3. BROUMOVSKÉ DISKUSE
>
NA TÉMA
E V R O P S K Á I D E N T I TA KLÁŠTER BROUMOV 7. — 8. 11. 2016
Dvoudenní diskusní setkání zajímavých osobností politického, církevního i vědeckého veřejného života proběhne v nových Opatských sálech Vzdělávacího a kulturního centra Klášter Broumov. Každý z účastníků přednese svůj úvodní příspěvek v délce přibližně 10 minut a následovat bude moderovaná diskuse zúčastněných.
Klášter Broumov
Vzdělávací a kulturní centrum Klášter Broumov Vás srdečně vítá na konferenci
>
E V R O P S K Á I D E N T I TA Pořadatelem konference je Vzdělávací a kulturní centrum Klášter Broumov
Záštitu nad konferencí převzali: MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D. místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Bc. Lubomír Franc hejtman Královéhradeckého kraje P. Mgr. Petr Prokop Siostrzonek OSB převor a administrátor
Pøejeme pøíjemný zá itek z konference i z pobytu na Broumovsku!
PROGRAM
DOPROVODNÝ PROGRAM
Pondělí 7. listopadu od 20:00 POLYFONNÍ SDRUŽENÍ – koncert ArtCafé Extra, Klub ArtCafé, vstupné: 190 Kč / 150 Kč, rezervace: jakub.sleis@broumovsko.cz Pondělí 7. listopadu od 21:00 DEGUSTACE VÍNA – vinné sklepy, cena 190 Kč / os., rezervace: diskuse@broumovsko.cz Úterý 8. listopasu od 17:00 MŠE SVATÁ – klášterní kostel sv. Vojtěcha, celebruje Mons. Josef Socha, generální vikář
1 . PA N E L : E V R O P S K Á I D E N T I TA I . Pondělí 7. listopadu / 15:00–18:30 / moderace Robert Čásenský MUDr. Roman Joch: Máme odvahu k evropské identitě? MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D.: Evropské hodnoty a evropské kořeny Doc. PhDr. Karel B. Müller, PhD.: Slabiny demokracie v Česku
2 . PA N E L : E V R O P S K Á I D E N T I TA I I . Úterý 8. listopadu / 9:00–12:00 / moderace Lenka Zlámalová Dr. habil. Petr Robejšek: Mezi identitou a identifikací doc. PhDr. Petr Hlaváček, Ph.D.: Český „rozvod“ se Západem 1945–1948: repeté na obzoru? Petr Kolář: „My“ a západní hodnotová rodina: Proč v ní chceme zůstat?
3 . PA N E L : E V R O P S K Á I D E N T I TA I I I . Úterý 8. listopadu / 13:00–16:00 / moderace Daniela Brůhová Alexander Tomský: Západní civilizace v ohrožení ThLic. David Bouma, Th.D.: Hranice Evropy: transkulturní perspektiva Aleš Chmelař, M.Sc.: Evropská identita jako předpoklad demokratické Evropy
DISKUTUJÍCÍ
MUDr. Roman Joch Èeský politik, publicista, politický komentátor a pøekladatel. V letech 1994–1998 byl zahraničním tajemníkem Občanské demokratické aliance, v letech 2001–2003 místopøedsedou Konzervativní strany a od roku 2003 je øeditelem Občanského institutu, s ním spolupracuje ji od roku 1991. Od roku 2007 pùsobí na Národohospodáøské fakultě Vysoké koly ekonomické a pøedná í zde pøedmět Politické ideologie. Od stejného roku vyučuje i na vysoké kole CEVRO institut. V roce 2005 také vyučoval pøedmět Americké konzervativní my lení na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Od srpna 2010 do øíjna 2012 vykonával funkci poradce premiéra Petra Nečase v oblasti zahraničí a lidských práv.
Evropská identita – zdroje, pilíře: 1) židovský (Sinaj), 2) řecký (Atény), 3) římský (Řím), 4) křesťanský (Jeruzalém), 5) osvícenský (Edinburgh; ale pozor, taky nebezpečí Paříž). Hodnoty: víra v osobního Boha, Desatero, rozum, přátelství, ctnost, právní stát (vláda práva), láska – milosrdenství – odpuštění, svoboda, tolerance, smysl pro humor. Povědomí o jedné civilizaci: 50. léta, ještě i polovina let 60., pak rozpad. Toť hlavní příčina současné krize. Evropská integrace: co nás spojuje je důležitější, než co nás rozděluje, snaha zabránit konfliktům mezi námi a zároveň ubránit se před těmi, kdo naši civilizaci, hodnoty nesdílejí. Společné instituce, společná politická vláda: záměr od samého začátku. Ale nikoli detailní regulace všeho a čehokoli. Sdílené, soustředné identity. Problém dnešní EU: neexistuje dělba pravomocí (EU není federace), nýbrž jejích sdílení, „incest“ (EU bizarní kombinace konfederace a unitárního státu). Viz příklady. Důvody nespokojenosti: 1) nesamozřejmost výhod, samozřejmost nevýhod; 2) komplex viny za vlastní civilizaci (dědictví kontinentálního osvícenství), sebemrskačství; 3) neadekvátní reakce na hrozby z východu, jihu-jihovýchodu; 4) umělé šíření sebemrskačských ideologií. Stav: krize evropského projektu, vzestup národních států. Co s krizí?
MÁME ODVAHU K EVROPSKÉ IDENTITĚ?
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA Èeský politik, od listopadu 2010 pøedseda –KDU-ÈSL, od ledna 2014 místopøedseda vlády pro vědu a výzkum. V letech 1995 a 2001 vystudoval veterinární lékaøství na Fakultě veterinární hygieny a ekologie Veterinární a farmaceutické univerzity Brno. Mezi lety 2004 a 2008 si na té e kole doplnil je tě doktorandské vzdělání. Roku 2003 získal atestaci I. stupně u Státní veterinární správy Èeské republiky a roku 2010 na Vysoké kole CEVRO Institut vystudoval Liberárně-konzervativní akademii (základy ekonomie, politologie, práva, mezinárodních vztahù, politický marketing a veøejnou prezentaci). Následně vystudoval v letech 2011–2013 Postgraduální MPA program - Bezpečnostní a krizový management. Od roku 2001 pracoval na Krajské veterinární správě pro Královéhradecký kraj, kde a do roku 2009 pùsobil na pozici veterinárního inspektora. Toho roku se stal krajským tajemníkem KDU-ÈSL v Pardubickém kraji. Do strany vstoupil roku 2004 v Náchodě a od té doby ve straně zastával několik funkcí (člen krajského výboru, pøedseda okresního výboru, člen pøedsednictva krajského výboru atd.). Roku 2010 byl zvolen zastupitelem města Náchoda, v komunálních volbách v roce 2014 funkci obhájil. Dne 20. listopadu 2010 na mimoøádném sjezdu KDU-ÈSL, konaném ve Žïáru nad Sázavou, byl zvolen do funkce pøedsedy strany, která byla neobsazena od rezignace Cyrila Svobody dne 29. května 2010, a pøevzal tak vedení strany od dosavadní 1. místopøedsedkyně Michaely Šojdrové. Na konci øíjna 2013 byl jednomyslně zvolen pøedsedou Poslaneckého klubu KDU-ÈSL. Dne 27. listopadu 2013 byl zvolen místopøedsedou Poslanecké sněmovny. V lednu 2014 se stal kandidátem KDU-ÈSL na post vicepremiéra pro vědu, výzkum a inovace ve vládě Bohuslava Sobotky. Dne 29. ledna 2014 byl do této funkce jmenován. Vzhledem ke své účasti ve vládě musel rezignovat na post místopøedsedy Poslanecké sněmovny PÈR. V květnu 2015 byl na sjezdu ve Zlíně zvolen ji po tøetí pøedsedou KDU-ÈSL.
EVROPSKÉ HODNOTY A EVROPSKÉ KOŘENY
Doc. PhDr. Karel B. Müller, PhD. Politolog, v současné době je vedoucím katedry na Katedøe politologie Fakulty mezinárodních vztahù Vysoké koly ekonomické v Praze a pøedná ející na New York University in Prague a Metropolitní univerzitě Praha. Profesně se věnuje otázkám občanské společnosti, demokracie, veøejné sféry, politické kultury, lobbingu a evropské identity. Je aktivní v komunální politice, je aktivním členem mnoha NGO. Je autorem nebo spoluautorem øady monografií a vědeckých článkù, napø. „Lobbing v moderních demokraciích“, „Politická sociologie“, „Evropa a občanská společnost“.
EVROPSKÁ IDENTITA A SLABINY DEMOKRACIE V ČESKU
Česká republika se vyznačuje jak vysokou mírou depolitizace, tak vysokou stigmatizací politické činnost. Demokracie znamená diskusi (TGM), jenže Češi jako kdyby diskusi příliš nedůvěřovali. Jak a kde se učit diskutovat? Kvalita diskuse nepochybně podmiňuje kvalitu politiky a efektivitu rozhodování. Naše výzkumy ukazují, že vysokoškolské vzdělání nemusí být kotvou či stabilizátorem demokracie, jak se někdy předpokládá. Skutečnost, že Česko nemá efektivní systém občanského vzdělávání, patří mezi hlavní hrozby pro kvalitu vládnutí v naší zemi, přičemž závažnost této hrozby se bude (pokud nebudeme včas jednat) v budoucnu posilovat. Naší demokracii nepochybně škodí, když mladí lidé přebírají stereotypy starších generací a osvojují si odtažitost vůči politice a nedůvěru vůči parlamentarismu i politickému stranictví. Jak toto měnit?
Dr. habil. Petr Robej ek 1967 studium sociální psychologie a sociologie na Karlově universitě v Praze. 1979 studium národního hospodáøství, sociální psychologie a sociologie na Universitě Hamburg 1982 vědecký pracovník na Mezinárodním institutu pro ekonomiku a politiku 1998 øeditel tého institutu 1999 habilitace pro politické vědy 2007 nezávislý strategický poradce a publicista
MEZI IDENTITOU A IDENTIFIKACÍ Rozměry pojmu identita. Kdo a jak jí definuje? Jaký je vztah mezi národní a evropskou identitou? Identita a identifikace. Perspektivy vývoje evropské identity.
doc. PhDr. Petr Hlaváček, Ph.D. (*1974) historik, filosof a editor. V letech 1992–1997 studoval na FF UK a Universität Bern ve Švýcarsku, pùsobil v Historickém ústavu AV ÈR (2000–2001) a v Centru pro dějiny a kul-turu støední a východní Evropy v německém Lipsku (2001–2007), krátce té na HTF UK (2006–2007) jako proděkan. Od roku 2008 øídí jako to koordinátor Collegium Europaeum FF UK & FLÚ AV ÈR. V letech 2012–2016 byl členem vědecké rady mezinárodního projektu Marginalité, économie et christianisme, roku 2015 byl na Univerzitě Karlově jmenován docentem v oboru české dějiny a následně zvolen mezi fellows Centra medievistických studií. Zabývá se problematikou evropské identity, národního mesianismu, nábo enskými a intelektuálními dějinami. Mimo jiné je (spolu)autorem nebo editorem těchto monografií: Rozdělený svět? Evropa a Èe i mezi svobodou a totalitou (2016); Západ, nebo Východ? Èeské reflexe Evropy 1918–1948 (2016); Proč jsme Západ? Èesko, Evropa a Západ mezi minulostí a budoucností (2016); Mitteleuropa? Zwischen Realität, Chimäre und Konzept (2015); Ètrnáct svatých Pomocníkù. K pozdně støedověké spiritualitě elit a její christocentrické dimenzi (2014); Èeské vize Evropy? Manuál k na í evropské debatě (2014); Verdrängte Elite. Aus dem Gedächtnis verbannte Gelehrte der Deutschen Universität in Prag (2013); Intelektuál ve veøejném prostoru (2012), (In)tolerance in European History (2011); Die böhmischen Franziskaner im ausgehenden Mittelalter (2011).dějiny výzvou a poučením?
Již tisíc let jsou Čechové a české země součástí Západu, oné velmi specifické mentální a hodnotové entity, která není omezena pouze na úzké geografické souřadnice, nýbrž se v průběhu dějin neustále proměňuje, někdy expanduje a jindy se zmenšuje. Západ, jehož jádrem je Evropa, totiž její část ovlivněná západní (latinskou) variantou křesťanství, prochází zhruba od roku 1800 zásadní proměnou, jejímiž milníky nejsou jen osvícenství, zrod občanství, intenzivní modernizace, industrializace a evropský imperialismus, ale též zvrácené formy kolektivního šílenství ve formě nacionalismu, komunismu, fašismu a nacionálního socialismu. Právě Češi, kteří se v průběhu 19. století stali moderním politickým národem, prožívají od oněch časů jakýsi svůj zvláštní „rozvod“ se Západem, jemuž se v podivném panslávském opojení více či méně vzdalovali. Obnovení českého státu čili ustavení republikánského a demokratického Československa, jehož existence se omezila na léta 1918 až 1938, bylo vlastně jen intermezzem: masarykovská opce pro Západ jakožto naši přirozenou domovinu, opírající se o francouzskou a britskou demokracii, se zhroutila roku 1938 v Mnichově. Následné desetiletí mohutné celoevropské krize bylo ve znamení příklonu větší části českých elit i národa k Východu, reprezentovanému udánlivě „slovanským“ a „bratrským“ Sovětským svazem, totiž ruským impériem v sovětském převleku. V letech 1945 až 1948 došlo k jakémusi českému „rozvodu“ se Západem, který se zdál být překonán po roce 1989. V posledních dvou letech se však onen protizápadní a protievropský „rozvodový syndrom“ opět vrací do českého politického a intelektuálního diskursu. V čem nám mohou být naše nedávné dějiny výzvou a poučením?
ČESKÝ „ROZVOD“ SE ZÁPADEM 1945–1948: REPETÉ NA OBZORU?
Petr Koláø Bývalý český diplomat Petr Koláø pùsobil jako zahraničně-politický redaktor a zahraniční korespondent v několika českých denících a časopisech, v roce 1993 hostoval v Norském Nobelově institutu, v rámci kterého se podílel na mezinárodním výzkumném projektu s tématem „Velmoci a mezinárodní systémy“. Zastával nejrùzněj í pozice na ministerstvu zahraničních věcí včetně funkce poradce či náměstka ministra zahraničí. Na svou první diplomatickou misi vycestoval do Švédska (1996-1998), následně zastupoval ÈR jako velvyslanec v Irsku (1999-2003), v USA (2005-2010) a v Rusku (2010-2012). V letech 19981999 byl zahraničně politickým poradcem pro evropskou integraci a Balkán prezidenta Václava Havla. V roce 2015 zalo il spolu s kolegy Iniciativu pro evropské hodnoty, ve které je pøedsedou dozorčí rady.
„MY“ A ZÁPADNÍ HODNOTOVÁ RODINA: PROČ V NÍ CHCEME ZŮSTAT? “Transatlantická spolupráce zajišťuje mírové soužití mezi evropskými národy. Její budování nás stálo hodně sil, a nežli jsme k ní dospěli, prošli jsme řadou válek a krušných období, která ukázala, že mírové soužití v Evropě vyžaduje úzkou spolupráci a dialog. Hodnoty, na kterých naše společenství stojí, je třeba nejenom připomínat, ale také chránit. Které hodnoty to jsou a jak o ně pečovat?
Alexander Tomský Po studiích mezinárodních vztahù na London School of Economics a tomistické filosofie na London Institute of Education pracoval jako politolog v ústavu Keston College, kde se specializoval na výzkum církve a státu, státního ateismu a nábo enské opozice ve støední Evropě (1980–86), od roku 1983 profesor sovětologie a evropských politických dějin, učil mimo jiné na pra ské pobočce New York University. V Londýně zalo il a vedl konzervativní exilový časopis a nakladatelství Rozmluvy (1980 –90)
Evropská identita je civilizační nikoli politická. Každý Evropan je určen svou národností, ta je jediným sociálním kapitálem (souručenství) a umožňuje liberální demokratický režim. Pokusy o nadnárodní politickou identitu v Evropě jsou odsouzeny k neúspěchu, protože jsou z principu anti-demokratické (imperiální), byť se o to pokouší na základě liberalismu a technokratického stmelování
ZÁPADNÍ CIVILIZACE V OHROŽENÍ
ThLic. David Bouma, Th.D. (nar. 1971) absolvoval postgraduální studia na Gregoriánské univerzitě v Øímě a doktorskou práci věnovanou současné německé exegezi a teologii obhájil na CMTF v Olomouci. Pùsobí na Katedøe kulturních a nábo enských studií PdF UHK a pøedná í té na Katedøe fundamentální a dogmatické teologie KTF UK. Věnuje se psychologii nábo enství a vztahu kritické racionality a køes anské víry. Je autorem několika odborných publikací a článkù. Pastoračně pùsobí v královéhradecké diecézi.
V našem příspěvku si položíme otázku po evropské identitě a evropské vizi z transkulturní perspektivy. Jsme přesvědčeni, že tak jako nás kultura může vysvobodit od diktátu přírody, tak transkulturní perspektiva – tedy pohled hledající za růzností světa a mnohostí problémů všem lidem společnou lidskou důstojnost - má potenciál osvobodit nás od kulturních konvencí a obsesí. (srov. F. Burda, Za hranice kultur: transkulturní perspektiva). Z tohoto úhlu pohledu se pokusíme připomenout některé podněty pro hledání odpovědí na otázky, co je a má být evropanství a jaké jsou ideové kořeny a žádoucí vize budoucnosti Starého kontinentu.
HRANICE EVROPY: TRANSKULTURNÍ PERSPEKTIVA
EVROPSKÁ IDENTITA JAKO PŘEDPOKLAD DEMOKRATICKÉ EVROPY V akademické i veřejné obci je vedena diskuze o problémech legitimity evropských institucí a demokratického deficitu Evropské unie a jednotlivých legislativních i nelegislativních kroků. Zároveň vidíme, že současný systém fungování založený na mezivládní spolupráci neumožňuje operativní reakci během krize a přitom nezaručuje dostatečnou transparentnost, která by v občanech vyvolávala dojem demokratické kontroly a odpovědnosti. Řešením tohoto demokratického deficitu by byla atomizace evropské politiky a izolace jednotlivých států, avšak za cenu obrovských ztrát ve schopnosti ovlivňovat světové dění a prosazovat společné zájmy. Další alternativou je vytvoření reálné a fungující demokracie na evropské úrovni. Pro tu je však nutné vytvořit evropský démos, který dnes není ani legálně ani neformálně definován a patrně neexistuje jinde než v hlavách evropských elit a latentně u některých občanů, kteří však netvoří dostatečně velkou většinu. Jakou roli by tedy měla hrát evropská identita v prostředí, kdy dochází i k degradování národní demokratické legitimity a identity?
Ale Chmelaø, M.sc. Ekonom a vedoucí Oddělení strategií a trendù pøi Úøadu vlády Èeské republiky. Do roku 2014 pracoval v nejstar ím bruselském think-tanku CEPS (Centrum pro studium evropských politik) na tématu finančních trhù a ekonomiky domácností. Vystudoval ekonomii na London School of Economics a evropskou integraci støední a východní Evropy na Sciences Po v Paøí i.
POZNÁMKY
PARTNEŘI Hlavní partneři:
Významní partneři:
Mediální partneři:
Partneři APRB:
Dřevoterm, s.r.o., Lesní společnost Broumov Holding, a.s., ČEKO IMPORT a.s., PRIKNER – tepelné zpracování kovů, s.r.o., Stěnava CZ, s.r.o. | PIN Studio, EKOSPOL, s.r.o.
www.broumovskediskuse.cz Broumovské diskuse
Na konferenci si chceme klást napøíklad i tyto otázky: Existuje evropská identita? Co si pod tímto pojmem pøedstavujeme? Jaké jsou zdroje evropské identity? Je identita spí e dána historicky, nebo mù e být „aktivně vytváøena“? Jakou roli ve formování identity hrají občané, média, politici, firmy, občanská společnost…? Jaké jsou nástroje pro posilování identity? Mù e se evropská spolupráce prohlubovat, ani by občané cítili evropskou identitu? Jaké mají být pilíøe evropské spolupráce, aby se mohla rozvíjet evropská identita? Je atribut svobody a demokracie součástí evropské identity? Mù e evropská identita nahradit tu národní, nebo se mají doplòovat? Jak rozumíme heslùm „jednota v rozmanitosti“ nebo „Evropa regionù“? Je nebo má být evropská identita køes anská? Jaký je vztah identity a svobody, resp. identity a odpovědnosti? Mù e vzniknout identita evropské civilizace bez vymezení se jiným civilizacím?