Architektonická mapa města Žatce

Page 1

á

s

O

elů odit

1

ite

od

b vo

Pu

25

rky

16.

ho

35

u

ro

St

UO

e hř

ky

O á

va

a to v el ev os Ro tří da

eln

U Odborů

icí

ko

Stř d

ra

ty

Ne

rči

kých v ězňů Politic

a

ke

zv

al

9

ov

a

Jaroslava Vrchlického

ků ap ří Č

Javorová

ov

á

Br at

ňová

Rů ž

ů

á

Jablo

ařů Stavb

stadion Flora

y

Jižní

U Flory

lor

Již

UF

í

Dukelská

vn

orské

ste

Lípov

ol

starý židovský hřbitov

ov

10

Robova

ns

Puškinova

W

řík

í

Čech

re

Šk

fa

Přátelstv

ských

rla

Ša

náměstí Poperinge

Volyň

Pe

Zdeňka Nejedlého

ího

Ka

Brožíka

Elišky Krásnoh

Václava

Jiř

76

65

Politických vězňů

Dr

nická

ež Mlád

57

K Pe

Br at ří Č

ov a

la

10

◆ r1

Hu s

Ků va la

no

a

8

roše

er

ka Čech

◆k

18

kapitána Ja

Č

Dr .V

ác

Pís

ou olstéh

rky

9

íns

Ot

Svatoplu

kého

9

1

rchlic

al

ap ků

M

okara

iny Břez

městský hřbitov

60

Students

ava V Jarosl

◆u

a

58

52

Lva T

47

36

a er

52

53

Žatecká regionální nemocnice

22

ov

Pražs

m

Lidická

46

37

řík

7

j2

Dukelská

Volyňský

28

72

29

◆s

r2

nohorské

44

á

◆ fa

ic rad

8

24

Ša

38

a 48 ◆

a x4 x3

Elišky Krás

městský park

3

55

o

30 ch Čechů

Luč ans ká

56 Komen

62

43

40

rní

šte

Klá

alej

ského

Studentská

á

Plzeňsk

nětic

a

va

G

é Ku

20.

ov

ršo

ikov

nn

Ty

ny V

íru

Bože

k b◆ ◆ ch ◆ ◆ 10 ◆ c ◆ ◆

x5

50

F

ům

E

27

ma

6

nc

51

78

ng

brá

u

Smetanovo náměstí

Ju

nám. Prokopa Velkého

79

71

31

Kovářská

k dic

7

◆ e

s

Ma

a

ov

k ary

5

tř. O

no

ov

Chmelařské náměstí

H

7

Alšova

mk

61

34

E

IV.

h ◆ 17

11

9

64

49 80 orů db 2c v UO 5 Jaku p Kruhové bská náměstí

í

Nerudovo náměstí

dZ

63

69

39

Če

68

Dvořák

dn

ka

eydu

lfa H

Ado

C

x2

Karla

Po

D

la

N

J. K. Tyla

Josefa M

o

kéh

ovs

lak

ák

ád

Fügnerova

ánesa

Če

54

N

4

33

J

y

od

sch

náměstí

x1

ova

16

45

ní raž

21 Chelčického

f ◆◆ w ◆ ◆

8

B

73

náměstí Svobody

2b

Příkrá

42

23 4 66

Sv

ště

26

12

mco

o at

5. května

Po

ny Ně

j3 náměstí

bl

Bože

O

O str

ov

U Jezu

a

K

nka

vs

la

c vá

◆g

j1

Hošťálkovo náměstí

◆t

◆n

sova

Arbe

6

2

í

1

dn

Sládkova

rova

3

če

Hájkov

Zeye

8

ch

zru

70

nám. 28. října

13

Č

Havlíčkovo náměstí

77

5 6 4

Be

2a

rve

hra

Erbenova

Kadaňská

2

tra

59

o

ěstí

Pe

Za

32 Če

7

75

Podm

6

A Žižkovo náměstí

há Dlou

◆d

10

◆i

V

q

5

Raisova

kla Ná a

4

a

á

sk

ov slav Zby

A ... stál kostel sv. Petra a Pavla (?) B ... stál kostel sv. Víta C ... stál kostel neznámého zasvěcení a navíc...7 zvětšených replik mincí ukrytých v dlažbě náměstí

3

isov

14 eň

F ... se nachází Magický bod sedmi komínů G... je umístěn pomník Johanna Noczicky H ... je ukryto zákoutí zaniklé rozhledny I ... jsou keramické sochy v areálu bývalé MŠ od Aleny Kartákové (1981) J ... se nacházel mostek přes mlýnský náhon K ... najdeme desky z původního řetězového mostu (v průjezdu u Městské policie)

tříd

Den

Plz

E ... žili obyvatelé města, kteří se stali oběťmi holocaustu stolpersteine = kameny zmizelých

20

a

up

sk

25b

v těchto m ístech. . .

D ... existoval vstup do krytu pod městským parkem dosud neprobádáno

19.

Resslo

25a

St

HLEDEJte A OBJEVUJte!

2

har

Husitské náměstí

18.

va

ečská

se ve lto

Stroup

19

rky

U Oha

Ro o

2

15

á

sk

č pe

3

m ísta odpočinku významnýc h osobností ▼1 Secesní náhrobek Ad mortem fidelis ▼2 Hrobka rodiny Seifertovy ▼3 Náhrobek architekta a stavitele Wilhelma Fuchse ▼4 Hrobka rodiny Lüdersdorfovy ▼5 Hrobka rodiny Petrovsky ▼6 Secesní hrobka neznámé rodiny ▼7 Klasicistní náhrobek se sochou od R. Schwarzbacha ▼8 Hrobka rodiny Řánkovy se sochou od Fr. Rady ▼9 Hrobka rodiny Wurdingerovy ▼10 Hrobka rodiny Christlovy

14.

17.

TURELA (turistický realismus) D5 Hrob nejstaršího pivaře D5 Sloup milénia E7 Busta Jana ze Žatce E6 Kašna chmelových rytířů D7 Socha Pivaře

sejdeme se NA HŘBITOVě!

století 11.

ob

I

ARCHI TEKTO NICKÁ MAPA MĚSTA ŽATCE

74

Osv

U Hři

Použité zdroje: • KRAUSOVÁ, Milada, Za žateckými architekty. Regionální muzeum K.A. Polánka v Žatci, 2015. • KRAUSOVÁ, Milada. Z dějin průmyslu v Žatci. Regionální muzeum K.A. Polánka v Žatci, 2016.

sk

va

I S BN 978-80- 11- 00173-5

ov

1

mozaiky Antonína Lábra B9 mozaika Čtyři roční období F7 mozaika Žatecké budovy F7 keramická kašna C4 mozaikový sloup u 1.ZŠ B9 socha Píseň země D6 busta Edvarda Beneše D5 fontána na náměstí

67

ut

ko

Architektonická mapa města Žatce Vydal A dál, z. s. 1. vydání Žatec, září 2021

m

Žiž

@adalprojekt @mestozatec

ho

G

F

e Žatc

#archimapazatec

SLEDUJ NÁS!

x x1 x2 x3 x4 x5

C

E

a ze Jan

TAGUJ MAPU na sítích:

Liboc

sochy Johanna Karla Vettera D4 sochy před děkanským chrámem G7 socha Anděla Strážce D4 Florianský sloup E6 socha sv. Anny G8 klasicistní náhrobní sochy G7 Pomník Malínským C5 betonová prolézačka (slepice)

41

Rafaela Ungara

Za spolek A dál? Monika Merdová a Eva Sladká www.adalprojekt.cz

j j1 j2 j3 k l m n

r r1 r2 s t u v w

B4 (moderní) Morový sloup III D6 fontána Chmelový věnec A4 Sloup pohádek

D

a en

architektonické krásy našeho města.

o p q

C

erb aH Jan

Architektonická mapa korunuje naše několikaleté studium žatecké architektury. O vše, co jsme během něho zjistili, jsme se s Vámi chtěli podělit trvalejším způsobem než jsou naše tradiční komentované procházky či vyjížďky. Výsledek držíte v rukou. Doufáme, že Vás spolehlivě provede nejzajímavějším stavebním dědictvím města a pomůže Vám objevit pozoruhodné příběhy, které žatecké domy vyprávějí. Neznamená to ale, že s bádáním končíme, naopak! Je to pro nás impuls ponořit se hlouběji do archivních pramenů, abychom mohli DÁL společně s Vámi poznávat

a B7/E6 socha Boreše (a = kopie) b E6 socha Krista Trpitele c D7 reliéf Stigmatizace sv. Františka d ◄A6 socha velryby (na koupališti) e C7 socha sv. Jana Nepomuckého f D5 sloup Nejsvětější Trojice g B5 socha sv. Jana Nepomuckého h B7/E7 socha sv. Jana Nepomuckého ch D7 socha sv. Barbory i C4 socha Sv. Václava

B

ro

HURÁ DO ULIC!

A

Mo ste ck á

umění ve veřejném prostoru

Ladislava Škvrny Stavbařů

21.

to nejlepší z žatecké architektury top 10 1 D4 Chrám Nanebevzetí Panny Marie (1004? - ∞) 2 C4 městské opevnění (13. - 15. století) 3 E6 Kostel sv. Jakuba (1359/přestavěn v pol. 16. stol.) 4 D4 Radnice (1362/1559/1738/1882/2020) 5 D6 gotické podzemí (po 1380) 6 D4 Mederův dům (po 1500/2020) 7 B4 Kostel sv. Václava (1520/1720) 8 D5 Nárožní dům č.p. 48 (kolem 1550) 9 E5 Hrázděnka (1673) 10 E7 Kapucínský klášter (1676 - 1683) 11 D6 Sladovna (1681/1775/2011) 12 D4 Dům U Zlatého jehněte (1. pol. 18. století) 13 B7 Dvůr U Chmelového věnce (18. - 20. století) 14 C3 Měšťanský pivovar a vodárenská věž (1801 - 1945) 15 C2 Řetězový/ Železný most (1827/1897) 16 D5 Divadlo (1848/1904 - 1911/1960-1969) 17 B6 Křížova vila (1865/1898) 18 G8 Hřbitov (1866 - 1872) - viz detail mapy 19 G2 Hlavní nádraží (1870/1902) 20 G3 Cukrovar (1871 - 1940) 21 D4 Synagoga (1871 - 1872) 22 G7 Kostel sv. Antonína (1872) 23 D4 Hotel Družba (1872/1926) 24 F7 Vila Flora (2. pol. 19. století) 25 E1/F3 Šroubárna (1875/1887/1888/1896/1947) 26 A6 Drátovna Leopolda Telatka (1875) 27 E6 Dvůr U Svatého Jakuba (1875) 28 D7 Německá obecná a měšťanská škola /ZŠ Komenského alej (1876/1878 - 1880) 29 C8 Papírna (1878 - 1909) 30 D7 Lüdersdorfova vila (1878 - 1886) 31 C7 Stará poliklinika (1884) 32 D4 Loschyho dům (gotické sklepy, fasáda 1885) 33 G4 Kröblův mlýn (1886) 34 D6 Unionbanka / bývalý posádkový dům (1887) 35 E1 Koželužna Kohn a synové (1888) 36 A8 Komplex žatecké nemocnice (1891 - 1912) 37 C8 Fuchsova vila (před 1907) 38 C7 Sokolovna/ Turnhalle (1892 - 1897) 39 B7 parky (1895) 40 B7 Evangelický kostel (1897) 41 A1 Společenský pivovar /Dreherův/ (1898 - 1902) 42 D4 Klepschova vila (závěr 19. stol.) 43 C7 Petrovského vila (závěr 19. stol.) 44 C7 vila č.p. 917 (závěr 19. stol.) 45 E4 kiosek na Nádražních schodech (po 1900) 46 D8 Gymnázium (1902 - 03) 47 D8 Vila Marie (1905) 48 B8 Evangelická fara (1911) 49 D6 Rakousko - uherská státní banka (1911) 50 C7 Sklad a vila Epstein a Mendl (1913) 51 C7 Sklad chmele Zuleger (1913) 52 E8 Kancelář Fuchs a Kolbe (20. léta) 53 D8 Salomonova vila (závěr 19. století) 54 A6 Villa Melzer (20. léta) 55 E6 kancelář Josefa Heinzla č.p. 2016 (20. léta) 56 D7 Velitelství RUT Žatec /štáb/ (1920 - 1930) 57 E8 Český učitelský ústav /Obchodní akademie a bazén (1923 - 1925/1996) K Bez děko vu (1925) 58 E8 Sklady Klepsch/Sonnenschein 59 B4 Obchodní škola v Podměstí (1926) 60 E8 Husova kaple (20. léta) 61 C6 Známkovna (1928 - 1930) 62 C7 Správní budova bří Hesselbergerů (1928) 63 B6 Girschickova vila (1928) 64 D5 Hotel Zlatý lev (1929) 65 E9 Komerční, tovární a obytné prostory Loos (1929) 66 D4 OD Armolda Freunda (1929) 67 B1 Silo (1930) 68 D5 OD Baťa (1930 - 1932) 69 A6 Vila Telatko (30. léta) 70 C4 Švehlovy národní školy/1.ZŠ (1935/1980 - 1983) 71 C6 Česká pošta (1937 - 1948) 72 D7 Letní kino (1956) 73 D4 chmelnička (1957) 74 C1 Chmelařství (1960 - 1973) 75 B4 Věžový dům, Zlatý chmel, KD Moskva centrum sídlištního okrsku Podměstí (1961 - 1973) 76 F8 Šumperák(y) (1967) 77◄A6 Výzkumný ústav (1974) 78 C7 Telecom (1993 - 1994) 79 D7 Chrám chmele a piva a dostavba Chmelařského muzea (2003 - 2011) 80 E6 Autobusový terminál (2013 - 2015)


Ozvěny středověku Do poslední třetiny 14. století byla žatecká ostrožna zastavěna dřevěnými a hrázděnými domy. Poté nastal čilý stavební ruch, který poměrně rychle změnil podobu sídel a utvořil městský půdorys, který se dodnes téměř nezměnil. Nové domy měly různou podobu, ty na hlavním náměstí měly podloubí. Všechny však byly jednopodlažní a rozkládaly se nad velkolepými gotickými sklepy (5) s valenými klenbami a opukovými nebo pískovcovými portálky. Podzemí ukrývá žatecké centrum dodnes. Gotického založení je žatecká radnice (4). Základy radniční (původně samostatně stojící) věže, v jejímž přízemí můžeme obdivovat křížovou klenbu s hruškovitými žebry, se datují před rok 1362. Významnou stavební památkou jsou i žatecké hradby (2). V období vlády Václava II. město obnovilo někdejší hradištní opevnění. Hradba byla 160 – 180 cm silnou zdí s otevřeným ochozem a předprsní s cimbuřím, vyzděnou z pravidelných kvádříků. Rozsáhlých změn doznaly žatecké hradby v období husitské revoluce, v jejímž rámci sehrál Žatec významnou úlohu. A tak dnes celá řada žateckých veřejných prostranství nese jméno husitských osobností. Nicméně, kromě hradeb, se mnoho památek z 15. století nedochovalo. Skrz hradbu vedly čtyři brány. Hlavní městská brána, zvaná Pražská (2c), měla podobu průjezdní hranolové věže, směřovala k jihu a dodnes se nedochovala. Kolem roku 1500 zde byl zbudován složitý obranný systém tzv. předbraní o rozloze 40 x 40m. Na hranách předbraní byly nárožní bašty, ve východní zdi předbraní byla dodatečně zbudována branka, vedoucí k Mlynářům. Od Pražské brány k východní Mlynářské vedla zdvojená tzn. parkánová hradba. Na západní straně náměstí se nachází dodnes dochovaná Libočanská branka (2b). Kněžská brána (2a) má podobu masivního průjezdného hranolu o výšce 17,5m a je třípatrová. Najdeme ji na západní straně ostrožny, proti průčelí děkanského chrámu Nanebevzetí panny Marie (1).

Do poloviny 19. století byl Žatec královským krajským městem, po reorganizaci pak sídlem okresního hejtmanství. Krajské i okresní instituce potřebovaly ke svému chodu reprezentativní budovy. Kromě úředních budov se stavěly banky, hotely i obytné vily. Od roku 1821 byly v Žatci postupně bořeny městské hradby, čímž se podoba města výrazně změnila. Na místě hradební linie Pražského předměstí vznikla stromová alej a později také navazující rozsáhlé parky (39). V roce 1827 spojil oba břehy Ohře řetězový most (15) podle projektu Bedřicha Schnircha. Už v roce 1848 bylo postaveno divadlo (16) v jižní části historického centra. Vedení města rozhodlo také o stavbě nového rozsáhlého areálu nemocnice (36), velkou část staveb projektoval žatecký architekt Johann Salomon. Nárůstu obyvatel přestala zanedlouho dostačovat

Architektura po roce 1989

Kromě rezidenčních vil, které továrníkům umožňovaly nepřetržitý dohled, vznikaly v blízkosti provozů také dělnické kolonie. Vedení továren postupně stále více dbalo na dostupnost služeb pro své zaměstnance (zejména škol a školek), tak aby zefektivnilo plynulost výroby. Velká část obytné zástavby na severním břehu Ohře vznikla v této době zejména pro drážní zaměstnance. Cihlové činžovní domy v blízkosti obou nádraží s postupem doby zrcadlily stoupající požadavky na kvalitu obydlí a tak dodnes slouží jako domovy Žatečanů.

Duch doby odráží žatecká budova bývalého Telecomu (78). Záměr architektů z Ateliéru Huml a Vaníček v tomto případě značně ovlivnil investor i památková péče, kteří nesouhlasili s převažujícím prosklením budovy. Byly tak použity cihly s pískovcovým obkladem, v interiérech se uplatňuje zejména sklo a měď. Z dílny stejného ateliéru pochází i soubor staveb Chrámu chmele a piva (79), oceněný v roce 2013 Klubem za starou Prahu. Areálu dominuje 45 metrů vysoká vyhlídková věž. Kostra rozhledny se skládá z ocelových nosníků a má dvě části - vnitřní neprůhledný tubus s výtahem, který ztužuje celou konstrukci a vnější plášť, skládající se z pororoštové konstrukce, mezi kterými je vloženo schodiště k nejvyššímu vyhlídkovému bodu věže (38,4 m).

V Žatci se funkcionalismu nejvíce přiblížil OD Baťa (68) Vladimíra Karfíka a Lehrmannův areál pro firmu Loos (65). Prvenství má ale v tomto směru budova Českého učitelského ústavu (57) od Františka Libry už z roku 1923. Snahu o čistý prosvětlený až ušlechtilý dojem můžeme shledat i u budovy Městské obchodní školy (59) rovněž od žateckého rodáka Karla Lehrmanna. Další významnou realizací byly Švehlovy národní školy (70), kde sídlila škola obecná, měšťanská a mateřská. Otevření školy proběhlo v roce 1935.

V 16. století zažíval Žatec jedno ze svých období prosperity. Renesanční kabát dostala radnice (4) i řada měšťanských domů (8). V drtivé většině se protestantští Žatečané, v čele s primátorem Maxmiliánem Hošťálkem, připojili ke stavovskému povstání. Pobělohorské události a časté morové rány od základů poznamenaly městskou společnost. Většina domů v centru zpustla a až postupně dostala novou barokní podobu. K výrazné vnější proměně přispěly i časté požáry. Parcelace založená na gotických sklepech zůstala zachována.

Centrem Žateckého kraje

Většina dnes dochovaných staveb spojených se zpracováním chmele pochazí z doby před první světovou válkou, později často přestavovaných. Jako novostavba vznikla na přelomu 20. a 30. let Známkovna (61) architekta Karla Riedla. Třípodlažní správní budova s mansardovou valbovou střechou a dominantním štítem v průčelí, profilovanou korunní římsou a vertikálním členěním hmoty pomocí lizén. Navazující prostory pro značkování, balení a skladování chmele, stejně tak jako protilehlou dvoukřídlou budovu Starého skladu, navrhl J. Salomon. Nový sklad se železobetonovými konstrukcemi od Josefa Heinzla doplnil komplex v roce 1937.

Po vzniku ČSR se značná pozornost věnovala zejména českému školství. V roce 1914 fungovaly v žateckém okrese tři české školy, ve školním roce 1921/1922 už to bylo 28 českých školských zařízení. Oproti předválečnému období, kdy dominovaly historizující slohy, pozorujeme vliv progresivních stylů funkcionalismu či kubismu. Prosazuje se spíše prosvětlená vzdušná architektura, což je spojeno s rostoucími požadavky na hygienu a bezpečnost.

Časy blahobytu i úpadku

Fenoménem barokního období je rostoucí význam sochařské výzdoby. Sloup Nejsvětější Trojice (f) na hlavním náměstí vznikl jako poděkování Bohu za ukončení morové rány. Sochař František Tollinger na něm pracoval od roku 1707. Druhou klíčovou postavou žateckého barokního sochařství byl Johann Karl Vetter. V roce 1724 do Žatce natrvalo přesídlil a získal zde celou řadu kamenických zakázek. Ze souboru deseti soch při děkanském kostele (j1) je Vetterovo autorství doloženo u pěti soch, vznikly ve 20. a 30. letech 18. století. Vetter vytvořil také Sloup Nejsvětější Trojice se sv. Floriánem (j3) na dnešním náměstí 5. května připomínající velký požár města v roce 1738.

Morového sloupu (o) z roku 1968. V roce 1955 vzniklo v blízkosti Komenského aleje v rámci tzv. Akcí “Z” přírodní kino (72), které dodnes slouží svému účelu. V rámci nejrozsáhlejší “dobrovolnické” iniciativy bylo od roku 1960 budováno i žatecké koupaliště, práce trvaly celých pět let. Zde vzpomeňme sochu velryby (d) z dětského brouzdaliště a její kuriózní osudy. Toto dílo barokního sochaře Jana Brokoffa ze 17. století restauroval sochař František Rada, teprve v nedávné době byl znovuobjeven barokní původ sochy.

Meziválečná avantgarda

První písemná zmínka o žateckém kostele pochází už z roku 1004. Archeologický průzkum skutečně odhalil několik fragmentů románské fáze stavby. Tu setřela masivní gotická přestavba, na které se podílela i věhlasná huť Petra Parléře. Dnešní podoba kostela je ale dána barokizací v první polovině 18. století za účasti architekta Octavia Broggia.

Až po polovině 17. století se (nyní už katolický a značně germanizovaný) Žatec začal vzpamatovávat ze zlých časů. Práce na stavbě kláštera kapucínů (10) probíhaly od roku 1676. Na řízení stavby se vystřídali řádoví stavitelé Honorát Klášterecký a Bruno Budějovický. K vysvěcení kostela Korunování Panny Marie došlo 10. října 1683. Formy stavby jsou velmi strohé, tak aby korespondovaly s kapucínskou filosofií života v chudobě a prostotě. Pouze průčelí kostela je zdobeno jemně profilovaným ostěním dveří, segmentovým frontonem s erbem a reliéfem se scénou Stigmatizace svatého Františka (c). Součástí areálu je i rajský dvůr a rozsáhlá zahrada, která po rekonstrukci v roce 2011 znovu slouží rozjímání a odpočinku. Žatecká předměstí měla většinou venkovský charakter, mnoho usedlostí se však dodnes nedochovalo. Výjimkou je zemědělský dvůr U Chmelového věnce (13) v někdejší čtvrti Skotník.

V polovině 19. století byla na Žatecku vyvinuta nová horkovzdušná technika sušení chmele, která výrazně zkracovala čas potřebný k jeho usušení. Chmel se konzervoval sířením a poté se lisoval do žoků. Zejména Pražské předměstí se v 2. pol. 19. století plnilo budovami pro zpracování chmele. Tyto stavby vznikaly za přísných stavebních regulací, které dodnes připomínají jejich typizovaný vzhled. Objekty respektují původní uliční síť i parcelaci, jejich fasády imitují běžné obytné domy, chmelové stavby na první pohled nerozeznáme. Technický charakter mnohdy odhalují jen vysoké komíny sušáren a široká přízemní vrata.

Od poloviny třicátých let získávala v Žatci značné zastoupení také Armáda ČSR. Prací dosud neznámého architekta je budova velícího štábu (56) v dnešní Komenského aleji. Jde o velkorysou správní budovu, jejíž hmotu člení objem věže na dvě křídla. Fasáda je hladká s jednoduchými okny, ve zvýšeném přízemí zdobená režným zdivem. Z významných státních zakázek je možné zmínit také budovu Československé pošty (71), kterou navrhl v roce 1937 pražský architekt J. Kříž. Vytvořil na jednoduchém obdélníkovém půdorysu čistou symetricky komponovanou stavbu. Ve středu je umístěn vstup, který ústí do dvorany. V interiéru se dochovalo několik původních prvků jako například chromované zábradlí. Za pozornost stojí fasáda z režného zdiva a travertinového obkladu oken.

Budovatelský Žatec

i kapacita pohřebiště u gotického kostela sv. Jakuba (3) a tak začalo budování nového městského hřbitova (18) s kostelem sv. Antonína (22). A nezapomnělo se ani na školou povinné, když v roce 1876 vyrostla na jihovýchodním okraji města Německá obecná a měšťanská škola (28) od architekta Carla Schlimpa. Na přelomu století se pak stavělo secesní gymnázium (46) dle projektu Ernsta Schäfera. Obě školní budovy vznikly na základě (tehdy zcela běžné) architektonické soutěže.

Doba po průmyslové revoluci a její architektura Milníkem společenských změn pozvolné průmyslové revoluce byl rok 1848, kdy bylo zrušeno poddanství. Velký význam mělo také zrušení cechů o pár let později. Žatec a jeho okolí si do velké míry uchovalo zemědělský charakter, nicméně tyto změny znamenaly možnost masivního náboru dělníků a prudkého rozvoje podnikání. Následující desetiletí jsou tak spojena s velkým rozkvětem průmyslového odvětví. Do Žatce byly na počátku sedmdesátých let 19. století zavedeny dvě železniční tratě. U hlavního nádraží (19) začala postupně vznikat celá průmyslová čtvrť s budovami cukrovaru (20), Mendlovy továrny na podkováky (25a), Bechertovy drátovny (25b), továrny na zpracování smoly, kůže, plstí a houní... Industriál rostl i v dalších částech města. Už od roku 1801 pracoval v historickém centru nový měšťanský pivovar (14). O sto let později přibyl na severním břehu Ohře neméně významný Spolkový pivovar (41) po čase spravovaný pivovarnickou rodinou Dreherů. Veleúspěšným podnikem se stala také kartonážka (29) Moritze Lüdersdorfa, která vyrostla na okraji města při silnici na Rakovník. Stavbu velkých výrobních prostor umožňovaly nové technologie železobetonových a ocelových konstrukcí. Systémy litinových sloupů nesoucích traverzy, do kterých byly zaklenuty cihelné stropy, se používaly

a zdokonalovaly celé devatenácté století. To umožňovalo stavět rozměrné mnoha poschoďové prosklené budovy s přirozeným osvětlením, tzv. etážovky. Jejich kolébkou je Anglie, což reflektuje i velmi častý motiv neomítaných cihel, tolik typický pro anglosaské prostředí. Industriální architektura se zprvu plně podřizovala funkci, její estetický aspekt byl druhořadý. Rostoucí význam průmyslu a kapitálu ale proměnil zájem o vzhled a vnější výraz továren, na fasádách nacházíme klasicistní a novorenesanční zdobné prvky. Postupně můžeme sledovat, jak průmyslová revoluce proměnila žebříček hodnot a estetickým ideálem se stala továrna. V první třetině 20. století vznikaly dokonce i kostely, které vypadají jako továrny. Stále více se prosazovala tzv. moderna, která popírá a redukuje klasické architektonické motivy. Tento přístup dal vzniknout avantgardním stylům, jako je secese nebo funkcionalismus. Můžeme obecně říci, že žatecké prostředí bylo vždy konzervativní, mnoho avantgardních projevů zde nenajdeme. Stavebníci preferovali historismus a speciální styl německých architektů severu Čech, tzv. heimatstil. Ten reagoval na změny ve společnosti, domnělý odklon od tradic, globalizaci a industrializaci. Architekti se často inspirovali typickými motivy daného regionu. V Žatci je nejvýznamnější stavbou heimatstilu vila továrníka Lüdersdorfa (30) od architekta Josefa Petrovského s charakteristickými znaky hrázděného zdiva, neomítaných cihel, dřevěných okenic a vyřezávaných detailů. Vzhledem k náročnosti industriálního stavitelství se architekti často profilovali na jeden druh realizace, např. na textilky, sklárny nebo pivovary. V žateckém regionu byla samozřejmě vítaná specializace na stavby pro zpracování chmele. Městské panorama dodnes utvářejí dominantní komíny sušáren chmele.

Ihned po komunistickém puči vešla v platnost nařízení vedoucí k znárodnění stavebního průmyslu, která se týkala všech podniků s padesáti a více zaměstnanci, tím vznikly Československé stavební závody. V září 1948 se konala Urbanistická konference v Pardubicích, kde byla představena koncepce budoucí výstavby, která se opírá především o typizaci a prefabrikaci stavebnictví. Odrazila se v podobě většiny sídel v ČSR. Žatec nebyl výjimkou. Organicky rostlá část města, mezi městským parkem, historickým centrem a řekou Ohře v šedesátých letech 20. století zásadně proměnila svou tvář. Vzhled lokality zvané Ostrov změnilo zasypání mlýnského náhonu, které probíhalo v letech 1949 - 1964. Následovala výstavba panelového okrsku provázená demolicemi starých domů a také městských lázní. Rezidenční čtvrť vstoupila do struktury města poměrně citlivě - většina domů je maximálně čtyřpodlažních tak, aby zůstaly zachovány zajímavé pohledy na historické centrum.

Období devadesátých let je spojeno s nově získanou autorskou svobodou, rozpadem státních stavebních podniků a zakládáním soukromých architektonických atelierů. Horečná výstavba se snažila napravit nedostatek kancelářských prostor, bank a obchodních domů. Příležitostí v hledání nové vizuality byl příliv nových materiálů i technologií. Odvrácenou stranou architektury devadesátých let byl velice běžný nekoncepční přístup architektů, mnohdy pokleslý vkus investorů a nekompetentnost úředníků pracujících ve schvalovacích institucích.

Sochařství ve veřejném prostoru zažívá v posledních třiceti letech kvalitativní úpadek, který i v Žatci představuje plejáda realizací turistického realismu (x). Je pro ně typické doslovné zobrazení, recesivní nálada a anonymizace autorství. ▲

VYLUŠTI SI ODMĚNU NAVÍC! 1. Jednotka / váha či tkaný pytel pro určení množství chmele na vývoz 2. Autor morového sloupu na hlavním žateckém náměstí 3. Dominanta Chrámu chmele a piva na Pražském předměstí 4. Nejvýznamnější secesní památka ve městě 5. Číslovka charakteristická pro turistický realismus porevoluční doby v Žatci 5. Jméno brány na severní straně městských hradeb, jeden ze vstupů do centra města 7. Umělec z nedalekého Želče, autor vitráží v Chrámu chmele a piva nebo Sloupu milénia 8. Historizující stavební styl typický pro německé architekty v severních Čechách 9. Belgické partnerské město, podle nějž je pojmenováno jedno žatecké náměstí 10. Mnišský řád působící v Žatci v letech 1676 - 1950 11. Dvorní architekt M. Lüdersdorfa, podílel se na stavbě Papíren i chmelařských objektů 12. Průmyslový podnik stojící v místě dávného žateckého hradu 13. Původně zamýšlený název pro kulturní dům Moskva 14. Žatecký primátor popravený jako jeden z 27 českých pánů v roce 1621 15. Projekt sběrné tramvajové sítě rezonoval v éteru v době největší chmelařské expanze, tato myšlenka je ztvárněná na nám. Prokopa Velkého. Jak se jmenoval inženýr, který se v roce 1902 opětovně pustil do tohoto odvážného a nikdy nerealizovaného projektu? 16. Seriál České televize, který se odehrává na Hošťálkově náměstí 17. Tradiční oslava úspěšné sklizně chmele 18. Typ chmelnicové konstrukce, který se ze Žatecka rozšířil do celého světa 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Ústředním prvkem se stalo nové obchodně - kulturní středisko Zlatý chmel (75) s dominantním věžovým domem a kulturním domem Losos (záhy po svém otevření přejmenovaný na KD Moskva). Brutalistní budova s monumentální střechou z pera Vratislava Štelziga je jedním z nejzajímavějších kulturních domů v Ústeckém kraji. Součástí realizace bylo i vybavení objektu veškerým nábytkem, osvícením a dalšími prvky, které měl na svědomí František Machač.

8. 9. 10. 11. 12.

Vetřelci a volavky - výtvarné umění ve veřejném prostoru Sochařská a malířská díla, mozaiky či unikátní městský mobiliář vznikaly v období socialismu uvnitř i vně občanských staveb také v Žatci. Příkladem je torzo hřiště mezi panelovou zástavbou v Hájkově ulici, kde dnes najdeme jednu z původních prolézaček (n) z monolitického betonu zdobenou barevnou mozaikou. Autorem je Štěpán Kotrba starší. K podobnému účelu zkrášlení dětského hřiště byl vztyčen v roce 1973 Sloup pohádek (q) od ústeckého malíře a grafika Miroslava Houry. Při výstavbě Podměstí dostal příležitost i Jiří Bradáček, další severočeský umělec. V zelené oáze nově vzniklého střediskového centra před OD Zlatý chmel najdeme jeho skulpturu

13.

TAJENKU VLOŽ ZDE:

14. 15. 16. 17. 18.


Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.