Page 1

1) Pravěké kultury – paleolit, mezolit, neolit Datace: • Paleolit: 600 000 – 10 000 př. n. l. • Mezolit: 10 000 – 4000 př. n. l. • Neolit: 4000 – 2000 př. n. l.

Paleolit

• pěstní klín (technicky a tvarově nedokonalý) • pěstní klín pravidelného mandlového tvaru • homo sapiens (člověk moudrý) • první projevy výtvarného umění • estetizace pracovních nástrojů Teprve člověk (homo sapiens) překročil hranici mezi výtvarnou kulturou a výtvarným uměním. Dokázal vytvořit obraz z vlastní představy, začal tvořit, aby něco zobrazil – vyjádřil. Společnost a prvotní ideologie • MATRIARCHÁT = vedoucí postavení ženy jako rozmnožovatelky rodu a ochránkyně ohně • Muži lovili, ženy se staraly o oheň, sběr, potomstvo Postupem času se vytvářely i prvotní ideologie: • ANIMISMUS o oduševňování přírody o projevil se v kultu mrtvých (pohřby s milodary) • TOTEMISMUS o nadpřirozené síly (bytosti ve zvířatech) o hlavní životní zájem → úspěšný lov o obřady lovecké magie • FETIŠISMUS o nadpřirozené síly sídlící ve věcech (např. kmen, strom, studánka) • KULT MATKY o k zachování rodu o bohyně plodnosti tzv. „venuše“ 4 druhy výtvarné činnosti 1. Jeskynní malby na skalních stěnách 2. Sošky lidí a zvířat 3. Drobné předměty zdobené kresbou, rytinou nebo řezbou 4. Šperky Paleolitické stavby vzhledem k malé trvanlivosti zanikly (chýše ze dřeva, proutí, kůží utěsněné mechem) Podle výtvarného slohu rozlišujeme dva druhy: • ZÁPADOEVROPSKÝ – směřující k realistickému zobrazování • VÝCHODOEVROPSKÝ – směřující k geometrické abstrakci


Jeskynní malby • Nejvýznamnější památky pocházejí z tzv. frankokanteberské oblasti (Pyreneje – jižní Francie – severní Španělsko) Náměty jeskynních maleb • Svislé čáry, nepravidelné tahy připomínají abstrakci, nepravidelné tahy se vlní a přecházejí v hadové tvary, snaha vyplnit prázdné stěny, z maleb je patrná hluboká úzkost tehdejších tvůrců • Nová etapa maleb – převážně malby zvířat, inspirace důvěrně známým prostředím lovu, kromě zvířat znázorňovali také lidské postavy Techniky jeskynních maleb • Rytím prsty do měkkého jílu, později používali rydla • Nátěry • Roztíráním dosahovali různých odstínů • Studené barvy jako modrá a zelená se vůbec nepoužívaly • Malby jsou umístěny v podzemních, někdy špatně přístupných jeskynní bez slunečního světla (svítili si pomocí loučí a kahanů) • Obrazy pokrývají stěny i strop, někdy využívají vypuklin (pro zesílení iluze plastičnosti) • Řazení bez kompozice, spíše do vlysů K nejstarším malířským projevům řadíme obtisky rukou s barevně vyznačeným pozadím tzv. makarónské kresby. V poslední vývojové fázi došlo k plastické modelaci tvarů a používání barevných odstínů, což se schopností správného anatomického zobrazení zvířete, tělesných detailů a přesného zachycení pohybu vedlo ve vynikající: PALEOLICKÝ REALISMUS (první kompoziční záměry, vznikl scénický obraz) Nejvýznamnější památky: • Španělská jeskyně ALTAMIRA o Altamira (asi 13 000 př. n. l. objevena roku 1879 barvy – bíla, oranžová, černá, červená, hnědá, žlutá, zobrazovaná zvířata v běhu, skoku)

Soubor maleb ze stropu první síně jeskyně Altamiry. Jde o první a zároveň nejvýznamnější zdobenou jeskyni, která byla objevena. Strop síně je 18 m dlouhý a 9 m široký, ale jen 2 m vysoký. Každý výčnělek zdobí obraz bizona a celek působí dojmem bujného stáda vrhajícího se k nohám velké laně, která hledí z pozadí sálu směrem ke vstupu. Polychromní malba laně je přes 2 m dlouhá.


S obdivuhodným realismem je znázorněn pohyb zvířat. Základní obrysová kresba je provedena manganovou černí a vyplněna rozetřenou žlutí a okrem, které dávají tělu plastický tvar.

Francouzská jeskyně LASCAUX o Nachází se zde cca 600 maleb, významný „sál býků“, často zobrazovaná zvířata zasažena šípy

Dva skalní fragmenty jeskyně Lascaux. Jsou skutečná mistrovská díla, dovršující dlouhý vývoj. Nejzdařilejší výtvor paleolitického umění. Zvíře s rohy měří 1,6 m.

Jeskyně ROUFFIGNAKU o Jeskyně „sta mamutů“, kresby, rytiny

Mamut skalních maleb v jeskyni v Rouffignaku. Bohatství detailů, živý výraz očí a výstižné postoje zvířat uspořádaných se zřejmým smyslem pro kompozici, prozrazují mistrovskou ruku pravěkého umělce. Postavy mamutů provedené smělými tahy černou barvou, měří 60 -70 cm.


Sošky lidí a zvířat • Kultovní sošky ženské postavy (Velká matka – „Venuše“, zasvěcena kultu plodnosti) • Figurky nahých žen bez pohybu, nepropracované ale s plasticky nadsazenými znyly ženskosti (mateřská funkce ženy, zachovatelka rodu) • Nalézáme je v širokém území, mužské postavy jsou vzácnější • Drobné sošky zvířat sloužící jako amulety v lovecké magii

Venuše s rohem Pravěké Venuše odpovídají zdá se jiné estetice než skalní zvěrné malířství. Tato Venuše s rohem byla objevena v Lausselu ve Francii. Má zbytnělé tvary, jakoby znetvořené opakovaným mateřstvím. Měří 43 cm.

Venuše mentonská, ženská soška dokládající patrně domáckou řemeslnou tvorbu z nichž se později vyvinula výroba fetišů.

Proslulá Venuše z Laspugue. Nejreprezentativnější skulpturou pravěkého umění. Je vyřezaná z mamutího klu. Velikost 14,7 cm.

Řezba bizona v sobím parohu nalezené v jeskyni La Madelaine ve Francii, Neobvyklá poloha hlavy, která patrně naznačuje, že si zvíře olizuje bok, je odvozena z tvaru materiálu. Velikost 10 cm.


Rytiny a řezby • Drobné předměty byly zdobeny rytinou nebo řezbou • Vrcholným projevem byly tzv. „Náčelnické hole“ s rytinami zvířat

Skákající kůň. Patří k nejproslulejším výtvorům. Má velký význam pro datování jeskynní tvorby, neboť na jeho hřívě se objevují tytéž detaily jako u koní ze souboru maleb. Velikost 28 cm.

Hlavička z Brassempoy

Šperky • V mladším paleolitu byly nalezeny doklady šperků (náhrdelníky, náramky) zdobeny abstraktními ornamenty • Pro náhrdelníky se používaly kaménky, zvířecí zuby, kosti, mušle i jantar


Paleolitické památky v ČR • První stopy člověka na našem území ve starším paleolitu pocházejí z roku 250 000 př. n. l. Morava byla významným sídlištěm lovců mamutů a sobů (prolínali se zde slohové postupy východoevropský i západoevropský) •

Předměstí u Přerova

Mamutí kost s rytinou ženy

Realistická figurka mamuta

Dolní Věstonice u Mikulova

Věstonická Venuše

Dolní Věstonice – náhrdelník

Medvídek

Hlavička ženy z mamutoviny

Koněpruské jeskyně o Dýky s rytinou divokých koní

Mezolit • • • • • • •

proměna přírody – odchod ledovců na sever, lesostepní krajina příprava na hospodářský a společenský převrat v neolitu lidé lovili ryby, drobnou zvěř, sbírali zrna, začali si ochočovat zvířata (nejprve psa) mezolitický člověk opustil jeskyně místo realismu a magického umění začal vytvářet jednoduché schematické kresby (způsob obrazové kroniky) na vnějším prostranství jedna z prvních kreseb ve střední Evropě v jeskyni Domica, Slovensko → tři geometrické obrazce, kult plodnosti dále také východní Španělsko, Alpy, Skandinávie


Neolit • • • • • •

hlavním zaměstnáním neolitického člověka bylo zemědělství, chov dobytka první společenská dělba práce – směna naturálních výrobků vznik řemesel, nové suroviny – vlna, tkaní látek, výroba keramiky, stavba vesnických, dřevěných domů patriarchát – rostoucí význam mužů v zemědělství = nadvláda mužů vznik kmenů člověk se začal soustřeďovat k přírodním jevům, které ho ovlivňovaly (zem jako matka, živitelka, slunce dárce tepla a světla, déšť, bouře, blesky, ...) opustil původní kult lovecké magie

IDEOLOGIE: • i nadále TOTEMISMUS • rozvíjející se FETIŠISMUS • vznik MANISMU (kult předků) • upevnění pohřebních rituálů (obřady s milodary, víra v posmrtný život)

Architektura •

světská = obytné domy, hospodářská stavení o stavební materiál – dřevo, hlína o obytné domy vznikaly v primitivních obytných jámách s obdélníkovým o půdorysem, stěny byly z nosných kůlů opletených proutím a pomazaných hlínou, byly zastřešeny kůžemi, střecha kryta slaměnými došky o Neolitická světská architektura - dlouhý dům, rekonstrukce kultovní = chrámy, hroby o tzv. megalitická monumentální architektura o kultovní stavby byly z mohutných kamenů – MEGALITY (=velké kameny) dělíme je na: § MENHIRY (vztyčené kameny) § DOLMENY (vztyčené kameny s vodorovným překladem) § KROMLECHY (svatyně s kruhovým půdorysem, nejznámější kromlech – Stonehenge v jižní Anglii, je to chrám zasvěcený kultu slunce, cca 1 800 př.n.l.) dolmen, menhir, Francie

Proslulé aleje v Carnaku (Morbihan, Francie). Tvoří je několik tisíc menhirů, rozestavěných v rovnoběžných řadách na obrovské rozloze v délce 1 km. Jsou svědectvím prosperující a pevně organizované společnosti.


Detail svatyně ve Stonehenge (Salisbury, Velká Británie), která je nepochybně nejpůsobivější pravěkou svatyní z celé Evropy a jedním z prvních zárodků architektury. Je to megalitická stavba, jejíž půdorys je založen na spojení kružnice a podkovy. Vnější kruh má průměr 100 m. Balvany na obrázku jsou vysoké 4,2 cm a váží 40 – 50 tun.

Půdorys a rekonstrukce původního stavu megalitického souboru ve Stonehenge. Tato svatyně byla postavena na počest slunce; její půdorys ve tvaru podkovy je orientovaný tak, aby osa procházela bodem, v němž vychází slunce v nejdelší den roku. Obrovské balvany zde byly dopraveny z Marlborough Down, vzdáleného 30 km od Stonehenge, a pečlivě opracovány velkými kamennými kladivy. Ostatní menší kameny modré barvy byly přivezeny z Walesu, vzdáleného před 160 km.


Sochařství • • • • • •

stejně jako v paleolitu drobné sošky „venuší“ ale z pálené hlíny kultovní zvířecí sošky, některé i malované kultovní nádoby v podobě zvířat hlavním důvodem pro výrobu keramiky byla úschova potravin, tekutin, mouky a obilí nádoby se modelovaly ručně neolitická keramika: o VOLUTOVÁ o VYPÍCHANÁ o ŠŇŮROVÁ o ZVONOVÉ POHÁRY o MORAVSKÁ MALOVANÁ (bohatých tvarů)

Neolitická plastika - antropomorfní, ženský idol

Zvoncový pohár z Ciempozuelos, Španělsko. Po prvních nezdobených keramikách se člověk naučil zdobit keramické nádoby zářezy do měkké hlíny. Velmi krásný exemplář z Ciempozuelos, nazvaný podle svého elegantního tvaru, který připomíná zvon, je zdoben pásy pravidelných geometrických ornamentů. Je to výtvor usedlého umělce, patrně zemědělce. Nádoby z 3. tisíciletí byly hlavním prostředkem šíření abstraktních zdobných motivů a mnohé z nich byly skutečnými uměleckými díly.

Neolitická plastika - model chaty, Střelice

Neolitická keramika - šňůrová

Neolitická keramika – moravská malovaná


Čtyři ukázky keramiky z Vaux a z Borsetu v Belgii. Rafinovaná geometrická výzdoba svědčí o velkém estetickém smyslu. tvorby, tvarově i stylově velmi bohaté. Není již rozložena do pravidelných pásů jako výroba z Ciempozuelos, ale nastupuje odvážně cestu abstraktní geometrické

UŽITÉ UMĚNÍ • •

tkaní jednoduchých látek (len, vlna, bavlna), ženská práce tesařství, mužská práce o dřevěné vesnické stavby o dlabání člunů o výroba zemědělského nářadí • dřevěné násady seker tkalcovský stav Doba bronzová a železná • bronzová revoluce přeměnila vesnice v lidnatá města • řemeslná výroba, rozkvět obchodu • keramika (tvrdá, pevná) byla převýšena kovem (pevný, Únětická kultura - měděná keramika pružný, odolný) • rozšíření použití bronzu = rozvoj nových řemesel (hornictví, hutnictví, kovolitectví, kovotepectví, zlatnictví, klenotnictví, kovářství) • bronzové nástroje ulehčily práci → druhá společenská dělba práce = oddělení řemeslné výroby od zemědělství a pastevectví • rodové zřízení (všechno patří všem a spravedlivě se dělí) se začalo rozpadat → vytvoření společenských tříd a vznik prvních států • objev písma zlatnictví: o technika filigránu (tenké různě splétané vlákna vytvářející ornament přiletovaný k podkladu) o technika granulace (drobná zlatá zrníčka přiletovaná k podkladu v ornamentální sestavě)


Proslulý Sluneční vozík z Trundholmu, který byl údajně zasvěcen slunci. V bronzovém věku se skulptury stále více stylizovaly a dospívaly k estetické dokonalosti, jejímž příkladem je i tento votivní vozík tažený koněm. Kotouč je z bronzu potaženého zlatou fólií s tepanou spirálou, což bylo v bronzovém věku severoevropskou zvláštností.

Typy měděné keramiky únětické kultury

Měděné sekeromlaty z Roudnice

Mohylová kultura – zlaté náramky 15. – 16. století př. n. l.

Pravěké umění paleolit, mezolit, neolit  
Pravěké umění paleolit, mezolit, neolit  
Advertisement