Dendrologický průzkum linie topolů černých vlašských (Populus nigra var. italica) v lokalitě u hlavního parkoviště (parcelní číslo 1671/6 KN), Hluboká nad Vltavou
XI / 2016 IIn ng g.. R Reen na atta aK Ka avvk ko ovvá á– –Z Za ah hr ra ad dn niic cttvvíí a a eek ko ollo og giiee
Dendrologický průzkum linie topolů černých vlašských (Populus nigra var. italica), parcelní číslo 1671/6 KN, Hluboká nad Vltavou, XI/2016
Dendrologický průzkum Předložený průzkum a dendrologické hodnocení bylo zpracováno na základě požadavku majitele pozemku p.č. 1671/6 KN – Města Hluboká nad Vltavou. Použita byla katastrální mapa s ortofotografií (vsazená do souřadného systému) Hluboké nad Vltavou. Terénní šetření bylo provedeno v létě roku 2016. Hodnocení bylo vypracováno kombinací zjednodušené metodiky podle Ing. Pavla Šimka (Florart Uherský Brod), a metodiky VŠÚOZ Průhonice (Inventarizace, evidence a pasportizace rozptýlené zeleně, 1987). Základní údaje zahrnují číslo stromu, jeho název český, obvod kmene, výšku stromu, výšku koruny a šířku koruny. Názvy dřevin odpovídají názvosloví běžně užívanému v sadovnické praxi, výšky [m] jsou uvedeny s přesností na m, zjištěny okulometricky přístrojem SILVA ClinoMaster™ 1015 LA. Číslo = číslo odpovídající číslování dřeviny z mapového podkladu. Obvod kmene (cm) = uveden s přesností na cm, zjištěn měřením pásmem ve výšce 1,3 metru. Výška stromu (m) = celková výška uvedená s přesností na m. Výška koruny (m) = přibližná výška vlastní koruny uvedená s přesností na m. Průměr koruny (m) = přibližná průměrná šířka koruny uvedená s přesností na m, zjištěna měřením pásmem. Z hlediska zdravotního stavu stromů byla u stromů hodnocena v 1. řadě celková vitalita: Celková vitalita 0 1 2 3
Charakteristika jedince Velmi vitální Vitální Snížená vitalita Jedinec neperspektivní
Malformace 0-1 1-2 2-3 3
Ta byla stanovena i na základě hodnocení dílčí charakteristiky, která je podkladem pro celkové ohodnocení: Malformace (tvarové změny větvení) Hodnocení 0 1 2 3
Popis charakteristiky Charakteristická struktura větvení, odpovídající taxonu. Prořeďování bočních větviček a zkracování jejich délky, terminální výhon ± beze změny. Zkracování délky terminálu, shluky jemných větviček na konci větví, úbytek hlavních větví. Úbytek kosterních větví, rozpad struktury koruny.
Dále byly hodnoceny následující ukazatele: Poškození kmene Včetně poškození kořenových náběhů, zasahující do kambia nebo i dalších vrstev dřeva. Představuje bránu pro vstup infekce dřevokaznými houbami nebo může souviset s ohrožením statiky stromu. Hodnocení Popis charakteristiky 0 Nevyskytuje se. 1 Oděrky nebo drobné již zahojené poškození, nezahojené jizvy po odstraněných větvích. 2 Větší poranění, které se pravděpodobně zahojí, nebo větší množství menších ran. 3 Poškození velkého rozsahu ohrožující strom včetně ran např. po odstranění dvojáku. 2
Dendrologický průzkum linie topolů černých vlašských (Populus nigra var. italica), parcelní číslo 1671/6 KN, Hluboká nad Vltavou, XI/2016
Poškození koruny Hodnocení 0 1 2 3
Popis charakteristiky Nevyskytuje se. Nepodstatné zlomy nebo pahýly v koruně, množství starých částečně zahojených ran. Ojedinělé poškození většího rozsahu, př. podstatná část kosterních větví slabě poškozena. Poškození kosterních větví velkého rozsahu, ohrožující jedince.
Suché větve Výskyt suchých větví vyšších řádů v koruně je potenciálně významným zdrojem infekce vzhledem k nebezpečí jejich samovolného zalomení a vzniku velkých poranění. Hodnocení 0 1 2 3
Popis charakteristiky Nevyskytuje se. Četné slabší větve, zanedbaná péče. Část kosterních větví nebo odumírající terminál. Výpadek kosterních větví nad 50%, suchý terminál.
Dutiny a hniloby Při hodnocení byl zvažován především jejich rozsah, závažnost a lokalizace. Hodnocení Popis charakteristiky 0 Nevyskytuje se. 1 Počáteční stadia tvorby dutin (mokvání v rozvětvení), drobné dutinky po větvích. 2 Kmenové dutiny (tvrdá hniloba) neohrožující strom, četné dutiny v koruně, velmi četný výskyt dle b. 1. 3 Kmenové dutiny (měkká hniloba, plodnice) ohrožují jedince, velké dutiny v koruně nebo při větvení. Statická stabilita Hodnoceno především naklonění (posun těžiště) a chybné větvení (možnost rozlomení, nevhodné postavení kosterních větví). Hodnocení 0 1 2 3
Popis charakteristiky Bez snížení stability. Potenciální snížení stability možné, nevhodné větvení. Stav bezprostředně neohrožuje jedince ani provoz. Stav ohrožuje existenci jedince nebo provoz.
Pěstební stav Vyjadřuje, nakolik se vlastnosti jedince ovlivnitelné pěstebními opatřeními blíží pěstebnímu cíli. Tato souhrnná charakteristika dosahuje hodnot: Hodnocení 1 2 3
Popis charakteristiky Optimální. Uspokojivý. Neuspokojivý.
3
Dendrologický průzkum linie topolů černých vlašských (Populus nigra var. italica), parcelní číslo 1671/6 KN, Hluboká nad Vltavou, XI/2016
Tabulka hodnocených dřevin Číslo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23
Název
Obvod kmene (cm)
Výška stromu (m)
Výška koruny Průměr koruny (m) (m)
Populus nigra var. 210 27 25 italica Populus nigra var. 230 28 27 italica Populus nigra var. 180 29 28 italica Populus nigra var. 210 29 28 italica Populus nigra var. 180 26 25 italica Populus nigra var. 200 28 27 italica Populus nigra var. 320 28 26 italica Populus nigra var. 240 28 26 italica Populus nigra var. 170 24 23 italica Populus nigra var. 170 23 21 italica Populus nigra var. 200 28 27 italica Populus nigra var. 200 29 27 italica Populus nigra var. 175 22 20 italica Populus nigra var. 235 28 27 italica Populus nigra var. 180 28 27 italica Populus nigra var. 220 30 27 italica Populus nigra var. 220 29 27 italica Populus nigra var. 85 19 18 italica Populus nigra var. 200 29 27 italica Nehodnocená pařezina Populus nigra var. italica Populus nigra var. 165 29 24 italica Populus nigra var. 157 27 25 italica Populus nigra var. 90 18 16 italica Populus nigra var. 180 30 28 italica
4 4 3 3 3 4 5 4 3 3 3 3 3 4 4 4 3 2 3 2 2 1 4 4
Dendrologický průzkum linie topolů černých vlašských (Populus nigra var. italica), parcelní číslo 1671/6 KN, Hluboká nad Vltavou, XI/2016
Podrobné hodnocení zdravotního stavu stromů Číslo
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19
Název
Populus nigra var. italica Populus nigra var. italica Populus nigra var. italica Populus nigra var. italica Populus nigra var. italica Populus nigra var. italica Populus nigra var. italica Populus nigra var. italica Populus nigra var. italica Populus nigra var. italica Populus nigra var. italica Populus nigra var. italica Populus nigra var. italica Populus nigra var. italica Populus nigra var. italica Populus nigra var. italica Populus nigra var. italica Populus nigra var. italica Populus nigra var. italica
Celková vitalita
Malformace
Poškození Poškození Suché Dutiny a Statická Pěstební kmene koruny větve hniloby stabilita stav
2
1
2
1
1
2
1
1
2
1
2
1
1
3
2
2
2
1
2
1
1
2
2
2
2
1
2
1
1
3
2
2
3
2
2
1
2
3
2
3
3
1
2
1
1
3
2
2
3
3
2
1
2
3
2
2
3
2
2
1
2
3
2
3
2
2
2
1
1
3
2
3
3
3
2
1
2
3
2
3
3
3
2
1
2
3
2
3
3
3
2
1
2
3
2
3
3
3
2
1
2
3
2
3
3
3
2
1
2
3
2
2
3
3
2
1
2
3
2
2
2
2
2
1
2
3
2
3
2
2
2
1
2
3
2
3
3
2
2
2
2
3
2
3
2
2
2
1
2
2
2
2
Nehodnocená pařezina Populus nigra var. italica 20 21 22 23
Populus nigra var. italica Populus nigra var. italica Populus nigra var. italica Populus nigra var. italica
3
2
2
1
2
3
2
3
3
1
2
1
2
3
2
3
3
1
2
1
2
3
2
3
1
0
2
1
1
1
1
1 5
Dendrologický průzkum linie topolů černých vlašských (Populus nigra var. italica), parcelní číslo 1671/6 KN, Hluboká nad Vltavou, XI/2016
Zákres dřevin
6
Dendrologický průzkum linie topolů černých vlašských (Populus nigra var. italica), parcelní číslo 1671/6 KN, Hluboká nad Vltavou, XI/2016
Fotodokumentace
Topoly 1 – 6 při pohledu od severu. Relativně nejzachovalejší část stromořadí.
Topoly 1 – 7 při pohledu z jihu. Řídnutí (prosychání) korun je velmi dobře patrné.
Topoly 8 – 15 při pohledu od jihu. Prakticky všechny vykazují silné příznaky proschnutí.
Topoly 8 – 19 od severozápadu. Průhlednost korun svědčí silném prosychání větví.
Topoly 16 – 23 při pohledu od jihu.
Topoly 19 – 23 při pohledu od jihovýchodu. Na snímku je dobře patrné, že s výjimkou stromu číslo 23 a částečně 19 jsou všechny dřeviny prosychající, s ustupujícím objemem koruny. Strom číslo 23 by bylo v případě potřeby možné dočasně ponechat na stanovišti.
7
Dendrologický průzkum linie topolů černých vlašských (Populus nigra var. italica), parcelní číslo 1671/6 KN, Hluboká nad Vltavou, XI/2016
Hodnocení dřevin S výjimkou stromu číslo 18 a nehodnocené pařeziny mezi stromy číslo 19 a 20 se jedná o stejně staré stromy, pocházející z výsadby ve druhé polovině 20. století. Topol černý je vhodný jako dočasná dřevina, používá se často na zpevnění vodních břehů, snáší i dočasné zaplavení, a často regeneruje (nebo se šíří) kořenovými výmladky. Podél parkovací plochy byly použity tzv. „vlašské“ topoly – samčí sloupová varieta topolu černého. Byl sice popsán v severní Itálii počátkem 18. století, ale s největší pravděpodobností se jedná o dřevinu původem ze střední Asie. Jde tedy o topol z aridní oblasti, který trpí časným narašením v jarním období, a následným poškozením pozdními mrazy. I z toho většina starých jedinců trpí prosycháním vrcholů a kosterních větví. Z hlediska dosahovaného stáří jde o dřevinu krátkověkou až středněvěkou (základní druh Populus nigra), zmiňovaná varieta Italica je i s ohledem na svůj aridní původ dřevinou krátkověkou (rychlerostoucí). Prosychání, které se na jedincích u parkoviště projevuje, je přirozeným jevem, a odpovídá jak stáří dřevin, tak i lokalitě (Českobudějovický bioregion má v rámci celé ČR nejkontinentálnější klima se značnými dopady na vegetaci). Sadovnická hodnota se hodnotí následujícím způsobem: 1. Dřeviny zcela zdravé, nepoškozené, odpovídajícího druhového vzhledu. Velikostně plně vyvinuté, ale stále ještě v růstu a vývoji. Předpokládá se, že budou žít ještě nejméně několik desetiletí. Tyto dřeviny je nutné zachovat. 2. Zdravé dřeviny vzhledově odpovídající druhu, nepatrně narušené nebo poškozené. Musí dosahovat alespoň polovinu rozměrů, kterých jsou na daném stanovišti schopny dosáhnout. Počítá se s jejich funkcí opět alespoň několik desetiletí, odstraněny mohou být pouze výjimečně. 3. Zdravé, nepatrně proschnuté dřeviny, ale bez chorob a škůdců schopných se rozšiřovat. Nemusí být druhově typické. Sem se řadí i dřeviny typické, ale nedosahující poloviny maximálních rozměrů, jichž jsou schopny na dané lokalitě dosáhnout. Opět se počítá s dlouhodobou existencí, a odstraněny mohou být pouze v případě, kde to vyžaduje určitý (dobře zdůvodněný) záměr. 4. Podprůměrné dřeviny, značně poškozené, vysoko vyvětvené, staré, málo vitální, poškozené, s dutinami. Není předpoklad jejich kvalitativního zlepšení. Počítá se s jejich odstraněním. Výjimku tvoří jedinci mimořádných dendrologických kvalit, chráněných či jinak cenných dřevin, kterým je nutné zajistit dožití. 5. Nevyhovující dřeviny. Nemocné, napadené škůdci a chorobami. Odumírající, odumřelé dřeviny. Patří sem i exempláře ohrožující bezpečnost či vzhledově poškozující určitý prostor. Odstraňují se co nejdříve. Při takto nastavené stupnici je nepochybné, že topoly u parkoviště (s výjimkou stromů číslo 1 a 23, které odpovídají stupni 3) patří do stupně číslo 4 až 5. Hodnocení fyziologického stáří (charakteristika stanovená vizuálním zařazením jedince do vývojového stádia, která slouží k rámcovému stanovení věku stromu podle průběhu jeho fyziologických funkcí; použitá stupnice /Kolařík, 1996/ byla mírně formulačně zpřesněna) se provádí podle těchto ukazatelů: 1. Neaklimatizovaná výsadba, zcela mladý exemplář. 2. Mladý strom (po aklimatizaci). 3. Dospívající jedinec, dorůstá výšky dospělého stromu. 4. Dospělý jedinec s projevem stagnace růstu. 5. Starý (odumírající) strom. I v tomto případě nelze topoly u parkoviště zařadit do jiné kategorie nežli 4. až 5. 8
Dendrologický průzkum linie topolů černých vlašských (Populus nigra var. italica), parcelní číslo 1671/6 KN, Hluboká nad Vltavou, XI/2016
V minulosti byly sice stromům vyřezány suché větve, ty však představují pouze důsledek fyziologického stáří, a jejich odstranění nemá z hlediska zdravotního stavu velký význam (jde spíše o zásah estetický a bezpečnostní). Proto není u topolů účelné provádět (na rozdíl od dlouhověkých dřevin, jakými jsou například duby) ošetření za účelem zlepšení jejich zdravotního stavu. Naopak jediným správným postupem je při vyhodnocení věku a zdravotního stavu uvažovat o výměně celého porostu. Představa, že by se postupovalo dílčím způsobem (mozaikovitě), je nesprávná, protože výsledkem by byl nestejnověký porost, který u takto koncipovaného vegetačního prvku působí disharmonicky a navíc přináší další problémy při další nutné obměně dožívajících jedinců. Pokud by bylo nutné přijmout parciální řešení, jako jediná možnost se jeví dočasné ponechání úseku 7 relativně zachovalých stromů 1 – 7 (a to buď včetně ponechání problematického jedince číslo 5, nebo s jeho odkácením), a stromu číslo 23, který je v optimálním stavu. U úseku mezi stromy číslo 8 – 22 nemá smysl z koncepčního hlediska uvažovat o jiném zásahu, nežli kácení stromů. Náhrada je možná buď ve stávající linii (s navázáním na případně dočasně ponechaný úsek stromů 1 – 7), nebo s posunem jihozápadním směrem. Volba nových dřevin by měla být podřízena jak charakteristikám stanoviště, tak celkovým záměrům v lokalitě, protože je bezpochyby možné použít i jiné druhy, v místě odolnější, i esteticky přijatelnější nežli uniformní stromořadí z krátkověkých stromů.
Závěr Po provedeném dendrologickém průzkumu a hodnocení zdravotního stavu je možné konstatovat následující: 1) Celé stromořadí je tvořeno topoly černými (Populus nigra), samčími jedinci variety italica (Populus nigra var. italica). 2) Stáří stromů je odhadováno na 50 let, s výjimkou mladé pařeziny a stromu číslo 18. 3) Celá výsadba byla provedena v souvislosti se stavbou parkoviště a potřebou odclonění zaparkovaných (tehdy převážně autobusů) vozidel od slunečního svitu z jižních směrů. 4) Vzhledem ke stavu dřevin byly prováděny řezy, při kterých byly odstraňovány kořenové výmladky i suché větve prakticky u všech stromů. Neexistuje však způsob řezu, který by u tohoto dřevinného druhu dokázal zlepšit jeho zdravotní stav, je možné pouze poškozené dřeviny přimět k regeneraci, přičemž se poměrně brzy navrátí do původní podoby. 5) Statický stav stromů je dobrý, ale to se týká především stability stromu jako celku. Proschlé koruny netvoří velkou překážku větrnému proudění, a není předpoklad, že by v blízké době došlo ke zlomu stromu. Toto konstatování se ale netýká možného vývratu, který nelze, a to zejména na takto antropogenním stanovišti, vyloučit. 6) Množství suchých větví představuje značné riziko pro pozemní provoz, protože jednou věcí je stabilita stromu, a druhou pevnost jeho součástí. U stromů charakteru topolů průběžně dochází, především ve fyziologickém stáří stupně 4 a 5, k opadu menších i větších větví, a to v tomto případě až z pádové výšky téměř 30 metrů! Riziko je tedy značné, a stoupá se zvyšujícím se věkem stromů a zhoršováním stupně proschnutí. 7) Pouze u několika stromů je možné očekávat jejich další existenci na daném stanovišti (i tak ale zřejmě v řádu let, nikoli desetiletí) – konkrétně číslo 1 a 23, po ošetření snad i číslo 18. Krátkodobě lze tolerovat stromy 2 až 4, 6 a 7. U ostatních je nejefektivnějším řešením jejich výměna za mladé exempláře. 8) Doporučit lze buď odstranění všech topolů naráz, nebo s ponecháním úseku 1 – 7 (nejlépe bez čísla 5) a stromu číslo 23, a jejich nahrazení stanovištně odpovídajícími dřevinami. 9) Výsadbu je možné provést ve stávající linii nebo jihozápadněji. Pro ni je nezbytné zpracovat dokumentaci, která bude definovat vhodné druhy stromů pro výsadbu a jejich rozmístění. Ing. Renata Kavková, Hluboká nad Vltavou, listopad 2016 9