Občasník Blatničky Květen
2012
Občasník Blatničky
2012
Fotoohlédnutí za Krojovým plesem
Foto 8x: Lenka Fojtíková
-2-
(Další informace na str. 8)
Občasník Blatničky
2012
Přípravy na oslavy kulatého jubilea vrcholí Blatnička si letos připomíná 650 let od první písemné zmínky o obci. O plánovaném průběhu oslav a akcí, které se při této příležitosti uskuteční, jsme hovořili se starostkou obce Jarmilou Hruškovou.
včetně dětí. Za místo setkání jsme proto tentokrát zvolili rybník Kačák a tři nové rybníky. Vyhrávat tam bude country kapela a každý spolek připraví občerstvení. Mládež pro děti chystá různá zábavná stanoviště. Navíc se zájemci budou moct pustit do pomalování
do búdy, které bude 19. května. U nás by měl program pokračovat 20. května, protože naše penziony jsou obsazené návštěvníky blatnického putování. Co na ten den plánujete? Po mši svaté půjde procesí do vinohradů, kde kněz požehná nová Boží muka na Vinařské strážnické stezce. Odpoledne bude program pokračovat. Zatímco Pražáci mají Divadlo na Vinohradech, Blatnička bude mít divadlo ve vinohradech. Zazpívají také chlapi z Blatnice. Počítá se samozřejmě s koštem vín. Je už stanovený nějaký termín, kdy oslavy vyvrcholí? Stěžejní oslava je naplánovaná na srpen, kdy se v Blatničce slaví hody Nanebevzetí Panny Marie. Letos to připadá na víkend od 17. do 19. srpna.
Blatnička si letos připomíná kulaté výročí, jak jej chcete prožít? Něco už máme i za sebou. Vše začalo sedmadvacátého dubna připomenutím osvobození obce. Připravili jsme výstavu fotografií v obecním úřadě a poté pietní akt na hřbitově, který byl spojený s lampiónovým průvodem. Hned druhý den slavila čtyřicet let existence naše dechová hudba. Dále budou oslavy výročí pokračovat pátého května Obecním dnem.
dvou plechových buněk. Myslivci chtějí pozvat sokolníky.
Bude v sále kulturního domu, jak bývá zvykem? Tentokrát bude vše jinak. Cílem je, aby se sešla celá obec
Slyšela jsem také něco o Vinařském dnu… Tím chceme navázat na blatnické Putování z búdy
www.obecblatnicka.cz
Co kdyby pršelo? To by bylo horší. Museli bychom se přesunout pod střechu kulturního domu. Tam by měla zábava ale pokračovat až večer, kdy je zde naplánovaný košt vína a beseda u cimbálu. Ženy plánují zase košt různých moučníků. Přijedou nejen zástupci z družebního Falkensteinu, ale také jejich přátelé z Falkensteinu v Bavorsku.
Máte představu o programu? Ten se stále vyvíjí. Bude rozdělený do všech třech dnů. V pátek, kdy se začnou sjíždět rodáci, vystoupí historická skupina Solideo. Členové zahrají v historických oblecích na starodávné hudební nástroje, které se dnes už nevidí. Vše se bude odehrávat u kostela, kde by měla být také výstava fotografií. Večer bude zábava pro mladé. Oslovili mne také někteří rodáci, kteří by se rádi podělili o své aktivity. Můžete namátkou někoho jmenovat? Například jde o Lídu Šumovou – Hučíkovou, která žije v Benešově, odkud pomáhá chudým dětem v Africe. A dále potom paní Marie Bočková, která žije v Brně, kde sepisuje vzpomínky na Blatničku. Sobota se ponese v duchu folkloru, kdy se chceme pokusit o zápis do České knihy rekordů. Na-
ším snem je, aby se zde v ten den sešlo tolik krojovaných, kolik budeme mít k tomuto dni obyvatel obce. Budou to krojovaní pouze z vaší obce? Rozhodně ne. Zveme také všechny rodáky, jejich rodinné příslušníky a přátele jednotlivců i celé obce. Už se nám hlásí lidé z různých koutů země. Pokud se vše podaří, tak zde bude velké zastoupení nejrůznějších regionů. Každý se totiž nastrojí do kroje místa, kde právě žije. Vždyť v Blatničce se také šijí kroje všech regionů. Mám proto představu, že to bude taková přehlídka regionálních krojů. Plánujete nějaký průvod všech krojovaných obcí? Ano. Seřadiště bude na dětském hřišti, odkud bychom chtěli vyjít směrem ke kulturnímu domu a poté se vracet na zahradu Tradic Slovácka, kde bude pokračovat kulturní pořad, který se bude jmenovat Rok folkloristy a jeho autorem je Táňa Pálenská. S dalším programem počítáme v přírodním areálu pod vinným sklepem. Vše je ještě ve fázi příprav. Samozřejmě počítáme, že dostanou prostor domácí. Bude něco speciálního připraveno i pro děti? Těm věnujeme neděli. Dopoledne bude slavnostní mše svatá a odpoledne vystoupí domácí folklorní soubor Jasenka, připomeneme si obchůzku Blažejáků a Královniček. Kromě toho chceme pozvat také Fčeličky ze Strážnice a kouzelníka. Po celý prodloužený víkend by měly být v obci také nějaké pouťové atrakce. Naším cílem je, aby se prostě bavily všechny věkové generace. Text a foto: Lenka Fojtíková
-3-
Občasník Blatničky
2012
Jasenka potěšila vánočním koledováním Vystoupení Jasenky, ženského pěveckého sboru Denica a cimbálové muziky Falešnica nabídlo Vánoční koledování. Uskutečnilo se o čtvrté adventní neděli na sklonku loňského roku v sále Kulturního domu v Blatničce. „Toto koledování jsme připravili už popáté. Kromě toho, že chceme navodit vánoční atmosféru, dostanou děti vždy nějaké dárečky, které jsou takovým malým
poděkováním za jejich celoroční snahu,“ uvedla vedoucí Jasenky Markéta Pančíková Mošťková. Zkrátka ale nedošlo žádné dítě v sále. Obecní úřad totiž pro všechny děti připravil dárkové balíčky se sladkostmi a ovocem.
Hosté seděli u stolů s vánoční výzdobou, na kterém nechybělo ani vánoční cukroví. Napekly ho maminky dětí z Jasenky.
V rámci vystoupení se návštěvníci navíc dozvěděli, jak slavili Vánoce naši předkové v dávných dobách. Co se tehdy jedlo, jak vypadal štědrovečerní stůl.
Text, foto a video: Lenka Fojtíková
Členové folklorního souboru Jasenka potěšili a dostali také odměnu za celoroční snahu.
Bruslilo se na přehradě i rybnících
Teploty, které v únory klesly pod více než patnáct stupňů pod bod mrazu, proměnily vodní plochy v okolí Blatničky v tvrdý led. Obrovskou ledovou plochu vodní nádrže u Blatničky i nových přírodních rybníčků využívali bruslaři. Zasportovat si přitom zdaleka nepřicházeli jen domácí. Mnoho jich sem přijíždělo z Blatnice. „Bylo to perfektní. Nejdříve jsem se proháněli na přehradě. Tam ale pořádně vyfukovalo, a tak jsme se přesunuli na jeden z nových rybníků,“ prozradil bruslař z Blatnice, který ale nechtěl zveřejnit své jméno. (lef)
-4-
Foto: Filip Fojtík
Občasník Blatničky
2012
Chrámový sbor potěšil domácí i přespolní Mimořádný zážitek připravil o Štědrém dnu všem účastníkům půlnoční mše svaté chrámový sbor v Blatničce. Mše svatá byla v chrámu Nanebevzetí Panny Marie zahájena v úplné tmě. Na začátku se ozvaly rány na dřevo, připomínající klepání Panny Marie a svatého Josefa na dveře betlémských domů, když společně hledali marně nocleh. Potom už se dostal ke slovu osmnáctičlenný smíšený sbor, který účastníky bohoslužby doprovázel svým zpěvem po celou mši svatou. „Při nácviku jsme se scházeli zhruba od září. Sbor o Vánocích zpívá v Blatničce pravidelně. Tentokrát jsme nacvičili Missa Pastoralis in C Bohemica od Josefa Schreiera, který byl předchůdcem Jakuba Jana Ryby. Jedná se o pastýřskou
mši s ryze moravskou melodikou,“ prozradil dirigent sboru František Pančík. Základem mše byly pastorely, což jsou drobné scénky s pastýřskými náměty. Střídaly se zpěvy v jazyce českém, latinském a ve valašském nářečí. Vyjadřovaly spontánní radost pastýřů z narození Páně. V době vzniku kolem r. 1755 - 1760 a po dobu více než sto následujících let byla tato mše velmi populární. Hrála se ve venkovských kostelech po celé Moravě. Hrála se dále v Čechách, na území dnešního Polska a v Uhrách. Pak upadla na dlouhou dobu v zapomenutí. Za varhany zasedl dirigentův syn David Pančík. Na Štěpána pak chrámový sbor z Blatničky vystoupil v Podolí, kde zazpíval pastorely. Loňskou
Smíšený chrámový sbor sklidil velký úspěch i při svém vystoupení v Blatnici pod Svatým Antonínkem. vánoční dobu pak sbor zakončil ve farním kostele sv. Onřeje v Blatnici. V deštivém počasí si do chrámu našlo cestu více než sto posluchačů a nikdo z nich rozhodně nelitoval. Chrámem zazněly pastorely in D, což jsou drobnější
překrásné chrámové skladby, vycházející z valašské lidové hudby. Zpěváci byli na závěr odměněni dlouhým potleskem. Výtěžek z dobrovolného vstupného poputuje na opravy kostela. Text a foto: Lenka Fojtíková
V chrámovém sboru společně zpívají muži i ženy všech věkových generací.
Za varhany usedl a skvěle hrál David Pančík.
Chrámový sbor umocnil o Štědrém dnu prožitek půlnoční mše svaté.
Všichni členové dávali do zpěvu celé srdce.
www.obecblatnicka.cz
-5-
Občasník Blatničky
2012
Sběratel drůbeže cenu vajec nepočítá Když počátkem letošního roku vyletěla v obchodech cena vajec na více než pět korun za kus, mnozí lidé začali uvažovat, že se pustí do chovu slepic. K tomuto rozhodnutí přitom přistupovali nejen obyvatelé vesnic, ale údajně i lidé z paneláků. Slepice chtěli chovat na balkonech. Podobné problémy rozhodně neřešil osmadvacetiletý Martin Smetana z Blatničky. Když jsme ho navštívili počátkem února ještě před vypuknutím vajíčkové krize, vůbec se nechtěl o ceně vajec a drůbežího masa bavit. Svou drůbeží farmu si totiž pořídil jen pro radost. Pro mnohé to může být naprosto nepochopitelné. Pochází totiž z paneláku a na univerzitě vystudoval botaniku a zoologii. Prozraďte, proč jste si vlastně farmu pořídil? Někdo sbírá známky a já drůbež. Za docela krátkou dobu se mně tady podařilo vychovat z vajíček čtyřicet druhů. Je to nejlevnější způsob chovu.
je používají k ekologickému ničení škůdců na rýžových polích. Tady jsou pro ně největší lahůdkou slimáci a žížaly. Vloni na podzim byl tento pozemek od slimáků úplně vyčištěný. Slyším, že pocházíte ze Slovenska, jak jste se ocitnul v Blatničce? Žila zde moje přítelkyně, kterou jsem si vloni vzal.
Martin Smetana z Blatničky vystudoval na univerzitě botaniku a zoologii. Můžete namátkou vyjmenovat některé z druhů drůbeže, které zde na vašem pozemku pobíhají? Mám tady perličky, morky, bažanty, hned několik druhů slepic, moravské pštrosy, což jsou holubi, české husy, indické běžce a třeba také suchovské husy.
Ty jsou ze sousedního Suchova? Ne! Jsou ze Suché nad Parnou, což je obec u Trnavy na Slovensku. Ve vašem výčtu mne zaujali indičtí běžci. K čemu jsou dobří? Jsou to speciálně vyšlechtěné kačeny se štíhlým tělem. V Asii
Tyto slepice žijí bez jakéhokoliv stresu. Drůbeží farma je na vašem pozemku? Ano. Koupil jsem si tady půl hektaru. Kromě drůbeží farmy zde mohu realizovat svou další lásku. A tou je? Mám také sbírku semínek rajčat. Kolik jich máte? Přesně sto šedesát jedna. Potom také asi třicet druhů fazolí a třiadevadesát druhů česneku.
Drůbež je na farmě šťastná, protože se volně pohybuje a nad pozemkem se občas i proletí. Uprostřed je vidět suchovská husa, která nepochází ze Suchova, ale ze Suché nad Parnou, což je kousek od Trnavy na Slovensku.
-6-
Všechno vysazujete každým rokem? Kdepak. Vždy jen nějaké druhy. I tak je to hodně pestré. Rajčata nejsou zdaleka jen červená, ale také růžová a hned v několika odstínech žluté i oranžové. No a jsou samozřejmě mnoha velikostí a tvarů.
Občasník Blatničky
2012
Co je ještě možné najít na záhonech vašeho pozemku? V sezoně tady můžete vidět okrasné i staré užitkové rostliny. Nechybí ani dnes už zapomenutá pohanka, peluška, bob, hrachor, len či pšenice dvojzrnitá. Na jednom ze záhonů ale roste i na sto padesát rozličných plevelů. Vysadil jsem si je záměrně, protože prostě do krajiny patří. Jsou zde dobré podmínky, takže se tu daří téměř všemu. Na pozemku vám ale rostou i stromy. Při jejich výsadbě jsem upřednostňoval původní ovocné odrůdy jako jsou koženáče, moravské jaderničky a roste tu i oskoruša. Někomu se může zdát docela nepochopitelné, proč chováte tolik drůbeže aniž byste z toho měl nějaký finanční efekt. Proč to všechno vlastně děláte? Pro radost. Těší mne, že se sem na drůbež chodí dívat rodiče s dětmi jak do zoologické zahrady. Jedna starší paní mně říkala, že sem ráda zajde, protože dříve se v mnoha domech chovalo hodně různé drůbeže. Dnes už to ale není vidět. Na druhé straně je ale pravda, že nedokázala pochopit, že vše nechovám pro
Indičtí běžci byli v Asii vyšlechtěni k ekologickému ničení škůdců na rýžových polích. užitek. Pořád se vyptávala, kolik která slepice nese a jaké je z toho či onoho druhu maso. V době zrání se ale lidem líbí i pestrost a mnoho druhů rajčat. Při jedné návštěvě si je s nadšením fotografovali hosté z družebního Falkensteinu v Rakousku, kteří do Blatničky zavítali na návštěvu.
ku drůbeže rozšiřovat? Dokud budu mít dostatek času a peněz.
byla mláďata. Hrozí, že by některý z vašich svěřenců skončil na pekáči?
Máte představu, jak dlouho budete vaši netradiční sbír-
O vajíčka nemá Martin Smetana nouzi. Kvůli zisku z vajec ale slepice chovat nezačal. Neuvažujete, že byste se svými opeřenými svěřenci zamířil na nějakou výstavu? Podle lesku peří a celkového vzhledu je na první pohled vidět, že se jim u vás daří… Mám to v plánu. Vloni to ještě nebylo možné, protože to
www.obecblatnicka.cz
Pro klid v rodině tak vloni skončila jedna husa. Nebývá příliš často zvykem, aby mladý muž běhal ve svém volném čase okolo slepic a jiného ptactva. Co na váš neobvyklý koníček říká manželka? Podporuje mě. Text a foto: Lenka Fojtíková
-7-
Občasník Blatničky
2012
V Blatničce vzniklo Společenství P. Šuránka První únorové pondělí (6. 2.) se v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Blatničce poprvé sešlo modlitební Společenství P. Šuránka. Po třech letech od vzniku tohoto společenství v Blatnici tak vznikla první pobočka v další obci. Setkání se zúčastnilo třináct obyvatel Blatničky. Bylo mezi nimi hned několik jmenovců P. Šuránka - kněze, který zemřel v pověsti svatosti a nyní se jedná o jeho blahořečení. P. Antonín Šuránek v Blatničce působil v letech 1970 - 1975. Poté mu komunisté odebrali státní souhlas s výkonem kněžské služby. Přesto se za oněch pět let nesmazatelně zapsal do srdcí mnoha obyvatel. Všichni, kdo do modlitebního společenství přišli, se shodli, že otce Šuránka znali osobně. Mnozí hned přidali nějakou vzpomínku na tohoto vzácného kněze. Modlitební Společenství
První setkání Společenství P. Antonína Šuránka, které se sešlo v únoru. Foto: Lenka Fojtíková P. Šuránka se v kostele v Blatničce schází každé pondělí od 16.30 hod. V letním období bude zřejmě termín posunutý na pozdější hodinu. Zváni
jsou další věřící, kteří se chtějí modlit za kněze, sebe samotné i své blízké. Letos si připomínáme 110 let od narození P. Antonína Šu-
ránka a třicet let od jeho úmrtí. Věřící z Blatničky dali vznikem modlitebního společenství tomuto knězi k jeho dvojnásobnému jubileum krásný dárek. (lef)
Na Krojovém plese panovala skvělá nálada Na Krojový ples se do Blatničky přišli pobavit krojovaní zástupci z Blatnice, Ostrožské
ličkou, Boršic u Blatnice a samozřejmě nemohli chybět domácí. Návštěvníkům vyhrá-
Mladí muži z Hluku předvedli ukázku Jízdy králů. Lhoty, Ostrožské Nové Vsi, Hluku, Vnorov, Velké nad Ve-
-8-
vala dechová hudba Blatnička a cimbálová muzika Falešnica.
O pořádný rozruch se postarali mladí muži z Hluku, kteří všem přítomným připomněli, jak to u nich vypadá při Jízdě králů. Ještě předtím zazpíval ženský pěvecký sbor z Ostrožské Nové Vsi. S ženami přijeli a zazpívali také Krasavci. Jak už bývá zvykem, nechyběla bohatá tombola. První cenou byl mužský kroj, který věnovala Vinařská společnost Blatnička. „Je to letní kroj. Vzorek tady máme vystavený na figuríně. Výherci se ale ušije zcela nový podle jeho velikosti a také regionu, odkud pochází,“ upozornila starostka obce Jarmila Hrušková. Poté přiznala, že má radost, kolik přišlo lidí, a že v sále hned od počátku panovala úžasná atmosféra. Jak už bylo řečeno, hodně veselo bylo při vstupu zástupců z Hluku, kteří odhalili něco málo z příprav
na Jízdu králů a zazněly také vyvolávky šité přímo na Blatničku. „Máme tři verze tohoto vystoupení. Jedno jsme si připravili do Skoronic, kde se na plese Jízdy králů sešli zástupci z Vlčnova, Kunovic, Hluku a Skoronic. Nejdelší vystoupení jsme potom samozřejmě připravili na Krojový ples doma v Hluku,“ prozradil Miroslav Šuránek, který účinkující připravoval. „Jsem šťastná, že jsme tady mohli tuto připomínku Jízdy králů mít. Naprosto se shoduji s tím, co napsal ve své knize o Jízdě králů Jiří Jilík: „Dokud dodržujeme tradice, dokud jezdí Jízda králů, tak máme naději,“ řekla starostka Blatničky Jarmila Hrušková. (Fotoreportáž z Krojového plesu je na str. 2 a mnoho dalších fotek také www.obecblatnicka.cz) Text a foto: Lenka Fojtíková
Občasník Blatničky
2012
Obětavé ženy pečují o sochu i kapličku Při vjezdu do Blatničky od Veselí nad Moravou každého motoristu vítá kaplička, u které stojí socha poutníka. Pokud se pak někdo zatoulá na polní cestu za kostelem, objeví tam zase sochu sv. Antonína. Jedno mají obě tato místa společné. Na první pohled je zřejmé, že se o ně i okolí někdo s láskou stará a pečuje. „Kaplička je nestarší dochovanou stavbou v obci. Na žádost občanů byla postavena na místě staré kapličky v druhé polovině devatenáctého století. Velkou opravu provedli z vlastní iniciativy bez nároku na odměnu v roce 1995 tehdejší starosta Blatničky Antonín Minařík, Zdeňka Mitáčková, Pavel a Jan Kubicovi. Na stavbu byla dána nová střešní vazba, křidlice a byla opravená a natřená omítka,“ informoval historik Miroslav Hudeček. V současné době se o kapličku a její okolí stará šestasedmdesátiletá Marie Minaříková. „Původně o ni pečovala paní Zdeňka
Mitáčková. Poté, co zemřela, tak se k tomu nikdo neměl. Já se ke kapličce chodím modlit každou neděli. Přicházím tam za každého počasí. Viděla jsem, že vše chátrá, a tak jsem se zeptala paní starostky, jestli bych se o kapličku mohla starat. Ona souhlasila a dala mně klíče. Když jsem upozornila, že je zapotřebí opravit oprýskanou omítku a stavbu zalíčit, tak vše zařídila. Také nechala ušít nové plachty dovnitř. Se vším mně vždy vyšla vstříc,“ podělila se o své zkušenosti Marie Minaříková. „A jak dlouho to budu dělat? No dokáď budu moct! Vloni jsem ještě chodila pomáhat do vinohradu a teď občas zase hlídám ve Veselí na Moravou pravnučku,“ prozradila aktivní seniorka. O sochu svatého Antonína zase dlouhé roky pečuje letos třiasedmdesátiletá Věra Pomykalová. Tam, kde dnes stojí socha, původně býval jen obrázek svatého Antonína. Chodily jsme tam se sestrou od útlého dětství a nosily kytky. V jednadvaceti letech jsem se ale odstěhovala na hájenku do Návojné u Valašských Klobouk a poté do Slavičíma. Do Blatničky jsme se s manželem vrátili v roce 1983. Po návratu domů jsem zjistila, že je obrázek ve velmi zuboženém stavu. Znovu jsem se o toto místo začala starat. Pomáhal mně i manžel, který se shodou okolností jmenuje Antonín. Poté, co se zde v roce 2001 umístila socha sv. Antonína, přišla paní Zdeňka Mitáčková s nápadem, že bychom mohly původní obrázek vyměnit za obrázek svatého Františka. Jak řekla, tak se také stalo. Obrázek nám dovezl můj zeť z Itálie. Stále ho přefocujeme a jakmile vybledne, tak dáme nový,“ prozradila svůj příběh žena. Při loučení přiznala, že jsou s manželem nemocní, a tak věří, že se jednou najde nástupce, který bude v jejich práci pokračovat. Dříve se totiž starali i o pomník padlých, o něhož péči už převzala Marie Míšková, bydlící naproti kostela. Text a foto: Lenka Fojtíková
www.obecblatnicka.cz
Z věže kostela unikal kouř Když se o svátku sv. Štěpána před polednem řítil Blatnicí policejní vůz a v jeho těsném závěsu hasiči, mnohým zatrnulo, co se kde stalo za neštěstí. Cílem zásahu byl kostel v Blatničce. Z věže se totiž valil kouř. Hasiči později na svém webu uvedli, že šlo pouze o zahoření cívky v pohonu zvonů, takže k žádným velkým škodám naštěstí nedošlo. (lef) Foto: Tereza Spazierová
-9-
Občasník Blatničky
2012
Nový penzion nabídne lidem práci V současné době vrcholí dokončovací práce nového Penzionu Blatnička Tomáše Staňka. Pokud půjde vše podle plánu, chystá se první návštěvníky přivítat v letních měsících. Majitel přitom původně o stavbě penzionu vůbec neuvažoval. V Blatničce totiž nikdy nebydlel. Pochází z Hradce Králové a s rodinou žije v Brně. „Moje manželka tady ale vyrůstala. Po smrti babičky uvažovali její rodiče, že zbourají starý kamenný sklep, jehož stáří odhaduje na zhruba čtyři sta let. Mně to bylo ale líto, a tak jsme ho začali opravovat,“ zavzpomínal na počátky Tomáš Staněk, který je stavebním inženýrem. Tento historický sklep bude samozřejmě sloužit k posezení při dobrém víně. Časem manželé poznali, že když za nimi přijedou kamarádi, nemají kde přespat. Starý dům po prarodičích proto zbourali a začali nejdříve stavět rodinný dům. Nakonec z něj ale bude penzion. Kdo do novostavby před jejím dokončením nakouknul, mohl
Interiér jídelny.
- 10 -
zjistit, že majitel svou profesi nezapře. Pro své budoucí klienty připravuje ubytování s vysokým standardem, které zájemci o nocleh v širokém
sedm pokojů, z toho dva rodinné apartmány. Všechny pokoje mají samozřejmě svoje sociální zařízení a apartmány navíc také vanu, ložnici
u hlavního tahu na Slovensko, pokoje jsou v prvním patře vyřešeny tak, že mají výhled na lesy, pole a louky. Penzion bude mít včetně přistýlek ka-
Vizualizace čelního pohledu na penzion. okolí nenajdou. Za podobným pohodlím by museli zamířit až do Uherského Hradiště. Hosté budou moct využívat
a obývací pokoj s kuchyňskou linkou. Pokoje jsou světlé, prostorné a s různými vychytávkami. Přestože penzion leží
pacitu až pětadvaceti lůžek. V přízemí je nejen recepce s denním barem, restaurace s kapacitou až třiceti návštěv-
Občasník Blatničky níků a venkovními terasami, ale také wellnes s výřivkou, saunou a zónou odpočinku. V létě bude možné odpočívat či se slunit také na zahradě penzionu, kam bude z wellnes vstup velkými prosklenými dveřmi. V uzavřené zahradě majitel počítá s vybudováním koutku pro děti. Součástí penzionu bude také půjčovna kol a sportovních potřeb. Někdo možná nechápe, proč podnikatel vybudoval penzion s hodně vysoko postavenou laťkou v zapadlé vesničce
jen pár kilometrů od slovenských hranic. „V čem je dnes jistota? Pohybuji se ve stavařině a trh je takový, jaký je. Penzion beru jako výzvu zkusit zase něco jiného, nového. Nejdu do něčeho zcela neznámého. Mám přátele, kteří se pohybují v marketingu i ubytovacích službách,“ zdůvodnil své rozhodnutí Tomáš Staněk. Podle jeho mínění bude mít v Blatničce svým hostům co nabídnout. Nemyslí přitom prvořadě pouze na víno a cyklosturistiku, i když také víno
u něj samozřejmě k dostání bude. „Chci prostě nabídnou něco navíc. To, co zde chybí. Nejen vysokou úroveň ubytování a služeb s tím spojených. Přestože je Blatnička malá obec s necelou pětistovkou obyvatel, stále se zde něco děje. Žijí tady totiž velmi schopní a podnikaví lidé, s nimiž budu rád spolupracovat. Mám své plány, které samozřejmě před zahájením provozu nechci všechny prozradit,“uvedl podnikatel. Nemalou výhodou bezesporu
2012
je, že s otevřením penzionu získají lidé práci. „Při žádosti o dotaci jsem se zavázal, že tady zřídím minimálně jedno pracovní místo. Dnes odhaduji,že to budou dvě až tři místa. Jaké profese? Především budu potřebovat výborného kuchaře, protože tam, kde se dobře vaří, se lidé rádi vracejí. Dále bude zapotřebí obsluha a pomocný personál na úklid. Před vchodem do recepce počítáme s venkovní terasou,“ nastínil další plány majitel. Samotná stavba penzionu bude stát zhruba deset milionů korun. Na vybavení penzionu se podnikateli podařilo získat dotaci z MAS Horňácko a Ostrožsko ve výši necelého milionu korun. „Mám rozpočet, ale v tom není započítána moje práce ani mé rodiny. Sám jsem si dělal projekt a celou stavbu vedu a řídím. Tím samozřejmě hodně ušetřím. Prostě jsem si to sám vymyslel, naprojektoval i postavil,“ řekl při loučení s nadsázkou a úsměvem na tváři Tomáš Staněk. Lenka Fojtíková
Kadeřnice si letos připomíná dvacet let podnikání Blatnička je malá obec, ale žije v ní spousta šikovných lidí i podnikatelů. V Občasníku chceme postupně všechny představit. Jedno mají všichni oslovení společné. Zdráhají se, že jsou tady jiní, o nichž by se dalo napsat. Tentokrát se nám podařilo přemluvit kadeřnici Magdalenu Okénkovou, aby nám prozradila, jak to bylo s jejími začátky podnikání. Osmatřicetiletá kadeřnice, která je pro svou šikovnost vyhledávaná ženami z širokého okolí, se vyučila ve Vizovicích. Tento učební obor patřil v době totality mezi prestižní a ne každý se na něj dostal. „No je pravda, že dnes se s těmi známkami, co jsem měla na základce, děcka hlá-
www.obecblatnicka.cz
sí na střední školy,“ připustila Magda. Učební obor dokončila těsně po revoluci, kdy se hromadně rušily domy služeb, v nich kadeřnice pracovaly. „Ještě jsem nějaký měsíc pracovala ve Veselí nad Moravou a poté jsem se musela osamostatnit. Letos je to dvacet let, co podnikám,“ připomněla šikovná žena. Její služby zdaleka nevyužívají pouze ženy a dívky z Blatničky. Klientela se do rodinného domku, kde si v roce 1998 zřídila provozovnu, sjíždí ze širokého okolí. Magda totiž nejen krásně češe a střihá, ale také má oproti městům neporovnatelné ceny. Ve Veselí nad Moravou či Hodoníně by totiž její zákaznice za stejnou službu zapla-
tily až třikrát víc. „Vím o tom, ale nemohu zdražovat. Nikdo by ke mně nechodil. Musíme přece jenom vzít v úvahu, že
jsme na vesnici,“ řekla šikovná kadeřnice. Text a foto: Lenka Fojtíková
Letos je to přesně dvacet let, co se Magda Okénková pustila do podnikání.
- 11 -
Občasník Blatničky
2012
Lidé čekali na Tříkrálové koledníky Počátkem ledna opět v celé zemi vyrazily do ulic skupinky Tří králů. Jenom v Mikroregionu Ostrožsko a na Horňácku jich byly desítky a vybraly statisíce. Dvě skupinky koledníků byly i v Blatničce. Kromě písničky na rtech: „My Tři králové jdeme k vám, štěstí, zdraví, vinšujem vám….,“ kterou stále do kola zpívali u každých dveří, nesli také zapečetěnou kasičku a kalendáře s cukříky za odměnu dárcům. Lidé přispívali podle možností různé částky. V Blatničce se koledníkům podařilo vybrat 13 306 Kč. „Je to přesně o 98 Kč více než vloni. Všem lidem, kteří otevřeli koledníkům nejen dveře svých domovů, ale také peněženky a hlavně svá srdce, patří velký dík,“ uvedla starostka obce Jarmila Hrušková S nápadem uspořádat nultý ročník Tříkrálové sbírky přišel
v roce 2000 arcibiskup Jan Graubner. Tehdy se v jeho arcidiecézi uskutečnil nultý ročník sbírka. Arcibiskup se nechal inspirovat obdobnou akcí v Rakousku. Nápad se setkal s mimořádným ohlasem široké veřejnosti, a tak se sbírka následující rok rozšířila na území celé České republiky. Od té doby se stále znovu a znovu nachází ochotní dobrovolníci, kteří se do sbírky zapojují. Ne vždy jde přitom o lehkou službu. Sice je pravda, že někde na koledníky čekají s otevřenými dveřmi a děti dostanou na cestu za odměnu i nějakou sladkost. Jinde se ale dveře vůbec neotevřou, i když jsou obyvatelé doma. V Blatničce v některých domácnostech na koledníky čekali nejen s finančním příspěvkem do kasičky, ale také s nějakou sladkostí za jejich obětavost. Text a foto: Lenka Fojtíková
Blatničku obcházely dvě skupinky Tří králů. Sraz měly v budově obecního úřadu, kde jim starostka Jarmila Hrušková nejdříve uvařila horkou čokoládu.
Společná fotka všech koledníků, kteří se do sbírky zapojili.
Do kasičky příspívali mladí…
…i dříve narození.
Kluci si koledování užívali.
Někde dostali koledníci kromě finančního příspěvku i něco dobrého na zub.
- 12 -
Občasník Blatničky
2012
Myslivecký ples sklidil opět úspěch Myslivecký ples v Blatnice patřil odjakživa k nejlepším v širokém okolí. Nejinak tomu bylo letos. Kromě tance a skvělé zábavy myslivci nabídli všem hostům bohatou tombolu i vynikající zvěřinové pochoutky. „Čím si vysvětlit ten mimořádný zájem a úspěch? Možná tím, že tady byla vždy bohatá tombola a také díky skvělým kuchařům, kteří připravují výborné pokrmy,“ uvedl místopředseda mysliveckého sdružení Radek Míšek. Na jídelním lístku byl tentokrát Lovcův talíř, který obsahoval daňčí, srnčí a kančí medailonky s oblohou a americkými bramborami. Lákavě vypadal ale i zvěřinový guláš, daňčí soté s bram-
boráčky, myslivecká jehla s americkými bramborami, jelení kýta na smetaně s knedlíkem a srnčí medailonky na žampionech s americkými bramborami. V posledních třech letech myslivci vychází vstříc i těm, kdo na ples nepřijdou. „Zájemci si mohli přijít koupit zvěřinový guláš už během dne. Prodali jsme tak sto porcí,“ prozradil Radek Míšek. K dobré pohodě vyhrávala kapela Kamasi. Kromě plesání mohli návštěvníci pokoušet štěstěnu. V bohaté tombole bylo na dvě stovky cen. Mezi ty hlavní patřilo pět divočáků, srnčí a daňčí. Kromě toho bylo možné vyhrát desítky zajíců, bažantů a také divoké kačeny. Text a 6x foto: Lenka Fojtíková
Kuchaři se měli v kuchyni co otáčet, aby připravili dostatek dobrot pro všechny zájemce.
Obhlídka myslivců, jestli vše probíhá podle plánů.
Na jídelním lístku bylo mnoho dobrot připravených ze zvěřiny.
Bohatá tombola bývá při mysliveckém plesu v Blatničce vyhlášená.
Před plesáním si většina návštěvníků nejdříve pochutnala na výborné večeři.
A potom přišlo i na tanec.
www.obecblatnicka.cz
- 13 -
Občasník Blatničky
2012
Dechová hudba Blatnička slaví čtyřicátiny Před čtyřiceti lety byla založena dechová hudba Blatnička. Z původních členů už v kapele nezůstal ani jeden. Dnes má dechovka třináct muzikantů, jednoho zpěváka, čtyři zpěvačky a dva zvukaře. Tato sestava společně hraje deset let. Od června roku 2006 je kapelníkem Miroslav Zalubil. „Poprvé jsem s kapelou hrál ve svých patnácti letech. Chlapům jsem tehdy vypomáhal na jednom plese. Byla to první dospělá kapela, se kterou jsem si zahrál. Líbil se mně jejich repertoár, byl to dobrý kolektiv, a tak jsem tady zůstal jako stálý člen,“ prozradil Zalubil. Jeho dlouholetým předchůdcem byl od počátku založení dechovky František Pančík z Blatničky. Členové dnes zdaleka nejsou jen domácí. Na zkoušky do Blatničky každý pátek přijíždí z Veselí nad Moravou, Kozojídek, Suchova i Boršic. Podle Pančíka se
Dechová hudba Blatnička nechyběla ani při letošním Krojovém plesu. v dnešní době kapela nepostaví jen z muzikantů jedné dědiny, jak tomu bývalo kdysi. Za dobu své existence uvedla kapela na trh dva kompaktní
disky. První vyšel v polovině devadesátých let a jmenuje se Pod Jasenovú. Další se pak jmenoval Přátelům a třetí v pořadí Tam za dědinú. „Re-
Současná sestava kapely. Z původních členů dechovky nezůstal ani jeden muzikant.
- 14 -
Foto: Lenka Fojtíková
pertoár máme široký. Nikdy jsme ale nepočítali, kolik jsme schopni zahrát písniček,“ uvedl Miroslav Zalubil. Kapela většinou hraje při nej-
Občasník Blatničky různějších plesových a hodových zábavách. Umění muzikantů z Blatničky už ale obdivovali příznivci dechové hudby nejen doma, ale také v Německu, Francii, Rakousku i na Slovensku. Dechovka se v minulosti zúčastnila několika soutěží. Jednou dokonce
„Chtěli jsme tak poděkovat všem, kdo nás jakýmkoliv způsobem podporují. Ať už jsou to rodinní příslušníci, sponzoři či autoři, jejichž skladby hrajeme. No a samozřejmě jsme také pozvali všechny bývalé členy kapely. Naším cílem prostě bylo, aby šlo o takové
Přes zimu muzikanti odehráli celou plesovou sezonu. Zdaleka ale nemohli uspokojit všechny zájemce. Poslední volný termín plesové sezony totiž zaplnili už v říjnu, takže mnohé pořadatele zklamali. Letos kapelu čeká opět náročná sezona. Zúčastní se něko-
2012
Program akcí 27. dubna Pietní akt k osvobození obce
výročí
28. dubna Koncert dechové hudby Blatnička ke 40. výročí založení 5. května Obecní den u rybníku Kačák, večer v KD košt vín a moučníků 20. května Vinařský den – po mši svaté půjde do vinohradů procesí, kde bude požehnána nová Boží muka se sochou sv. Urbana. Odpoledne bude program pokračovat divadlem ve vinohradech a koštem vín.
Členové dechové hudby Blatnička hrají v krojích, které jsou majetkem muziky. Košile a boty mají muzikanti svoje. Nohavice si pořídili nové díky dotaci z Mikroregionu Ostrožsko. Foto: archiv kapely v Hrušovanech nad Jevišovkou vyhrála Zlatý klas. V okresním kole soutěže O zlatou křídlovku pak byla druhá. Po uzávěrce Občasníku se v Kulturním domě v Blatničce uskutečnil koncert připomínající kulaté jubileum dechovky. Přípravy na něj muzikanti začali už v listopadu loňského roku. „Postupně jsme na zkouškách plánovali co bude potřeba zařídit a hlavně, co budeme hrát. Dávali jsme dohromady staré fotky, z nichž chceme připravit výstavku. Spolu se starými zvukovými záznamy tak zavzpomínat na léta minulá,“ informoval v době vrcholících příprav na výroční koncert Miroslav Zalubil. Jistě není bez zajímavosti, že vstupné na něj bylo zdarma.
www.obecblatnicka.cz
kamarádské setkání muzikantů a přátel dechovky,“ připomněl kapelník. Zda se muzikantům oslavy vydařily podle jejich přestav, mohou posoudit ti, kdo si jejich koncert nenechali ujít.
lika letních festivalů, chybět nebude moct při kulatých oslavách obce ani v seriálu dechových hudeb v Hodoníně. Dvakrát by měli potěšit také zahraniční posluchače. Lenka Fojtíková
21. května Do Blatničky přijede sochař Ivan Šmíd, který bude vyřezávat symbol podaných rukou. Oslavy kulatého výročí obce by se totiž měly nést pod symbolem podaných rukou, což je nejkrásnější dárek všech obyvatel obci, v níž žijí. 27. května Obchůzka královniček 1. června Noc kostelů červen Rybářské závody pro děti i dospělé na rybníku Kačák 17. – 19. srpna Hlavní oslavy 650 let obce říjen Posezení se seniory 27. – 28. října Výlov přehrady Prosinec Vánoční koncert (Změna programu vyhrazena, sledujte aktuální informace na www.obecblatnicka.cz)
- 15 -
Občasník Blatničky
2012
Rybáři připravují závody i Obecní den Historie rybářství v Blatničce sahá až do šestnáctého století. V místech, kde je dnes vodní nádrž, býval rybník Zápověď. Zásoboval vodou i rybník Zrcadlo, který ale už ležel na katastru Blatnice. V současné době se hlavní činnost rybářské organizace odehrává na rybníčku Kačák. V roce 1956 ho vybudovalo tehdejší jednotné zemědělské družstvo za účelem chovu kačen. Od roku 1972 až do konce sedmdesátých let byl vedený jako biologický. Po zahájení provozu čistírny odpadních vod sloužil jako vyhnívající rybník. Počátkem osmdesátých let odsud vyvez-
se do obce přiženil z Velké nad Veličkou. Rybník Kačák se stal rozhodnutím referátu životního prostředí Okresního národního výboru Hodonín majetkem obce Blatničky. Ta jej nyní pronajímá Rybářskému svazu Veselí nad Moravou s tím, že zde může místní organizace vykonávat rybářské právo. Domácí rybáři se také starají o údržbu rybníku i jeho okolí. Zatímco koncem sedmdesátých let byla v místech Kačáku jen zarostlá a neudržovaná plocha, dnes každého vítá zrcadlení vody a krásně udržovaný prostor, kam míří mnoho obyvatel na procházku
Dětské rybářské závody získaly rychle velkou oblibu. Foto: Lenka Fojtíková lo družstvo usazené sedimenty na pole zvané Lúčky. K dalším zásadním úpravám rybníku došlo v roce 1987. Tehdy se zde z iniciativy Rybářského svazu Veselí nad Moravou a za přispění skupiny domácích rybářů odbagrovalo a pročisitilo dno rybníka. Ve stejném roce byla také založena místní organizace rybářů, která od té doby pracuje pod záštitou Rybářské organizace Veselí nad Moravou. Podle evidence Moravského rybářského svazu byl ale už v padesátých letech dvacátého století v Blatničce nejstarším rybářem Jan Šimlík, který
- 16 -
V polovině osmdesátých let připomínal Kačák spíše prales než rybník… Foto: archiv rybářů i za odpočinkem. Rybáři zde každoročně pořádají dětské rybářské závody. Účastní se jich nejen domácí, ale mnoho příznivců z širokého okolí. „Počátkem loňského roku jsme zorganizovali ples. Na jaře se pak všichni členové pustili do údržby břehů rybníka. Vysekávali jsme a odstraňovali zdřevnatělé trávy. Rybářských závodů se vloni zúčastnilo sedmadvacet dospělých a sedmnáct dětí,“ informoval o činnosti v loňském roce předseda místní organizace rybářů Stanislav Rumíšek. „Počátkem listopadu potom proběhl výlov rybníku Kačák.
Po obnovení rybníka zde trávily volný čas desítky dětí.
Z důvodu nedostatku vody a plánované opravy jsme museli všechny ryby odvézt do Veselí nad Moravou a tam je nechat do jara,“ doplnil informace další rybář Vojtěch Vašíček. Těsně před uzávěrkou časopisu se zástupci rybářů sešli se starostkou obce Jarmilou Hruškovou, aby se společně dohodli na postupu příprav oslav Obecního dne. Ten se letos totiž uskuteční právě u rybníku Kačák. Kromě zajímavého programu se mohou návštěvníci těšit i na rybí speciality. Z podkladů rybářů zpracovala Lenka Fojtíková
Foto: archiv rybářů
Občasník Blatničky
2012
Velký mráz Blažejáky od obchůzky neodradil Psal se 3. únor a mráz klesl až téměř ke dvaceti stupňům pod nulou. Svůj svátek slavil sv. Blažej, což je den, kdy se v Blatničce každoročně uskutečňuje obchůzka Blažejáků. Tato tradice patří výhradně pánům klukům. Tentokrát ale nebylo vůbec jisté, jestli se sejdou v dostatečném počtu.
Nakonec se sešli. „Takový mráz při obchůzce snad ještě nepamatuji,“ řekl známý písmák, milovník historie a autor několika knih o Blatničce Miroslav Hudeček, který skupinu kluků vždy doprovází. Stal se jejich velitelem i letos. Vzal si kvůli tomu dokonce dovolenou. Do ulic tentokrát vyrazilo dvanáct kluků, přičemž nejmladšímu Dominikovi Klepáčovi byly teprve tři roky. Všichni byli vybaveni dřevěnými šavlemi. Před každým domem udělali kolečko, položili ka-
www.obecblatnicka.cz
marádovi před sebou šavli na rameno a za chůze zpívali: „Na Blažeja svatého, učitela velkého! Kdo své dítky miluje, vede je k dobrému….“ Znovu a znovu, stále dokola. Těch zastávek přitom bylo více než sto… Jeden ze starších kluků se ujal role zvoníka, takže zvonil
na domy. Další byl pokladníkem a vybíral do krabice peněžní příspěvky. Někde zůstaly dveře zavřené, ale ve většině domech byli lidé štědří. Někteří starší obyvatelé Blažejáky už dokonce očekávali ve vratech anebo vyhlíželi v oknech. Podle Miroslava Hudečka vznikla blažejská koleda v roce 1852. Do Blatničky se dostal tento zvyk ze sousedních Boršic. Chlapci na obchůzku vždy vyráželi o svátku svatého Blažeje, který připadá na 3. února. Dřevěné šavle
měly připomínat svatoblažejské požehnání udělované ten den v kostelech. Má chránit proti krčním onemocněním. Původně hoši za odměnu dostávali luštěniny, vejce, slaninu a klobásky. Později to pak byly peníze. Vykoledované
historii část vybraných peněz hoši obyčejně věnovali na opravy kostela a za zbytek se nakoupily sportovní potřeby. „Obchůzka Blažejáků byla prestižní otázkou. Odměnou byly pamlsky a vajíčka. Peníze
dary byly v dávných dobách určeny učitelům, jejichž platy byly tehdy velmi malé. Postupem doby ale plynul výtěžek na jiné účely. V novodobé
se pak za nás většinou darovaly na opravy kostela,“ připomíná starostka Jarmila Hrušková. Právě z její iniciativy se obchůzka Blažejáků v obci na počátku nového tisíciletí obnovila. „My jsme dávali na kostel polovinu a zbytek jsme si rozdělili mezi sebou,“ zavzpomínal na své dětství Hudeček. Letos kluci vybrali 4 780 Kč. Rovné dva tisíce korun věnovali na opravu elektroinstalace kostela. Odměnu ve výši sto korun dostal každý z dvanácti chlapců, kteří se obchůzky Blažejáků zúčastnili. Občerstvení u Marků pak vyšlo na 169 Kč. Z celkového výtěžku zůstalo 1 411 Kč na nákup nových sítí do branek. Text a foto: Lenka Fojtíková
- 17 -
Občasník Blatničky
2012
Táňa Pálenská připravuje Rok folkloristy Srdcem třídenních oslav kulatého jubilea obce bude pořad, jehož autorkou je známá milovnice folkloru Táňa Pálenská. Položili jsme jí pár otázek, nač se mohou návštěvníci těšit. Měla jste nějakou představu, jak hlavní pořad k výročí Blatničky zpracovat, když jste dostala tuto nabídku? Od počátku mně bylo jasné, že vše musí být ve folklorním duchu, když tady bude tolik krojovaných a sjedou se rodáci i hosté z celé země. Chtěla jsem, aby si všichni přítomní mohli zavzpomínat na tradice. To mne motivovalo k připravení pořadu, o kterém jsme v minulosti už uvažovaly s Janou Trachtulcovou. Měl se jmenovat Rok folkloristy na Slovácku a zachytit dění na Slovácku od fašanku až po Vánoce. Každý blok by měl ztvárnit jeden pozvaný soubor. Průvodním slovem bude vše provázet Magda Maňáková a zpěvem Sboreček žen z Lipova. Už jste oslovila některé soubory? Stále je vše v jednání a kaž-
ší Velička z Velké nad Veličkou. Velikonoce by měli připomenout starší členové Radošova z Veselí nad Moravou. Dále bude program pokračovat setkáním na Strážnických slavnostech, o které by se měl postarat soubor Žerotín, konec léta by měli ztvárnit Čechovci z Uherského Hradiště a na to by měly navázat hody. Pro ty chci oslovit folkloristy z Vracova. Program by uzavřela obchůzka Lucek, Kateřinská zábava a vánoční koledy. Táňu Pálenskou je možné při různých akcích potkat v kroji. Mimo jiné stála u zrodu dnes už legendárního Folklorního festivalu seniorů, který se každoročně koná v přírodním areálu v Petrově-Plžích. dým dnem se vyvíjí. Může se proto stát, že co řeknu, bude nakonec jinak. Moje představa je, že fašank představí Star-
Budou v pořadu vystupovat i domácí? V úvodu zazpívá smíšený pěvecký sbor z Blatničky a sobotní večer zakončí domácí dechová hudba. Souběžně s folklorním pořadem v zahradě Tradic Slovácka ale bude další scéna v přírodním areálu pod vinným sklepem. Tam se plánuje, že bude hrát cimbálová muzika Falešnica a vystou-
pí další soubory či pěvecké sbory. Celý program je zatím otevřený, protože vše dáváme dohromady, takže stále může docházet ke změnám. Máte veliké plány. Víte, jak dlouho bude celé vystoupení trvat? Samotný program by neměl být delší než hodinu a půl. Po ukončení by zazpíval mužský pěvecký sbor z Blatnice a poté se dostala ke slovu domácí dechovka. S tou by si mládež z Blatničky v úvodu zatančila moravskou besedu. Pak už by dechovka vyhrávala do tance i k poslechu všem přítomným. Prostě se počítá s tím, že vše plynule přejde ve volnou zábavu všech přítomných. S tou se také počítá v přírodním areálu pod vinným sklepem, kde bude zase vyhrávat cimbálovka. Text a foto: Lenka Fojtíková
Vzpomínka na salesiánského kněze P. Josefa Šimčíka Šestadvacátého dubna jsme si připomněli desáté výročí, co na věčnost odešel rodák z Blatničky, salesiánský kněz P. Josef Šimčík. Zemřel ve Švýcarsku, kde sloužil svým krajanům z bývalého Československa dlouhých jedenatřicet let. Jeho cesta ke kněžství přitom nebyla vůbec snadná. Po tajném vysvěcení kardinálem Trochtou v roce 1963, odešel v roce 1968 do Vídně. Zde pokračoval další tři roky ve studiu teologie. Poté byl biskupem Jaroslavem Škarvadou delegován do Švýcarska. Věřící se tam s ním scházeli v sedmi kostelech. „Takových lidí, jako byl otec Šimčík, je velmi málo. Byl pro mne nejenom knězem a zpovědníkem, ale také především přítelem. Jeho smrt je pro nás
- 18 -
všechny obrovskou ztrátou,“ svěřil se Jiří Gajdorus, který na pohřeb přijel ze Švýcarska. „Dalo se s ním o všem mluvit. Situace ve Švýcarsku není jednoduchá. Věřící jsou roztroušeni po celé zemi. Všichni za ním ale šli. Když byla na rozloučenou sloužena v Curychu mše svatá, nevešli jsme se do krypty a museli jsme se přesunout do hlavního kostela. Byly nás tam stovky. Tolik lidí jsem tam ještě neviděl,“ uvedl Antonín Vojtík. O své svěřence se P. Šimčík ve Švýcarsku staral od jejich mládí. Každoročně organizoval tábory jak u moře, tak i v horách. „Kromě duchovního vedení se také zúčastňoval nejrůznějších kulturních akcí. Miloval totiž folklor a slovácké písničky. Společně jsme také
jezdili na poutě po Evropě. Prožil s námi spoustu času,“ svědčili při pohřbu další manželé. Na pohřeb se 10. května 2002 do Blatničky sjely stovky smutečních hostů. Byli mezi
nimi přátelé ze Švýcarska, bratři salesiáni i světící biskup odpovědný za duchovní péči o české katolíky v zahraničí Petr Esterka Lenka Fojtíková
P. Josef Šimčík (vpravo) se do Blatničky rád vracel na dovolenou. Při jedné ze svých návštěv sloužil v kostele mši svatou se svým mladším spolubratrem P. Františkem Bezděkem z Blatnice. Foto: Lenka Fojtíková
Občasník Blatničky
2012
Blatnička zažila veselé oslavy fašanku
Maškary se letos začaly scházet okolo půl desáté dopoledne v hospodě. Zde se dolaďovaly poslední úpravy a také si každý dal něco na zahřátí. Po absolvování náročné obchůzky pak všichni skončili zase v hospodě
Poté maškary vyrazily za vyhrávání muzikantů do ulic. „Za mého mládí býval fašank pořádně divoký. Nepili jsme jen slivovici a víno, ale také vajíčka, aby nám to lépe zpívalo. Je jasné, že pak některým nebylo nejlépe,“ zavzpomínal s úsměvem na tváři Bohuslav Maša.
I letos lidé na maškary čekali s něčím dobrým na zub i pro zahřátí. „Zhruba deset let se tady fašank vůbec neslavil,“ připomněl Tomáš Pančík, který byl v převleku pilota. Spolu se ženou Markétou, která byla tentokrát v roli Ferdy Mravence) se před čtyřmi lety zasadili o to, aby se v Blatničce starodávná tradice obnovila. „Zpočátku jsme vše organizovali s folklorním souborem Jasenka. Mám radost, že se letos zapojila také mladá chasa,“ pochvalovala si Markéta Pančíková Mošťková. Text a 6x foto: Lenka Fojtíková
www.obecblatnicka.cz
- 19 -
Občasník Blatničky
2012
Blatnička zažila veselé oslavy fašanku
Spokojenost ze všech masek i těch, kdo je vítali bohatým pohoštěním, neskrývala ani starostka obce Jarmila Hrušková. „Těší mě, že se mladí dali takto dohromady. Už tančili na Krojovém plese mazurku a slíbili, že na hody nacvičí moravskou besedu,“ řekla starostka. Také ona si pamatuje ještě na dobu, kdy po obci chodily maškary. „Tehdy se vesměs jednalo o dospělé muže. Děti ale táhly vozík, na kterém byly nádoby na slivovici a víno. Při obchůzce tenkrát vypomáhali Hlučané. Zatímco letos vyhrává cimbálová muzika Falešnica, tak dříve hrávala dechovka,“ připomněla další fakta z doby minulé starostka.
Kde jinde než při fašanku by bylo možné společně potkat Barta Simpsona s Červenou Karkulkou, medvědem a koněm? Lidé mladým přispívali do kasičky a nabízeli mnoho dobrot.
Společný snímek všech, kdo se letos do oslav fašanku zapojili.
- 20 -
Text a 5x foto: Lenka Fojtíková