Lesopark Amerika

LESOPARK

AMERIKA

VÁŽENÍ

SPOLUOBČANÉ,

VÁŽENÍ

HOSTÉ,

dostává se Vám do rukou katalog, přip­ ravený k prezentaci studie obnovy le­ soparku Amerika. Tato studie vznikla na základě iniciativy vedení města, neboť se domníváme, že tato část Františkových Lázní si zaslouží nejméně stejnou po­ zornost, jako parky v našem městě.

Františkovy Lázně se mohou rozvíjet, a tím přilákat další návštěvníky, pou­ ze směrem k lázeňství a k cestovnímu ruchu. Proto jsme, v úzké spolupráci s ČVUT Praha, Fakultou architektury a Mendelovou univerzitou v Brně, Za­ hradnickou fakultou v Lednici, ne­ chali zpracovat studii obnovy lesoparku Amerika. Tento prostor býval dříve místem vycházek, setkání a odpočinku nejenom lázeňských hostů, ale i oby­

vatel města samotných. Rádi bychom tento účel lesoparku znovuobnovili a tím rozšířili možnosti nejenom relax­ ace, ale i sportu a kultury v našem městě.

Tento projekt je dlouhodobá záležitost, na které se budou muset podílet i naši nástupci ve vedení města, a proto musí být připraven tak, aby na jeho realizaci byla široká shoda. I to je důvod, proč tento záměr budeme veřejně prezen­ tovat a velmi nás budou zajímat i Vaše postřehy a připomínky. Následovat bude zpracování projektu, příprava pro vydání všech potřebných povolení, a pokud uspějeme se žádostí o dotaci, také realizace v několika etapách.

Velmi se těším na Vaše názory.

Otakar Skala Starosta města

LESOPARK

AMERIKA,

SPOLEČENSKO-REKREAČNÍ PARK Idea lesoparku vznikla ve druhé polovině 19. století a iniciovala vznik Františkolázeňského zkrášlovacího spolku, který se rozhodl myšlen­ ku nového přírodně - krajinného parku dotáh­ nout do realizace. To se také nakonec podařilo a Františkovy Lázně po usilovné práci, kdy bylo nutné vystavět park na podmáčených sla­ tinách, získaly nový veřej­ný park nevídaných rozměrů. Bohužel doba válečná a následná ab­ sence péče po roce 1945 vedla k zániku dříve kultivovaného kulturně společenského parku, lesní hospodaření nahra­dilo lázeňskou atmos­ féru a vitalitu.

Iniciační workshop v říjnu 2015 a následné práce studentů Mendelovy univerzity v Brně se snaží navázat na dobu, kdy byl park plně vitál­ ní a sloužil nejen lázeňským hostům, ale také obyvatelstvu Františkových Lázní i širokému okolí.

Jako zásadní problém lze spatřit v chybějící prostupnosti, v zániku původní parkové kom­ pozice, absenci funkčních prvků a celkové náhradě lázeňské atmosféry ve prospěch hos­ podářské funkce lesa.

Základními pilíři ideového obsahu parku se pro studentské práce stala témata

PŘÍRODA LIDÉ LÁZEŇSTVÍ Jednotlivé návrhy rozvíjejí témata související s hlavními idejemi.

PŘÍRODA vnímání, poznávání, ochrana, vzdělávání LIDÉ – KULTURA setkávání, volný čas, pohostinství LÁZEŇSTVÍ – ZDRAVÍ pohyb, sport, přírodní léčivé zdroje V konkrétní rovině je pro jednotlivé stu­ dentské práce společné úsilí o návrh a obnovu cestní sítě umožňující prostupnost a dostup­ nost lesoparku a současně zajištující propojení jednotlivých atraktivit území. Podle charakte­ ru propojených aktivit jsme začali jednotlivé stezky rozlišovat na: 1. KULTURNÍ zajišťuje přístupnost z města do lesoparku, ale také k společensky významným místům

jako je například minerální pramen Glaub­ er II, divadelní scéna nebo hrázděná restau­ race Amerika.

2. PŘÍRODNÍ pěší trasa spojující pozorovatelny ptactva u Jadranu či lávky přes bažinatá slatiniště nebo areál zoo.

3. REKREAČNÍ stezka volnočasových aktivit prochází celým územím a spojuje fotbalové hřiště s koupališti, půjčovnou loděk a vol­ nočasovými loukami.

4. LÉČEBNÉ srdíčkové stezky - stezky navržené lékaři speciálně pro návštěvníky lázní, které jsou doplňkem rehabilitačního programu a jsou součástí komplexních lázeňských procedur.

1. DIVOKÁ KLÁRA A RYBNÍK JADRAN

Typické jsou zanedbané rybníky a plochy hos­ podářských lesů. Projít divokou Klárou může návštěvník díky nově navrženým cestám, které navazují na cestní síť celého lesoparku a současně jej spojují i s okolní krajinou.

Během procházky si člověk může odpočinout na ptačích pozorovatelnách nebo najít spor­ tovní vyžití v areálu koupaliště Jadran.

2. RIVIÉRA

Jedná se o nábřeží vodní nádrže Amerika s přilehlým autokempem, zoo i historickou hrázděnou budovu restaurace. V návrhu byly především zpřístupněny travnaté pláže, zříze­ no pěší korzo podél nábřeží jezera, vytvořena písečná pláž, vyhlídkové molo a pro podpoření výhledu byly pročištěny břehové partie od po­ rostů křovin a náletů.

3. HOLANDSKO

Kromě všech těchto stezek je v lesoparku zříze­ na okružní jízda vláčkem, kdy je návštěvníkovi nabídnuta možnost shlédnout část lesoparku s jeho atraktivitami z pohodlí sedaček. Zároveň mají lidé možnost nastoupit a vystoupit na zastávkách v různých částech lesoparku.

Pro celé území byla nejprve zřízena jednotná cestní síť s hlavními atraktanty v území a poté bylo celé území rozděleno do šesti relativně homogenních pracovních částí:

Prostor má velmi nevýraznou terénní mode­ laci a navíc je zde vysoká hladina spodní vody, která ještě zvyšuje podmáčenost území. Jedním z faktorů je i to, že toto území je vzdálenější od městského centra a les zde plynule přechází v krajinnou zeleň. Cílem samotného návrhu je co nejcitlivějšími zásahy otevřít parkovou kompozici v duchu původního uspořádání parku, akcentovat výhledy z kavárny Amerika, které mají svůj historický význam. Doplnit po­ rosty a zpřístupnit louky pro rekreační využití.

4. TAJGA

Charakteristické jsou porosty smíšeného lesa s velkým zastoupením bříz. Tuto část od os­ tatních odlišuje mnoho mokřadů a rašelinišť.

Naskýtá se tak možnost tudy vést naučnou stezku s interaktivními prvky s tématy vý­ jimečné flory a fauny, ale rovněž s tématem his­ torického dobývání a využívání léčivé slatiny.

Na rozlehlé louce byl navržen hippoclub, který rozšiřuje spektrum aktivit ve Františkových Lázních o hippoterapii a rekreační vyjížďky.

5. STŘEDOZEM

Plocha, která svůj název získala díky poloze, je charakteristická hustými porosty v kontrastu s mýtinami. Je zde stanoveno několik kategorií cest a míst. Nejkratší z okružní cesty spojuje důležité body a části Středozemě: kapličku, památník, pramen Glauber II a víceúčelo­ vou scénu. Zásahy v této lokalitě jsou vede­ ny snahou o návrat do původní kompozice parku s větší mírou doplnění nových atraktivit v podobě přírodního divadla, lesních altánů a míst pro sportovní aktivity.

6. WESTEND

Na území se kromě jiného nachází Labutí jezírko s rybí restaurací, pramen Glauber a Luisin pramen. Prostor byl doplněn o hudeb­ ní pavilon či o dřevěné pobytové molo s návaz­ ností na Labutí jezírko. Potok Slatinka byl zme­ androván a jeho břeh zpřístupněn. V návrhu je

vytvořena nová cestní síť zajišťující postupný přechod z města přes park do lesoparku.

Cílem workshopu a návazných studentských prací je vytvoření ideového koncepčního řešení pro následné projednání záměru ve vedení města, s občany případně zásadními dotčenými orgány státní správy. Je východ­ iskem pro upřesnění kvalitního zadání pro další návaznou dokumentací, jako je např.

• • • •

Zadání celkové krajinářsko-urbanistické studie Zadání projektové dokumentace dílčích částí Úvahu o změně péče o zeleň Úvahu o majetkových vztazích apod.

Boris Redčenkov architekt

K HISTORII

LESOPARKU AMERIKA

Františkolázeňská „Amerika“ je rozsáhlý lesopark na jihozápadním okraji města založený počátkem 80. let 19. století mezi někdejším velkým městským rybníkem a Slatinným potokem. Jeho vznik dokládá usilovnou snahu tehdejších představitelů města, ležícího uprostřed zemědělské kra­ jiny Chebské pánve, zajistit Františkovým Lázním více „pěkného okolí“, jež by lázeňským hostům stejně jako místním obyvatelům poskytlo dostatek stinných míst k odpočinku, zdravotním procházkám a vyjížďkám. Za tímto účelem byl roku 1880 z iniciativy františkolázeňského architekta a pozdějšího starosty města Gustava Wie­ dermanna založen zkrášlovací spolek „An­ pflanzungs- und Verschönerungsverein der Kurstadt Franzensbad“, jenž během své více než padesátileté činnosti učinil z Fran­ tiškových Lázní slovutnou „zelenou oázu klidu“. Tohoto úspěchu spočívajícího v sys­ tematickém vykupování okolních pozemků, jejich vysoušení a zalesňování, zřizování promenádních cest lemovaných lavicemi, altány a památníky by ovšem nemohlo být

dosaženo bez zúčastněnosti prominent­ ních osobností města, díky nimž se spolku dostávalo potřebných financí a podpory ze strany radnice. Společně s Gustavem Wie­ dermannem (starosta v letech 1900-1910) spolek zakládali další dva františkolázeňští starostové Thaddäus Schack (v letech 18721882) a Ferdinand Khittl (v letech 18821899).

Františkolázeňský zkrášlovací spolek byl konstituován 25. září 1881 a již během této schůze se jeho členové rozhodli pro za­ lesnění obecních pozemků přiléhajících Obr. 1: Situační plán prvních parkových úprav obecních pozemků zvaných „Amerika“ u Městského rybníka z r. 1882 (Zdroj: Společnost Aloise Johna)

k městskému rybníku. Výsadba Městského lesa, jak zněl původní název lesoparku, byla zahájena následujícího roku podle plánu chebského lesmistra Lorenze a 110 000 sazenicemi smrků k ní přispěla také zemská zemědělská rada. Přestože byla re­ gulace a osazení „Ameriky“ podle původ­ ního záměru nejpozději na podzim roku 1886 kompletní, pokračoval spolek, jehož pozornost se mezitím soustředila i na jiná místa ve Františkových Lázních, v dalším intensivním zušlechťování a rozšiřování le­

soparku směrem k malému městskému ryb­ níku, dnes nazývanému Labutí jezírko.

„Amerika“ měla srůst s již existujícím Loimannovým, dnes Westend parkem, za Luisinými Lázněmi a především měla být pohodlně dostupná ze samého centra lázní.

V tomto směru představovaly nejdůležitěj­ ší kroky dokončení dlouho plánované promenádní trasy od Františkova pramene přes Slatinu roku 1890 a prodloužení velko­ lepé „Westend-Avenue“ z Loimannova parku na Ameriku o dvanáct let později. V září roku 1898 odsouhlasilo městské zastupitel­ stvo návrh na výstavbu restaurace v městském lese, jež byla realizována v následujícím roce. „Café-Restaurant Im Stadtwald Amerika“ se stal brzy oblíbeným výletním místem, jež zároveň sloužilo k pořádání nejrůznějších lidových a spolkových slavností. Od roku 1901 sem během lázeňské sezony z centra Obr. 2: Kaple na západním konci někdejšího Loimannova parku při cestě na „Ameriku“ z r. 1885

Obr. 3: „Café-Restaurant Im Stadtwald Amerika“ byl v 1. polovině 20. století jedním z nejoblíbenějších cílů procházek. Venkovní terasy byly záměrně obráceny k mladému porostu lesoparku.

města dokonce pravidelně dojížděl omni­ bus.

zkrášlovacího spolku de facto dovršena. Od konce druhé světové války, jenž pro město citelně dotčené odsunem obyvatelstva před­ stavoval naprosto zásadní historický přeryv, parky a jejich itinerář postupně chátraly.

Tento nešťastný vývoj však nejlépe dokládá právě současná podoba lesoparku „Ameri­ ka“, jež se v letošním roce stala výzvou pro mladé architekty.

Mgr. Štěpán Karel Odstrčil historik V prvním desetiletí 20. století se pak Amerika stala v pravém slova smyslu nej­ vyhledávanějším místem odpočinku a volnočasových aktivit ve Františkových Lázních. Od roku 1905 byly totiž přilehlé pozemky na pravém břehu Slatinného poto­ ka směrem ke Slatině proměněny v golfové hřiště a ve Westend parku vybudovány nové tenisové kurty. K nim později přibylo ještě koupaliště na západním okraji lesoparku nazývané v současnosti „Jadran“.

Jedinou konkurencí „Americe“ se stal až během první světové války dokončený Wie­ dermannův park na opačné straně města, známý dnes pod názvem „Zátiší“, jímž byla zakladatelská činnost františkolázeňského

Obr. 4: „Amerika“ na situačním plánu Františkových Lázní z doby před první světovou válkou

Obr. 5: Náladový snímek z městského lesa z přelomu 19. století

WORK SHOP

1/ DIVOKÁ KLÁRA Typické jsou zanedbané rybníky a plochy hos­ podářských lesů. Projít divokou Klárou může návštěvník díky nově navrženým cestám, které navazují na cestní síť celého lesoparku a současně jej spojují i s okolní krajinou.

Během procházky si člověk může odpočinout na ptačích pozorovatelnách nebo najít spor­ tovní vyžití v areálu koupaliště Jadran.

+

systém vodních ploch přírodní ráz diverzita lesních porostů výhledy drobné terénní nerovnosti alej podél Slatinky

Březový háj

-

smrkové monokultury neprostupnost (ploty) chybějící komunikační síť nevzhlednost můstků

Příchod od hlavní asfaltové cesty

VODA DIVOKOST CESTA Hlavní myšlenka

Návrh mýtiny

2/ RIVIÉRA Jedná se o nábřeží vodní nádrže Amerika s přilehlým autokempem, zoo i historickou hrázděnou budovu restaurace. V návrhu byly především zpřístupněny travnaté pláže, zříze­ no pěší korzo podél nábřeží jezera, vytvořena písečná pláž, vyhlídkové molo a pro podpoření výhledu byly pročištěny břehové partie od po­ rostů křovin a náletů.

+

úchvatné výhledy restaurace, autocamp, zoo staré a krásné domy přírodní rezervace Amerika atmosféra

1.

Propojení pozorovatelny s naučnou stezkou 2.

-

zarostlé pobřeží omezený výhled produkční využítí Ameriky auta na promenádě nevyužití potenciálů

3.

Restaurace u pláže

4.

Cesta kolem Ameriky

Posezení s výhledem

5.

1.

4.

7.

Naučná stezka

5.

6.

6.

2.

Promenáda 7.

3.

Veřejná pláž u promenády

Řešené území

3/ HOLANDSKO Prostor má velmi nevýraznou terénní model­ aci a navíc je zde vysoká hladina spodní vody, která ještě zvyšuje podmáčenost území. Jedním z faktorů je i to, že toto území je vzdálenější od městského centra a les zde plynule přechází v krajinnou zeleň. Cílem samotného návrhu je co nejcitlivějšími zásahy otevřít parkovou kom­ pozici v duchu původního uspořádání parku, akcentovat výhledy z kavárny Amerika, které mají svůj historický význam. Doplnit porosty a zpřístupnit louky pro rekreační využití.

1.

Koupaliště

SVĚTLO 2.

LIDÉ

Turistická trasa

POHYB Hlavní myšlenka

3.

1.

Cesta s lávkou

2.

3.

4.

4.

Řešené území

Schody na cestu

4/ TAJGA Charakteristické jsou porosty smíšeného lesa s velkým zastoupením bříz. Tuto část od os­ tatních odlišuje mnoho mokřadů a rašelinišť.

Naskýtá se tak možnost tudy vést naučnou stez­ ku s interaktivními prvky s tématy výjimečné flory a fauny, ale rovněž s tématem historického dobývání a využívání léčivé slatiny. Na rozlehlé louce byl navržen hippoclub, který rozšiřuje spektrum aktivit ve Františkových Lázních o hippoterapii a rekreační vyjížďky.

Molo

X Turistická trasa Hlavní myšlenky

Jezerní

Profily cestiček

Hippoclub

5/ STŘEDOZEM Plocha, která svůj název získala díky poloze, je charakteristická hustými porosty v kontrastu s mýtinami. Je zde stanoveno několik kategorií cest a míst. Nejkratší z okružní cesty spoju­ je důležité body a části Středozemě: kapličku, památník, pramen Glauber II a víceúčelovou scénu. Zásahy v této lokalitě jsou vedeny snahou o návrat do původní kompozice parku s větší mírou doplnění nových atraktivit v podobě přírodního divadla, lesních altánů a míst pro sportovní aktivity.

+

identita místa nejsušší oblast existující mýtiny meandrující vodní toky diverzita prostoru historické stopy

1.

Přírodní divadla

-

neprostupnost místa nedostatečná cestní síť zanedbaná údržba chybějící orientační systém špatný marketing parku nedostatečné využití

2.

Prostor pro meditaci

3.

Cesta s lávkou

4.

Axonometrická skica

Cesta

6/ WESTEND Na území se kromě jiného nachází Labutí jezírko s rybí restaurací, pramen Glauber a Luisin pramen. Prostor byl doplněn o hudební pavilon či o dřevěné pobytové molo s návaznos­ tí na Labutí jezírko. Potok Slatinka byl zmean­ drován a jeho břeh zpřístupněn. V návrhu je vytvořena nová cestní síť zajišťující postupný přechod z města přes park do lesoparku.

+

labutí jezírko léčivé prameny vodní kanály tenisové kurty staré stromy

1.

Slatinka

-

nepropojenost parků regulace Slatinky bývalé divadlo nepropojenost s městem nevhodný mobiliář 2.

Zvýšení propustnosti území

1.

4.

3.

7.

5.

Změna zadních fasád 6.

3.

2.

4.

1.

2.

3.

4.

Turistická trasa

Řešené území

ÁR A KL

HOL

AND

RIV

SKO

IÉR

A

A TAJG

ND

TE

ES

W

ŘE

ST

EM

Z DO

LED NICE

1/ DIVOKÁ KLÁRA + JADRAN Nejsevernější část řešeného území je pojmenována podle ryb­ níku, který se v ní nachází. Území je zarostlé a nepříliš pros­ tupné. Návštěvník, který se do tohoto prostoru odváží, se ocitne v bludišti divoce rostoucích bříz a temných hustých smrčin. Síť starých odvodňovacích kanálů dodávají prostoru malebnost.

Záměrem bylo zachovat určitý stupeň divokosti a nespoutano­ sti, aby člověk mohl místem bloudit, objevovat tajemné zákoutí

MARTINA BLÁHOVÁ

a na závěr vyjít na prosluněnou louku či břeh rybníku, které jsou světlým bodem na jeho cestě.

Kouzlo Divoké Kláry je v návrhu zprostředkováno vytvořením cestní sítě s pěšinami různých kategorií. Přes terénní sníženiny lze snadně přejít po povalových chodnících. Pro zdatnější jsou zbudovány mostky, které prověří obratnost.

V Divoké Kláře jsou navrženy posedy/pozorovatelny, kde si

může návštěvník během své cesty odpočinout, kochat se okolní krajinou a pokud se ztiší jistě zahlédne nějaké zajímavé zvíře.

Pohled na vodní hladinu a dotek s ní umožní mola na břehu Kláry. Záměrem bylo zachovat určitý stupeň divokosti a ne­ spoutanosti, aby člověk mohl místem bloudit, objevovat tajemné zákoutí a na závěr vyjít na prosluněnou louku či břeh rybníku, které jsou světlým bodem na jeho cestě.

JADRAN Území se rozprostírá mezi rybníky Klára a Jadran. Na ploše bývalého koupaliště a v současnosti fungujícího campu je navržen rekreační areál.

Areál umožňuje mnoho aktivit. V letních měsících se nabízí přírodní koupání v rybníce Jadran, odpočinek v zavěšených houpacích sítích či slunění na molech.

Pohled na domy lesního bydlení

Pohled na mola na břehu Kláry

Povalové chodníky na území Divoké Kláry

2/ RIVIÉRA V detailněji zpracovaném území je zpřístupněna travnatá pláž, která byla zatarasena drátěným plotem. V severní čísti této pláže, stejně tak jako ve zbytku detailněji zpracovaného území, byly vykáceny poškozené a přestárlé dřeviny i nevyhovující druhy jako Picea abies. Travnatá pláž má příjemný pozvolný sklon směrem k vodě a umožňuje tak pohodlné ležení a krásný výhled.

(Viz. Řez A-A‘).

Nedaleko této pláže bude zřízena půjčovna loděk. Stavba půj­ čovny bude mít jednoduchý tvar se šikmou střechou. Povrch střechy i stavby bude pokryt dřevěným šindelem z vykácených

MARTIN HORKÝ dřevin. Půjčovna je propojena dřevěným molem s příjezdovou cestou i se sousední restaurací na břehu. Molo se nachází také před stavbou půjčovny a zajišťuje přístup k vodě a samotným loďkám. Mezi půjčovnou a restaurací bude vyseto travobylinné společenstvo se zastoupením místních druhů.

Naproti přes cestu je hrázděná budova restaurace s historick­ ou hodnotou. Parkoviště, zřízené před jejích vchodem, bylo posunuto o několik metrů na východ a místo něj zřízena předzahrádka s ohledem na historický význam této budovy.

Ptačí pohled na okolí autokempu

Molo a pláž před autokempem

Centrální část autokempu

3/ HOLANDSKO Ústředním motivem celého prostoru jsou vodní kanály pro odvod nadbytečné vody, především pak výpusť rybníku Ameri­ ka. Mým cílem nebylo ji skrývat, protože v přírodním prostředí působí striktnost a techničnost kanálu velmi zajímavě. Naopak jsem se snažila o její optické vyzdvihnutí a decentní upozornění.

Místo pozůstatku schodů u výpustě jsem umístila nové, po­ hodlné, ale ne nijak výrazné schodiště, které člověku umožní vstoupit dolů ke kanálu a po nově zbudované mlatové cestě jít skrz les. V místech, kde je nyní nutné vyčištění porostu kvůli elektrickému vedení bych ráda umístila křížení s nově navrže­ nou cestou, a vyčištěný prostor kolem elektrického vedení by

MICHAELA MALEČKOVÁ byl vhodný rozšířit. Na tomto křížení cest může být příjemné dřevěné molo vhodné pro pobyt lidí. Vzhledem k tomu, že se zde nachází odvodňovací kanál, přepokládám jeho rozšíření pod molem. Díky tomu by vznikla velmi mělká prohlubeň, která by byla zaplněná vodou. Nikoliv však po celý rok, ale pouze v ob­ dobích, kdy je vody nadbytek (typicky jaro a podzim). Po zbytek roku předpokládám částečný zárůst vlhkomilnými rostlinami, které snesou dočasné až trvalé zaplavení vodou.

Snažila jsem se, aby lidé měli důvod jít až do těchto míst. Proto jsem zde navrhla běžeckou trasu v délce přibližně 3 km.

Jedná se o uzavřený okruh. Navigační značkou je žlutá koule, která v noci může lehce svítit a upozornit tak lidi na cestu.

Prostor kolem hrázděnky si také zaslouží pozornost. Vzhledem k tomu, že přímo navazuje na parkovou úpravu a minizoo, bylo by vhodné parkově upravený prostor rozšířit. Mohli by se zde také v ohradě za hrázděnkou prohánět zubři, jako obdoba amerických zvířat. Bizoni nejsou vhodní z vícero důvodů. Díky prosvětlení porostů se prostor otevře a bude snáze prohlédnutel­ ný a příjemnější pro pobyt.

Křižovatka cest s molem

Rozptýlené chatky Výpusť rybníku Amerika

Pro zpříjemnění pobytu jsou zde také umístěny houpačky. Mohou zde být trvale. Jedná se o zajímavé a nenásilné zpestření procház­ ky či obyčejného pobytu v přírodě s příjemným výhledem.

Další důležitou věcí je camp u Jadranu, který by měl projít úpra­ vami. Některé z chatiček jsou nyní rozptýlené volně po okraji louky (která by neměla být prázdnou plochou) a umožňují tak některým lidem klidný a nikým nerušený pobyt v přírodním prostředí.

Detailní situace okolí roubenky

4/ TAJGA

BARBORA HUBKOVÁ

Kolem slatiniště byla navržena nová naučná stezka s inter­ aktivními prvky jako je “rochniště”. V dřevěném povalovém chodníku byly vyříznuty otvory, na jejichž dně je slatina, která je pro Františkovy Lázně součástí tradičních ozdravných kůr.

Návštěvníci si zde mohou na vlastní kůži ověřit její léčebné účinky. Z hygienických důvodů byla do tohoto prostoru umístě­ na i pumpa s vodou na opláchnutí.

a má možnost nahlédnout blíže do života v mokřadech, ať už se jedná o vodní rostliny, vážky, nebo vodní ptactvo.

Na jednom ze záhybů lávky jsou umístěny sedací prvky pro po­ sezení a meditaci v kontaktu s uklidňující vodní hladinou.

Dalším ze zastavení naučné stezky je pozorovatelna, která umožňuje pohled na vodní plochu z neobvyklé perspektivy.

Návštěvník se dostává do přímého kontaktu s vodní hladinou

Na soukromou louku, která v současné době nemá využití, byl navržen hippoklub s rozsáhlými pastvinami. Prostor by tak získal novou funkci, která je v souladu s přírodním a divokým charak­ terem Tajgy. Hippoklub nabízí možné propojení s autokempem v podobě jezdeckých táborů. Zároveň by zde mohla probíhat hippoterapie. Budova hipoklubu zachovává hmotu tradičních

Detailní situace okolí rochniště

Vizualizace rochniště

Hippoklub

Hippoklub

hospodářských usedlostí, její materiální zpracování a interiéry jsou pojaty moderně.

Jedním z prvků zpestřujících lesní cestu, jsou sluchovody. Fun­ gují podobně jako megafon, tedy znásobují zvuky lesa a současně slouží i pro chvilkový oddych. Tyto objekty byly navrženy stu­ denty z estonské akademie výtvarných umění.

Promenáda nad mokřadem

Další odpočinková zóna byla umístěna mezi ohnivě barvící společenstvo trav.

Výpusť rybníku Amerika

Sluchovody

Detailní situace promenády nad mokřadem

5/ STŘEDOZEM I. Návrh prezentuje zpřístupnění centrální části lesoparku Amer­ ika a to vytvořením průseků skrz existující hustý porost novým trasováním cest a vytvořením pobytových částí rozmístěných v rámci celé Středozemě. Otevřením lesoparku došlo k vyt­ voření příjemné pobytové louky, která zve návštěvníky do srdce Ameriky a k životodárnému pramenu. Z tohoto bodu je možné návštěvníka vézt pomocí hierarchie hlavních, vedlejších a pod­ valových cest do dalších zákoutí Středozemě.

Mezi atraktivní místa patří především lesní divadlo, které je urče­

NATÁLIA POLESŇÁKOVÁ no pro alternativní venkovní představení, koncerty, letní kino.

Scéna vychází z daných podmínek lesa, je umístěná na existující mýtince a stromy slouží jako přirozená kulisa na kterou je možné upevnit variabilní rekvizity. Pohodlí diváka zabezpečují dřevěné čtvercové odpočívadla pod stromy.

Na umístění lesního divadla navazuje trasa vláčku.

Součástí hlavních tras je srdíčková cesta pro pacienty s kardiovaskulárními nemocemi. Tato cesta je doplněna

o zastávky s interaktivními k procvičení pro lepší činnost srdce.

panely,

které

slouží

V severní části je vytvořená pobytová oblast s lesní kapličk­ ou. Toto místo slouží k duchovnímu rozjímání pod korunami stromů.

Mokřad je zpřístupněný podvalovým chodníkem s vyhlídkovými moly. Pro větší atraktivitu jsou na dně stojící vody položeny be­ tonové válce, které slouží jako stupně pro přechod vodní hladiny.

6/ WESTEND Tento prostor je jednou z hlavních vstupních bran do parku.

Díky Labutímu jezeru a restauraci je tento prostor jednou z hlavních vstupních bran do parku. Návrh tento dojem umocňu­ je vytvořením nové pobytové plochy - mola. V letních dnech slouží molo také jako venkovní posezení již zmíněné restau­ race. Kolem jezera je navržena cesta , která umožňuje přístup k jeho břehu. Od Glauberova pramene vznikla vysekáním dřevin pohledová osa k pramenu Luisa. Prostor byl obohacen o hudební pavilon, kde se mohou konat různé koncerty. Za pěkného počasí je možné posezení pod širým nebem, avšak během zimy nebo v deštivých dnech je možnost poslouchat hudbu uvnitř. Co se

KAROLÍNA VALEČKOVÁ týče dřevin, stromy s dobrou vitalitou byly ponechány, včetně krásných solitérů. Suché stromy ohrožující bezpečí návštěvníků byly odstraněny, stejně jako stromy bránící v pohledové ose od Glaubera k Luise. Nová cesta podél celého parku je doplněna o stromořadí.

Potok Slatinka protéká jižní částí řešeného území. Jeho koryto je v dnešní době zahloubené, přímé a úzké. Díky tomu a taky nedostatku přechodů přes něj, tvoří bariéru mezi parkem a le­ soparkem.

V návrhu je jeho tok rozšířen a zmeandrován. Břehy jsou

zpřístupněné a také byly do území přidány dřevěné lávky, pro lepší návaz­ nost do lesoparku.

V místě, kudy prochází srdíčková cesta bylo navrženo menší molo s možnos­ tí bezpečného vstupu do vody. Jak je známo, voda má léčivý vliv na tělo i ducha. Návštěvník si tedy může vybrat, zda si odpočine na sedacích dřevěných schodech, posedí na molu s nohama ve vodě, nebo vyzkouší teplotu a proud potoka. Schody k molu jsou doplněny o zábradlí, které dál pokračuje až do vody a nehrozí tak nebezpečí úrazu při brodění se vodou.

Pohled na molo s restaurací

Potok Slatinka- situace

Potok Slatinka - zákres

7/ STŘEDOZEM II. Název výborně vystihuje charakter celé oblasti - tedy propo­ jení jeho ostatních částí. Po příchodu do lesoparku jsou tak vy­ mezeny a přidány vstupy, které mají za cíl návštěvníka plynule vtáhnout. Náplň je koncipována tak, aby zde byl program pro všechny věkové kategorie, ale i povahy nebo různé rozpoložení ducha. V lesoparku je stanoveno několik kategorií cest a míst, jež návštěvníka povzbuzují jak v činnosti prospívajícím jeho tělu tak rozvíjení jeho mysli a poznání. Nejkratší z okružních cest spojuje důležité body v části Středozemě: kapličku, památník, pramen Glauber či víceúčelovou scénu.

JAN WALDHAUSER Prostor části Středozemě je koncipován tak, aby byla rozrušena hmota porostů. Cesty jsou vedeny prosvětlenými prostory luk a hmotou lesa což přispívá k lepší orientaci návštěvníka.

Jednotlivé průseky jsou vytvářeny s ohledem na les. Louky a prosvětlená místa tak vznikají nejčastěji v místech, která jsou chaotická nebo lesnicky méně významná. Často se jedná o plochy s náletovými dřevinami. Z lesních porostů jsou také opět navráceny do prostředí parku nyní velmi vzrostlé dřeviny jako je Pinus strobus či Quercus robur. Na nově vzniklých loukách tyto dřeviny působí jako solitérní dominanty.

Pramen Glauber II

Kaplička

Rozptýlené chatky Scéna

Scéna - pohled na hřiště

Přístupový mostek

Lávka s posezením

/ SEZNAM STUDENTŮ FA ČVUT

FA ČVUT - Erasmus

MENDELU ZAKA - Lednice

REDČENKOV

FINGEROVÁ

HODONICKÝ, KOPŘIVOVÁ

Poděkování:

Lucie Červená

Stepen Apollonov

Martina Bláhová

Karel Brož

Anna Hermannová

Ognejn Bacevic

Martin Horký

Bc. Petra Fejfarová

Kateřina Hodková

Kristýna Dvořáková

Barbora Hubková

Jan Kuchař

Jan Matoušek

Diana Kovačevič

Michaela Malečková

Mgr. Štěpán Karel Odstrčil

David Poloch

Natasha Kurmashova

Natália Polesňáková

Romana Omáčková

Kristýna Rajdlová

Gabriela Metalová

Karolína Valečková

Pavel Polidar

Hana Švehlová

Eliška Olšanská

Jan Waldhauser

Otakar Skala

Martina Valachová

Ing. František Šnajdauf Petr Švehla Jolana Amazouz Moravcová Grafická úprava: Jiří Kabelka

Identifikační údaje zpracovatele: Iniciační workshop říjen 2015, za účasti studentů Fakulty architektury ČVUT v Praze, pod vedením Ing. Radmily Fingerové a ing. arch. Borise Redčenkova a studentů Zahradnické fakulty v Lednici Mendelovy Univerzity v Brně, pod vedením ing. Petra Hodonického a ing. Ivety Kopřivové, byl následně rozpracován v samostatných semestrálních pracích na Mendelově univerzitě v Brně, Zahradnické fakultě v Lednici, Ústav Zahradní a krajinářské architektury.

Garant předmětu: Prof. Ing. Jiří Damec CSc., Doc. Dr. Ing. Dana Wilhelmová, Vedoucí práce: Ing. Petr Hodonický Ph.D., Ing. Iveta Kopřivová Návrhy vypracovali studenti I. Magisterského ročníku v Ateliéru navrhování ZAKA 2015/2016.

Katalog byl vydán v roce 2016

M STO FRANT I KOVY LÁZN