AS: V Olomouci bydlím pouze čtyři roky, je mi 24 let. Z těchto důvodů nemohu obecně posoudit, jak to mají jiní začínající tvůrci a organizátoři. Vnímám, že zde máme lidi, kteří se vlastní aktivitou vyjadřují k současnosti, k životu zde. Já osobně se plně věnuji divadlu. To mi přináší blízký kontakt s různorodými řemesly. Účastním se procesu výroby věcí od jeho začátku až po výsledek. Jsem u rozboru textů, které od vizí přenášíme do konkrétní podoby na divadelní prkna. Baví mě v tomto relativně svobodném tvůrčím prostředí pracovat jako součást týmu, potkávat se a trávit čas s osobami různého věku, povahy a odlišných zkušeností. TN: Na tuto otázku je velmi těžké odpovědět. Olomouckou uměleckou scénu nesleduji tak dlouhou dobu, abych mohl uvést obecnou změnu trendů oproti minulým letem. Zkrátka jde většinou o výplod náhody a příhodných podmínek. Nejenom, že každý má jiné představy o pojmu činorodost, ale i my sami vidíme činorodost v pondělí tak
Matěj Frank: Místa. Nezávislé olomoucké galerie se v dubnu 2016 spojily k II. ročníku unikátní akce XY / výstavy s procházkou / procházka vernisážemi. Na snímku Tomáše Jakubce jsou zachyceny alternativní výstavní prostory galerie HROB s instalací Matěje Franka.
8
a v úterý zas onak. Jak už jsem zmínil, jde vždy o souhru náhod a ta bývá vždy nejlepší… DK: Co jsem tak vysledovala, je docela oblíbená problematika ekologie a životního prostředí. Hodně mladých se snaží zapojit především v této oblasti, pořádají akce na úklid přírody, snaží se poukázat na problémy znečištěného ovzduší atd. Myslím, že právě toto je dost aktuální, v minulých letech tomu ale bylo tak podobně. 4. Jak Vy sám/sama jste do života mladých ve svém městě/obci zapojen/a? Jaký je Váš „otisk“ do klimatu Vašeho města/obce? RH: Teď prakticky nijak. Anonymní, případně žádný. Z některých výše zmíněných věcí spíše ale moc velkou radost nemám. NK: Snažím se Olomouci poskytnout vyžití, které zde dosud není tolik rozvinuto nebo zcela chybí. Dříve jsem organizovala autorská čtení, koncerty v klubech nebo bytové koncerty u sebe doma. Mám radost, když se mi podaří představit lidem něco, s čím se tady běžně nesetkají. Za významný počin bez skromnosti považuji knižní veletrh LITR, který je zaměřen na autorské a umělecké publikace a letos v září se bude konat jeho třetí ročník. LITR představuje široké veřejnosti nejen tvorbu malých nakladatelů a tvůrců z celé České republiky, ale také bohatý doprovodný program tvořený koncerty, workshopy, tvůrčím programem pro děti, prezentacemi či výstavami. Mimo to se také podílím na aktivitách a festivalu PAF – Přehlídky filmové animace a současného umění, který se zasluhuje právě o událost XY, výstavy ve Vitríně Deniska a o další dílčí události. AS: Mým zaměstnáním je „domácí” výtvarník a scénograf divadla Tramtarie. Podílím se na renovaci našich prostor, při pohádkách realizuji výtvarné dílničky pro děti, pravidelně opravuji rekvizity již vzniklých výprav představení, které jsou častým hraním opotřebovávány. Na začátku každé inscenace je promyšlení vhodné scény, samotný návrh. To s sebou obnáší rozbor tématu, komunikaci s režisérem, diskuzi s technicky zdatným člověkem o možnostech výroby, vytvořit si finanční odhad