Page 1

'/ 1,)/

vlidneho slova, odpovedi a odmlcenL i:

VYROKY VYSOKEHO Po vsech vchodcch, od dovnitr vcjdes, se podlvej a poohledni, neboi nemuzes vCciet, kdc nephitelc u stolu v sini ~edL Darci bud zdar! Host do d0Il111 vCild: karn scdnout si In;).? Netrpciivy jC', kdo na prahu InllS1 cckat n<t c("stnc pozvanL Ohdl potrcbuje, kdo uShlly jr, kaho kolena studi. Jidla a phiste je poth-bi tomu, kdo v chladu har chodil.

4

Vody potl'cbuje, kdo jak host pfikl, utcrky a uvitani, lask<tvosti,

34

Duvtipu tomu je tfeba, kdo v dalekych krajfch; hloupemu jen doma jc doMe. Posmech sk1idi, kdo s moudrym sedi a otevHt ÂŤsta nedovede. Moudry muz se nechlubi mnoho, spill kazde sve 510vo vHf_ Chytry a mIcrnlivy kdo k lidem chodi, jiste uhone ujde. (Nebof nikdy spolchliv(-j~l.ho nenajdes pHtelc nd ziskane zkusenosti.)

Opatrny host s uchem nastrazenym

pfim{semlCi, posloucha bedlive, pozoruje bystre, kazdou sleduje stopu. Tenje ~iasten, komuWtemje povest a posvatne runy, kdo poznat dovedc pokrytectvi v mysli ciziho muze.

Ten sfasten jc, komu stitem slouzi do smrti duvtip a povest. 35


Ncbof zie rady zdrojcm byva muze cizfho my>:l.

Pij jeo S mirou mcdovinu, bys neztratil po pid pamei!

10

Bfhnc lerM nerna bdely poutnik, net je rozum a rozvaha. Ty nad zlato jsou v neznamcm meste kazdemu chudem chasniku.

15

Mlcenlivl a rozvazni by meli byt muti a bdcH k boji. V radosti tij a rozko~i, dokud te nestihne smrt.

11

Brime lcpsl ncma bdeIy poutnik, od je rozum a rozvaha. Nic hurc na ct'stc neciela hlavc od: prcmira pitf.

10

Bloud je, kdo mysH, vyhnc-li se boji, :le bude vc-cne fit. Staff ma schysh1.nu pro neho smrt, i kdyz ho ost~pu usetfi.

12

Ncni pravda, ze pfitelemjc muzum na ceste mcdovina. Nt:'bof Cim vice pij<" thn mcnc vi opily 0 sV)Th umyslech.

17

Hlupak kdyz k hostine pfijde, muze mlcet nebo jen mumlat, vscchno vypovi, kdyz vyprizdni pohar. Tehdy se projevi mysl mute.

13

Volavkou zovou zapomnenf toho, kdo chmelu hovl. Pei'im to ho ptaka jsem spoutan byl v GunnlOdine hrazenem hraclc.

18

Ten jenom pozna, kdo mnoho prosel a scestoval svet, jake mysli je cizi muz, ma-li rozum a rozvahu.

14

Zkuscnosti zU jscm ne.kdnoll zlskal z malvazu moudrcho Fjalara.

19

N cdd se poharu, jen s roirou pij rivo, mluv malo nebo mIc.

36

37


Pom!uva te nestihne, ani posmech, hudd-li se spanim sp~chat.

Neptijde na to, :le pfclstit ho chtejf, kdyz s chytraky u stolu scdi.

20

Nf'nasyta, nezna-li mlru, neduhu netUde. Brzo stihne bfichateho smfch stfizlivych.

25

Muz proste mys!i pro llSmeV pouhy kazdeho poklacia za phtelc.~ Pozna vsak, kdyz na snem pfijde, :le pHmluvcu jen maJo ma ..,

21

Stada vedi, kdy do staje cas, a po~plchajl z pastvy. Nemoudry muz vsak nikdy nezna pH mise miru.

26

Ncmoudry muz, :le vsechno vi, myslf, kdyz v koutc u kamC'Il snli. V rozpadch velkych jc vsak ra.zern, ma-li svuj ukazat urn.

22

Hloupy clov~k a hasteHvy vsemu se vysmiva; jcdno vsak nczna, co by met znat: vlastni sve slabosti.

27

Nemoudry muz mezi cizfmi lidmi s usty zavfenymi jen usp(:jc. Nikdo nepozna, ze nic nevi, nebude~li mnoho mluvit. (Kdo vsak nk nevi, nevI ani, :le pfilis mnoho mluvL)

23

24

Bloudi bez rozumu po nodch bdf, na ka:ldou malickost mysli. Kdyz pfijde rano, jsou rozespali a starosti je stale stejne. Muz proste mysli pro llsmcv pouhy kazdeho pokhlda za pfitele.

3B

28

Za moudreho plati, kdo odpoved Zll<1. i otazku dovede dat. Nic se vcru z taha neutaji, co uz od ttst jde k ,lstiim.

39

l.(

'\"

,7"

I,

'j)


34

Oklika vccle k vlazn6mu pHte1i, i kdyz blfzko bydlL K dobrcmu pfiteli vsak vcde prima ccsta, i kdyz ma dalcko domov.

Ni pohledem posmesne se nctkni hosta pH hostinc. Za moudn§ho plati rnu7., jen?: v klidu se dovedc vyhnout vyptavani.

35

Ncdli vccne na jcdnom miste, odejdi vzdycky yeas. I mily Clovck se omrzl,

31

Za mouelrcho pIad, kdo vyhnout se dovcdc posmechu pH hostine. Sotva vf, kdo pH stole vtipkujc, zela ncmluvl jiz. s nrpi\i.teii.

36

Je dobfe mit svuj byt, i scbemen~i: svobodnym Cinf i chuela chYs. I kdybys jen dve kozy me] a z nlkosi krov, pr-cc jc to lerM od zcbrOla.

32

MU07:i muzi miH jsoll k sobe, prchli vsak pH pit£. To vecnc vady budc vyvoIavat, pHt se bude host s hostem.

37

Je dobfc mit svuj byt, i sebemens!: svobodnym Cini i chuda Krvaci srdcc chudakovi, kclyz 0 kus chleba ma prosit vzdy phltele.

Brzo svuj pokrrn rano pojez, k hostine hladny ncchocf, nebo i na praulno budd polykat ~ousta, nebudd1 mlt z rozmluvy radf)st.

38

29

Mnoho

ncsm)'~Ii'1

namluvi ten,

kdo nikdy ncmlU. Hbity jazyk, je-li bez uzely, 'llo sabe casta pliCa[llje. 30

33

4Q

ot{tli-li pHlis dlouho u pHtclc.

Na volnem poli ani na krok z ruky zbran. Ncbof nenf jistc, nebude-li cestou muzi potrebi meee.

nepou~tej

11

ch)·~.


39

Ncna~el

jsem pHtele tak pohostinneho, aby nepfijal pohoMeni, ani ~tedn~ho tolik

aby mel obavu 40

Z

44

VH~li 0 druhu, jemuz vefit mMd a dobreho chcd od neho dosahnout, sver mu svou myst, dar si s nlm pokazde vymen a na navW~vu k nemu chad.

45

Nemuzd路li nckomu vHit a dobreho chcd od neho dosahnout, mIllv s nim vHdnc, v~ak v mysli rnej lest a fald opIacej faBi.

opIatky.

M~etku,

jejz rouf si vydobil, a( v hojnosti tlzlva. Casta nevitany prijrne, cos pro pratele chystal, mnohC hur dopadne, ud jsi doufal.

Z ~ati'i af se pratele a z Wtu tMf, jd si vzajemne venuji. Kdo si davaji a oplaccjf dary, tech pi'-<hclstvi dlouho potrva.

46

42

PHtcli svemu pHtelem bud a darcm mu oplaccj dar. Posmech hied posmechem pt-cbit a faId falsi.

47

MLld byl jsem kdysi a bloudil jsem sam po cizich cestach. Bohatym jsem si pfipadal, kdyz pHtele jsem potkal. Radosd je muz muzi.

43

PHteli svcmu pHtclem bud, jemu a jeho pHteli. PHtciem v~ak nebud, pamatuj si, svych ocpr.Hel pHteli.

48

Blastny je udatny a ~tedrY muz, zHdka ho starosti znavuji. Jen bloud se vseho boji, souzi se, stfez.e dar.

41

Nemuz~路li

nckomu verit a z proradnosti ho

podezHv~BJ

mej pro ncj usmev, mysli si v~ak: jaky dar, takovy dfk.

o:~r? r' l' ~ 42

43

LI DC' \

t I. ,


49

50

,11

Pta~ e SVt,\j jsem navlekl v sirem poli na stare strasaky a hncd 7, nich rozvazni reci se stali. Na posmerh jc nam nahy mut.

Schne kazuy smrk, kter)' na skaie raste-, ncochrani ha kt'tra ni jchlicL A 0 ok Icpe na tom Heni, kdo nikoho ncmiiuje, k ccmu je mu p<tk jdte zit?

54

Kazdy by mel kus rozumu mh, i kdyz ne pfcmiru rOZUillU. Toruu z lid! se vzdy lCpe zije,

kdo velmi mnoho vi. 55

Kazdy by ruN kus rozumu mft, kdyz ne pfemiru rozumu. Neboi srdce jl':' sotva kdy ~iastne, kdyz vsechno v svete vI.

Ii

Prudccji Dd: oh('o plane s pHtelem ncupHmnym , peti dnL Pohasnc tulhlf', kdyz prijdc sesty, a koncc jc krasnemu prateislvi.

56

Kazdy by mH kus rozumu mit, i kdyz ne pfcmiru roZUilll!, Kdo neztu1. . napfed svuj osud, bez strachu se dozije staH.

52

Ncoi vzdy nutnc davat n<hamny dar. Za malo mozno zlskat si chvalu. Kousck chlcba it skloneny kalich mi druha daroval.

57

Ohcn se od ohne chyta, jiskra vzbuzujc jiskru. Muz od mnze SI' z mlnvy ne}, ujmu jen utrpi muz uzavfcny.

53

Na malych bfczich u malych vod jsou Iieli male mysli. V1iichni skjnc nebyli stvofc-ni, na dva clOy se dcH lidstvo.

58

Pfivstat si mns}, kdo po zivote pase a majctku jineho muzf', Sotva se kdy vlku vlcze lov zdaH a muzi vc spant vltezstvl.

illff

44

45


59

Kdo delniku ma malo,

64

privstat si musi

Kazdy muz moudry sve mod jell s mtrou af uZiva. Mezi odvaznymi

a po pr:ki se podivat. Mnoho promarni, kdo prospi nino, pul bohatstvi patH casnemu.

objevi brzo, ze nikdo neni

nejsmeIt"j~L

Zna mhu ~indcle i suchych ~palku kazdy mu:! moodry a v~eho drcva, s nfm! vystaCit mus! po ctvrt Ci po piiI roku.

65

Umyt a syty jed kazdy na sncm, i kdyz v chatmych chodH satech. Za stfcvlcc a spodky stydet se nemus(ยง, ni na knisu kone hledct.

66

62

Jak ore! chtive po kofisti chiiapa, kdyz nad more vlny vzl<~tn(', tak se rozhHzl na snemu muz, kterY pro svou pH phitele hleda.

67

S pozvanim leckde bych pocitat mohl, kdyby se hostit nemusei host, kdyby dve kyty v komofe visely za jcdnu, kterou jscm snedl.

63

Otazku klast a dovest odpovedet must muz moudry. Jenjednomu se sver, jinemu 11(', tajemstvi tij ~cpta trava.

G8

Oheii a slunce jc symi lidskych nejdra:m dar, jcstlize bez hany hledi zit a zdravi si dovedou zachovat.

60

61

Za slova, kteni mu:! muzi rcknc, casta pak musf pykat.

Jednou jsem pfi~e1 pHli~ brzo, jindy zas pHli~ pozdc. Bud bylo vino uz vypito, ncho nevykvasito jeW':. Nevitany host nikdy ncprijde vhod.

69

Nikdo neni ncHasten zcela,

i kdyz je nemacen. ' 46

47


Nckdo se tesi ze sHy synt"l, nckdo zas z pratel, z pokladu jiny il nekdo z ccstnych Cinu. 70

Lcpe je zivemu" tfeba byl zebnik. Kazdy chudak se na kravku zmMe. Ohen salal v sini bohateho, muz sam vsak mrtev byl pied domem.

71

Kulhavy konc si osedhi, bczruky hlida braY, hluchy se v boji hled, bit. Byt slepy je lepe ucZ spalen byt, malokomu mrtvy prospcje.

72

Syna mit je dobI"e muzi, i kdyz je pozdnim pohrobkem. Sotva ti kdo pastavi u cesty pomnik, ne~li pokrevny pflbuzny.

73

Dva jednoho premohou, jazyk sam p6nasi hlavc smrt; pod kazdym piaRtem vzdyeky pocitej s pest!.

74

Spi bez starosti, kdo veri sve spizi. Kritki jsou lodnf rMlIla a podzimni noci jsou nejiste.

48

Nekolikrat se pfevrad za pet dni vitr a mnohem castcji za mcsic. 75

Kdo nie nevi, nevi, ze casta k posetilosti vede poklad. Jedenjc bohaty, jiny je v bide, v posmeeh ho proto ncber!

76

Z.yde majetek, zemrou phhele, ty sam ta zemfe~. Jen toho pamet potrva vecne, kdo si ji zaziva zaslou~il.

77

Zajde majctek, " zemrou phitele, i, ty sam tez zemrd. Vim jedno jen, co vecne trva: po mrtvem povest.

78

PIne spite jsem videl Fitjungovych synu; ted nad zebrackou hall horckujL Bohatstvi trva jak mziknuti brvy, je to preletavy ptak.

79

N emoudry muz kdyz majetku nabude, pokladu ci pHzne Zl'nl,

49


zpychne rychle, p07;bude rozvahu, propadne pasetilasti. 80

Ptas~li se na runy, posvatne pismo, jez od bohi't pochazi, jd vestcc vybarvil, ze mluvit je chytrc, zVls, a moudrc jc mlcet.

81

Den pied vCl-ercm nechval a zcnu, dokud spalena neni. Mrc chval, az ho vyzkoum, a devce, az se vda, led, az jcj phjdcs, a pivo po vypitf.

82

Za boute vyvraccj stromy, za vCtru po mari vc~lqi, s divkou sc v uoci bav: muoho oel ma den. Lodi uZivtj k plavhe, k obrane stitu, meec k potyccc a k polibkum panny.

83

Pivo pij 11 krbu, klou7.cj se po lrde, hcrku hubenou a md': ktvavy kupuj, kOlle si v st;:iji hIed' a v popln7.f chovej psa.

84

DfvCI feCi nikdo nikdy never, ni vyrecnosti vdan)'Ch zen. Jejich srdce je jak otacive kolo, vratkou maji vulL

85

Stejne never stromu bez kofent't, stoupajid vode, chrochtajid svini, prasklemu luku, hoNd !ouCi, vyjidmu vlku, krakave vrane, zpenenemu kotii,

86

ostepu v letu, padajfdm vlmim, tenkemu ledu, stocenemu hadu, zemlm v posteli, puklernu meCi, hfe medveda, kraIovske hlave,

87

nemocnemu osiu, otroku svehlavemu, lichotkam vedmy a tern, kteH pnive v pali padIi.

88

Rana setba nida klame

. . 8

a stejne i rane synovy rady.

C' â&#x20AC;˘.

co

51

.

L1DD¡';,," .' \' , , .,

,


Chval plavnou postavu panny: lichoccnlm lasku zlskM.

Urode je pohody trcba, synovi pozmlni a oboji oklamava. 89

9U

Viry nedcj vrahu sveho bratra, rozborenemu domu, ryehlcmu koni k uzitku neni, kdyz nohu si zlami .v~em temto radam vsak jen bloud bude vefit! Nejistaje Iaska zen lehkovaznych jak nekuty k('ii1 na kluzkem ledi\ jak dvoulete hribe ve hlucne VfaVe, jak Iod brz kormidla v Hte boun, jak lov kulhaveho, kdyz losa lovl v rozbrcd16rn snehu strmych rokH.

91

Otevrcne mluvim, neb oboji znam: neverna je tez mysl muzu: tim krasncj mluvime, CltTI hilrc klamem. Tak l.eny Iakimc k hlsce.

92

Pckne miuv, na dary pamatuj, kdo na divce loudit ched l{lRku.

52

93

Pro hlsku nikdo nikdy by ncmeI llrdce druheho soudit; casta ne hloupeho, avsak moudreho muze obloudi libezna lie.

94

Nikdo nikdy by soudit nemcl pro to, ccmu mnoby mul. propada: moudreho muze v posetilce meni velika vasen.

95

Srdce jen vi, co bllzko je srdci; milenee jc s nitrcm svym sam. N ejsou pro muze horsl muka, nel. nie nemit rad.

96

Toto jsem poznal, kdyz jsem v poli scdeI a na sve stesti cc-kal: ze tHem i dusi je mi me devce, ac nikdy jscm ji SVOll nemoh zvat.

97

Billingovu pannu jsem v posteli vidCl jasnou jak slunce spilt.

53


Za jejl o~jcti bych rad obctoval knl.lovskou korunu. 98

Pazoal jscm to, kdyz chytrou panou jscm hikal k hiscc. Posmcchem zlym me 7:ahrnula, nie jscm s of ncuzil.

Pozdc vccer musts, Odinc, pfijit, chceS-li si ncvcstu namluvit. Nikdo mimo nag nesml vedct o nascm spolccnem poklesku.

99

100

101

102

Nedbal jsem rozvahy, rozko~ jiz chutnajc 5 milou milostne chvHc. pfesvcdCen jsem byl, :le mne patNt bude jejl pfizen i pratelstvi. Kdyz jst'm pak pfisc1, druzina cela na strazi staIa. Planouci oheii pochodne uocni k mill: mi cestu pfckazil.

Kdyz ca!:me rano jsem se zas vratil, zastih jsem hlidku v hlubokem spanL V posteli mile me privazano vsak leZelo protivne psisko. lvfnoha zena, oa pohkd mila, faldinc smySH s muzem.

103

Kdo vescIr je doma a vHdny k hosti'tm,

SaID sobe prospeje. 11/.'

(

ii :!

"1 \1

I

Kdo pamet ma vyborlloU a vyrecnost, casto dobrcho dosahne. Povest mouly IDa ten, kdo jen malo ~l.lla Het; to patH k povazc hlupcu.

104

Obra jsem vyhlcdal a domu se vratil, mlcenfrn bych by1 jen malo dosah. Mnoho slov jsem k svemu prospechu mluvil v Suttungovych sfnkh.

105

Gunni6d mi podala zlaty pohar opojne medoviny. Zahy vhk jsem se ji

~."

t,,路, , / .

zle odmenil za phhelskou pHzei'i a za strast srdce.

106

Zuby vrtadla jsem zapustil v skaiu,

aby mi do hloubky hlodaly stczku. 51

55


HledCl jsem a mled, hlcdel a premy~ld, vyslcehl slova Vysok6ho. Soudy jscm sly~cI 0 runach, o jich vsech smyslu; pi'Cd sini Vysok6ho, v slni Vysok6ho jscm takovato sly~e1 slova:

Uprostiw\ jscm stal test zlych obnl, pasoucich mi po zivote. 107

Lenu jsem obloudil, dobrc ji l17.il -maJoeo uniknc moudremu. Bisnlku mipoj jscm nahoru print's do by tu vec,nych bohu.

lOB

Pochybuji, :le bych byl pI-isd Z obydH ounl, kdybych byl v objcll neobelstil obrovu drahou deeru.

109

Druh({ho due dovnitr vdli silni ohi'i v ~ine VysokCl~o. Ptali Sf', zda B61vcrk '(/ k bohllrn se vraiil, ci zda ha ubil SutttIng k smrti.

110

Na posvatny prsten pHsahal Odin: kdo jcho ujistenim uverI? Suttunga podvcdl, o D<lpoj pfipravil a Gunn16dc 7-pusobil pIai':.

* •• 111

112

Radfm ti, Loddfafni, bys radu prijal, pfijde ti vhod, prijmd~li ji, nebuddi toho litovat nikdy: v noei nevstavf'j, let na vyzvcdy, neb na skrytc~li musi~ misto.

113

Radim tt, Loddfafni, bys radu prijal, pEjde ti vhod, pEjmd~li ji, nebude~ toho litovat nikdy: zene kouzcl znalc z naruce prehni, nedcj, by te svymi objala udy.

111

Zpusobi snadno, :le zapomenes na sncm i na vyrok vlaciee. Nevzpomenes jidla, ni jinosskych her a se strastnym srdcem pujdd spat.

Casje slovo pronest s vestcova stolce u Urdiny studnC. 5G

57


'·1

r1

1 I

115

Radim ti, LorldfMni, bys radu phjal, prijde ti vhod, prijmcs-li ji, ncbuddi toho litovat nikdy: vdanc zene v licho ndeptej svadivi slova.

116

Radim tt, LoddfMni, bys radu pHjal, prijde li vhod, pfijmes-li ji, ncbudd toho litovat nikdy: pr-cd scbou mas-li pfes hory cestu, na jfdlo vydatne nezapomen.

I

I i I

117

I !

i iI

r 11

Radim ti, LoddfMni, bys radu pfijal, prijde ti vhod, pfUmcs-li ji, nebudes tobo litovat nikdy: se svym nestcstfm se nikdy m'svCfuj fiuzi zle mysli. N('boi u zlcho muzc malokdy sc dock is, aby ti dllVern duvcrou splatil.

prijde ti vhod, pHjme§-li ji, nebudd toho litovat nikdy: verneho pHtele rid pfijimej a casto k nemu na navStevu chod. Ncbof trnim zarusta a vysokou travou cesta, na nii nikdo nevkrocL

120

Radim ti, Loddfifni, bys radu pfijal, pfijde ti vhod, pfijmd-li ji, ncbudd toho litovat nikdy: s dobrym muzcm duvcrne mluv a kouzlu utechy se u neho uc.

121

Radim ti, Loddfafni, bys'radu pHjal, pfijde ti vhod, pfijmd-li ji, nebudd toho litovat nikdy: nikdy prvni nenaru§ujj pf:helstvi pouta. Starost ti bude sZirat srdce, nemas-li komu se svcfil.

122

Radim ti, LoddfMni, bys radu pfijal, prijde ti vhod, pfijmd-li ji, nebudd toho litovat nikdy: s hloupym muzem hovory dlouhe nikdy vest nechtej.

!! 118

119

!il [:,1

;'1

ReCi zlyeh zen zivot casto st{liy i moenc muzc. Leckdo dal hlavu pro lstivy jazyk, pro pouhou pomluvu. Radim ti, Loddrafni, bys radn pfijal,

58

59


123

1~'1

125

Od spalneho lllUZC sotva kdv mi'ddi od menu 'ocek{wat. Dobry pfitcl ti vsak povest 7.jedlU~, ktcnl te oblibenym UCillt.

V pobratimstvi vstupujc, kdo pomysH sdclit s n~kym sve srdcc. Ncoi nie horsiho od neupHmnost; prftcletn neni, kdo pochlebujc. Radhn ti, LodUfafni, by~ rarlll pfijal, prijde ti vhod, pfijmd-li ji, ncbudd toho litovat nikdy: ~ hloupym mll7..f:m nf"wcf lUldky;

127

nebude~ toho litovat nikdy:

zlcm nazvi, co je zle, a padouchum m:popfcj pokoj. 128

129

muz moudry se casto mirnl, kdc hlupec se poust! \' pUlku. 126

Radim li, Loddfafni, bys raclu pfijal, pfijde ti vhod, pfijmdi-li ji, ncbudcll toho litovat nikdy: krpcc nchotov, ni ke klini kapi, lee sobe samemu. DI"ou-li krp(c a kopi je kfive, bude ti kazdy klnout.

60

Radim ti, Loddfafni, bys radu pfijal, pfijde ti vhod, pfijmdi-li ji,

130

Radhn ti, Loddfafni, bys radu pfijal, pfijde ti vhod, pfijmes-li ji, nebudd taha litovat nikdy: ve zlu nikdy nchlec1ej zilibu, vzdy vsak ti drahym bud' dobro. Radim ti, Loddrafni, bys radl1 pHjal, pfijde ti vhod, prijmd-li ji, nebudc~ toho litovat nikdy: v boji ncvzhHzej nikdy vzhuru _ strach se zmocnuje synu lidiaby te oei neocarovaly. Radim ti, LoddfMni, bys radu pfijal, pfijde ti vhod, pfijmd-li ji, ncbudes toho litovat nikdy: zadas-li si s milou zenou radostne rozkose, hezke sliby jf davej a dodduj je. Pro dobry dar se nikdo n('ziobL

Gl


131

Radim ti, Loddfafni, bys radu pfijal, prijdC' ti vhod, pfijmc~~liji, nebudd toho litovat nikdy: bud bdeIy vzdy,

Rozv~lZna

slova muzcยง lIst, jd jsou svrastela jak scvrkly mech, jen! s kozi kiizl a kravskym bachorem ve vetru vis!. sly~et

Z

vsak ne pfebdely. Ncjbdelejsi pri piti bud a s zenou pHtcle, a za ttcH: ncdej se zlodejcm pfelstit. 132

Radlffi ti, Loddfafni, bys radu pHjal, prijde ti vhod, pfijrnes-li ji, nebud('s toho litovat nikdy: posmechem nestihcj poccstneho, ni hosta hrubou hanou.

133

Sotva kdy vi, kdo doma sedi, jakeho puvodu je pfkhozi. Nikdo nent tak dobry, aby chyby neme), ni ยงpatny tak, aby se k niccmu nehodil.

134

Radim ti, Loddfafni, bys radu pfijal, pfijde ti vhod, pfijmes~li ji, nebudeS toho litovat nikdy: scdiny proroka v posmcch nebetj Casto je maudre, co staff mluvi.

6'

135

Radim ti, Loddfafni, bys radu pfijal, pfijde ti vhod, pfijmes-liji, nebudcs toho litovat nikdy: na hosta nehubuj, nepfinHcj dvefe, soustrast mej s trpidrn.

136

8ilnou mej z:ivoru, kdo staIe musiS pfijimat pffchozi; hosta vsak obdaruj, ujit-li chcd zlym nemocem a nclltestL

137

Radim ti, Loddfafni, bys radu pfijal, pfijde ti vhod, prijmd~li ji, nebude!i toho litovat nikdy: pijeS~li pivo, patl' na moc zeme: zem pred opilstvim, pied nemod ohen ochnini, dub pred prujmem, pied kouzlem klas, bez pied svarem, pied nenavistt mesice sila,

63


pfcd zihadlem zlravina, runy picd zlobou, co vyteka, pijc puda.

138

139

140

141

Vim, ze jscm visel vc vetrncm stromu dcvet dlouhych nod, oW~pem proklat v obCi Odinovi, sam sobe samemu, na Qnom strame, o nernz nikdo nevi, z ktf:'rych korcnu fastt:'.

142

Runy najdes, rozluW':na 8tova, pfevelka 810va, pfcmocna s10va, jd barvou vyved velky basnik, jez stvorili moent bohove a Odin ostrym vyryl rydkm.

143

Odin asfim, alffim Dain, Dvalin skHtkfim, AIsvinn obrum, ja sam jsem nektere vyryl.

144

Vg, jak se ryjl? Vg, jak je vykladat? ViS, jak se barvl? Vg, jak se zkousi? ViS, jak prosit nutno? Vg, jak poduvat obei?

Chleb mi ll('podali ani chmelovinu; daM jscm se d(val: Tuny jscm zhlfc11, soar-kern jc zvcdl, pak padl jsem k zcmi. Dcvc\ mocnych pisni j~cm od slavllcho pHjal syoa Boitora, Bestlina otef': napit jsem se mohl drah6 mcdoviny, ochutnat z 6drora. Tu se mi dobfe zacalo dafit, magicke jsem moudrosti nabyl, 810vo za slovem hkdalo slo'.'o, 6n za Cincm smel'o\'al k Ciou.

64

Vis, jak ji poslat? ViS, jak ji porazit? 145

Lepe mala prosba nd: pHlisna abet Dar si vzdy odplaty Lcpe poslat malo nd. mnoho porazct.

zada.

Tak Tund ~yl runy na pocatkU rokii, tam prave povstav, kam potom se vratil.

65

I,' ,,'"

!'


146

Pfsnt 7,mll1l, jd nczna panl vlelder a rnaJokdo z mll7:U Pomoc se zve jf'dna, ktcT<i ti pomuze pri svarech, starostech a pH vsech strastech.

151

Scstou zll<1.m pisen: zrani-li me kdo kofeny sveziho strotnu, pak toha muze, jenz mou vzbud拢 ziost, strast stihne dfiv ne:! mne.

152

Sedmou zmlm plsen: vidfm-li v plameni sin, v nlz druzina sedi, nehofl tak JHlhle, bych jej ncuhasil, kdyz zacnu pravou piseil pet.

Osmou znam pisen, ktera je k llzitku

147

Jinou zn{lrn pisdJ, jiz potfcbuji, kdo chtcji lidi lCCit.

148

Tfed znam pisen, jiz jc mi treba, bych spoutal nenavist ncpratel. J10tupim ostff utocniku, jich oHepy me nczrani, ni {lklady.

153

CtvrtOIl zl1am pisct\:

154

Devatou znam pisen: kdyz donucen jsem plaut s barkou k bfehllIn, nf"jprudst vitr na v1nach utiMm a m{r na more sdllu.

155

Desatou zll<lm piScll: v datcc kdyz earodcJky vidim v povctfi plout, zamavam na ne, ze zbloudi a ztratf svou vlastni podobu, svau vlastni pamet.

149

a hisce vscm lid em:

kde zloba roste mezi syny reki'l,

tam brzo sjedmi smtr.

jestli mi zle spoutajf okov), udy, pak zap~ii volnosti zpcv, ze s nohou mi spadnou zeleza a pouta s pazl. 150

Pitou vim risen: vidim-li vrzcny oHep v z{tstup lidu lctet, neied tak prudf:f', bych j('j TH'zastavil, pohkdi路m-li ha POSH-dlllU.

C6

ti7


156

Jrdcnactotl zll<tm pisen: kc1yz stare pf:helc v boj marn vest, do Wtu vohlm vilecnym kfikem

Asum peI silu, alfUm uspech a moudrost Mocncmu. 161

a ani mocne tihnou

157

Dvanactou ztlam pist!"!: se stromu obesenc(' mrtveho vidirn-li visct, pak tyehle vyryji a vybarvim runy, az z jcjich mod muz ten sestollpi a vymcni se mnou slova.

gestnactou zmim pisen: ~varnou devou

chd-li se

zdravi do vravy, zdravi z vhvy, odev~ad zdraVl se vnltL

UZl t raciost a rozkos, myslobnttim milostne terre, slast v srdce ji seslu. 162

Sedmnactou znam pisc}"!, ze sotva se mne vyhne zadouci zena.

Tyto pisne budeS, LoddfMni, postnidat

jdte dlouhou dohu. 158

Tfin<'tctou znam pisd\:

Poslouzl ti, kdyz pochopis je, budou ti k potfebe, pfijrndi-lije, prospeji ti, kdyz v pame( je vryje~.

jcstlize p::1.chole

vodot! z pramcne polcju, tlcpadnc nikdy na bitrvnim poli: tomu muzi mee ncubliz\.

I

I'

159

Otrmlctou znam pisetl: mam-li pct o bozich posvatnc bijc, aSll a alfu znam osudy vsechny, ktcrc j<;on ostatnim utaj('llY.

160

Patnactoll 7.n{trn piscii, jiz ljbdrori pC! pfed dvefmi Dellinga.

6B

163

Osmnactou '.lnam pisen, ktere nebudu nch nikdy divku ni vdanou zcnu .- nC'Jlepsi pozmini si pro sebe ponech, tot zaver vscch zpevu jen nevestu ji naucim, ktcni v narue me obejmc. anebo vlastni svou sestru.

69


16路\

Nyni jsou vyroky Vysob~ho v~echny vyzpivany, k sluzbe lidskym synum, ne k sluzbe obfim synurn. Zdar tomu, kdo peI, zdar tOlllU, kdo pochopil! U7:1vcjjich, kdos jc uJozil v pamN! Slava vam, kdo slyscli jste.

PISEN 0 VAFTRUDNIM Odin: "Radu mi, Friggo, drj, kdyz rad bych tcd jcl vyhlcdat Vaftnidna! o moudrosd ryzi prestarych run mIuvit chci s chytrym obrern."

Frigg: "Poddct bych si phUa vojsk vladce zde v byte bohi'l, neh zidny obr nazivu ueni ve1ky jak Vaftriidni." Odin: "Mnoho jsem prosel, prohledl mnoho, vecnc jsem vyzkouscl bohy. Nyui chd vedct, jak Vaftrudni viadnc v sve slavne stni."

Frigg: "Zdar tve ceste, navratu zdar! 70

71


Výroky Vysokého  

Mytologická píseň z díla Edda

Advertisement
Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you