dny lásky naší nepomíjejí všichni pak spatří pod lampou tu stálou lásku neměnnou s krásnou Lili Marleen Strážný povídá potichu klepej jinak tě vítá katr ztemnělej, s půlnocí musíš tady být tak loučím se, já musím jít sbohem Lili Marleen
Veronika Hrbáčková je kurátorkou fondu etnografie ve Vlastivědném muzeu v Olomouci. Ke vzpomínce na píseň Lili Marlen ji přivedla láska k filmům, především ke slavným válečným filmům, obecně. Baví ji sledovat zajímavé sociální aspekty: co si v danou dobu lidé oblíbí a čím „žijí“ nebo čím si chtějí zpříjemnit život. Symboly, jakými jsou v tomto případě píseň nebo vánoční stromek, jsou katapultovány na veřejnost právě v dobách nejtěžších, a to válečných, kdy mají tu moc lidi spojovat… hrbackova@vmo.cz
Zná chůzi tvojí kroky rozhodné když nepřicházíš večer uvadne. Až jednou nepřijdu tam víc kdo pod lampou ti zlíbá líc krásná Lili Marleen Od zemských strastí až odpočinu svobodně já snít o tobě budu S noční mlhou se vrátím zpět tam pod lampu, kde byl náš svět tenkrát s Lili Marleen. (http://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/marlene-lili/lili-marlene-304234)
28
Černobílá pohlednice z roku 1945 parafrázující známou píseň Lili Marlen. Foto: sbírka VMO.