__MAIN_TEXT__
feature-image

Page 1

Nadační fond Zelený poklad vyhlásil poprvé v roce 2016 grantovou výzvu Ani kapka nazmar. Přidáváme se tak k celosvětovým snahám o změnu v hospodaření s dešťovou vodou. Proč? Je třeba se přizpůsobovat současným výkyvům v dešťových srážkách (přívalové deště nebo sucho) a uvědomit si, že dešťová voda je cennou surovinou, kterou se musíme naučit zachytávat a dále využívat. Jsme přesvědčeni, že je to opravdu otázka dalšího bytí nebo nebytí lidského druhu na této planetě. Proto jsme vymysleli grantovou výzvu Ani kapka nazmar, která podporuje hospodaření s dešťovými vodami především u škol a školek v Plzni. Výstava vznikla díky laskavé podpoře firem, které téma zaujalo a adoptovaly si jednotlivé panely. Doufáme tedy, že v budoucnu budou vznikat projekty podporující hospodaření s dešťovými vodami v podobném duchu spolupráce a podpory, jako vznikala tato výstava.

Texty: Nadační fond Zelený poklad (Tereza Pelclová, Lucie Davídková) a ENVIC, o.s. (Václav Čubr) / Fotografie: Petra Burzová, Vítek Štaif, Gabriela Homolová, Václav Čubr a Olga Džulajová / Grafická úprava: Bušek & Dienstbier

„Člověk není vševědoucím pánem zeměkoule, který si na ní smí beztrestně dělat, co ho napadne a co se mu právě z nějakých důvodů hodí.“ Václav Havel, 1991

Ani kapka nazmar


Otázka pro hydrobiologa RNDr. Jindřicha Durase, PhD.

Nadační fond Zelený poklad působí v Plzni 22 let, zřizovatelem a hlavním dárcem je Statutární město Plzeň. Ale pomáhají i členové správní rady jakožto dobrovolníci a mnoho firem i jednotlivců. Pomoci můžete i Vy. Více na www.zelenypoklad.org

(člen správní rady, iniciátor grantové výzvy Nadačního fondu Zelený poklad Ani kapka nazmar )

Jsi hlavní iniciátor nové grantové výzvy Ani kapka nazmar. Jaká jsou s vyhlašováním spojená očekávání? Především bych rád, aby se na vodu a hospodaření s ní obrátila konečně pozornost, kterou zasluhuje. Stále ještě přetrvává technický pohled, úvahy, kudy vodu odvést pryč a jak se jí co nejlépe zbavit. Málokdo chápe, že voda je také naše jediné a nenahraditelné klimatizační médium. S pomocí vegetace, zejména stromů, se voda odpařuje a nám se pak ve městě mnohem lépe žije, prostředí je zdravější. Pro děti je voda atraktivní i sama o sobě, takže doufám, že nový program bude nejen prospěšný pro naše město, ale také zajímavý pro malé účastníky.

Tento panel byl vyroben díky podpoře firmy Ing. Milan Bouzek (údržba zeleně).


Výzva Ani kapka nazmar A co je možné v grantové výzvě Ani kapka nazmar podpořit? Grantovou výzvu jsme poprvé vyhlásili v roce 2016 a projekty, které podporujeme, jsou zatím relativně malé, tj. do 200 000 Kč. Ale intenzivně hledáme další dárce a partnery, abychom mohli podporovat i větší záměry. I my vidíme vývoj, školy a školky si například požádají nejdříve o sudy a podzemní nádrže na schraňování dešťové vody. Začnou se o tom učit, společně diskutují, jak s vodou šetrně zacházet. Potom začnou připravovat komplexní úpravy školních pozemků, aby se tam dešťová voda lépe zasakovala, uvažují o zelených střechách. Příklady podpořených projektů v grantové výzvě Ani kapka nazmar si můžete prohlédnout na této výstavě.

Tento panel byl vyroben díky finanční podpoře firmy Zahradní a parková s.r.o., Mariánské Lázně.

Více o grantové výzvě Ani kapka nazmar, žádost i přehled podpořených projektů najdete na www.zelenypoklad.org.

Dešťovou vodu může chytat každý. A pokud ne, pomozte jí chytat nám. Podpořte další projekty Ani kapka nazmar na www.zelenypoklad.org. →


Takto vypadá běžné řešení svodu dešťové vody. V 61. mateřské škole v ulici Na Průhonu se podařilo tyto betonové žlaby lemující školku nahradit travnatými průlehy. Vznikla tzv. dešťová zahrádka, záměr byl podpořen v grantovém programu Ani kapka nazmar.

Víte, že v Plzni spadne za rok 500–600 l 2 dešťové vody na 1 m ? Ta většinou skončí v dešťové kanalizaci, která ji odvede do řeky a dále do moře. Dala by se však využít i jinak. K zavlažování zahrad a parků (pro které je vhodnější než voda z vodovodu), a především k ochlazování města v létě. Takto zadržená voda by také nepřispívala k povodním a nezatěžovala by čistírny odpadních vod.

Dešťovou vodu může chytat každý. A pokud ne, pomozte jí chytat nám. Podpořte další projekty Ani kapka nazmar na www.zelenypoklad.org. →

Tento panel byl vyroben díky finanční podpoře firmy Zahradní a parková s.r.o., Mariánské Lázně.


Z vedra je předvolební hit. Experti ale varují, že do podzimu lidé na horka zapomenou. (10. 8. 2018, Seznam zprávy)

Novinovým titulkům vládlo v létě 2018 vedro

Pohrdají města dešťovou vodou? Více než polovina jí zmizí v kanálu, říká Stránský. (6. 9. 2018, DVTV)

Dešťová zahrada může být efektivním řešením sucha a přehřátých měst „Vysoké teploty a extrémní sucha během letního období negativně ovlivňují kvalitu života obyvatel ve městech. Betonové budovy a jejich vyasfaltované okolí akumulují velké množství tepla, a tím vznikají takzvané tepelné ostrovy. Zabránit suchu a přehřívání měst by měly kromě zelených střech a fasád i speciálně navržené zahrady pro zachycení dešťové vody z povrchu, tzv. dešťové zahrady. V areálu ČVUT UCEEB najdete dvě experimentální dešťové zahrady, které jsou využívány kromě své přirozené funkce i pro výzkum.“ 11. 9. 2018 (webové stránky Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT v Praze, www.uceeb.cz

Zelené střechy – novodobý luxus, nebo nezbytnost života ve městě?

„Se zelenými střechami jste se jistě setkali – jsou to trávníky a zahrady umístěné na šikmých nebo plochých střechách. Pokud navštívíte naši budovu UCEEB v Buštěhradě, tak zjistíte, že zde máme celkem tři. Možná vás nepřekvapí, že pro nás nemají jen estetický, ale i vědecký přínos.“ 2. 8. 2018 (webové stránky Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT v Praze, www.uceeb.cz)

Výzva SZKT na pomoc stromům POMOZME STROMŮM Výzva Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu, z. s. samosprávám měst a obcí: My, neziskové sdružení Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, z. s. (SZKT), jsme znepokojeni kritickou situací krajiny v České republice. Alarmující je zejména stav stromů v sídlech. Zásadní problém spatřujeme v podcenění situace. Stromy v prostředí měst a obcí mají obecně ztížené podmínky pro růst a současné dlouhé periody sucha i dramatický nárůst teplot jsou pro mnohé fatální. A to má přímý vliv i na obyvatele. (9. 8. 2018, www a FB Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu)

Tento panel byl vyroben díky finanční podpoře společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s.


Řešení je za humny V roce 2017 zorganizoval Nadační fond Zelený poklad vzdělávací exkurzi za zelenými střechami do Bavorska. Exkurze se zúčastnilo na třicet zástupců politiků, veřejné správy a samosprávy, vědeckých pracovníků, zástupců škol, školek a neziskových organizací z Plzeňského kraje. V Německu se ročně ozelení přibližně 10 miliónů čtverečních metrů střešní plochy. Zelené plochy nejen pozitivně ovlivňují městské klima a vyrovnávají extrémní teploty, ale velkou část lze využít i k produkci potravin. Tvrdí v Bavorském zemském ústavu pro vinařství a zahradnictví ve Veitshöchheimu. V tomto ústavu již několik let experimentují mimo jiné i s pěstováním zeleniny na střeše. Podmínkou je samozřejmě v tomto případě dostatečné množství substrátu a závlahy. V tomto výzkumném projektu je však sledováno a vyhodnocováno, jak s co nejmenšími vstupy (množství substrátu, hnojení, závlaha apod.) získat co největší úrodu.

Tento panel byl vyroben díky finanční podpoře firmy OŠTĚP – Plzeň s.r.o.

Foto z Bavorského zemského ústavu pro vinařství a zahradnictví ve Veitshöchheimu, kde již několik let experimentují s pěstováním zeleniny na střeše. Podrobnosti o exkurzi za zelenými střechami do Bavorska včetně výzkumné zprávy o pěstování zeleniny si můžete přečíst na www.zelenypoklad.org

Dešťovou vodu může chytat každý. A pokud ne, pomozte jí chytat nám. Podpořte další projekty Ani kapka nazmar na www.zelenypoklad.org. →


Radnice v Erlangen jde ostatním příkladem se svojí částečně pobytovou zelenou střechou, která funguje více než deset let. Se zelenými střechami na veřejných budovách se v Německu můžete setkat běžně.

„Hospodaření s dešťovými vodami, které je jednoduše a funkčně řešené, a současně ochota města nést určité náklady, které jsou s tím spojené. Propracovanost klimatického konceptu v Erlangenu a zelené střechy na radničních budovách, kéž by podobný postup volila města i v Plzeňském kraji.“ Reakce jednoho z účastníků exkurze

Výhled ze zelené střechy z radnice (Erlangen, Německo).

Tento panel byl vyroben díky finanční podpoře firmy OŠTĚP – Plzeň s.r.o.

Radnice se zelenou střechou


Zeleno-modrá čtvrť Büchenbach Největší zájem účastníků exkurze vzbudila návštěva městské čtvrti Büchenbach ve městě Erlangen, kde v průběhu minulých dvaceti let řeší zasakování dešťových vod přírodě blízkým způsobem. Vodu, která stéká ze střech, silnic a chodníků, neodvádějí do kanalizace, ale nechávají vsakovat do země co nejblíže místu, kde spadla. K tomu používají systém kanálků a mělkých travnatých koryt, které odvádějí vodu do větších travnatých průlehů. Některé jsou podélné s doprovodem keřů a stromů a za velkých dešťů fungují jako koryto, které vodu přivádí do větších a širších proláklin, kde se vody může nahromadit více a postupně se pak vsakovat.

Dešťovou vodu může chytat každý. A pokud ne, pomozte jí chytat nám. Podpořte další projekty Ani kapka nazmar na www.zelenypoklad.org. →

Tento panel byl vyroben díky finanční podpoře firmy JVV GINKGO, s.r.o.


Zelené střechy na garáži? Ve čtvrti Büchenbach v Erlangen neodtéká díky tomuto systému voda zbytečně nebo se škodami do kanalizace, ale vsakuje se v místě, kde spadla. Doplňují se tak hladiny spodních vod, ale hlavně se skrze vegetaci odpařuje, čímž se v okolí zvyšuje vlhkost. Není překvapením, že se jedná o oblíbenou čtvrť. Za horkých letních dnů je v této čtvrti příjemněji – chladněji a méně prašno. Takto nám může vegetace nejlépe sloužit, ale zároveň také nejlépe vypadá – díky dostatku vody se jí zkrátka daří. Navíc i v samotných ulicích a zahradách je zeleně dostatek a opět se tak spojuje příjemné s užitečným. Ale nejen té klasické záhonové, nejdete tu i spousty zelených střech a popínavých rostlin. Třeba i zelené střechy na soukromých garážích. Účastníci exkurze nadšeně fotili zelené střechy na soukromých garážích ve čtvrti Büchenbach ve městě Erlangen. Čtvrť, kde v průběhu minulých dvaceti let řeší zasakování dešťových vod přírodě blízkým způsobem.

Tento panel byl vyroben díky finanční podpoře firmy Pavel Mokoš s.r.o.


Podpořeno v rámci grantového programu Ani kapka nazmar

Dešťovka je kamarád Postupně se vracíme k moudrosti našich babiček, které měly vždy přichystané sudy na chytání dešťové vody, s kterou potom zalévaly. Sdružení Ametyst připravilo jeden z prvních projektů v grantové výzvě Ani kapka nazmar v tomto duchu. Na patnácti zahradách plzeňských mateřských škol se děti hravou formou seznamovaly s dešťovou vodou. Zjišťovaly, proč je dobré ji chytat a jak se dá využívat. Výukovému programu v každé školce předcházela instalace vlastního sudu a dešťové klapky na zachytávání dešťovky.

Pořízení sudů, kontejnerů nebo podzemních nádrží na dešťovou vodu je často první krok u každého, kdo chce hospodařit s dešťovou vodou. V 31. mateřské škole v Plzni si k sudu na vodu připojili i malou výzkumnou laboratoř.

Tento panel byl vyroben díky finanční podpoře Garden Gang, s.r.o. sociální firmě při Ledovci.

Dešťovou vodu může chytat každý. A pokud ne, pomozte jí chytat nám. Podpořte další projekty Ani kapka nazmar na www.zelenypoklad.org. →


Dešťovou vodu začali chytat i některé základní školy, a to například 15. základní škola ze Skvrňan. Zeptali jsme se paní ředitelky 15. ZŠ Soňy Pavelkové

Co bylo předmětem projektu Lepší sudy než žlaby, který podpořil Nadační fond Zelený poklad? Pořídili jsme 16 velkokapacitních sběrných nádob na dešťovou vodu. Do roku 2016 jsme naši poměrně velkou zahradu výhradně zalévali kohoutkovou vodou, naším hlavním cílem bylo tedy uspořit pitnou vodu. Navíc jsme zakoupili metereologickou stanici a metereologické sety pro menší děti. Na část zatím nevyužívaného pozemku vysadily děti společně s panem školníkem morušovník, dřín, angrešt a vinnou révu. Máte spočítané, kolik jste ušetřili díky tomu, že zaléváte školní pozemky výhradně dešťovou vodou? Přesně to vyčíslené zatím nemáme, ale vydrželi jsme  s dešťovou vodou i v letošních subtropických teplotách. Jaké máte plány do budoucna? Máme velkou radost, že se nám po dvou letech podařilo obhájit mezinárodní titul EKOškola. Byli bychom rádi, pokud by se na jedné z budov školy podařila instalovat zelená střecha, od které si slibujeme výrazné ochlazení sousedící třídy.

Tento panel byl vyroben díky podpoře společnosti Plzeňské městské dopravní podniky, a.s.

Podpořeno v rámci grantového programu Ani kapka nazmar

Lepší sudy než žlaby na 15. ZŠ


50–80 °C „V roce 2016 probíhala letecká termovizní měření z dronu lokací na území města Plzně s potenciálem zbudování zelených střech. Jedním z měřených objektů byla právě i střecha školního areálu 15. ZŠ, která je pokrytá černou lepenkou. V době měření (4. září 2016, cca 10:00, teplota dle ČHMÚ cca 24°C) měla nejrozpálenější místa řešené střechy teplotu 50 až 65°C. V horkých létech jako např. v roce 2018 se pak ale střecha může přehřívat až k teplotám okolo 80°C. Tento rozpálený a suchý vzduch pak stoupá vzhůru a přehřívá učebny nad touto střechou,“ říká Václav Čubr ze sdružení ENVIC, které společně se Správou informačních technologií města Plzně měření realizovalo.

Tento panel byl vyroben díky podpoře firmy Plzeňské městské dopravní podniky, a.s.

Dešťovou vodu může chytat každý. A pokud ne, pomozte jí chytat nám. Podpořte další projekty Ani kapka nazmar na www.zelenypoklad.org. →


22. mateřská škola z Plzně je jednou z prvních školek, které se přihlásily do grantového programu Ani kapka nazmar. Zeptali jsme se ředitelky školky Moniky Ženíškové.

Od září 2018 se v zahradě Z. Wintra radují děti z nového herního prvku, který je nenásilně učí hospodařit s vodou.

Tento panel byl vyroben díky podpoře společnosti Plzeňská Teplárenská, a.s.

22. mateřská školka se úspěšně zúčastnila grantové výzvy Ani kapka nazmar, co je Vaším záměrem? Prostřednictvím prožitkového učení a praktických činností chceme, aby si děti uvědomovaly důležitost vody pro život a důsledky plýtvání vodou. Na zahradě Z. Wintra máme nový herní prvek, který je založený na hře s vodou. Prvek není záměrně napojen na zdroj vody, děti si jí musí samy nanosit. Postupně přicházejí na to, že je výhodné vodu „chytat“ a opakovaně ji pro hry v korýtkách používat. Tímto nenásilným způsobem se učí s vodou hospodařit.

Podpořeno v rámci grantového programu Ani kapka nazmar

S dešťovkou si hrajeme


Podpořeno v rámci grantového programu Ani kapka nazmar

S dešťovkou zaléváme 22. mateřská škola z Plzně je jednou z prvních školek, které se přihlásily do grantového programu Ani kapka nazmar. Zeptali jsme se ředitelky školky Moniky Ženíškové. Jak se Vám daří hospodařit s dešťovou vodou na pozemcích školky? Právě díky projektu „Vodou k životu“ má každá ze tří zahrad naší školky sud na dešťovou vodu. Dešťovku s dětmi nejčastěji využíváme na zalévání bylinkových a zeleninových záhonků. Děti moc rády zalévají rostlinky a pozorují, jak rostou. Na zahradě Mánesova se nám podařilo zrealizovat zastřešení terasy zelenou střechou. Dešťová voda tudíž z terasy jen tak bez užitku neodtéká, ale plocha zelené střechy dešťovou vodu zadržuje, a tím zlepšuje mikroklima a v horkých letních dnech zvlhčuje a ochlazuje okolní prostředí. Na 22.mateřské škole začali nejdříve šetřit dešťovou vodou a schraňovat jí v sudech, díky tomu jsou soběstační v zalévání zeleninových a bylinkových záhonů.

Tento panel byl vyroben díky podpoře společnosti Plzeňská Teplárenská, a.s.


I malá zelená střecha se počítá 22. mateřská škola z Plzně je jednou z prvních školek, které se přihlásily do grantového programu Ani kapka nazmar. Zeptali jsme se ředitelky školky Moniky Ženíškové. Máte v této oblasti další plány do budoucna? Rozhodně se problematikou hospodaření s vodou budeme zabývat i nadále, dětem budeme cíleně nabízet aktivity s tématem vody. Děti rády s vodou experimentují, využívají ji ke hrám. Voda nám pomůže přilákat na zahradu mnoho živočichů, proto vyrobíme pítka pro ptáčky, včelky, motýly apod. Budeme hledat další možnosti, jak vodu na pozemcích školy udržet a dále využít.

Tento panel byl vyroben díky podpoře VODÁRNA PLZEŇ a.s.

Paní ředitelka se zúčastnila exkurze za zelenými střechami do Německa. Díky projektu „Pokoj pod širým nebem se zelenou střechou“, který byl podpořen Komisí životního prostředí města Plzně, se v 22. mateřské škole v Mánesově ulici podařilo zrealizovat zelenou střechu na nově postaveném altánu.


Zahrádka jako ruky dlaň?

Zahrádka jako ruky dlaň se jmenuje záměr 32. mateřské školky přihlášený do grantového programu Ani kapka nazmar. Školku navštěvuje 100 dětí a plocha dvorku, který ke školce přísluší, má rozlohu cca 353 m², což opravdu není mnoho, popisuje ředitelka školky Helena Sládková. Převážná část povrchu dvorku je tvořena černými pryžovými deskami, které kromě toho, že působí v malém prostoru dosti bezútěšně, jsou již na mnoha místech poškozeny a navíc za horkých letních dnů vydávají nepříjemný plastový zápach. Lze tak pochybovat o jejich zdravotní nezávadnosti.

Tento panel byl vyroben díky podpoře VODÁRNA PLZEŇ a.s.

32. mateřská škola v Resslově ulici v Plzni je jedna ze školek, jejíž záměr je podpořen v grantovém programu Ani kapka nazmar.

Stále nám ještě schází 200 000 Kč. Pomozte nám podpořit Zahrádku jako ruky dlaň. Pomůžete nejen zlepšit životní prostředí v centru města, ale i dětem ve školce. Podpořte na www.zelenypoklad.org. →


Co plánují změnit v 32. MŠ? „Spolupracovaly jsme se zahradní projektantkou Ing. Magdalenou Smetanovou. Ta se s námi opravdu často scházela a trpělivě a ochotně vymýšlela, jak by bylo možné naše představy i na tak malé ploše uskutečnit,“ vypráví dále ředitelka Helena Sládková.

Co je tedy v projektové dokumentaci naplánováno? — V první řadě budou odstraněny nevhodné tartanové plochy. Nynější nepropustný povrch bude nahrazen propustným, např. štěrkovými trávníky. Štěrkový trávník je vůči intenzivní dětské hře odolnější než běžný trávník a zároveň lépe zasakuje dešťovou vodu než tartanová plocha. — Bude doplněna zeleň, k stávajícímu jednomu javoru přibudou další stromy a keře. — Zvažovaly jsme i různé možnosti, jakým způsobem hospodařit s dešťovou vodou. Vzhledem k malé ploše byla zvolena varianta s podzemní nádrží. — Děti zde budou mít tématické koutky – kuchyňku, dílničky a začnou pěstovat bylinky a zeleninu. Bude zachován prostor pro volnou hru s míčem. — V jedné části bude vybudován kopec pro sáňkování. Vysloužilé herní prvky budou vyměněny.

Stále nám ještě schází 200 000 Kč. Pomozte nám podpořit Zahrádku jako ruky dlaň. Pomůžete nejen zlepšit životní prostředí v centru města, ale i dětem ve školce. Podpořte na www.zelenypoklad.org. →

Tento panel byl vyroben díky podpoře ZAHRADNICTVÍ ARBO


Pomozte nám získat 200 000 Kč a postavit Zahrádku jako ruky dlaň. Velmi vítaná je podpora zřizovatele Městského obvodu Plzeň 3. „Ale vzhledem k tomu, že náklady na celkovou realizaci jsou odhadovány na 800 000 Kč, jsme velmi rádi, že Nadační fond Zelený poklad pro nás oslovuje další dárce a partnery,“ pochvaluje si ředitelka 32. mateřské školky Helena Sládková.

Stále nám ještě schází 200 000 Kč. Pomozte nám podpořit Zahrádku jako ruky dlaň. Pomůžete nejen zlepšit životní prostředí v centru města, ale i dětem ve školce. Podpořte na www.zelenypoklad.org. →

Tento panel byl vyroben díky podpoře firmy Petr Loužecký – zahradnické služby, úklid veřejných prostranství, kontejnerová autodoprava


Jaká je nejlepší městská klimatizace? Nejlepší městská klimatizace je samozřejmě strom. Jeden strom může během letního dne odpařit 100 l vody, a tak ochladit okolí 70 kWh. Pokud si to zjednodušíme, můžeme říct, že v průběhu deseti hodin chladí výkonem 7 kW. Klimatizace v běžných hotelích mají výkon kolem 2–3 kW . Stromy chladí zdarma. Slunečník není konkurent. Sice stíní, ale záření jen pasivně odráží. Dalším krokem, jak s výkyvy teplot a vlhkostních poměrů pracovat, je volba takového rostlinného sortimentu, který tyto extrémy počasí dobře snáší.

Dešťovou vodu může chytat každý. A pokud ne, pomozte jí chytat nám. Podpořte další projekty Ani kapka nazmar na www.zelenypoklad.org. →

Tento panel byl vyroben díky podpoře firmy Pavel Lindauer, závlahové systémy veřejné a soukromé zeleně.


Měňte s námi životní prostředí v Plzni k lepšímu Přejete si, aby Plzeň byla zelenější a každá školka a škola měla k dispozici přírodě blízkou zahradu? Chcete, aby školky a školy v Plzni chytře hospodařily s dešťovou vodou?

Jak?

Můžete jednoduše přispět na www.zelenypoklad.org

Všechny prostředky získané z individuálních darů budou využity na další projekty plzeňských škol a školek chytře hospodařících s dešťovou vodou. Z individuálních darů nejsou placené provozní náklady, ty jsou pokryty díky podpoře zřizovatele Statutárního města Plzně a dalších dárců. Foto z lesní školky Větvička, což je příklad jednoho z 280 podpořených projektů. Více o podpořených projektech najdete na www.zelenypoklad.org

Tento panel byl vyroben díky finanční podpoře Statutárního města Plzně.


Výstava Ani kapka nazmar propagující novou grantovou výzvu Nadačního fondu Zelený poklad vznikla díky podpoře následujících firem a institucí:

ARBO - zahradnictví, s.r.o., Ing. Milan Bouzek (údržba zeleně), Garden Gang, s.r.o. sociální firma při Ledovci, JVV GINKGO, s.r.o., Petr Loužecký, zahradnické služby, úklid veřejných prostranství, kontejnerová autodoprava, Pavel Lindauer, závlahový systém, Mokoš Pavel, s.r.o., Oštěp Plzeň, s.r.o., Plzeňské dopravní podniky, a.s, Plzeňský Prazdroj, a.s, Plzeňská teplárenská, a.s., VODÁRNA PLZEŇ a.s., Zahradní a parková spol. s.r.o., Mariánské Lázně, a díky podpoře zřizovatele Statutárního města Plzně.

Naše poděkování patří 280 projektům, které jsme za 22 let činnosti podpořili. Poděkovat chceme všem současným i minulým členům správní a dozorčí rady za jejich neuvěřitelné množství dobrovolné práce. Programu přeshraniční spolupráce Cíl EÚS Česká Republika – Svobodný stát Bavorsko 2014–2020 za možnost uspořádat exkurzi za dobrou praxí v hospodaření s dešťovými vodami v Německu.

Děkujeme!

Profile for Zelený poklad

Ani kapka nazmar  

V Plzni spadne za rok 500 – 600 l dešťové vody na 1 metr čtvereční, většina jí ale skončí v kanalizaci, která dešťovku odnese do řeky a dál...

Ani kapka nazmar  

V Plzni spadne za rok 500 – 600 l dešťové vody na 1 metr čtvereční, většina jí ale skončí v kanalizaci, která dešťovku odnese do řeky a dál...

Advertisement

Recommendations could not be loaded

Recommendations could not be loaded

Recommendations could not be loaded

Recommendations could not be loaded