sestavujete svůj tým?

Některý lékař může být dobrý ve velké části chirurgie a jiný v její užší části, avšak zase svou kvalitou přesahuje všechny ostatní. Pro mě je vždy důle­

žité mít skladbu týmu takovou, abychom pokrývali šíři, ale zároveň byli velmi precizní i v těch úzkých profilech. V Hořovicích se mi líbí, že máme velmi kvalitní všeobecné chirurgy a chiruržky, ale i odborníky z řad kolorektální chirurgie, IBD chirurgie, která se zabývá nespecifickými záněty střeva, bariatrie či mamologie. Ve jmenovaných oborech dosahujeme velmi vysoké kvality, takže za námi jezdí pacienti z celé České republiky. Pracují u nás i externisté z řad plastické chirurgie či chirurgie ruky, kteří mají také vysokou úroveň a velmi dobré jméno. A přesně v tomto vidím potenciál a zde budu chirurgii dále vést a rozvíjet.

MULTISCAN

Výstava astronomických fotografií zpříjemnila jaro a léto

Výstava fotografií astronoma Zdeňka Bardona s názvem

„Mojí milenkou je vesmír“ probíhala na jaře a v létě v konferenčním sále budovy klinické onkologie. Tato výstava, podpořená Evropskou jižní observatoří (ESO), přinesla pacientům a zaměstnancům nemocnice unikátní pohledy na vesmír prostřednictvím 11 panelů věnovaných různým astronomickým tématům, jako jsou komety, zodiakální světlo či hvězdný prach. Expozice, která měla za cíl nejen popularizovat astronomii, ale také zpříjemnit prostředí nemocnice, byla k vidění až do konce června 2024. Následně se přesunula na Rehabilitační kliniku Fakultní nemocnice v Hradci Králové.

MULTISCAN

Multiscan uspořádal Den mediků se zájmem o onkologii

Expozice je vítaným oživením

prostředí nemocnice.

Na začátku května proběhl v našem onkologickém centru první ročník Dne mediků se zájmem o onkologii. Studenti všech ročníků lékařských fakult si mohli prohlédnout pracoviště a seznámit se s lékaři, kteří zde pracují. Bohatý odpolední program zahrnoval neformální setkání studentů lékařských fakult s vedením centra, lékaři, vrchní sestrou a mladými lékaři našeho centra.

Podpořili jsme Český

den proti rakovině

Dobrovolníky s typickými žlutými květy měsíčku lékařského potkávají lidé v Česku každý rok v polovině května – vůbec nejstarší sbírka v Česku podporuje onkologické pacienty i specializovaná zařízení a připomíná možnosti prevence nebo screeningových programů. Letošní ročník byl věnován rakovině prsu, která je nejčastějším typem rakoviny u českých žen a ročně na ni zemře přes 7 000 z nich. Multiscan akci aktivně podporuje již šest let. I tentokrát jsme zakoupili žluté kytičky, které jsme nabídli jak zaměstnancům, tak pacientům centra.

prof. MUDr. Karel Odrážka, Ph.D.

A porodní gauč máte? Ano, máme.

Porodnice U Sluneční brány má již pár týdnů další novinku. Pro budoucí maminky jsou nyní porodní sály vybaveny porodním gaučem. Co to vlastně porodní gauč je? Není to klasický gauč, ale v podstatě velká a relativně vysoká matrace, která je rozdělena do tří dílů. Dá se různě dělit a variabilně používat. Původně pochází z Velké Británie, v České republice je již k dispozici v řadě porodnic, tu hořovickou nyní nevyjímaje.

Během porodu lze na porodním gauči zaujmout úlevové polohy, které podporují postup porodu. Budoucí maminky se mohou o gauč různě opírat, ať v předklonu, nebo dřepu, mohou na něm klečet, být na čtyřech nebo ležet. Součástí jsou také podložky a polštáře, které napomáhají setrvat v úlevových polohách. Gauč je lehký, jednoduchý a přitom velmi variabilní, manipulace s ním je snadná.

„Porodní gauč umožňuje rodičce rodit ve vzpřímené poloze, což napomáhá přirozenému průběhu porodu. Gravitace pomáhá dítěti sestoupit porodními cestami, což může ovlivnit druhou dobu porodní a snížit potřebu zásahů ze strany porodního personálu," vysvětluje vedoucí lékařka porodních sálů MUDr. Dita Pelikánová „Jsme také rádi, že můžeme při použití porodního gauče do samotného porodního děje více aktivně zapojit budoucí tatínky. Ti mohou během porodu ženu objímat či podpírat lépe než na klasickém porodním lůžku. Zároveň samozřejmě není povinnost používat porodní gauč po celou dobu porodu. Některé maminky nakonec dávají přednost klasickému porodnímu

lůžku. Výhodou je právě možnost volby výběru polohy, která je pro danou maminku nejlepší,“ vysvětluje výhody porodního gauče staniční porodní asistentka Jana Zámková

Porodní gauč doplňuje široké spektrum pomůcek, které jsou v Porodnici U Sluneční brány k dispozici. Pro připomenutí můžeme zmínit vanu pro použití v první době porodní, závěsný systém Combitrack, porodní stoličku, vaginální napářku, rebozo šátky, masážní oleje či aromaterapii.

První maminky, které přivedly své děti na svět na porodním gauči, si ho velmi chválí. Po samotném porodu může maminka na gauči setrvat se svým novorozeným děťátkem i s partnerem v bezprostřední blízkosti a užívat si první společné chvilky.

„Na předporodních besedách se na nový gauč budoucí maminky často ptají, vypadá to, že v budoucnosti bude stále hojněji využíván. V naší porodnici se dlouhodobě snažíme maximálně vycházet vstříc přáním rodiček, v rámci možností, které nám porodní sály nabízí. Jsme velmi rádi, že se naše možnosti nyní rozšířily,“ uzavírá Jana Zámková.

Individuální beseda

Jestliže máte otázky nebo si chcete prohlédnout porodní sály, můžete využít individuálního setkání s vybranou porodní asistentkou přímo v Nemonici Hořovice. Během dvouhodinového setkání vám představí prostory porodních sálů i oddělení šestinedělí a zodpoví vaše dotazy týkající se přijetí, porodu i péče po něm.

Více informací si můžete přečíst na altoa.cz/beseda-pro-rodicky

Relaxační těhotenská masáž v AKESO POLIKLINICE

Relaxační těhotenská masáž je prováděna jemnou a šetrnou technikou, vhodnou pro každou nastávající maminku, která si chce své těhotenství zpříjemnit. Ulevuje od bolestí hlavy, zad a šíje, pocitu těžkých nohou i dalších těhotenských obtíží a poskytuje fyzické, psychické a emocionální uvolnění.

Více informací si můžete přečíst na altoa.cz/relaxacni-tehotenska-masaz

PODĚKOVÁNÍ ZDRAVOTNÍKŮM

I když víme, že svou práci děláme poctivě a dáváme do ní srdce, je uznání od pacientů tou největší odměnou. Děkujeme, že nám tak krásné reakce posíláte. Více jich můžete najít na stránkách jednotlivých pracovišť.

NEMOCNICE HOŘOVICE

Dobrý den, v noci jsem byl ošetřen na urgentním příjmu interní ambulance v Nemocnici Hořovice paní doktorkou Innou Demchenko. Mým problémem byl vysoký krevní tlak –až 227/121. Velmi mě potěšil a uklidnil naprosto profesionální a také empatický přístup paní doktorky, která situaci zvládla s naprostým klidem a přesným výkonem, ačkoliv můj organismus nereagoval tak rychle, jak se očekávalo. Přesto se jí podařilo dostat problémy pod kontrolu a po ujištění se o příznivém vývoji jsem byl propuštěn do domácí péče.

Ještě ráno mi paní doktorka osobně zatelefonovala a ověřila si, že už je vše v pořádku. Tak skvělý přístup k pacientovi mě nesmírně potěšil. Rád bych touto cestou paní doktorce Demchenko, ale i jejímu kolegovi ve službě, jehož jméno neznám, chtěl moc poděkovat a popřát hodně osobních a pracovních úspěchů. A vaší nemocnici chci poděkovat, že máte tak skvělý personál.

S pozdravem M. Z.

NEMOCNICE HOŘOVICE

Dobrý den, chtěla bych touto cestou ještě jednou moc poděkovat paní doktorce Kulkové a porodní asistentce Šlosarové, které jsem měla u porodu. Obě jsou úžasné a velmi profesionální. Díky jejich pomoci se doma radujeme z Magdalénky. Děkujeme i za následnou péči na oddělení šestinedělí. Tam byly též moc skvělé sestřičky a lékařky. Rodila jsem u vás podruhé a budu mít skvělé vzpomínky. Vaše nemocnice a hlavně porodnice jsou skvělé. S pozdravem J. S.

Ještě ráno mi paní doktorka osobně zatelefonovala a ověřila si, že už je vše v pořádku.

REHABILITAČNÍ NEMOCNICE BEROUN

Dobrý den, velice děkuji za přijetí mého tatínka na oddělení následné péče do berounské nemocnice pod vedením primáře MUDr. Stoilova. Touto cestou chci ještě poděkovat za obětavou, náročnou a odbornou péči lékařů, sester, sanitářů, kvalifikovaného personálu a dalších zaměstnanců, kteří se podílejí na chodu a provozu oddělení následné péče. Tatínkovi bude 90 let a též mnohokrát děkuje za těžkou a psychicky vyčerpávající práci všech zaměstnanců. Děkujeme za naši rodinu. S uctivým pozdravem J. N.

MULTISCAN

Vážená paní Višková, moc Vám děkuji jménem mé mamky, která ocenila hlavně Vaši snahu za každou cenu jí umožnit pohodlný přesun z Kolína do Pardubic. I když podmínky byly ke konci dost zkomplikované nedostatkem aut, situaci jste i tak bravurně vyřešila. Mámu nejvíce potěšilo, že její poslední cesta proběhla s jejím nejoblíbenějším řidičem Pavlem Tichým, kterému též patří velké poděkování. Moc si vážím lidí, jako jste Vy. S pozdravem a poděkováním P.

REHABILITAČNÍ NEMOCNICE BEROUN

Vážení, dnes jsem byl na rezonanci v berounské nemocnici. Bohužel mám klaustrofobii, a i když jsem dříve absolvoval podobné ošetření v Praze Na Homolce, opět jsem se vyšetření velmi obával a počítal s tím, že jej třeba budu muset v průběhu přerušit, a tak nedokončit. Od vašich zaměstnankyň Lucie Suché a Věry Olyšarové jsem byl s tak velkou profesionalitou a hlavně s nesmírně lidským přístupem instruován, že jsem poprvé MR prodělal bez jediné psychické újmy. Kéž by ve zdravotnictví byli všichni takoví. Moc a rád bych chtěl za jejich přístup poděkovat. Děkuji, P. N.

MULTISCAN

Dobrý den. Prosím o velikánskou pochvalu, popřípadě ocenění pro Libora Rytíře, který je jedním z nejlepších ošetřovatelů. Vše vždy vysvětlí, je plný ochoty a na svém místě. Velký dík a hodně úspěchů přeje V. D.

VÝŠ, JEN VÝŠ

Za krátkou dobu Ivona Šťovíčková oslaví druhý rok v AKESO, kde komunikuje s klíčovými zákazníky Centra jednodenní péče a pečuje o ně. Z širokého portfolia holdingu má na starosti právě nemocniční zařízení. Když se zrovna nestará o své klienty, má hlavu v oblacích, a to doslova. Před dvěma lety ji okouzlilo sportovní skákání s padákem. Od té doby má na svém kontě více než 100 seskoků z letadla.

Text a foto: Jindřich Kodíček, archiv Ivony Šťovíčkové

Zastáváte pozici key account managera, jak vypadá váš všední pracovní den?

V Centru jednodenní péče jsme společně ještě s kolegyní, se kterou se v oboru pohybujeme už patnáct let.

Máme databázi lékařů, kterým představujeme naše služby pro pacienty. Málokdy se stane, že by nás odmítli, a tak si na jeden den naplánujeme hned několik schůzek, většinou po Praze a celém Středočeském kraji. Pak se s nimi potkáváme, představujeme jim celou šíři portfolia a nabízíme spolupráci.

To zní jako dost náročná, ale především rozlítaná práce. A když je řeč o tom létání, hezky se dostáváme k hlavnímu důvodu, proč jsme se dnes sešli, a to jsou seskoky s padákem. Jaký máte vztah ke sportu?

Já jsem vždycky sportovala, ale nikdy by mě teda nenapadlo, že vlezu na padák. Od první třídy po celou střední školu a ještě i chvíli na vyšší odborné škole jsem se věnovala závodnímu plavání, to byla moje láska. V bazénu jsem trávila rána a odpoledne několik let.

Tak to jste musela být úspěšná.

Ano, ale tím, že jsem plavala při standardním studiu a ani jsem neměla nijak upravený režim, tak to bylo spíše na republikové úrovni. Ale nějaká první, druhá nebo třetí místa jsem získala.

A jak u vás začala transformace, kdy jste se od závodního plavání dostala ke sportovním seskokům s padákem?

My jsme v rodině nakloněni leteckým sportům, protože tatínek od studií jako koníček pilotuje ultralight, tak s ním jsem občas vyrazila, ale jen jako pasažér. Vyloženě k parašutismu jsem se dostala přes mou sestru, která začala už dřív a dnes skáče závodně. Dlouhou dobu jsem s ní jezdila jako divák, protože se mi to hrozně líbilo.

Takže jste se nenechala dlouho přemlouvat?

Naopak. Dlouho padaly ty otázky, jestli to nechci taky zkusit, ale já jsem se tomu bránila a říkala, že na to nevlezu. Pak jsem se nechala jednou ukecat a ze zvědavosti jsem zkusila jeden seskok.

To jste se ale nerozhodla ve vteřině, nevzala si na záda padák a jen tak neskočila…

Určitě ne. To s vámi vyskočí dva instruktoři – oni si vás ve vzduchu drží do té doby, než otevřete padák. Tomu samozřejmě předchází školení, abyste věděli, co vůbec máte dělat.

Co se stalo při dopadu?

Hned po přistání jsem byla nadšená a pokračovala dál. A trvá to už přes dva roky.

Jaký proběhl posun od toho prvního seskoku k těm dnešním?

Já od té doby, co jsem si skočila poprvé, skáču pořád. Nemám žádné prodlevy, dokonce i když je zimní sezóna, tak trénujeme techniku ve větrném tunelu, protože se také věnuji RW formacím.

To jsou takové ty lidské hvězdice tvořené za volného pádu?

Ano, padáte v prsní pozici a úkolem je pochytat se v hvězdy nebo číslice tak, jak si na zemi nacvičíte. Nejlepší jsou na to ty vzdušné tunely, protože ve volném pádu je to hrozný fofr.

Jak to tedy přesně probíhá, když ve vzduchu opustíte letadlo?

Hned po prvním přistání jsem byla nadšená

Skáčeme ze 4 000 metrů. Máte hlavní padák, záložní padák, helmu a zbytek vybavení. Na zemi si musíte několikrát projít, co přesně budete dělat, jak ten výskok bude vypadat a co budete dělat, až vyskočíte z letadla a poletíte volným pádem. Pokud začínáte, také musíte pro­

Závodní ambice nemám, chci si zlepšovat techniku.

Ivona Šťovíčková se narodila v Příbrami, kde dnes také žije. Vystudovala sportovní managment na VOŠ v Praze a poté nastoupila do farmaceutické společnosti. V oblasti farmacie a zdravotnictví pracuje patnáct let. Miluje sport, dříve se věnovala závodnímu plavání a poslední rok se věnuje hlavně skydivingu.

brat, jak postupovat při závadě na padáku, protože i to se může stát. Když letadlo vystoupá do seskokové výšky, zpomalí na takovou rychlost, abyste mohli vyskočit. Zhruba minutu po výskoku pak letíte volným pádem, než si otevřete padák.

U závodního plavání jste si na bednu vítězů stoupla hned několikrát. Jak to máte se soutěživostí u seskoků? U skákání nemám závodní ambice. Jde mi spíše jen o to, abych si trénovala tu techniku a učila se nové věci. Mám teprve kategorii B a asi 108 seskoků, což je pozice studenta. Chápu, že se potřebuji ještě stále učit a pracovat s padákem. Například jsem si teď nově pořídila menší padák a ten má jiné letové vlastnosti, než jsem byla zvyklá. Doteďka třeba neumím přistát na nohy.

Jaká byla na padáku vaše nejkrizovější situace?

Problém jsem měla jednou, ještě v rámci kurzu jako úplný nováček, kdy jsem měla velký studentský padák a foukl do mě vítr. A místo toho, abych letěla dopředu, tak mě začal unášet dozadu a já neměla šanci ten padák utáhnout. Musela jsem rychle vyhod­

notit situaci a nakonec jsem přistála jen kousíček od lesa. To byla asi taková první a největší krizová situace, kdy jsem musela jednat a rozhodnout se.

Zvládáte ještě něco jiného, nebo vám seskoky zaberou veškerý volný čas?

Je pravda, že na letišti jsem téměř každý víkend. Sezóna nám začíná v březnu a podle počasí končíme klidně i v půlce listopadu. Na dovolenou už nezbývá čas, tu trávím jen v oblacích.

Kolikrát za den zvládnete seskočit?

Třikrát, někdy pětkrát, ale to už bývám unavená. Když cítím únavu, tak už nejdu, není to ono. Člověk pak dělá zbytečné chyby a já mám obrovský respekt. Nemá smysl to lámat přes koleno.

Jaký je to vlastně pocit, když padáte? Dá se to k něčemu přirovnat?

Je to velmi subjektivní, ale za mě je to nádherný! Když překonáte tu prvotní obavu, kdy vám hlava vzdoruje z toho kroku do neznáma, a teď se rozlítnete rychlostí 180 kilometrů v hodině a zrychlujete až na 300... Sledujete nebe, které je modřejší, hlavně ty romantický obláčky – jako cukrová vata – a pak ten výhled...

Za sluncem, relaxem a skvělým jídlem

I letos dostalo na pět desítek zaměstnanců z celé skupiny jako dárek za skvělou a obětavou práci týdenní dovolenou v Řecku. A samozřejmě si s sebou vzali své blízké, bez nich by to nebylo ono. Ze vzpomínek, o které se s námi podělili, můžete cítit slanou vodu na jazyku, teplý vítr ve vlasech a pohodu.

Kolegyně Jana Valachová, staniční sestra z orlickoústecké pobočky Multiscanu, má samé prosluněné zážitky. „Slovy ani nemůžu vyjádřit ten nádherný pocit, který jsme z pobytu měly (byla jsem s kamarádkou). Připadaly jsme si jako v pohádce a jen jsme si přály, aby trvala věčně. Celou dovolenou jsme věnovaly odpočinku, večerním procházkám, koupání, jídlu a náhodnému povídání s jinými lidmi,“ vypráví.

Kateřina Horová, HR manažerka z Rehabilitační nemocnice Beroun, byla nadšená také: „Popsala bych to jako krásnou dovolenou. Užila jsem si vynikající jídlo a víno. Perfektní odpočinek v klidném rezortu kousek od moře. Nechybělo tomu vůbec nic,“ vzkazuje s vděčností.

Užila jsem si vynikající jídlo a víno.

Perfektní odpočinek v klidném rezortu.

A další, komu letošní dovolená šla k duhu, je i Pavla Bínová z Nemocnice Hořovice. „Dovolenou jsme si opravdu moc užili, bylo to báječné odreagování od všedních starostí. Počínaje naprosto bezproblémovou cestou, luxusním prostředím hotelu přes vynikající řeckou kuchyni a konče baječnými a moc příjemnými lidmi všude okolo nás. Moc děkujeme za možnost navštívit tento nádherný ostrov,“ dělí se s námi o zážitky.

„Jsem ráda, že mohu touto cestou poděkovat panu majiteli za báječnou dovolenou, kterou jsem si se svými dcerami maximálně užila. Byl to relax a pohoda. Krásné počasí, hezký hotel, příjemný personál a výborné jídlo. Bylo o nás skvěle postaráno. Čas jsme vyplnily sluněním na pláži, koupáním v teplém moři, čtením knížek, procházkami městem… odpočinkem, který už byl potřeba,“ vzkazuje Pavla Přibylová, farmaceutická laborantka z Multiscan Pharma.

Připadaly jsme si jako v pohádce.

To Iva Kopejsková z pardubického Multiscan Pharma zažila i krušné chvilky. „Slaná voda pronikla do mého vodotěsného pouzdra řečového procesoru a budu muset kontaktovat biomedicínského inženýra,“ dělí se s námi o historku. Zbytek jejího pobytu už byl ale podobně zalitý sluncem. „U moře jsem nebyla dlouhých devět let a úplně jsem zapomněla, jak příjemné je plavat bez obav, že vám někdo skočí na záda, s výhledem na širou vodní hladinu a ostrůvky v dáli. Nebo si lehnout na hladinu a nechat se houpat vlnami. Nádherně jsem si srovnala bolavá záda a odpočinula si. Zbyl čas i na výlet lodí na ostrov Nisyros, na projížďky autem i na procházky, třeba po hlavním městě. Jsem opravdu vděčná za takový krásný dárek,“ uzavírá poetické vyprávění.

Recept na řecký salát

Ingredience

• 4 rajčata, nakrájená na kousky

• 1 okurka, nakrájená na plátky a poté na čtvrtky

• 1 červená cibule, nakrájená na tenké plátky

• 1 paprika, nakrájená na plátky

• 200 g sýru Feta, nakrájeného na kostky

• 100 g oliv (černých nebo zelených), bez pecek

• 50 g sušených oliv (seženete v řeckém obchodě)

• 2 lžíce olivového oleje

• 1 lžíce čerstvé citronové šťávy

• sůl a pepř podle chuti

• 1 lžička sušeného oregana

Postup

Že to zní jako plán, který se asi nepovede uskutečnit?

S trochou správných ingrediencí se na řecké pobřeží přenesete za dvacet minut. Stačí přidat lásku, vášeň, svoje nejbližší a jeden pohodový večer. Když zavřete oči, možná ucítíte i slaný vzduch a mořský vánek ve vlasech.

1. 2. 3. 4. 5.

V míse smíchejte rajčata, okurku, cibuli, papriku, olivy a fetu.

Přidejte sušené olivy, jestliže se rozhodnete je použít.

Přidejte olivový olej, citronovou šťávu, sůl, pepř a oregano. Dobře promíchejte.

Nechte salát odpočinout v lednici alespoň 30 minut, aby se chutě propojily.

Před podáváním můžete posypat salát další vrstvou oregana a ozdobit plátky citronu.

Jsme lídrem v oblasti medicínských technologií, protože přinášíme mimořádná řešení schopná měnit životy k lepšímu a směle řešíme nejnáročnější výzvy, kterým dnes lidstvo čelí.

Zkušenosti, které kladou lidi na první místo

Lepší výsledky pro náš svět

Technologie měnící životy k lepšímu

Péče založená na porozumění

Více informací na www.medtronic.cz.

MAGAZÍN ZDRAVOTNICKÉHO HOLDINGU AKESO

NEMOCNICE HOŘOVICE

AKESO POLIKLINIKA

REHABILITAČNÍ NEMOCNICE BEROUN ONKOLOGICKÉ A RADIOLOGICKÉ CENTRUM MULTISCAN

MULTISCAN PHARMA SENIMED DENNÍ PSYCHOTERAPEUTICKÉ SANATORIUM „ONDŘEJOV“

TERAPEUTICKÉ PROGRAMY MINDWELL

Magazín NÉA, ročník 6, číslo 19/2024. Uzávěrka tohoto čísla: 31. 7. 2024. Evidenční číslo MK ČR E 23655. Vydává: AKESO holding a.s., Nárožní 1400/7, 158 00 Praha 5, IČ: 21029725, DIČ: CZ699004146. Časopis vychází čtvrtletně, toto číslo v nákladu 8 500 ks. Neprodejné. Redakční rada a kontakty: Lucie Michajlov, marketingová specialistka Nemocnice Hořovice, tel.: 311 512 012, e­mail: michajlov@nemocnice­horovice.cz; Lucie Lišková, PR & Community Manager Rehabilitační nemocnice Beroun, tel.: 311 745 319, e­mail: liskova@nember.cz; Naďa Hloušová, tisková mluvčí Multiscanu Pardubice, tel.: 466 686 516, e­mail: hlousova@multiscan.cz; Hana Plačková, marketingová manažerka AKESO holdingu, tel.: 251 627 500, e­mail: marketing@akesoholding.cz. Redakční příprava: 52pages.cz, texty: Michaela Raková, Pavlína Šimeček, Lucie Kettnerová, Mariana Novotná, Jindřich Kodíček, Markéta Olšáková, Radek Kaša, art director: Petra Tynklová, korektura: Edita Bláhová, foto: Jan Vlček, Tomáš Bederka, Jozef Demčák, Lukáš Čaník. Není­li uvedeno jinak, jsou fotografie pořízeny zaměstnanci Nemocnice Hořovice, AKESO POLIKLINIKY, Rehabilitační nemocnice Beroun, onkologického a radiologického centra Multiscan nebo pocházejí z archivu těchto subjektů. Uzávěrka příštího vydání: 30. 9. 2024.

Tiráž