ΩZEMĚDĚJSTVÍ Olomouc: je ve středu vyspělé zemědělské oblasti, je dávným univerzitním městem s mnoha kulturními zařízeními. Jenže – toho času nemohla nabídnout ani provizorní budovy pro samotnou školu ani požadovaný velkostatek. Brno dostalo přednost a tím skončila úvodní etapa práce. Leč uvést školu do života, to byla etapa nepochybně obtížnější. Přijatý zákon počítal s tím, že počátkem školního roku 1919/1920 bude zřízen hospodářský odbor (hospodářská fakulta). Lesnické oddělení, které prozatím bylo umístěno při zemědělském odboru české techniky v Praze, mělo být k této škole přičleněno počátkem školního roku 1919/1920. Úplné vybavení školy se všemi ústavy, zejména demonstračním statkem, školním revírem a pokusnými poli, jakož i její konečné umístění ve vlastních účelných budovách, mělo být ukončeno do konce roku 1930! Slavnostní zahájení prvního studijního roku na hospodářském odboru se z technických důvodů poněkud opozdilo. Došlo k němu 18. listopadu 1919, i když přednášky v 1. a 2. ročníku neoficiálně začaly o něco dříve. „Vysoká škola zemědělská v Brně, zřízená pro syny Moravy a Slezska i Slovenska a přístupná i Čechům, bude kvetoucím ústavem, sbor profesorský, opíraje se o své dlouholeté zkušenosti, učiní vše, co je v mezích možností, aby v nejkratší době zařídil moderně ústavy, laboratoře, sbírky, pokusná pole, zahrady i velkostatek k demonstracím a pokusům. Doufáme, že v poslední otázce zvláště zemský výbor a zemědělské korporace moravské vyjdou nám všemožně vstříc. Drazí přátelé! Ku péči a snahám sboru profesorského, ku přízni a blahovůli našich příznivců musí se však též připojit píle v návštěvě přednášek, pracovitost a poctivost z vaší strany.” Uvedl v závěru svého projevu rektor František Bubák. Lesnický odbor (fakulta) Vysoké školy zemědělské v Brně měl start do života
složitější. Řešení vztahů mezi ním a odborem „prozatím umístěným při zemědělském odboru české techniky v Praze“ naráželo na nejrůznější komplikace. Zahájení vyučování se uskutečnilo u příležitosti lesnického dne 27. listopadu 1920. Školu – i vysokou – nedělají paláce, ale především osobnosti. Za daných okolností, bezprostředně po vzniku samostatného státu, nebylo jistě snadné zajistit pro dráhu vysokoškolského pedagoga odpovídající odborníky, kteří by byli nejen schopni, ale také ochotni se této činnosti na plný úvazek věnovat v Brně. Kvalifikovaných odborníků hovořících českým jazykem nebyl nadbytek – a k tomu tu byla – pro někoho – přece jen přitažlivější Praha! Historie ale potvrzuje, že obě fakulty brněnské vysoké školy zemědělské dokázaly připoutat pozoruhodné osobnosti odborného světa, které dodnes vzbuzují respekt. Hospodářský odbor byl na tom podstatně lépe. Vycházel z Královské české hospodářské akademie v Táboře, založené 5. května 1900, která se obsahem i úrovní výuky, stejně jako vybavením, nesporně blížila učilišti vysokoškolského typu. Tato skutečnost významně přispěla k rychlému formování prvního pedagogického sboru hospodářského odboru. Byl ustaven k jednomu termínu a z 12 řádných i mimořádných profesorů jich 7 bylo z „Tábora“. Byli tu i další s odpovídající kvalifikací, někteří nabídku odmítli kvůli pokročilejšímu věku, v ojedinělých případech i na protest proti „zrušení Tábora“. Osmnáctičlenný pedagogický sbor hospodářského odboru byl ustaven 17. října 1919 a sbor sestával z profesorů řádných, mimořádných a honorovaných docentů. Lesnický odbor (spor – zda má právo na lesnickou fakultu Praha, Brno, či obě města) zahájil svou činnost až v roce následujícím. První pedagogický sbor tvořilo osm osobností.
(37)