CENTRUM OKRSKU PODMĚSTÍ domy v ulici Podměstí (1966)
nová čtvrť
společenský dům (1973)
224 BJ v ul. Pionýrů, MŠ, tělocvična, výměníková stanice a TZ (1977)
(1966 - 1973) Revize územního plánu města z roku 1958
sportovně - relaxační zařízení nerealizováno domy v oblasti Ostrov, MŠ, výměníková stanice (1972) nákupní středisko (1969)
určila v žatecké lokalitě Podměstí k demolici 79 objektů původní blokové zástavby. Toto radikální
centrální mazutová kotelna nahrazující dočasné zdroje tepla (1977)
rozhodnutí zdůvodňoval špatný technický stav budov, nepostačovaly také stávající ubytovací kapacity. Nová výstavba Podměstí započala v roce 1961 a probíhala v několika etapách až do roku 1977. Při navrhování nové čtvrti byl kladen důraz na dostatek míst ve školských zařízeních a počítalo
234 BJ pod Příkrou ulicí (1975)
se také s novými sportovními plochami u každé ze škol, které se zde nacházejí (viz Směrný územní plán z roku 1969).
centrum okrsku Novému spádovému centru dominoval výškový obytný dům, typu TO6B s 60 bytovými jednotkami objekty V Zahradách (1967)
a pobočkou pošty, obvodové nákupní středisko
přístavba školy čp. 2000 (1979)
64 BJ v terasových domcích pod Nákladní ulicí nerealizováno
ŽATEC - PODMĚSTÍ SCHÉMA ETAP VÝSTAVBY NOVÉ ČTVRTI
šest obytných domů v Hájkově ulici (1969)
s restaurací a jídelnou, prodejnou potravin a tabáku, s knihovnou, kadeřnictvím a dalšími funkcemi. Náměstí nakonec doplnil společenský dům s kinem a velkorysým tanečním sálem. Novým charakteristickým motivem kulturně společenského ohniska bylo jezírko s vodotryskem,
ersion 0.53.100.100
umístěným uprostřed nového náměstí. Velmi římskokatolický kostel sv. Václava
KD Moskva (1973)
oblíbený vodní prvek během let svého fungování
výškový bytový dům (1967) s 60 byty
Morový sloup
obvodové nákupní středisko Zlatý chmel
Na doporučení poroty architektonické
Společenský dům nesoucí alternativní
a spádovou pobočkou pošty, konstrukčního
plastika od Jiřího Bradáčka, severočeského
(1969), 90 metrů dlouhá budova s veškerou
soutěže z r. 1961 byl určen k demolici, po
název Losos, kulturně společenský prostor
systému T06B, dle návrhu Ing. Vratislava
umělce a zakladatele tvůrčí skupiny Krok 57
vybaveností (restaurace, bufet, potraviny,
projednání s památkovou péčí bylo od
nadregionálního významu. Ukrýval sál pro
Štelziga
- poválečné umělecké skupiny
tabák, kadeřnictví, knihovna)
demolice upuštěno
320 osob, restauraci a kino s 350 místy.
zásoboval vodou přívod z kulturního domu. Pěší cesty z čedičové dlažby se vinuly kolem terénních ostrůvků se zelení. Předprostor pošty dodnes
Ostrov
zkrášluje pískovcová socha nazvaná Morový sloup, významného severočeského umělce, Jiřího Bradáčka.
KD Moskva (Společenský dům Losos) Bezesporu
nejzajímavějším
domem
areálu
je kulturní dům. Tento objekt obdélníkového půdorysu (42 x 48 m) tvoří plastické stěny z
monolitického
železobetonu.
Plná
pole
střídají prosklené části s dřevěnými, výtvarně pojednanými žaluziemi. Dům zastřešuje mohutná horizontální
střecha
z
ocelové
příhradové
konstrukce výšky 3,3 metru, která je ve vyložení obložena
tmavě
mořenými
modřínovými
latěmi. Výstup na střechu je řešen samostatnou schodišťovou věží atypického rotačního tvaru. Objekt je posazen na soklu z čedičových kostek. Svatováclavská
Architekt Vratislav Štelzig se nechal inspirovat japonskou architekturou a také dílem slavného 10 M
SITUACE AREÁLU
GSPublisherVersion 0.67.100.100
francouzského
architekta
Le
Corbusiera.
Architektura kulturního domu tak nese výrazné prvky brutalismu, uměleckého směru, který se vyvinul ve druhé polovině 20. století ve Francii. Pro KULTURNÍ DŮM - POHLED JIŽNÍ POHLED
dobu “zlatých šedesátých” let je příznačné, že se
JIŽNÍ
západní vzory mohly uplatnit i v Československu. SKLAD
KINO
SÁL
V interiéru kulturního domu Moskva se rovněž WC
WC
POHLED KULTURNÍ DŮM - POHLED ZÁPADNÍ
výrazně uplatňuje soudobý design. Autorem
WC
ÚKLID
vnitřní výzdoby, osvětlení i nábytku je František
WC
ZÁPADNÍ
Machač. Ve společenském sále vyniká prvek Dne 19. ledna žatečtí občané a návštěvníci této chmelařské metropole dostali do úžívání skutečně důstojný a zároveň architektonicky neobvykle řešený nový společenský dům...... Při oficielním zahájení provozu restaurační části, dne 19. ledna odpoledne, se sešlo ve vstupní hale mnoho oficiálních hostů, zástupců městských a okresních orgánů v čele s předsedy MěstNV s. Melčem a ONV s. Kaskou. Ve vstupní hale přivítal přítomné ředitel Restaurací S. Prskavec.....Všechny překvapil velký prostor tanečního sálu s kruhovým parketem uprostřed, osvětlený jednak záplavou jednotlivých světel, jednak mohutným lustrem uprostřed. Na jedné straně sálu je dřevěná stěna, kterou zdobí spousta porcelánových koulí, oddělujících samostatný bar.
VSTUPNÍ HALA SÁLU
ŠATNA
výrazného centrálního lustru, objevují se dřevěné
VSTUPNÍ HALA KINA
prvky z dubu a jilmu, pult šatny je tvořen deskou ZÁZEMÍ RESTAURACE
ze zbuzanského mramoru. V restauraci můžeme
RESTAURACE
dosud vidět malbu od výtvarníka Richarda
Posledním zastavením hostů byla restaurace, kde poděkoval předseda MěstNV v Žatci s. František Melč všem, kteří se podíleli na stavbě a zdárném dokončení tohoto objektu, zvláště stavitelům Machačovi a Štelcikovi (sic!) za projekci a stavební dozor. Rada MěstNV společně s MěstVKSČ a složkami NF také odsouhlasila, že tento kulturní stánek našeho města ponese nadále název Společenský dům Moskva.
Ťápala a tepané dveře z měděného plechu od neznámého autora.
František Bureš, Kronika města Žatce 1973, Žatec 1974 5M
KULTURNÍ DŮM - PŮDORYS 1.NP
PŮDORYS PŮVODNÍ DISPOZICE KULTURNÍHO DOMU
Použité zdroje: Státní okresní archiv Louny, fondu Okresní národní výbor Louny. Archiv Regionálního muzea K. A. Polánka v Žatci. Archiv Josefa Bláhy. Kulturní měsíční Žatecka, r. 1966 - 1974. Oldřich Hošek, 20 let práce Krajského projektového ústavu v Ústí nad Labem, Ústí nad Labem 1970. [r], Společenský dům v Žatci, Architektura ČSR, r. 1975/76. www.pamatkovykatalog.cz
Podpořeno z programu SmartUp od Nadace O2.