WAAATT! mag (00 issue, 2020) by WAAATT! mag

OBSAH Odpadkový kolonialismus Afrika je drasticky neznečištěná, pojďme to napravit Pečlivě a spořádaně třídíte odpad? Super! Škoda jen, že se to stejně skoro všechno naloží na loď do Číny, protože recyklace plastů je lež.

Umění prázdných slov Proč nás uspokojují vágní sdělení Čím vágnější sdělení, tím víc s ním rezonujeme, protože „to jsme přesně my“. Vědí to a úspěch i peníze z toho sosají kartářky i politici.

V hlavě příšery, nebo příšery v hlavách? Fascinace upíry alias sorry, že je vaše matka narcis Skoro každá kultura na světě má nějakou formu upíra. A může za to vaše matka. Dobře, ne zrovna ta vaše, ale matka tak či tak.

16 2 _ obsah

Jak kus drátu zahubil kovboje I ten nejmenší vynález dokáže změnit chod budoucnosti Jak maličký kus drátku skoncoval s Divokým západem, nenápadná skleněná skříňka kolonizovala Afriku a kovová krabice může za to, že všichni nosíme to samé.

Není nic zlomyslnějšího než žena na kole A nic strašidelnějšího než rovnoprávnost Jak vynález moderního jízdního kola přispěl nejen k rozvoji feminismu a vzniku prvních sukňokalhot, ale také k představě, že nejeden pán by nakonec docela rád dobrodružnou dámu.

Honba za všelékem Pijavice, hadí olej a radiová ruleta Radiová od slova radium, ne rádio. Hrát ve tmě svítící ruletu a pít zaručeně radioaktivní vodu byly totiž nejlepší medicínské nápady dvacátého století.

Fakáč, paroháč a obrácené véčko Krátká historie ofenzivních gest Většina urážlivých gest, která používáme, vznikla už ve starověkém Římě. Anebo v Řecku. A protože se nadávky v každém novém jazyce učí jako první, perfektně jim rozumíme dodnes.

Zkouška… Zkouškááá… Protože žádný učený z nebe nespadl, i my jsme si ze všeho nejdřív museli zkusit, jak bychom ten náš úplně nový časopis vlastně chtěli dělat. Hlavní zadání bylo, aby byl originální. Protože nikoho nezajímá, co už dvacetkrát četl jinde, a úplně cool není ani tisíckrát okopíro-

vaná hipster šablona. Taky měl být provokativní – tím nemyslíme urážlivý nebo že by měl vzbuzovat nějaké násilné konflikty názorů. Spíš aby jen sem tam trochu zatřásl statem quo a vyvolal nějakou tu zdravou debatu. Protože debata je vždycky fajn, otevírá obzory a může vést k novým řešením i u těch nejvíc neřešitelných problémů. Do třetice jsme pak chtěli, aby se to tady dalo číst. Takže nečekejte odborný jazyk ani vzletnou češtinu. Místo toho nabídneme kupu sarkasmu a sem tam nějaký ten vtip. Protože bez humoru to nejde, i když je občas trochu černější, než by člověk chtěl. Tak neváhejte a jděte zjistit, jak se nám to povedlo. A pokud se vám líbíme, dejte nám to vědět. A napište i v případě, že jsme něco mohli udělat líp. Rádi se poučíme. Přece jen znovu a lépe je podstatou jakéhokoliv vývoje.

Děkujeme!

váš WAAATT! mag tým

WAAATT! mag redakce@waaattmag.cz

dpadkový kolonialismus AFRIKA JE NEZNEČIŠTĚNÁ, POJĎME TO NAPRAVIT Třídíte odpad? Všechno spořádaně dělíte mezi papír, sklo aplasty atěšíte se, jak je díky vám Země zelenější? To je super! Škoda jen, že se toho pořádná hromada stejně naloží do přepravního kontejneru aodveze do Číny na spálení. Respektive se to takhle zvesela odváželo až do roku 2017, než Čína řekla dost azemě vyspělého světa zůstaly sotevřenou pusou zírat. Za to, že ryby voceánu pojídají baterie aželvy se zachytávají vmikrotenových sáčcích, totiž my spotřebitelé hlavní vinu fakt neneseme.

Recyklace se nevyplatí. A to hlavně u plastů. Vědci ze

by ho zrovna dvakrát recyklovala – povětšinou ho navez-

Syracuské univerzity, kterých se tehdejší hlavy ame-

la na skládky a nechala být, případně ho prostě spálila

rického plastikářského průmyslu zeptaly, to věděli už

nebo vyhodila do oceánu. Protože recyklace se zrovna

v sedmdesátých letech, kdy prohlásili, že: „Ekonomicky

dvakrát nevyplatí ani v zemích, které mají výrazně nižší

relevantní řešení, jak se použitých výrobků zbavit,

náklady na pracovní sílu. Posílat náš odpad právě tam

neexis tuje.“ Recyklovat plast je totiž náročné, drahé a dá

má ale bezchybnou logiku.

se to udělat jen jednou, maximálně dvakrát, než plast ztratí svou kvalitu. Naopak vyrobit nový plast je jedno-

Odpadkový kolonialismus

duché a až směšně levné. A navíc vám v tom nebude

Alespoň tak to charakterizoval Lawrence Summers, ně-

moc lidí konkurovat, protože se plast vyrábí z ropy a k té

kdejší prezident Harvardovy univerzity a hlavní ekonom

nemá jen tak někdo přístup. Továrnu na recyklaci plastů

Světové banky, bývalý Treasury Secretary pod Billem

si už ale může založit leckdo. Teoreticky.

Clintonem a ředitel Národní ekonomické rady pod

„Chtěli prodávat surovinu, a tak je nezajímalo do-

kterém s kolegou diskutují, že „ekonomická logika, která

surovinu, nechce, aby se objevilo něco, co ji nahradí.

stojí za skládkováním toxického odpadu v zemích s nej-

Produkovat víc suroviny, to je jejich byznys,“ řekl NPR

nižší mzdou, je bezchybná“, protože si vždycky myslel, že

o svých někdejších kolezích z byznysu Larry Thomas,

„řídce osídlené země v Africe jsou značně neznečištěné“,

dřívější prezident amerického (což v podstatě znamená

a tak by se jim s tím mělo trochu pomoct.

globálního) Spolku plastikářského průmyslu, který prý 4 _ people

Barackem Obamou, když podepsal memorandum, ve

opravdy investovat do její recyklace. Nikdo, kdo prodává

v důchodu na Floridě našel svědomí. Za několik posledních dekád se tak v USA reálně

Summers to samozřejmě dementoval s tím, že to prý byl vtip, anebo že to vlastně vůbec neřekl, Spojené státy jsou nicméně spolu s Haiti jedinými zeměmi, které sice

zrecyklovalo jen zhruba deset procent plastů. Spojené

přijaly, leč neratifikovaly Basilejskou úmluvu – ta ome-

státy jsou přitom největším producentem odpadu na

zuje pohyb toxického odpadu mezi vyspělými a méně

světě – každý jeden jejich obyvatel ho podle odhadů

vyspělými zeměmi, tedy takzvaný odpadkový kolonialis-

globálních waste indexů ročně vyprodukuje skoro tunu.

mus vesele bující už od osmdesátých let.

A skoro všechny tyhle tuny se až do roku 2017 nakládaly

Zhruba tehdy totiž vyspělé země (řekněme „globální

na lodě a odvážely do Číny, která každoročně importova-

sever“) začaly řešit regulaci zpracování odpadu a zdra-

la až 56 % celosvětově produkovaného odpadu. A ne že

votní rizika s ním spojená. Nařízení, která v té souvislosti

vešla v platnost, byla ovšem pro mnoho firem příliš drahá. Daleko levnějším se místo toho ukázalo odpad poslat kamsi do třetího světa (řekněme „globální jih“), kde se nekvalifikovaní, správně nevybavení a řádně nechránění lidé začali západním toxickým odpadem brodit a hledat, jestli se něco z něj přece jen nedá recyklovat. A to všechno samozřejmě zaštítěno tím „summersovským“ argumentem, že tak třetím zemím pomáháme, protože jim poskytujeme práci, a tím pádem je ekonomicky stimulujeme.

Charitativní dary Washingtonský libertariánský think-tank Cato Institute

DOKUD SE VEŘEJNOST DOMNÍVÁ, ŽE RECYKLACE FUNGUJE, O SKUTEČNÝ STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ SE NEZAJÍMÁ

se Summerse – ať už to řekl, nebo neřekl – krásně zastal: „Existuje jen velmi málo důkazů o tom, že by toxický odpad, který je často karcinogenní, zvyšoval úmrtnost v rozvojových zemích podobným podílem jako některé místní akutnější nemoci, třeba podvýživa, malárie nebo

dospěla do úrovně, kdy produkuje tolik vlastního od-

cholera. Z toho lze usuzovat, že lidé z rozvojových zemí

padu, se kterým musí nakládat, že už se jí odpad navíc

by racionálně přijali zvýšené vystavování nebezpečným

nehodí. A „vyspělým“ zemím – mezi největší producen-

látkám výměnou za příležitost zvýšit svou produktivitu,

ty odpadu na světě patří kromě USA i Velká Británie

s ní svůj příjem, a tudíž i průměrnou délku života.“

a Německo – se začaly hromadit kontejnery odpadu,

Jedním z těch „velmi mála důkazů“, které zmiňují, může být například toto: Někdejší rýžová vesnička

který nikdo nechce. A recyklace se co? Nevyplatí. Tak co s tím? Krok č. 1: Zakážeme brčka. Je jich hodně

Guiyu na jihovýchodě Číny, která získala v roce 2013 ti-

a už je nemáme kam posílat. Krok č. 2: Svedeme to na

tul největší skládky elektronického odpadu na světě,

spotřebitele. Měli prostě víc recyklovat. Krok č. 3: Pokud

se může „pochlubit“ tím, že až 80 procent místních

možno elegantně zamlčíme to, že jsme kontejnery s je-

dětí trpí otravou olovem, mají tu více než nadprůměr-

jich pečlivě vytříděnými plasty posílali do Číny, protože

ný počet potratů, otrávenou říční vodu, kvůli které

byznys je byznys, a úplně jsme se nestarali o to, co se

se sem pitná voda musí dovážet, a neustálé mraky

s nimi dál děje. Pojďme na to ještě pro jistotu zaplatit

černého kouře a prachu. Pracovníci místní skládky totiž

nějakou tu marketingovou kampaň. Ať všichni vědí, jak

nejsou vybaveni ani školeni na to, aby mohli bezpečně

jsme zelení… Dobře, tohle je možná übersarkasmus,

demontovat elektroniku, cenné kovy z ní tak dostávají

na druhou stranu ale velké investice do propagace

fyzickým rozbíjením, pálením a rozpouštěním v kyse-

v podstatě neexistující reálné recyklace nejsou vůbec

lině. Přítomnost olova v místní řece je proto dvakrát

nic nového. „Dokud se veřejnost domnívá, že recyklace

vyšší, než co se v Evropě považuje za ještě bezpečné.

funguje, o faktický stav životního prostředí se nezajímá,“

V Evropě, která má sice oproti USA proti nezřízenému

vysvětlil Larry Thomas, proč jeho odvětví posledních

vyvážení odpadů mimo své území mnohem víc regu-

třicet let investuje padesát milionů dolarů ročně do

lací a zákonů, přesto se ale do onoho osudného roku

různých marketingových kampaní propagujících výho-

2017 do Číny každoročně odesílalo až 95 % veškerého

dy recyklovatelných plastů (které nikdo nerecykluje).

irského plastického odpadu apod. Některé instituce

„Prodávání recyklace totiž prodává plast.“

navíc regulace obcházely například tím, že svůj odpad do třetího světa vyvážely pod doložkou „charitativní

Plánované zastarávání

dar“ – protože kdo z nás by nechtěl dostat charitativní

A velkým odpadním problémem nejsou jen plasty.

dar v podobě otravy olovem, že.

Průměrná doba provozu kontejnerové dopravní lodi

Brčkogate a papírové „uchošťoury“

je šestadvacet let. Nejvíc se jich vyrábí v Číně, Řecku a Německu a 92 % z nich je demolováno v Asii. Největší

Když zůstaneme u Evropy – všimli jste si, že zatímco se

pohřebiště těchhle lodí je aktuálně v Alangu v Indii, ještě

o recyklaci a zeleném životě už poměrně dlouho mluví,

donedávna ale prvenství držel Chittagong v Bangladéši,

reálné zakazování plastových brček a tyčinek do uší se

který jsme na vlastní oči viděli skoro všichni – natáčelo

objevilo až nedávno? No přece protože Čína. Čím víc

se tam totiž pár scén do filmu The Avengers: Age of

posílí ekonomika státu, tím víc si lidé mohou dovolit,

Ultron. Až do roku 2014 tam prý kvůli špatným pod-

tím víc si kupují a tím víc odpadu produkují. Čína tak

mínkám a nedostatečnému vybavení umíral průměrně

KAŽDOU MINUTU JE NA SVĚTĚ POUŽIT JEDEN MILION

v Severní Americe na skládkách každý rok 350 milionů takových náplní. A do třetice se velmi podobný princip uplatňuje i u každého posledního modelu mobilu naší oblíbené značky, který po určité době jednak prostě už není cool a druhak zpomaluje, není řádně optimalizova-

JEDNORÁZOVÝCH

ný a podobně. A zatímco to zpomalování softwaru Apple

PLASTOVÝCH SÁČKŮ.

my sami. A o to vlastně při plánovaném zastarávání jde

RECYKLUJE SE

vlastním chováním nedovolovali. Takže když chceme

Z NICH ROČNĚ JEN

smířit s tím, že ten mobil bude navržený na dvouletou

JEDNO PROCENTO

uvařený kvůli cenným kovům.

ochotně udělá za nás, tu „uncoolness“ máme na triku jen – výrobci by tolik nevydělávali, kdyby jim to spotřebitelé levnější výrobky a každý rok změnit mobil, musíme se perfektní práci a pak nejspíš skončí na asijské skládce

Ručníkový podvod Takže ano, spotřebitel je na vině právě tímhle – chce každý druhý rok nový mobil. Na druhou stranu ale dělá jeden pracovník týdně, než některé z těch největších

všechno proto, aby co produkuje, také řádně recyklo-

námořních přepravních společností (z nichž čtyři z první

val – podle údajů EKO-KOMu například celých 73 %

pětice jsou evropské) konečně řekly, že už tam své staré

Čechů poctivě třídí odpad, a to není vůbec málo. Za to,

lodě posílat nebudou, i když jsou jinde náklady na jejich

že některé firmy pak tenhle pečlivě vytříděný odpad

demontáž větší.

vezmou a naloží na loď, už ale spotřebitel opravdu

Jedna loď = šestadvacet let provozu, to nezní tak zle.

nemůže. Protože o tom neví. Neví o tom, že cedulky

Ale co jeden kus elektroniky a záruka na dva roky, po je-

v hotelu, které nabádají, aby hosté používali pořád ten

jímž uplynutí se přístroj zpravidla rozbije? Téhle praktice

samý ručník, protože to šetří životní prostředí, ve velké

se říká plánované zastarávání a je založena naprosto

většině případů šetří jenom náklady hotelu a k životní-

a jedině na tom, že o peníze jde až na prvním místě

mu prostředí nepřispívají vůbec ničím (na což upozornil

– proto ji taky někteří označují za konspirační teorii. Za

newyorský environmentalista Jay Westervelt už v roce

vůbec první doložený případ této praktiky se považuje

1986). A neví o tom, zda mu je, nebo není lháno i v jiných

žárovka. Když se žárovky objevily, musely se nejprve

věcech. Zelená je totiž v módě a spousta firem napříč

vybudovat celé elektrické systémy, aby se světlo vůbec

odvětvími se hojně a ráda dopouští učebnicového green

dostalo do domovů jejich prvních, zpravidla bohatých

washingu, což je termín označující situaci, kdy se daleko

uživatelů, a to už samo o sobě stálo dost, dokupovat si

víc financí spotřebuje na propagaci toho, že je společ-

ještě dodatečné opravy by proto spotřebitele od koupě

nost zelená, než kolik peněz se do zelených praktik

spíš odradilo. A tak společnosti vyráběly žárovky, co

opravdu investuje.

vydrží co možná nejdéle – aktuálně nejdéle rozsvíce-

Kdo za to může? Podle mnoha odborníků je globální

ná (párkrát ji už zhasli, ale jinak pořád drží) žárovka je

obchod s odpadem přímo vázaný na neoliberální ekono-

v provozu v Livermore v Kalifornii od roku 1901, takže už

mickou politiku. Ta zažila největší rozvoj právě v 80. le-

jí pomalu táhne na 120 let.

tech a založená na principu volného trhu si nedělala

Trh se ale změnil. Žárovky se staly masovou záleži-

příliš hlavu s tím, jestli něco z toho, co vydělává peníze,

tostí, kterou si náhle mohl dovolit kdekdo, a výrobci tak

je, nebo není etické. Neboli jak ji definoval Henry Giroux,

začali přemýšlet, jak náklady na jejich opravy přenést

vedoucí kulturálních studií na McMaster University

na zákazníka. Takzvaný Phoebův kartel založený v roce

v Kanadě: „Neoliberalismus odděluje ekonomiku a trhy

1925 v Ženevě a sdružující největší výrobce žárovek na

od diskurzu sociálních závazků a nákladů. (…) Jako takti-

světě – německý Osram, britský Associated Electrical

ka a politický směr je neoliberalismus spojen s privatiza-

Industries a americký General Electric – se proto rozhodl,

cí veřejných služeb, odprodejem státních funkcí, deregu-

že žárovky budou nově spotřebním zbožím, a každá

lací financí a lidských zdrojů, eliminací sociálního státu

z nich bude svítit maximálně tisíc hodin. A bylo.

a odborů, liberalizací obchodu se zbožím a kapitálovými

Podobný princip platí například u většiny moderních

investicemi a marketizací a komodifikací společnosti.“

náplní do tiskárny, které se nemůžou prostě jen znovu

Takže jasně, regulace nemá rád nikdo z nás, ale když

napustit inkoustem, ale musejí se pořídit kompletně

chybějí úplně, světem vládne chladný kalkul, profit teď

nové. Podle společnosti Cartridge World skončí jen

a po nás potopa. Jenomže potopa je doslova za dveřmi.

Get our s*it together

který pečlivě rozmontovává staré iPhony a součástky

Chceme-li být dlouhodobě udržitelná společnost,

odesílá k recyklaci, což je rozhodně daleko lepší postup,

musíme přestat hrát na my versus oni. Náš odpad

než když je v Asii někdo rozlamuje, vaří nebo rozpouští

totiž rozhodně není „jejich“ problém. Nestačí zavřít

v kyselině. A je to i zajímavá technická výzva – navrh-

oči, zacpat uši a dělat, že se nás to netýká, zatímco se

nout co nejvíc eco-friendly telefon, počítač nebo televizi.

už mluví o tom, že by se místo do Číny odpad mohl

Přece když to jde s Frusacky a obdobnými ekologický-

posílat do Afriky. Je třeba postavit se tomu čelem

mi náhražkami klasických mikrotenových sáčků, proč

a přijít s rozumným řešením, jak situaci zvládnout.

bychom to nemohli dostat dál. Biometalurgie a obecně

Protože výrazně méně odpadu budeme najednou asi

biotechnologie jako takové mají taky obrovský potenciál

produkovat jen těžko.

pomoct nám k udržitelné budoucnosti a určitě o nich

Inspirací nám může být Švýcarsko, které pracovalo na zpracování a recyklaci vlastního odpadu už od

ještě hodně uslyšíme. A taky o nich něco napíšeme. Ale to zase příště.

šedesátých let. Odpad se tam zhruba z půlky recykluje, anebo se spaluje za dodržování těch nejpřísnějších emisních norem a energií, která v místních spalovnách vzniká, se topí a svítí. A pozor – i tady platí, že se recyklace nevyplatí, ale stát si tentokrát vzal na starost se s tím vypořádat tak či tak. A pokuty za to, když to někdo nedodržuje, jsou hodně vysoké. Švýcaři totiž vědí, že jsou v tom všichni spolu. A když to jde ve Švýcarsku, k nám už to je jen kousek. „Vnímám to jako pozitivní impulz k nastartování skutečné podpory recyklace a většího využívání odpadů v EU,“ řekl Právu v reakci na čínské odmítnutí zahraničního odpadu dového hospodářství Petr Havelka. „My navrhujeme například daňové zvýhodnění pro recyklované výrobky, snížení zdanění práce v recyklačním průmyslu nebo větší podíl využití recyklovaných výrobků a materiálů v rámci státních zakázek, jako jsou liniové stavby, hromadné nákupy a podobně.“ Navrhovat, vyrábět a kupovat věci, co vydrží déle než dva roky, taky udělá hodně. Jinými slovy pojďme zatočit s plánovaným zastaráváním, a to jak na straně výrobců, tak na straně nás spotřebitelů, protože upřímně – opravdu potřebujeme každý rok nový mobil? Elektroniku je navíc možné navrhnout tak, aby se dala recyklovat jednodušeji – lze volit víc eco-friendly materiály a třeba i automatizované demontážní postupy. Zkoušejí to například v Applu s jejich robotem Daisy,

7 _ people _ foto: Solent News

výkonný ředitel České asociace odpa-

INTUITIVNÍ TECHNOLOGIE:

Proč jen high-tech nestačí Iten nejvyspělejší stroj je kničemu, pokud se vám dobře neovládá. Proto třeba Apple na přelomu sedmdesátých aosmdesátých let zvítězil ve válce osobních počítačů. Jejich Apple II nemusel být na trhu nutně to nejlepší, ale byl rozhodně to nejpříjemnější. Ato stačilo. Proto máme dnes chytré telefony, které strochou snahy dokáže ovládat ivaše babička. Jsou totiž intuitivní –to znamená, že vlastně ani nevíte proč, ale jejich ovládání vám přijde tak nějak přirozené, logické ajasné jako facka. Facka, která ovšem musí být pečlivě ačasto izdlouhavě navržena do posledního detailu. Vymyslet intuitivní řešení totiž znamená, že kromě konstruktéra nebo designéra musíte být itak trochu psycholog. Asociolog. Aněkdy nejen to.

Uvedeme na příkladu – v plzeňské Škodě Transportation

řidič potřebuje k řízení, jsme přesunuli do područek jeho

dávali poslední tři roky do kupy úplně nové stanoviště

sedadla, aby to nemusel při jízdě nikde složitě hledat

pro řidiče tramvaje. Ne že by to staré (rozuměj: stáva-

a dával vždy 100% pozor na provoz a chodce,“ popisuje

jící) dobře nefungovalo, ale nefungovalo tak dobře,

Jirka s tím, že se ovládací mechanismus obou područek

jak by mohlo. A to je vždycky výzva. „Když se podíváte

podobá joysticku a pracovat s ním je velmi intuitivní.

8 _ technology | TEAM-UP (20207008)

do stávající kabiny řidiče, vidíte tam neuvěřitelnou

Řidič má navíc v kabině opravdu jen to, co potřebuje.

záplavu tlačítek,“ vysvětluje Jiří Vokoun, produktový

Celá řada tlačítek, která ve stávající tramvaji slouží pře-

manažer a vedoucí vývoje tramvajových vozidel Škody

devším elektrikářům, tak ze stanoviště úplně zmizela. Co

Transportation. „Jen stěrače se ovládají šesti tlačítky

se naopak objevilo, je úplně nový bezpečnostní systém

– zapnout, vypnout, rychlost, ostřikovač a podobně –, to

pro případ kolizí.

samé dveře. A ta tlačítka jsou navíc všechna stejná, takže je jednoduché se přeťuknout a taky se to děje, což je za

Bezpečné čelo

jízdy dost nebezpečné.“

Hypotetická srážka dvou tramvají 15T (nebo tramva-

Funkce tramvaje minimalizovat nelze, počet tlačítek

je a nákladního auta) je problematická. Před řidičem

na palubce ale ano, což je přesně to, co konstruktéři

je málo místa a běžnou součástí výbavy nemusí být

a designéři ve Škodovce udělali. A když už byli u toho,

ani bezpečnostní pás. Tramvaj je sice vybavena defor-

netroškařili a celou kabinu rovnou přestavěli komplet

mačním prvkem a protišplhem, který zajišťuje, aby při

odshora až dolů. Ta nová tak už ani zdaleka nepřipomíná

případné čelní srážce zůstala na kolejích a „nevyšplhala“

počítačové skříně z šedesátých let, ale spíš elegantní

například do protilehlé kabiny, ochranná obálka kolem

interiéry moderních aut. A rozhodně ne těch nejlevněj-

řidiče ale není tak sofistikovaná, jak by mohla být. Což

ších modelů.

vyplývá i z toho, že jde o starší design, který s mnoha

„I když je v praxi každé vyrobené vozidlo originální, srovnáme-li nové stanoviště obecně třeba s tím

moderními řešeními ještě nemohl počítat. Je samozřejmě pravdou, že tramvaje bývají ve měs-

stávajícím ve Škodě 15T, je sice o něco menší, ale řidič

tech tím největším a nejtěžším dopravním prostředkem,

tam má paradoxně víc pracovního prostoru, a to protože

takže řidič je relativně dost v bezpečí už jen kvůli tomu.

tam nově najde skutečně jen to, co potřebuje, a nic víc.

Navíc ani zpravidla nejezdí vysokými rychlostmi a při

V centru palubního panelu je velký dotykový displej,

běžném provozu se neocitnou v mnoha situacích, při

který zobrazuje všechny důležité informace, a cokoli, co

kterých by byla kabina a člověk v ní ve vážném ohrožení.

Extra ochrana se ale hodí vždycky. A tak se zrodilo

Příští zastávka: Autonomie

SafeNOSE neboli vyspělé bezpečnostní řešení nejen pro

„Ne každý řidič z toho byl na úvod nadšený. Kabina se

čelo tramvaje jako takové, ale také pro celé řidičovo sta-

jim zdála prázdná a hodně odlišná, byla to velká změna,

noviště, které je do něho umístěno. Díky své konstrukci,

kterou si nemysleli, že potřebují, a tak k ní měli a priori

tvarování a použitým materiálům navíc SafeNOSE chrá-

váhavý, nebo i vyloženě odmítavý postoj,“ přiznává

ní jak řidiče, tak třeba i posádku osobních aut (pokud by

Jirka. „Když si ale do jejího modelu sedli, zjistili, že skoro

došlo ke srážce s nimi), a zejména pak chodce. Je to tedy

automaticky vědí, jak na to, že se jim to ovládá přirozeně

bezesporu vítanější řešení pro všechny.

a logicky. To je samotné překvapilo. A nás to samozřejmě

„V nové konstrukci skeletu vozidla je kolem řidi-

potěšilo a ukázalo nám to, že připravit nejprve model, ve

če vytvořena speciální posuvná ocelová obálka, která

kterém si řidiči mohou vše vyzkoušet, než pro ně kabinu

ho chrání. V případě potenciálně fatální kolize, kdy se

začneme naostro vyrábět, byl správný krok.“

vyčerpají standardní prvky pro absorpci energie nebo

Co by řidiči na druhou stranu možná zase tolik

se zbortí ochranný komponent pro srážky s nákladní-

neuvítali, je fakt, že je v této nové konfiguraci stanovi-

mi automobily, pohltí zbylou energii právě další okolní

ště připraveno už i na autonomní provoz. „Jestli tam

konstrukce kabiny. A ochranná obálka kolem řidiče je

sedadlo je, nebo není, to v tomhle designu nehraje roli,“

pak z deformované oblasti bezpečně odsunuta směrem

podotýká produktový manažer Škody Transportation.

do vozidla, kde ji dorazy zastaví tak, aby nevnikla do pro-

„Co nejvíc systémů převádíme do automatiky, aby byl

storu cestujících,“ vysvětluje Jirka Vokoun. „V prostoru

řidič čím dál tím víc spíše dohlížitelem nad jednotlivými

kabiny je také nově jen minimum komponent, které by

systémy než jejich faktickým operátorem. To je trend

řidiče v případě kolize mohly zranit.“

všude v mobilitě. Třeba automotive je v tomto před námi

To se řidičům musí extra líbit, že? A sem právě přicházejí ti psychologové z úvodu článku. Aby totiž nové stanoviště mohlo být skutečně lepší než to stávající,

a takový adaptivní tempomat už je dnes naprosto běžnou výbavou nových aut.“ Autonomní tramvaj před sebou ale má ještě dlou-

musejí mu dát „štempl“ kvality hlavně řidiči samotní.

hou cestu. I tady se totiž projevuje ona multioborovost

A ti mají své rutiny, předsudky a obavy, s nimiž si jen tak

– technologicky na to jsme v podstatě připravení už

nějaká technologie nemusí umět poradit.

dnes, infrastrukturou budeme třeba zítra a legislativou

S řidiči a pro řidiče

pozítří, tramvaj s řidičem vs. bez něj ale představuje velkou psychologickou a sociální otázku pro každého z nás.

„Ne každého těší změna a někdo se jí rovnou bojí. To

A jak už je nám teď jasné – pokud ji člověk nepochopí

je psychologie. Když se změny bojí víc lidí, můžou se

a nebude ji mít rád, je vám i ta nejúžasnější technologie

proti ní postavit a zablokovat ji dřív, než vznikne. To je

úplně k ničemu.

sociologie,“ vyjmenovává Jirka. „I když jste zarytý tech-

Funkční model kabiny, který si mohou na vlastní kůži

nik, co miluje matematiku a fyziku, při práci na nových

vyzkoušet nejen další řidiči, ale také široká veřejnost,

technologiích často zjišťujete, že jste vlastně solidně

je už v plzeňské Škodovce pečlivě vyroben a připraven

multioborový.“

k akci. Kde přesně si ho budou zájemci a zvědavci moci

S dopravními podniky a přímo s řidiči proto jeho tým konzultoval novou kabinu hned od samotného začátku.

prohlédnout, se momentálně řeší. Vy mu ale na zoubek můžete kouknout hned – stačí otočit stránku.

„Potřebovali jsme kabinu vidět jejich očima, jak se jim každodenně ovládá, co na ní mají rádi a co jim naopak dělá problém. Museli jsme vědět, z čeho mají obavy. Všímali jsme si, jaké řeší situace a v čem jim při nich intuitivnější řešení může pomoci. K ruce jsme v týmu navíc asi tři čtvrtě roku měli i studenta, který si vedle školy přivydělával právě řízením tramvaje, což bylo skvělé, protože na to měl zase trochu jiný pohled než zkušení řidiči, kteří se tím živí celý život.“ Právě touto spoluprací konstruktéři a designéři ze Škodovky zjistili, že by řidiči ocenili nejen jednodušší ovládání, ale také třeba méně zaklánění hlavy při sledování obrazovky pod stropem nebo zpětná zrcátka a hygieničtější stanoviště, které se dá jednodušeji čistit, případně dezinfikovat – tedy přesně to, co nové stanoviště splňuje, i když některé z nich na první pohled docela zaskočila.

OLD vs. NEW Mrkněte na obě kabiny

Monitory s obrazem z kamer snímajících vnitřek tramvaje a dopravní situaci za ní jsou umístěny nad hlavou řidiče, tedy mimo jeho komfortní zorný prostor.

Kabina je osvětlená čtyřmi bodovými žárovkovými svítidly, jde tedy o nezávislé světlo o určité předem deﬁnované síle.

Aby mohl řidič tramvaj ovládat, musí mít pult tak blízko, aby měl monitor v něm nad koleny, což ovšem může při nesprávném nastavení sedadla snižovat jeho výhled před vozidlo.

10 _ technology

Tlačítka nejsou dobře rozeznatelná hmatem, řidič se tak může lehce přehmátnout. Co mačká, proto musí často kontrolovat i očima, což vždycky představuje vteřinu, kdy nesleduje vozovku.

OLD

Škoda 15T KVŮLI TVAROVÁNÍ SVÉHO ČELA NENÍ VŮZ V PŘÍPADĚ SRÁŽKY ZEJMÉNA PRO CHODCE PŘÍLIŠ BEZPEČNÝ

Sedadlo není otočné, područky lze pouze sklopit.

Madlo pod pultem slouží k tomu, aby si o ně řidič mohl opřít ruku při stiskávání tlačítek. Jeho natočení je ale pro ruku nepřirozené a řidiče z toho při opakovaných delších směnách může bolet zápěstí.

Tlačítka jsou v kabině rozmístěna intuitivně podle funkce, kterou zajišťují, a situace a četnosti jejich využívání. Řidič nemusí kontrolovat očima, kam sahá, a nehrozí mu ani přehmat.

Díky absenci řídicího pultu se před řidičem nachází jen displej, který je uložen v poloze před koleny, a tudíž mu nijak nebrání ve výhledu vpřed.

SafeNOSE ČELO VOZU JE ZNATELNĚ UŽŠÍ. DÍKY SVÉMU TVARU A PROVEDENÍ VNĚJŠÍHO OBLOŽENÍ TAK SNIŽUJE NÁSLEDKY HYPOTETICKÉ SRÁŽKY S CHODCEM.

NEW

Obraz z kamer snímajících vnitřek tramvaje a dopravní situaci za ní je promítán na krajních displejích centrálního panelu, řidiči tak stačí jenom mírně sklopit oči a vidí všechno, co potřebuje. Periferním viděním při tom stále udržuje kontakt s tím, co se děje před vozidlem.

Sedadlo je otočné až o 90 stupňů, područky jsou výškově i podélně nastavitelné a tu pravou je možno sklopit.

Všechny funkce, které je potřeba ovládat během jízdy, jsou přesunuty do tlačítek a přepínačů v područkách sedadla. Opora pravé ruky je přímo zabudovaná v područce a je navržená pro co možná nejpřirozenější polohu tak, aby řidiče po práci už nikdy nebolelo zápěstí.

Umění prázdných slov Vhoroskopech, vživotopisech ivproslovech politiků –tam všude se vyskytuje víc prázdných slov, než si uvědomujeme. „Jsem kreativní apracovitý týmový hráč, co má rád výzvy“ –akdo není? Do sívíčka si asi málokdo znás napíše opak, onás jako ospecifickém jedinci to ale neříká vůbec nic. Alépe na tom není ani druhá strana –„náplň práce: plánování, supervize implementace strategie…“ –araději ani nezačínejme opoliticích. Myna to ale přesto slyšíme. Vtěch navoněných slovech je totiž něco, co vnás rezonuje. Něco, co začalo na konci devatenáctéhostoletí vcirkuse.

13 _ employment

PROČ NÁS USPOKOJUJÍ VÁGNÍ SDĚLENÍ

Možná jste před pár lety zaznamenali hollywoodský muzikál Největší showman s Hughem Jackmanem v hlavní roli. Byl romanticky barevný, odehrával se v cirkuse a s hodně přivřenýma očima zpracovával příběh amerického šoumena, byznysmena a mistra psychologické manipulace (později dokonce i politika) P. T. Barnuma. Právě podle něho je fenomén, o kterém budeme mluvit – tzv. Barnumův/Forerův efekt – pojmenován. Barnum ho totiž ve svém byznysu prý jako první zužitkovával a psycholog Bertram Forer ho jako první popsal.

NA „JSEM RIGIDNÍ, PASIVNÍ A CHCI TUHLE PRÁCI JEN KVŮLI PENĚZŮM“ VÁM ASI NIKDO ZPÁTKY NEZAVOLÁ

To jsem přesně já! Forer dal skoro čtyřem desítkám svých studentů psy-

algoritmem, který ví, že si v e-shopu minulý týden

chologický test a každému z nich slíbil, že mu podle

koupila make-up.

jeho výsledků připraví osobnostní posudek. Místo

Jestli si říkáte, jak je Jana hloupá, když tohle je

individuálních posudků ale vzal horoskop v novinách

přece obecně známé, dvakrát si to rozmyslete, proto-

a sestavil jeden jediný, pro všechny stejný a absolut-

že Barnumův efekt se týká i vás. Nebo vy snad nemá-

ně vágní. Svých studentů se pak zeptal, nakolik mají

te v životopise, že jste flexibilní, proaktivní a máte rádi

pocit, že tvrzení, která jim vyšla, korespondují s jejich

výzvy? To víte, že máte. A náborář by se pravděpodob-

osobností. Na stupnici od nuly (vůbec) až po pětku

ně divil, kdybyste to tam neměli. Je to totiž něco, co

(zcela) studenti označili, že jejich osobnost korespon-

je sice klišé, ale tak nějak se to očekává. Samozřejmě

duje s nahodilými obecnými větami z horoskopů

je lepší, když to dokládáte nějakým příkladem, který

průměrně na hodnotu 4,3.

vás alespoň trochu odliší od té záplavy ostatních

A to je přesně Barnumův efekt – psychologický

flexibilních a proaktivních, ale kdyby tam místo toho

jev, kdy má člověk tendenci vnímat velice obecné

bylo „jsem rigidní, pasivní a chci tuhle práci jen kvůli

a vágní popisy jako jemu na míru šité – efekt, ze kte-

penězům“, tak vám nikdo asi zpátky nezavolá.

rého těžil nejen osobně pan Barnum a jeho nesčetné pokusy si co nejvíc nacpat kapsy (v čemž byl, nutno

Vidím ego veliké…

podotknout, poměrně dost úspěšný a některé jeho

Obecně se nám z těch vágních sdělení tam venku

nápady byly i z dnešního hlediska docela obdivuhod-

daleko lépe za své přijímají ta pozitivní – překvápko,

né), ale také všichni jasnovidci, iluzionisti, horosko-

že lichotky fungují, co? – než negativní, a když už je

py, většina nabídek práce, životopisů a profilů na

tvrzení negativní, přijímá se lépe, je-li od autority.

LinkedInu, politici, služby jako Spotify a Netflix, jejichž

A to neplatí jen u lidí, ale třeba i u společností, které

„doporučení pro vás“ vůbec není pro vás, ale pro

mají lidé tendenci personifikovat a udělovat jim lidské

všechny, i každý druhý newsletter.

vlastnosti. Nebo vy snad nevnímáte SpaceX jako přá-

Hromadná individualita

telskou a dobrodružnou? Výrazně vyšší procento lidí, kdo na sebe okamžitě

Barnumův efekt je hluboce zakořeněn ve všech lidech

a rádo vztáhne vágní tvrzení, je mezi autoritáři, neuro-

bez rozdílu – experimenty s ním dopadly úplně stejně

tiky a jinými osobnostními typy, kterým silně záleží na

v Evropě, USA i v Asii – záleží jen na vstupních datech.

názoru ostatních. V určité míře se ale Barnumův efekt

Pokud někomu dáte „personalizovaný“ horoskop,

týká nás všech. Protože komu z nás se neposlouchá

aniž by vám o sobě řekl jedinou věc, má tendenci

dobře, že jsou odvážní, rozhodní a že budou mít v ži-

si ho na sebe tolik nevztahovat, pokud vám ale dal

votě úspěch?

datum narození, už tomu samému horoskopu věří

Tím se dostáváme k těm úplně nejvděčnějším

daleko více. Takové „JANO, mám pro tebe nabídku“

zužitkovatelům Barnumova efektu – jasnovidcům. Že

proto funguje daleko lépe než „dobrý den, tento

doopravdy komunikují se záhrobím? To sotva. Jsou

týden v akci je…“, i když obsah newsletteru je pro

to ale profíci v takzvaném cold reading, tedy v chlad-

všechny stejný a Janino jméno je uměle generováno

ném čtení. Princip je stejný, jako když obchodníci

praktikují „chladné volání“ nebo volají na „chladná čísla“. Znamená to, že druhá strana o nich vůbec nic neví a zatím ani neprojevila o to, co prodávají, žádný zájem. Úkolem obchodníka pak je ten zájem v člověku na druhé straně vzbudit pomocí různých prodejních technik. A stejně to funguje i u jasnovidců. Vůbec nic o svých klientech nevědí, ale jsou výborní v pozorování. Podle vzhledu člověka, jeho mluvy a řeči těla si nejprve vytvoří určitý předpo-

NAKOLIK SE ZTOTOŽŇUJETE S TĚMITO VĚTAMI?

klad a ten testují pomocí hádání – když se trefí, hodně to zdůrazní, a když minou, rychle od toho odvádějí pozornost, aby si klient nevšiml. Hojně přitom využívají právě zaklínadla Barnumova efektu, který tak dobře funguje na nás všechny, a tím si

• Máte tendenci ksobě být kritičtí.

budují dojem legitimity. Legitimitu vzbuzují i politici, když mluví o světlých zítřcích a efektivním, leč absolutně nespecifickém řešení všech problémů, které jejich komunita aktuálně má. Jednoznačnou odpověď nebo konkrétní názor z nich ale nikdo nedostane ani párem koní. Někteří politici jsou či byli vylože-

• Ikdyž to zvenčí vypadá, že máte všechno pod kontrolou, uvnitř býváte nejistí.

ně proslulí tím, že mohli mluvit hodiny a naprosto skvěle to znělo, ale nikdo nikdy nezachytil, o čem že to vlastně bylo. A protože nás Barnumův efekt dokáže na emocionální úrovni tak krásně ošálit, jen málokomu to kdy došlo.

• Občas máte pochybnosti otom, jestli jste se rozhodli správně.

Co s tím? Smířit se. Žijeme mezi prázdnými slovy. Očekávají se od nás, počítá se s nimi a tak nějak jsou standardem – třeba právě při hledání práce. Dají se ale také velmi dobře využít. Znalost Barnumova efektu vás totiž dokáže velmi dobře naučit větší empatii. A teď nemyslíme tu umělou cirkusovou.

• Máte rádi změnu arozmanitost ajste nespokojení, když jste vněčem omezováni.

Až příště půjdete na pohovor, nebo třeba na rande, co nechcete pokazit, začnete neurčitě něčím obecným, co se dá vztáhnout na každého, a budete pozorovat reakce toho druhého – jako ti věštci – všímat si tónu, prodlev a pauz a sebemenších detailů v řeči těla. A po čase budete schopni

• Ikdyž máte určité rezervy, dokážete je obvykle dobře vykompenzovat.

sí, když má rezervy nebo nemá zájem. A to z vás dovede udělat nejen výborné kamarády a partnery – protože budete schopni identifikovat, jakou má ten druhý náladu nebo jestli třeba nepotřebuje pomoc – ale i výborné vyjednavače. A vyjednávat budete v životě o lecčem, takže je rozhodně

• Někdy jste extrovertní, společenští aotevření, jindy introvertní, rezervovaní aopatrní.

na místě se tuhle schopnost naučit. A Barnumův efekt je šikovná berlička, která vám s tím dovede docela slušně pomoct.

(výběr z Forerových „individuálních“ posudků)

15 _ employment

rozpoznat, jak vypadá, když s vámi člověk souhla-

V hlavě příšery, nebo příšery v hlavách? FASCINACE UPÍRY ALIAS SORRY, ŽE JE

Skoro každá kultura na světě si za dobu své existence vymyslela nějakou formu upíra. My známe hlavně ty východoevropské –strigy, řeckého vrykolakase nebo notorického Drákulu –ale existuje ičínský Jiangshi, madagaskarský ramanga, loogaroo vKaribiku amnozí další. Sigmund Freud tvrdil, že představa upíra je manifestací našich hlubokých (zejména sexuálních) tužeb, které jsou vrozporu smravy běžného života. Psychologové Heinz Kohut aErnest Wolf ale vypátrali, proč jsou upíři ve fóru idnes, kdy ito dříve nejobscénnější sexuální chování už nikoho zase tak moc nešokuje. Amůže za to vaše matka.

17 _ culture

VAŠE MATKA NARCIS

Dobře, možná ne přímo vaše matka, ale obecně

Když odhlédnete od vší té tajemné a sexy třpytivosti, je

postava matky, která je pro život každého člově-

totiž upír v podstatě sobecký parazit a patologický lhář,

ka v prvních několika letech, kdy se formuje jeho

je to nespolečenský predátor trpící nekontrolovanými

psychika, středobodem vesmíru. Aby se z dítěte stal

výlevy vzteku, co se beztrestně živí na úkor druhých

po všech směrech zdravě v y vinutý jedinec, měla by

a skrze mistrnou manipulaci alias „magii“ uměle buduje

ho matka v ychovávat v lásce a porozumění a jako

svoji úžasnou image, která zakrývá to, jaký doopravdy je.

separátní entitu. Problém je, že to ne každá dělá.

Ke svému životu potřebuje obdiv druhých a jejich životní

Začněme ale popořádku.

sílu, protože sám je slabý, povrchní, prázdný, není scho-

Šlomovi jde (opět) o sex Většina populárních teorií Sigmunda Šloma Freuda se točí kolem sexu, hanby a genitálií, i on ale věřil, že

patický vůči potřebám druhých alias vítejte v narcismu (přesněji: v NPD – narcissistic personality disorder).

většina „příšer“, co mají lidé v hlavách, vzniká z dětského

Kultura narcismu

traumatu (anebo strachu ze smrti). A právě upír je jedna

NPD je porucha osobnosti, která je daleko častější, než

z proto-příšer – v různých kulturách se vyskytoval tak

byste možná čekali. Častokrát se totiž dědí z generace

často, až získal status archetypu, a to nejen sémanticky

na generaci. Její největší rozvoj přinesla nejprve sekulari-

(ve smyslu pravzor věcí), ale i mentálně jako psycho-

zace (odklonění od náboženství) a pak hlavně moderni-

logická struktura zakotvená v kolektivním vědomí.

zace a komercionalizace všeho kolem. Stejně jako se po-

Překlad: Spousta na sobě nezávislých lidí si vymyslela

hanský, tradiční nebo rodinný význam Vánoc u mnoha

nemrtvou bytost, co žije ve tmě, konzumuje krev, šíří zlo

lidí vyprázdnil ve prospěch nákupu dárku, se i význam

a symbolizuje všechno, co je zakázané.

matky živitelky vyprázdnil pro spoustu žen na úroveň

Podle Freuda za to může podvědomí, tedy hluboká zásobárna všech našich neuskutečněných tužeb, impulzů a přání, většinou sexuálního nebo agresivního

„matka, co vypadá, jako že živí“, pro kterou má existence dítěte jeden jediný smysl – vlastní seberealizaci. Podívejme se na to optikou upíra – je ve všech smě-

charakteru, co upíry alias manifestace všeho toho, co

rech nadřazený, okouzlující a inteligentní, ale i přesto

nemůžeme, vymyslelo. Dominanci upíra – třeba Drákuly

vyžaduje fanatický obdiv a ke svému životu potřebuje

– nad jeho obětí, nejčastěji mladou a naivní pannou,

životní sílu jiných, stejně jako narcistický rodič potřebuje

která ho bezmezně adoruje, pak Freud vnímá jako vztah

k vlastní seberealizaci emocionálně vysávat své dítě.

otce a dcery optikou oidipovského komplexu. Ve zkratce – jde mu zase jednou hlavně o zakázaný sex, což bylo na

Vyrůstání s upírem

konci rigidního 19. století v Evropě pochopitelně aktuál-

Kohut a Wolf dali Freudovi za pravdu v tom, že příšery

ním tématem, ale rozhodně to neplatilo všude.

vznikají v dětských hlavách – i narcismus se u člověka

Podezřele univerzální upír

18 _ culture

pen vlastních hlubokých emocí a je absolutně neem-

totiž vyvíjí v raném dětství jako odraz jeho vztahu s rodiči. Rodiči, kteří můžou dítě klidně i opravdu milovat, ale

Freudovu teorii proto rozporoval už Carl Gustav Jung,

chovají se k němu spíše jako k věci než jako k samostat-

další gigantické jméno v oblasti psychoanalýzy.

né osobnosti, což vede k tomu, že dítě vyroste jako na

Uvědomil si totiž, že je prakticky nemožné, aby měli

první pohled normální a sebevědomý člověk, ale uvnitř

lidé z naprosto odlišných kultur a různých koutů světa

zůstává dítětem, protože mu jako autu nebo kabelce

totálně identické neuskutečněné tužby. To, že se upíři

logicky nebylo dovoleno vyvíjet si vlastní vnitřní svět

vyskytovali v Evropě, Africe i Asii mu tak spíš napovídalo,

a emocionálně dospět. A pak má kabelka vlastní děti

že jsou zakotveni někde ještě hlouběji než jen v podvě-

a dělá jim úplně to samé, co sama zná z dětství, a další

domí, pravděpodobně až v těch úplně nejzákladnějších

a další generace naskakují do narcistického soukolí,

psychologických strukturách, které definují člověka

aniž by si uvědomovaly, že je něco špatně. Narcis si totiž

jako živočišný druh, tedy v samotném principu toho, jak

nikdy nevšimne, a už vůbec si nepřizná, že není dokonalý

naše hlava funguje. Hlava, která vyplodila opak toho,

a všemohoucí – přesně jako upír.

kdo je – upíři jsou nesmrtelní, dokážou měnit podobu,

Narcismus je tedy dle Kohutovy a Wolfovy teorie

žijí v noci, mají obrovské charisma a rozhodují o životě

v lidstvu tak hluboce zakořeněný, že upíry zazname-

a smrti. Jinými slovy – jsou absolutně dominantní. A psy-

náváme i v těch nejstarších civilizacích, a tak častý, že

chologové Heinz Kohut a Ernest Wolf k tomu o něco

jsou přítomni ve většině kultur na světě. Protože ale žijí

později přidali dovětek: jako rodič v životě malého dítěte.

v tajnosti a ve tmě (narcistický rodič se k cizím lidem

Přesněji řečeno – jako narcistický rodič.

nikdy nechová tak hnusně jako k vám, protože by ho

třeba nemuseli mít rádi a to on nesnese), moc často se o nich nemluví a jejich oběť dál trpí tiše a sama, protože na upíry přece žádný racionální člověk nevěří.

Jak z toho ven? Těžce. Velmi těžce. Nejdřív se totiž musíte dostat

Vaše matka je narcis, když… vás má ráda, jenom když jí to kněčemu

z jejich opravdu silné hypnózy a uvědomit si, že

je –například jí to zlepší image před

s vámi bylo celý dosavadní život manipulováno.

ostatními, když si dobře vedete ve škole

Typického narcistického rodiče tak poznáte až

nebo vpráci (naopak ale žárlí, když si

s odstupem času a prostoru – ideálně několik let poté, co jste se odstěhovali a přestali s ním denně

vedete až moc dobře);

komunikovat. Teprve bez jeho bezprostředního vlivu si začnete uvědomovat, že on měl z vašeho dětství víc než vy, když z vás vysával obdiv

citově vás vydírá ve stylu „Porodila jsem

a emocionálně se na vás pásl, zatímco vy jste měli

tě, všechno jsem ti obětovala aty se ke

konstantně pocit, že nejste dost hezcí nebo chytří,

mně takhle chováš!“;

že neustále děláte něco špatně a že je všechno zlé vždycky vaše vina (a všechno dobré – včetně vašich vlastních úspěchů – samozřejmě zásluha rodiče).

ponižuje vás –je hyperkritická ke každé

Ani dnes, když je z vás dospělý člověk, si sami

prkotině, často vás zesměšňuje, klidně

sebe zase tak moc nevážíte a všichni ostatní vám

ipřed ostatními, apak jen mávne rukou

připadají úspěšnější, zajímavější a spokojenější než vy. Taky se neustále honíte za tím „něčeho dosáh-

s„Copak nerozumíš vtipu?“;

nout“, strašně vás frustruje, když něco nevyjde, a i když se vám stane něco opravdu dobrého, máte tendenci to bagatelizovat a nepovažovat to za „nic zvláštního“. Je nám líto – vyrostli jste s upírem. A ještě víc líto nám je, že s tím nemůžete dělat nic jiného než otevřít dveře – přeneseně tak do domu vpus-

je sobecká amiluje drama –když vás něco trápí, jste posera amoc to zveličujete, naopak když jí se stane jakákoli prkotina, je to tragédie roku avšichni to musí řešit;

tit denní světlo, aby se upír usmažil – a odejít. Kompletně se od narcisty oprostit a nechat ho tak

chybí jí empatie amusí za každou cenu

emocionálně vyhladovět je totiž jediná cesta, jak

vyhrát –itam, kde to není soutěž,

se z toho začarovaného kruhu vymanit. Domluvy nefungují, vysvětlování nezabírá a narcis si za žád-

například vhádce, přesně ví, co vám

nou cenu nikdy nepřizná, že je s ním něco špatně.

nejvíc ublíží, aneváhá to vytasit, abyste

Ani když ho to bude stát rodinu, i kdyby za to měl

se rozpadli, zatímco ona je vítěz;

zaplatit životem, nic s ním nehne. Koneckonců, narcismus je osobnostní porucha, člověk to nedělá, protože chce, ale protože je tak „nastaven“ kvůli

všechno je oní –diskuse ovašem úhlu

traumatu z dětství.

pohledu ji absolutně nezajímá, buď je po

Narcisté jsou v podstatě velmi nešťastní a nespokojení lidé – i když si to samozřejmě nikdy

jejím, anebo není vůbec;

nepřiznají – nenávidět je tak určitě není na místě, i když nám toho třeba opravdu dost provedli. Místo toho raději vystupme ze začarovaného kruhu,

když sní přestanete mluvit, jste

uvědomme si, kde je problém, posviťme si na něj

nejhorší na světě, vlastnoručně jste

a nepřenášejme ho dál na naše děti. Na to, co dě-

způsobili holokaust avaše prostřední

láme v temnotách, je přece daleko lepší se podívat

jméno je Mengele.

v televizi, a ne si to prožít.

20 _ history

Jak kus drátu zahubil kovboje ANEB DROBNOSTI, CO ZMĚNILY SVĚT Iten nejmenší človíček dokáže změnit chod budoucnosti. Aneplatí to jenom pro hobity. Jeden takový docela maličký ana první pohled nevýznamný ozubený drátek, který si vroce 1874nechal patentovat jistý Joseph F. Glidden zamerického Illinois, zapříčinil úplný zánik éry kovbojů. Byl totiž, jak sám Joseph avizoval, „lehčí než vzduch, silnější než whisky alevnější než prach“.

holedbal, že je jeho ostnatý drát největším vynálezem

Dvakrát větší krabice, čtyřikrát víc zboží

věku. A zase tak moc se nemýlil. Divoký západ byl

Hlavní hybnou silou globalizace byl shodou okolností

totiž ze své podstaty jedna obrovská otevřená pláň,

také kus železa, tentokráte ale o něco větší – přepravní

kde urostlí, dohněda opálení macho kovboji naháněli

kontejner. Před jeho zavedením se zboží putující z jed-

svá stáda, bránili křehké děvy před nájezdy koman-

noho konce světa na druhý muselo opakovaně nakládat

čů a jen horizont byl jejich limitem. Dobře, bez teplé

a vykládat (nejprve do náklaďáku, pak na loď, do vlaku

vody, kvalitní stomatologie a toaletního papíru ( jak

atd.), což celý proces nejen zpomalovalo, ale také zdražo-

moudře praví barbar Cohen) to zase tak romanticky

valo. Člověk má totiž jen omezenou sílu a výdrž a musí se

nevypadalo, podstata jejich byznysu ale skutečně

mu platit mzda, se kterou je navíc ne vždycky spokojen,

byla nahánět stáda a chránit je před nebezpečím,

no a dál to znáte. Když se tak v padesátých letech mi-

které má tendenci se tak úplně nevyskytovat v oplo-

nulého století objevil přepravní kontejner – homogenní

ceném areálu.

jednotka, do které se zboží u výrobce naskládalo a světlo

Dva roky před patentem na telefon se Joseph Glidden

Problém byl v tom, že stromů bylo široko daleko

možno pomocí jeřábu jednoduše přepravit z lodi na vlak

klasický drátěný dobytek naprosto jednoduše povalil

nebo na náklaďák a naopak a která se dá skládat jedna

a rozšlapal a s ním i všechny brambory a cibule, co se

na druhou – nastala v přepravě zboží globální revoluce.

tu první osadníci snažili vypěstovat. Těch navíc v divo-

Zatímco v roce 1965 dokázali pracovníci přístavu za

kých prériích amerického západu od roku 1862 přibý-

hodinu přesunout 1,7 tun zboží nebo materiálu, o pět

valo čím dál víc.

let později už to díky přepravnímu kontejneru bylo tun

Důvodem byl takzvaný Homestead Act, kterým

30. Jeden jeřáb byl totiž schopen vykonat práci x pří-

prezident Abraham Lincoln zaručil všem čestným

stavních pracovníků a do jednoho kontejneru a na jednu

občanům (i ženám a osvobozeným otrokům!) nárok

loď se rázem vešlo daleko víc zboží, které navíc přestalo

až na 160 akrů (to je cca 0,6 km2) půdy, pokud si na ní

z beden v přístavních skladech záhadně mizet. Třeba

postaví dům a budou ji obhospodařovat alespoň pět

whisky bylo jedno z úplně prvních zboží přepravovaných

let. Což jde poměrně složitě, když vám ji každý druhý

v nových kontejnerech, protože její výrobci už měli dost

týden pošlape něčí stádo krav v čele s kovbojem,

přístavních pracovníků a jejich vtípků o tom, že dostávají

podle kterého má kráva větší právo na to se volně

zaplaceno 50 liber za týden a k tomu kolik lahví unesou.

prohánět než nějaký imigrant na svůj řádek brambor.

Ďáblovo lano

22 _ history

světa znovu vidělo až u adresáta, jednotka, kterou je

jen pár, takže dřevěný plot nepřipadal v úvahu a ten

Kromě vyšší rychlosti a spolehlivosti a nižší ceny přepravy vedlo využívání kontejnerů nejen k technologickým změnám v přístavech, které posilovaly svá mola

Moderní ostnatý drát tak, jak si ho Joseph Glidden

a nakupovaly jeřáby, ale také ke změnám urbanistickým.

patentoval, držel jako nic předtím a kovbojové si dva-

Přístavy najednou musely mít dobré spojení na dálnici

krát rozmysleli, než by proti němu stáda hnali, krávy

i dráhu a musely být dostatečně velké a prostorné, což

se o něj totiž píchaly a řezaly, a často tak třeba v zimě

ne všechny stávající huby dokázaly splnit. Místo San

v blizardech uhynuly až tisíce kusů. A každá kráva, co

Francisca se tak hlavním obchodním přístavem stal

se nedá prodat, představuje ušlý zisk jejího majitele.

nedaleký Oakland, z Manhattanu se doprava přesunula

Z oplocených pozemků, které vyrostly na jejich

do New Jersey, z Londýna do maličkého Felixstowe a na

územích, neměli radost ani původní obyvatelé severní

slávě teprve nyní začínal nabírat nizozemský Rotterdam.

Ameriky, tedy jak už se to dnes moc neříká – indiáni.

Lidé kvůli kontejnerům přišli o práci a to nikdy není

Ti ostnatému drátu říkali „ďáblovo lano“ a stejně jako

legrace, na druhou stranu ale přístavní odbory poměr-

kovbojové a různé maskované gangy s ním nějakou

ně často blokovaly dopravu, když stávkovaly za lepší

dobu vedli válku.

podmínky, takže se nešlo moc divit, jak rychle dopravní

Pokrok ale nezastavíš. Do sporů o oplocená území

svět na kontejnerovou vlnu naskočil. Začaly se vyrábět

se vložil stát a války o drát skončily. A s nimi skončili

mnohem větší lodě, nově se přepravovalo i zboží, které

i kovbojové, kteří už prostě a jednoduše nebyli potře-

se do té doby přepravovat nevyplácelo, a výsledkem je,

ba. Osadníci z nekonečných prérií Divokého západu

že celý svět dnes jí a nosí v podstatě to samé.

ukusovali akr po akru a nehostinné prostředí plné nebezpečí se (samozřejmě ne celé) stalo prostě jen

Terárium, co ovládlo svět

dalším místem k životu. Jeden jediný malý, tak trochu

Také za cestou k dominantnímu postavení Evropy

rozzlobený drátek tak docela sám zvládl odstartovat

jako globální velmoci stála krabice. Nebyla železná, ale

masivní kolonizaci Severní Ameriky.

skleněná, říkalo se jí Wardian case a byl to v podstatě

FUN FACT Princip kontejneru = zvětšíte-li plochu povrchu určitého tvaru, zvětší se jeho objem víc než úměrně, tedy například zdvojnásobíte-li plochu povrchu kontejneru, může se objem zbožívněm přepravovaného zvýšit ažčtyřikrát.

NA SVĚTOVÉ VÝSTAVĚ předchůdce dnešních terárií. V roce 1829 ji složil britský lékař a zapálený botanik Nathaniel Bagshaw Ward, když se pokoušel vymyslet, jak svoje milované kapradiny ochránit před kouřem z okolních továren, který mu je neustále trávil. Jednoho krásného dne si všiml, že v jedné z jeho skleněných nádob, ve kterých měl kukly hmyzu – protože když botanik, tak se vším všudy, že – z trošky hlíny vyklíčilo zapomenuté semínko. Na první dobrou ho obrovské možnosti tohohle malého objevu nenapadly, teprve když rostlinky po čtyřech letech

V ROCE 1851 BYLA VE WARDOVĚ TERÁRIU PREZENTOVÁNA ROSTLINA ÚDAJNĚ CELÝCH 18 LET NEZALÉVANÁ

uvadly, protože zrezl uzávěr jejich nádoby, došlo mu, že na něco přišel. Skleníky už v té době existovaly, ale rostliny v nich vyžadovaly péči člověka a zalévání. Uzavřený samoregulační

doby luxusním zbožím, se tak stal levný nápoj mas a ty-

systém jeho terária, který k „zalévání“ využíval odpařování

pická součást britské kultury.

a kondenzaci, byl proto naprosto průkopnický. Spousta

Podobný scénář se odehrál s gumovníkem, který

rostlin, které si Britové vyhlédli v zahraničí, se totiž přes

byl přirozenou doménou Brazílie do té doby, než se

moře přepravovala jen velice složitě, občas je nebylo čím

sedmdesát tisíc jeho semínek dopravilo do Londýna, kde

zalévat, námořníci botanice nerozuměli a ani je to moc

je vyklíčili, a ve Wardových teráriích odeslali na Ceylon.

nezajímalo. Celých 19 z 20 rostlin tak většinou po cestě

Tam se zakrátko produkce gumovníku tak rozbujela,

uhynulo, a pokud se přepravovala semínka, ve velké vět-

že guma nejen zlevnila, ale také se rozšířila po celém

šině uschla, shnila nebo je zlikvidovali škůdci. Po zavedení

světě a éra masově vyráběných bicyklů a automobilů tak

Wardova terária průměrně 19 z 20 vzorků naopak přežíva-

mohla vesele začít. Brazilský gumový průmysl, pro zemi

lo a to nebyla dobrá zpráva jen pro botaniky, ale také pro

poměrně klíčový, ovšem v důsledku toho zanikl.

celé britské impérium a všechny milovníky čaje. Čína měla totiž v té době na čaj monopol

Wardovo terárium má komplet na svědomí také kolonizaci Afriky a jiných tropických lokalit Evropany. A to

a Evropanům ho prodávala zbytečně draze. Vyzbrojen

zejména proto, že v něm v roce 1860 z Jižní Ameriky jistý

Wardovým teráriem tak jistý Robert Fortune roku

Clements Markham propašoval chinovník, ze kterého

1849 propašoval 13 tisíc čajovníků z Číny do Indie a tak

se vyrábí základní antimalarikum chinin. No, a to se to

nejen nastartoval indický čajový průmysl, ale také

Evropanovi dobývá, když se po štípnutí komára najed-

zlikvidoval čínský monopol. A z čaje, který byl do té

nou neumírá, že.

Za rovnoprávnost smuži se ženy různě po světě bily už od sedmnáctého století. Apřestože vněkterých zemích nemají stejná práva ani dnes, byly to právě ženy, byť většinou tak trochu ve stínu, kdo se historicky zasadil ospoustu věcí. VUSA měly například na svědomí zavedení prohibice, protože jejich evropští přistěhovalečtí manželé zvyklí pít pivo se po americké whisky vždycky zřídili jak dobytci aživot snimi pak nebyl zrovna růžový –doporučujeme na Netﬂixu výborný dokument od Kena Burnse –asilně se pak podílely ina jejím zrušení. To, co je na konci 19.století zásadně emancipovalo adodalo jim odvahu se do veřejného života zapojit naplno, byl přitom jeden docela nenápadný vynález –bicykl.

25 _ history _ ilustrace: valentinae4

Není nic zlomyslnějšího než žena na kole

„Řeknu vám, co si myslím o jízdě na kole. Dle mého názo-

s konceptem polokalhot, které byly vlastně i polosukně.

ru udělala pro emancipaci žen víc než cokoliv jiného na

Dostaly jméno „bloomers“ po ní a byly to v podstatě

světě,“ nechala se slyšet jedna z nejznámějších americ-

naducané kalhoty uvázané ke kotníkům (někdy ke

kých aktivistek toho času Susan B. Anthony, která kromě

kolenům), přes které ještě dámy často měly přehozenou

volebního práva pro ženy bojovala také proti otroctví

krátkou sukni, aby se tedy neřeklo. Každému odpůrci

a mimochodem je první ženou, jejíž podobizna se v USA

tak daly jasně najevo, že jim jejich právo na jízdu na kole

kdy objevila na mincích – v roce 1979 na dolaru.

nikdo nevezme.

Od kola až k Land Roveru

Sunday Heraldu v roce 1891 napsal: „Ta vůbec nejzlomy-

Ačkoliv se o bezpečnější bicykl pokoušelo už několik

slnější věc, kterou jsem kdy v životě viděl, je žena na bi-

inženýrů před ním, s tím přelomovým a do té doby

cyklu. Myslel jsem si, že to nejhorší, co může žena udělat,

komerčně nejúspěšnějším přišel britský vynálezce a prů-

je kouřit, ale tohle mi změnilo názor.“ Ženám na kole se

myslník John Kemp Starley v roce 1885. Oproti stávají-

posmívalo, urážely se, dokonce se jim zkoušela poškodit

címu vysokému kolu bylo znatelně nižší, takže šlo lépe

reputace tím, že se jízda na kole začala spojovat s necud-

zabrzdit a tolik se z něj nepadalo, mělo pevný rám a obě

ností, a to nejen díky „intimní masáži“ sedlem.

kola propojená řetězovým systémem pro příjemnější a rychlejší jízdu. A davy šílely. Jízdní kola byla dokonce jedním z mála artiklů, jehož

Ačkoliv byla jízdní kola jedním z vůbec prvních produktů, který se aktivně propagoval jako něco, co zlepší váš život, ženy namísto toho lékaři ustavičně varovali

prodeje stoupaly navzdory hluboké ekonomické krizi,

před zdravotními problémy, které jsou s jejich jízdou

která v té době postihla USA. A protože spousta firem na

spjaty. Kolo je prý vede k vyčerpání, nespavosti, bušení

tenhle „hype“ naskočila a začala kola vyrábět, byla kon-

srdce, bolestem hlavy a depresi, tedy k problémům,

kurence v oboru dost drsná, což byla skvělá zpráva pro

které se na kole jezdícím mužům nějakým zázrakem

spotřebitele, protože díky tomu bicykly výrazně zlevnily.

vyhýbaly. A útočilo se i na jejich marnivost – jízdou na

A když píšeme, že zlevnily, nemyslíme tím ani náho-

kole prý žena získá „bicyklový obličej“ – bledý s tmavými

dou, že byly levné. I po téhle „slevě“ byla totiž průměrná

kruhy, nebo naopak rudý a horký – a ten je pro pány vy-

cena kola v devadesátých letech devatenáctého století

soce nežádoucí, takže cyklo-dámy, laskavě zapomeňte

kolem sta dolarů. Průměrná roční mzda oproti tomu byla

na prospektivní nápadníky.

ale dolarů jen tisíc, takže si asi dokážete představit, že

Ať už se ale společnost snažila ženy odradit jakkoliv,

se ono cyklistické šílenství týkalo hlavně těch bohat-

bicykly měly pro zlepšení kvality jejich života nesporné

ších vrstev obyvatelstva. Ale týkalo se jich o to výrazněji

výhody. Ženy začaly být daleko víc fit, byly samostat-

– jen v roce 1897 se podle odhadů v USA prodalo na dva

nější a rozhodnější, a některým mužům začaly naopak

miliony bicyklů.

daleko víc imponovat. Namlouvací schůzky, které se do

No, a když na kolo nainstalujete spalovací motor,

té doby uskutečňovaly vždy v přítomnosti gardedámy,

máte motorku. A když přidáte další dvě kola, je z toho

se najednou děly v sedle a o „spolupráci“ a „fungování

auto. A o třiašedesát let později, v roce 1948, z to-

v tandemu“ mezi milenci a manželi se na úkor všemoc-

várny původně cyklistické společnosti Johna Kemp

ného muže a podřízené ženy začaly skládat písně.

Starleyho vyjíždí první Land Rover. Mimochodem, i bratři

Kromě osobního života měli muži a ženy nově stejné

Wrightové, vynálezci prvního motorového letadla, finan-

zájmy i v politice – například více dlážděných cest pro

covali své první pokusy s létáním právě ze zisků z prode-

kola – a ženy se právě díky cyklistickým spolkům začaly

je kol vlastní značky.

daleko více sdružovat a hovořit spolu o tom, co je na

Ani sukňová, ani kalhotová 26 _ history

A některým mužům se to víc než nelíbilo. Redaktor

životě nejvíc štve, načež se přesně to vydaly měnit a byly při tom víc než dost vidět. Společnost se zkrátka neza-

Vraťme se ale k dámám, které možnost vydat se na

stavitelně měnila a s „novými ženami“, jak je charakteri-

vlastní pěst na větší vzdálenost naprosto pohltila. Do ob-

zoval americký spisovatel Henry James, se v ní najednou

chodu, do školy i za kamarádkou to najednou byla jenom

muselo počítat.

chvilinka a pocit samostatnosti byla opojná záležitost. Ve

A i když právo volit získaly zrovna ženy v USA až

složitých, širokých a vrstvených viktoriánských sukních

v roce 1920 – rok po Československu a celých 27 let po

se ale jezdilo dost špatně, ženy měly někdy i tragické

Novém Zélandu, který udělil ženám možnost volit jako

nehody a převážně mužský tisk toho využíval k dehone-

úplně první stát na světě – v politickém životě se alespoň

stování ženské cyklistiky. Aktivistka Amelia Bloomer tak

z toho lobbistického úhlu pohledu začaly pohybovat,

kritikům ukázala pomyslný prostředníček, když přišla

v podstatě jen co sesedly z kol. Obrazně i doslova.

V USA SI AŽ DO ROKU 1988 NEMOHLY ŽENY VZÍT PŮJČKU BEZ TOHO, ANIŽ BY ŽÁDOST PODEPSAL I JEJICH MUŽSKÝ PŘÍBUZNÝ

Jeden maršmeloun teď, nebo dva později? JAK SCHOPNOST ODLOŽENÉHO USPOKOJENÍ URČUJE NÁŠ ÚSPĚCH „Když nebudeš ve školce zlobit, koupím ti odpoledne zmrzlinu,“ slíbí Pepíčkovi maminka, Pepíček se vzdá okamžitého uspokojení vpodobě potěšení ze zlobení, které ho setsakramentsky baví, aodpoledne za to dostane zmrzlinu, kterou miluje ještě oněco víc. Tomuhle konceptu se vpsychologii říká odložené uspokojení astejně jako na Pepíčkovu zmrzlinu má přímý vliv ina to, jak bude každý znás vživotě úspěšný (ataky jestli půjde do nebe).

Není to vtip – trpělivost, sebekontrola a síla vůle, na kte-

A to je žádoucí nejen ve společnosti jako takové – když

rých je schopnost odloženého uspokojení postavená, má

budete dodržovat deset přikázání, půjdete do nebe, ale

na náš školní, kariérní i životní úspěch vliv jako máloco

také ve škole a v práci – když se budete dobře učit, do-

jiného. Empiricky to dokázal psycholog a stanfordský

stanete se na lepší školu; když na sobě budete pracovat,

profesor Walter Mischel už v roce 1972, kdy s pade-

povýší vás. Bohužel, ve světě 21. století je právě tenhle

sáti dětmi ve věku mezi třemi a pěti lety provedl tzv.

koncept nejvíc v ohrožení. Technologie nám totiž život

„marshmallow test“.

nejen zjednodušila, naučila nás ale taky to, že všechno

Děti při něm mohly dostat jeden maršmeloun teď, anebo počkat a jako odměnu za své čekání dostat maršmelouny dva. Některé děti zvolily odměnu hned, jiné chtě-

můžeme mít hned. A tak to zejména s úspěchem není skoro nikdy.

ly počkat, a dokonce i samy přišly s různými strategiemi,

Úspěch není hamburger

jak od odměny odvést pozornost, aby čekání lépe zvládly.

Podle montypythonovského Johna Cleese začíná krea-

To asi není zase tak překvapivé. Co už ale jednoho k zamy-

tivní proces až po půl hodině urputného snažení a právě

šlení donutí, je fakt, že profesor Mischel monitoroval životy

vydržet na něj počkat je to největší peklo. „Člověk si to

všech testovaných dětí i dlouho po experimentu a v prů-

musí oddřít a nenechat se odradit,“ říká Bára Kršková,

běhu let zjistil, že ty, které vydržely, dosáhly v životě větších

manažerka týmu Robotické automatizace procesů (RPA)

úspěchů než ty, které chtěly jeden maršmeloun hned.

z poradenské společnosti EY. „Když jsem nastupovala

Měly lepší známky, lepší kariéru a ve spoustě věcí byly

jako intern, odešli mi dva starší kolegové, se kterými

obecně výrazně kompetentnější než ty z druhé skupiny.

jsem měla spolupracovat, a všechno tak zůstalo jenom

Sluší se zmínit, že navazující experimenty nikdy nedosáhly tak markantních výsledků jako ten Mischelův, podobné tendence ale odhalila většina z nich.

Do nebe i za lepší kariérou

na mně samotné. A jako nováček jsem mnohdy absolutně netušila, co mám dělat.“ „Hodně jsem se stresoval,“ vzpomíná na své začátky v EY i Bářin dnes už bývalý kolega Oldřich Valta, dříve senior manažer v týmu Řízení tržního rizika. „Byl jsem

Podle amerických psychologů Jacka Blocka a Davida

vyčerpaný, z toho neustálého přepínání mezi klienty mě

Fundera je odložené uspokojení přímo navázáno na

bolela hlava a můj nadřízený za mnou chodil několikrát

schopnost člověka přemýšlet o budoucnosti a jeho roli

denně ptát se na updaty a mě to šíleně vytáčelo.“

v ní. Lidi, kteří chtějí všechno hned, budoucnost příliš ne-

„Mojí nadřízené na jednom projektu zase šlo víc

zajímá, často pro ni nemají žádný plán a je jim tak nějak

o fonty než o obsah prezentace, což bylo strašně nepří-

jedno, kam jejich kroky povedou. Naproti tomu lidé, kteří

jemné,“ přidává se i Tomáš Kafka, dnes už partner v EY.

jsou ochotni na odměnu počkat, tím obrazně řečeno

„Taky jsem úplně nezvládal účetnictví a nešlo mi do pusy

pracují se svým budoucím já a aktivně se snaží o to, aby

ani tykání profesně daleko zkušenějším kolegům, i když

jednou dosáhli přesně toho, po čem nejvíc touží.

je to součástí firemní kultury.“

„Přehnané sebevědomí a chtít všechno hned bych ne-

to nebavilo, nedávalo mu to, co v ten daný moment

doporučovala ani já,“ zdůrazňuje Bára. „Když mám tako-

v životě potřeboval, a chtěl začít vlastní byznys. Oldřich

vé lidi u pohovorů, vím hned, že si nesedneme. Zejména

ještě z poradenského křesla odstartoval vlastní byznys

začátky prostě tu dřinu vyžadují, a kdo pracovat nechce,

– síť urbanistických kaváren The Miners (jedna z nich je

toho v týmu nepotřebuju, protože vím, že se na něj ne-

mimochodem v Praze hned vedle VŠE). „To, co tu dělám,

můžu spolehnout, když půjde do tuhého.“

ale vlastně není zase tak daleko od toho, co jsem dělával

A o tom to celé je – lidé, kteří vědí, že úspěch není

v EY, a navíc vůbec nevylučuji, že se někdy zase vrátím,

zadarmo a vyplatí se k němu dopracovat, jsou obecně

protože mě to tam hrozně bavilo,“ říká Oldřich. „To neu-

organizovanější, ale i flexibilnější, sebevědomější, ale

stálé překonávání překážek a práce na sobě mi do života

i pokornější a proaktivní i mistrně empatičtí. A bývají to

dalo strašně moc.“

ty největší kapacity ve svém oboru.

Vrátil se nakonec i Tomáš: „Lidi, které nabíráme do

Bára díky tomu, co se naučila, první roky v EY kariér-

EY, ať jsou v jakémkoli oddělení a na jakékoli pozici, mají

ně postupovala rychleji, než je zvykem; Tomáš se tu stal

všichni určitý potenciál. Když jsem začal podnikat, začal

dokonce jedním z partnerů v oddělení Forenzních slu-

jsem se povětšinou potkávat s lidmi, kteří ten potenciál

žeb a podpory integrity pro Česko a Slovensko a Oldřich

neměli. A to mě frustrovalo, protože člověk může růst

založil síť kaváren, které mu nejen vydělávají, ale hlavně

a zlepšovat se jenom tehdy, pokud kolem sebe má lidi

mu dělají radost, protože jsou přesně tím, po čem „jeho

s potenciálem.“

budoucí já“ ještě před dvěma lety nejvíc toužilo. A když

„A taky skvělé nadřízené,“ dodává Bára. „Po naprosto příšerné prezentaci, kterou jsem hrozně pokazila – náplň

hezky poprosíte, možná tam ke kávě dostanete i ten maršmeloun (nebo dva?).

na 45 minut jsem vcucla do 15 a šíleně ztrapněná jsem se málem vrhla do kanálu – mi můj nadřízený s úsměvem řekl: ‚To byl prů*er, co? Ale tak příště to bude lepší.‘ A taky bylo! Pár dní nato jsem tu prezentaci měla znova a zvládla jsem to daleko lépe.“ Úspěch holt není fastfood a nemáte ho pár minut od objednání, chce to makat na sobě, zkoušet, chybovat a z chyb se učit.

SUCCESS TIPS Oldřich: „Doporučuji

Faily jsou vítané

úkolníček s přehledem toho,

„Dokonce bych řekla, že ty faily jsou naprosto žádoucí,“

co mám a nemám hotové a co

pokračuje Bára. „Protože vás opravdu nic nenaučí tak dobře, jako když si takříkajíc rozbijete ústa. Mně naopak

dál; nestresovat se problémy, které dál,

to, že jsem na všechno byla na začátku sama, strašně

nemají řešení (protože i takové jsou), jsou)

pomohlo nejen daleko lépe poznat tu práci, ale také stát

a hlavně nepodceňovat spánek – jakkoli

se sebevědomější a urputnější. Když jsem si potřebovala super zaneprázdněného nadřízeného kvůli něčemu

nedůležitě to možná zní.“

uhnat, tak jsem si ho prostě uhnala.“ „Já si se svým nadřízeným, který mě pořád uháněl, sednul a navrhnul mu pravidelné pondělní schůzky místo toho konstantního rušení a od té doby bylo všechno úplně v pohodě. Sám si totiž vůbec neuvědomoval, že mě tak ruší, a ještě se mi za to omlouval,“ usmívá se Oldřich. „A na to neustálé přepínání mezi klienty a projekty jsem si taky našel systém – založil jsem si úkolníček, kam jsem si pečlivě zapisoval, co se děje, v jaké fázi

Tomáš: „Za mě určitě zdravé sebevědomí, ale také pokoru a upřímnost k tomu. A nebýt zbrklý a chtít mít všechno hned hotové, ale poctivě si to po sobě zkontrolovat – ať už je to cokoli.“

projekt je, co je hotovo a jaký je další krok, a to mě nejen daleko víc uvolnilo, ale taky mi dodalo sebevědomí jak před nadřízeným, tak před klienty, protože jsem věděl,

Bára: „Být samostatný

že mě nikdy nenachytají na švestkách s tím, že něco

a aktivní, vymýšlet vlastní

nevím.“

řešení problémů a nenechat

„Zdravé sebevědomí je nejen v téhle profesi hodně důležité, ale rozhodně ne za každou cenu,“ podotýká

se lehce odbýt. Ale taky se vždycky umět

Tomáš. „Když se jako nováček bavíte s klientem, který

zeptat na radu a včas volat o pomoc,

o daném problému ví daleko víc než vy, nemá vůbec

když je něco nad moje síly.“

cenu předstírat, jak jste drsní a co víte, ale spíš na rovinu přiznat, že máte rezervy. Klient to ocení.“

29 _ employment | TEAM-UP (20207007/20207006)

Tomáš dokonce po třech letech z firmy odešel. Už ho

30 _ history

Pijavice, hadí olej a radiová ruleta Radiová od slova radium, ne rádio. Hrála se ve tmě, protože míček akolo rulety malované radiovou barvou ve tmě zářily. Výborný nápad, co? Atakových měli na začátku dvacátého století ve Spojených státech spoustu. Ale neposmívejme se jen za velkou louži, nohy se kvůli padnoucí obuvi dětem soustavně rentgenovaly ive Švýcarsku nebo Německu. Aposedlost radiem nebyla ani zdaleka jedinou obskurní „medicínskou“ praktikou, kterou si lidstvo za dobu své existence vyzkoušelo. Adokud jsou vlékárnách kdostání homeopatika avtunách se prodávají všehojící doplňky stravy, nemusíme navíc ani mluvit vminulém čase.

Jak české slovo šarlatánství, které má původ v italštině,

úplně přitom nezáleželo, co konkrétně vás trápilo. No

tak jeho anglické synonymum quackery vzniklo z křiku

a tak se jí prostě trochu upustilo, a to buď přímo řezem

(quack) a tlachání (ciarlare), kterým tihle vynalézaví

do žíly, anebo se využilo starých dobrých pijavic. Ve

byznysmeni už ve středověku doprovázeli prodej svých

Francii 19. století byly pijavice dokonce tak žhavou záleži-

zaručeně pravých a léčivých hadích olejů. Nic proti

tostí, že se musely dovážet, protože v místních rybnících

hadímu oleji tedy, v tradiční čínské medicíně se používá

je do poslední vylovili. Podle historika H. S. Glasscheiba

běžně, protože tuk z čínského vodního hada, ze které-

jen mezi roky 1827 a 1836 pařížské nemocnice použily

ho se olej vyrábí, obsahuje znatelné procento kyseliny

každoročně mezi pěti a šesti miliony pijavic.

eikosapentaenové, která má mírné protizánětlivé účinky.

Dnes už vám v nemocnicích pijavice naštěstí neapli-

Stejná kyselina se mimochodem nachází v mastných

kují, někdo ale pořád ještě věří jiné starověké praktice

rybách, rybím oleji a mateřském mléce. Co se jako hadí

– baňkování. Postup se od dob Mezopotámie, kam se prý

olej prodávalo v západním světě, ale hada nevidělo

metoda datuje, příliš nezměnil – v baňce zapálíte kousek

ani na obrázku. Nejznámější prodejce hadího oleje ve

vaty nebo papíru a přiložíte ji na kůži. Jak oheň vyhasne,

Spojených státech, Clark „Chřestýší král“ Stanley, ten svůj

vytvoří se v baňce vakuum, které kůži natáhne dovnitř

vyráběl z oleje, kafru, terpentýnu a kapsaicinu z chilli pa-

a vám s největší pravděpodobností zůstane modřina.

priček. A zase nic proti kapsaicinu, protože ten skutečně

Ve středověku se hojně praktikovalo i takzvané

tlumí bolest. Čeští vědci navíc před pár lety zjistili, že

krvavé baňkování, kdy se nejprve na kůži udělal řez

nejlépe funguje na bolest chronickou.

a teprve potom se baňka přiložila, takže do sebe kromě

Pouštění žilou, pijavice a baňky

kůže nasála i tekoucí krev. Tahle metoda byla údajně účinnější. První zmínky o ní se nacházejí ve vyprávění

Šarlatán je definován jako někdo, kdo předstírá, že má

proroka Mohameda, a tudíž se v mnoha částech mus-

dovednost, znalost nebo kvalifikaci, kterou ve skuteč-

limského světa – a ve Finsku! – provádí pořád. Dodnes

nosti nemá. Někdy přitom nemusí ani tak úplně tušit, že

se mimochodem hojně praktikuje i to suché baňkování,

ji nemá, protože prostě věří, že to, co prodává, pomáhá.

jeho úžasně blahodárnými účinky se holedbají masérské

Třeba jako středověcí lékaři, kteří jako univerzální všelék

salony, celebrity a někdy i profesionální sportovci a je

na všechno doporučovali pouštění žilou. Lidské tělo se

mimochodem i součástí tradiční čínské medicíny. Podle

podle nich totiž skládalo ze čtyř šťáv, a tak když se mu

lékařů a vědeckých studií je ale asi tak účinné, jako je

nedařilo, na vině musela být logicky jedna z nich – a tak

Země placatá.

31 _ history

HONBA ZA VŠELÉKEM:

Živočišný magnetismus a klystýrová mánie

zasedaly ke stolům a olizovaly radium. Práce to totiž byla příjemná a výnosná – pracovaly v hezkém, světlém a čis-

Pan Paracelsus (rozuměj lepší než Celsus), jedním z je-

tém prostředí a za každý ciferník dostávaly osm centů.

hož skutečných jmen bylo Bombastus, nejdřív zasadil

Za den zvládla každá z nich namalovat zhruba 300 cifer-

semínko a pak třel své pacienty magnetem vyváleným

níků, za což si vydělala 24 dolarů a to byl tehdy docela

v popeli kriminálníků. Když semínko vyklíčilo, pacient

pěkný výdělek. Jenomže u každého ciferníku musela

byl uzdraven. Na jeho eskapády s magnetismem – který

malířka štěteček narovnat a zúžit ve rtech zhruba pat-

se mimochodem později nejen v medicíně jako důležitý

náctkrát, a to znamená, že za den radiovou barvu olízla

skutečně ukázal – po dvou stoletích navázal Franz Anton

celkem 4500krát. Za šest měsíců tak každá ze slečen

Mesmer, který hlásal, že právě tření o magnet je ten

dostala dávku 4000 mikrogramů radia.

jeden pravý všelék, co zvládne všechno od nevolnosti až po revmatismus. A protože tření těla kouskem kovu

Zdraví vs. zisk

bylo o poznání příjemnější než pouštění žilou nebo

Nutno podotknout, že vědci o nebezpečí radia věděli

klystýr, což byl tehdy taky jeden z nově vynalezených

téměř okamžitě po jeho objevení. „Půl kila radia by nás

všeléků, spousta lidí se na jeho magnetickou vlnu nala-

zahubilo všechny. Naprosto jistě by to zničilo náš zrak

dila. Magnetizovala se voda, oblečení, postele i zrcadla,

a popálilo naši kůži do takové míry, že bychom nemohli

načež s Mesmerem přece jen docela pragmatickým

přežít,“ varoval britský vědec William Crookes v článku

Vídeňanům došla trpělivost. Nevadilo, zazářil znovu

v New York Times už v roce 1903, široká veřejnost ale

v Paříži. Éru největší popularity jeho unikátní metody

obecně nebyla o nebezpečích radia informovaná a USA

„živočišného magnetismu“, tedy když oblečený do fialo-

na svém území zrovna objevily ložiska uranu, takže

vého hábitu s magnetickou hůlkou za zvuku dramatické

už nemusely být závislé na Jáchymově. A když už to

hudby a vůně kadidla přiložil své živočišně zmagneti-

máme, tak na tom přece vyděláme, ne? A tak se radiové

zované ruce na postiženého a ten se rázem cítil lépe,

rulety hrály vesele dál.

ukončila komise složená z Benjamina Franklina, Antoina

Lékaři poprvé spojili to, že se mladým a jinak

Lavoisiera a Josepha Guillotina, která došla k závěru, že

zdravým slečnám z New Jersey hrůzostrašným způso-

to, co Mesmer prezentuje jako medicínu, je totální hlou-

bem rozpadají čelisti, s jejich zaměstnáním v továrně

post, a samozřejmě také francouzská revoluce.

na hodinky až v roce 1924. Trvalo ale ještě jedenáct let

Ostatní pseudomedicína ale vesele vzkvétala dál.

a nespočet dalších úmrtí, než americká medicínská aso-

V roce 1830 britský parlament evidoval přes 1300 růz-

ciace konečně radium označila za nevhodné pro lidský

ných údajně medicínských praktik, což bylo tehdy ze

organismus a zakázala jeho použití za účelem konzuma-

všech zemí světa nejvíc, ale ani Francie nezahálela.

ce. Pozor – pouze za účelem konzumace, radioaktivní

Ludvík XIII. prý pro udržení dobrého zdraví a zmírnění

předměty se prodávaly dál.

některých svých neduhů za šest měsíců zvládl celkem 47 pouštění žilou, 215 uměle vyvolaných zvracení

Voda dobrá, jen čelist upadla

a 312 klystýrů. A Ludvík XIV. si klystýr ze svěcené vody,

Titul držitele „největšího množství radia kdy nalezeného

vína, růžového extraktu nebo tabákového kouře dopřá-

v lidském těle“, jak napsal v roce 1932 na svých stránkách

val dokonce třikrát až čtyřikrát denně.

magazín Popular Science Monthly, ale nepatří žádné

Maminko, ty jen záříš

32 _ history

zaměstnávala přes 700 mladých žen, které každodenně

z „radiových děvčat“, nýbrž bohatému pittsburskému prominentovi a amatérskému golfovému šampionovi Ebenu

V roce 1889 Marie Curie-Skłodowská s manželem a ko-

M. Byersovi, který byl tři roky nadšeným konzumentem

legou objevila ve smolinci z historicky prvního velkého

nápoje jménem Radithor, což byla třikrát destilovaná voda

uranového dolu v českém (tehdy rakouskouherském)

s příměsí radiových solí. Mluvilo se o ní jako o elixíru života,

Jáchymově podivný svítící prvek, který se stal na druhé

byla to jedna z mála „certifikovaných radioaktivních vod“

straně oceánu hitem v tolika odvětvích, ve kterých neměl

a panu Byersovi byla předepsaná jeho lékařem.

co dělat, že člověku oči přecházely. Gram radia, jak obje-

Proč? Protože William J. A. Bailey, odpadlík

vitelé svítící prvek pojmenovali, tam stál dva tisíce dolarů

z Harvardovy univerzity, který lhal o tom, že je lékař,

a jako extrémní rarita byl extrémně poptáván. Aktivně se

založil společnost vyrábějící údajně vysoce léčivou

tak přidával do vody, do másla, do zubní pasty i do make

radioaktivní vodu a za každou její předepsanou dávku

-upu – protože údajně ozdravoval, povzbuzoval a dokázal

dával lékařům provizi. Takže Bailey zbohatl (mimocho-

vyléčit, co vás jen napadlo – a taky se nosil pro parádu.

dem pokračoval s prodejem radioaktivních věcí i poté,

Třeba v hodinkách se svítícími ciferníky.

co byla konzumace radia zakázána), Byersův doktor si

Ty se ručně malovaly barvou z radiových solí, a aby

přivydělal a Byers sám zemřel ve stavu, kdy „byly celá

byly namalovány co nejprecizněji, malířky si konečky

jeho horní čelist kromě dvou zubů a celá jeho dolní

štětců tenčily o rty. Jen jedna hodinková společnost

čelist chirurgicky odstraněny, veškeré kosti v jeho těle se

z mnoha – US Radium Corporation založená 1917 – takhle

rozpadaly a v lebce se mu dělaly díry“ – tak citoval Wall

Street Journal Byersova právníka, který ho navštívil rok předtím, než někdejší sportovec a milovník žen zemřel. Článek měl titulek: „Radiová voda fungovala dobře. Než mu upadla čelist“. Jeho tělo, pohřbené v olověné rakvi, bylo roku 1965 exhumováno za účelem testování a studie zjistila, že úroveň radiace, co z něj vychází, je pořád velmi nebezpečná. Stále radioaktivní jsou i těla

OBČAN MÁ PRÁVO LÉČIT SE METODAMI

„radiových děvčat“.

BEZ ÚČINKU.

Od radia k homeopatii

STÁT MU

Nebuďme oškliví jen na Američany – v Japonsku měli uranové karty, které se vložily do balíčku cigaret a měly snížit množství dehtu a nikotinu v nich, v Německu se jedla čokoláda s radiem, ve Francii měli radiové rtěnky a přímo v Jáchymově otevřeli lázně, kde se člověk mohl vykoupat ve vodě s léčivou radiovou solí nebo, seč mu

VE ŠTĚSTÍ BRÁNIT NEBUDE

hrdlo ráčilo, inhalovat blahodárný radon. A i když je od smrtícího radia k vlastně neškodné ho-

úžasná věc, a co si vezmeme do hlavy, to se stane. Tedy

meopatii pořádný skok, princip je vlastně úplně stejný jako

skoro všechno. Placebo výborně funguje u bolesti nebo

ty pijavice – lidi mu věří. A věř a víra tvá tě ochrání. Někdy.

deprese, ale ne už tolik u rakoviny. A to je právě ono

Než si naštveme všechny z vás, pro které homeopatie

– dokud jde o kašel, síla myšlenky a nějaká ta cukrová

rovná se příroda léčitelka a proč přece nevěřit přírodě,

voda alias homeopatikum vám dokáže hodně ulehčit.

původní podstata této metody zavedené v roce 1796 ně-

Pokud ale jde o něco vážnějšího, už je lepší spoléhat se

meckým lékařem Samuelem Hahnemannem je trochu

na skutečnou medicínu, a ne na šarlatánství.

jiná. Homeopaté věří, že substance, která způsobuje

V době internetu a sociálních sítí se to, že každý má

příznaky nemoci ve zdravém člověku, vyléčí podobné

nějaký názor – třeba že je Země placatá – a každý ho

příznaky v nemocném (homos = stejná, pathos = nemoc).

může volně, svobodně a hlasitě šířit, překvapivě stává

Homeopatické „léky“ tak vznikají opakovaným a pečli-

spíše podhoubím nového šarlatánství, než že by ho to

vým ředěním, než v nich nezbude ani jediná molekula

pomáhalo vymýtit. Nad chladnými a strohými fakty

původní látky. Protože bylo ale se směsí vytrvale třepáno,

totiž zpravidla vítězí emoce – když už jednou nějakou

původní látku si pamatuje a účinně léčí. Neléčí. Alespoň

cukrovou pilulku pochválím, protože můj kašel přirozeně

podle lékařů a vědeckých studií a kdo by věřil těm, co?

odezněl sám od sebe (což kašel nebo rýma obvykle dě-

Homeopatie je takzvaná pseudověda. Lidé jí ale

lávají), zatímco jsem je bral, je těžké vzít to zpátky, a tak

přesto věří a homeopatika aktivně vyhledávají. Ve

hledám alternativní výklad toho, proč fungují a proč je

Švýcarsku dokonce získala homeopatie nedávno stejný

homeopatie legitimní. Tomu se říká konfirmační zkresle-

status jako klasická medicína (protože cukr je levnější

ní – tendence upřednostňovat ty informace a interpreta-

než paracetamol) a v Česku existuje homeopatická

ce, které podporují můj názor, a naopak podceňovat ty,

akademie, kde se za tři roky víkendového studia můžete

které jsou opačné.

stát profesionálním homeopatem. Zároveň u nás ale

Homeopatika jsou také obecně levnější než účinné

byla v roce 2011 odsouzena lékařka, co svou pacientku

látky ve skutečných lécích (proto Švýcarsko) a nezpůso-

léčila jen homeopatiky, a ta zemřela. A v září 2011 soudce

bují žádné vedlejší účinky – pokud nejste citliví na cukr.

Nejvyššího správního soudu Petr Mikeš na adresu toho,

A jestli vám placebo stačí, tak beze všeho buďte homeo-

proč homeopatie není a nemůže být zdravotní službou,

pat. Nezaměňujte ale šarlatánství za vědu. Věda není ná-

pronesl: „Je právem občanů jako svobodných jedinců

zor ani projev něčí nejistoty nebo malého sebevědomí,

pokusit se řešit své zdravotní obtíže i metodami, které

věda je dlouhé, únavné, empirické zjišťování a ujišťování

podle aktuálních vědeckých poznatků žádné účinky

se o tom, že něco skutečně je tak, jak to je, protože to tak

nemají, pokud nejsou uváděni v omyl o tom, že by se

objektivně je. To, že nechcete očkovat svoje dítě, protože

jednalo o zdravotní službu podle zákona o zdravotních

očkování způsobuje autismus – což prokazatelně vědec-

službách. Stát jim nemá bránit v hledání jejich štěstí, ač-

ky nezpůsobuje – je váš názor.

koli se může domnívat, že se jedná o cestu neefektivní.“

Doba názorová

V Dánsku založili instituci s názvem Vereniging tegen de Kwakzalverij (VtdK) už v roce 1881. Byla to první organizace svého druhu na světě zaměřená na boj proti

To, že něco neléčí, neznamená, že to neléčí. Jakkoli

šarlatánství a své osvětové články o skutečné medicí-

nesmyslně ta věta zní. To, že vám homeopatikum reálně

ně a proč nemůžete věřit všemu, co skvěle zní, aktivně

nepomůže, neznamená, že nemůžete věřit tomu, že

publikuje dodnes. A to o naší společnosti – i když už si

vám pomáhá, a tím pádem se cítit lépe. Lidská mysl je

nečistíme zuby radiem – říká asi vše.

Fakáč, paroháč a obrácené véčko KRÁTKÁ HISTORIE OFENZIVNÍCH GEST Italové jsou pořádní dlaždiči. Většina urážlivých gest, které vnašem evropsko-americkém kontextu více či méně hojně používáme, totiž vznikla už ve starověkém Římě. Anebo vŘecku. Aprotože nadávky se vkaždém novém jazyce učí jako první, perfektně jim rozumíme dodnes.

Jestliže o peníze jde v životě až na prvním místě, sex

někdy, když mu poddaní líbali ruce, jen tak mimocho-

suverénně obsazuje příčku druhou. Milujte se a množte

dem ledabyle natáhl prostředníček a bavil se tím, že mu

se, parafrázovali lidé, co prý řekl Bůh, když stvořil člově-

tak podřízení přeneseně líbají rozkrok.

ka, a přívěsky, sošky a spousta dalších věcí s vyobraze-

Protože šlo o otevřeně obscénní a sexuálně symbo-

ním penisu jako symbolu hojnosti a plodnosti zaplavila

lické gesto (což zejména ve středověku moc neletělo),

starověký svět. No a pak si nějaký přidrzlý Řek řekl, proč

neobjevilo se prakticky nikdy na žádné malbě ani soše.

z toho neudělat urážku, a na světě byl vztyčený prostřed-

Jako projev rebelie nebo odporu se tak v umění začalo

níček. A celá řada jeho variací.

objevovat vlastně až relativně nedávno – známý je například Banksyho obraz Rude Cop z cca 2002 nebo u nás fialová instalace Davida Černého „fakující“ Hrad. A zajímavé je i to, že přestože jde o starověkou urážku, spojujeme si ji dodnes zejména s americkou kulturou – odtud také její počeštěné jméno (z anglického „fu*k you“). Do USA se přitom vztyčený prostředníček dostal velmi pravděpodobně až na přelomu 19. a 20. století, a to díky živelně gestikulujícím italským imigrantům.

Neslušný prst Sokrates prý řekl, že ten, kdo vymyslel vystrčený prostředníček, je hloupý hulvát. Šíření tohohle gesta to ale rozhodně nezabránilo. Naopak, starořeckou civilizaci přežilo jen pár věcí stejně účinně jako právě „fakáč“. 34 _ culture

Ačkoli v našich politických končinách samozřejmě znamená „Kalousku, jsi jednička!“, jak nám to v roce 2007 vysvětloval tehdejší premiér Mirek Topolánek, všude jinde na světě vztyčený prostředníček symbolizu-

V jako…

je pánské nádobíčko, které se – abychom to nenapsali

Především v Anglii a v zemích Commonwealthu

úplně natvrdo – chystá k akci spíš zezadu než zepředu.

mají „fakáče“ rovnou dvojitého, tedy alespoň tak si

Ten, kdo prostředníček ukazuje, je pak ten, kdo bude akci

někteří vysvětlují význam vztyčeného ukazováčku

provádět, a ten, komu je ukazováno, akci přijímá. V Římě

a prostředníčku dohromady. Používají se buď ve

proto vztyčenému prostředníčku říkali digitus impudicus

tvaru písmena V, anebo s oběma prsty těsně u sebe,

neboli neslušný prst a povídá se, že císař Caligula prý

znamenají ale to samé – nechtěnou penetraci a s ní

spojenou nadřazenost toho, kdo gesto ukazuje, nad

pachatele nechal pod hrozbou smrti lovit z řiti zmíněné-

tím, komu je ukazováno.

ho osla fíky, a to jen pomocí zubů.

Právě varianta s prsty od sebe v roce 1941 trošku

Co je na tom pravdy, je samozřejmě otázkou, barvitá

zavařila Winstonu Churchillovi, když místo vítězného

historka ale bezesporu přispěla k rozšíření tohoto gesta.

V (kdy dlaň se zdviženými prsty směřuje k obecenstvu)

A protože je to osel a fík, a ne lidské pohlavní orgány,

použil tohle ne úplně lichotivé V (kdy dlaň směřuje

malovat se to může taky. Fík tak na rozdíl od prostřed-

k tomu, kdo gesto ukazuje) a nejeden Brit si toho samo-

níčku v historických uměleckých dílech najdeme (třeba

zřejmě všiml.

na plátně slavného Albrechta Dürera), v těch moderních

Vůbec první psaný důkaz o tom, že „véčko“ exis-

už ale moc ne.

tuje a mezi lidmi se používá, najdeme v pětidílném románu Françoise Rabelaise o životě obrů Gargantua a Pantagruel z roku 1534. A právě anglo-francouzskému vztahu někteří vypravěči vznik tohoto gesta přisuzují, i když je to s největší pravděpodobností jen legenda. Mělo se tak stát v bitvě u Azincourtu v roce 1415, kdy prý Francouzi anglickým střelcům vyhrožovali, že až vyhrají, uřežou jim prsty, které ke střelbě používají. Když pak prohráli, měli Angličané na své francouzské zajatce právě tyhle prsty posměšně ukazovat. Žádný solidní důkaz o tom neexistuje, i když by to bylo vysvětlovalo, proč je to urážka typická pro Brity, ale ve Francii se neuchytila.

Naberte je na rohy Paroháč, tedy gesto, kdy ze zaťaté pěsti čouhají ukazováček a malíček, je známé celosvětově, a to zejména díky Ronniemu Jamesi Diovi z Black Sabbath, což byl první hlasitý propagátor této kozy nebo býka, jak se paroháči také říká. Naučil se ho prý od babičky, která ho používala k odhánění zlých sil (viz Římané výše), a fanoušci heavy metalu ho od něj radostně přejali. Osvojili si ho také satanisté, pro které pro změnu představuje znamení ďábla, úplně prapůvodně gesto ale znamenalo přesně to, podle čeho se v češtině jmenuje – manželka ti zahýbá, chlape.

Ukrást nos

Sorry jako. Nejčastěji se paroháč ukazoval pravděpodobně jako

Obyvatelé jižní Evropy a Latinské Ameriky by se na nás

ironické „no, ty jsi pořádný samec, když ti zahýbá“, pří-

dívali hodně pohoršeně, kdyby nás viděli „krást nos“

padně odkazovalo na to, že mnoho býků je kastrovaných

dětem, jak to občas při hraní děláme. Gesto zaťaté

zrovna jako podvedený muž, že manželčin milenec musí

pěsti, ze které mezi ukazováčkem a prostředníčkem

být očividně „bejk“, anebo že muž bude rozčílený jako

čouhá kousek palce, je u nich totiž hodně, hodně

býk, až zjistí, s kým ho milá podvádí. A jednou z vůbec

neslušné. Opět má sexuální konotaci – ve středověké

prvních zmínek o paroháči v umění je etruská freska

Itálii se mu říkalo mano (ruka) fico (ošklivé označe-

s muzikanty a tanečníky z roku 250 před Kristem.

ní ženského pohlavního orgánu) – a staré je velmi

V moderním kontextu tohle gesto hojně ukazoval

pravděpodobně kolem dvou tisíc let. Už římští vojáci

americký exprezident George W. Bush. U něj to ale

prý přívěsky s vyobrazením fíku (tak se tomuhle gestu

nemělo tak úplně co dělat s nevěrou. Symbolem Texasu,

říká) nosili do bitev pro štěstí. Urážky totiž měly zaru-

kde vyrůstal, jsou totiž dlouhorozí býci, podle nichž se

čeně odradit všechny zlé síly.

tam jmenuje spousta věcí – mimo jiné i fotbalový tým

Protože ale ve středověku zapomněli všechno, co

texaské univerzity v Austinu, jehož jsou Bushovi velkými

se ve starověku naučili, začalo se ve 12. století tvrdit, že

fanoušky. V jejich provedení tak paroháč znamená

za vznikem „fíku“ stál Fridrich I. Barbarossa, který se

„Hook ’em Horns“, tedy specifický fotbalový chorál

vzbouřencům v Miláně poměrně kreativním způsobem

a gesto s ním spojené. Anebo jsou to všichni satanisti,

pomstil za zesměšnění své ženy. Tu dobrý lid milán-

jak se někde spekulovalo, kdo ví. Jedno ale jisté je – až se

ský poslal z města pryč na oslovi, což prý Rudovouse

příště na pubkvízu objeví téma Urážky a urážlivá gesta,

dost rozlítilo, a proto, když dobyl Milán zpátky, všechny

zaručeně zaperlíte.

WHAAAT! mag

MALÝ MAGAZÍN O VELKÝCH VĚCECH

Šéfredaktorka: Markéta Paráčková Design: Alena Palečková Texty: Markéta Paráčková a redakce Foto: archivy partnerů, pixabay.com, unsplash.com, public domain Korektury: Soňa Čapková, Tereza Ladová

SLEDOVAT NÁS MŮŽETE I ON-LINE Web: WAAATTMAG.CZ Facebook: WAAATT! mag

CHCETE NĚCO SDĚLIT REDAKCI? Napište Markét: REDAKCE@WAAATTMAG.CZ

MÁTE ZÁJEM O SPOLUPRÁCI? Kontaktujte Jonyho: OBCHOD@WAAATTMAG.CZ

Vydavatel: Orkimedia, s. r. o. náměstí 14. října 1307/2 150 00 Praha 5 IČO: 09553801

Tisk: PrintPoint, s. r. o Komerční 524 251 01, Nupaky

HLEDÁME

AUTORY alias pomocné ruce, nohy ahlavy, co si vezmou do parády naši naducanou zásobárnu témat ašoupnou je snámi na papír (nebo na web). Chcete být mezi nimi? Napište nám na redakce@waaattmag.cz Je nám jedno, jestli jste student, profesor, obsluha v kavárně nebo maminka na mateřské. Pro nás za nás vám může být klidně 18 nebo 60. Nezajímá nás vaše profesionální dráha a nemusíte být ani ze žurny (i když samozřejmě můžete!). Hlavní je, aby vás zajímalo to, o čem píšeme, a byli jste schopni dát dohromady zajímavý a čtivý článek, co má hlavu a patu, pracuje jen s ověřenými informacemi a není samá hrubka. Jo, a trocha sarkasmu se taky hodí. Spolupracujeme externě, píšete, kolik článků chcete, a honorář je vždy za kus. Začátek spolupráce klidně hned. Zdá se vám to fajn? Tak honem k mailu. ;)

WAAATT! mag MALÝ MAGAZÍN O VELKÝCH VĚCECH

Bylo toho málo? Přečtěte si víc na www.waaattmag.cz