Page 1

Informační magazín 2011


ze seminářů / z chovatelských výstav

Siláže 2011

  Zdravotní stav dojnic, respektive onemocnění či problémy spojené se zkrmováním objemných krmiv jsou úzce propojené oblasti každého chovu. Ne vždy kvalitně vyrobené objemy v loňském roce daly podnět ke zvolení tématu našich letošních seminářů. A protože toto turné 5 seminářů se uskutečnilo už v polovině ledna, tedy v období vyhodnocování minulého roku a upřesňování plánu na další období, zahájili jsme program každého dne analýzou silných a slabých stránek, ohroženími a příležitostmi českých chovatelů krav tak, aby bylo možné stanovit cíle každé farmy v oblasti produkce či ekonomiky výroby mléka.

  Následná přednáška pana Radka Loučky přinesla řadu zajímavých postřehů v oblasti hodnocení kvality objemných krmiv, výživové hodnoty a v neposlední řadě i výběru hybridu kukuřice podle stravitelnosti vlákniny. Praktické podněty a úvahy spojené s onemocněním paznehtů přednesl Ondřej Bečvář. Vedle výsledků svého výzkumu a ošetřovatelské praxe představil i praktický výpočet ztrát spojených s výskytem onemocnění paznehtů podle stupnice Locomotion Score. Přednášky či praktická kalkulačka jsou k dispozici u všech zookonzulentů VVS.

Zdraví paznehtů

  Ve čtvrtek, 3. března 2011, se uskutečnil na školním statku

SZeŠ Písek v Dobešicích další praktický seminář na téma „Zdraví paznehtů“ s praktickou ukázkou ošetření paznehtů, stanovení locomotion score a dalšími užitečnými postřehy z chovatelské praxe.

Jalovice 2011

  Úspěšný chov dojnic začíná v kvalitní péči o telata a jalovice. Tato samozřejmost je však často opomíjena pod návalem provozních starostí a problémů krav v laktaci. Proto jsme v červnu 2011 diskutovali nad průběžnými závěry šetření chovatelských svazů, respektive VÚŽV Uhříněves k odchovu jalovic, byla provedena analýza hlavních příčin ovlivňující náklady odchovu jalovic s využitím zahraničních srovnání. Management chovu a předání zkušeností s aplikací moderních postupů odchovu jalovic byly předmětem přednášky odborníků a chovatelů z předních chovů České republiky. Obě přednášky jsou k dispozici u konzultantů VVS.


2/3

Z chovatelských výstav

Úvodník

Líšnice

  Růst cen nejen zemědělských komodit dává zastáncům scénáře s dvěma krizemi následujícími po sobě zapravdu. Je-li tomu opravdu tak a v blízké době se dočkáme dramatického pádu našich cen, snížené poptávce po mléku, masu, vejcích, obilí, kukuřici a třeba bramborách, je třeba už dnes, v době relativní konjunktury počítat, plánovat, smysluplně investovat, prostě hospodařit tak, jako by zítra mělo být hůř. Pak si na nás, velké kluky a holky, žádná strašidla netroufnou!   My ve Verměřovicích se snažíme tímto řídit. Rok 2011 byl rokem, kdy se náš výkon vrátil do „předkrizové“ dynamiky a velikosti.   Investovali jsme do kvality! Toto zní jako levné tvrzení ale jsem si jist, že jsme opět učinili krok, který zabezpečí pro Vás, naše zákazníky ale i dodavatele a spolupracovníky jistotu, že VVS je stabilní a silný partner. Nově implantovaný IT systém bude tím nejlepším, co v českém krmivářském průmyslu bylo kdy použito. Snažíme se neustále inovovat naše výrobky. Na trh jsme uvedli nový silážní konzervant Formasil ®. V roce 2011 jsme zaznamenali úspěch s CLA, viz článek v tomto čísle. Zároveň doporučuji Vaší pozornosti i reportáže z farem, kde se dozvíte o průřezu servisem, který VVS provádí na farmách.   Jsem velmi rád, že můžeme symbolicky přivítat článkem ve VVS Infu zpět v České Republice Dr. Bečváře. Jeho odborný článek o kulhání skotu navazuje na naše úspěšné zimní semináře, kde tuto tématiku přednášel.   Přečtěte si prosím též o mléku, které se „vyrábí“ přímo a pouze pro Šejky v emirátu Abu Dhabi. Pojďte se podívat do Bulharska, kde se v posledních třech letech dějí v zemědělství věci, nad kterými zůstává rozum stát. V neposlední řadě neopomeňte s naším šťastným Romanem Mokráněm, ředitelem VVS SK na Slovensku, zjistit, jak že to je s Vašimi dojnicemi…….jsou též šťastné, či nikoliv

  U příležitosti prohlídky nové stáje se koncem května uspořádal chovatelský den u našeho významného zákazníka Líšnická, a.s.

Opařany

Šťastný zbytek roku 2011 a šťastný celý rok příští Václav Brynda

Posily VVS   Při vyhlášení výsledků 13. šampiónátu českého strakatého skotu na výstavišti v Řepči v rámci Memoriálu Františka Švadleny jsme udělili cenu na nejlepší vemeno krávě našeho zákazníka ZD Krásná Hora, která se stala zároveň šampiónkou plemene.

Ing. Petr Novotný

Olga Jehličková

  Do oblasti poradenství ve výživě a chovu krav na území jihozápadních Čech nastoupil od září 2010 Ing. Petr Novotný poté, co úspěšně dokončil svá studia na ČZU Praha se zaměřením na výživu zvířat. Po úvodním zapracování je dnes prospěšným zookonzultantem a dobrým členem týmu VVS.

  V posledním čtvrtletí roku 2010 nastoupila do VVS Olga Jehličková s cílem podpořit úsek prodeje a poradenství výživy koní. Své mnohaleté obchodní zkušenosti ze svých předchozích působení potvrdila v letošním roce, kdy více jak zdvojnásobila prodej minerálních a vitamínových doplňků pro koně. Z její historie můžeme ještě doplnit tu zajímavost, že založila a na čas řídila Asociaci chovatelů fríských koní.

Zdislavice

  V polovině června se konal ve Zdislavicích tradiční již 13. chovatelský den. VVS předává cenu za nejlepší vemeno krávě Patty Red z podniku Dobrosev, a.s. Dobronín, která pak vyhrála soutěž plemene H.


z chovatelských výstav / sportem do formy

Velký Bor

Kralovice

  Ve Velkém Boru se uskutečnil první chovatelský den spojený s prohlídkou farmy. VVS předává jednu z cen hlavnímu zootechnikovi VOD Velký Bor Františkovi Němcovi.

  Letní chovatelské výstavy se pomyslně uzavíraly tradičně v Kralovicích, kde v letošním ročníku všechna první místa u plemene H včetně šampiónky výstavy ovládl náš významný zákazník ZOS Šestajovice – Jirny, a.s.. Na snímku hlavní zootechnik Martin Gažík a vodička Kateřina Kováčová, která byla vyhlášena jako nejlepší vodička výstavy.

Chomutice

  Cena za nejlepší kolekci krav na výstavě PRIM Chomutice 2011 putovala do podniku Poděbradská Blata, a.s.

  Kateřina Vojtěchová z VVS předává ceny podniku D-K zemědělská, a.s. Kožlany a Úněšovský statek, a.s. v kategorii prvotelek plemen H.

Kámen

  Ing. Daranský z RD Králíky, a.s., přebírá cenu za nejlepší vemeno a zároveň za šampiónku výstavy PRIM Chomutice 2011.

  Návštěvníci Dne Zemědělce 2011 měli k dispozici náš stan v těsném sousedství výčepu místního pivovaru.

Paka

  Hlavní zootechnik podniky Mžany, a.s. přebírá cenu od ředitele VVS na chovatelském dnu PAKA 2011 v areálu hřiště ve Zboží.

  Pracovnice našeho zákazníka a spolupořadatele výstavy VOD Kámen na stánku v průběhu výstavy.


4/5

Chovatelská zimní olympiáda 2011   Téměř ideální sněhové a lyžařské podmínky provázely v lednu v pořadí již 8. ročník VVS Skikritéria v Čenkovicích. Obří slalom muži ovládli soukromě hospodařící farmáři, kdy na prvním místě se umístnil Karel Skupien ze severní Moravy, Milan Martínek z Lukavice skončil na druhém místě a na třetím místě se umístil tradičně úspěšný podnik ZEOS Lomnice v zastoupení Františka Otmara. V kategorii žen první místo obsadila Lada, nejstarší z dětí Bryndových, následována Lucií Martínkovou z Lukavice a třetí místo patří Radaně Vrbkové ze ZD Unčovice. V tomto ročníku se účastnilo poprvé nejvíce sportovců z řad milovníků běhu na lyžích. V kategorii žen zvítězila paní Iva Loučková, manželka významného výzkumného pracovníka VÚŽV Uhříněves, v.v.i., následována Janou Rešovou z firmy Delacon a třetí místo obsadila Marie Stará ze ZD Zderaz z Proseče u Skutče. U mužů se v běhu na lyžích ve velké konkurenci umístil na prvním místě Vladislav Dufek ze ZD Miletín, následovaný René Mačátem a zmiňovaných Radkem Loučkou.

  Odpolední lyžování zpestřila návštěva nově otevřeného areálu Buková hora s první vyhřívanou čtyřsedadlovou lanovkou v České republice. Po náročném, přesto krásném lyžování následovala bohatá večeře doplněná českým vepřovým prostým dioxinů, vyhlášení výsledků a skvělá roková kapela. Mnozí z 51 účastníků tohoto ročníku zimních chovatelských her jistě utužili svoji osobní formu a budou tak lépe pokračovat v udržování své farmy ve formě!

Podzim ve formě!   Koncem září se v Českém Ráji ve sportovně rekreačním areálu RÁJ konala pravidelná prověrka fyzické připravenosti chovatelských elit na závěrečný finiš roku 2011. VVS Cup 2011 tak jako ročníky minulé čítal 6 sportovních turnajů. Objednané počasí jako vždy nezklamalo a tak za přijatelné venkovní teploty jsme byli svědky nadšených sportovních výkonů. Ve volejbalu převálcovalo ostatní trio chovatelů ze severní Moravy vedené Karlem Skupienem spolu s Andělou Hečkovou a Miladou Ligockou. Bowlingu kralovali Blanka Ptáčková a Ladislav Dufek, minigolfu Jaroslav Fliedr a tenisové čtyřhře Petr Havránek a Jiří Mařík. Squash ovládl Jiří Janata a ve stolním tenisu vyhrál zaslouženě Josef Mareš.


efektivní odchov telat / z našich farem

Efektivní odchov telat Krásná Hora   Zemědělské družstvo Krásná Hora nad Vltavou odchovává telata na dvou střediscích. Telata plemene české strakaté jsou odchovávána v Krásné Hoře (800 ks za rok) a telata plemene holstein na farmě v Petrovicích (600 ks za rok). Do 3. dne života je podáváno telatům mlezivo. Od 3. dne jsou třikrát denně napájena mléčnou náhražkou. V zimním období je používán Multimilk prémium od firmy VVS Verměřovice. Od 5. – 6. dne je podáván startér. Při spotřebě 750g startéru jsou telata odstavena.

Ověření Multimilku   Na telatech plemene Belgické modré se díky vysoké vnímavosti ověřují různé druhy mléčné náhražky Multimilk.

  Na farmě vysokoprodukčních krav v Belgii diskutují čeští farmáři krmnou dávku.

  Nespornou výhodou této farmy je investiční vybavenost, jak je patrno na moderní dojírně. Hlavní zootechnik Pavel Kabíček teleti aplikuje intranasálně Rispoval

Přihrnovač krmení

Velmi zdařilý nápad s přihrnováním krmení měli u našeho zákazníka VOD Stěbořice.


6/7

Z našich farem V Agro Hoštka a.s. se investic nebojí   Od roku 1998 proběhlo v Hoštce několik vln modernizací a rekonstrukcí. Investovali zde do stájí, dojírny, aktuálně dostavují bioplynovou stanici. Kromě, dá se říci tradiční rostlinné a živočišné výroby, v Hoštce pěstují také chmel, což je dáno lokalitou, kde se Agro Hoštka nachází. V oblasti Litoměřicka je Úštěcká oblast, v níž není pěstování chmele zvláštností.   Akciová společnost Agro Hoštka hospodaří na výměře 2419 hektarů, na kterých pěstují obiloviny, kukuřici, pícniny a další plodiny pro výrobu krmiva pro skot. Plochu 38 hektarů zaujímají chmelnice. Z celkové výměry více než 500 hektarů, na které pěstují kukuřici, je přibližně 300 hektarů kukuřice určené na výrobu siláže pro bioplynovou stanici. Zbytek je určen pro výrobu krmiva pro skot. Středisko v Malešově   Všechny kategorie skotu samičího pohlaví jsou ustájené v jediném středisku v Malešově asi 3 kilometry od hlavního sídla v Hoštce. Celkem je v Malešově 500 kusů dojnic holštýnského plemene. Kapacitně jsou stáje dimenzované až na 520 kusů dojnic. Celkově včetně telat může být na farmě ustájeno 1098 kusů skotu. Býčci jsou ve stáří 8 týdnů převážení k dalšímu výkrmu do stájí ve Velešicích.   Budovy určené pro chov skotu prošly několika vlnami rekonstrukcí. V první fázi rekonstrukcí v roce 1998 byl rekonstruován původní kravín pro 100 ks dojnic na stáj pro dojnice suchostojné a porodnu a dále byla volná stelivová stáj pro výkrm býků rekonstruována na stáj pro produkční dojnice. Obě stáje měly volné boxové ustájení stlané slámou. V současné době slouží původní kravín K100 po další úpravě a přístavbě v roce 2008 k ustájení jaloviček od 8 týdnů stáří do 1 roku stáří. Součástí plánu rekonstrukcí byla v této vlně také nová dojírna.   V Malešově dojí v rybinové dojírně o počtu stání 2x12 od společnosti Fullwood. Přestože od rekonstrukce uplynula už řádka let, dojírna je stále ve velmi pěkném udržovaném stavu. Podle slov předsedy družstva je to zásluhou zaměstnanců, kteří si hledí nejen své práce, ale také udržují vybavení stájí a celý areál v naprostém pořádku.   V rámci druhé fáze rekonstrukcí, která byla nastartována v roce 2001, byla vybudována stáj s porodnou, která vznikla přestavbou původního skladu obilí a dojnicím mnohem lépe vyhovuje než stáj ze starého kravína K100.   Před třemi lety přesunuli do Malešova jalovice, které do té doby byly ustájené ve vazné stáji. Tenkrát stáli v Hoštce před rozhodnutím, zda postavit novou stáj pro jalovice nebo pro dojnice. Volba byla jasná. Jalovice přesunuli do stáje, kde byly původně dojnice a ty byly přemístěny do zbrusu nové stáje. Náklady na sklizeň slámy pro nastýlání boxů a na rozvoz hnoje vedly vedení společnosti k rozhodnutí přejít na technologii kejdového hospodářství. Dnes tedy dojnicím stelou lehací boxy separátem. Jalovice mají v lehárnách kvalitní matrace. Jak ve stáji pro dojnice tak i pro jalovice jsou instalovány shrnovací lopaty.   Celková suma investic do živočišné výroby činila v letech 1998 až 2008 úctyhodných 100 milionů korun. Plány mají v Hoštce samozřejmě i do budoucna. Se slovy, že je stále co vylepšovat, to potvrdil předseda společnosti Ing. Václav Sochr. V budoucnu by tedy rádi instalovali do lože dojnic rovněž matrace, které se jim u jalovic osvědčily.

Hlavním důvodem je nižší pracnost oprosti systému stlaní separátem. Nevýhodou stávající technologie je fakt, že dojnice z lože separát vyhrnují a tím dochází k zahušťování kejdy, což není žádoucí.   Celkem se o veškerý skot na farmě v Malešově stará 10 zaměstnanců ve dvousměnném provozu.   V oblasti výživy spolupracují v Hoštce již šest let se společností VVS Verměřovice. Jako poradce ve výživě působí v Hoštce MVDr. Miroslav Novák. Výživa skotu je založená klasicky na směsné krmné dávce, která je založena na kukuřičné siláži a vojtěškové senáži.   Telata do dvou měsíců věku krmí podle slov hlavní zootechničky Ing. Stanislavy Pernové sušeným mlékem. Od sedmého dne dostávají telata přídavek startéru a vodu. V zimním období mají k dispozici vodu temperovanou. V osmi týdnech jsou jalovičky přesouvány do teletníku, kde je jim nadále předkládán startér a seno. Býčci jsou přemístěni do přestavěného kravína ve Velešicích do kotců po šesti kusech. Přibližně v 300 kilogramech hmotnosti jsou převedeni do haly. Býky vykrmují v Hoštce do 600 kilogramů.   Dojnice jsou krmeny skupinově podle fáze laktace. Před porodem přijímají dojnice krmnou dávku obohacenou o minerální doplňky, které přispívají k udržení dobré tělesné kondice a zdraví po porodu.   Příslušné minerální směsi jsou míchány do krmné dávky produkčních dojnic, suchostojných krav i jalovic Bioplynka i bez dotací   V letošním roce se v Hoštce pustili do výstavby bioplynové stanice. Stavba této „betonové krávy“, jak se bioplynovým stanicím často říká, byla započata již před oznámením rozhodnutí Ministerstva zemědělství o zastavení administrace dotace na výstavbu bioplynových stanic. Právě díky žádosti o dotace, kterou společnost podávala, stále drží v Hoštce výkrm býků, nad kterým v minulosti visel velký otazník, zda pokračovat či nikoliv. Vzhledem k aktuální situaci, kdy dotace nebude možné čerpat, připouští Ing. Sochr, že otázku pokračování ve výkrmu zřejmě opět otevřou.

Na chůzi uličkou do dojírny si dojnice rychle zvykají

Nově jsou ve stájí instalované automatické větráky

Do teletníku jsou jalovičky přesouvány ve stáří 8 měsíců

  Bioplynová stanice o kapacitě 800 kW (2x kogenerace, každá o výkonu 400 kW ) bude na jaře uvedena do zkušebního provozu. Pokud nedojde ke zdržení, měla by být bioplynová stanice plně v provozu v červenci příštího roku. Ing. Marcela Pařilová PhD.


z našich farem

Lípa a.s. - nárůst užitkovosti o tisíc litrů za rok   V zemědělské akciové společnosti Lípa nedaleko Havlíčkova Brodu se zhruba před rokem začali na chov skotu dívat tak trochu jinak. Díky tomu se jim podařilo meziročně zvýšit užitkovost dojnic přibližně o 1000 litrů na kus.   Stáj pro dojnice je umístěna přímo v místě sídla společnosti v Lípě. Celkem zde mají ustájeno 250 kusů holštýnských krav, 140 jalovic a okolo 100 kusů telat. Původní čtyřřadou stáj zrekonstruovali na dvouřadou. Část dojnice je ustájena v nové hale, která je dimenzovaná na 130 kusů. Ve stáji je instalována shrnovací lopata, v boxech pro dojnice jsou umístěny matrace. Kompletní technologie odpovídá kejdovému hospodářství.   Dojnice jsou dojeny v autotandemové dojírně o počtu stání 2x5 od společnosti Westfalia. Dojí zde dvakrát denně v pravidelných intervalech. Průměrná užitkovost se vyšplhala na 8200 litrů mléka na dojnici. Pokud jde o složky mléka, tuk se pohybuje okolo 4,2 %, bílkoviny přibližně 3,30 %. Počet somatických buněk je okolo 300 tisíc v jednom mililitru mléka. Mléko dodává zemědělské akciová společnost přes odbytové družstvo Viamilk. Aktuální cena mléka se pohybuje kolem 8,50 Kč za litr, tedy přibližně kolem nákladů vynaložených na jeho výrobu.   Celkem v sektoru živočišné výroby pracuje 11 zaměstnanců. Ještě do roku 2007 chovali v Lípě kromě skotu také prasata. Vzhledem k situaci v této oblasti se však rozhodli s chovem prasata skončit.

  „Značný nárůst užitkovosti je dán především změnou pohledu vedení a zootechnika na systém chovu skotu jako celek,“ uvedl na vysvětlenou Ing. Musil. Management družstva jeho radám důvěřuje a v rámci možností se je snaží realizovat.   Nově zbudovali ve středisku koupací vanu na paznechty. Od letošního března koupou paznehty pravidelně jedenkrát měsíčně. Jen toto opatření vedlo k nárůstu užitkovosti o jeden litr na dojnici. V Lípě změnili také přístup k prvotelkám; věnují jim větší péči, než tomu bylo v minulosti.

Bioplynovou stanici spouštěli v Lípě již před třemi lety

  Poměrně nedávno zavedli v družstvě reprodukční program Ovsynch. Využívají ho pro krávy, které nezabřeznou po klasické inseminaci do 80. dne. Od tohoto reprodukčního schématu si slibují klesající trend v délce mezidobí. Podařilo se zde odchovat dostatečný počet jalovic pro obnovu stáda, takže mohou v Lípě přistoupit k větší brakaci krav a tím opět navýšit užitkovost a zlepšit reprodukční ukazatele na úrovni stáda.   V oblasti reprodukce spolupracují se společností ISB Genetic, od které využívají kompletní služby, tedy zajištění inseminačních dávek i vlastní provedení inseminace. Bioplynka funguje již tři roky   Bioplynová stanice o výkonu 526 kW je v Lípě v provozu od 21.8. 2008. Kompletní stavba byla financována bez využití dotačních titulů Evropské unie. Z celkových 280 hektarů, na kterých pěstují silážní kukuřici, je sklizeň z 80 hektarů určena pro výrobu siláže pro krmení a z 200 hektarů je vyrobená siláž určená pro bioplynovou stanici. Vzhledem k poměrně velké ploše, která je oseta kukuřicí, využívají možnosti realizovat její sklizeň službou.   Celkem obhospodařuje Zemědělské akciová společnost Lípa 980 hektarů půdy. Přibližně 200 hektarů mají ve vlastnictví a zbytek je půda pronajatá. Na 150 hektarech jsou louky, dále na 280 hektarech pěstují kukuřici, na 220 ha obiloviny, na 120 hektarech shodně řepku a jetel, GPS a na 100 hektarech brambory. Zbývající plochu zaujímají trvaní porosty.

Hlavní zootechnik se řídí doporučeními výživáře a tak dosahují výrazného zvyšování produkce

Co stojí za úspěchem v chovu   V Lípě krmí klasickou směsnou krmnou dávkou, která je přibližně z tří pětin tvořena kukuřičnou siláží a zbylé dvě pětiny tvoří jetelotravní senáž. Krmné směsi si vyrábí z vlastního obilí. Dodavatelem nezbytných minerálních směsí je společnost VVS Verměřovice, od které odebírají chráněné tuky a premixy šité na míru potřebám zvířat na farmě. U dojnic praktikují v Lípě fázovou výživu. Rozdílnou krmnou dávku tedy přijímají suchostojky, dojnice ve fázi rozdoje, na vrcholu laktace a na konci laktace. Prvotelky jsou krmeny odděleně rozličnou krmnou dávkou, než jsou starší krávy.   Výživový poradce Ing. Vladimír Musil, s místním hlavním zootechnikem Prchalem spolupracuje přibližně rok. Za tu doby přinesla jejich práce značné úspěchy.

V Lípě chovají celkem 250 kusů dojnic

  Na otázku, kam by měl chov skotu v budoucnu směřovat a do čeho by rádi investovali, odpovídají hlavní zootechnik a ředitel akciové společnosti shodně: „Stále vidíme prostor pro zvyšování užitkovosti skotu a zlepšování stavu končetin u stáda. V budoucnu bychom rádi investovali do výstavby nové stáje pro skot.“ Ing. Marcela Pařilová PhD.


8/9

Spálov, a.s. – takový normální podnik   Čtenáři nám již mnohokrát vytknuli, že navštěvujeme samé výjimečné a špičkové podniky, se kterými se nemohou porovnávat. Zareagovali jsme tedy na jejich přání a přinášíme reportáž z naprosto typického normálního zemědělského podniku, o kterém sami jeho představitelé říkají, že nedělá nic zvláštního. Ale přece to není tak úplně pravda, určitě může mnohým inspirovat, posuďte sami.   Cesta z Prahy do Spálova v Oderských vrších trvá autem bezmála čtyři hodiny. Městys Spálov se totiž nachází na rozhraní Moravskoslezského a Olomouckého kraje severozápadně od města Odry. Má více než 900 obyvatel a v roce 2009 získal ocenění obec roku Moravskoslezského kraje. Zemědělství zde má mnohasetletou tradici a současná Zemědělská akciová společnost Spálov v ní dobře pokračuje. Po Sametové revoluci navázalo zemědělské družstvo na dřívější JZD Spálov. Forma družstva fungovala až do roku 1998, kdy se oprávněné osoby rozhodly, že podnik převedou na akciovou společnost. Obdělávaná půda a majetek se zhruba zachoval a společnost nyní hospodaří na 1400 hektarech v členitém území pěti katastrů v nadmořské výšce oscilující kolem 500 metrů.   Společnost již od devadesátých let vsadila na mléko. Jak sdělil ředitel a. s. Ing. Alois Mik, produkce mléka představuje pro podnik 60 % tržeb, zbytek tvoří rostlinná výroba, která je ale značně přizpůsobena chovu skotu. „Pěstujeme silážní kukuřici, řepku, sladovnický ječmen, krmnou pšenici, potravinářské žito, okrajově pohanku, mák a brambory. V omezené míře provozujeme autodopravu, ale jinak jsme klasický podnik zemědělské výroby, který se ničím nevymyká. Loni na jaře jsme s ekonomických důvodů a kvůli zastaralým provozům zrušili chov prasat, takže výroba mléka je naší doménou,“ uvedl ředitel Mik a dodává, že při mléčné krizi v uplynulých letech bylo 45 zaměstnancům společnosti opravdu krušno a vedení muselo přistoupit k plošnému snížení mezd o 10 %. Dnes už je situace lepší, s mlékárnou Kunín, která dnes má provozovnu v Martinově u Ostravy, je dobrá spolupráce, platí pravidelně a včas, takže lze očekávat opět zlepšení finanční situace i pro zaměstnance.

Zleva hlavní zootechnik Josef Stoklas, ředitel a. s. Ing. Alois Mik a poradce pro výživu Ing. Josef Snopek (VVS)

Změna z červené na černobílou   Do rozhovoru se připojuje také hlavní zootechnik Josef Stoklas, který zmínil, že se v určité době rozhodovali, zda se dát cestou chovu masného skotu a většinu ploch pouze spásat, ale protože by zanikla řada pracovních míst v okolí, rozhodli se zůstat u mléka. Až do roku 1995 se v místním družstvu chovalo až 600 dojených krav českého strakatého plemene. Po nákupu dvaceti holštýnských jalovic a při zhodnocení rozdílu v užitkovosti bylo rozhodnuto pro převodné křížení na černobílou. Dnes je stádo o 350 dojnicích s uzavřeným obratem stáda už čisté holštýnské. K výraznému posunu v užitkovosti došlo po rekonstrukci původní šestiřadé stáje K432 na farmě v Luboměři na volné ustájení s kapacitou 350 boxů a jednou centrální krmnou chodbou.   V témže roce (1999) podnik pořídil také rybinovou dojírnu 2 x 10 od firmy Farmtec, která funguje dodnes. Zatímco dříve při dojení na stání dojilo 18 lidí, dnes je na 350 dojnic potřeba na směnu jedna dojička a jeden nahaněč, který případně vypomáhá i v dojírně. Dodávka do mlékárny je 23 litrů na ustájenou dojnici, což odpovídá užitkovosti 9500 kg, při 3,33 % bílkovin, 3,60 % tuku. Somatické buňky jsou na slušné úrovni – v bazénu asi 180 tis. Řízení mléčné farmy zvládá hlavní zootechnik Josef Stoklas ve spolupráci se zootechničkou Annou Ambrožovou, která má na starosti především reprodukci a evidenci.   Josef Stoklas se věnuje sám strouhání paznehtů, takže mimo celoplošné úpravy třikrát do roka, jsou paznehty v jeho režii. „Ošetření chodidlového nebo stěnového vředu je běžnou součástí mé práce ve stáji,“ říká hlavní zootechnik. Krmná dávka bez kukuřice   Stádo je rozděleno podle užitkovosti a krmné dávky na čtyři laktační a dvě neprodukční skupiny v kotcích po 50 kusech, repektive 20 kusech. Boxová lože jsou bohatě každý den přistýlána slámou (na hnojný podklad) až do té míry, že krávy přebytečnou slámu z boxů vyhrnují. Dvakrát denně shrnuje hnůj z chodeb traktor s radlicí.   Aktuálně v podniku došla kukuřičná siláž, takže již tři týdny se dojnice krmily dávkou založenou pouze na senážích a GPS. K výkyvu v užitkovosti podle zootechnika nedošlo. „Osvědčil se nám od firmy VVS také bachorově chráněný tuk obsahující 99,5 % kyseliny palmitové, který krávy výborně přijímají. Zvláště pomáhá při překonávání tepelného stresu a negativní energetické bilance, dochází k lepšímu zabřezávání především v letním období,“ dodává hlavní zootechnik.

Stáj pro 350 dojnic, zdařilá rekonstrukce z roku 1999


z našich farem

Dojení - pohoda pro dojnice i zaměstnance   Inspiraci si jistě lze vzít z managementu dojení. Dojírna pracuje na dvě směny od 4 do 10 a od 16 do 22 hodin. Na jedné směně pracuje vždy jedna hlavní dojička plus jedna osoba, která má na starost především práci se stádem, ale vypomáhá také v dojírně. Dvě nejproduktivnější skupiny krav se dojí třikrát denně, zbytek dvakrát. Při ranní směně se dojí dvakrát skupina „rozdoj“, při večerním se dojí dvakrát „vrchol laktace“. Ranní a odpolední směny se střídají po šesti dnech a každý pracovník má v týdnu dva dny volno. Na dojírně tedy působí celkem šest lidí, přičemž dvě dojičky jsou hlavní. Ošetřovatelé jsou také odměňováni za úspěšné vyhledání říjí. Návštěva výživáře   V době naší reportáže byl přítomen také výživářský poradce Ing. Josef Snopek z firmy VVS Verměřovice, se kterým se dalo dobře popovídat o úloze výživáře v mléčném chovu: „Při návštěvě chovu hodnotím v první řadě nádoj stáda, složky mléka a kondici daných kategorií zvířat a soustředím se i na výkaly. Sleduji v nich zbytky jadrných krmiv – pokud je trávení optimální, zbytky jádra ve výkalech nenacházím. Jestliže ano, pak je jádro špatně rozmělněné nebo jej zvířata přijímají příliš. V tom případě mne zajímá možnost separace krmiva – vylizování jádra z krmné dávky dojnicemi. Stačí jeden průjem v kotci a hodnotím TMR na žlabu – její vlhkost, strukturu a podobně. Podíl jednotlivých frakcí zjišťuji pomocí separačních sít.

Spolupráce zootechniků je základ   Dalším úkolem výživáře při návštěvě chovu je hodnocení kondice zejména v době zabřezávání, také řeší porodní komplikace změnami v krmných dávkách. Již mnoho let se v podniku trápí s hnisáním děloh po otelení, svou roli v tom určitě hraje metabolismus vápníku a také vysoký podíl draslíku v krmné dávce, ale také stres, protože dojnice po otelení jsou převáděny na jinou stáj. Zatím se ale, podle slov hlavního zootechnika, pravá příčina neodhalila.   V neposlední řadě musí Josef Snopek sestavit receptury krmných dávek, při každé změně „šarže“ objemu je třeba v laboratoři analyzovat minimálně obsah sušiny, škrob, vlákninu, a dusíkaté látky.   „Chov ve Spálově má určitě své problémy – např. v nevyhovujícím prostoru na uložení objemných krmiv, nevhodnou hnojnou koncovku, nevhodném ustájení jalovic (stará stavba s nedostatkem světla a prostoru) rozmanitost v krmivech – výrobě řady siláží z různých ploch. Podnik ale má dobrou produktivitu práce a spolupráce se zootechnikem je výborná. Vždy se dohodneme. A to, na čem jsme se domluvili, je také v praxi splněno, což je předpokladem pro kvalitní poradenskou službu,“ zhodnotil Josef Snopek.

  Až díky návštěvám zahraničních odborníků (např. Dr. Saun z Pensylvánské univerzity) čeští výživáři pochopili, že problém acidóz a jiných bachorových obtíží není v tom, že by chyběla strukturální vlánknina v krmných dávkách dojnic, ale spíše, že jí bylo moc. To umožňovalo dojnicím separaci jádra z TMR, což vidím jako hlavní problém aplikací krmných dávek.   Často se místo fréz k vybírání žlabů doporučovaly vykusovače, ale podle mého názoru nepřinesly požadovaný efekt. Znovu se vracím k tzv. maximální možné struktuře v krmných dávkách, to problém separace neřešilo, právě naopak. Frézy rozmělňují objemná krmiva. Do této jemnější nafrézované frakce se jádro„schová“ a jeho separace z TMR je značně omezena.   Zde na farmě Luboměř funguje již 15 let horizontální krmný vůz s frézou a struktura plně vyhovuje. Abych to shrnul, problém acidóz nebyl v nedostatku dlouhé strukturální vlákniny, ale v separaci jádra na žlabu zvířaty,“ vysvětlil Ing. Snopek základní podmínku při zkrmování TMR dojnicím.

Základ pro pohodu dojnic a zdravé produkty jsou stlaná boxová lože

Dojička Jana Kočtářová přistupuje ke své práci velice zodpovědně

Věříme mléku   „Uvažovali jsme o investici do bioplynové stanice, ale byli bychom limitováni novými pravidly, problém je také připojení k soustavě, takže jsme nakonec upustili od tohoto záměru. Naše budoucnost je tedy v mléku. Následující investicí bude oprava silážních žlabů a jejich rozdělení na menší sekce, tak aby při odběrů a navážení hmoty nedocházelo ke zbytečným ztrátám živin. Pak bude v opravách následovat stáj pro mladý dobytek a jímka,“ uzavřel ředitel Zemědělské a. s. Spálov Alois Mik. Text a foto Ing. Lukáš Rytina převzato z časopisu Náš chov


10 / 11

Karsit Agro, a. s. - Kvalitní výživa je základem užitkovosti   Zemědělská společnost Karsit Agro, a. s., hospodaří v jižním cípu trutnovského okresu v blízkosti Dvora Králové nad Labem na bezmála 2800 ha zemědělské půdy. Rozhodujícím odvětvím živočišné výroby zmiňovaného východočeského podniku se sídlem v Dubenci je produkce mléka. Podle hlavního zootechnika akciové společnosti Ing. Libora Sedláčka je další navyšování užitkovosti podmíněno odpovídající péčí a zejména kvalitní výživou. Z toho důvodu také dubenečtí chovatelé v roce 2005 navázali spolupráci s výživářskou firmou VVS Verměřovice, s. r. o. Dosahované výsledky ukazují, že to byla správná volba.   „Genetiku stáda dojnic máme na velmi dobré úrovni, tak proč nevyužít potenciál, který v sobě zvířata mají? Základem je však odpovídající výživa, což v našem případě znamenalozlepšit kvalitu objemných krmiv a přípravu samotných krmných dávek. Po navázání spolupráce s fi rmou VVS se nám tento cíl daří postupně naplňovat. Její specialisté dovedou krmné dávky operativně přizpůsobovat tomu, jaká objemná krmiva momentálně máme k dispozici, vykompenzují potřebu jednotlivých živin a minerální látky dělají na míru,“ pochvaloval si v úvodu Ing. Sedláček.     Zemědělská společnost Karsit Agro, a. s., vznikla 1. ledna 2011 přejmenováním bývalého ZD Dubenec, a. s. Ke změně majoritního akcionáře došlo v listopadu před dvěma roky.   „Pro majoritního vlastníka, fi rmu Karsit Holding, s.r.o., zabývající se zejména výrobou kovových struktur autosedadel, výfukových systémů a zahradní techniky je zemědělství dalším předmětem podnikání. Tímto spojením došlo k rozšíření výměry obhospodařované zemědělské půdy a navýšení stavů skotu o osmdesátihlavé stádo masných krav plemene charolais,“ konstatoval hlavní zootechnik.

  „I přes pokles stavu krav z přibližně asi 1000 kusů na současných 530 dojnic se díky růstu užitkovosti stále daří držet mléčnou kvótu v původní výši šest milionů litrů ročně. Nákupem techniky pro potřeby rostlinné i živočišné výroby se posunula kvalita objemných krmiv, potažmo užitkovost vysokoprodukčního stáda opět o něco dopředu,“ prozradil dále. Chov skotu   Produkční stádo je ustájené ve třech zrekonstruovaných stájích na farmě v Hřibojedech. Zatímco aktuální užitkovost prvotelek je na úrovni 8900 litrů mléka se složkami 3,64 % tuku a 3,3 % bílkovin, u krav pak odpovídá 10 100 litrům s obsahem 3,71 % tuku a 3,22 % bílkovin. Pokud jde o reprodukční ukazatele, tak servis perioda je 129 dní, mezidobí 420 dní, březost po první inseminaci je 50 %, inseminační index krav 1,8 a inseminační index jalovic 1,4. K inseminaci chovatelé z Dubence využívají dávky zahraničních špičkových býků z Kanady, USA, Francie a Nizozemska, ale i z domácí produkce. Krávy se dojí dvakrát denně ve dvou rybinových dojírnách Fullwood s dvakrát pěti a s dvakrát deseti dojicími stáními. „Načítání dat přes pedometry nám umožňuje sledovat pohybovou aktivitu, díky tomu se nám daří udržovat březost stáda na velmi solidní úrovni. Vedle přehledu o množství nádoje získáváme i údaje o vodivosti mléka, podle nichž můžeme diagnostikovat mastitidy a další zdravotní komplikace,“ řekl Sedláček. Telata po narození standardně odchovávají v individuálních venkovních boudičkách, odkud je asi po měsíci převádějí do teletníku zrekonstruovaného z bývalého K-96 s ustájovací kapacitou pro 300 kusů. Zde jsou ve skupinách po 30 až 50 kusech, nejmladší kategorie je na mléčném automatu Förster německé provenience.

Představení podniku   Jak již bylo napsáno v úvodu, Zemědělská společnost Karsit Agro, a. s., hospodaří v jižním cípu trutnovského okresu v blízkosti Dvora Králové nad Labem v obilnářské a částečně řepařské vlhčí výrobní oblasti. Obhospodařovaná výměra 2780 ha zemědělské půdy zasahuje do dvaceti katastrálních území. Z této výměry je 2367 ha orné půdy a 413 ha trvalých travních porostů, respektive 150 ha pastvin a 263 ha luk. Pěstování plodin již historicky ovlivňuje zaměření podniku na živočišnou výrobu, zejména chov dojného a masného skotu. Základním cílem rostlinné výroby je proto zajistit dostatečné množství krmivové základny pro potřeby živočišné výroby v podobě kvalitních jetelových a vojtěškových senáží a koncentrovaných kukuřičných siláží pro vysokoprodukční dojnice.   V rostlinné výrobě se podnik zaměřuje na produkci obilnin, krmných plodin a řepky. Z obilnin na výměře asi 500 ha pěstují ozimou pšenici (potravinářskou i pro krmné účely), na dalších 200 ha ozimý ječmen, na 120 ha tritikale ozimé, na 60 ha jarní ječmen sladovnický a na 30 ha oves. Přibližně na 400 ha pak pěstují řepku, ze 70 % se jedná o hybridní odrůdy, zbývající podíl připadá na liniové odrůdy. Z krmných plodin zaujímá největší obhospodařovanou plochu kukuřice na siláž (260 ha), dále pěstují jetel luční (240 ha) a vojtěšku (80 ha). Z ostatních plodin je třeba jmenovat ještě cukrovku, kterou Dubenečtí sklízejí z výměry 100 ha, mák (70 ha) a hrách. Základem živočišné výroby výše uvedené zemědělské společnosti je chov skotu reprezentovaný produkčním stádem 530 krav holštýnského plemene s užitkovostí téměř 10 000 litrů mléka a masným stádem o 150 plemenicích, z nichž je 80 krav plemene charolais a 70 kříženek s různým podílem krve masných plemen. Užitkový chov prasat na farmě v Litíči momentálně reprezentuje 200 prasnic (BU x L) s užitkovostí 21,5 odchovaného selete na prasnici. Kvalitní starter je důležitý pro rozvoj bachorových papil


z našich farem

  „Do věku dvou měsíců telata dostávají speciální mléčnou náhražku Multimilk premium od VVS Verměřovice. Díky jejímu vysokému obsahu mléčných složek a dobré stravitelnosti mléčného tuku, který je upravován speciální technologií, nemáme vážnější problémy při přechodu krmení telat z nativního mléka na sušené. K tomu samozřejmě ještě dostávají kvalitní starter, který je důležitý pro rozvoj bachorových papil. Na starterové výživě s přístupem k vodě a kvalitnímu senu jsou telata až do věku 3,5 měsíce. Od třetího měsíce postupně začínáme telatům přidávat vysokoprodukční mix, který poté dostávají ad libitum až do 15 měsíců věku, kdy začínáme s připouštěním. Na jalovicích je tento systém výživy znát, mají odpovídající tělesný rámec i hmotnost, což je základem pro jejich budoucí vysokou užitkovost. Tu by měla podpořit i plánovaná výstavba odchovny jalovic v Dubenci, jež by nahradila našim představám nevyhovující odchovnu na odloučeném středisku ve Lhotce,“ doplnil Sedláček.

Kukuřičné vločky

Krmný vůz Sgariboldi

Ing. Libor Sedláček je v podniku od roku 1983

Při sestavování krmných dávek se klade důraz na vyváženost poměru dusíkatých látek, energie a její strukturální složku

Fázový systém výživy   Chovatelé skotu v Dubenci uplatňují fázový systém výživy dojnic zohledňující užitkovost, délku březosti a kondici zvířat. Při sestavování krmných dávek kladou důraz na vyváženost poměru dusíkatých látek, energie a strukturální složky krmné dávky. V krmné dávce je zakomponovaná kukuřičná siláž, vojtěškojetelová senáž, řepné řízky, pivovarské mláto, sláma, seno, směs jádra, tj. pšenici s ječmenem v poměru 1:1, kukuřičné vločky, sójový extrahovaný šrot, řepkový extrahovaný šrot, speciální doplňky, jako je chráněný tuk, soda, melasa s glycerolem a minerálie.   „Připravujeme krmnou dávku pro šest skupin krav, čímž se nám daří udržovat dojnice v maximální užitkovosti a plemenice před porodem v odpovídající kondici. Přídavkem speciálních doplňků u naposledy jmenované kategorie krav minimalizujeme problémy s uléháním, ketózami a poporodními komplikacemi. Speciální pětisložkový mix, jež pomáhá překonat kritické období a usnadní přechod krav do produkční fáze, obsahuje propylenglykol, vyvazovač toxinů, ostropestřec mariánský, který regeneruje jaterní parenchym, lněné extrudované semínko a propionát vápenatý. Prevenci obsahu mykotoxinů v krmné dávce přikládáme velký význam, protože negativně ovlivňují zdravotní stav po porodu; prvním příznakem je zvýšený počet somatických buněk, dále příměs krve v mléce a zhoršení zdravotního stavu paznehtů. Součástí krmné dávky krav stojících na sucho je i speciální minerální směs ’napasovaná‘ na živinové složení našich objemných krmiv. Její součástí jsou i živé kvasinky a organicky vázaný selen, měd a zinek. Krávy po porodu krmíme plnou dávkou mixu, to znamená klasickou TMR na 40 litrů pro první produkční fázi. Je v ní zakomponovaný také by-pass tuk. Zkrmujeme ho již dlouhodobě, v současné době používáme verměřovický doplněk Lodestar C16 se 100% kyselinou palmitovou. Od prosince loňského roku jsme vybrané skupině 210 dojnic po porodu nasadili ještě Clame – P10, což je premix metylesteru konjugované linolové a palmitové kyseliny,“ pokračoval Sedláček.


12 / 13

  Podle firemních materiálů výše zmiňovaný premix s desetiprocentním obsahem konjugované linolové kyseliny (CLA) ovlivňuje syntézu a profi l mléčného tuku, zvyšuje užitkovost v první třetině laktace, zrychluje regeneraci a dlouhodobě zlepšuje zdravotní stav a reprodukční schopnosti zvířat a konečně eliminuje negativní energetickou bilanci u dojnic po porodu.   „Asi po měsíci zkrmování premixu jsme zaznamenali nárůst užitkovosti o tři litry. Nepotvrdil se nám avizovaný pokles tučnosti mléka. Podle dílčích výsledků v kontrole užitkovosti mohu konstatovat, že po deseti měsících zkrmování došlo k nárůstu užitkovosti produkčního stáda o 750 litrů mléka s tím, že u prvotelek se jednalo o navýšení o 600 litrů, u krav zhruba o 800 litrů při celkovém navýšení tuku o osm setin a současném snížení bílkoviny o čtyři setiny. Zlepšil se i zdravotní stav vemene a stabilizoval se počet somatických buněk pod 200 000. Musím však dodat, že somatické buňky jsme řešili celou řadou dalších opatření. Pokud bych měl ekonomicky vyhodnotit zkrmování CLA, tak po odečtení nákladů na krmný den, tj. 1260 korun od výnosů, což bylo 5166 korun, představuje měsíční zisk i při ztrátách způsobených poklesem bílkovin okolo 100 000 korun. Je to samozřejmě podmíněno cenou mléka, které aktuálně zhodnocujeme za 8,20 Kč,“ vypočítal v zápětí. Další kroky zefektivňující produkci   To, že náklady na krmiva tvoří nejvyšší položku vlastních nákladů, není nic nového. Využívání vlastních zdrojů je pak cesta, jak lze dosáhnout lepší ekonomiky výroby mléka.   V Dubenci si mačkají vlastní obilí přímo na farmě a po vybudování skladových kapacit v Hřibojedech uspoří významnou částku i přímými nákupy sójového a řepkového extrahovaného šrotu a kukuřičných vloček.

  Krmení zakládají dvakrát denně samojízdným krmným vozem Sgariboldi s obsahem 17 m3. Jeho výkonná fréza jednotlivé komponenty nasaje do krmného vozu podobně jako vysavač, speciální systém míchání a řezání pak dokáže vytvořit krmnou dávku v optimální struktuře.   „Krmný vůz máme v provozu již čtvrtou sezónu, takže má najeto zhruba 10 000 motohodin. Jsme s ním spokojení, proto jsme na středisko Dubenec zakoupili i tažený model. Zefektivnění by měl přinést i nákup moderní techniky v podobě rozdružovače slámy Teagle Tomahavk 8080 SC Dual Shop, který nejen zastýlá, ale dovede slámu i nařezat a naštípat pro potřeby krmení. Dále velmi výkonné řezačky Krone Big max 700, která si dovede regulovat délku řezanky podle obsahu sušiny hmoty, kterou zpracovává. Je vybavena šesti válci a bubnem se čtyřiceti noži, což umožňuje velkou diferenci v délce řezanky. Optimální délka řezanky zlepšuje strukturu krmné dávky a zamezuje separaci krmení. To má velký význam zejména pro výživu dojnic v tranzitním období a v první třetině laktace.   „Výživu dělám v podniku od roku 2003, máme ještě rezervy v kvalitě objemných krmiv, ale změnou řízení výroby a nákupem výkonné techniky se postupně dostáváme zase o třídu výše. Současné rozbory některých letošních senáží ukazují na špičkovou úroveň. Velký pokrok si slibujeme od novostavby odchovny jalovic s ustájovací kapacitou pro 360 kusů, která by navazovala na zrekonstruovaný teletník v Dubenci. Tím by se celý cyklus výroby mléka uzavřel. Nárůst užitkovosti a ekonomika výroby mléka jsou podmíněny odpovídající péčí a kvalitní výživou, včetně minerálních doplňků. Není to levná záležitost, ale v konečném výsledku přináší efekt,“ řekl na závěr hlavní zootechnik Zemědělské společnosti Karsit Agro, a. s., Ing. Libor Sedláček. Martin Jedlička (převzato z NCH)

Hejtman Pardubického kraje Mgr. Radko Martínek na návštěvě VVS Verměřovice, s.r.o., diskutuje s ředitelem Ing. Václavem Bryndou.


zdravotní stav

Kulhání mléčného skotu   Během posledních let byla napsaná cela rada publikaci na téma ekonomického dopadu, příčin, léčby a prevence kulhání mléčného skotu. Od roku 1976 se každé dva roky, na různých místech světa, porada mezinárodní konference (International Lameness Conference in Ruminants) s cílem shrnout nove vědecké poznatky na toto palčivé téma. Je však s podivem, že i přes význam této problematiky se nedaří odpovědět na zásadní otázky týkající se vzniku a prevence kulháni. Většina odborníků, zabývajících se touto problematikou, se shoduje na tom, že kulhání je tzv. polyfaktoriální onemocnění. Termín polyfaktoriální se zde používá ve smyslu dvou zásadních skupin příčin kulhání, jako jsou onemocnění infekčního a neinfekčního původu, ale také ve smyslu četnosti možných příčin jednotlivých onemocní. Příkladem onemocnění s polyfaktoriální příčinou vzniku je chodidlový vřed, který může být způsoben několika různými faktory, jako je uvolněni závěsného aparátu kosti paznehtní v důsledku metabolických poruch, ale také působením nadměrného tlaku z důvodu nedostatečného zalehávání krav v nepohodlných postýlkách nebo jako následek zvýšené koncentrace tlaku u přerostlých paznehtů.   Z filozofického pohledu došlo k zvýšené incidenci kulhání následkem změny ustájení a změny krmení krav v moderních chovech v posledních několika desetiletích. Anatomie a funkce paznehtu a trávicího traktu skotu se evolučně formovaly po stovky tisíciletí do podoby, která umožňuje krávě pohyb v měkkém podkladu a zajišťuje efektivní trávení objemných krmiv. To dokládá existence dvou podpůrných, nezávislých prstů a dvou rudimentálních, nefunkčních paznehtů. Takto uzpůsobené prsty zajišťují snadnější pohyb na měkkém podkladu, kde lichokopytníci mají zhoršenou možnost pohybu. Trávicí trakt se vyvinul pro trávení vlákniny fermentací za pomoci mikroflóry v předžaludcích. Z těchto závěrů vyplývá, že přirozené prostředí pro krávu je pastva. Se zvyšováním efektivity produkce potravin bylo historicky nutné zvětšovat chovy mléčného skotu, koncentrovat velké množství krav na malou plochu a zvýšit mléčnou užitkovost. Ustájení krav na betonových podlahách s nutností odklidu kejdy a zvýšení podílu jadrných krmiv v krmných dávkách se stalo nevyhnutelnou nutností. Krávy se projevily jako živočišný druh schopný nebývalé adaptace a současně se mnohým chovatelům, ve spolupráci s výzkumnými institucemi, podařilo modifikovat ustájení a krmné dávky tak, aby vysoká produkce mléka neprobíhala na úkor zdravotního stavu. Důkazem toho jsou chovy s vice než 1000 kusy, s průměrnou užitkovostí nad 40 litru na dojenou krávu a s úrovní brakace, která jim umožňuje prodej jalovic nebo vyřazovaní krav především pro nízkou užitkovost. V těchto chovech se stal nízký výskyt kulhání nutností a samozřejmostí.   V tomto článku zahrnuji některé nové poznatky o vzniku a prevenci častých příčin kulhání a uvádím příklady z chovu, kde se kulhání chovateli podařilo z velké části eliminovat.

Příčiny kulhání:   Kulhání mléčného skotu je z více než 90% způsobeno onemocněním paznehtu nebo onemocněním kůže v okolí paznehtu. Zbývajících 10% příčin je způsobeno onemocněním kloubů, šlach a svalů hrudních nebo pánevních končetin, které se většinou velice těžko lokalizuje a specifikuje. Právě z důvodu těžké lokalizace a specifikace se v praxi tento druh kulhání nazývá „kulháním horní části končetiny“. V případě pánevních končetin, onemocnění paznehtu z 90% postihne vnější pazneht. Specifická lokalizace onemocnění způsobující kulhání významně vypovídá o příčinách nebo důležitých vyvolávajících faktorech vzniku těchto onemocnění. Pánevní končetiny jsou vystaveny horším hygienickým podmínkám, což ovlivňuje charakteristicky výskyt infekčních příčin kulhání, jako je digitální dermatitida a nekrobacilóza. Rohovina paznehtů pánevních končetin je ve srovnání s rohovinou paznehtů hrudních končetin měkčí a to přispívá ke vzniku onemocnění rohového pouzdra, jako je chodidlový vřed a onemocnění bílé čáry. Úpon hrudních končetin k trupu je u krávy ve srovnání s napojením pánevních končetin mnohem elastičtější, zajišťující pružnější a měkčí přenos váhy na paznehty. Rozdílné tlumení nárazu a přenos váhy těla na paznehty se považuje za další důležitý faktor rozložení výskytu onemocnění rohového pouzdra. Způsob chůze a rozdílná anatomie vnějšího a vnitřního prstu způsobují větší zatížení vnějšího paznehtu na pánevních končetinách, což se považuje za důležitý faktor vyššího výskytu onemocnění rohového pouzdra na vnějších paznehtech. Studiem těchto faktorů ovlivňujících typickou lokalizaci příčin kulháni se vědci věnují několik desetiletí a poznatky se dají shrnout do jedné věty. „kulhání je v moderních mléčných stádech způsobeno špatnou hygienou, především pánevních končetin a biomechanickými okolnostmi, kterým jsou paznehty pánevních končetin vystaveny“. Metabolismus významně ovlivňuje celou řadu pochodů uvnitř paznehtu, které zajišťuji růst kvalitní rohoviny a stabilitu umístění paznehtní kosti. Avšak právě biomechanické okolnosti rozhodnou o vzniku a závažnosti onemocnění, jakým je chodidlový vřed a onemocnění bílé čáry.

Co ovlivňuje hygienu končetin, a tím výskyt infekčních příčin kulhání (digitální dermatitida, nekrobacilóza)? 1.

Technologie odklidu kejdy

2.

Doba stání X Doba ležení (denní časový plán)

3.

Koupele

Co ovlivňuje biomechanické okolnosti paznehtu, a tím výskyt onemocnění rohového pouzdra (chodidlový vřed, onemocnění bílé čáry)? 1.

Tvar paznehtu (geometrie paznehtu)

2.

Doba stání X Doba ležení (denní časový plán)

3.

Stabilita umístěni paznehtní kosti

4.

Pevnost paznehtní rohoviny


14 / 15

Farma MercerVu v Pennsylvanii patří mezi progresivní farmy v USA. Nachází se zde 1500 ks dojnic s průměrnou užitkovostí v laktaci 40 litrů, SB 150 tisíc a cca 1% klinickych mastitid. Jeden zootechnik dělá celou reprodukci a veterinární práci.   Tvar paznehtu, tzv. geometrie paznehtu, se dá definovat celou řadou měření. Délka dorzální stěny a úhel dorzální stěny k chodidlové ploše jsou snadno měřitelné a praktické hodnoty, které nepřímo definuji sílu chodidlové rohoviny a rozložení váhy v rámci paznehtů. Výška patek, spolu s délkou dorzální stěny, rozhodují o úhlu paznehtu, ale vzhledem k těžkosti jejího měření se měření výšky patek prakticky neprovádí.   Tvar paznehtu je formován dvěma přirozenými pochody, růstem a obrůstem paznehtní rohoviny. Růst paznehtní rohoviny je zajišťován nepřetržitým množením a diferenciaci buněk specifické vrstvy škáry paznehtní. Tento proces množení a diferenciace je velice komplexní, vyžadující celou řadu živin. Tyto živiny jsou na jednu stranu obecně potřebné pro jakoukoliv tkáň v těle, např. živiny využité pro tvorbu energie a syntézu tělních bílkovin a na stranu druhou živiny, které jsou specifické pro tvorbu kvalitní rohoviny, jako je zinek, vápník a biotin. Je vysoce pravděpodobné, že ostatní mikro a makro elementy a vitamíny mají taktéž vliv na tvorbu kvalitní rohoviny. Zinek, vápník a biotin však mají největší vliv a existuje cela řada solidního výzkumu podporující toto stanovisko. Vedle kvality paznehtní rohoviny, která je velice těžko definovatelná, je hlavní charakteristikou růstu rohoviny rychlost růstu. Z několika studií je evidentní, že rychlost růstu paznehtní rohoviny je ovlivněna především úrovní energie v krmné dávce. Zatím neexistuje žádná studie, která by se zabývala kvalitou rohoviny v závislosti na rychlosti její produkce.   V studii, která byla provedena na Virgina Tech, USA jsme měřili dynamiku růstu a obrusu paznehtní rohoviny ve dvou periodách, měsíc před a prvních deset měsíců po porodu. Pro tuto studii jsme použili 24 holštýnských jalovic. Grafy (viz graf 1., 2.) dokládají dynamiku délky dorzální stěny paznehtu, která odráží rozdílnou rychlost růstu a obrusu. Rychlost růstu se v průběhu měřeného období mění, ale rozdíl rychlosti růstu nebyl statisticky odlišný. Změna délky paznehtu byla ovlivněna především rozdílnou rychlostí obrusu. V období přípravy na porod se jalovice pohybovaly po hluboké podestýlce s přístupem k prostornému krmnému žlabu, Pokračování na další straně


zdravotní stav

kde podlahy byly betonové s odklizem kejdy každé dva dny. V období před porodem, růst paznehtní rohoviny byl vyšší než obrus, ale rozdíl nebyl statisticky významný. Ve chvíli porodu byla délka dorzální stěny 82±0.6 mm. V prvních 6 měsících laktace byl obrus rohoviny významně vyšší než růst. To mělo za následek zkrácení délky paznehtu na 75± 0.7mm. Do konce měření, čili desátý měsíc laktace, se délka paznehtu zvýšila na 78±0.7mm (viz graf 1).   Tato studie dokumentuje dynamiku délky paznehtu bez prováděné úpravy v chovu, kde se v rámci celé laktace růst paznehtní rohoviny vyrovnal obrusu. Dále, tato studie je jednou z počátečních studií provedených v tomto chovu zabývajících se péčí o paznehty. U žádné z měřených jalovic nedošlo v průběhu sledování ke vzniku onemocnění paznehtů nebo kulháni. V tomto chovu (200 krav v laktaci) se prakticky podařilo eliminovat nejen potřebu úpravy paznehtu, ale také onemocnění rohového pouzdra. Jedinou anomálií paznehtu v tomto chovu, která zapříčiňuje kulhání, jsou vývrtkovité paznehty, které vyžadují úpravu alespoň jednou ročně.   Tato studie je jednou z prvních studii dokládajících možnou souvislost mezi přirozeným tvarem paznehtu a jeho odolnosti k onemocnění rohového pouzdra. Ostatní faktory ovlivňující zdraví paznehtu jako je čistota, pohodlí a zdravá krmná dávka jsou nadále klíčové faktory. Přirozený tvar paznehtu a jeho ovlivnění kontrolou rychlosti obrusu nejen sníží potřebu úpravy paznehtu v chovech, ale věřím, že výrazně sníží výskyt onemocnění způsobující kulhání.

Známé Big Horn Mountains ve Wyomingu, nedaleko Yellowstonského parku

Graf 1.: Délka dorzální stěny vnějšího (RL) a vnitřního (RM) paznehtu pánevních končetin. Délka vnitřní stěny byla ve všech fázích laktace vetší, než délka dorzální stěny vnějšího paznehtu.

Profilované podlahy do tvaru diamantu v čekárně na dojírnu. Toto rýhovaní bylo vytvořeno týden po zaschnuti a “vyzrání” betonu. Cela plocha čekárny je v mírném sklonu pro snadné čištění a vysušení mezi dojením. Mírný sklon směrem k dojírně má vliv na obrus rohoviny v místě špičky.

Graf 2.: Rychlost růstu (GR) a obrusu (ABR) dorzální stěny paznehtu v období měsíc před porodem a v průběhu prvních 10 měsíců laktace.

Řezané podlahy ve stáji, kde byla provedena studie, podlahy byly postaveny stejným způsobem jako čekárna na dojírnu. Cela stáj je splachována 4x denně což zajišťuje trvanlivost a ostrost drážek v podlahách.


16 / 17

Fixační klece

na ošetření paznehtů a veterinární úkony

Typický tvar paznehtu s optimální délkou a úhlem dorzálni stěny po 10 měsících laktace

Chodidlová plocha jalovice před porodem a typická chodidlová plocha paznehtu jalovic po 10 měsících laktace.

Top 5 byla vyvinuta předními odborníky na funkční úpravu paznehtů. Umožňuje každému ošetřovateli paznehtů si zvolit vlastní metodu práce, bez ohledu na to, zda pracuje s nožem, bruskou či bez upevnění spodní části nohy. Fixace nohy umožňuje dostat paznehty do optimální polohy pro práci ošetřovatele.

Vybavení -

Měření dorzální stěny pomocí zářezů vytvořených v dorzální stěně.

-

Varianty: - Basic - Komfort - Professional

Kompletní základný rám, pozinkovaný Pogumovaná podložka – hygienická, protiskluzová Kompletní zařízení na fixaci hlavy Naviják na přední nohu, výkyv vlevo a vpravo Kladka na zdvižení zadní nohy Držák spodní části nohy s bezpečnostní klikou Zabezpečovací prvky (hrudní popruhy, lano na fixaci kolen a stehen) 3-bodový transportní závěs Univerzální sprej - 1 dóza Elektrické zdvižení zadní nohy 500 kg, zábrana proti vystoupení (varianta Komfort a Professionell) Bočnice, servisní rameno s osvětlením (varianta Professionell)


zdravotní stav

Dôležité zootechnické opatrenia v prevencii mastitíd   Príčiny problémov v chove dojníc v súvislosti s kvalitou mlieka sú komplexného charakteru, a identifikácia možných faktorov je z tohto dôvodu veľmi obtiažna. Jedným z najviac diskutovaných faktorov je ochorenie mliečnej žľazy na mastitídu.   Mastitída je zapríčinená celým radom rôznych druhov infekčných a neinfekčných mikroorganizmov v kombinácii s chovateľskými podmienkami dojníc, pri ktorých sa zvyšuje riziko prieniku mikroorganizmov do vemena. Rozhodujúcu úlohu pri kontrole vzniku a šírenia mastitíd v stáde má predovšetkým PREVENCIA.   Prevencia je založená na prísnom dodržiavaní úkonov, postupov a opatrení priamo spojených so získavaním mlieka medzi ktoré patrí hlavne: a. čisté a suché ustajnenie dojníc, b. správne zvolený pracovný postup pri dojení, c. starostlivosť o dojaciu techniku - funkčné parametre, pravidelný servis, d. dezinfekcia ceckov po dojení, e. používanie antibiotík pri zasúšaní kráv, f. skoré a primerané (správne) liečenie klinických prípadov mastitíd, g. brakovanie chronicky chorých resp. nevyliečiteľných dojníc.   Čisté a suché ustajnenie dojníc – dojnice by mali do dojárne vstupovať čisté, suché a spokojné. Hygiena ustajnenia sa najčastejšie podieľa na tzv. mastitídach z prostredia environmentálne mastitídy. Obzvlášť dôležitá je úroveň ustajnenia dojníc na začiatku a na konci obdobia zasušenia. Zistilo sa, že až 65 % environmentálnych klinických mastitíd počas laktácie bolo pripísaných rovnakému patogénu, ktorý sa u dojníc zistil počas obdobia zasušenia. Z tohto pohľadu úroveň ustajnenia a s tým súvisiaca čistota ceckov si zasluhujú vysokú prioritu v chove vysokoprodukčných dojníc.

Zasúšanie kráv antibiotikami je vhodným nástrojom pre eliminovanie mastitíd vyvolaných Staphylococcus aureus, obzvlášť takých, ktoré nereagovali na liečbu počas laktácie. Pri zasúšaní antibiotikami je nevyhnutné dodržiavať správne hygienické postupy a zásady aplikácie vnútrovemenných antibiotík. Pri zasúšaní kráv je dôležité brať do úvahy hygienu ustajnenia.     Skoré a primerané (správne) liečenie klinických prípadov mastitíd – zdôrazňovať obsluhe v dojárni, aby včas a zodpovedne pristupovala k zisťovaniu a nahlasovaniu podozrivých prípadov. Po zistení ochorenia je potrebné dojnicu separovať a zaradiť do skupiny chorých dojníc, ktorú je nevyhnutne dojiť ako poslednú skupinu. Nevyhnutné je zistiť mikrobiálneho pôvodcu a aplikovať len antibiotiká, na ktoré je patogén citlivý. Brakovanie chronicky chorých resp. nevyliečiteľných dojníc – brakovanie predstavuje veľmi efektívny spôsob znižovania bakteriálneho tlaku v stáde a to obzvlášť pri infekciách vyvolaných Staphylococcus aureus. Brakovanie je založené na dobrej evidencii frekvencie výskytu mastitíd pri jednotlivých dojniciach v stáde, kedy opakovaný výskyt mastitídy u tej istej dojnice a neefektívna liečba je určujúcim dôvodom pre jej vyradenie zo stáda. Záver Ochorenie vemena na mastitídu spôsobuje chovateľovi mnoho ekonomických a organizačných problémov. Je preto nevyhnutné mať neustále na pamäti ako toto ochorenie vzniká, aký má priebeh a ako sa prenáša v stáde. Berúc do úvahy tieto činitele je možné vypracovať účinné programy prevencie mastitíd. Uvedené postupy sú dôležité aj pre dodržiavanie a zavádzanie tzv. zásad správnej výrobnej praxe pri dojení. doc. Ing. Vladimír Tančin, DrSc. Centrum výskumu živočíšnej výroby Nitra, Slovenská poľnohospodárska univerzita Nitra

  Správne zvolený pracovný postup pri dojení – pracovný postup v dojárni musí spĺňať všetky biologické a hygienické požiadavky dojnice. Je dôležité, aby obsluha mala napísaný presne definovaný pracovný postup, ktorý musí zahŕňať podmienky, ktoré sú spojené s dojením na konkrétnom podniku t.j. rešpektovať technické možnosti dojacieho zariadenia, čistoty vemena a pod.   Starostlivosť o dojaciu techniku – stav dojacej techniky je kľúčovým faktorom kvality mlieka, účinnosti a efektivity dojenia. Z tohto pohľadu je nevyhnutná pravidelná údržba dojacieho zariadenia. Je potrebné mať neustále na pamäti životnosť jednotlivých komponentov dojacieho zariadenia ako aj servis a nastavenie funkčných parametrov dojacej techniky. Každé podceňovanie a oddiaľovanie pravidelnej kontroly dojacieho zariadenia s cieľom tzv. „šetrenia peňazí“ odčerpá z podnikovej kasy neskôr oveľa viac peňazí. Dezinfekcia ceckov – veľmi dôležité je dezinfikovať cecky čo najskôr po stiahnutí dojacej súpravy. Potrebné je, aby 2/3 cecku bolo ponorené do dezinfekčného roztoku. Dezinfekcia po dojení je najúčinnejším spôsobom znižovania rizika prenosu infekčných mastitíd z dojnice na dojnicu. V niektorých chovoch sa uplatňuje aj dezinfekcia ceckov pred dojením, ktorá je účinným prostriedkom pri znižovaní výskytu environmentálnych mastitíd. Používanie antibiotík pri zasúšaní kráv – ak sa na podniku používa zasúšanie kráv spolu s antibiotikami, tak potom je potrebné tento spôsob dodržiavať pri všetkých dojniciach.

Pri príprave vemena dôraz klásť na čistotu hrotov ceckov (Mačuhová a Tančin, 2008)


18 / 19

Bělčice Zemědělské družstvo Bělčice obhospodařuje 1 907 ha v nadmořské výšce okolo 500 m n.m. Chov skotu představuje zhruba 500 dojnic Českého strakatého plemene. Na dojnice jsou připouštěni býci Montbeliardského plemene. Dojnice jsou chovány na farmě v Bělčicích a na farmě v Hornosíně. V Bělčicích je dosahována užitkovost 8 125 kg mléka s tučností 3,90 % a bílkovinou 3,45 %. V Hornosíně je užitkovost na úrovni 8 750 kg mléka s tučností 3,85 % a bílkovinou 3,42 %. Pro úpravu paznehtů na farmě v Bělčicích si v květnu letošního roku pořídili fixační klec Snap top ten od firmy VVS Verměřovice s.r.o. Úpravou paznehtů se zde zabývají každý týden. Ošetřují dojnice při zaprahování a dojnice, které úpravu potřebují. Jalovicím jsou paznehty upravovány při zařazení na farmu.

Kľudné dojnice v dojárni sú základom pre kompletné a rýchle podojenie (Mačuhová a Tančin, 2008)

Z leva Ing. Miroslava Zemanová hlavní zootechnička, Jitka Vlasáková faremní zootechnička

Milano U příležitosti odborného semináře v Miláně k výživě dojnic se uskutečnily návštěvy farem. Na této fotce jsou v TMR pro kategorii jalovic, krav v období stání na sucho a v přípravě na porod, zamíchány šlupky rajčat z nedaleké konzervárny.

Priame striekanie silným prúdom vody na vemeno je neprípustné. Možné je použiť mierne tečúcu teplú vodu len na cecky vemena a to pri znečistených ceckoch. (Mačuhová a Tančin, 2008)


zájmové chovy - koně

Mléčné náhražky pro hříbata

Fotky z koňských akcí

Význam mléčných náhražek pro hříbata, ne vždy jen pro případ nouze. Když mluvíme o mléčné náhražce, přemýšleli jsme a přemýšlíme o ní zejména jako o řešení problému výživy osiřelých hříbat. Ačkoliv toto samozřejmě platí v plné míře a je to stále velmi důležitá role, mléčné náhražky začínají být významnější a užitečnější pro dnešní chovatele koní než jen náhrada kobylího mléka hříběcím sirotkům. Dnešní mléčné náhražky pro hříbata svým složením odpovídají mléku klisny a v případech nedostatečné kvality nativního mléka ho i předčí. Náhražky zajišťují hříběti optimální rovnováhu mezi požadavky na příjem energie, bílkovin a tuků s přídavkem minerálních látek a vitamínů. Tyto optimální poměry přispívají ke zdraví, správnému vývoji a imunitnímu stavu hříběte. První týdny po porodu jsou pro hříbě kritické a optimální růst a imunitní funkce organismu jsou nezbytné pro správný vývoj hříběte. Podání mléčné náhražky hříběti v prvních dnech po narození (samozřejmě až po dostatečném napojení mlezivem po porodu), přináší doplněk energie a živin potřebný pro rychlý start do života. Hříbata se rodí bez zásob tuku a jejich energetické zásoby rychle klesají, je proto nezbytné zajistit jim dostatečné dávky energie pro další fungování organismu. Hříbě by v prvních dnech po narození mělo vypít takové množství mléka, které se rovná 5 - 10% hmotnosti jeho těla a v dalších týdnech života potřeba vzrůstá až na 20 - 25% hmotnosti. Jakýkoliv nedostatek ať už v množství, či kvalitě mléka se podepíše na vývoji hříběte a projeví se v poruchách organismu.

Premin se stal partnerem nejprestižnějšího českého parkurového seriálu Skokového poháru České pojišťovny 2011.

Podávání mléčné náhražky má přínos v následujících situacích:   U nemocných klisen, které nejsou schopné vyprodukovat dostatečné množství mléka k nakrmení hříběte. Podáváním mléčné náhražky také dovolíme klisně rychleji se zotavit, protože hříbě nevyžaduje tolik nativního mléka a energetické rezervy klisny se rychleji obnovují. U klisen s nestandardním a živinově nedostatečným mlékem, způsobeným věkem, nemocí nebo špatnou výživou během březosti. Hříbě získává část živin z mléka klisny a doplňuje je z mléčné náhražky.   U nemocných hříbat, poskytuje mléčná náhražka podávaná k nativnímu mléku klisny doplněk energie, vitamínů a stopových prvků potřebných k rychlému uzdravení a rekonvalescenci.   U prvniček, jejichž hříbata se pomalu nebo nedostatečně vyvíjejí v důsledku diskutabilní kvality mléka nebo v důsledku špatného kojení. U nestandardně velikých hříbat z malých klisen, u kterých máme obavu o dostatečnou produkci mléka potřebnou ke správnému vývoji hříběte. A samozřejmě u hříběcích sirotků, protože náhradní kojící matka ve většině případů není k dispozici. Kvalitní mléčná náhražka nám navíc zajišťuje konstantní složení, zatímco složení nativního mléka náhradní matky je závislé na fázi laktace, která nemusí korespondovat s fází laktace pravé matky hříběte. Je ale potřeba si uvědomit, že mléčná náhražka v žádném případě nedokáže zastoupit kolostrum v prvních 24 hodinách po narození. I osiřelým hříbatům musíme zajistit dostatečný přísun imunoglobulínů do těla buď napojením nativním mlezivem, nebo podáním krevní plazmy intravenózně (veterinární lékař).   Vždy mějte na paměti, že nesprávnou výživu a péči o hříbě v prvních dnech a týdnech po narození velmi špatně a nebo vůbec nedoženete v dalších měsících či rocích života koně, proto pečlivě sledujte vývoj hříběte a pokud mu nativní mléko nestačí k optimálnímu růstu, je nejjednodušším řešením sáhnout po kvalitní mléčné náhražce, která zajistí hříběti v plné míře to, co potřebuje. (S použitím článku Roberta Fera, The Importance of Foal Milk Replacer)

Velká Benešovská Steeplechase byla v Benešově 30.7.2011 ve znamení špatného počasí. Na startu se představil i Zannusy, kůň VVS Verměřovice.

Mezinárodní šampionát Welsh Pony a Cob pořádaný ČSCHVK (Český svaz chovatelů velšských koní) se tento rok konal na pardubickém závodišti dne 25.6.2011. VVS na této akci nechyběla a přispívala kategoriím hřebců, klisen a hříbat minerálními přípravky pro plemenné hřebce, hříbata a březí a laktující klisny.

Ojedinělá akce se konala v jezdeckém areálu Panská Lícha u Brna. Ve dnech 17.-19.6. 2011 se zde uskutečnil 13.závod Světového poháru v drezuře - Velká cena Brna CDI-W/CDIY. Premin u této akce v roli sponzora nechyběl.


20 / 21

Doplňková krmiva ve výživě koní   V dnešní době je populárním životním trendem návrat k přírodě a užívání přírodních produktů. Poznatky o terapeutických vlastnostech a příznivém vlivu přírodních aditiv na zdraví organismu jsou využívány i v oblasti výživy koní. Na trhu se dnes setkáváme s bohatou nabídkou bylinných produktů, probiotik, prebiotik, komplexů vitamínů a minerálních prvků. Mají dle výrobců široké spektrum funkcí, např. zvýšení výkonnosti, podpora krvetvorby, zlepšení kvality kůže, podpora trávení, regenerace kopyt, kloubů, pomoc při dýchacích potížích a alergiích… Hlavním úkolem těchto doplňků je prevence a předcházení nemocem nikoliv samotné léčení. Bohužel v některých případech nedochází k žádnému efektu a můžeme říci, že takový doplněk koni nepomůže, ale ani neuškodí. Účinky většiny doplňků totiž nejsou vědecky ověřeny. V oblasti výživy koní chybí studie, na základě kterých je možné stanovit účinné množství a prospěšnost daného doplňku. Intenzivnější výzkumy probíhají u ostatních hospodářských zvířat, ale s ohledem na specifika trávicího traktu koní nelze všechna získaná data do této oblasti převzít a aplikovat. V následujícím příspěvku se budu věnovat některým ověřeným doplňkům.

V jezdeckém areálu pana Hlavenky se ve dnech 22. Až 24.7.2011 konalo MČR SENIORŮ & JUNIORŮ A MLADÝCH JEZDCŮ 2011, Memoriál Rudolfa Nachtigala - Endurance Mikulov 2011. Na startu se sešlo několik desítek koní nejen z ČR, ale svá zastoupení zde měli i jezdci ze Slovenska, Polska, Německa a Rakouska.

Probiotika – jejich používání začalo v důsledku zákazů krmení růstových stimulátorů. Probiotika jsou živé mikroorganismy, které blahodárně působí na mikroflóru trávicího traktu. Na rozdíl od antibiotik neusmrcují mikroorganismy, ale účelem je osídlit trávicí trakt přirozenými kmeny bakterií. Podáváním probiotik se zvyšuje odolnost proti infekčním onemocněním, zlepšuje se trávení vlákniny a vstřebávání živin. Účinky na zdravotní stav jsou prokazatelné především u mladých zvířat. Dlouhodobě jsou jako probiotika využívány bakterie mléčného kvašení rodu Lactobacillus, Streptococccus, Enterococcus a Lactococcus. V současné době se upřednostňují bakterie izolované přímo z trávicího traktu, zejména rod Bifidobacterium. Důležitý je správný výběr specifického kmene pro daný živočišný druh. Měly by se používat mikroorganismy vlastní trávicímu traktu, které se přirozeně vyskytují ve vysokých počtech. Nejčastější forma aplikace u koní jsou lyofilizované sušené bakterie. Kvasinky – většina kvasinkových produktů je získána z kultur pivovarských kvasinek Saccharomyces spp. kmene Saccharomyces cerevisiae, který patří mezi nejlépe prostudované mikroorganismy. Specificky vyselektované kvasinkové kmeny jsou stále aktivní a po příchodu do trávicího traktu jich může být až 15 miliard buněk na gram. Stabilizují prostředí trávicího aparátu koně, snižují produkci plynů a redukují překyselení ve střevech, zvyšují stravitelnost vlákniny v tlustém střevě a umožňují lepší využití živin z krmné dávky. Jsou vhodné pro všechny kategorie koní.

Premin se stal stálým partnerem při pořádání skokových a drezurních soutěžích v nově vybudovaném areálu jezdeckého klubu Paradiso manželů Fassati v Jaroměři-Josefově.

Prebiotika – pojmenování vzniklo v roce 1995. Prebiotika mají za úkol zásobovat ve střevě již přítomné bakterie a stimulovat jejich růst. Pro samotný organismus koně jsou to nestravitelné složky (sacharidy), které v nezměněné podobě projdou žaludkem a tenkým střevem. V tlustém střevě jsou pak fermentovány mikroorganismy, jež osidlují trávicí trakt koně a slouží jim jako zdroj energie.


zájmové chovy - koně / zájmové chovy - spárkatá

Mannonoligosacharidy (MOS) – chrání sliznici střeva a zabraňují průniku škodlivých mikroorganismů (E. coli, r. Salmonella) Glukomannany – redukují absorpci mykotoxinů

Bylinné preparáty Aloe vera – Aloe vera barbadensis je nejvyužívanější typ z nejméně 200 druhů této sukulentní rostliny pocházející z Afriky. Využívá se pro zklidňující, hydratační a protizánětlivé účinky. Pokud se užívá vnitřně, podporuje správnou činnost zažívacího systému. Při nedokonalém zpracování může obsahovat projímavé látky a ty mohou způsobovat překrvení pánevních orgánů a kontrakce dělohy. Z toho důvodů není doporučováno krmit aloe vera březím klisnám. Třapatka nachová (Echinacea purpurea) – potlačuje široké spektrum virů, bakterií a plísní. Má schopnost zvyšovat imunitní reakci těla tak, že stimuluje organismus k větší produkci bílých krvinek, červených krvinek i krevních destiček. Zlepšuje celkově cirkulaci krve a tím příznivě ovlivňuje regeneraci celého organismu. Harpagofyt ležatý (Harpagophytum procumbens) – rostlina z čeledi sezamovitých obsahuje iridoidy harpagosid a prokumbin. Vykazuje protizánětlivé účinky, zmírňuje bolest. Používá se především pro podporu kloubů a pohybového aparátu u sportovních koní. Česnek (Allium sativum) – má širokou antimikrobiální a antimykotickou aktivitu. Je hojně využíván i v alternativní humánní léčbě. Má příznivé účinky na imunitní systém a antioxidační schopnosti. Potlačuje růst nežádoucích patogenů v trávicím traktu koní. Extrakty z česneku jsou součástí mnoha přípravků s antimikrobiální aktivitou. Často je díky svému charakteristickému zápachu či vůni používán jako přirozený repelent. Ostropestřec mariánský (Silybum marinum) – léčivka pocházející ze Středomoří. Obsahuje sylimarinový komplex, což je souhrnný název pro flavonolignanové sloučeniny se silicí a omega 3 a 6 nenasycené mastné kyseliny. Tento komplex vyvíjí chemoprotektivní aktivitu vůči toxinům, proto je doporučováno přidat ostropestřec do krmné dávky koní v případě, že jsme nuceni zkrmovat nekvalitní krmivo, u kterého máme podezření na napadení plísněmi. V takovém případě využíváme hepatoprotektivní účinky této léčivky, která pomáhá regenerovat a detoxikovat jaterní tkáň.

Ostatní Yucca schidigera – jedná se o vytrvalou rostlinu stromkovitého vzrůstu pocházející z Mexika. Obsahuje galaktooligosacharidy, má vysoký obsah vitaminu A a B komplexu, dále je bohatá na Ca, K, P, Fe, Mn a Cu. Má přírodní čistící efekt, díky obsahu steroidních saponinů působících ve střevě jako pohlcovači nejen dusíkatých látek, ale i cholesterolu. Jejím přídavkem do krmné dávky snižujeme tvorbu amoniaku ve výkalech. Působí tedy na snížení čpavku ve stáji, aktivuje trávicí procesy a kromě toho má antimikrobiální a protiplísňový účinek. Uvádí se také zlepšení činnosti jater a ledvin. Vitamín C – organická nízkomolekulární sloučenina známá pod chemickým názvem kyselina askorbová. Řadí se mezi základní antioxidační látku. Koně jsou schopni vit. C syntetizovat v játrech a zdálo by se, že jeho přidávání je zbytečné. Ovšem stresové situace či dlouhodobé vystavení zvířete velké zátěži organismus koně vyčerpává a způsobuje tak zvýšenou potřebu vitaminu C. Pokud je saturován do krmné dávky, začne správně fungovat i metabolismus nadledvinových hormonů, který pomáhá zvládnout průběh stresové reakce. Víme-li, že kůň má před sebou vypjaté situace, tak v tuto chvíli je možnost podpořit organismus koně doplňkem vitamínu C po kratší časový úsek.

Minerální a doplňková krmiva pro spárkatou zvěř   Krmivům pro spárkatou zvěř se v naší firmě věnujeme intenzivně již od roku 2003, kdy jsme začali spolupráci spojenou s ověřováním minerálních krmiv v chovu srnčí zvěře ve volnosti spolu s RNDr. Ctiborem Babičkou a Jiřím Hanákem v honitbě Velké Losiny. Po pěti letech zkušebního ověřování a aplikaci v chovu byla na základě jejich zkušeností v roce 2008 publikována první série článků o praktických zkušenostech s aplikací minerálních krmiv Premin v chovu spárkaté zvěře. Následný vysoký zájem o tato naše minerální krmiva pro spárkatou zvěř, ale především o praktické informace spojené s aplikací těchto krmiv v chovu a managamentu spárkaté zvěře, nás přesvědčil o potřebě vydání souhrnných informací v knižní podobě. Rozhodli jsme se proto vydat publikaci s názvem „Metodika aplikace doplňkových minerálních krmiv v chovu spárkaté zvěře“, autorů Babičky, Hanáka a Knápka, kde jsou velmi podrobně zpracovány všechny důležité informace o minerálních krmivech a chovu srnčí zvěře.   Součástí naší aktivity v oblasti spárkaté zvěře jsou také prezentace a přednášky pro OMS, myslivce a vlastníky oborních, faremních i zájmových chovů, na kterých prezentují naši poradci vlastní zkušenosti s firemními produkty a kde se mají možnost myslivci dozvědět něco nového, co lze využít při jejich činnosti. Takto jsme již navštívili např. Nový Jičín, Třebíč, Bruntál, Bílovec, Jeseník, Čáslav, Ústí nad Orlicí, Prahu, Hoslovice u Strakonic a další. Témata, která jsou náplní těchto prezentací v současné době, jsou především praktické zkušenosti s aplikací minerálních krmiv v chovu srnčí zvěře, průběrný odstřel srnčí zvěře, výroba krmiv, minerální a doplňková krmiva Premin, principy přikrmování zvěře, biologie zvěře atd.   Kromě již zmíněných přednášek jsme letos zorganizovali dva celodenní odborné semináře na lovecké chatě v Horce nad Moravou. V dubnu to byl seminář s názvem „Zvýšení chovné a trofejové kvality srnčí zvěře“ a v červnu konference s názvem „Mufloní zvěř 2011“. Pro obě akce byly připraveny sborníky s odbornými přednáškami a tyto sborníky je stále možné si zakoupit. Velký zájem o tyto odborné semináře mnoha myslivců nás přesvědčil, že je třeba uskutečnit další podobné akce a to také z oblasti chovu jelení a daňčí zvěře, kterým se hodláme věnovat více, než tomu bylo doposud.   V naší práci si také velmi vážíme praktických informací, zkušeností a připomínek od myslivců a uživatelů našich krmiv, kteří jsou ochotni se s námi o své zkušenosti podělit. Také na základě těchto informací jsme připravili pro budoucí krmné období nový, upravený katalog krmiv, který je ke stažení na našem firemním webu www.sparkata.cz.   Naším současně nejprodávanějším minerálním krmivem je Premin Spárkatá zvěř MAXI, jehož účinnost byla ověřena po mnoho let myslivci v honitbě Velké Losiny. Premin Spárkatá zvěř MAXI je sypkým minerálním krmivem, které obsahuje makroprvky - vápník, fosfor, sodík a hořčík, stopové prvky měď, mangan, zinek, jód, kobalt a selen s vitamíny A, D a E a obsahuje melasu.    Nově jsme tento náš výrobek obohatili o vitamín C, který je důležitý pro správný a kvalitní vývoj kostí a tvorbu kolagenu a který si srnčí zvěř nedokáže vyrobit sama ve svém vlastním těle. Tento výrobek se nazývá Premin Spárkatá zvěř MAXI – SRNEC a je speciálním sypkým minerálním krmivem pro srnčí zvěř.   Pro jelení a dančí zvěř jsme připravili minerální krmivo Premin Spárkatá zvěř MAXI - JELEN, DANĚK, které je obohaceno o živou kvasinkovou kulturu Saccharomyces cerevisiae, která napomáhá správné funkci a stabilizaci bachorové mikroflóry v trávníku spárkaté zvěře. V letošním roce jsme také rozšířili náš sortiment o minerální krmivo pro mufloní a veškerou dutorohou zvěř Premin MUFLON.


22 / 23

  Všechna výše uvedená minerální krmiva jsou sypká, aglomerovaná melasou pro snížení prašnosti a zvýšení chutnosti s doporučeným dávkováním 4 % z objemu denní krmné dávky. Ve většině případů jsou tato minerální krmiva přijímána bez problémů a zvěř si na ně rychle zvyká. Velká část myslivců, kteří od nás tato minerální krmiva odebírají, se často dotazují na možnost odběru těchto produktů v granulované formě. Proto jsme připravili zcela nový druh výrobků a nazvali ho MINERÁLNÍ GRANULE. V nabídce máme dvě varianty, a to Premin MINERÁLNÍ GRANULE - PAROHATÁ ZVĚŘ a Premin MINERÁLNÍ GRANULE - DUTOROHÁ ZVĚŘ. Jejich doporučené dávkování je 8 % z objemu denní dávky, při kterém se zajistí stejný příjem minerálních látek, stopových prvků a vitamínů, stejné jako při dávce 4 % sypkých minerálních krmiv.   Naše nabídka je dále doplněna granulovanými krmnými směsmi Premin směs MYSLIVECKÁ pro univerzální použití pro přikrmování spárkaté zvěře od podzimu do jara. Další granulovanou krmnou směsí je Premin směs BÍLKOVINNÁ, podporující v době aplikace od začátku roku do konce jara kvalitní vývoj mláďat v tělech samic a vývoj paroží u samců. Premin směs AMINO PLUS je granulovaná krmná směs s vyšším obsahem bachorově chráněných bílkovin pro podporu intenzivního růstu paroží v době parožení.   Novinkou v našem katalogu krmiv pro spárkatou zvěř je sušená kompletní mléčná krmná směs pro mláďata spárkaté zvěře MULTIMILK OK, která může najít uplatnění především v zájmových, oborních nebo farmových chovech. Samozřejmostí je nabídka všech druhů krmné soli, jak sypké, lisované tak i kusové. Katalog s nabídkou našich krmiv je ke stažení na našem webu www.sparkata.cz.   Velice mne těší, že jsou našimi odběrateli krmiv pro spárkatou zvěř přední čeští chovatelé spárkaté zvěře, kteří chovají srnčí, jelení, dančí a mufloní zvěř, a to jak ve volnosti, tak v zájmových a oborných chovech. Největšími našemi zákazníky jsou a zůstanou běžná myslivecká sdružení, která mají snahu zvýšit chovnou a trofejovou kvalitu především srnčí zvěře ve svých honitbách a naše krmiva a zkušenosti jim v tom pomáhají. Přeji všem myslivcům naplnění jejich snů a přání. Myslivosti zdar. Ing. Ondřej Faltus

V červnu se uskutečnila odborná konference “Mufloní zvěř 2011”, kterou jsme na Lovecké chatě v Horce nad Moravou pořádali společně s oborou Černý Kopec Nýznerov, ve spolupráci s Ekologickou komisí ČMMJ a časopisem Myslivost. Krásné prostředí přednáškového sálu bylo plné posluchačů, kteří byli převážně z České Republiky, ale také ze Slovenska a Polska. Na první fotce hovoří Karel Zatloukal, na třetí Ondřej Faltus. Na druhé fotografii je kolekce nejlepších českých mufloních trofejí.

V dubnu proběhl seminář o srnčí zvěři v Horce nad Moravou. Veliký počet přítomných myslivců svědčil o velikém zájmu o chov srnčí zvěře u nás. Mezi posluchači byli přítomni jak funkcionáři ČMMJ, zástupci mnoha OMS, myslivečtí hospodáři a nadšení myslivci. Mezi účastníky byli i myslivci ze Slovenska, včetně víceprezidenta Slovenského polovníckého zvazu Prof. Juraje Cibereje. Na fotce hovoří Pavel Scherer.


ze zahraničí

Al Dahra – mléko pro šejky   Začátkem dubna při své obvyklé obchodní misi ve Spojených Arabských Emirátech, navštívil ‚servisní tým‘ VVS složený s Ing Bryndy, Ing. Záhory a Ing. Awada několik nových farem holštýnského skotu. Tedy staronových, protože VVS již před několika lety tyto farmy servisovala. Jedná se o farmy Al Dahra a Al Marai poblíž města Al Ain, které patří do emirátu Abu Dhabi, nejbohatší zóny v SAE. V tomto emirátu se nachází i dlouholetý zákazník VVS National and Masakin Dairy farms a momentálně asi největší integrovaná farma na mléčné produkty Al Ain Dairy Farm, chovající dohromady přes 5 tisíc kusů dojených krav.   Farmou Al Dahra provázel Dr. El Shami, faremní manager a hlavní zootechnik v jedné osobě. Na farmě je ustájeno 1.400 kusů skotu, z toho 700 dojených krav. Průměrný denní nádoj se pohybuje okolo 30 litrů na dojnici, celkově farma dodává ke zpracování 21.000 litrů mléka. Průměrná tučnost je 3,3%, obsah bílkoviny se nepodařilo zjistit, jelikož tento údaj se v SAE běžně nesleduje. Dojí se 3x denně.   Krávy, jalovice a telata jsou ustájeny v moderních halách, z nichž některé, jako porodna a stáj pro krávy na vrcholu laktace, jsou i klimatizované. Telata jsou odchována do 30 dnů také v halách a potom přemístěna do skupin po 15 kusech do venkovních kotců. Klimatizace uzavřené haly s 450 krávami v laktaci je zajištěna systémem tzv. ‚cooling pads‘ – chladícími deskami s padající studenou vodou umístěnými v boční stěně haly přes které silné vntřní ventilátory kontinuálně nasávají vzduch. Tímto způsobem se vnitřní teplota udržuje na hranici 20oC. Všechna zvířata byla klidná, mnoho jich polehávalo a spokojeně ruminovalo. Jalovice jsou odchovány ve venkovních otevřených stájích od věku 150 dní. Obvykle se zapouští ve 14. měsíci věku. Krmí se směsná krmná dávka - TMR založená na kvalitním vojtěškovém seně, 4x denně.

Ošetření paznehtů na farmě Al Dahra

Telata ve venkovních kotcích Farma má i speciální malou klimatizovanou stáj, kde se chovají dojnice bez TMR. Mléko od těchto dojnic jde přímo na stůl majitelům farmy – šejkům.

Klimatizované stáje pro dojnice

Speciální stáj pro šejkovy dojnice Po 2 hodinách pobytu na farmě, jejím zhodnocení a diskusi o kompetenci a zkušenostech VVS na farmách v SAE, Dr. El Shami vyjádřil zájem o Multimilk® Premium pro telata a aplikaci CLA v TMR pro skupinu ‚rozdoj‘. Návštěva tak po několika letech plně splnila svůj účel. Ing. Jan Záhora, MBA Cooling pads – chladící desky


24 / 25

Bulharsko - Farma Zorov

Šťastné kravy – šťastný farmár

  VVS Verměřovice již druhým rokem dodává kvalitní vitamínominerální směsi a mléčné krmné směsi řady Multimilk® na mléčné farmy v Bulharsku. Většina bulharských farem se velmi rychle modernizuje, protože je v současnosti výroba mléka v této zemi považována za jednu z nejvýhodnějších dlouhodobých investic.

  Na prelome tohtoročného leta a jesene som sa spolu s MVDr. Václavom Osičkom zúčastnil na certifikovanom kurze „Cowsignals trainer“, ktorý sa uskutočnil v Holandsku. Organizovala ho firma Vetvice.   „Happy cows, happy farmers“ je sloganom tejto firmy a aj cieľom kurzu bolo upriamiť pozornosť na skutočnosť, že predpokladom úspešného chovu kráv je maximálne možné rešpektovanie ich etologických a fyziologických požiadaviek. Počas štvordňovej akcie sme denne navštívili 1 – 2 farmy o veľkosti 100 až 300 dojníc. Lektor Joep Driessen, vzdelaním veterinárny lekár, tvrdí, že najviac základných chýb sa robí už pri projektovaní ustajňovacích priestorov. Ak by to nebola pravda, prečo potom asi len 1 % maštalí s ležiskovými boxami vo svete umožňujú úplne bezproblémové vstávanie kráv? Vhodnosť ležiskových boxov si overíte jednoduchým testom. Skúste zopár ležiacich zvierat v boxe postaviť a pozorujte, či sa pri vstávaní neudierajú do zábran a či nie sú v nijakom smere obmedzované v pohybe. Ak to platí aj u tých najväčších zvierat v stáde, až potom môžete povedať, že veľkosť boxov vyhovuje. Ak vidíte v ktorejkoľvek časti boxov „vyleštené železo“, je to ďalší signál, že zvieratám v odpočinku niečo prekáža. Najlepší projektanti plánujú rozmery tak, aby sa v priebehu jedného dňa nachádzali v 30 % boxoch výkaly. Vhodnosť povrchu boxov veľmi jednoducho skúsite na „kolennom teste“. V mieste, kde krava pri líhaní dopadá na predné končatiny sa spustite na kolená a budete mať možnosť podobne ako dojnice na vlastnej koži pocítiť silu úderov.   U navštívených fariem sme mali možnosť vidieť, ako je možné systémom chovu čo najviac predchádzať problémom v najrizikovejšom období produkčných kráv – 3 týždne pred otelením a 3 týždne po otelení. Zásadou je zabezpečiť maximálny komfort a minimum stresu. Až 50 % čerstvo laktujúcich kráv holštajnského plemena trpí subklinickou laminitídou zapríčinenou intenzívnou výživou a tvrdými podlahami. Kravy v tomto období je najlepšie ustajniť na mäkkej a čistej podstielke v skupinových kotercoch. V prípade, že je možné ustajnenie len v ležiskových boxoch, pri ich plánovaní musíme zohľadniť skutočnosť, že dojnica je pred pôrodom asi o 100 kg ťažšia ako zvyčajne a boxy by preto mali byť väčšie.   Vo väčších stádach sa dojnica stáva anonymnou, no v období okolo pôrodu by mala z anonymity vystúpiť a mala by byť pravidelne sledovaná. Na posúdenie po pôrode je vhodné použiť tzv. dánsky model diagnostiky, kde okrem telesnej teploty a ketolátok v moči je hodnotená telesná kondícia, skóre kĺbov, konzistencia výkalov a výtok z pošvy. V Holandsku je zvykom, že k diagnostike prichádza veterinár do chovu pravidelne raz do týždňa.

    Na místech zaniklých kolchozů se objevují moderní stavby zajišťující dojnicím veškerý komfort. Jedna z takových staveb se nachází na farmě Zorov spojující původní farmu se supermoderním ‚hangárem‘ pro 900 kusů vysokoužitkových dojnic. Nová stáj je vybavena nejmodernější technologií od italské firmy TDM a dojící zařízení je monitorováno špičkovým izraelským softwarem Afimilk.

  Podobný počet zvířat jako v nové stáji se pohybuje v původních budovách a výbězích. Většina dojnic byla dovezena jako březí jalovice od partnerů v Nizozemí. Průměrná roční užitkovost se pohybuje okolo 7.500kg u krav ve starých stájích a 8.200kg ve stáji nové. Zatím tento průměr tvoří téměř výhradně prvotelky, užitkovost v nové stáji rychle roste… Zajímavá je rychlost s jakou se tato investice v řádu několika milionů € zrealizovala. Jeden snímek ukazuje rozestavěnou stavbu z jara 2010, druhý a třetí snímek téměř dokončenou halu v říjnu téhož roku, již po naskladnění zvířat. Ing. Jan Záhora, MBA

Krava pri vstávaní by nemala byť obmedzovaná žiadnym z konštrukčných prvkov ležiskových boxov pokračování na další straně


ze zahraničí

  Medzi najčastejšie manažérske nedostatky na mliečnych farmách patria chyby v organizácii kŕmenia a zabezpečenia vodou. Z dlhodobých pozorovaní vyplýva, že až 80 % kráv má nedostatok krmiva medzi 24 hod. a 5 hod. ráno, teda v čase, keď nie je zabezpečené prihŕňanie. Pre kvalitné napojenie je potrebné zaistiť dostatok miesta pri napájacom žľabe, jeho správnu hĺbku, prítok, umiestnenie na viacerých prístupných miestach a pravidelné čistenie. Posledné z opatrení je najmenej náročné na finančné zdroje, no veľmi často zanedbávané.

PD Melčice – Lieskové   PD Melčice – Lieskové je družstvo v Trenčianskom okrese, ktoré hospodári na 1690 ha poľ. pôdy a z toho na 1440 ha ornej pôdy. Hlavným zdrojom príjmov je rastlinná výroba a to menovite hustosiate obilniny, repka olejná, cukrová repa a šľachtenie kukurice na zrno.   Na poľnohospodárskom podniku má tradíciu aj chov hovädzieho dobytka. Momentálne chovajú cca 330 ks dojníc, kríženky slov. strakaté x červený holštýn s podielom krvi nad 50%. Všetky kravy sú vo voľnom ustajnení, sú dojené v rybinovej dojárni 2x12. V tomto chove si od októbra minulého roka, kedy zakúpili fixačnú klietku TOP 5 Basic od firmy VVS SK, s.r.o., zabezpečujú úpravu paznechtov vlastným pracovníkom. Frekvencia ošetrovania je min. 3x za rok s tým, že dojnici je vykonaná korektúra okamžite, keď je to potrebné. Aj preto sa zdravotný stav končatín v priebehu jedného roka výrazne zlepšil. Ochorenia paznechtov patrili v minulosti k najväčším problémom, dnes môžeme konštatovať, že v stáde prakticky nie je dojnica, ktorá by krívala.

Kravám v rizikovom období pred a po pôrode je potrebné zabezpečiť maximálny komfort a hygienu

MVDr. Václav Osička a Ing. Roman Mokráň spolu s ostatními účastníky kurzu

  Výživa dojníc je postavená na kukuričnej siláži, lucernovej a lucerno – trávnej senáži, sene a doplnkovej zmesi, ktorá je vyrábaná v blízkom poľnonákupe podľa receptúry navrhnutej na základe individuálnych požiadaviek. Do kŕmnej dávky je zakomponované aj vlhké kukuričné zrno ošetrené prípravkom na báze kyseliny propiónovej. Konzervovanie kukuričného zrna je zabezpečené službami VVS SK, s.r.o.. Krmivo je zakladané na kŕmny stôl 2x denne. O celý chod dobytka sa stará hlavný zootechnik p. Jozef Mizerák, pričom mu je nápomocná aj p. Bieliková, ktorá robí ešte aj účtovníčku.   Výživársky servis je zo strany VVS SK, s.r.o., zabezpečený Ing. Ivom Trsťanom. Za obdobie spolupráce s našou spoločnosťou, čo je od začiatku roka 2010, sa v chove zlepšili predovšetkým ukazovatele: Náklady na kg predaného mlieka r. 2009 0,258 Eur/ kg mlieka predaného r. 2010 0,094 Eur/ kg mlieka predaného r. 2011 (za 8 mes.) 0,118 Eur/ kg mlieka predaného

Joep Driessen (vľavo) pri hodnotení prevedenia ležiskových boxov   Po návšteve Holandska môžem konštatovať, že nielen prírodné podmienky, ale aj tradícia a technologická disciplína robia krajinu takou úspešnou v chove kráv. Nakoľko program kurzu bol veľmi široký a nie je ho ani heslovite možné reprodukovať v tomto médiu, radi Vám získané informácie sprostredkujeme na niektorej z akcií „Tréning pozorovania kravských signálov“, ktoré naša spoločnosť plánuje v tomto a budúcom roku usporiadať. Som presvedčený, že budú užitočné a dokážu Vás zaujať.

Parametre kvality mlieka r. 2009 tuk 3,78 r. 2010 tuk 3,73 r. 2011 (za 8 mes.) tuk 3,85

bielk. 3,32 bielk. 3,33 bielk. 3,41

Denná výroba mlieka v litroch na ustajnenú dojnicu r. 2009 17,77 r. 2010 17,58 r. 2011 (za 8 mes.) 19,05


26 / 27

  Na druhém středisku Buchholz využívají jako řada našich farem s bioplynovou stanicí ke stlaní separát. Zajímavé je, že při jeho výrobě používají olej zahřátý na vysokou teplotu, který separát desinfikuje. Olej pak dodávají k topení mj. do obytných domů na svých střediscích.

Na moderní farmě Gut Hohen Luckow mají na jednom místě 2300 ks dojnic s minimálním počtem zaměstnanců. Vedle výborných parametrů produkce dojnic dosahují pouze 3,8% úhynu telat včetně mrtvě rozených kusů. Přes vysoké odpisy budov a zařízení dosahují zisku 3 až 4 eurocentů na litr dodaného mléka, které jde z dojírny přímo do přistavených svozných cisteren.

  Podnik v súčasnosti má servis periódu 114 dní, interval 64 dní a insem. index 2,2. Priemerný laktačný deň sa pohybuje na úrovni 150 dní. Veľkou výzvou je zníženie brakovania dojníc, ktoré v roku 2010 bolo 38%, a v súčasnosti je 32,8%.   Napriek tomu, že PD Melčice – Lieskové získava väčšinu tržieb z realizácie rastlinných komodít, predseda družstva Ing. Holička a ekonóm Ing. Balušík venujú živočíšnej výrobe veľa pozornosti a investícií. Ing. Ivo Trsťan, VVS SK, s. r. o.

Vedle nově budovaných moderních farem jsme viděli podnik Kremmen GmbH s 1700 ks dojnic, která je typizovaným projektem 1930 bývalého NDR. Na snímku je krmivo založené nadžlabovými dopravníky.

Návštěva německých farem   Odborný zájezd na německé farmy se uskutečnil v říjnu 2011. Na snímku s českými chovateli spolumajitel a ředitel farmy Kuhpon Kaarz pan Reiner Goser spolu se zootechnikem Petrem Tobešem z ČR. Na farmě mají přes 500 ks dojnic s užitkovostí okolo 30 litrů na ustájený kus. Reprodukce dosahuje vynikajících parametrů, brakace se pak pohybuje mezi 25 a 30%.

Delacon   V září navštívila skupina českých chovatelů a zookonzulentů VVS výrobu DELACON Biotechnik GmbH v Rakousku. Na druhém středisku Buchholz využívají jako řada našich farem s bioplynovou stanicí ke stlaní separát. Zajímavé je, že při jeho výrobě používají olej zahřátý na vysokou teplotu, který separát desinfikuje. Olej pak dodávají k topení mj. do obytných domů na svých střediscích.


efektivní konzervace VVS

Magazín VVS info vydává společnost VVS Verměřovice, s.r.o. 561 52 Verměřovice 225 Redakční a grafické práce MediaBros s.r.o., číslo 2011 dáno do tisku 31. 11. 2011, MK ČR E 17828

VVS Info 2011  

Informační magazín společnosti VVS Verměřovice s.r.o.

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you