Katalog zimologie by zimologie

Kdeže loňské sněhy jsou úvod do zimologie

STANOVY SPOLKU Zimologický spolek, z. s. čl. I. Sídlo spolku Zimologický spolek (dále jen “spolek”) sídlí v Praze. čl. II Účel spolku Spolek je dobrovolným sdružením fyzických osob bez rozdílu pohlaví, náboženství, národnosti nebo státní příslušnosti. Spolek je založen především za účelem sdružování osob zabývajících se fenoménem zimy, rekonstrukcí zimních zvyků, sběrem zimních artefaktů a mapování stop zimy na duši národa. čl. III Hlavní činnost spolku Činnost spolku směřuje k naplnění účelu popsaného čl. II, jakožto společného zájmu jeho členů. Tento účel je naplňován zejména: a) provozováním a zastřešováním aktivit, které přibližují veřejnosti nové nálezy z oblasti: zimy, mrazu, frišna, chladu, klemry, klandry, ziminy; b) c) d) e)

konzervací mizejícího fenoménu zimy - experimentální archeologie, rekonstrukce zimních tradic a rituálů, archivace slovní zásoby, mapování dopadů zimy na lidskou paměť;

navazováním a podporou tuzemských i mezinárodních kontaktů v oblasti experimentální rekonstrukce, sběru a dalších zimologických disciplín a pomáhat tak rozvoji tohoto mladého sociologického oboru;

osvětovou činností v oblasti nastydnutí;

poradenskou a konzultační činností v oblasti otužování;

zastřešováním aktivit, které seznamují s terapeutickým účinkem sáňkování, koulovaček, omrzliků a omydliků; pořádáním vzdělávacích, kulturních, společenských a ice-breaking akcí; organizací performancí, výstav, seminářů, workshopů, otužovacích stáží, představení, mediálních prezentací, naučných programů pro děti i dospělé a dalších zimologických akcí; vytvořením platformy za účelem sdružování a spolupráce zimologů z různých světových stran;

další formy a konkretizaci činnosti stanoví členská schůze: g) hledáním esence zimnosti; h) vyvracením mýtů o technickém sněhu;

Čl. IV Členství ve spolku 1. Členem spolku může být fyzická osoba starší 15 let nebo právnická osoba. Členství ve spolku vzniká na základě schválení písemné přihlášky členskou schůzí spolku, která o jeho přijetí rozhoduje na svém nejbližším zasedání. Prvními členy spolku se automaticky stávají osoby přítomné na ustavující schůzi spolku. 2. Člen spolku má právo:

účastnit se jednání členské schůze a podílet se na jejím rozhodování hlasováním;

volit jednatele spolku;

předkládat návrhy, podněty a připomínky orgánům spolku;

podílet se na praktické činnosti spolku.

3. Člen spolku má povinnost:

dodržovat stanovy, plnit usnesení orgánů spolku;

aktivně hájit zájmy spolku, dodržovat vnitřní dohody a nepodnikat žádné kroky, které by byly v rozporu se zájmy spolku;

aktivně a pravidelně se účastnit jednání orgánů spolku a přispívat ke zlepšení výsledků práce.

4. Členství ve spolku zaniká:

doručením do ledu tesaného oznámení o vystoupení člena jednateli,

úmrtím člena,

roztáním spolku,

vyloučením člena členskou schůzí, v případě, že se člen třikrát bez omluvy nezúčastní zasedání členské schůze nebo opakovaně i přes písemné napomenutí ze strany orgánu spolku porušuje tyto stanovy,

případně z jiného důvodu stanoveného zákonem.

5. Seznam členů spolku je veřejný a je přístupný na internetových stránkách spolku. Zápis a výmazy v tomto seznamu provádí jednatel při vzniku a zániku členství a dále při jakékoliv změně podstatných údajů. 6. Veškeré vypořádání vůči členovi, kterému zaniklo členství, proběhne do tří měsíců od potvrzeného ukončení členství.

Čl. V Orgány spolku Organizační strukturu spolku tvoří tyto orgány:

členská schůze,

jednatelé.

Čl. VI Členská schůze 1. Nejvyšším orgánem spolku je schůze všech jeho členů – členská schůze. Členská schůze rozhoduje o všech důležitých věcech týkajících se spolku, zejména:

schvaluje stanovy spolku a změny těchto stanov,

volí jednatele a odvolává je,

schvaluje zprávu o činnosti spolku za předcházející rok

určuje a schvaluje strategický plán spolku a jeho cíle na příští období,

schvaluje přihlášky nových členů a rozhoduje o vyloučení členů,

rozhoduje o vstupu spolku do právnických osob,

rozhoduje o členství spolku v mezinárodních organizacích, koalicích a kampaních,

rozhoduje o provozování kanceláře spolku,

rozhoduje o zániku spolku.

2. Členská schůze také rozhoduje o všech věcech, které nespadají do pravomoci jiného orgánu spolku. 3. Zasedání členské schůze je svoláváno kterýmkoli jednatelem spolku podle potřeby, nejméně však jednou ročně. Jednatel je povinen svolat do jednoho měsíce členskou schůzi, pokud ho o to požádá písemně alespoň jedna třetina členů spolku. Informaci o konání zasedání členské schůze zasílá jednatel členům spolku písemně nebo elektronickou poštou na kontaktní adresu, kterou člen uvedl v přihlášce, případně na později členem spolku uvedenou kontaktní adresu, a to nejpozději dvacet dní před jeho konáním. Součástí informace je návrh programu zasedání. Nejpozději deset dní před konáním zasedání členské schůze zasílá jednatel členům spolku návrhy materiálů, které je povinen předložit ke schválení. 4. Členská schůze může na svém nejbližším zasedání změnit kterékoliv rozhodnutí jednatelů. 5. Členská schůze je usnášeníschopná, účastní-li se jejího zasedání třetina všech členů spolku. Členská schůze rozhoduje nadpoloviční většinou přítomných členů spolku, není-li v těchto stanovách uvedeno jinak. Každý člen má při rozhodování jeden hlas; hlasy členů si jsou rovny. 6. O rozhodnutích přijatých na zasedání členské schůze pořizuje členskou schůzí pověřený člen spolku zápis. Zápis svým podpisem ověřují dva členové přítomní na zasedání členské schůze.

Čl. VII Jednatelé 1. Jednatelé jsou statutárním orgánem spolku, kteří jsou oprávněni za něj jednat ve všech věcech, zejména pak jsou oprávněni rozhodovat o otázkách spojených s fungováním spolku, včetně dispozic s jeho majetkem, s výjimkou majetku nemovitého, přijímat zaměstnance spolku, ukončovat jejich pracovní poměr, a rozhodovat o všech jejich pracovních záležitostech. Jednatelé jednají za spolek ve všech věcech samostatně. 2. Počet jednatelů ve spolku je 2. 3. Jednatelé jsou povinni: a) svolávat zasedání členské schůze v souladu s čl. VI. odst. 3. těchto stanov, b) vést řádně agendu členské schůze a seznam členů spolku, c) archivovat veškeré zápisy ze zasedání členské schůze, d) jednou za tři roky předložit členské schůzi ke schválení strategický plán spolku, a to tak, aby mohl být projednán nejpozději tři měsíce před ukončením platnosti předchozího strategického plánu. Čl. VIII Způsob majetkového vypořádání při zániku spolku V případě zániku spolku je jeho likvidační zůstatek bezplatně převeden na jinou právnickou osobu neziskového charakteru, jejíž cíle jsou blízké cílům spolku.

slovník zimních pojmů

ANDĚLÍČEK =

(pod. jméno, m. živ. - andělíčci) Otisk lidského těla, které buď čelem nebo častěji zády naschvál spadlo do sněhu a poté začalo po zemi smýkat napřaženýma rukama a nataženýma nohama. Vzniká tak tvar anděla s křídly a sukní. Andělíčci mizí s nánosem nového sněhu, nebo na jaře tají. Užití ve větě: Koukej, děti dělají andělíčky!

BRUSLIT =

(sloveso, ned.) Pohybovat se po hladkém ledovém povrchu pomocí dvou ostrých předmětů připevnněných zespoda k chodidlu, tzv. bruslí. Může se jednat o sport nebo zábavu. Vzhledem k tomu, že bruslaři-začátečníci často padají, řadí se mezi doporučené vybavení čepice, která má zamezit otřesu mozku, podprdelník (polštář přivázaný pod hýždě), zamezující poškození pánve, a rukavice, které mají snížit nebezpečí, že když Vám někdo přejede na bruslích přes prsty, tak o ně nepřijdete. Užití ve větě: Až se naučíš bruslit, můžeš hrát hokej.

BÍLÁ STOPA =

(slov. spojení, ž. - stopy) Romantizující termín pro upravenou běžkařskou stopu. Užití ve větě: Padla tma, však bílá stopa mne dál neomylně vedla zasněženou krajinou.

BÍLÁ TMA =

(slov. spojení, ž. - tmy) Extrémně silné sněžení, přes které nejsou vidět ani věci v bezprostřední blízkosti. Narozdíl od noční tmy si nelze pomoci baterkou ani jiným zdrojem světla. Užití ve větě: Horské turisty překvapila bílá tma. Film Františka Čápa z roku 1948, natočení ke čtvrtému výročí Slovenského národního povstání. Užití ve větě: Cinefily překvapila Bílá tma.

CIBULÁK =

(pod. jméno, m. neživ. - cibuláky) Slavnostní nádobí přes rok zavřené ve vitrínkách, ale na Štědrý večer obřadně prostřené na večerní tabuli. Cibulový dekor byl převzat z ovocných vzorů čínského porcelánu - Evropanům granátová jablka připomínala cibule. Užití ve větě: Pozor na ten cibulák, je památeční.

CUKLE =

(pod. jméno, ž. - cukle) Moravský ekvivalent české pantofle. Vychází z bavorského názvu pro dřeváky. Domácí obuv, přezůvky, které rádi dáváme návštěvám, aby je nezábly nohy, ale sami je neradi nosíme. Návštěva je během svého pobytu v našem příbytku ztrácí, až se na konci loučí opět bosá. Zmizelé cukle je nutné hledat zakopnuté pod stoly, křesly i na toaletě. Užití v konverzaci: Nechcete si vzít cukle? Bude vám zima od nohou. Vemte si cukle.

ČVACHTA =

(pod. jméno, ž. - čvachty) Mokrý špinavý sníh, který vzniká táním. Šedohnědá hmota, nalézající se často u kraje solené silnice. Děti do ní z obrubníku rády skákají. Čím větší silou dopadnou, tím více hmota “čvachtne” a pocáká kolemjdoucí na chodníku. Užití ve větě: Kubíku, neskákej do té čvachty, budeš mít promočené boty!

DRKOTAT =

(sloveso, ned.) Jektat, cvakat, v prudkém sledu neovladatelně vzájemně otloukat spodní část chrupu o horní. Užití ve větě: Nevzal si termoprádlo a teď drkotá zuby.

FIRN =

(pod. jméno, m. neživ. - firny) Jinak zrnitý led, je přechod mezi ledem a sněhem. Vzniká většinou po oblevě, když sníh trochu roztaje a pak zmrzne. Termín firn se hojně užívá mezi běžkaři. Na firnu se dost špatně brzdí a náraz na zem je tvrdý. Může způsobit i zkrvavené obličeje. Užití ve větě: Uklouzlo mi to na firnu a teď mám naraženou čelist.

CHLOPKOLAPKY=

(sloveso, ned.) Jinak palčáky. Rukavice, které mají spojené všechny prsty kromě palce. Špatně se v nich manipuluje s některými předměty, ale díky vzdušné kapse hřejí více než obyčejné rukavice. Užití ve větě: Sundal jsem si chlupkolapky, abych si mohl číst, a zapomněl jsem je v autobuse.

CHŘOUPAT =

(sloveso, ned.) Zvuková aktivita, jež se objevuje například, když nohy šlapou v čerstvém sněhu. Porušení neporušeného. Praskání, křupání a jiskřičky v očích. Ledové plamínky. Užití ve větě: Slyšíte? Jenda pod oknem chřoupe sníh.

CHUMLOVAT SE =

(sloveso, ned.) Činnost, kterou vykonává promrzlý člověk postávající na mrazu. Choulení se do teplého oblečení. Hlava se snaží schovat v teple šály, ruce v rukávech a myšlenky v hřejivých vzpomínkách. Když je chumlení úspěšné, dojde k zachumlení. Užití v konverzaci: Já jsem tě hned nepoznal, jak jsi se chumloval ve svém kabátu.

HOLOMRÁZ =

(pod. jméno, m. neživ. - holomrazy) Zima, která není vidět. Mráz samotář, který nepotřebuje sníh a o to je krutější. Užití v písni: Ač holomráz je venku, žár je v nás.

JAROVIZACE =

(pod. jméno, ž. - jarovizace) Proces, kdy se semena či cibule rostlin vystaví přesně stanovené teplotě po určitou dobu, za účelem vyvolání nakvétání. Pro rostliny mírného pásma je nutná nízká teplota. Vysetá semena či vysazené hlízy klíčí nebo kvetou i mimo sezonu. V začátcích pokusů o umělé nastartování jarovizace, docházelo například k zasypávání ovocných stromů uskladněným sněhem. Užití v otázce: Dobrý den, nevíte, jaká je jarovizační teplota pro kedlubny?

JEŽDÍK =

(pod. jméno, m. neživ. - ježdíky) Jinak také kluzák, je plastový výlisek, tvaru lopaty přejeté parním válcem, na kterém se v zimě dají sjíždět kopce. Levnější než saně a boby, lepší než sjíždět kopec po zadku nebo v pytli. Učitelky v mateřské škole často berou děti “ježdíkovat”, ale děti se místo ježdění často mlátí ježdíky po hlavě. Nebolí to. Užití ve větě: S ježdíkem sjedu kopec jako blesk.

JÉGROVKY =

(pod. jméno, ž. - pomnožné) Druh podvlékaček. Spodní kalhoty, které se nosí pro zahřátí, názvu vděčí buď zoologu Jägrovi, který propagoval nošení vlněného oblečení těsně u kůže, a nebo sudetskému podnikateli Jägrovi, který vyráběl bavlněné spodní prádlo, takzvané “drtiče mrazu”, pro rakouskou armádu. Užití ve větě: Zapomněl jsem si vzít jégrovky a je mi zima.

JIKRNÁČ =

(pod. jméno, m. živ. - jikrnáči) Kapr žena, partnerka “mlíčňáka”- kapra muže. Vždycky jsme doufali, že v kádi vybereme jikrnáče. Vánoční kapří polévka díky němu dostává daleko slavnostnější nádech. Užití ve větách: Zase mlíčňák? A já se tak těšil na jikrnáče.

JÍNÍ =

(pod. jméno, s. - hromadné) Lidově šedý led/mráz, jinak šedivák, je bílá krystalická ledová usazenina ledových krystalků ve tvaru jehliček nebo vějířků. Narozdíl od jinovatky, která zdobí větve, domy i předměty proti směru větru, jíní jen lehce lemuje celé listy rostlin a stonky trávy. Pozor! Nezaměňovat se zmrzlou rosou, kterou lze sice také najít na listech, ale nemá krystalickou strukturu. Užití v básni: Mlhou jdou stíny jíním ovíjené.

KALTNA =

(pod. jméno, ž. - kaltny) Velká zima. Viz klendra. Užití ve větě: Je kaltna, div že mi neupadne nos.

KAMENEC =

(pod. jméno, m. neživ. - kamence) Jinak kamnovec nebo měděnec (byl-li z mědi). Nádržka zabudovaná v kachlových kamnech, která sloužila k ohřevu užitkové vody a k udržení její teploty. Pokud se chalupa na zimu opouštěla bylo potřeba všechnu vodu dostat ven, aby mráz kamnovec neroztrhal a nepoškodil kamna. Užití ve větě: Nechceš-li se mýt pod pumpou, nalej si do necek vodu z kamence.

KEDROŇ =

(pod. jméno, m. neživ. - kedroně) Obří sněhová vločka, způsobena shlukem více malých sněhových vloček. Užití ve větě: Dneska padaly kedroně, příjezdovka zas úplně zasypaná.

KLEMRA=

(pod. jméno, ž. neživ. - klemry) Lezavý pocit zimy. Viz. kaltna, kosina. Užití slova ve větě: Mám v pokoji klemru, protože mi domácí vypnul topení.

KLISTR =

(pod. jméno, m. neživ. - klistry) Typ vosku na běžecké lyže. Je na úplném konci lepivostní stupnice - lepí jako čert. Drží na něm všechno, i to co nechceme. Je určen pro zimní dny, kdy teploty často stoupají nad nulu a sníh nám již za patami příliš nepráší. Užití ve větě: Nedotýkej se těch lyží, jsou namazané klistrem!

KOSINA =

(příslovce) Jinak klendra, kaltna, samec nebo kosa. Velká zima po těle. Svaly se třesou, tváře rudnou a naskakuje husí kůže. Kosina je slyšet z dálky, drkotají jí zuby. Užití ve výkřiku: Zavři okno, je mi kosina!

LED =

(pod. jméno, m. neživ. - ledy) Pevné skupenství vody, tuhne pod bodem mrazu. Existují různé formy ledu, např.: sníh, kroupy, jinovatka, rampouch. Jsou i různé druhy ledu, např.: šedý, palačinkový, rychlý, říční. Dříve byl těžen, převážen do teplých oblastí a skladován, hlavně za účelem chlazení potravin. Dnes je vyráběn průmyslově. Užití ve větě: Na rybníce je konečně led, tak pojďme bruslit!

LEDOVKA =

(pod. jméno, ž. - ledovky) Namrzlá vozovka. Užití ve větě: Dneska musím opatrně, přes noc se udělala ledovka. Nejtvrdší forma sněhové koule. Vzniká vyvinutím větší síly při tvarování běžné sněhové koule tak, aby došlo k maximální možné kompresi a komprimaci sněhu. Dokončení probíhá v obnažených dlaních - pod teplotou povrch koule roztaje a následně se nechá znovu zmrznout. Čím delší dobu je povrch koule vystaven tání, tím tvrdší je její finální podoba. V běžné koulované je považována za nesportovní chování. Zásah na nechráněné místo může způsobit následky trvalejšího charakteru. Užití ve větě: Modřinu mám od toho, jak mě František trefil ledovkou.

MULDA =

MRÁZ =

(pod. jméno, ž. - muldy) Boule sněhu na sjezdovce způsobená přibržďováním nezkušených lyžařů nebo sníh nahrabaný u okraje protažené silnice. Užití ve větě: Tady už se nedá lyžovat, je to samá mulda. (pod. jméno, m. neživ. - mrazy) Stav, kdy teplota v prostředí klesne pod 0 °C (32 °F, 273,15 K), čili pod bod mrazu. Voda mění skupenství z kapalného na pevné, tedy tuhne. V pohanských kulturách je mráz často personifikován v podobě bílého starce s dlouhým vousem a berlou.

OMRZLIK =

Užití v říkadle: Bude zima, bude mráz. (pod. jméno, m. neživ. - omrzliky) Obličej cizí rukou zabořený do mrazivého sněhu. Většinou finální tah vítěze dětských koulovaček nebo nástroj zimní šikany. Na teplé tváře se přilepí kusy sněhu a štípají, obličej zrudne a v obočí a na řasách zůstavají krystalky sněhu, zbytek taje. Rozteklý sníh smáčí svetr pod bundou. Je čas jít do tepla. Užití ve větě: Mámí, brácha mi dal omrzlika!

OMYDLIK =

(pod. jméno, m. neživ - omydliky) Obličej cizí rukou zabořený do čerstvého sněhu, v němž nejsou zmrzlé křupinky jako v omrzlikovi. Užití ve větě: Bylo čerstvě nasněžíno, takžes dostal jenom omydlika!

PALČÁK =

(pod. jméno, m. neživ - palčáky) Kus oděvu chránící prsty a dlaně před mrazem, s jedním oddílem vyhrazeným pro palec a druhým pro zbytek prstů. Užití ve větě: Mám palčivý problém - nejde mi plést v palčácích.

PÉŘOVKA =

(pod. jméno, ž. neživ. - péřovky) Kus oblečení nošený z důvodu jeho schopnosti tepelné izolace umožněné přítomností vzduchu v praporech mezi rohovitými deriváty pokožky ptáků. Užití ve větě: V péřovce mi klandra nehrozí.

POMA =

(pod. jméno, ž. - pomy) Druh lyžařského vleku. Od svého protějšku “kotvy” se odlišuje tvarem sedátka - to je kulaté. Poma se narozdíl od kotvy strká mezi nohy a může tak na ní jet pohodlně pouze jeden dospělý člověk. Vychází z názvu italské firmy Pomagalski. Užití ve větě: Jako malý jsem radši jezdil na pomě, z kotvy jsem vždycky spadnul.

PŘEVĚJ =

(pod. jméno, ž. - převěje) Přečnívající okraj sněhu přes vrcholek hory nebo horského hřebenu. Vzniká zachycováním sněhu převívajícího ostré terénní rozhraní. Hrozí utrhnutím a tvoří tak nebezpečí pro horské turisty. Utrhnutá převěj může v příhodných oblastech způsobit i lavinu. Užití ve větě: Drž se dál od hřebenu, nebo se s tebou utrhne převěj!

PŘIRUSKNOUT SE =

(sloveso, dok.) Užíváno o počasí. Sloveso, které vyjadřuje, že se za krátké časové období razantně ochladilo. Užití ve větě: Brrr, to je klendra! Přirusklo se!

PÍCHÁK =

(pod. jméno, m. neživ. - pícháky) Druh rampouchů, které vypadají, že by při utrhnutí mohli nešťastného kolemjdoucího propíchnout. Dlouhé ledové dýky. Užití ve větě: Půjdem ledovkami shazovat pícháky! Dírky ve sněhu po hůlkách od běžek. Tajné vzkazy vypíchané šifrovanou abecedou po krajích běžkařské stopy. Užití ve větě: Pícháky od mojí hůlky vypadají jako stopy kačera.

RAMPOUCH =

(pod. jméno, m. neživ. - rampouchy) Jinak střechýl, brumbel, cecík, cibuch, křechýl, rumpál, svíčka, štangl. Ledové těleso, které vzniká postupným zamrzáním kapek vody. Ve vynalézavých očích se dokáže proměnit v nanuk nebo v kord. Užití ve větě: Nelízej ten rampouch!

SAJGON =

(pod. jméno, m. neživ.) Přezdívka pro pořádný nečas, sněhovou bouři, silný vítr. Prostě nejsilnější slovo

pro drsné počasí. Užití ve větě: Dneska je sajgon, že by psa nevyhnal. SÁNIT SE =

(sloveso, ned.) Jinak sáňkovat. Využívat tradiční dřevěný zimní dopravní prostředek, který se pohybuje klouzáním kovových skluznic po sněhu směrem z kopce. Protože jsou sáně těžší než boby a také protože mají užší skluznici, je potřeba mít pevný povrch, po kterém chceme sánit. Jinak se nesáníme, ale propadáme. Užití ve větě: Půjdeme se s klukama sánit.

SMRTONOŠKA =

(pod. jméno, ž. živ. - smrtonošky) Typ sněhuláka tak strašlivého, že kdo ho uvidí, zahodí svou peněženku a uteče. Podnikatelský nápad z dětských let dědečka M. Strýčkové. Užití ve větě: Mám hluboko do kapsy - postavím smrtonošku.

SNĚHOVÁ VLOČKA =

(slov. spojení, ž. - vločky) Jinak ledový dendrit, jde o seskupení ledových krystalků vody v pevném skupenství. Každá vločka vypadá jinak. Děti je chytají na jazyk a vědci je fotografují na černém sametu. Jsou pomíjivé, tají a sublimují. Užití v říkadle: Sněhová vločka, druhá, třetí, z nebe na zem právě letí.

SNĚHOVÝ JAZYK =

(slov. spojení, m. neživ. - jazyky) Akumulace sněhu v závětří terénní nebo jiné překážky, vytvořená zvířeným sněhem. Sněhové jazyky často olizují okraje silnic. Je-li jazyk vyšší než 25 cm a širší než 2 m stává se z něj závěj. Užití ve zpravodajství: Na silnicích na Českokrumlovsku i na Prachaticku se tvoří nebezpečné sněhové jazyky.

SNĚHULÁK =

Jednoduchá sněhová socha, kterou lze vytvořit za pomocí na sebe postavených tří jinak velkých koulí (navrch nejmenší, vespod největší), několika klacíků místo rukou, mrkve místo nosu a uhlí na oči, pusu a dozdobení. V některých domácnostech se sněhulákům na hlavu pokládá hrnec dnem vzhůru, aby jim nefoukalo na hlavu, a do ruky koště. Ideální na stavbu je vlhký sníh. První písemné známky o sněhulácích pocházejí ze 16. století. Dříve personifikace kruté a nemilosrdné zimy, dnes je symbolem dětských radovánek. Užití v říkadle: První kouli, druhou, třetí, ze sněhu si koulí děti. Podívejte, je to tak, narodil se sněhulák!

SNĚŽNÉ DĚLO =

(slov. spojení, s. - děla) Stroj na výrobu sněhu, který je využíván, když mrzne, ale nesněží. Kompresor rozstřikuje vodní mlhu do podchlazeného vzduchu. Užití ve větě: Mrzne, Karle, můžeme spustit sněžné dělo!

SNÍH =

(pod. jméno, m. neživ. - sněhy) Bílé vločky z ledových krystalků padající z mračen k zemi (druh meteorologických srážek). Přináší lidem radost a práci technickým službám. Užití ve větě: Kdeže loňské sněhy jsou?

SNÍH TECHNICKÝ =

(slov. spojení, m. neživ. - technické sněhy) Sníh vznikající lidskou činností. Stejně jako přírodní sníh se skládá z vody a vzduchu. Může mít negativní dopad na životní prostředí. Užití ve větě: Sice ještě nechumelilo, ale na sjezdovkách už leží technický sníh.

ŠLAJFKY =

(pod. jméno, ž. - šlajfka) Starodávné brusle, které jsou připevňovány přímo k botě a utahují se pomocí kličky, proto se jim přezdívá brusle na kličku. Slovo šlajfka pochází z německého schleifen, tedy ostřit, což podpírá dobře známou pravdu, že bez naostřeného ostří si nikdo řádně

nezabruslí. Užití ve větě: Jestli jsou ti malé brusle, tak si vytáhni z půdy šlajfky po dědečkovi. ŠMÝKAVKA =

(pod. jméno, ž. - šmýkavky) Náledí nebo velice kluzká silnice. Člověk po ní musí jít opatrně, jinak sebou “šmýkne” na zem. Užití ve větě: Pršelo a mrzlo, to zas budou všude šmýkavky...

ŠPONOVKY =

(pod. jméno, ž. - pomnožné) Upnuté sportovní kalhoty, které se nemají vyhřát, ale jsou uzpůsobené k tomu, aby odváděly pot a aby se v nich člověk, vykonávaje fyzickou námahu, cítil komfortně. Jsou na dolním kraji opatřeny podpínkou, aby se nevyhrnovaly a na horním kraji gumou v pase, takže je látka natažená, čili našponovaná. V 60. letech se vyskytla z více stran snaha šponovky přejmenovat, byly vzneseny tyto možnosti pro nový název: sněhovky, lyžovky, cvičky, sportky, cvičenky, napínačky, napínky, náponky, taženky, tažky, tahounky, upjatky, úponky, pnovky, tělovky, trikotky. Nejvíce se vědci přikláněli k názvu pérovky. Užití ve větě: Na běžky je nejlepší se obléknout do šponovek.

ŠTRAMPLE =

(pod. jméno, ž. - pomnožné) Ostravský výraz pro dětské punčochy. Z něm. Strampelhöschen, složenina ze slovesa strampeln ‚házet rukama/nohama‘ a Höschen, zdrobněliny od Hose ‚kalhoty‘. Užití v nářečí: Kaj si zas dala te štrample?!

ŠUBA =

(pod. jméno, ž. - šuby) Slaneček pod kožichem čili [seljodka pod šubom] je vánoční pokrm ze zamrzlé rusi. Salát podávaný ve vrstvách, z nakládaných sleďů, brambor, vařené červené řepy, vejec a majonézy. Úsměvná představa promrzlého tuláka s rybí hlavou v kožichu, stojícího na prahu zasněžené chalupy. Užití ve větě: Až dojíš polévku, dostaneš šubu.

SVAŘÁK =

(pod. jméno, m. neživ. - svařáky) Alkoholický horký nápoj, svařené červené nebo bílé víno. Dochucuje se celým hřebíčkem, skořicí, badyánem a cukrem. Pokud se svařuje nějaké lepší víno, je lépe místo cukru použít přírodní sladidlo typu švestkové šťávy. Slovo, které voní zimou. Užití v písni: Mám rád svařené víno červené, já mám rád, rád svařák.

VEJMRDA =

(pod. jméno, ž. - vejmrdy) Příloha uzeného vepřového kolena - tradičního silvestrovského jídla. Skládá se s nastrouhaných jablek a křenu. Už zvuk toho slova řeže v nose jak křen. Užití ve větě: Nalož mi pořádnou porci vejmrdy.

VOMYDLIK =

(pod. jméno, m. živ. - vomydliky) Chvat při souboji na blízko v koulovačce, kdy hráč nabere sníh do ruky a rozetře ho svému soupeři o obličej. Milosrdnější než omrzlik, ale tváře po něm štípou stejně. Užití ve výhrůžné větě: Ty dostaneš takovýho vomydlika!

VÍTR POLÁK =

(pod. jméno, m. oživ. - pouze sg.) Silný až divoký vítr, který v zimě sužuje obyvatele Orlických hor, takzvaný Berkvint. Vane z Polska, baže možná až od severního pólu. Podle svědectví pamětnice, když foukal, nevyplatilo se vycházet z domu. “Jednou jsem šla hrdinně doprovodit svou kamarádku do Prostřední Rokytnice a musely jsme se dokonce schovat za kapličku, když nás to odnášelo. Ale domů jsem se nakonec vrátila,” dodává pamětnice. Užití ve zpravodajství: Vítr Polák poničil elektrické vedení.

ZELEŇAČKA =

(pod. jméno, ž. - zeleňačky) Tradiční vánoční polévka, která se v některých domácnostech podává jako jediný chod

k štědrodennímu obědu. Narozdíl od obyčejné zelňačky obsahuje klobásu, zakysanou smetanu a jedno E navíc. Užití ve větě: K obědu bude jen zeleňačka, abychom večer viděli zlaté prasátko. ZIMA =

(pod. jméno, ž. - zimy) Jedno ze čtyř ročních období. Astronomická zima začíná o zimním slunovratu (21.12.), kdy je nejdelší noc a nejkratší den. Je časem roku s nejnižšími teplotami. (příslovce) Jinak chladno, je fyzický vjem, při němž je tělo vystaveno prostředí s teplotou znatelně nižší než je jeho. Práh vnímání zimy se může lišit u jedinců s odlišnou citlivostí na nízké teploty, takzvanou zimoumřivostí. Užití ve větě: V zimě mi bývá častěji zima.

rozhovory s prarodiči, sněhové statistiky a básně

Měli jste nějaké sporty, které jste dělali v zimě? Jako děti? My jsme blbnuli, sáňkovali, lyžovali, koulovali se. Takový obyčejný dětský hry. To by se asi někomu možná dnes už nelíbilo. Hodně jsme nacházeli zbraně. Pak jsme měli ještě karbid. Jestli víš co to je. Vím vím, to bylo i v Bylo nás pět, ne? Hračky jsme si dělali sami, třeba karbid. Nechali jsme si u kováře ukovat dělo. Dali jsme tam ten karbid, počurali a pak čekali. Takové byly naše hry. ... Jak jste prožívali zimu? Měli jste nějaké rituály? Museli jsme rozsvěcet jako poslední v ulici, protože maminka nechtěla nechtěla, abychom svítili jako první, že by to prý přineslo smůlu. Takový jako pověry. Nebo to rozkrojený jablko, které jsme házeli. Vy jste ho jenom krájeli nebo i házeli? Házeli, za sebe. Já nevím proč. Pak jsme házeli boty. A co Štědrý večer? My moc chudí nebyli. Můj táta byl sedlák. Můj muž třeba dětem dárky schovával, jeden schoval Ježich na chodbu, druhou Ježich schoval někde jinde a museli si to prostě všechno najít, takže někdy ten štědrý večer byl pěkně dlouhej. Dělali jste nějaký klasický jídla, nebo jste dělali i něco jinýho? Dělali jsme jednu takovou specialitu, která je z vojny na Ukrajině. Maminka upekla takové malé buchtičky a po večeři ty buchtičky pokropila vařícím mlíkem a polila to rozehřátým máslem s medem. A bylo to strašně dobrý. Do dneška to tak nějak vidím. Ale kdybych to dneska udělala, tak by jste všichni ofrňovali nos, že to nic není, ale pro nás to tenkrát bylo fakt něco. Jinak to byla vždycky taková klasika. Měli jste nějakou Vánoční tradici? Jak jsme dělali zimní pochod po slovenských horách. Začali jsme na Slovensku u Vihorlatů a pak jsme šli, lyže nebo pěšky, podle toho, jak to vypadalo až do Vrútek. Sněhu bylo jak kde. Máš nějakou vzpomínku na to, jak jste slavili Vánoce, jinou, než když jsme je slavili společně? Slavili jsme jednou na lodi, když jsem plul na Kubu. Byla to loď ruská, oni na ty Vánoce moc nebyli, ale vzpomínám na ty Vánoce. Byla to nákladní loď, která jela na Kubu, a já jsem tam doprovázel náklad z České republiky. Kuba tehdy dělala měnovou reformu a Česko jí tisklo peníze a to, co jsme vezli, byly mince. Na lodi jsme nijak zvlášť ty Vánoce neslavili. Já jsem si spíš vzpomínal, že naši jsou doma a já jsem na moři. Ale Nový rok jsme už slavili. Myslíš, že se změnilo množství sněhu, které je teď na chalupě, oproti tomu, jak to bylo dříve? To je kolísavé. I dříve byly roky, které byly úplně holé a pak zase napadalo hodně sněhu, čili já si nemyslím, že by to byla nějaká trvalá změna. Kolísá to. Dávali jste si nějaké dárky? Dávali, ale jednoduché. Spíše užitečné, jako ponožky. Máš nějakou historku? Nebo Vánoční zábavu? To jsme si dělali takový sáňky, ale dole byly připevněny brusle. Pak jsme na tom jezdili po ledu, přímo naproti na náměstí Brandýsa. Boby jsme tomu říkali. Vepředu to bylo řiditelný. To jsme si dělali sami. Dřív se hodně bruslilo. Jaké jste měli zimy tam u vás v Brandýse? Tenkrát byly zimy tužší, mrzlo, takže jsme měli zamrzlou vodu v baráku. Jinak byl led, ne moc sněhu. Ale pamatuju si taky, když bylo všechno pod sněhem. Bylo bílo. Vzpomínáš si na zimu v tvém dětství?

Bylo málo uhlí, vzpomínám si, že byl příděl uhlí 26 metráků. Když se topilo moc, tak nám tatínek říkal: „Neblbněte, nebude uhlí!” A taky byly takzvané uhelné prázdniny, protože třeba i škola neměla uhlí. Dostali jsme úkoly a týden nešli do školy. A co rituály? Ty rituály se tady moc nedodržovaly. Myslím, že to bylo tím, že tady byli různí přistěhovalci z různých koutů. Jaké jste dostávali dárky? Já třeba jsem dostala jednu panenku a to ani nebyla nová. Těch hraček bylo málo a oni si lidi mezi sebou ty hračky vyměňovali, když mi bylo dvanáct, naši mi panenku vzali, že už jsem moc velká. Taky jsem dostala Babičku, tu knížku a byla jsem ráda, že jsem ji za celé Vánoce přečetla. To byla taková ilustrovaná od Kašpara. Doteď ji hlídám, mám ji moc ráda.

místo

datum

čas sběru

typ sněhu

parapet Bohnice

26.1. 2021

11:00

mokrý

karoserie auta, 7.1. 2021 Kobylisy

18:00

ideální na sněhové koule

parapet, Bohnice

16.1. 2021

14:16

dvůr sídliště, Bohnice

16.1. 2021

18:50

cena

poznámky sklenice od oliv

sklenice od jogurtu, sportovní flaška

trávník BUS 6.1. 2021 zastávky Poliklinika Mazurská

16:02

mokrý

les před Botanickou zahradou

8.1. 2021

13:40

Velká skála, Trója

8.1. 2021

14:20

načechraný

Nebušice

17. 1. 2021

14:59

načechraný, ve fázi tání

Kampus Hybernská

7. 2. 2021

15:00-21:00

čerstvě spadaný

K Barrandovu

21. 11. 2021