Zpravodaj Univerzity Pardubice č. 89 2017

Page 1

č. 89 / říjen 2017

UDÁLOST

Univerzita volila nového rektora

FAKULTY

Fakultu restaurování vede Radomír Slovik

ÚSPĚCH

O bádání v archivech se studentem Filipem Vávrou

ROZHOVOR

Tomáš Samek je členem Rady České televize

SPORT

Univerzitní osma je na závodech vidět


Obsah UNIVERZITA Univerzita otevřela nový pavilon kolejí. Studenti se mohou těšit na větší komfort 4 Akademický senát zvolil kandidáta na funkci rektora pro další čtyřleté období 5 Slavnostní promoce a imatrikulace 6 Univerzita pořádala letní školu. Na zkušenou do Pardubic přijeli studenti z indické Rai University 7 Zahraniční studenti-doktorandi vzájemně sdíleli zkušenosti z pobytu na naší univerzitě 7 Zapojili jsme se do Multikulturního týdne 8 Čilá spolupráce s Arménií přivedla do Pardubic akademiky i studentky 9 Akademická poradna APUPa pomáhá vysokoškolákům již 5 let 10 Celý den ve společnosti vědců na Vědecko-technickém jarmarku 11 V Science Pointu na Sportovním parku Pardubice bylo velmi živo i letos 12 Žáci zažili týden na dopravní fakultě 13 Diplom Dětské univerzity letos získala další třicítka dětí 13 Prázdninový program zakončil sportovní tábor s Upáčkem

3

FAKULTY

25 Na Kalorimetrickém semináři se odborníci potkávají již téměř čtyřicet let

25 Instituce spojily síly: Inovacemi a vzděláváním k rozvoji regionů

26 Fakulta zdravotnických studií ve znamení dvou konferencí 27 Na tradičním semináři se řešilo šíření elektromagnetických vln v biologických tkáních

27 Roadshow Georadar ve stavebním inženýrství zastavila i na dopravní fakultě

28 Nepochopení vzniká i mezi přáteli. Jak tedy porozumět druhým?

29 Centrum pro etiku vítá na půdě univerzity i další odborníky 29 Filosofie v horách aneb filosofování trochu jinak STUDENTI

30 Kuchyňské účty z domu habsburského diplomata jsou raritou, říká Filip Vávra

32 Naši studenti jsou podnikaví. Organizují různé akce, odborné konference a daří se jim v soutěžích

34 Studenti hodnotí výuku KULTURA

36 Univerzitní galerie představuje cestu k nefigurativní malbě Víta Boučka

14 Nový děkan Fakulty restaurování: Svou práci mám rád

37 Univerzita Pardubice prodala na veletrhu Svět knihy Praha

16 Nejlepší spoluprací roku 2017 se pyšní Centrum materiálů

37 Pardubicko-mexický červený sporťák zaparkoval v Praze ještě

17 Fakulta zdravotnických studií je Dobrým andělem 17 Fakulta zdravotnických studií pomáhá speciálními kurzy

38 Studenti Fakulty elektrotechniky a informatiky na výstavě

a naplňuje mě

a nanotechnologií a společnost PARDAM

18 19 19 20 21

odborníkům z praxe Studenti bezpečnostních oborů FESky vyrazili do terénu na exkurze Spolupráci v oblasti sociálního začleňování se na Fakultě filozofické otevřely nové dveře Středoškolákům se při bádání na Fakultě chemicko-technologické hodně daří Na Fakultě elektrotechniky a informatiky představili středoškoláci své projekty Univerzita je otevřená všem. I zájemcům z řad veřejnosti

KONFERENCE, SEMINÁŘE 22 Česko-americká vědecká společnost The Comenius Academic Club má již pětiletou tradici 23 Univerzita Pardubice se podílela na připomenutí díla rodu Vokolků 24 Fakulta chemicko-technologická se podílela na významné světové konferenci HPLC 2017

2017 desítky knih jednou

ukázali, co se naučili

OSOBNOSTI

39 Absolvent Pavel Beránek: Nebojte se vyšších cílů. Budou vás motivovat

40 Míra bulvarizace našich médií je obrovská, říká antropolog Tomáš Samek

42 Poezie je pro mě hra, říká spisovatel a vysokoškolský pedagog Antonín Kudláč

SPORT

43 Běh naděje přispěl na výzkum rakoviny dvanácti tisíci 44 Studenti se učili záchraně na vodě 45 Historický sportovní úspěch Univerzity Pardubice. Florbalový tým získal zlaté medaile

46 Veslování se na univerzitě daří. Týmy změřily síly s jinými vysokými školami

47 Na kurzu v Itálii bylo krásně i letos. Sešla se prima parta studentů

48 Léto na vodě 48 OSMY Brno na Svratce

Komerční banka, a.s., je partnerem Zpravodaje Univerzity Pardubice pro akademický rok 2017/2018.

Zpravodaj Univerzity Pardubice Vydává Univerzita Pardubice, Rektorát, oddělení propagace a vnějších vztahů, Studentská 95, 532 10 Pardubice 2, telefon: 466 036 555, e-mail: zpravodaj@upce.cz, IČ: 00216275. Zpravodaj UPa je zveřejněn též na webové stránce univerzity www.upce.cz/media.html. Šéfredaktorka: Ing. Valerie Wágnerová. Redaktorka: Mgr. Zuzana Paulusová. Redakční okruh: doc. PhDr. Tomáš Jiránek, Ph.D., doc. Ing. Ivana Kraftová, CSc., prof. Ing. Tatiana Molková, Ph.D., Tomáš Pospíchal, Ing. Iva Ulbrichová, CSc., Ivana Veselá. Fotodokumentace: CITS – Adrián Zeiner, Petr Špaček a archiv pořadatelů akcí. Grafická úprava a sazba: CITS – Ing. Alena Komárková. Tisk: Vydavatelství a polygrafické středisko Univerzity Pardubice. Číslo: 89/2017, 30. 10. 2017 Pardubice, náklad 1 400 ks, periodicita 4x ročně, ISSN 2570-5644, MK ČR E 22928.


Univerzita

Univerzita otevřela nový pavilon kolejí. Studenti se mohou těšit na větší komfort

V posledním roce zažily nejrozsáhlejší modernizaci za dobu své existence. Tedy od 60. let minulého století, kdy byly postaveny. Vysokoškolské koleje Univerzity Pardubice mění interiér a studentům nabízí lepší ubytování. Nejenže plně odpovídá trendům moderního hotelového bydlení, ale reaguje i na rostoucí požadavky na jeho kvalitu ze strany studentů. „Udělat z takové budovy budovu-kolej, která odpovídá svými standardy současné době, není vůbec jednoduché. Nám se to podařilo. Vytvořili jsme ubytování pro o něco méně než téměř dvě stě studentů s tím, že sociální zařízení je nově součástí apartmánů. K tomu, aby se to podařilo, bylo potřeba nejen rozhodnutí a také peníze, ale také kvalitní projekt, o který se postarala pardubická firma CODE, a samozřejmě dobrý dodavatel, kterým v tomto případě byla společnost Unistav Construction Brno, s níž nespolupracujeme poprvé a společné akce vždy dopadly dobře. Děkuji všem, kteří se zasloužili o to, že rekonstrukce proběhla kvalitně,“ zhodnotil úspěšnou spolupráci rektor Univerzity Pardubice profesor Miroslav Ludwig ve svém projevu při slavnostním otevření vysokoškolských kolejí ve čtvrtek 14. září. Asi padesátka přizvaných hostů přihlížela nejen oficiálnímu přestřižení pásky, ale zároveň obhlédla, jak si studenti ode dneška budou na kolejích žít.

Větší pokoje, lepší komfort i více soukromí

Rekonstrukce kolejí probíhala celý loňský akademický rok. Z původních 326 studentských lůžek pavilonu se společnými sociálními zařízeními a kuchyní na chodbě vzniklo 192 nových lůžek ve stovce jedno a dvoulůžkových apartmánech s vlastním sociálním zařízením a kuchyňským koutem. Tři z jednolůžkových apartmánů jsou určené pro imobilní studenty. „V přízemí pavilonu jsou kanceláře, šatna a denní místnost personálu a sociální zařízení pro neubytované hosty. V prvním patře se promítací sál změnil na zasedací místnost a vedle schodiště jsou z původních televizních místností zřízeny studovny,“ popisuje změny pavilonu C ředitel Správy kolejí a menzy RNDr. Pavel Ďurovec a doplňuje: „Zmodernizovaný pavilon C bude nadále sloužit pro dlouhodobé ubytování studentů, ale také pro ubytování hotelového typu pro veřejnost. V části budovy bude 31 moderních apartmánů sloužit i jako Hotel Campus Pardubice, poskytující kvalitní hotelové ubytování nejen pro studenty, ale i veřejnost.“ Letos je na kolejích studentům k dispozici 1481 lůžek v šesti pavilonech. Ing. Valerie Wágnerová mluvčí UPa

3


Univerzita

Akademický senát zvolil kandidáta na funkci rektora pro další čtyřleté období Kandidátem na funkci rektora Univerzity Pardubice pro nastávající čtyřleté období 2018–2022 byl Akademickým senátem Univerzity Pardubice zvolen prof. Ing. JIŘÍ MÁLEK, DrSc., který v současné době působí jako vedoucí Katedry fyzikální chemie Fakulty chemicko-technologické, nejstarší ze sedmi fakult Univerzity Pardubice. Prof. Málek je renomovaným a uznávaným odborníkem ve vědecké komunitě doma i v zahraničí. v čele vysoké školy v Pardubicích coby její rektor. V řízení vysokoškolské vzdělávací i vědecké činnosti má bohaté zkušenosti, a to jak přímo na Univerzitě Pardubice, tak z celorepublikového pohledu. V posledních letech se významně angažoval na celostátní úrovni v oblasti hodnocení vědeckých výkonů výzkumných organizací, v letech 2008–2015 jako člen a později jako místopředseda Rady pro výzkum vývoj a inovace a jako předseda Komise pro hodnocení výsledků výzkumných organizací a ukončených programů.

Nový rektor má jasno ve svém týmu i úkolech

Nově zvolený rektor Univerzity Pardubice Jiří Málek předpokládá, že do funkce svého nejbližšího týmu ve vedení univerzity jmenuje od února 2018 jako prorektory: •• prof. Ing. Tatianu Molkovou, Ph.D. – prorektorkou pro vzdělávání a záležitosti studentů; •• prof. PhDr. Petra Vorla, CSc. – prorektorem pro vědu a tvůrčí činnosti; •• Ing. Andreu Koblížkovou, Ph.D. – prorektorkou pro rozvoj; •• prof. Ing. Miroslava Ludwiga, CSc. – prorektorem pro vnitřní záležitosti.

Nový rektor se volil v úterý 17. října na 5. zasedání Akademického senátu Univerzity Pardubice a v přímé a tajné volbě mu dala svůj hlas potřebná nadpoloviční většina z 39 senátorů. Výsledek voleb vyhlásil předseda volební komise a Akademického senátu Univerzity Pardubice doc. Mgr. Jiří Kubeš, Ph.D. „Děkuji za důvěru a podporu fakult, které si velice vážím. Společně se svým týmem udělám vše pro to, aby Univerzita Pardubice nadále vzkvétala,” řekl bezprostředně po volbě profesor Jiří Málek.

Rektorem univerzity již podruhé

Ve vedení Univerzity Pardubice není přitom profesor Málek žádným nováčkem. V letech 2000–2006 působil ve funkci prorektora univerzity pro vědu a tvůrčí činnosti a v letech 2006–2010 stál

4

V následujícím čtyřletém období se hodlá nový rektor Univerzity Pardubice zaměřit zejména na zvyšování kvality studia a prohlubování mezifakultní spolupráce v oblasti vzdělávání, dále na pěstování tvůrčích činností s důrazem na excelenci a mezinárodní dimenzi vědecké práce a také na vytváření mezinárodního prostředí na univerzitě a podporu spolupráce s významnými zahraničními institucemi.

Rektora jmenuje prezident

Návrh zvoleného kandidáta na funkci rektora Univerzity Pardubice předloží předseda Akademického senátu Univerzity Pardubice prostřednictvím ministra školství, mládeže a tělovýchovy prezidentu republiky, který by měl nového rektora Univerzity Pardubice jmenovat do funkce s účinností od 1. února 2018. Funkční období současného rektora Univerzity Pardubice prof. Ing. Miroslava Ludwiga, CSc., končí dne 31. ledna 2018. Stál v čele univerzity v letech 2000–2006 a v letech 2010–2018.


Univerzita Kdo je prof. Ing. Jiří Málek, DrSc. Prof. Málek se narodil v roce 1959. Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Pardubicích v roce 1982 a o čtyři roky později obhájil disertační práci. V následujících letech působil jako pracovník vědy a výzkumu na Katedře anorganické chemie a ve Společné laboratoři chemie pevných látek původní VŠCHT Pardubice a ČSAV – nyní Univerzity Pardubice a Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd České republiky. Od roku 1990 se podílel na výuce pro posluchače specializace na katedře anorganické technologie, kde byl v roce 1997 jmenován docentem. V roce 2000 získal vědeckou hodnost DrSc. (doktora chemických věd pro obor anorganická technologie) a o dva roky později byl jmenován profesorem pro obor fyzikální chemie. Vědecky a pedagogicky působí nyní na Katedře fyzikální chemie Fakulty chemicko-technologické, kde se podílí na výuce ve specializaci a vedení diplomových a disertačních prací, od roku 2015 též ve funkci vedoucího katedry. Věnuje se zejména studiu kinetiky procesů v pevné fázi a strukturním relaxacím nekrystalických materiálů.

Historie spolupráce a působení prof. Málka v zahraničí je velice bohatá. Několik let strávil na univerzitách ve Španělsku (Universidad Hispalense v Seville, Universitat Politécnica de Catalunya v Barceloně) a ve španělském vědeckém institutu materiálových věd a v japonské Cukubě, s nimiž dlouhá léta aktivně vědecky spolupracuje a kde jeho studenti získávají v rámci stáží cenné vědecké a zahraniční zkušenosti. Prof. Málek je renomovaným a uznávaným odborníkem ve vědecké komunitě doma i v zahraničí. Je autorem 186 publikací v mezinárodních odborných časopisech a často vystupuje na mezinárodních konferencích. Je členem několika zahraničních odborných společností, vědeckých rad, oborových rad pro doktorský studijní program Fyzikální chemie a Anorganické technologie. Působí v komisích pro státní závěrečné zkoušky, státní doktorské zkoušky a obhajoby disertačních prací. Pracuje také jako recenzent pro několik zahraničních odborných časopisů.

Slavnostní promoce a imatrikulace

Ing. Valerie Wágnerová mluvčí Univerzity Pardubice

5


Univerzita

Univerzita pořádala letní školu. Na zkušenou do Pardubic přijeli studenti z indické Rai University Jak to vypadá, když člověk studuje na Univerzitě Pardubice? Na tuto otázku už znají odpověď účastníci letní školy „Experience the University of Pardubice“, kteří v druhé polovině června přijeli do Pardubic. Během pobytu strávili na každé ze sedmi fakult univerzity jeden den a obhlédli si své budoucí působiště. Možná se sem totiž přihlásí ke studiu některého oboru v angličtině. Nabídky zúčastnit se této speciální letní školy letos využila skupina 10 indických studentů z Rai University, kteří v pardubickém kampusu strávili 14 dnů. Díky zajímavému programu zažili nanečisto i závěrečné slavnostní akademické obřady – sponze a promoce Fakulty filozofické na konci června. „Cílem pobytu bylo ukázat účastníkům jak možnosti studia na naší univerzitě, tak i možnosti trávení volného času v našem městě, kraji i celé republice,“ říká Ing. Monika Vejchodová, vedoucí oddělení pro rozvoj a mezinárodní vztahy, a doplňuje: „Některé dny tak účastníci strávili na workshopech jednotlivých fakult a jiné zase celé mimo univerzitní kampus.“

Program chystali akademici i studenti

Dny, během kterých se studenti zamýšleli nad filosofickými texty, učili se týmové práci a komunikaci nebo si zkoušeli první pomoc, se tak střídaly s návštěvou závodu Škoda, a.s., v Mladé Boleslavi nebo výletem lodí Arnošt z Pardubic do Kunětic a následnou prohlídkou hradu Kunětická hora. Pro studenty byl připraven i bohatý večerní program. Během jednoho z večerů čeští studenti připravili svým indickým vrstevníkům ukázku oslavy českých Vánoc, jindy si zase užili společný podvečer v parku Na Špici, kde grilovali něco dobrého k večeři a zahráli si míčové hry.

6

Program letní školy zajistili akademičtí pracovníci a studenti ze všech fakult. Celou organizaci pak zastřešovalo oddělení pro rozvoj a mezinárodní vztahy. Poděkování patří také doc. Janě Kubanové, prorektorce pro vzdělávání a záležitosti studentů, a prof. Petru Vorlovi, prorektorovi pro rozvoj, za podporu poskytnutou celému projektu.

Zahraniční studenti vítáni

Tito studenti tak možná v budoucnu rozšíří řady zahraničních studentů v Pardubicích. Znají už pardubický kampus a některé kolegy-studenty i akademiky, a mají tak jasnou představu o našich oborech. Vybírat totiž mohou z nabídky pěti fakult – dopravní, ekonomicko-správní, elektrotechniky a informatiky, filozofické a chemicko-technologické. Rozhodnou-li se pro krátkodobější, jedno- či dvousemestrální studijní stáže v rámci programu Erasmus+, na výběr mají vhodný studijní obor a předměty na všech sedmi fakultách. Ing. Ondřej Srb Oddělení pro rozvoj a mezinárodní vztahy UPa


Univerzita

Zahraniční studenti-doktorandi vzájemně sdíleli zkušenosti z pobytu na naší univerzitě Oddělení pro rozvoj a mezinárodní vztahy Univerzity Pardubice uspořádalo společenskou akci pro zahraniční studenty doktorských programů a vědecké pracovníky. Ti přijeli na univerzitu z různých zemí i důvodů, aby zde strávili část svého studentského či profesního života a nasbírali nové zkušenosti. Své dojmy z pobytu u nás nebo o své zemi si vyměňovali na netradičním setkání na vodě. Devět mladých vědců v doprovodu pracovnic oddělení a zástupce společnosti EURAXESS ČR, která v České republice koordinuje poradenskou pomoc výzkumným pracovníkům a která akci finančně podpořila, se sešlo na lodi Arnošt z Pardubic. Během tříhodinové plavby do Kunětic a zpět sdíleli své zkušenosti s pobytem v naší zemi, městě a na naší univerzitě a přátelsky diskutovali rozdílné mezinárodní kulturní aspekty a zvyky. Zejména nově přijíždějící vědci uvítali tuto akci jako skvělou příležitost pro získání důležitých informací a usnadnění začlenění se mezi akademickou komunitu univerzity. Univerzita Pardubice a její Oddělení pro rozvoj

a mezinárodní vztahy s podporou EURAXESS ČR poskytuje poradenství a pomoc jak přijíždějícím, tak vyjíždějícím výzkumným pracovníkům a poskytuje jim praktické informace o pracovním i běžném životě, informace o pracovních příležitostech a možnostech financování jejich cesty do cizí země a poskytují komplexní pomoc v otázkách jejich mobility. Těchto služeb na Univerzitě Pardubice v současnosti využívá více než třicet zahraničních výzkumníků z celkem 17 zemí celého světa. Ing. Libuše Cermanová Oddělení pro rozvoj a mezinárodní vztahy UPa

Zapojili jsme se do Multikulturního týdne Potkat se s cizinci žijícími ve východočeském městě a oslovit širokou veřejnost pestrým programem, jehož jednotícím prvkem je vzdělání a osvěta, pomohla letos opět také Univerzita Pardubice a její studenti. Do celotýdenního programu Multikulturního týdne 2017, jemuž poskytl záštitu i rektor univerzity, připravili zajímavé workshopy a přednášky. Formou dobrovolnické činnosti či praxe se podíleli také na zajištění celého festivalu.

Do Multikulturního jarmarku na Pernštýnském náměstí se zapojila Katedra religionistiky Fakulty filozofické a zájemcům představila svou činnosti i úspěchy, naučila návštěvníky jogínské cvičení Pránájáma a přidala informace o Indii a vazby katedry na tuto zemi i univerzity v ní. Dále nabídla několik přednášek – například Turecko a Írán očima religionistek, Indie pohledem statistik či Japonská mysl – nebo workshop aikida. O den později se na sportovištích Univerzity Pardubice odehrálo tradiční sportovní klání

na Mezinárodním sportovním dni. Jednotlivé týmy změřily své síly ve fotbale nebo volejbale. Závěr festivalu zpestřili studenti Humanitních studií Fakulty filozofické speciálním workshopem, v němž vzali zájemce na Cestu kolem světa přímo v areálu kampusu univerzity. Před dopravní fakultou během dopoledne plného aktivit zprostředkovali kulturu vybraných zemí světa, například Francie, Ruska, Nigérie, Mexika, Japonska a dalších – více v článku v rubrice Studenti.

7


Univerzita

Čilá spolupráce s Arménií přivedla do Pardubic akademiky i studentky Katedra věd o výchově se může pochlubit úspěšnou spoluprací s Arménií. Díky programu ERASMUS+ dorazila skupina 3 akademických pracovníků, kteří na katedře strávili 12 tvůrčích dnů. Zapojili se do mezinárodního setkání International Staff Week, navštívili Noc mladých výzkumníků a zapojili se do odborné praxe. Další čtyřčlenná skupina pokračovala v akademických aktivitách v říjnu. ze Slezské univerzity (Wydział Etnologii i Nauk o Edukacjiz, Cieszyn), která projevila zájem o společnou diskusi k tématu rané intervence v Arménii, Polsku a České republice. Arménské kolegyně a kolega měli možnost participovat na aktivitách v rámci akce International Staff Week, zážitkem pro ně byla i návštěva představení v Národním divadle a prohlídka Prahy. I arménské studentky v průběhu letního semestru pronikly do specifik speciálního vzdělávání a sociálních institucí v České republice. Byly jim nabídnuty odborné předměty v anglickém i ruském jazyce, absolvovaly výcvik a odnesly si také praktické zážitky z muzikomalby a z návštěv mnoha speciálních zařízení včetně jednání pracovní skupiny komunitního plánování pro osoby se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním.

Studentky byly na praxi v Domově pod Kuňkou

V průběhu pobytu arménské skupiny a v kontextu společných aktivit obou pracovišť se živě diskutovalo o aktuálních problémech v oblasti speciální pedagogiky v obou zemích. Kolegové z Arménie představili systém speciálního vzdělávání v Arménii, participovali na výuce studentů s tematickými přednáškami k inkluzivnímu vzdělávání, problematice autismu a komplexní rehabilitaci osob s postižením v Arménii.

Exkurze na různá česká pracoviště

S velkým zájmem se zúčastnili exkurzí do speciálních zařízení v Pardubicích, kde se aktivně zajímali o konkrétní témata. Navštívili Integrační centrum Kosatec, kde se zajímali o komplexní rehabilitaci osob s postižením, integrační školku a rehabilitační centrum LENTILKA, Rodinné integrační centrum a speciální školu SVÍTÁNÍ, kde hlavními tématy byla problematika dětí s postižením a jejich rodin – raná intervence, speciální vzdělávání, ale i inkluzivní tendence v oblasti vzdělávání a problematika autismu. Motivující pro ně byly také informace o podpoře a pomoci studentům se specifickými potřebami z Akademické poradny Univerzity Pardubice a Referátu služeb hendikepovaným. Takovou podporu by uvítali i na své domovské univerzitě. Kromě toho si odnesli praktické zážitky z Noci mladých výzkumníků, které se aktivně zúčastnili.

Plnila se speciální přání

Členové pardubické katedry se snažili vyhovět i individuálním zájmům. Arménský kolega se tak zúčastnil konference na Fakultě zdravotnických studií a prohlédl si i moderní zázemí Fakulty chemicko-technologické. Potěšila nás také iniciativa polské kolegyně

8

Velkým zážitkem pro ně byla 70hodinová praxe v Domově pod Kuňkou, kde pracovaly s dospělými lidmi s mentálním postižením. „Na základě Smlouvy o odborné praxi mezi Domovem pod Kuňkou a Univerzitou Pardubice u nás v rámci studijního stipendijního programu Erasmus+ vykonávaly praxi dvě studentky až z daleké Arménské republiky,“ uvedl Bc. Jaroslav Brenner z Domova pod Kuňkou. „Prvotní obavy z toho, že se nedorozumíme, brzy vzaly za své. Někteří pracovníci zařízení se domluvili se studentkami rusky, jiní anglicky a ve vztahu k uživatelům nebyla jazyková bariéra téměř žádný problém. Přestože studentky neměly dosud žádné zkušenosti s osobami s mentálním postižením, obě byly přívětivé, milé, empatické, a proto si ihned získaly oblibu jak u uživatelů služby chráněného bydlení, tak služby domova pro osoby se zdravotním postižením,“ dodal Brenner. Studentky se do činností s uživateli zapojovaly při cvičení, rukodělných a ostatních zájmových činnostech. Doplnily i fotbalový tým klientů Domova pod Kuňkou na tradičním fotbalovém turnaji pro zdravotně postižené SENI CUP. Odjížděly s příslibem, že ve své více než 2 500 km vzdálené zemi o nás budou určitě s nadšením vyprávět. Na závěr lze shrnout, že všichni účastníci mobility – akademičtí pracovníci i studenti – byli obohaceni o teoretické informace k dané problematice v České republice a Arménii, ale i o praktické zážitky. Společně se těšíme na další úzkou spolupráci mezi našimi vysokoškolskými pracovišti, která bude pokračovat zase v říjnu. O projektu: Katedra věd o výchově Fakulty filozofické realizuje aktuálně projekt v rámci mobility programu ERASMUS+ s arménskou státní pedagogickou univerzitou Khachatura Aboviana – Fakultou speciální pedagogiky v Jerevanu. Projekt se týká mobility akademických pracovníků i studentů obou pracovišť, konkrétně 7 akademických pracovníků a 2 studentů z Arménie a 1 akademického pracovníka a 2 studentů z české katedry věd o výchově studijního programu Resocializační pedagogika. Mobilita se zaměřuje na podporu internacionalizace výzkumu a rozvoje pracovníků v konkrétní oblasti speciální pedagogiky, a to problematiky rané intervence, komplexní podpory a pomoci dětem s postižením a jejich rodinám. Realizace mobility je významnou výzvou pro teorii i praxi komparativní inkluzivní speciální pedagogiky raného věku (předškolní defektologii) v rámci zúčastněných zemí. PaedDr. Zdenka Šándorová, Ph.D. Katedra věd o výchově FF


Univerzita

Akademická poradna APUPa pomáhá vysokoškolákům již 5 let Mnoha svým klientům pomohla v tíživých situacích. A pomůže i ostatním, když se rozhodnou zaťukat na její dveře, ať už je tíží jakýkoliv problém. Akademická poradna Univerzity Pardubice je tu pro studenty již pět let a toto výročí si APUPa připomněla speciálním dnem otevřených dveří. Při netradiční zážitkové akci se zájemci seznámili nejen s řadou aktivit a služeb, které vysokoškolákům v Pardubicích poskytuje, ale mohli se zároveň na chvíli ocitnout v kůži hendikepovaného člověka. „Akademickou poradnu jsme otevírali před pěti lety. Za tu dobu jsme s kolegy a kolegyněmi ušli kus cesty a pomohli mnoha studentům. Obracet se na nás mohou nejen studenti se specifickými potřebami, tj. studenti s hendikepem nebo socioekonomickým znevýhodněním, ale i ti, kteří se během svého studia dostanou do problémů, ať již osobních, studijních, finančních, ale třeba i ti, kteří chtějí umět prezentovat své znalosti a dovednosti u přijímacích pohovorů do budoucího zaměstnání,“ upřesnila, komu univerzitní akademická poradna již pět let slouží, Mgr. Ivana Švecová z referátu pro vzdělávání a záležitosti studentů Univerzity Pardubice.

Přes dva tisíce klientských návštěv

„To, že je o poradenství z řad studentů velký zájem, svědčí vytíženost poradenského týmu. Za pět let fungování poradny, tedy od roku 2012, jsme napočítali již přes 2 tisícovky klientských návštěv. Největší zájem je o poradenství studijní a kariérní, psychologické, právněsociální, ekonomické,“ vyjmenovává zájem o služby akademické poradny Mgr. Ivana Švecová. „Poradna dále poskytuje i sociálně-pedagogické a duchovní poradenství. Často se studenti na náš tým obracejí i s osobními problémy, např. když se nedokáží vyrovnat se stresovými situacemi. Mohou se účastnit i poradnou pořádaných zajímavých seminářů, např. o nebezpečí dluhových pastí.“

Interaktivní zážitkový den

Spolu s týmem akademické poradny mohli páté výročí „slavit“ všichni, kdo přišli do vestibulu univerzitní auly. Mohli se tu potkat s celým týmem poradny, který při prezentaci představil své úkoly a činnosti, s odbornými poradci pro osoby s postižením, s diagnózou autismu i poruchami autistického spektra, se zástupci dalších organizací, se kterými univerzitní poradenské centrum spolupracuje, nebo se studenty Katedry věd o výchově Fakulty filozofické, kteří k výročí připravili speciální občerstvení. Povídání a diskuse doplnil kreativní a zážitkový dopolední program, který ukázal možnosti aktivního života osob se speciálními potřebami v důsledku smyslového, fyzického či psychického postižení. K vidění a vyzkoušení byly netradiční zážitkové aktivity jako například alternativní sportovní činnosti, znakovací medvěd pro osoby se sluchovým postižením nebo různé deskové hry pro osoby se zrakovým postižením – šachy, člověče, nezlob se, domino, hmatová a zvuková pexesa. Návštěvníci si vyzkoušeli jízdu na skútru či elektrickém vozíku nebo absolvovali techniky sebepoznání s renomovanými poradci naší akademické poradny. Akademickou poradnu Univerzity Pardubice APUPa najdete v univerzitní aule, v místnosti A7 ve Studentské ulici č. 519. Neváhejte se obrátit na náš tým. Je tu pro vás.

9


Univerzita

Vydat se po stopách vědy, techniky a nejrůznějších vědeckých pokusů a principů, vstoupit do světa virtuální reality a zažít si vědu na vlastní kůži mohli zájemci všech věkových kategorií. A to nejen ve čtvrtek 8. června, kdy jsme na Pernštýnském náměstí pořádali tradiční VĚDECKO-TECHNICKÝ JARMARK. Šanci potkat se s vědou měli zájemci i během léta. A to hned několikrát. V univerzitním Science Pointu během Sportovního parku Pardubice nebo v příměstských táborech, které univerzita pořádala v srpnu.

Celý den ve společnosti vědců na Vědecko-technickém jarmarku Stanové městečko s ukázkami ze světa vědeckého bádání a techniky vyrostlo přímo v historickém centru Pardubic na Pernštýnském náměstí. Opět jsme připravili pestrý celodenní populárně-naučný program plný zajímavostí, poučení a zábavy, který přilákal mnoho školních tříd se svými učiteli. Největším lákadlem byla virtuální realita a laserová prolézačka. Návštěvníci ale také zjistili, jak funguje technika dřevořezu, a vyrobili si vlastní ruční papír. Dotkli se blesku, viděli tančící kapalinu či textilní vlákna pod mikroskopem, vypustili ducha z láhve a zapojili se do řady dalších chemických pokusů. Zdravotníci jim poradili, jak číst rentgenový snímek a z čeho se skládá lidská kostra. Mozek zaměstnaly matematické hlavolamy, hra »Člověče, nezlob se« pro nevidomé nebo učení Braillova písma. Letos se k nám připojili také naši partneři – vybrané střední

10

školy: zdravotnická, elektrotechnická, chemická, potravinářství a služeb a gymnázium Dašická. Zástupci Hvězdárny barona Artura Krause přivezli dalekohled k pozorování Slunce, k vidění byly ukázky zásahů městských policistů i hasičů. Nechyběla ani kreativní výtvarná dílna a program doplnily netradiční exkurze, např. do nedalekého cvičného mlýna umístěného v budově Střední průmyslové školy potravinářství a služeb, komentované procházky historickým středem města, expozice a výstavy Východočeského muzea na zámku, animační programy Východočeské galerie a program v Ekoncentru paleta. Kromě nich se přidaly společnosti – Kiekert, RETIA, Sanaplasma, Isolit Bravo a další, které představily, co vyrábějí a čím se zabývají.


Univerzita

V Science Pointu na Sportovním parku Pardubice bylo velmi živo i letos Také letos byla Univerzita Pardubice hlavním partnerem Sportovního parku Pardubice, který na devět dnů ozdobil park Na Špici. Už během prvního víkendu, kdy park navštívilo na patnáct tisíc lidí, ustál tým demonstrátorů z univerzity zatěžkávací zkoušku, když čelil náporu dětí i dospělých. A nezajímali se přitom jen o sport. Zaujalo je i speciální populárně-naučné stanoviště plné interaktivních ukázek a demonstrací ze světa vědy – SCIENCE POINT, v němž se postupně představilo šest fakult univerzity. A tak všichni chtěli zkusit ovládat roboty z tabletu či mobilu, s chemiky poznat polovodiče, podívat se s nimi na lom světla a zkusit si i nějaké pokusy s tekutým dusíkem, podívat se s nimi na geny, krevní skupiny, do lidské buňky nebo sobě až »na kost«. S brýlemi na očích, které simulují jízdu v opilosti či pod vlivem drog, projet slalom na koloběžce a osvěžit si dopravní značky, zjistit, jak ulehčit a současně zpestřit život hendikepovaným, když si vzájemně zahráli stolní hry pro nevidomé a prohlédli si nejrůznější pomůcky, nebo si zastřílet v magnetické střelnici a vyzkoušet souboj člověka s automatem při regulaci teploty v domě. Zajímavosti, rady a tipy, jak dbát o své

zdraví, jak poskytnout první pomoc, jak správně si mýt ruce a šanci blýsknout se v anatomických kvízech, přidali naši zdravotníci. Hodně pozornosti vzbudil také speciální kvíz zobrazující sport pod mikroskopem. Protože jsme se na některé sportovní pomůcky a povrchy podívali hodně zblízka, vznikly na elektronovém mikroskopu úžasné makrofotografie. A tak si zájemci mohli zkusit tipnout, jak vypadá povrch například basketbalového a tenisového míče, okraj ponožky, písek a tráva nebo třeba rukojeť tenisové rakety. Skládalo se i netradiční vědecké puzzle, u kterého se mnohdy zapotili i dospělí. Kromě vědců a vysokoškoláků se ve Sportovním parku Pardubice po tři dny představil i Univerzitní sportovní klub, jehož lektorky aerobiku si pro děti připravily překážkovou dráhu hned s několika disciplínami – skoč, hoď, přeskoč, podlez, přeběhni a další. Během dne měli na hlavním pódiu ještě dvě hodiny cvičení – dopoledne pro děti nazvané Hravé cvičení/tančení a od 15 hodin pod heslem Pojďme se hýbat cvičili rodiče s dětmi. Bonusem ke dvěma stanovištím univerzity byla ještě prohlídka záhadného mikro- a nano-světa na výstavě ZVĚTŠENO, kterou jste mohli zhlédnout na zámeckých valech při cestě za dalšími stanovišti.

11


Univerzita

Žáci zažili týden na dopravní fakultě Děvčata a chlapci z Pardubic, Chrudimi, Březhradu a Hustopečí u Brna prozkoumávali v průběhu jednoho prázdninového týdne některá pracoviště Dopravní fakulty Jana Pernera a jejího speciálního výukového a výzkumného centra v Technologickém areálu v Doubravicích. Čekala na ně řada aktivit, při nichž zažili například kosmické dopoledne. V přednášce Milana Halouska z České kosmické kanceláře se dozvěděli, jak je to s historií, současností a budoucností dobývání vesmíru, a v následném workshopu zkoušeli navrhnout a postavit kosmickou loď. Jedno dopoledne strávili ve společnosti městské policie, s níž si zopakovali zásady a pravidla provozu v dopravě. Získané informace si následně prakticky vyzkoušeli při jízdách na koloběžce, kole nebo skateboardu po dopravním hřišti. Navíc zhlédli ukázky výcviku psů a výcviku jízdního oddílu. A na Fakultě zdravotnických studií si díky přednášce a praktickému tréninku osvěžili poskytnutí první pomoci. Domů se tak vraceli dostatečně vybaveni nejen znalostmi o dnešním provozu, ale současně bohatší o několik dalších zážitků. Organizátoři totiž do programu zařadili i několik exkurzí. Žáci tak omrkli hasičskou základnu a na chvíli si vyzkoušeli být hasičem. Až příště poletí s rodiči na dovolenou, už budou vědět, jak to všechno „v zákulisí“ chodí, protože důkladně prozkoumali zázemí pardubického letiště. Mířit a zasáhnout cíl se naučili při lukostřelbě. „Poslední dva dny příměstského tábora strávili malí studenti ve Výukovém a výzkumném centru v dopravě v Doubravicích. Hlavní činnost spočívala v práci s dnes málo používaným materiálem – kůží. Dozvěděli se něco o kůži jako takové, její výrobě a možnostech zpracování. Poté se pustili do samostatné práce. Při vlastní práci si děti pod mým dohledem vyráběly zdobený opasek nebo pouzdro na telefon. Pro všechny to byla nová zkušenost. Bylo však vidět, že je práce s kůží zaujala a u mnohých byl výsledek jejich dvoudenního snažení velmi dobrý,“ popsal netradiční výrobní zážitek doc. Ing. Pavel Švanda, Ph.D., z katedry mechaniky, materiálů a částí strojů dopravní fakulty, který měl tuto část programu na starosti. Zlatuše Sojková DFJP

12


Univerzita

Diplom Dětské univerzity letos získala další třicítka dětí Stejně jako v předešlých letech také během letošních prázdnin pořádal Institut rozvoje evropských regionů, o.p.s., spolu s Univerzitou Pardubice oblíbenou Dětskou univerzitu. Na náš příměstský dětský tábor se letos přihlásilo dalších třicet zvídavých dětí. Devatenáct z nich si vybralo náš prázdninový program poprvé a zbylých jedenáct navštívilo naši univerzitu opětovně. Je vidět, že je netradiční program ze světa vědy dokáže nadchnout. Pustíme-li se do malé ochutnávky letošního táborového ročníku, zjistíme, že např. na Fakultě chemicko-technologické si děti sami připravovaly Grammovo barvení, na Dopravní fakultě Jana Pernera si naživo zkoušely veškerá úskalí dnes velmi populárního tématu logistika. Na Fakultě zdravotnických studií nechyběla průprava hygienickým minimem a zásadami první pomoci. Jedno odpoledne si děti vyzkoušely praktický nácvik hasičských dovedností díky skupině dobrovolných hasičů. Fakulta ekonomicko-správní nabídla programování a luštění šifer, Fakulta elektrotechniky a informatiky poskytla interaktivní program ve světě počítačových her hraných po síti s nejedním úkolem, který byl na konci vyhodnocen a obodován. Při této práci bylo v učebně ticho, že by bylo slyšet upadnout špendlík. Děti navštívily i Východočeské muzeum a absolvovaly animační programy ke dvěma výstavám. Každé z dětí se v něčem našlo a v něčem jiném

se naopak zase ztratilo. Výsledek na konci toho všeho, ať už dne nebo týdne, byl však pozitivní a my se přesvědčili, že jsme správný tábor. Organizátoři a vedoucí příměstského tábora, jmenovitě Iva Svobodová, Jiří Nožička a Adam Vojtovič, děkují všem, kteří se jakkoli podíleli na programu nebo pro něj poskytli prostor a zázemí. Chcete-li se někdo k nám přidat, máte nápad, co by se dalo zařadit do programu, případně toužíte s námi hledat nové cesty pro děti, které jim ukážou, že se dá žít a zabavit mimo síť wifi, pojďte s námi. Víte, kde nás hledat. Adam Vojtovič vedoucí příměstského tábora Dětská univerzita

Prázdninový program zakončil sportovní tábor s Upáčkem Na Univerzitě Pardubice zakončily děti letošní prázdniny sportovně. Ještě předtím než děti usedly zpět do školních lavic, protáhly si pořádně svá těla na cestě za „Upáčkovým“ dobrodružstvím. Tak se totiž jmenoval letošní poslední prázdninový tábor na univerzitě, při němž 55 dětí převážně z Pardubicka otestovala venkovní i vnitřní univerzitní sportoviště. A náš univerzitní maskot byl doslova ústřední postavou. Celý týden mu děti pomáhaly na jeho dobrodružné cestě, během níž si vyzkoušely nejrůznější míčové nebo raketové sporty. Čtyři asistenti z katedry tělovýchovy a sportu a dva lektoři si pro ně připravili také lekce karate, zumby a in-line bruslení na nedaleké stezce podél Labe. Zajímavé pro ně byly lanové aktivity a slackline neboli moderní provazochodectví a vyzkoušely překážkové dráhy, kanoe a dostaly základy gymnastiky a atletiky. Kromě sportu na ně čekal i tvůrčí program – hned první den tábora si například vyrobily vlastní táborová trička s maskotem „Upáčkem“. (zupa)

13


Fakulty

Nový děkan Fakulty restaurování: Svou práci mám rád a naplňuje mě V Litomyšli žije 17 let a s restaurátorskou školou je doslova sžit. Byl u vzniku jednoho z ateliérů Fakulty restaurování, v jehož čele doteď stál. Začátkem června ho akademický senát zvolil novým děkanem. Nyní usedl do nejvyššího křesla fakulty, kterou povede následující čtyři roky. Mgr. et BcA. Radomír Slovik bere novou funkci jako výzvu. Milovanou práci restaurátora však neopouští, rozpracovaných má hned několik projektů. a druhou rodinou, která pro mě znamená opravdu hodně. Zvolení mě zavazuje zodpovědností, kterou jsem ochoten nést. Posouvá vás to i profesně – více než deset let jste působil jako vedoucí ateliéru restaurování papíru, knižní vazby a dokumentů a poslední roky jste zároveň byl také proděkanem pro vědu a tvůrčí činnost. Ano, je to tak. Deset let ve vedení ateliéru je téměř polovina z doby, co ateliér vůbec funguje. Jak jsem již říkal, na jednu stranu mi bude smutno, ateliér však neopouštím a budu se snažit nadále pomáhat kolegům s výukou. Funkce proděkana a pozice ve vedení fakulty mě stáhly tak trochu na druhý břeh. Člověk začal vidět věci trochu z jiné strany. Přicházely nové zkušenosti, kontakty. Funkce jste se ujal 1. září. Připravoval jste se na ni například již během léta? Asi by většina chtěla slyšet, že ano. Ale ne. Měl jsem ještě hodně práce s finalizací a kontrolou bakalářských a diplomových prací studentů. Doma jsem se věnoval rodině a dokončoval práce u domu. Co jste tedy udělal jako první? Dal jsem si schůzku se všemi svými kolegyněmi a kolegy a probral jsem s nimi věci stran výuky a chodu fakulty. Pak si myslím, že si mě potřebné věci najdou samy a budu je průběžně řešit. Půjdete ve stopách předešlého děkana nebo máte s fakultou jiné plány? Je tady řada věcí, které žádnou změnu nepotřebují. Takže v tomhle případě ano, půjdu ve stopách kolegy Karola Bayera. Cíle a idea restaurátorské školy, potažmo Fakulty restaurování, jsou jasné a všichni pracujeme na tom, abychom je udrželi. Čas, nebo spíše doba, vás donutí se měnit, ale rozhodně nechci, abychom zapomněli na to, proč a s jakým cílem byla výuka restaurování v Litomyšli založena. Mám však samozřejmě také své dílčí plány a představy.

Co vás motivovalo kandidovat na funkci děkana? Nejdříve jsem si možnost kandidovat nepřipouštěl. Jsem šťastným otcem čerstvě narozeného syna, který je naším třetím dítětem. Rodina a silná vazba na ateliér restaurování knihy, který vedu od roku 2006, mě „držely“ stranou. Situace se však vyvíjela, postupně jsem na kandidaturu názor měnil a výrazným faktorem, který nakonec rozhodl, že jsem na funkci děkana kandidoval, byla podpora mých kolegů, nejen akademiků. Překvapilo vás, že jste neměl žádné protikandidáty? Když Akademický senát Fakulty restaurování zveřejnil kandidátní listinu, tak jsem byl překvapen, že jsem pouze jediným kandidátem. To jsem však již dále neřešil. Každý člen akademické obce fakulty měl možnost někoho navrhnout. I když jsem byl jediným kandidátem, přijal jsem svou kandidaturu velice zodpovědně a vážně. Co pro vás toto zvolení znamená? Znamená pro mě hodně. Jsou chvíle, kdy tomu stále nemůžu uvěřit. V Litomyšli žiji 17 let a po celou dobu jsem spjat s restaurátorskou školou. Jsem s ní doslova sžit a je pro mě druhým domovem

14

Můžete být konkrétnější a prozradíte alespoň některou z nich? Tak jedním z nich je reinkarnace myšlenky, kterou jsme již přivedli k životu, ale nechali ji „usnout“. V poslední době se stále častěji setkáváme s nedostatečnou přípravou uchazečů o studium na Fakultu restaurování. Uvažuji o tom, nabídnout jim možnost jakýchsi letních kurzů, které by pomohly potenciálním uchazečům o studium zdokonalit své schopnosti a zvýšit tak šanci na úspěch při příjímacím řízení. Dveře ovšem nebudou zavřeny ani jakýmkoli jiným zájemcům o kresbu, malbu či jiné zaměření. Vše bude ale ještě tématem diskusí s kolegy. Jaká je vaše celková vize vedení fakulty? Dbát o to, aby vše fungovalo, abychom zajišťovali dostatečně vysokou úroveň výuky a „produkovali“ co nejlepší restaurátorky a restaurátory. Dále zůstat a upevnit své místo na mezinárodní úrovni v rámci spolupráce jak v projektech, tak samotné restaurátorské činnosti. Fakulta má v současné době moderní zázemí pro výuku svých studentů, zrekonstruovala piaristickou kolej, vloni otevřela knihovnu. Jak se vám v tomto prostředí tvoří? Krásně. Skutečně není moc co dodat. Každý, kdo fakultu či alespoň Litomyšl navštívil, je geniem loci tohoto místa unešený. My jsme tady víc než spokojení a pracuje se nám tady dobře.


Fakulty Vaší specializací je konzervování a restaurování papírových dokumentů, usní, pergamenů a pečetí a knižních vazeb. Na čem momentálně pracujete? Mám rozpracovaných několik prací. Jednak poměrně rozsáhlou sbírku plakátů olomouckého divadla z konce 19. století ze sbírek Vědecké knihovny v Olomouci. Dále rukopisný graduál ze 17. století z farnosti v České Třebové a krásný tisk o perspektivě Prospettiva de pittori et architetti od italského malíře Andrea Pozza z roku 1702. Podílejí se spolu s vámi na této práci i studenti? Ano, v případě restaurování graduálu jedna má diplomantka. Během studia se studenti pohybují hodně v terénu, je to tak? Ano, jedná se zejména o studenty ateliéru restaurování kamene a ateliéru restaurování nástěnné malby a sgrafita. Kromě toho se účastní i zajímavých zahraničních projektů. Vy sám máte bohaté zahraniční zkušenosti. Předpokládám, že tuto činnost budete jako nový děkan rovněž podporovat. Z vlastní praxe vím, že vedle školy jsou zkušenosti, které naberete mimo ni, velice důležité. A nemluvím jenom o těch dobrých a pozitivních. V první řadě se snažíme o co největší propojení s domácí praxí. Zahraniční stáže, jak studijní či pracovní, byly a budou pro fakultu však rovněž velice důležité. Přemýšlel jste už o tom, jak skloubíte práci děkana s výukou studentů? Bude to asi o něco složitější. Rozhodně nečekám, že to bude jednoduché. Ale tuhle práci mám rád, naplňuje mě. A pokud budu cítit, že mám studentům stále co dát, tak bude vše otázkou organizace práce.

Chystáte na tento akademický rok něco zajímavého? Ano, chystám. Založení výuky restaurování v Litomyšli bude slavit krásných 25 let. Je to věk, který si rozhodně zaslouží pozornost a náležité oslavy. Rád bych uskutečnil setkání absolventů, uspořádal výstavu, případně vydal alespoň drobnou brožuru, která by se vzniku a vývoji školy v Litomyšli věnovala. Mgr. et BcA. Radomír Slovik, (36 let), je absolventem Institutu restaurování a konzervačních technik, o.p.s., (2004) a kulturních dějin na Fakultě filozofické Univerzity Pardubice (2011), kde v současné době studuje historické vědy v kombinovaném doktorském studiu. Jeho specializací je konzervování a restaurování papírových dokumentů, usní, pergamenů a pečetí a knižních vazeb. V roce 2006 se stal vedoucím ateliéru konzervování a restaurování papíru, knižní vazby a dokumentů, u jehož založení stál při přechodu výuky ze soukromé vysoké školy na fakultu Univerzity Pardubice. Několik let zastával na fakultě funkci předsedy akademického senátu, od roku 2014 funkci proděkana pro vědu a tvůrčí činnost. V rámci své profese se podílel na restaurování mnoha děl, mezi nimi například deseti map ze sbírek Historického ústavu Akademie věd, vyhotovení faksimile řezané vazby z kartouzy v Dolanech pro Vlastivědné muzeum v Olomouci nebo na restaurování padesáti kreseb akademického malíře Jiřího Sozanského. Do svého týmu si děkan Radomír Slovik vybral následující kolegy: PhDr. Tomáš Kupka proděkan pro studium a pedagogickou činnost Ing. Karol Bayer proděkan pro vědeckovýzkumnou činnost a zahraniční spolupráci Mgr. Zuzana Paulusová Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa

Nový děkan byl do funkce oficiálně uveden na slavnostním akademickém obřadu 18. 10. v Litomyšli.

15


Fakulty

Nejlepší spoluprací roku 2017 se pyšní Centrum materiálů a nanotechnologií a společnost PARDAM 6. ročník soutěže o nejlepší realizovaný projekt z oblasti výzkumu, vývoje a inovací vycházející z úspěšné spolupráce mezi výzkumnou vysokoškolskou institucí a aplikační sférou má pro letošek o vítězi jasno. Ocenění Nejlepší spolupráce roku 2017 získal tandem týmu Dr.-Ing. Jana Macáka z Centra materiálů a nanotechnologií Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice a společnosti PARDAM, s.r.o. Speciálně sestavená odborná porota vyhodnotila letos jako nejúspěšnější projekty z oblasti nanotechnologií, veterinární medicíny a zemědělské výroby. „Jsem rád, že oceněné projekty patří ke kategorii, která představuje špičkový výzkum, a přitom přináší skutečně praktická a užitečná řešení našich aktuálních problémů,“ řekl k letošnímu ročníku soutěže Petr Očko, předseda Technologické agentury ČR, která soutěž pořádá společně se Sdružením pro zahraniční investice AFI a Americkou obchodní komorou v ČR AmCham.

Ocenění několikaleté spolupráce

Ocenění za Nejlepší spolupráci roku 2017 si za společný úspěch převzali v prostorách Erste Premier Centre v Praze člen vědeckého týmu Dr.-Ing. Jana Macáka Ing. Luděk Hromádko spolu s vedoucím Centra materiálů a nanotechnologií (CEMNAT) prof. Ing. Miroslavem Vlčkem, CSc., a ředitelem společnosti PARDAM, s.r.o., Ing. Janem Bukem. Slavnostní večer doplnila panelová diskuse na téma komercionalizace vědy. Několikaletá spolupráce týmů z Centra materiálů a nanotechnologií Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice a společnosti PARDAM, která byla oceněna letos 1. cenou, vyústila vývojem unikátního sorpčního materiálu na bázi vláken oxidu křemičitého, který svým povrchem a sorpčními vlastnostmi výrazně převyšuje jak standardní nanovlákenné materiály, tak i dnes běžně používané sorbenty. Nový technologický postup pro průmyslovou výrobu pokročilých nanostrukturních křemičitých vláken se pak stal základem společného patentu Univerzity Pardubice a společnosti PARDAM č. 306370, uděleného 9. 11. 2016 Úřadem průmyslového vlastnictví.

S přihláškou do soutěže přišlo CTTZ

Univerzita Pardubice se nedávno stala členem klastru NANOPROGRESS právě prostřednictvím svého Centra transferu technologií a znalostí Univerzity Pardubice (CTTZ), které přihlášku aplikační spolupráce týmů CEMNAT a PARDAM do soutěže zaslalo. Zároveň oběma partnerům poskytovalo podporu během přípravy a vyjednávání Smlouvy o úpravě výkonu spoluvlastnických práv k patentu, který je jedním z výstupů jejich úspěšné spolupráce. Soutěž Nejlepší spolupráce roku 2017 organizují Sdružení pro zahraniční investice – AFI a Americká obchodní komora v ČR, spoluorganizátorem je Technologická agentura ČR. Záštitu nad

16

6. ročníkem převzali místopředseda Vlády ČR pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy a ministr průmyslu a obchodu ČR. Partnery projektu jsou Česká spořitelna a Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Akci dále podpořili Jihomoravské inovační centrum, webový portál o vědě a výzkumu, Vědavyzkum.cz, Svaz průmyslu a obchodu ČR a Zátiší Group. Ing. Valerie Wágnerová Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa Společný projekt získal i ocenění TechConnect 2017 Innovation Award Ocenění se udílelo ve Washingtonu DC v polovině května, a to na největší konferenci a veletrhu na světě – na TechConnect World Innovation 2017. Dva české vynálezy tu obdržely Cenu pro nejlepší zaregistrované technologie a dostaly tak prostor k prezentaci v rámci odborné sekce. Jedním z nich byly unikátní nanovlákenné struktury společnosti Pardam, z nichž vlákna SiO₂ jsou výsledkem projektu společného výzkumu s Centrem materiálů a nanotechnologií Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice. Dr-Ing. Jan Macák z Centra materiálů a nanotechnologií Fakulty chemicko-technologické navíc v rámci odborné části konference vystoupil s posterem, který prezentoval unikátní technologii pro separaci biopolymerních molekul, která je řešena ve spolupráci s prof. RNDr. Zuzanou Bílkovou, Ph.D., z Katedry biologických a biochemických věd Fakulty chemicko-technologické v rámci projektu TAČR GAMA. Technologie zaujala řadu potenciálních průmyslových partnerů z celého světa, se kterými již během konference probíhala řada jednání. Jejich výsledkem by měla být komercializace prezentované technologie.


Fakulty

Fakulta zdravotnických studií je Dobrým andělem Naše Fakulta zdravotnických studií se rozhodla pravidelně přispívat a pomáhat rodinám s dětmi, které se vlivem těžkého onemocnění dostaly do finanční tísně. Již několik měsíců patří mezi Dobré anděly, jimž není osud druhých lhostejný. Jejím prostřednictvím můžete přispět i vy. Stačí, když se zapojíte do nejrůznějších charitativních akcí této fakulty. Certifikát Dobrého anděla zdobí fakultní zeď (a nejen tu facebookovou) již několik měsíců. Obdržela ho za výtěžek Vánočního jarmarku, který na fakultě probíhal ke konci loňského roku. Fakulta díky svým zaměstnancům a studentům na konto Dobrého anděla tehdy přispěla částkou 10 444 Kč, která putovala na pomoc Ivaně Desatové a Nikole Francové. Přišel jako výraz poděkování.

Pomoci můžete nejen penězi

Zapojit se do této pravidelné sbírky můžete i vy. Stačí sledovat fakultní akce a přijít je podpořit nebo jednoduše vhodit svůj příspěvek do kasičky na studijním oddělení. Nechcete-li pomáhat penězi, můžete udělat jiný dobrý skutek. Například jít darovat krev. Fakulta a celá univerzita ve spolupráci se studenty Studentské rady UPa stále rozšiřuje řady pravidelných dárců krve v Pardubicích a pomáhá tak Pardubické

krajské nemocnici ke stálé zásobě krve. Mrkněte na web studujadaruj.cz a rozhodněte se už dnes. Za dobrý pocit a malou odměnu to stojí! (zupa)

Fakulta zdravotnických studií pomáhá speciálními kurzy odborníkům z praxe Kromě výuky studentů se Fakulta zdravotnických studií věnuje i rozšíření odbornosti pracovníků zdravotnických i sociálních zařízení Pardubického a Královéhradeckého kraje v rámci celoživotního vzdělávání. Letos už stihla uspořádat několik certifikovaných kurzů a pomohla tak zvýšit jejich kvalifikace. Díky kurzům získali odbornou způsobilost například ke specializované ošetřovatelské péči, k mentorství či katetrizaci močového měchýře.

Certifikovaným kurzem „Specifická ošetřovatelská péče o chronické rány a defekty“ prošlo dvanáct účastníků, kteří jsou nyní způsobilí ke specializované ošetřovatelské péči o chronické rány a defekty. V 80hodinovém kurzu se naučili posuzovat a analyzovat potřeby pacientů v jednotlivých fázích vývoje chronické rány a defektu, realizovat a hodnotit poskytovanou specifickou ošetřovatelskou péči u pacientů, realizovat a hodnotit preventivní péči a edukační činnost. Náplň kurzu zahrnovala též podíl na poradenské činnosti a zajišťování pečovatelských služeb včetně domácí péče o chronické rány a defekty. Odborným garantem teoretické části kurzu, vyučované na fakultě, byla Mgr. Romana Procházková. Na výuce se podílel primář Geriatrického centra MUDr. Ivo Bureš a primář Kožního oddělení MUDr. David Stuchlík z pardubické nemocnice. Praktickou část kurzu odborně garantovala Bc. Diana Hanzlíková, vrchní sestra z Geriatrického centra Pardubické nemocnice, a staniční sestry Jana Burešová a Jana Fousová. Kromě ní museli účastníci zvládnout i náročný znalostní test.

Další kurz pomohl všeobecným sestrám například k mentorství

Certifikáty za úspěšné absolvování kurzu „Mentor klinické praxe ošetřovatelství a porodní asistence“ jedenáct absolventek převzalo z rukou samotného děkana Fakulty zdravotnických studií prof. MUDr. Josefa Fuska, DrSc., a proděkanky pro vnitřní a vnější vztahy Mgr. Evy Hlaváčkové, Ph.D. V kurzu realizovaném podle

vzdělávacího programu ministerstva zdravotnictví absolvovaly posluchačky 66 hodin teoretické výuky, během nichž pronikly například do např. Teorie ošetřovatelství, Pedagogické psychologie či Didaktiky ošetřovatelství a klinické praxe, a 40 hodin praktické výuky, která se skládala z účasti ve výuce předmětu Ošetřovatelské postupy v odborných učebnách na Fakultě zdravotnických studií a z odborné praxe v Pardubické nemocnici na odděleních, kde praktikují studenti naší fakulty. Podle § 61 zákona č. 96/2004 Sb. získaly zvláštní odbornou způsobilost k přímému vedení, koordinaci a hodnocení odborné praxe studentů střední, vyšší nebo vysoké školy zdravotnických oborů ošetřovatelství nebo porodní asistence; zvláštní odbornou způsobilost k přímému vedení odborné praxe účastníků specializačního studia v oboru své specializované způsobilosti a zvláštní odbornou způsobilost k vedení zaměstnanců v rámci adaptačního procesu.

Devatenáct sester prošlo kurzem katetrizace

Zatím posledním kurzem byla „Katetrizace močového měchýře, péče o nemocného s permanentním močovým katétrem a čistá intermitentní katetrizace“. Toho se zúčastnilo devatenáct všeobecných sester – žen i mužů. Pod vedením MUDr. Radomila Morávka a Mgr. Patrika Zelinky absolvovali posluchači tři dny teoreticko-praktické výuky na Fakultě zdravotnických studií v odborných učebnách, kam docházeli na přednášky a praktická cvičení určená k nácviku katetrizace na speciálních modelech. Praxi splnili na urologickém či neurologickém oddělení pardubické nemocnice a na spinální jednotce v Hamzově odborné léčebně pro děti a dospělé. Získali tím zvláštní odbornou způsobilost k jednorázové a permanentní katetrizaci močového měchýře muže, ke komplexní ošetřovatelské péči o nemocné s permanentním močovým katétrem a o nemocné využívající metodu čisté intermitentní katetrizace. Dále k edukaci nemocných a jejich blízkých, k vytváření individuálních plánů péče a k základnímu psychosociálnímu poradenství u těchto nemocných. Děkuji všem odborným pracovníkům, kteří se na realizaci kurzu podíleli, a všem absolventům kurzu přeji hodně úspěchů při jejich práci. Mgr. Zuzana Červenková Oddělení celoživotního vzdělávání FZS

17


Fakulty

Studenti bezpečnostních oborů FESky vyrazili do terénu na exkurze Stalo se již tradicí, že se studenti bezpečnostně orientovaných oborů Fakulty ekonomicko-správní v rámci předmětů zajišťovaných Ústavem regionálních a bezpečnostních věd účastní řady velmi zajímavých a prakticky orientovaných exkurzí. Nejinak tomu bylo i letos, a studenti se tak podívali například na jednotku hasičů pardubického letiště nebo do krytů civilní obrany. Studenti převážně bakalářského oboru Management ochrany podniku a společnosti a navazujícího oboru Regionální rozvoj: Bezpečnost regionu navštívili Vojenskou hasičskou jednotku Správy letiště Armády ČR v Pardubicích. Pod vedením velitele jednotky kpt. Jelínka, jakož i dalších přítomných členů jednotky a pplk. Skalničky z Agentury logistiky byli studenti seznámeni s praxí fungování požární ochrany na pardubickém letišti. Exkurze probíhala jak formou odborného výkladu, ukázek techniky, vybavení a zázemí letištních hasičů, při kterých si studenti mohli řadu prostředků ochrany života a zdraví hasiče vyzkoušet, tak také formou sledování simulovaného zásahu jednotky při požáru letadla, respektive zásahu na cvičném trenažeru. Studenti tak měli možnost nejen detailně prozkoumat vozidla a zásahovou techniku, obléknout se do zásahové uniformy či speciálního protichemického obleku, otestovat funkčnost dýchacích přístrojů, ale také pozorovat zajištění místa simulované letecké nehody včetně uhašení požáru a vyproštění zraněné osoby. Neméně zajímavou zkušeností byla jistě také možnost vyzkoušet si manipulaci s bezvládným tělem a jeho přemístění z místa nehody do bezpečí. Studenti magisterského oboru Regionální rozvoj: Bezpečnost regionu navštívili komplex krytů civilní obrany v nitru pražského kopce Vítkova. Komplex umístěný v žulovém masivu měl v době studené války sloužit jako bezpečné útočiště části pražského obyvatelstva pro případ rozpoutání jaderného konfliktu, je však dodnes funkční a udržovaný. Součástí exkurze byla i návštěva pracoviště Ústavu

18

jaderné fyziky Akademie věd ČR – laboratoře s urychlovačem lehkých částic, tzv. mikrotronem, jenž se nachází v jedné z částí krytového komplexu. Krátkého představení velmi unikátního zařízení (podobných je na světě jen několik kusů) se ujal vedoucí pracoviště Ing. David Chvátil, který studentům zasvěceně přiblížil historii i velmi široké možnosti využití tohoto jedinečného jaderného zařízení.

Nezbytný pohled do praxe

Smyslem absolvovaných exkurzí bylo poskytnout vhodné doplnění výuky o pohledy odborníků z praxe a reálné ukázky teoreticky nabytých poznatků, ale také umožnit studentům nahlédnout do míst, do kterých se sice běžně nedostanou, ale u kterých lze na základě zaměření studovaných oborů očekávat, že by s nimi alespoň někteří ze studentů mohli v budoucnu vzhledem ke své profilaci běžně přicházet do styku, či v nich přímo nalézat svá uplatnění. Zaměření studijních oborů účastníků těchto exkurzí totiž rámcově předpokládá uplatnění absolventů v orgánech krizového řízení. Na závěr je třeba poděkovat všem pracovníkům navštívených pracovišť a objektů, kteří studentům věnovali svůj čas, odborným výkladem i praktickými ukázkami poutali pozornost svých posluchačů, ale také ochotně odpovídali na všechny zvídavé otázky, které jim byly účastníky exkurze pokládány. Ing. Pavel Zdražil, Ph.D. Ústav regionálních a bezpečnostních věd FES Foto: Mgr. J. Smetana a Ing. O. Svoboda, Ph.D.


Fakulty

Spolupráci v oblasti sociálního začleňování se na Fakultě filozofické otevřely nové dveře Děkan Fakulty filozofické profesor Karel Rýdl a ředitel Agentury pro sociální začleňování Radek Jiránek společně podepsali Memorandum o vzájemné spolupráci. Obě instituce tak budou spolupracovat při aktivitách podporujících sociální začlenění osob sociálně slabých a vyloučených. Nastavená spolupráce se zaměří zejména na vzdělávání a realizaci studentských stáží, pomoc při zpracování analýz a odborných studií, při přípravě koncepčních materiálů nebo také při zadávání a vzniku bakalářských a diplomových prací. Studenti budou moci své teoretické znalosti zasadit do praktického rámce sociálního začleňování a osvojí si například dovednosti při přípravě, provedení a vyhodnocení terénního kvalitativního výzkumu v sociálně vyloučených lokalitách. Stejně tak se obě strany zasadí o podporu společných projektů v oblasti sociálního začleňování s důrazem na oblast vzdělávání nebo práce s rodinou a dětmi.

Středoškolákům se při bádání na Fakultě chemicko-technologické hodně daří Již během svých středoškolských studií nezahálejí a docházejí pravidelně na Fakultu chemicko-technologickou. V mladém věku se stávají členy výzkumných týmů, přicházejí s vlastními výsledky a jejich píle se jim začíná vracet. Při svém bádání jsou totiž velmi úspěšní. Dokladem toho je například Petr Leinweber, který se výrazně zapsal v americkém Houstonu, nebo Adam Urbanec, který bodoval v soutěži Středoškolská odborná činnost. Oba se mohou pochlubit i tím, že už publikovali v impaktovaných časopisech.

Student Petr Leinweber uspěl v soutěži vědeckých a technických projektů I-SWEEEP

Student Střední průmyslové školy chemické Pardubice Petr Leinweber, který je v tuto chvíli už naším studentem, se začátkem května zúčastnil soutěže vědeckých a technických projektů pro středoškoláky I-SWEEEP v americkém Houstonu. V celosvětové konkurenci obsadil v kategorii Inženýrství báječné třetí místo, když zaujal porotu svou prací zabývající se „Přípravou a strukturou C,N-chelatovaných organocíničitých dusičnanů a dusitanů“. Pracoval na ní v rámci Středoškolské odborné činnosti na katedře obecné a anorganické chemie a zkoumá přípravu a charakterizaci vybraných C,N-chelatovaných organocíničitých dusičnanů

a dusitanů. Cílem práce bylo ověřit to, zda „zabudováním“ 2-(N,Ndimethylaminomethyl)fenylu (jakožto velmi dobře známého C,Nchelatujícího ligandu) do struktury cílených sloučenin lze získat produkty vykazující zvýšenou stabilitu.

Připravil 12 originálních sloučenin

Pod vedením prof. Ing. Aleše Růžičky, Ph.D., a Ing Petra Švece, Ph.D., z katedry obecné a anorganické chemie připravil celkem 12 originálních sloučenin, jejichž struktura byla v roztoku studována pomocí multinukleární NMR spektroskopie. Rentgenovou difrakční analýzou vypěstovaných monokrystalů pak byla určena molekulová struktura celkem sedmi produktů. „Z literární rešerše následně vyplynulo, že připravené tri- a diorganocíničité dusitany jsou vůbec první stálé sloučeniny tohoto typu, které kdy byly popsány. Tuto výjimečnou stabilitu vůči oxidaci, hydrolýze nebo samovolnému rozkladu lze přičíst tomu, že v molekulách těchto sloučenin je přítomen právě C,N-chelatující ligand, který blokuje potenciálně volná koordinační místa na atomu cínu, a snižuje tak možnost oxidace a dalších rozkladných procesů,“ vysvětlil profesor Aleš Růžička z Fakulty chemicko-technologické. Potenciálním využitím připravených sloučenin může být jejich uplatnění v organické syntéze při nitračních, respektive nitrosačních procesech, prováděných v nevodných prostředích za velmi mírných podmínek. „O celkové kvalitě odvedené práce vypovídá i to, že výsledky získané v rámci působení studenta Petra Leinwebera na Univerzitě Pardubice již byly publikovány formou článku v mezinárodním impaktovaném časopise Journal of Organometallic Chemistry,“ dodává profesor Růžička. Získané praktické zkušenosti i teoretické znalosti tak Petr Leinweber určitě uplatní i během následujícího vysokoškolského studia právě na Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice, kam nastoupil v tomto akademickém roce. (zupa)

19


Fakulty

Další student Střední průmyslové školy chemické Pardubice zaujal v české soutěži

kole a následnou reprezentaci Pardubického kraje v již zmíněném celostátním kole. Na základě tohoto úspěchu získal Adam Urbanec také širší nominaci na účast v zahraniční soutěži a rovněž byl navržen na účast v celostátní přehlídce Středoškolské odborné činnosti na Slovensku.

Popsal nové, dosud nepublikované organické látky

Adam Urbanec pracoval na „Přípravě derivátů diketopyrrolopyrrolu pomocí cross couplingových reakcí“, kterou realizoval v Ústavu organické chemie a technologie Fakulty chemicko-technologické a probojoval se s ní do celostátního kola Středoškolské odborné činnosti. Zde v sekci Chemie obsadil nádherné třetí místo v silné konkurenci dalších třinácti soutěžících. Cesta soutěží přitom představovala postup ze školního kola, vítězství v okresním i krajském

Experimentální část práce zahrnovala syntézu a charakterizaci nových, dosud nepublikovaných organických látek na bázi diketopyrrolopyrrolu včetně přípravy všech prekurzorů. Celkem se podařilo připravit čtyři deriváty, jejichž vlastnosti byly studovány v závislosti na jejich vzájemných strukturních změnách. Adam Urbanec si tak kromě tradičních technik využívaných v organické syntéze vyzkoušel i pokročilejší metody, jako je např. provádění chemických reakcí pod inertní atmosférou bez přístupu vzduchu nebo práce s organokovovými látkami při nízkých teplotách (-80 °C). Dále si osvojil interpretaci výsledků různých analytických metod, kterými byly jím připravené látky studovány. K těmto metodám patří např. nukleární magnetická rezonance, UV-VIS absorpční spektroskopie, diferenční skenovací kalorimetrie nebo cyklická voltametrie. Připravené látky mají díky svým optoelektronickým vlastnostem potencionální využití jako organické materiály v oblastech typu organické solární články nebo organické polem řízené tranzistory. Výsledky práce Adama Urbance byly také zahrnuty do plánované publikace v mezinárodním impaktovaném časopise. Všechny získané dovednosti a zkušenosti bude moci Adam Urbanec využít během svých následujících vysokoškolských studií, které plánuje realizovat na Oddělení organických materiálů Ústavu organické chemie a technologie Fakulty chemicko-technologické. Ing. Jan Podlesný Ústav organické chemie a technologie FChT

Na Fakultě elektrotechniky a informatiky představili středoškoláci své projekty Již potřetí zaštítila Fakulta elektrotechniky a informatiky soutěž Czech StudNET Awards, v níž středoškoláci z celé republiky porovnávají své projekty z oblasti informačních technologií. Z jejího pohledu je to jednak možnost přispět k posílení pozice východočeského regionu, tedy zejména Pardubic a Hradce Králové, jakožto centra IT, a jednak příležitost přilákat nové perspektivní studenty ke studiu na pardubické fakultě. Soutěž měla letos tři kategorie: Využití IT ve sféře businessu, Nová média – komunikační strategie a Mobilní zařízení. V rámci nich mohli studenti přihlašovat své projekty a dostalo patnáct nejlepších příležitost je prezentovat před odbornou porotou. Finálový den však nebyl určen pouze účastníkům soutěže. Vítáni byli všichni středoškoláci se zájmem o IT.

20


Fakulty Slova se ujali i studenti FEIky

Zatímco se soutěžící v jedné z poslucháren Fakulty elektrotechniky a informatiky snažili v přidělených deseti minutách obhájit kvalitu a výjimečnost svého projektu, probíhaly v jiné posluchárně v rámci doprovodného programu přednášky na téma Internet věcí, který je v současnosti jeden z hlavních trendů v oblasti IT spočívající ve vzájemném propojení a komunikaci internetu s předměty běžného užití. Svůj pohled na tento fenomén dneška měnící průmysl, dopravu i domácnost nabídli studentům zástupci již zmíněných význačných IT společností – např. IBM, Foxconn, Unicorn či ERA. Ke slovu se dostali i dva studenti Fakulty elektrotechniky a informatiky, Martin Vodák a Jan Holešinský, kteří představili středoškolákům vzdělávací program Microsoft Student Partner, jehož jsou členy, a své projekty, které i díky němu mohou realizovat. Firma Foxconn, generální partner soutěže, navíc připravila pro studenty zpestření v podobě virtuální reality. Hru, se kterou bylo možné přenést se do jiného světa, si chtěl vyzkoušet snad každý. V programu přirozeně nechyběla ani prohlídka prostor fakulty – pro některé studenty možná budoucí alma mater.

Velmi povedené práce

Konečně v odpoledních hodinách došlo na slavnostní vyhlášení vítězů. Odborná porota byla velmi spokojena a někdy až zaskočena vyspělostí prací středoškoláků. „Není právě obvyklé, aby si student střední školy vybral jako svůj maturitní projekt konstrukci pasivního radaru. Bylo pro mne velkým překvapením, do jakého stavu jej dovedl,“ komentoval jednu z prací Tomáš Klinkovský

ze společnosti ERA. Nejeden soutěžící tak v tento den obdržel nabídku stáže či zaměstnání. V rámci soutěže mohli být však oceněni maximálně tři nejlepší z každé kategorie. V kategorii Využití IT ve sféře businessu zvítězil Stanislav Svědiroh ze SPŠE a VOŠ v Pardubicích s projektem „Zábavná rehabilitace“, v kategorii Komunikační strategie – Nová media obsadil první místo Michael Kašpar a jeho projekt „Případová studie e-shopu a prodejny zdravé výživy

Špalda.cz“ a vítězi v kategorii Mobilní zařízení se stali Stanislav Kinzl a Jakub Kortus z Jiráskova gymnázia v Náchodě s mobilní aplikací „Baby-friendly Map“. Všichni studenti, kteří obsadili medailové pozice, obdrželi finanční odměnu a od fakulty současně příslib mimořádného stipendia, pakliže se zde rozhodnou studovat. PhDr. Olga Mitchell Oddělení pro operační programy a rozvoj FEI

Univerzita je otevřená všem. I zájemcům z řad veřejnosti Univerzita třetího věku a Univerzita volného času spustily další semestr. Univerzita tak na své půdě přivítala na 500 dalších studentů – seniorů a dalších zájemců, kteří se zapsali ke studiu. Dvě fakulty pro ně v každém semestru organizují přednáškové cykly i jednotlivé kurzy. Vybírat z nabídky volnočasového vzdělávání přitom mohou zájemci jak v Pardubicích, tak v Litomyšli. Další akademický rok otevřela 21. září Fakulta filozofická. Její UNIVERZITA VOLNÉHO ČASU tentokrát zájemce seznámí s tím, jak vznikala Československá republika, budoval se československý národ nebo se utvářel náš vzdělávací systém. Posluchači se podívají i do Latinské Ameriky mezi válkami nebo na americké umění a architekturu v tomto období. Nově se mohli hlásit i do mimořádného cyklu přednášek k dějinám Pardubic, který se ovšem již stačil zaplnit. Výběrem témat současně účastníkům prezentují humanitní vědní obory vyučované u nás na Fakultě filozofické.

Dopravní fakulta Jana Pernera ve své UNIVERZITĚ TŘETÍHO VĚKU přivítá „studenty“ již podesáté. V říjnu jim začaly kurzy v technickém i humanitním bloku, do něhož se uchazeči hlásí formou elektronické přihlášky ve stanovený termín. Kromě toho mohli vybírat ze speciálních kurzů – tentokrát například fotografie, lékárny v přírodě, trénování paměti nebo sportovního kurzu či kurzu lukostřelby. A přednášky Univerzity třetího věku probíhají i v Litomyšli. Více informací najdete na našem webu. (zupa)

21


Konference, semináře

Česko-americká vědecká společnost The Comenius Academic Club má již pětiletou tradici Jako vhodná platforma pro vědeckou diskusi mezi předními představiteli různých vědních oborů se osvědčila pravidelná každoroční mezioborová setkání česko-americké vědecké společnosti The Comenius Academic Club. Zatím poslední setkání se uskutečnilo na americké půdě. Součástí programu byla i vernisáž nové výstavy o historii a vývoji tolarových a dolarových měn od 16. století do současnosti, kterou v New Yorku realizovala naše univerzita ve spolupráci s pardubickým muzeem. 5. výroční konference The Comenius Academic Clubu se letos konala v Bohemian National Hall v New Yorku. Kromě odborných přednášek týkajících se nových trendů v biologii, chemii, materiálových vědách či zdravotnictví byla otevřena také aktuální historická témata, týkající se cyklických procesů integrace, desintegrace a konsolidace ve společné historii střední Evropy. Vědecká diskuse se dotkla vzdělávání v Evropě a v Americe, a to i s ohledem na současné politické dění.

Hovořila trojice vědců z Univerzity Pardubice

Vědecké části konference se za Univerzitu Pardubice aktivně zúčastnili tři akademičtí pracovníci. V bloku věnovaném přírodním vědám („New Trends in Biology, Chemistry and Smart Materials“) vystoupil vědecký pracovník Centra materiálů a nanotechnologií Fakulty chemicko-technologické Dr. Ing. Jan Macák, který zde představil materiál budoucnosti pro aplikace – nanotrubice oxidu titaničitého, jimiž se zabývá již od roku 2003 a za vědecké výsledky v syntéze a jejich využití získal před dvěma lety také Cenu Neuron. Ve společensko-vědním bloku („Integration, Desintegration and Consolidation in the History of Central Europe“) prezentoval historik prof. PhDr. Petr Vorel, CSc., novou interpretaci příčin a průběhu krize pozdně středověké Svaté říše římské. Pravidelnou součástí každoročních jednání je i problematika hodnocení vysokého školství a jeho financování, kterou organizuje a řídí prof. Ing. Jiří Málek, DrSc., z Fakulty chemicko-technologické, současně zástupce Komise pro hodnocení výsledků výzkumných organizací a ukončených programů Rady vlády pro vědu a výzkum.

Otvírala se výstava k „narozeninám“ dolaru

Letošní ročník navíc zpestřila vernisáž nové výstavy v prostorách manhattanské Bohemian National Hall, nesoucí název From the Czech Silver Thaler to the US Dollar (Od českého stříbrného tolaru k americkému dolaru). V pořadí druhá autorská výstava, kterou naše univerzita v posledních letech realizovala v USA, nabídla návštěvníkům během letošních prázdnin trochu neobvyklý pohled na vývoj měnových systémů a zároveň upozornila na blížící se 500. „narozeniny“ dolaru.

22

„Tato peněžní početní jednotka totiž vznikla díky usnesení zemského sněmu Království českého z 9. ledna 1520, kterým byla nařízena monetarizace nově vytěženého stříbra v českém Krušnohoří. Podle jména města Jáchymov (Joachimsthal) vzniklo jméno mince »tolar«, které se později přes holandský »daalder« dostalo i do angličtiny jako »dollar«. Výstava je proto trochu netradičně pojata jako »rodokmen amerického dolaru«, včetně jeho mnoha předků (evropských tolarů) a bližších či vzdálenějších příbuzných dolarových měn dnešního světa,“ vysvětlil náplň své výstavy o mincích v New Yorku profesor Petr Vorel. „Domů“ do Čech se výstava vracet nebude. Na podzim bude instalována v některé z dalších amerických kulturních institucí, se kterými Univerzita Pardubice dlouhodobě spolupracuje. Záštitu nad touto výstavou převzal rektor Univerzity Pardubice prof. Miroslav Ludwig a první náměstek hejtmana Pardubického kraje Ing. Roman Línek, předseda Správní rady Univerzity Pardubice.

Tradice setkávání bude pokračovat

Další ročník setkání česko-americké vědecké společnosti bude v příštím roce na české straně. Každoroční setkání se totiž konají střídavě v USA a v České republice. Poprvé se společnost setkala v červnu 2013 v New Yorku na půdě Bohemian Nationall Hall. Konferenci tehdy ovládla osobnost J. A. Komenského, k jehož odkazu se také pořádající společnost hlásí. Součástí programu byla vernisáž výstavy Millenial Heritage of Czech Currency (Tisíciletá tradice české měny), připravená Východočeským muzeem v Pardubicích ve spolupráci s Univerzitou Pardubice a Českou mincovnou vJablonci nad Nisou. V roce 2014 na ni navázalo setkání klubu The Comenius Academic Club v Pardubicích, které se věnovalo literárněvědným a lékařským tématům. V roce 2015 organizovala výroční konferenci americká strana opět v Bohemian National Hall v ew Yorku. Loňského setkání se ujala Univerzita Pardubice a hosty pozvala do Kutné Hory. Bližší informace o činnosti klubu jsou k dispozici na jeho webových stránkách. (zupa)


Konference, semináře

Univerzita Pardubice se podílela na připomenutí díla rodu Vokolků Rytířské sály pardubického zámku patřily letos připomínce odkazu pardubické rodiny Vokolkových ve městě, v regionu i za jeho hranicemi. Historické sály hostily konferenci nazvanou S iniciálami V. V. s podtitulem Jméno Vokolek v české kultuře 20. století, která v rámci „vokolkovského jara 2017“ přiblížila celkovou šíři kulturně-uměleckého dědictví nepřehlédnutelné pardubické rodiny. Konferenci uspořádala Univerzita Pardubice – v zastoupení Fakulty filozofické se na organizaci podílel doktor Ivo Říha a se svým příspěvkem vystoupil docent Pavel Panoch – společně s Památníkem národního písemnictví, Východočeským muzeem Pardubice a Pardubickým krajem.

Jeden okamžik rodu

Ze značného tvůrčího rozmachu příslušníků rodiny, jenž zahrnuje výtvarnou, tiskařskou i literární činnost v různých dílech napříč několika generacemi, vyplynulo široké mezioborové rozpětí příspěvků. Referáty ryze odborného charakteru byly navíc doplněny osobními vzpomínkami, k nimž přispěli především rodinní příslušníci. Archeolog Vít Vokolek vzpomněl na mládí a dospívání v tvůrčím prostředí rodinné tiskárny a básník a výtvarník Václav Vokolek promluvil o duchovním propojení čtyř sourozenců Vokolkových. „Jestliže rod chápeme jako souhrn pokrevních příbuzných pocházejících od jednoho předka, a to současných i minulých,“ podotkl na konferenci Václav Vokolek, syn spisovatele Vladimíra Vokolka a vnuk zakladatele pardubické tiskárny Václava Vokolka, „pak se na dnešní konferenci chceme zabývat pouze jedním okamžikem rodu, jehož minulost je značně nečitelná. Gens, který je středem našeho zájmu, sestává vlastně z jedné rodiny a je odvozen od pardubického majitele tiskárny Václava Vokolka a jeho čtyř dětí. Všichni byli, i jejich otec, výjimeční lidé. Spojuje je pevný úhelný kámen. Práce. Tvorba. Nepřízeň osudu je pro všechny dobrou iniciací. Proto byla jejich umělecká výpověď tak nekompromisní a pevná.“

Film o knihovně výtvarníka Václava Vokolka

Příspěvky Pavla Panocha a Věry Doležalové se opíraly o historii vokolkovské tiskárny od předválečných let až do její likvidace v roce 1950. Petr Jindra a Václav Pospíšil hovořili o výtvarném díle Vojmíra Vokolka, Jan Šulc o jeho poezii. Hana Vaníčková představila pozůstalost Vlastimila Vokolka zachovanou ve sbírkách Památníku národního písemnictví. O obrazový doprovod programu se postaral Jan Adamec komentující svoje fotografie několika Vojmírových výstav, podobně jako Petr Kotyk, který u této příležitosti představil v premiéře film Knihovna básníka a výtvarníka Václava Vokolka, natočený ve spolupráci s Bedřichem Ludvíkem. Marie Tichá připomněla osobní zkušenost s básníkem Vladimírem Vokolkem a Věra Matoušová ke vzpomínání přispěla stylizovaným dopisem sestře Květě Vokolkové. Několik referátů (např. pojednání Petra Šrámka) rovněž poukázalo na možnosti dalších edičních počinů z rozsáhlého díla rodu Vokolků; některé z nich se v současnosti připravují.

Konferenci zpestřila vernisáž díla V. V.

Konference se zúčastnilo okolo šedesáti pozvaných hostů z řad rodiny, blízkých přátel, zástupců pardubických kulturních a vzdělávacích institucí a odborníků. Mezi hosty vystoupili s úvodním slovem rovněž vicehejtman Pardubického kraje Roman Línek, ředitel Východočeského muzea v Pardubicích Tomáš Libánek, jako zástupce Památníku národního písemnictví Lukáš Prokop a za Univerzitu Pardubice prorektor Petr Vorel a děkan Fakulty filozofické Karel Rýdl.

nahoře: Dva z rodu Vokolků, vlevo Václav a vpravo Vít, zachyceni na konferenci S iniciálami V. V. dole: Úvodní slovo prorektora Univerzity Pardubice P. Vorel, I. Říha z katedry literární kultury a slavistiky, vicehejtman Pardubického kraje R. Línek, ředitel VČM v Pardubicích T. Libánek, děkan Fakulty filozofické K. Rýdl Foto: A. Zeiner

Vernisáž díla Václava Vokolka s názvem „Svědci“ v galerii Art Space NOV se konala ve večerních hodinách po skončení konference. Závěr výstavy na konci června bude završením akcí „vokolkovského jara 2017“ připomínajícího rod, jehož dílo bylo dlouhodobě buď opomíjeno, nebo aktivně vymazáváno z českého kulturního obzoru; jeho nonkonformita se v uplynulých desetiletích stávala mnohokrát terčem „spravedlivého hněvu pracujícího lidu“ či politického establishmentu různých úrovní.

Hosté podepisovali petice za zachování díla V. V. v Bystřici

Bohužel se tak děje dodnes. Konference S iniciálami V. V. se neplánovaně a zcela spontánně stala místem vzniku petice za zachování expozice díla Vojmíra Vokolka Zpěv z potopy na zámku Bystřice pod Hostýnem. Tato petice byla adresována hejtmanovi Zlínského kraje Jiřímu Čunkovi. Na základě rozhodnutí Městského úřadu Bystřice pod Hostýnem má být totiž tamní expozice odstraněna. Proti její likvidaci se v petici vyjádřilo bezmála sto účastníků konference. V současné době se čeká, jak se k věci postaví vedení Městského úřadu Bystřice pod Hostýnem na základě jednání hejtmana vedeného se starostou města. Jaro 2017 zasvětilo město Pardubice připomínce významu Vokolků díky prvotnímu impulzu pamětníků z Klubu přátel Pardubicka, kteří chtěli rod navrátit do širšího povědomí veřejnosti. Připomínkové akce zahájily v březnu výstavy, poslední z celkem čtyř expozic skončí v červnu. Vokolkovskou kulturní stopu a uplynulou konferenci ještě oživí v roce 2018 plánovaná knižní publikace vydaná Památníkem národního písemnictví ve spolupráci s Univerzitou Pardubice. Odkaz rodiny by měla od roku 2020 připomínat expozice v nově zrekonstruovaných domech na Příhrádku. Mgr. Kateřina Korábková, doktorandka oboru Historie FF Aneta Plšková, studentka oboru Historicko-literární studia FF

23


Konference, semináře

Fakulta chemicko-technologická se podílela na významné světové konferenci HPLC 2017 Největší světová konference zabývající se kapalinovou chromatografií a příbuznými separačními a detekčními technikami poprvé v historii ovládla Prahu. Přes 1 300 předních zahraničních odborníků z 57 zemí z 6 kontinentů se v červnu sešlo na 45. ročníku konference HPLC, na němž se významně podílela také Fakulta chemicko-technologická Univerzity Pardubice.

Předsedajícím tohoto symposia je totiž prof. Ing. Michal Holčapek, Ph.D., z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice, který se rovněž řadí mezi vynikající světové vědce a je držitelem velmi úspěšného ERC CZ grantu. „Sympozium se poprvé ve své 45leté historii koná v České republice. Je to jedinečná příležitost, jak se setkat s významnými vědci působícími v oboru separačních věd nebo se zástupci firem a také jak prezentovat výsledky vlastního výzkumu. Chromatografie má již na katedře analytické chemie dlouho tradici založenou profesorem Churáčkem a profesorem Janderou a v současné době patří mezi hlavní výzkumné směry na naší katedře. Zaměstnanci a doktorandi naší katedry pravidelně publikují své výsledky v přestižních zahraničních časopisech zabývajících se analytickou chemií, zejména chromatografií a hmotnostní spektrometrií. Na HPLC 2017 konference prezentovalo přednášku celkem pět vědců z naší katedry a celá řada dalších posterových sdělení,“ uvedl k zapojení na světové konferenci HPLC její předsedající prof. Ing. Michal Holčapek, Ph.D. Spolu s ním se konference účastnily další významné osobnosti z naší univerzity. Čestným předsedou konference je totiž další významný vědec Univerzity Pardubice prof. Ing. Pavel Jandera, DrSc., který před dvěma lety získal cennou Martinovu medaili. Další dva pracovníci – Ing. Miroslav Lísa, Ph.D., a Ing. Robert Jirásko, Ph.D. – pracují v organizačním výboru konference.

24

Udělovaly se pamětní medaile

Na sympoziu se rovněž udělovaly Pamětní medaile Univerzity Pardubice významným osobnostem tohoto oboru. Získala je trojice vědců, kteří dlouhodobě spolupracují s Univerzitou Pardubice, potažmo její Fakultou chemicko-technologickou. Mezi nimi prof. František Švec, který úzce spolupracoval se skupinou prof. Jandery na Univerzitě Pardubice. Tato spolupráce vyústila ve vědecké pobyty pardubických studentů v jeho skupině v Berkeley, ať již se jednalo o stáž Sinéad Currivan (2014), či dvouletý postdoktorský pobyt Jiřího Urbana (2009–2011), v současnosti působí na Pekingské univerzitě chemické technologie, dále prof. Miloš Vlastislav Novotný, který na půdě Univerzity Pardubice proslovil čtyři vysoce odborné přednášky, zprostředkoval krátkodobé i dlouhodobé studijní a výzkumné pobyty studentů a akademických pracovníků na jeho domovské Indiana University, a prof. dr. hab. Boguslaw Buszewski, který do Pardubic jezdí pravidelně již od roku 1990. Přednesl zde řadu přednášek a zasloužil se o pravidelnou každoroční výměnu Ph.D. studentů mezi katedrou analytické chemie a jeho pracovištěm v Toruni. Vzájemná vědecká spolupráce přinesla téměř 20 společných publikací v mezinárodních vědeckých časopisech a dále úspěšně pokračuje. (zupa)


Konference, semináře

Na Kalorimetrickém semináři se odborníci potkávají již téměř čtyřicet let Kouty u Ledče nad Sázavou přilákaly na konci května 62 odborníků z vysokých škol, ústavů akademie věd a z průmyslových podniků. Potkali se tu na 39. mezinárodním českém a slovenském kalorimetrickém semináři, aby probrali novinky v oboru. A stejně jako každý rok se připojily i firmy dodávající experimentální zařízení pro termickou analýzu. V průběhu čtyřdenního semináře, na jehož organizaci se jako každoročně podílela Fakulta chemicko-technologická Univerzity Pardubice, odeznělo 43 příspěvků, jejichž témata se pohybovala od termických vlastností skel a kinetiky krystalizace podchlazených tavenin přes tepelné vlastnosti stavebních materiálů, využití biomasy, akumulaci energie v rostlinách, ochrany rostlin vůči nízkým teplotám, fázové přeměny tenkých vrstev polymerních materiálů až po termické chování magnetických látek. Podle názoru účastníků byla kvalita příspěvků vysoká

a rovněž se neustále rozšiřuje paleta témat. Semináře se s přednáškami zúčastnili také studenti magisterských a doktorských studijních programů českých i slovenských vysokých škol. Zástupci předních světových firem v oboru termické analýzy představili nejnovější přístroje a nově vyvinuté experimentální techniky. V roce 2018 se bude konat jubilejní 40. mezinárodní český

a slovenský kalorimetrický seminář, na který všechny srdečně zveme. Na závěr bychom chtěli věnovat vzpomínku kolegovi prof. Ing. Jiřímu Brandštetrovi, DrSc., který nás bohužel letos navždy opustil. Prof. Brandštetr mimo jiné spoluorganizoval Kalorimetrický seminář v roce 1984. Celý článek čtěte na zpravodaj.upce.cz. doc. Eva Černošková SlChPL, FChT

Instituce spojily síly: Inovacemi a vzděláváním k rozvoji regionů Přes stovku účastníků přilákala do prostor Auly Univerzity Pardubice konference Inovacemi a vzděláváním k rozvoji regionů. Zástupci univerzit, regionálního školství i aktéři místního rozvoje a samosprávy přispěli do diskuse a shodli se na tom, že bez vzájemné spolupráce a informovanosti zlepšit život v regionu jednoduše nejde. A tak hovořili o inovativních přístupech, akčních plánech a vzdělávání. Na uspořádání konference na půdě univerzity spolupracovala Fakulta ekonomicko-správní, Místní akční skupina Železnohorský region a Institut evropských regionů, byla tematicky rozdělena do tří částí.

Každodenní život regionů

Hosty konference přivítala nejdříve děkanka Fakulty ekonomicko-správní Romana Provazníková a následně se přešlo k úvodní části, která se zaměřila na „Inovativní přístupy v regionu“. Zástupkyně MAS Železnohorský region Kateřina Korejtková přiblížila auditoriu principy bioekonomiky a modely spolupráce jednotlivých subjektů v každodenní praxi života regionů. V dalším průběhu zástupci fakulty Jan Mandys a Martin Maštálka představili průběžné

výsledky mezinárodního projektu ERDI – Empowering Regional Development and Innovation. Ve druhé části konference vystoupily zástupkyně organizujících tvorbu a implementaci Místních akčních plánů pro vzdělávání (Kateřina Korejtková – MAS Železnohorský region, Iva Svobodová – Institut rozvoje evropských regionů, o.p.s., a Radana Šasková – MAS Pošumaví), které seznámily účastníky se specifiky spolupráce regionálních aktérů na tvorbě strategických dokumentů.

Regionální spoluprací ke vzdělávání

V závěrečné části, nazvané Vzdělání a praxe, představily své organizace a jejich

regionální spolupráci v rámci výukových aktivit zástupkyně Technické akademie Erwina Junkera Zdeňka Kulhánková, a ředitelka SO3 a SOUT Třemošnice Jana Sýkorová. Skladbou příspěvků konference svedla dohromady zástupce univerzit, regionálního školství, aktérů místního rozvoje a také samosprávy. Jejich vzájemná informovanost a spolupráce jsou základním předpokladem k úspěšnému rozvoji regionu nejen na poli vzdělávání. Z tohoto pohledu a z ohlasů účastníku lze setkání považovat za úspěšné. Ing. Martin Maštálka, Ph.D. Ústav regionálních a bezpečnostních věd FES

25


Konference, semináře

Fakulta zdravotnických studií ve znamení dvou konferencí Řadu předních českých i zahraničních odborníků přilákala tradičně na Fakultu zdravotnických studií konference nelékařských zdravotnických oborů Kvalita a její perspektivy. O den později se v prostorách fakulty setkali studenti zdravotnických oborů. Představili tu své výzkumné projekty a současně soutěžili o nejlepší prezentaci. IV. mezinárodní konference Kvalita a její perspektivy s podtitulem Pomáhající profese v proměnách času se na Fakultě zdravotnických studií konala 19. dubna. Zahájil ji prorektor pro rozvoj prof. PhDr. Petr Vorel, CSc., vedoucí oddělení řízení kvality Nemocnice Pardubického kraje Mgr. Markéta Nemšovská a děkan FZS prof. MUDr. Josef Fusek, DrSc. Záštitu nad konferencí převzal člen rady Pardubického kraje Ing. Ladislav Valtr a primátor statutárního města Pardubic Ing. Martin Charvát.

Děkan uděloval pamětní medaile

Před zahájením odborného bloku udělil děkan Fakulty zdravotnických studií pamětní medaile k výročí deseti let založení fakulty. Mezi oceněnými byly významné osobnosti, které se zasadily o rozvoj fakulty. Jmenovitě byly stříbrné medaile uděleny doc. MUDr. Karlu Havlíčkovi, CSc., Mgr. Evě Hlaváčkové, Ph.D., prof. MUDr. Arnoštu Pellantovi, DrSc., Mgr. Janě Škvrňákové, Ph.D., doc. MUDr. Jiřímu Šillerovi, Ph.D., a bronzové medaile byly předány MUDr. Ladislavu Hanouskovi, Andree Juškové, Mgr. Janě Kučerové, Ph.D., Věře Moserové a Mgr. Evě Vachkové, Ph.D.

Diskuse o rolích nelékařských zdravotnických profesí

V letošním roce se konference účastnili zahraniční kolegové z Arménie, Francie, Rakouska, Portugalska, Slovenska a Turecka, a tak navazující odborný program zahrnoval 20 příspěvků v českém jazyce a sedm paralelně probíhajících prezentací v anglickém jazyce. Doplnilo je dalších 11 posterových prezentací. Úvod dopoledního bloku patřil historii a směřování nelékařských zdravotnických profesí a jednotlivá sdělení byla prezentována prezidentkou ČAS PhDr. Martinou Šochmanovou, MBA, prof. MUDr. Arnoštem Pellantem, DrSc., prof. PhDr. Milenou Lenderovou, CSc., prof. PhDr. Jiřím Marešem, CSc., a PhDr. Bohumilou Bašteckou, Ph.D. Po krátké přestávce pokračovala dopolední sdělení zaměřená na jednotlivé role nelékařských zdravotnických profesí a tyto příspěvky prezentovaly doc. PhDr. Andrea Pokorná,

26

Ph.D., Ing. Gabriela Franková, doc. PhDr. Mgr. Patrícia Dobríková, Ph.D. et Ph.D., a Mgr. Viera Gulová. Panelová diskuze velmi vhodně shrnula dopolední prezentace, možnosti a směry, jak nahlížet na směřování pomáhajících profesí. Odpolední program konference byl rozdělený na dvě sekce. Českou sekci v hlavní posluchárně vedly PhDr. Kateřina Horáčková, DiS., a PhDr. Marie Trešlová, Ph.D., a paralelně probíhající anglickou sekci vedly doc. PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D., a Petra Mandysová, MSN, Ph.D. Odpolední společná sekce byla pod vedením Mgr. Markéty Moravcové, Ph.D., a PhDr. Lucie Sikorové, Ph.D. Za zdařilý průběh celé akce na závěr poděkovala účastníkům i organizačnímu výboru proděkanka doc. Jana Holá a připojila i pozvánku na příští ročník konference.

Ve studentské soutěži se utkala 40 studentů

O den později, 20. dubna, se na Fakultu zdravotnických studií sjeli studenti. Konala se tu XII. celostátní studentská vědecká konference bakalářských a magisterských nelékařských zdravotnických oborů, které se zúčastnilo celkem 44 studentů domácí fakulty a dalších vysokých škol. Se soutěžními příspěvky vystoupilo 11 studentek ze čtyř univerzit z České republiky. Fakultu zdravotnických studií reprezentovaly studentky, které se umístily na předních místech fakultního kola studentské vědecké soutěže, konaného na půdě FZS o měsíc dříve – Klára Skokanová, Tereza Smyčková a Stanislava Teplá z bakalářských studijních programů, Bc. Kristýna Ksandrová, Bc. Adriana Nedvědová a Bc. Lenka Teichmanová z magisterských studijních programů. Další účastníci soutěže byli ze Západočeské univerzity v Plzni, z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Hradec Králové. Prezentace studentů hodnotila odborná komise podle předem daných kritérií. Předsedou komise byl plk. PhDr. Zdeněk Hrstka, Ph.D., z Univerzity obrany. Dalšími členy odborné komise byly Mgr. Ivana Lamková, Ph.D., z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Bc.

Jaroslava Popelková z Transplantačního centra Urologické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové, PhDr. Marie Trešlová, Ph.D., z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Mgr. Markéta Moravcová, Ph.D., z FZS.

V obou kategoriích bodovaly pardubické studentky

Na 1. místě v soutěži studentů bakalářských studijních programů se umístila Stanislava Teplá s prezentací Komunikace sestry s pacientem v paliativní péči, 2. místo obsadila Tereza Smyčková s prezentací Znalost žen o screeningu Downova syndromu v těhotenství, na 3. místě se umístila Klára Skokanová s přednáškou Informační mapa péče pro ženu s preeklampsií, všechny z FZS Univerzity Pardubice. V kategorii magisterských studijních programů 1. místo obsadila Bc. Lenka Teichmanová s prezentací Kvalita života u pacientů s karcinomem hrtanu, na 2. místě skončila Bc. Adriana Nedvědová s přednáškou Posuzování bolesti u pacientů s cévní mozkovou příhodou, obě z FZS Univerzity Pardubice, na 3. místě se umístila Bc. Barbora Richterová s prezentací Využití mediace v kontextu sanace rodiny z Ústavu sociální práce Univerzity Hradec Králové. Prezentace všech zúčastněných studentů měly vysokou odbornou úroveň. Pro studenty bylo přínosem vyzkoušet si prezentaci výsledků své práce před zkušenými pedagogy i před studenty naší fakulty i jiných vysokých škol. Součástí konference bylo odborné sdělení odborníka z praxe Bc. Jaroslavy Popelkové z Trasplantačního centra Urologické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové Transplantologie České republiky v kostce. Studentská konference se konala v rámci udržitelnosti projektu OP VK „Zdravotnické studijní programy v inovaci“, reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0357. Projekt byl spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Sponzorem konferencí byly firmy Medin, s.r.o., Stapro, s.r.o., DN FORMED Brno, s.r.o, a Pardubický kraj. Mgr. Jan Pospíchal, Ing. Eva Kynclová organizační výbor konference, FZS


Konference, semináře

Na tradičním semináři se řešilo šíření elektromagnetických vln v biologických tkáních Na Dopravní fakultu Jana Pernera se sjeli studenti i pracovníci z Univerzity Pardubice a odborníci z výzkumných ústavů, vysokých škol a různých společností, kteří se zabývají vývojem komunikační techniky, radarů, antén a mikrovlnných komponent. Konal se tu již 18. ročník semináře „Šíření elektromagnetických vln v biologických tkáních“, který pořádá katedra elektrotechniky, elektroniky a zabezpečovací techniky. Nejenže je toto téma velmi aktuální, ale současně propojuje poznatky i spolupráci několika našich fakult. 18. setkání v řadě zahájil prof. Vladimír Schejbal z pořádající katedry dopravní fakulty, která seminář organizovala ve spolupráci s IEEE Czechoslovakia Section, Chapter MTT/AP/ED/EMC, a mezi přednášejícími byli především odborníci z Českého vysokého učení technického v Praze. Dopolední blok zahrnoval přednášky „Fyzikální základy šíření EM vln v biologických tkáních“, „Numerické simulace šíření EM vln v lidském těle“, „Principy lékařské diagnostiky na bázi mikrovlnné diferenční tomografie“ a „Aplikátory a expoziční komory pro biomedicínské aplikace EM polí“. Odpolední program začínal přednáškou „Měření komplexní permitivity biologických tkání“ a pokračoval přednáškami „Klinické aplikace EM pole“ a „Principy neinvazivního měření změny teploty na bázi UWB radaru“. O tom, že se uvedený seminář týkal velmi aktuálních problémů, svědčila bohatá půlhodinová diskuse v závěru semináře, které se aktivně zúčastnila většina účastníků.

Poznatky zařadí do výuky budoucích zdravotníků

Uvedené přednášky jsou velmi cenné, protože obsahují srozumitelným způsobem podané informace o teoretických principech metod, které jsou využívané ve zdravotnictví při léčení nádorových onemocnění. Například dr. Záhorová uvedla, že některé informace zařadí do výuky předmětu Aplikovaná fyzika a biofyzika na Fakultě zdravotnických studií a prezentace uvedené na semináři využije jako studijní materiál pro studenty, kteří by se věnovali tématu využití hypertermie v rámci bakalářských prací. Ocenila rovněž možnost setkat se osobně s lidmi, kteří se tomuto tématu dlouhodobě věnují. Rovněž účastníci z průmyslu seminář vysoce hodnotili, neboť se jedná o téma, které má velice důležité dopady jak při praktickém nasazení různých systémů, tak i pro rozšíření obzorů z hlediska biomedicínských aplikací elektromagnetických polí. prof. Ing. V. Schejbal, CSc., DFJP, Mgr. Věra Záhorová, Ph.D., FZS Ing. Vadim Závodný, Ph.D., FEI

Roadshow Georadar ve stavebním inženýrství zastavila i na dopravní fakultě

Na Dopravní fakultě Jana Pernera Univerzity Pardubice se na konci května konal technický seminář GPR Roadshow Pardubice, který se zaměřoval na použití georadaru ve stavebním inženýrství. Seminář zorganizoval tým katedry dopravního stavitelství v rámci akce TU1208 programu COST. Hlavním partnerem akce byla SÚS Pardubického kraje. Cílem nebylo pouze propagovat GPR technologii, ale také upozornit na úskalí a omezení jejího užití v různých aplikacích. V prvním bloku přednášek byl představen program COST rámcového programu Horizon 2020, včetně akce TU1208 Civil Engineering Applications of Ground Penetrating Radar, v rámci které se GPR Roadshow konala. Dále byli účastníci seznámeni se základními principy a aplikacemi GPR ve stavebnictví a informováni o výzkumu v této oblasti na Katedře dopravního stavitelství (KDS) DFJP Univerzity Pardubice.

Kde georadar použít?

Druhý dopolední blok byl zaměřen na aplikace georadaru především v oblasti pozemních komunikací a železnic, ale také mostních konstrukcí a tunelů. Představen byl také GPR systém ROTEG. Po

polední přestávce pokračoval program přednáškou zaměřenou na použití georadaru v geotechnice. Na závěr přednáškové části semináře byly prezentovány možnosti GPR v oblasti lokalizace osob.

Prohlídka Výukového a výzkumného centra v dopravě

Po ukončení přednáškové části, kde kromě vlastních prezentací probíhaly také zajímavé diskuze, organizátoři zajistili účastníkům přepravu do Výukového a výzkumného centra v dopravě v Doubravicích, kde si účastníci semináře mohli prohlédnout laboratoře a praktickou ukázku GPR systémů. Zde byl také celý seminář zakončen. Ing. Vladislav Borecký Katedra dopravního stavitelství DFJP

27


Konference, semináře

Nepochopení vzniká i mezi přáteli. Jak tedy porozumět druhým? Přednášející a studenti katedry filosofie vyměnili na chvíli své pardubické působiště za Kutnou Horu. V Dačického domě se totiž konal workshop Centra pro etiku jako studium hodnoty člověka ,,Understanding Others“, který tvořily tři přednášky na téma porozumění. Jako první vystoupil hostující profesor filosofie univerzity v Hertfordshiru Constantin Sandis. K tématu promluvili také členové pardubického Centra pro etiku Ondřej Beran a Michael Campbell. Ve své přednášce s názvem ,,Lions, Tribes & Friends: Wittgenstein on Understanding Others“ se Sandis pokusil interpretovat tezi Ludwiga Wittgensteina o tom, jak obtížné až nemožné je pochopit druhého člověka. A začíná příkladem lva. Wittgenstein tvrdí, že i kdyby lev mohl mluvit, jeho svět je tak odlišný od toho našeho, že bychom nedokázali porozumět ničemu z toho, co by říkal.

Mate nás, že jsme si podobní

Podobná situace nastává při styku s jinými kulturami – pokud mají tito lidé jiné zvyky nebo své pocity dávají najevo jiným způsobem, ztrácíme se, ať už rozumíme jejich jazyku, či ne. Orientovat se můžeme pouze pomocí nespolehlivých sdílených měřítek lidského chování. Tato potíž druhého skutečně pochopit se ale objevuje i při jednání s přáteli. Wittgenstein nakonec řekne, že někteří lidé se mezi sebou nedokáží dohovořit tak, aby si porozuměli. Protože nás mate to, jak jsou si lidé podobní, věříme, že ten druhý nás dokáže pochopit, ale pouze nechce. Kdyby někdo vypadal jako slon a někdo jako kočka, rozdíly mezi našimi životy, zájmy i myšlenkovými pochody by byly mnohem zřetelnější – a s nimi i důvod, proč druhé nemůžeme skutečně pochopit. Ani empatie jakožto pouhý citový proces nestačí k porozumění druhým.

Příklady táhnou

Přednáška Ondřeje Berana ,,What Examples Are Good for“ se zabývala porozuměním příkladům a tím, jak jejich pomocí rozpoznáváme podobné jevy a zkušenosti. Věnovala se principům, na kterých je založeno pochopení žertu nebo rozpoznání charakterových vlastností druhého člověka. Obtíže s pochopením nastávají, pokud v nás něco nevyvolává takový dojem, jaký by mělo – ať už je to odlišný smysl pro humor, nebo pojetí lásky či morálky, které neznáme. Berana zvláště zajímala role, kterou sehrávají konkrétní příklady právě při pochopení cizího humoru. Příklady jsou důležité tam, kde se naše pojetí výrazně liší od toho předkládaného. Příklad, který nám pomůže porozumět, musí být dostatečně specifický, aby se dal chápat pouze jedním způsobem. Jiná, hypotetická vysvětlení se pak jeví jako nesrozumitelná a nepřípadná, příklad je proti nim „chráněn“. Jednoznačná bývají spletitá literární vypravování, hlavně romány. Naopak krátké abstraktní

28

příklady z filosofických argumentů složitost nechrání, takže si je můžeme vysvětlovat různě.

Dobro pomáhá tvořit úsudek

Závěrečná přednáška „Ethics and Understanding“ Michaela Campbella se skládala ze tří částí. V té první se zaměřil na Platónovo pojetí dobra jako něčeho, s čím se nejen setkáváme, ale oč máme i usilovat. Podle dobra se rozumem orientujeme ve světě a utváříme svůj úsudek. Ale podle Campbella své pojetí dobra Platón ničí, když se ho pokouší obhájit špatným argumentem – myšlenkou, že vlastnosti jsou přísadami věcí, stejně jako např. alkohol je součástí alkoholických nápojů. To vede k domněnce, že může existovat čisté dobro, tak jako existuje čistý alkohol. V druhé části ukazuje, jak se tento Platónův pohled ztratil v moderní metaetice. Nejbližšími příbuznými platoniků jsou nenaturalističtí realisté Terence Cuneo a Russ Shafer-Landau. Ti chápou dobro jen jako název vlastnosti, kterou věci můžou mít. Dobro je tak množina případů, kdy tato možnost nastává, nikoliv něco, o co bychom se měli snažit. Platónův pohled na vlastnosti jakožto přísady ale kupodivu přijímají.

Pohled komplikují představy

V závěru Campbell navrhuje uplatnit Wittgensteinovu kritiku vlastností jakožto přísad. Podle Wittgensteina totiž chápeme dobro, jednoduchost, pravdu atd. jako důležité jen proto, že náš pohled zastiňují představy o lidském prospěchu a rozumu. Naše pojetí dobra je tedy pouze součástí těchto představ a mimo ně nemá význam. Tato myšlenka dává Platónovu dobru novou tvář – sice existuje pouze v našem pohledu na svět, ale přesto bychom o něj měli usilovat. Analytická filosofie je také známá pod názvem anglosaská, protože souvisí hlavně s anglicky mluvícími zeměmi. Filosofové se v ní zabývají i angličtinou a jazyky vůbec – především způsobem, jak jazyk ovlivňuje naše poznání. Jelikož studuji dvouobor Filosofie a Angličtina pro odbornou praxi, tyto analytické přednášky pro mě znamenaly zajímavé sloučení mých oborů a náhled do metody zkoumání, která není v oblasti našeho školství obvyklá. Anna Skácelová studentka dvouoboru Filosofie – Anglický jazyk pro odbornou praxi FF


Konference, semináře

Centrum pro etiku vítá na půdě univerzity i další odborníky Centrum pro etiku jako studium hodnoty člověka, které vzniklo na Katedře filosofie Fakulty filozofické, průběžně zve na půdu univerzity zajímavé osobnosti. V nedávné době jste tak mohli vyslechnout například přednášku Davida Levyho, odborníka na etiku a morální filosofii z University of Edinburgh, nebo Olgy Navrátilové, která do Pardubic přijela s tématem O státu a náboženství v Hegelově filosofii. David Levy se věnuje zejména povaze morálního porozumění, nicméně mezi jeho odborný zájem patří také dílo Platóna a Wittgensteina. V přednášce pro katedru filosofie nazvané Complicity, Condemnation and Judgement se Levy zabýval etickým problémem spoluúčasti na konání zla. Stěžejní byl pro něj příklad Benjamina Murmelsteina (1905–1989) – jednoho z židovských vedoucích koncentračního tábora Terezín, který může být obviněn z toho, že v rámci své role spolupracoval s nacisty (podobné obvinění vůči němu vznesla např. Hannah Arendtová ve svém slavném spise Eichmann v Jeruzalémě).

Již v roce 2015 vyšla Olze Navrátilové stejnojmenná kniha O státu a náboženství v Hegelově filosofii. V současné době přednáší absolventka práv Masarykovy univerzity v Brně na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a do Pardubic přijela s kolegy rozebrat jeho některé myšlenky. Hegel je považován za teoretika moderního politického státu. Jedním z témat, kterým věnuje svou pozornost, je vztah státu a náboženství a jejich vzájemné napětí. Svobodný stát je sekularizovaný, zajišťuje jednotlivci svobodu, a jako takový je jím také akceptován. Stát není neutrální formou, kterou je možné aplikovat na jakékoli

prostředí. Jeho prostředky jsou represivní, myšlenky občanů regulovat nedovede. Společným základem státu a náboženství je proto, jak Navrátilová upozorňuje, svoboda. Celé články čtěte na zpravodaj.upce.cz.

Filosofie v horách aneb filosofování trochu jinak Každoročně pořádá Katedra filosofie Fakulty filozofické vzdělávací akci Filosofie v horách. Tento workshop pořádaný v poklidném a inspirativním prostředí Krkonoš svedl již posedmé dohromady přátele filosofie z domácí Univerzity Pardubice, ale i z dalších českých univerzit. Vzniká tak nejen příležitost seznámit se s novými a zajímavými lidmi, ale především opustit na chvíli každodenní shon a intenzivněji se zamyslet nad tím, na co běžně nezbývá čas. A letos se účastníci zabývali pojmem pravdy, nepravdy a lži.

Podkladem pro interpretační práci na semináři, který vedl Ondřej Sikora z naší fakulty, jenž byl i hlavní organizátor a spiritus agens celé akce, byl spis jednoho z nejvýznamnějších německých myslitelů 19. století Friedricha Nietzscheho O pravdě a lži ve smyslu nikoli morálním (1873), v němž poukazuje na nejasnost pojmu pravdy, kterou zaměňujeme za produkt jazyka, a tím z ní činíme jen jakousi námi ustavenou a sdílenou dohodu, jež nás ve skutečnosti pravdě přiblížit nedokáže. Nietzsche zde konstatuje: „Intelekt, jakožto prostředek k uchování individua, rozvíjí své hlavní síly v přetvářce; neboť ona je prostředkem, jímž se uchovávají slabší, méně robustní individua, kterým je odepřeno vést boj o existenci pomocí rohů nebo ostrých dravčích tesáků. V člověku dosahuje toto umění přetvářky svého vrcholu: tady je klam a mam, lichotka, lež a podvod, pomluva, reprezentace, život ve vypůjčeném lesku, maska, zahalující konvence, nutkání předvádět se před druhými i před sebou, zkrátka neustálé poletování kolem plamene ješitnosti natolik pravidlem a zákonem, že snad není nic nepochopitelnějšího, než že mezi lidmi mohl vzejít čestný a čistý pud k pravdě.“

Myšlenkový dialog a duchovní obohacení

Stanovené téma ve svých přednáškách rovněž rozvinuli pozvaní řečníci: Aleš Novák (FHS UK), Jakub Marek (FHS UK), Jakub Chavalka (FHS UK), Petr Dvořák (TF UPOl), Jakub Sirovátka (TF JČU) a Aleš Prázný (FF UPa). Přednášky se konkrétně týkaly porovnání Nietzscheho postojů s dalšími filosofy či směry, pozadím rozdílných výkladů jeho tvorby, ale také tématu neurčitosti a pravdivosti v kvantové fyzice. Své příspěvky přednesli rovněž doktorandi Katedry filosofie FF UPa Veronika Orendáčová a Vlastmil Súkup. Stejně jako při předchozích setkáních i tentokrát byly živé debaty projevem neutuchající potřeby myšlenkového dialogu a duchovního obohacení, podpořeného přátelským kolektivem a meditativním duchem krkonošské přírody. Není proto divu, že se mnozí každoročně znovu účastní této akce, aby prožili filosofování trochu jinak. Zuzana Maršálková studentka bakalářského oboru Filozofie FF

29


Studenti

Kuchyňské účty z domu h Je v prvním ročníku magisterského studia oboru Kulturní dějiny na Fakultě filozofické. Plynně čte německé texty z 18. století, publikuje vědecké články a kvůli své práci odjel bádat do vídeňského archivu. Letos obstál v konkurenci šestadvaceti studentů a zvítězil v celostátní vědecké historické soutěži, když představil svou studii o fungování domu habsburského vyslance v Rusku. Mladý historik Filip Vávra má o své budoucnosti jasno, „novověkem“ by se chtěl živit. Jak budeš vzpomínat na České Budějovice, respektive konferenci Historie 2016? Byla to dobrá zkušenost, kdy jsme se jako studenti mohli účastnit opravdové vědecké konference se vším všudy. Ty nejlepší příspěvky jsou publikovány ve sborníku, což je pro většinu studentů první možnost, jak publikovat v odborném periodiku. Výsledné umístění mě samozřejmě těší a mám z něj radost. Vnímám to jako obrovské plus i pro naši fakultu. Stále jsme i v odborných kruzích bráni jako provinční univerzita, která nemá staletou tradici, takže každé pozitivní zviditelnění je velmi důležité. Ve svém příspěvku jsi vycházel ze své bakalářské práce. Zajímal ses o dům habsburského diplomata Františka Karla hraběte Vratislava z Mitrovic, který pobýval v Rusku v letech 1728–1733. Budeš tedy v tomto tématu pokračovat i v diplomové práci? Ne zcela. Věnuji se teď jinému tématu – informačním sítím u jiných rodů, zejména Černínů z Chudenic, ale budu se pořád zabývat šlechtickým prostředím v první polovině 18. století. Do soutěže jsi vstupoval s prací, ve které jsi mapoval držbu domu vyslance v Moskvě a Petrohradu. Nechtěl jsi psát o diplomacii z pohledu uzavírání mezinárodních smluv, ale zajímala tě budova samotná – tedy její fungování. Jak ses k tomuto tématu dostal? Vlastně náhodou. Toto téma mi nabídl ve druhém ročníku bakalářského studia doktor Vítězslav Prchal, který působí v Ústavu historických věd na Fakultě filozofické Univerzity Pardubice. Zajímal mě raný novověk, zejména 16. století, potažmo století následující. V současné době ale zažívá velký boom v oblasti bádání barokní aristokracie, navíc letos končí grant, který se zaměřuje na šlechtu v diplomatické službě Habsburků. „Ocitl“ jsem se tedy v 18. století, nikdy jsem si ale nemyslel, že se mi otevře vědecké pole právě v této oblasti. Zajímala mě renesance, baroko mi přišlo takové nabubřelé, ale mohu říci, že jsem se v tom našel. Kdo má na fakultě grant pod svou patronací? Tým vede docent Jiří Kubeš, participuje na něm již zmiňovaný doktor Prchal a studenti z doktorského a magisterského studia. Musím říci naprosto objektivně, že naše fakulta je na velice dobré úrovni a máme tady spolu harmonické a přátelské vztahy, které nám umožňují podílet se na různých projektech bez zbytečných třenic. Pracoval jsi s prameny, které jsou uloženy v archivu rodu Vratislavů z Mitrovic. Byla to zřejmě nejdůležitější pramenná základna. Co podstatného jsi v nich pro svou práci našel? Rodinný archiv byl po revoluci restituován, takže je nyní opět ve vlastnictví potomků. Ti žijí v jižních Čechách v malé vesničce Dírná – kousek od Jindřichova Hradce. Mají tam zámek s rodinným archivem a nepřeberným množstvím pramenů, osobně jsem pracoval

30

asi s deseti kartony. Je v nich korespondence, účty, různé soupisy … Materiál je velmi bohatý a lze z něj zjistit spoustu informací. Otázka držby domu diplomata je celkem neznámá, moc se o tomto tématu neví. Na poli diplomacie z pohledu historie se zkoumaly spíše dokumenty, které byly podepsány během mise, o držbě domu se však mnoho neví, stejně tak o vlastním fungování ambasády, např. co šlechtici jedli, jaké bylo vybavení pokojů, důležitá byla i otázka reprezentace. Od koho František Karel Vratislav z Mitrovic dům získal? Byl ve správný čas na správném místě. V roce 1730 nastoupila na trůn carevna Anna Ivanovna. Obklopila se svými lidmi, měla své „favority“, a někteří lidé naopak upadli v nemilost. Jedním z nich byl i jeden z nejbohatších šlechticů té doby kníže Dolgorukov, jenž vlastnil dům naproti Zimnímu paláci. Carevna ho nechala deportovat na Sibiř, kde byl za pár let popraven. Veškerý jeho majetek byl zkonfiskován a dále rozdělován věrným stoupencům, mezi které patřil i hrabě Vratislav. I v Moskvě byl palác majetkem vévodkyně Kuronské, což byl titul Anny Ivanovny, než se stala ruskou carevnou. František Karel Vratislav z Mitrovic se s ní musel minimálně korespondenčně znát z předchozí doby a byl zřejmě u ní oblíbený. Palác v Petrohradu mu byl svěřen do osobního vlastnictví bez jakéhokoliv finančního přičinění. Pro něj to bylo vzhledem k zadluženosti velmi výhodné. Bylo tedy v 18. století běžné dávat paláce darem? Právě že ne, je to spíše rarita. Domy vlastnil panovník a vyslanec byl v nájmu. Díky tomu, že byl dům jeho, mohl si s ním nakládat dle svého uvážení. Jak obydlí vypadalo? Je nutné podotknout, že se jednalo o jednu misi, během níž došlo ke stěhování vyslance z Moskvy do Petrohradu v důsledku nástupu nového panovníka. Původně František Karel Vratislav z Mitrovic přijel do Moskvy, ale když se hlavním městem stal Petrohrad, musel i na tuto změnu rychle zareagovat. V Rusku strávil celkem pět let, přičemž čtyři roky pobýval v Moskvě a poslední rok v Petrohradu. K druhému domu, kde strávil méně času, máme k dispozici paradoxně více informací a pramenů. Svou práci jsem pojal jako takovou komparaci mezi dvěma domy diplomata. V západní Evropě byl systém hlavních měst ustálen, k žádným podobným změnám nikde nedošlo. Spousta staveb byla nejspíš v této době ještě dřevěných, podařilo se mi lokalizovat oba domy – moskevský i petrohradský. V Moskvě se palác nacházel nedaleko Kremlu, v Petrohradu habsburský vyslanec získal obrovský palác, který byl přes řeku naproti Zimnímu paláci. Císařský diplomat tím, kde bydlel, vyjadřoval de facto své


Studenti

habsburského diplomata jsou raritou, říká Filip Vávra prestižní postavení. Dochovala se také rytina, na níž je zachycený skutečně pompézní palác.

Nakonec se jej rozhodl prodat, ale ani to se mu nepodařilo, k prodeji došlo až po jeho smrti.

Honosný musel být jistě i interiér. To zcela nepochybně. Našly se soupisy toho, co všechno si do Ruska vyslanec vezl, přesný inventář se nám asi sestavit nepodaří. Nicméně ze seznamu vyčteme, že s sebou například vezl šest postelí. Samotná cesta trvala přibližně tři měsíce a vyjížděl z Drážďan, část věcí se plavila po vodě, on sám jel po souši – přes Polsko, Litvu.

S jakým jazykem pracuješ? Materiály jsou zejména v němčině, v ruštině toho mnoho nalézt nelze, má to ale svůj logický důvod. Korespondence, se kterou jsem pracoval, sloužila pro komunikaci se střední Evropou, Vídní a Českými zeměmi. Občas se vyskytnou dokumenty ve francouzštině, což zase souvisí s tím, že tento jazyk byl jazykem diplomatů osmnáctého století.

Jen cesta by vydala na další vědeckou práci. To ano. Doktor Prchal se o ní chystá publikovat článek. Ve vídeňském archivu jsem dokonce narazil na seznam jeho doprovodu – do Ruska vedle hraběte Vratislava z Mitrovic cestovalo dalších padesát jedna osob, což je poměrně velké číslo. Otázka je, zda tam všichni zůstali, nebo se vraceli zpět.

Bádal jsi i v některém ruském archivu? Žádný z ruských archivů jsem ještě nenavštívil, ale je možné, že i zde se mohou k této misi najít cenné materiály. Bádal jsem však ve Vídni.

Můžeš něco říci k samotnému fungování domu? Unikátním pramenem jsou kuchyňské účty z roku 1732, díky nimž jsme mohli přesně rekonstruovat skladbu jídelníčku, zároveň jsme mohli sledovat výkyvy v množství spotřebovaných potravin, pokles či nárůst jde vidět i v účtech. V časech festivit byl enormní nárůst prostředků, které byly vynaloženy na jídlo. Za celý půlrok všedního stravování se utratilo asi 1200 rublů, za jediný den slavnosti to bylo 5500 rublů, což bylo v přepočtu jedenáct tisíc zlatých. Zde můžeme vidět onu důležitou reprezentaci – na stůl se podávaly honosnější potraviny a nápoje, to vše ve větším množství. František Karel Vratislav z Mitrovic dával na odiv majestát císaře, přestože se topil v dluzích. Kdyby se tímto způsobem neprezentoval, byl by zdiskreditován v očích svého panovníka, ale také v očích ostatních, kteří opulentní oslavy pořádali. Barokní mentalita nemá s tou dnešní nic společného. To jistě ne. Díky tomu, že zkoumáme způsoby sebeprezentace, můžeme interpretovat tyto zdánlivě nesmyslné výdaje jako logické v kontextu doby. To, co bylo dříve interpretováno jako rozhazovačnost, můžeme dnes popsat z hlediska symbolické reprezentace.

Tvá práce porotu zaujala a náležitě ji ocenila. Zřejmě i proto, že téma je to doposud málo probádané. Samozřejmě, že v tomto ohledu to bylo určitě plus. Je to nosné téma, další badatel se může stejně jako náš tým věnovat domu diplomata třeba ve Francii a dalších evropských státech. Kulturně historický koncept zkoumání dějin diplomacie se moc nedělá. Existuje jedna disertační práce Martiny Bardoňové, která se zabývala španělskou ambasádou v Praze na počátku 17. století. Moje kolegyně Nela Michalicová psala o polských misích hraběte Vratislava z Mitrovic. Student musí svou práci umět i dobře odprezentovat, nestačí jen přijít a mít dobré téma. Zároveň musím říci, že jsem byl mile překvapen vysokou úrovní mluveného slova u ostatních kolegů. Nebyl jsem na prvním místě sám, bylo dělené společně s Veronikou Svobodovou z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Vystoupila se zajímavým příspěvkem Pokusnictví v Československu na příkladu škol v Michli, Nuslích a Hostivaři. Jak se připravit na historickou soutěž? Najděte si téma, které není popisné či kompilační. Pokud chcete uspět, pracujte na vystupování před lidmi, ideální je najít si práci jako průvodce. Dobrému mluvenému projevu se dá určitě naučit.

Co se stalo s domy po jeho odjezdu? Vyslanec si je stále vydržoval. Zatímco v Moskvě ho měl v nájmu, v Petrohradu ho přímo vlastnil. Počítal s tím, že se sám do Ruska někdy vrátí, což se mu už ale nikdy nepovedlo. Mezitím chtěl paláce pronajímat svým nástupcům, a to byla opravdu nadčasová myšlenka. Po něm sice bylo v Rusku stálé diplomatické zastoupení, ale v jeho paláci bydlel už jen jeho přímý následovník v úřadě, hrabě Ostein.

Několikrát ses zmínil o doktoru Prchalovi. Je to tvůj mentor. Jak moc zasahuje do toho, o čem píšeš? Mám skvělého vedoucího práce, u něhož mi vyhovuje styl práce. Do jisté míry mám volnost v tom, co dělám a jakým způsobem to zpracovávám. On mi samozřejmě dává podněty a já s ním svou práci také často konzultuji. Jsou lidé, kteří potřebují cílené vedení, u nás funguje oboustranná důvěra. On mi věří, že to zvládnu, a já se vždy snažím odvést co nejlepší práci, aby se mnou byl spokojen.

A pak prý začal palác chátrat. Dokonce byl v mnohem horším stavu, než se o něm psalo. Psané prameny musíme brát kriticky. Je pravděpodobné, že když se o palác čtvrt století nikdo nestará, začne chátrat. Ani na dobové rytině umělec nezobrazil palác jako ruinu. Osobně se domnívám, že v momentě, kdy bylo jasné, že palác nebudou obývat diplomaté, snažil se ho majitel upotřebit a získat alespoň nějaký obnos.

Netajíš se tím, že se chceš po skončení studií dále angažovat ve vědě. Zůstaneš na „pozici“ historika – novověkáře? Zatím to nevypadá, že bych přesídlil k jinému tématu. Tohle období mi asi zůstane. Bc. Věra Přibylová studentka oboru Kulturní dějiny FF

31


Studenti

Naši studenti jsou podnikaví. Organizují různé akc Uspěli ve hře StudentBroker

Stejně jako v předchozích letech se skupina studentů FESky zapojila do interaktivní soutěže StudentBroker, v níž se učí obchodovat s akciemi a deriváty a zároveň měří síly s dalšími, letos s 19 univerzitami a vysokými školami. „Hodnocení bylo pro naši univerzitu mimořádně příznivé. V rámci obchodování s deriváty se do první pětky dostaly čtyři naše hráčky, které obsadily první, druhé, čtvrté a páté místo,“ pochvaluje výsledky Ing. Josef Novotný, Ph.D., který na FESce přednáší problematiku Finančního investování. „Nejlepší účastnice s přihlašovacím jménem Charvátová zhodnotila svoje derivátové obchody o 112,86 % a odnesla si tablet,“ dodává. V rámci akciových trhů se do první pětky dostaly tři hráčky, když obsadily první, druhou a třetí příčku. „Nejlepší účastnicí a zároveň i vítězkou se stala studentka s přihlašovacím jménem Navrátilová, která disponovala majetkem ve výši 1 124 651 Kč a získala tablet včetně odborné ekonomické publikace taktéž od společnosti Fio.“ Všem úspěšným studentům předala ceny včetně finanční odměny za reprezentaci fakulty i sama děkanka FESky docentka Romana Provazníková.

Soutěžili ve čtení EKG

Hodnocení činnosti srdce pomocí záznamu jeho elektrické aktivity je především v intenzivní a přednemocniční péči důležitá dovednost nelékařských zdravotnických pracovníků. A tak studenti Fakulty zdravotnických studií testovali své teoretické znalosti na skutečných případech z praxe a porovnali je s ostatními studenty i mezi obory v soutěži ve čtení elektrokardiogramu, kterou pro ně podruhé uspořádala FZS a kardiologické oddělení pardubické nemocnice. Během 60 minut museli rozpoznat pět různých případů – například akutní infarkt myokardu, velmi závažnou blokádu převodu vzruchů způsobující bezvědomí nebo léčebný zákrok implantací kardiostimulátoru. Z deseti statečných nejlépe zvládla zhodnotit pět EKG záznamů Tereza Sieglová, druhá byla Nikola Nohelová a pouze o jeden bod třetí byla Kateřina Šupová. Za své výkony si studentky vysloužily hodnotné ceny.

32

Zlepšovali si němčinu v Drážďanech

Desítka studentů ze všech fakult Univerzity Pardubice využila nabídky Jazykového centra a odjela na týden plný diskuzí, prezentací, aby blíže nahlédli do specifik německé kultury a komunikace prostřednictvím cílového jazyka, dostali se do kontaktu s hodnotami a názory obyvatel metropole bývalého „Východního Německa“ a navštívili také muzea, galerie a diskutovali v terénu. Setkali se i se studenty češtiny z Technische Universität Dresden, s nimiž si na základě osobních rozhovorů vyměnili své studijní i jazykové zkušenosti.

Pořádali další SOCIOCON a hráli divadlo


Studenti

ce, odborné konference a daří se jim v soutěžích Již poosmé studenti Katedry sociální a kulturní antropologie Fakulty filozofické zorganizovali oblíbenou konferenci SOCIOCON, která dává nahlédnout do nejrůznějších projektů, terénních výzkumů, filmů či závěrečných prací. Letošní ročník dostal podtitul „Zranitelní a mocní“ a jednotlivé příspěvky studentů, vyučujících a hostů byly zaměřeny na aktuální témata. Hosté se tak dozvěděli něco o ukrývání a přetváření své identity na internetu, mohli diskutovat o tom, jak Romové získávají občanství u nás i v zahraničí. Mluvilo se také o českých ženách, které konvertovaly k islámu, a o tureckém obchodu s růžovým olejem. Byli jsme seznámeni s terénními výzkumy studentů Sociální antropologie a zhlédli jsme studentský film, který nám ukázal, jak probíhají terénní výzkumy této katedry. V neposlední řadě jsme se také dozvěděli o tom, jak probíhá semestr na tchajwanské National Dong Hwa University. V samém závěru se představili studenti se svým divadlem, které uzavřelo letošní ročník.

Byli na workshopu v Bangoru

Připravili Cestu kolem světa

Netradiční multikulturní setkání – Cestu kolem světa – před dopravní fakultou připravili studenti druhého a prvního ročníku oboru Humanitní studia Fakulty filozofické. Veřejnost chtěli seznámit s několika navzájem odlišnými kulturami vybraných zemí z celého světa a připravili cizokrajné pokrmy, výrobky a zvyky, přidali základní fakta o každém státě, pro děti i hravé dospělé připravili kvízy a hádanky. Byli tu japonské judistky a slovem neoplývající mimové z Francie, střílelo se na branku jako Lionel Messi, učil se tradiční řecký tanec, fotilo se s Mrazíkem, tetovalo hennou a vyráběly se lapače snů.

I letos reprezentovali naši studenti doktorského studia univerzitu na workshopu E. I. D. S., zaměřeném na rozvoj kompetencí nezbytných pro tvůrčí práci v oblasti vědy a výzkumu. Dvojice studentek z Fakulty ekonomicko-správní a dvojice studentů z Dopravní fakulty Jana Pernera sbírala zkušenosti na univerzitě v Bangoru ve Velké Británii, kde se sešli s dalšími čtrnácti studenty z partnerských univerzit. Společně pracovali ve skupinách po dvou až pěti studentech, prezentovali své postery, vzájemně si udělovali zpětnou vazbu a komentáře k posterům a zároveň nacvičovali prezentování svého výzkumu v krátkém časovém úseku. Tréninkové prezentace absolvovali i s ostatními zahraničními profesory a odborníky z praxe. Účastnili se exkurze do podniku Siemens a večery vyplnily společné večeře, při kterých je navštívili vyučující z univerzity v Bangoru nebo také samotný děkan fakulty. „Za zúčastněné studenty z Univerzity Pardubice pokládám za nutné říci, že workshop byl velice prakticky zaměřený, a tedy maximálně účinný pro naše využití při dalším studiu a práci ve vědě a výzkumu. Je to skvělá příležitost pro zlepšení sebe sama, překonání jakési komfortní zóny a naučení se nového přístupu nejen ke studijním a pracovním záležitostem, ale také k životním názorům. Děkujeme za možnost být součástí takové myšlenky a projektu. Všem studentům vřele doporučujeme účast v dalším roce – tedy ve Švédsku, stojí to za to,“ zhodnotila účast Ing. Simona Pichová, studentka doktorského programu Hospodářská politika a správa FES. (zupa)

33


Studenti

Studenti hodnotí výuku Hodnocení výuky i pedagogů se týká nás všech, a tak Studentská rada Univerzity Pardubice už dvakrát spustila informační Týden hodnocení. Pod heslem „Hodnotím bez obav“ se potkávala se studenty a informovala je o možnosti ohodnotit jak předměty, které absolvovali, tak své pedagogy. Toto motto přitom přesně vystihuje, co bylo a je hlavním poselstvím akce, ale i celého úsilí přesvědčit studenty, aby hodnotili výuku a vyjádřili tak svůj názor. Cílem pracovní skupiny, která se hodnocení výuky věnuje již několik měsíců ve spolupráci s prorektorkami Janou Kubanovou a Tatianou Molkovou, je rozšířit povědomí o možnosti hodnocení výuky v IS/STAG mezi námi studenty, vyvracet studentům mýty o hodnocení, ukazovat, jak se hodnotí, jak vidí studenti vyučující, a přesvědčovat studenty, že hodnocení má smysl a že můžou „hodnotit bez obav“.

Informace na stáncích i v návodném videu

Součástí „Týdne s hodnocením“ byly stánky, u kterých jsme studentům rozdávali letáčky, placky i propisky, pouštěli jim videa „jak to vidí student“ a „jak to vidí vyučující“ a ukazovali, jak hodnocení v IS/STAG vypadá a kde je možné hodnotit. Tyto stánky mohli studenti vidět od pondělí do čtvrtka na různých místech po univerzitě: foyer budovy EA, Dopravní fakulty Jana Pernera, Fakulty chemicko-technologické, Fakulty elektrotechniky a informatiky a samozřejmě prostor před menzou a bufetem v budově EB. Pomocí promítaného videa, rozdávání letáčků a komunikací se studenty jsme se snažili poukázat na možnost hodnocení a na výhody, které přináší. Představili jsme změny, které v rámci hodnocení výuky během tohoto akademického roku nastaly a které jsou pro

34

studenty pozitivní, jako jsou například nově naformulované otázky či zveřejňování podepsaných komentářů. Také jsme vyvraceli mýty, které o hodnocení kolují, a dokazovali, že hodnocení je anonymní.

Hodnoťte výuku a zapojte se do soutěží

Studentům jsme také říkali o probíhajících soutěžích s hodnocením: 1) „Nejlepší odhad“, kde studenti odpovídají na otázku „Kolik bude odeslaných hodnocení k datu 18. června 2017 včetně? 2) Losování tří výherců z řad studentů, kteří odeslali podepsaný konstruktivní komentář k vyučovanému předmětu v IS/STAG, uzávěrka do konce září 2017. Podrobnosti o soutěži, ale i o hodnocení výuky můžou studenti najít na webu Studentské rady Univerzity Pardubice (SRUPa). http:// srupa.upce.cz/hodnoceni.html Za naši pracovní skupinu pro hodnocení výuky vnímáme tyto týdny pozitivně, oslovili jsme velké množství kolegů spolužáků, odezvy byly pozitivní a doufáme, že se to projeví i v samotném hodnocení. To bylo uzavřeno na konci září. Bc. Markéta Kebrtová a Ing. Martin Šanda SRUPa, pracovní skupina pro hodnocení výuky



Kultura

Univerzitní galerie představuje cestu k nefigurativní malbě Víta Boučka Vít Bouček je členem Unie výtvarných umělců České republiky. Pochází ze Starého Hradiště u Pardubic. V letech 1968–1974 absolvoval Výtvarné umění na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Působil také jako odborný asistent na Katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty v Hradci Králové i jako historik umění ve Východočeské galerii v Pardubicích. Své práce prezentoval na členských výstavách Unie výtvarných umělců pardubického regionu např. na zámku v Litomyšli (2004), v Městském muzeu v Chrasti (2010, 2017), ve Východočeském divadle v Pardubicích (2005) nebo se účastnil např. ARTFESTu Pardubice Galerie Mázhaus: Maska (2006), Pardubického plenéru Východočeského muzea Pardubice (2006), LIVE ART of Explosie – Industriální prostor, VČD Pardubice (2008). Od 6. září do 8. listopadu 2017 vystavoval také v Galerii Univerzity Pardubice.

36


Kultura

Univerzita Pardubice prodala na veletrhu Svět knihy Praha 2017 desítky knih Deset vydavatelství z řad českých vysokých škol se letos opět domluvilo na prezentaci prostřednictvím společného výstavního stánku. Univerzita Pardubice se opět účastnila 23. mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy Praha 2017. Letos bylo na stánku živo. Návštěvou a povídáním o své knize ho zpestřil jeden z autorů docent Oldřich Kašpar z Fakulty filozofické. Naše vydavatelství mělo k dispozici dva výstavní panely, ve kterých umístilo padesátku knižních titulů zejména z produkce Fakulty filozofické, třemi knihami byla zastoupena Fakulta zdravotnických studií a dvě publikace reprezentovaly Fakultu restaurování. Z vystavených knih naší univerzity byl dále největší zájem o novinky Historici mezi vědou a vědní politikou Jaroslava Pánka a Praxe inkluze dítěte v mateřské škole – děti s autismem Heleny Pálové. Celkem se prodalo velice pěkných 43 ks publikací za téměř osm tisíc korun českých.

Jízda červeným sporťákem

Letos naši expozici zpestřila beseda s akademikem docentem Oldřichem Kašparem z Fakulty filozofické, který přítomným velice vtipným a poutavým vyprávěním přiblížil obsah své knihy O červeném sporťáku a jiné současné pověsti a fámy z Mexika. Od samého počátku vyprávění posluchačům tuhla krev v žilách, když se vciťovali do reality obsahu jednotlivých příběhů. Prostor na chvíli ovládli

duchové, většinou před nedávnem tragicky zemřelých osob, aby nás, dosud živé shluky organické hmoty, kontaktovali ve spánku či za plné bdělosti v různých budovách, na různých místech městských čtvrtí či venku v přírodě, za jízdy automobilem nebo autobusem. Náš veletržní stánek navštívila smrt. Smrt, která před určitým časem ukončila životy jedincům, kteří na ni nebyli ještě připravení – dětem, ženám, mužům, kteří se ocitli v nesprávnou dobu na nesprávném místě… Jejich duše stále nenašly klid a smíření, stále mají nutkání procházet branou záhrobí do naší dimenze, do našeho časoprostoru s cílem kontaktovat nás „živé“. Po velice intenzivním, zajímavém vyprávění se docent Kašpar ujal pera a podepisoval svou knihu všem, kteří si ji zakoupili „pro sebe na doma“, „na večer před spaním “ či „na Vánoce“ pro své blízké nebo známé. Ing. Ivo Holava Vydavatelství Univerzity Pardubice

Pardubicko-mexický červený sporťák zaparkoval v Praze ještě jednou

Autor knihy o Červeném sporťáku doc. PhDr. Oldřich Kašpar, CSc., se po veletrhu Svět knihy vrátil do Prahy ještě jednou, když se zúčastnil 45. literárního večera Slova mají křídla. A opět se rozpovídal o své knize a oblíbeném Mexiku. Tentokrát oblékl i svůj slavnostní indiánský oděv. Pozvání na povídání tentokrát přišlo z kavárny/čajovny U Božího mlýna v pražské Salmovské ulici. Doc. PhDr. Oldřich Kašpar, CSc., seznámil posluchače nejdříve s odbornou stránkou současné městské pověsti zvláště mexické, popsal formu svého výzkumu i pobytu v terénu, konkrétněji specifikoval hlavní druhy pověstí uváděných v knize a některé z nich poutavou formou odvyprávěl.

Poutavé vyprávění doprovázené hudbou

V průběhu svého nesporně zajímavého a přitažlivou i srozumitelnou formou podaného vystoupení reagoval na četné dotazy, ať již

na ty položené od obou organizátorů celého večera, či na ty, jež zazněly přímo z publika. Stejně jako na knižním veletrhu, tak i v tomto případě bylo mluvené slovo doprovázeno hudbou, nástrojem pro nové tisíciletí tankdrumem a písněmi Mgr. Nory Harazimové, které kromě Oldřichem Kašparem do španělštiny přeložených indiánských předkolumbovských básní tvořila její vlastní tvorba. Závěrem lze jen konstatovat, že další představení publikace vydané Univerzitou Pardubice slavilo nesporný úspěch a přispělo tak výrazným způsobem k její propagaci. (zupa)

37


Kultura

Studenti Fakulty elektrotechniky a informatiky na výstavě ukázali, co se naučili Není žádným překvapením, že se na Fakultu elektrotechniky a informatiky hlásí především technicky nadaní studenti. To však ještě neznamená, že nemají i umělecké vlohy. Těm, kteří v sobě objeví takový potenciál, umožňuje fakulta rozvíjet ho v rámci předmětu Digitální fotografie. Nyní studenti představili, co se v kurzu naučili. Jedinečná výstava jejich výtvorů byla k vidění přímo na fakultě až do konce léta. Volitelný předmět Digitální fotografie na fakultě již druhým rokem vede vedoucí katedry řízení procesů Ing. Daniel Honc, Ph.D., ve volném čase nadšený fotograf. Během 13 lekcí seznamuje studenty s historií a osobnostmi fotografie, konstrukcí fotoaparátů, naučí je, jak správně exponovat, zaostřovat, pracovat s kompozicí, perspektivou a světlem.

Studenti fotili na fakultě i v ulicích

Studenti se dozví o specifikách různých fotografických žánrů a situací, jako jsou zátiší, produktová fotografie, makro, reklama, krajina, architektura, interiéry, sport, reportáž, dokument, street foto, portrét nebo focení dětí, zvířat, svateb a koncertů. Část předmětu je věnována také grafickým formátům a úpravám fotografií v počítači, konkrétně programu na úpravu fotografií Adobe Lightroom. Konečně po probrání teoretické části dostanou studenti možnost vyzkoušet a procvičit si, co se naučili. Mohou používat své přístroje, ať už se jedná o zrcadlovky, kompakty nebo třeba mobilní telefony. Kromě focení v interiérech fakulty a přilehlém parku vyjdou také do ulic města, kde se s učitelem zaměří na street fotografii. Úkolem studentů je fotit na zadané téma a své fotografie nahrávat na server Flickr.

Kurz se koná i v příštím roce

A protože byly letos výsledky velmi povedené, rozhodl se dr. Honc podělit se o ně s ostatními a uspořádat v prostorách fakulty malou výstavu. Její slavnostní otevření se konalo 18. května a bylo ji možné navštívit až do konce léta. Ti, které snímky osloví, se mohou na kurz Digitální fotografie přihlásit opět v příštím roce. „Ať již jste úplní začátečníci, nebo máte s fotografií zkušenosti, dozvíte se spousty zajímavých informací nejen o technice, ale i o věcech s fotografováním souvisejících. Budete si moci všechno vyzkoušet a třeba nakonec propadnete kouzlu fotografie stejně jako já,“ láká Dan Honc na kurz další zájemce a příznačně se loučí slovy „Dobré světlo“. PhDr. Olga Mitchell FEI

38


Osobnosti

Absolvent Pavel Beránek: Nebojte se vyšších cílů. Budou vás motivovat Seriál o úspěšných absolventech Univerzity Pardubice pokračuje. Tentokrát představením absolventa Dopravní fakulty Jana Pernera Pavla Beránka. Po promoci nastoupil do společnosti ŠKODA VAGONKA, a.s., kde působí dodnes. V roce 2004 zde začínal na pozici projektanta. Během let se díky své píli a zapálení pro obor vypracoval až na současnou pozici vedoucího technického úseku. Jaký obor jste na Univerzitě Pardubice vystudoval? Chtěl jsem studovat technický obor. Dopravní prostředky mě vždy zajímaly a možnost specializace na kolejová vozidla byla přitažlivou nabídkou. Navíc Univerzita Pardubice již tehdy byla respektovanou institucí a byla nám doporučována i na gymnáziu. V neposlední řadě sehrálo svou roli i město Pardubice, které mám jako město rád a mám zde rodinné vazby. Co vám studium přineslo? Získal jsem především kvalitní vědomostní základ z oboru Dopravních prostředků – kolejových vozidel, tedy poměrně specifického a úzkoprofilového oboru. Pro mou současnou profesi byla nejpřínosnější ale hlavně praxe na dislokovaném pracovišti v České Třebové, kde jsem měl možnost si v malém kolektivu svůj studijní obor tzv. osahat. Když jste po promoci nastoupil do práce, byla to pro vás velká změna? V roce 2004 jsem nastoupil do tehdejšího ČKD VAGONKA (dnes ŠKODA VAGONKA, a.s.) a působím zde dodnes. Ano, asi jako pro většinu absolventů. Za prací jsem se stěhoval, jako mnozí další jsem současně s novou prací tedy řešil i nový start soukromého života. Co považujete za největší úspěch ve své profesní kariéře? Působení ve společnosti ŠKODA VAGONKA, a. s. Začínal jsem zde jako projektant. Během let jsem vystřídal několik různých pracovních pozic. Každá z nich pro mě byla výzvou. Díky tomu jsem měl příležitost podílet se na realizaci klíčových firemních projektů. A stále si velmi vážím toho, že mohu pracovat ve firmě, která mi neustále předkládá nové výzvy a příležitosti a že mohu úzce spolupracovat s týmem profesionálů a společně s nimi vytvářet unikátní produkty. Co byste poradil studentům Univerzity Pardubice, kteří chtějí uspět ve své profesi? Rozhodně bych jim doporučil, aby se věnovali cizím jazykům. Znalost jednoho světového jazyka je dnes už samozřejmostí, proto, chtějí-li získat nezanedbatelnou konkurenční výhodou, by měli ovládat cizí jazyky minimálně dva. Určitě by měli také využívat nejrůznější praktické stáže a trainee programy, díky nimž získají velmi cenné pracovní zkušenosti. A to nejdůležitější nakonec: Nebojte se zvolit si náročnou profesi. Dávejte si vyšší cíle, které vás budou motivovat. Přijímejte výzvy, které vám život předloží, a snažte se na sobě neustále pracovat.

Pavel Beránek zahájil studium oboru Dopravní prostředky – kolejová vozidla na Dopravní fakultě Jana Pernera Univerzity Pardubice v roce 1999. Studium úspěšně ukončil o pět let později. Ještě týž rok nastoupil do svého prvního zaměstnání. Stal se projektantem v někdejším ČKD VAGONKA, a.s. Postupně se propracoval až na pozici vedoucího technického úseku, do které byl jmenován v roce 2015. ŠKODA VAGONKA, a.s., je přímým pokračovatelem tradice výroby osobních kolejových vozidel s výrobním programem orientovaným na produkty v oblasti elektrických jednotek pro příměstskou dopravu, motorových souprav, lehkých regionálních vozidel a osobních přípojných vozů. V průběhu času prošla celou řadou organizačních i vlastnických změn. Tyto změny byly završeny příchodem zahraničního majitele do společnosti ČKD VAGONKA STUDÉNKA, a.s., a vyčleněním osobních kolejových vozidel z výrobních i obchodních záměrů této společnosti do akciové společnosti ČKD VAGONKA. V lednu 2005 se ČKD VAGONKA stala součástí skupiny ŠKODA HOLDING, a v březnu 2008 se tak přejmenovala na ŠKODA VAGONKA, a.s. Zajišťuje mimo jiné kompletní servis vozidel, opravy a modernizace a v neposlední řadě také prodej náhradních dílů. Mgr. Jana Hlavatá Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa

39


Osobnosti

Míra bulvarizace našich médií je obrovská, říká antropolog Tomáš Samek Jako jednoho z kandidátů do Rady České televize ho navrhla Ekumenická akademie. Uspěl hned v prvním kole volby a za sebou nechal jiná známá jména. Tomáš Samek z Univerzity Pardubice se jako antropolog médii zabývá již několik let. To byl také jeden z důvodů, proč do volby vůbec šel. Česká televize si podle něj nevede špatně, i když ve srovnání se západem je co zlepšovat. Během příštích šesti let jí v tom jako radní zkusí pomoci.

Novým členem Rady České televize jste se stal s účinností od 1. července 2017. Kdo přišel s návrhem, že byste mohl kandidovat? Oslovili mě dva lidé, zda bych jako antropolog studující naše a zahraniční média měl zájem kandidovat do Rady. Znali mé názory z článků, které publikuji ve veřejném prostoru, zejména v Kulturním čtrnáctideníku A2, ale i Deníku Referendum, Českém rozhlasu a dalších médiích. Oceňovali, že dlouhá léta zastávám konzistentní a poměrně kritický postoj, který se neřídí momentálně vládnoucími náladami ve společnosti. Odborně se zabýváte médii, zejména veřejnoprávním rozhlasem a televizí. Byl právě toto důvod, proč jste se o členství v Radě ucházel? Ano, byl to jeden z důvodů. Byl jste vybrán hned v prvním kole volby. Jak to probíhalo? Úplně první kolo provádí volební výbor Poslanecké sněmovny. Tento orgán z kandidátů vybere trojnásobek počtu míst, která jsou v Radě právě volná. Kandidátů bylo letos 22 a ti všichni se museli představit v krátkém projevu, kde předestřeli svou vizi, a poté museli reagovat na připomínky a dotazy poslankyň a poslanců volebního výboru, na dotazy mnohdy dost ostré. Protože se tentokrát v Radě uvolnila tři místa, volební výbor vybral z oněch 22 nominantů devět finálních kandidátů, o nichž pak rozhodovala sněmovna v přímém tajném hlasování. U tohoto hlasování jsem nebyl, o jeho průběhu jsem získal informace až z médií. Vaše zapojení jistě muselo vyžadovat nějakou speciální přípravu. Jakou? Musel jsem důkladně nastudovat několik právních norem týkajících se veřejnoprávní televize, její výroční zprávy a další dokumenty. Jako každý kandidát jsem si musel připravit projev před volební výbor, kde se do několika minut muselo vejít vše podstatné, s čím přicházím. Čím jste, podle vás, „voliče“ zaujal? Hlasování je tajné a nemohu vidět do hlav všech poslanců, kteří mi dali hlas.

40

Na co jste se tedy ve svém projevu například zaměřil? Zdůraznil jsem například, že jako exportně orientovaná otevřená ekonomika uprostřed Evropy musíme rozumět alespoň v hlavních rysech klíčovým debatám, které se odehrávají ve veřejném prostoru nejdůležitějších zemí, a to bez ohledu na to, zda leží na západ, východ, sever či jih od nás. Na jednom konkrétním případu významného prohlášení nejznámějších představitelů německého společenského a poltického života, o němž referovaly ve své době světové agentury a o kterém psala média v celé Evropě, jsem dokládal, v čem je třeba zlepšit zpravodajskou práci České televize. Ta totiž toto prohlášení zcela ignorovala, ačkoli disponuje kanálem, který přináší zpravodajské a publicistické informace 24 hodin denně. Samozřejmě, že kompetence členů Rady jsou vymezeny v právních předpisech a radnímu nepřísluší, aby ingeroval dejme tomu do zpravodajských relací. Ale pokud by si na podobná selhání stěžovali diváci, pak už Radě náleží se tím zabývat. Jak vy osobně vnímáte toto zvolení, co to pro vás znamená? Mám z toho úspěchu přirozeně radost. Co pro mě znamená, se ukáže až po delší době, kdy budu do činnosti Rady více zapojen. Zatím máte za sebou dva měsíce ve funkci. Stihli jste už něco projednat? Přes prázdniny se Rada schází jen málo, takže mám za sebou pouze první zasedání. Snažím se rozkoukat, abych dobře a přesně chápal celý procedurální režim, v němž Rada a s ní spolupracující instituce fungují. Co přesně bude vaším úkolem v Radě? Úkoly radního jsou přesně vymezeny zákonem, přičemž je nutné zdůraznit, že jde o kolektivní, patnáctičlenný orgán. Rada plní roli článku, který prostředkuje kontrolu veřejnosti nad daným médiem veřejné služby. Jmenuje a odvolává generálního ředitele České televize, kontroluje plnění rozpočtu, rozhoduje o stížnostech diváků, schvaluje dlouhodobé plány rozvoje ČT atd.


Osobnosti Všechny tyto úkoly budete řešit kolektivně, nebo má každý z radních nějakou „svou“ agendu? Rada je kolektivní orgán, takže v mnoha věcech pracuje týmově; to se nevylučuje s tím, že jednotliví radní přijímají určitá konkrétní zadání, jejichž výsledek potom zpravidla prezentují při zasedání Rady. A rozumí se samo sebou, že ani hlasování není nutně vždy u všech radních shodné, neboť stanoviska se mohou různit. Daří se podle vás veřejnoprávní televizi plnit úkoly v oblasti televizního vysílání? Jsem v Radě příliš krátce na to, abych to dokázal posoudit. Jisté je, že by bylo dobré určité věci podstatně zlepšit, a to zejména v oblasti publicistiky a vzdělávacích pořadů. Na druhé straně je třeba vidět, že v mezinárodním srovnání s jinými zeměmi postkomunistické Evropy nedopadá Česká televize vůbec špatně. V mnoha dílčích parametrech je vysloveně úspěšná. Srovnání se západní Evropou už tak excelentně nedopadá, ale vždy je nutné nezapomínat na velikost finančních prostředků, s nimiž naše televize disponuje: a zde se třeba s Rakouskem či Německem těžko můžeme porovnávat. Jak vidíte naši současnou mediální scénu? Dá se to nějak zjednodušit? To je téma na knihu a sotva ho zhustit do krátké repliky bez velkého zjednodušování. Tu knihu jsem napsal a vyšla loni, takže tam mé názory na naše média najdete. Ale abych neuhýbal vaší otázce, povím aspoň tolik: určitě by nám prospělo, kdybychom měli víc vskutku nebulvárních médií. Míra bulvarizace našich médií je obrovská – a ne vždy obhajitelná ekonomickými tlaky, na něž se někteří mediální manažeři odvolávají. I to, co se u nás vydává za seriózní, působí z hlediska zemí s vyšší mediální kulturou v podstatě bulvárně. Ve chvíli společenských krizí, kdy se pak společnost musí rychle rozhodovat mezi různými recepty předkládanými politickou sférou, plní nebulvární, dlouhodobě a konzistentně seriózní média nezastupitelnou úlohu. V této věci máme problém. V poslední knize nazvané Tahle země je naše: Český a německý veřejný prostor v deiktické perspektivě jste se zabýval otázkou deixe použitelné jako hlediska výkladu světa médií, veřejného prostoru a komunikačních interakcí v něm probíhajících. V čem je německé mediální prostředí jiné? Liší se celou řadou věcí, i když hned zkraje je třeba předeslat, že srovnávat česká a německá média je samo o sobě a bez uvedení dalších souvislostí neseriózní, vždyť porovnáváme desetimiliónové řečové společenství s řečovým společenstvím zhruba desetkrát větším. Uvedu jako příklad jeden zásadní rozdíl: nejsledovanějším televizním zpravodajstvím jsou u nás Televizní noviny, jež vysílá soukromá televize a které jsou velmi bulvární; v Německu každý večer nejvíc lidí sleduje vysoce seriózní zpravodajskou relaci veřejnoprávní televize ARD: ta v patnácti minutách (tak dlouho trvají hlavní večerní zprávy) nabízí takovou míru serióznosti, že se s její obdobou nikde v českém televizním světě nesetkáme. A přece je toto nebulvární zpravodajství sledovanější než bulvární žurnalistika konkurenčních komerčních kanálů. Tohle nezdůvodníte pouze velikostí populace. Můžeme se od našich sousedů něco učit? Určitě a v mnohém. U nás se až příliš často odbývá jakékoli srovnání s Německem jako nerealistické, neboť rozdíly ve velikosti i hospodářské síle obou zemí jsou nesouměřitelné. Na to se mnohdy vymlouváme i tam, kde bychom se ze světových (nejen německých) zkušeností mohli učit. V čem například bychom se mohli inspirovat? Už jsem se zmínil o kvalitě veřejnoprávního zpravodajství, kde podle mého soudu stále máme co dohánět. Dalším příkladem je srozumitelnost: navzdory vysoké úrovni německých nebo britských zpravodajských a publicistických pořadů i debat je jim vždy

rozumět, vždy berou ohled na diváka a snaží se daná fakta uvádět do souvislostí, které je činí pochopitelnějšími a divácky jasnějšími. Tady myslím máme ještě stále velké mezery. Ale abych uvedl také pozitivní příklad: naštěstí se Česká televize opravdu snaží porovnávat výsledky své práce s tím, co se děje v zahraničí, třeba ve vývoji a používání sociálních sítí – zde se hledá inspirace jak u veřejnoprávních médií v Německu, tak ve Velké Británii. Je spravedlivé uvést, že v zahraničním srovnání si naše veřejnoprávní televize v mnoha parametrech nevede vůbec špatně – vezmeme-li v úvahu rozdílnou velikost zdrojů, kterými disponuje televize česká oproti třeba rakouské. O antropologii médií přednášíte i na Univerzitě Pardubice. Bude vám vlivem vaší nové funkce zbývat čas na setkávání se studenty? Vysokoškolských pedagogů je mezi radními celá řada a nikdy jsem nezaznamenal, že by kvůli tomu museli zanedbávat svou práci. Ty dvě profese jsou velmi kompatibilní. Navíc své zkušenosti z Rady mohu v zobecněné podobě vnášet i do přednášek, takže z toho studenti budou profitovat. Vezmete je například i na exkurzi do České televize, aby viděli, jak takové veřejnoprávní médium funguje? O tom jsem zatím nepřemýšlel. Na jakých projektech se studenty například pracujete? Například na projektu Sociocon, což je každoroční jednodenní konference, kde studenti i pedagogové společně s přáteli katedry sociální a kulturní antropologie a pozvanými zahraničními hosty prezentují výsledky své práce – to nejvýraznější, čeho bylo dosaženo v posledním roce. Je to velmi živé, jsou tam i filmy, veřejné debaty s absolventy a další vystoupení. Akce je zajímavá tím, že ji skoro celou organizují sami studenti, kteří se tím zároveň učí, jak oslovit veřejnost, neboť Sociocon záměrně pořádáme ve veřejném prostoru místního divadelního klubu, a nikoli v kampusu univerzity. Tím napomáháme i tomu, aby široká veřejnost měla možnost seznámit se s tím, co dělá univerzita, a aby vznikala vzájemná vazba mezi různými segmenty společnosti, které se jinak nemají tolik šancí potkávat. Budete s nimi v této práci pokračovat? Samozřejmě. Mgr. Tomáš Samek, Ph.D., M.A., působí na Katedře sociální a kulturní antropologie Fakulty filozofické Univerzity Pardubice od roku 2009. Zabývá se tématy jako lingvistická antropologie; média a sociální vědomí; český a německý veřejný prostor; jazyková interakce a identita a dalšími souvisejícími oblastmi. Výkladem světa médií, veřejným prostorem a v něm probíhajícími komunikačními interakcemi se zabývá zatím ve své poslední knize nazvané Tahle země je naše: Český a německý veřejný prostor v deiktické perspektivě. Do veřejného prostoru přispívá pravidelně a publikuje například v Kulturním čtrnáctideníku A2, Českém rozhlasu Plus, Lidových novinách, Deníku Referendum, Respektu, Revue Prostor, Britských listech a dalších médiích. Současně je autorem odborných překladů a editorem básnických sbírek, nejnověji knihy Renaty Bulvové Jdeš touto známou krajinou, a přesto nevíš kudy (Novela bohemika, Praha 2017). Na příštích šest let byl s účinností od 1. července 2017 zvolen členem Rady České televize. Více o Tomáši Samkovi zde: http://ksv.upce.cz/author/tomassamek/. O Radě České televize. Má patnáct členů, které volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, a to tak, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy. Členové rady jsou voleni na šest let, přičemž každé dva roky dochází k obměně jedné třetiny Rady. Mezi hlavní pravomoci Rady patří jmenování a odvolání generálního ředitele České televize, schvalování jejího rozpočtu, dohled nad plněním úkolů veřejné služby v oblasti televizního vysílání nebo schvalování plánů dlouhodobého rozvoje v oblasti programu. (zupa)

41


Osobnosti

Poezie je pro mě hra, říká spisovatel a vysokoškolský pedagog Antonín Kudláč Šaty dělají člověka. Známým příslovím se inspiroval literární teoretik a spisovatel Antonín Kudláč. Ukázku ze svých textů přednesl na druhém ročníku LITCONu ve stylové kožené bundě. Stylizuje se i ve svých dílech: „Pokud už se v díle objevím, tak se pokouším o co největší stylizaci, abych nebyl poznat.“ Proč jste se rozhodl předčítat své texty v bundě? Vzniklo to celkem nedávno, protože tu bundu mám od loňského podzimu. Je to vlastně takový kostým. Myslím si, že to dodává četbě jiný ráz, připadá mi to zajímavější, i pro mě samotného. Cítím se v tom dobře. Jak jste vybíral texty ke čtení na LitConu? Vybíral jsem velice jednoduše. Použil jsem to, co jsem zrovna našel. Nijak zvlášť jsem to nepromýšlel. Kdy jste začal psát a publikovat? Začal jsem psát v pubertě, ale to jsem samozřejmě ještě nepublikoval. Zúčastnil jsem se i několika literárních soutěží, v nichž jsem se však nijak neumístil. K publikování jsem se dostal až v 90. letech, kdy jsem pracoval v různých nakladatelstvích jako redaktor. Od této práce nebylo k publikování daleko. Asi rok a půl jsem se psaním dokonce živil, tedy psal jsem na objednávku různé, často dost pokleslé, texty. Jak se promítáte do svých děl? Snažím se tam nepromítat vůbec, ale to samozřejmě úplně nejde. Mé vlastní zážitky tam hrají určitou roli, ale snažím se upravit děj, aby to nebylo k poznání. Pokud už se v díle objevím, tak se pokouším o co největší stylizaci, abych nebyl poznat. Píšete básně i poezii, co je vám osobně bližší? Za básníka se vůbec nepovažuji. Poezii beru jako hru, jako něco, co dělám pouze pro zábavu, pro vlastní pobavení. Takže je mi bližší próza, tedy povídky. Román jsem nenapsal a asi ani nenapíšu. Proč jste se rozhodl psát pod pseudonymy? Já jsem se pro ně původně nerozhodl, to byla podmínka nakladatelství v době, kdy jsem psal na zakázku. Texty, dle žánrů, měly vypadat jako díla autorů jiných, třeba žen, takže jsem používal ženské pseudonymy a podobně.

42

Prozradil byste nějaký pseudonym? Bohužel, podle smlouvy prozradit nesmím. Těch jmen je celá řada, nedávno jsem to počítal a jde asi o dvacet tři pseudonymů. Není vyloučeno, že jsem nejrozsáhlejší pseudonymista v české literatuře. Kde kromě Litconu prezentujete svou tvorbu? Prezentuji, kde je příležitost. Buď v rámci akcí naší katedry, nebo i jinde. Ale není toho tolik. Beletristicky už publikuji velmi málo a čtení je spíš jen náhodné, když vyplyne z okolností. Jak jste se dostal k populární literatuře? Na jednu stranu to byla má čtenářská záliba, na tu druhou jsem se toho chopil z důvodu, že odborný zájem o populární literaturu byl dlouho nízký. Bylo jen málo lidí, kteří byli ochotni se tím zabývat jinak než publicisticky. Připadalo mi to jako zajímavý směr, kudy se vydat.

svou nebo několika přátel. Není to plánované, obvykle to vznikne k nějaké příležitosti, připadá mi to jako vhodný dárek například k narozeninám. Co se týká odborné tvorby, tak právě dopisuji knihu, která je věnovaná současné české fantastice z literárně-vědného hlediska, zatímco ta minulá byla o fanoušcích, o sociálním pozadí fantastiky. Vyjde letos na podzim v univerzitním nakladatelství. Čtete knihy vícekrát, nebo se držíte hesla jednou a dost? Jak které knihy. K některým stálicím se vracím, protože mi připadají zajímavé i po delší době. Daleko více je však těch, ke kterým se nevracím. Kolik svazků čítá vaše domácí knihovna? Teď mám úplně miniaturní knihovnu, řekl bych příruční, kde mám přibližně 500 svazků. Když jsem bydlel v domě, míval jsem knihovnu s 5 500 svazky.

Sám jste několik rozhovorů vedl, jak často se ale stáváte tím zpovídaným? V posledních letech to kupodivu přibývá, sám nevím proč. Pravdou je, že za poslední dva tři roky to bylo více rozhovorů než za dlouhá léta předtím.

Prý čtete velmi rychle, je to pravda? Ano, přečtu zhruba jednu knihu za den, za týden průměrně tři až čtyři knihy. Nečtu více knih najednou, protože mám rád, když je ta pozornost soustředěna na tu jednu knihu.

Radši rozhovory vedete, nebo odpovídáte? Zábavnější je pro mě otázky klást, než na ně odpovídat.

Máte představu, kolik knih jste za svůj život už přečetl? Nemám. Vzhledem k tomu, že jsem se naučil číst ve čtyřech letech, tak v tuto chvíli čtu už více než čtyřicet let. Spočítat to nedokážu, ale odhaduju, že jsem přečetl vlak plný knih.

Jaká byla vaše cesta k učení? Učit na vysokých školách jsem začal už před osmnácti lety. Ačkoliv jsem vystudoval pedagogickou fakultu, tudíž se dalo čekat, že někdy budu učit, tak jsem s tím moc nepočítal. Dostal jsem se k tomu náhodně, prostě jsem získal práci učitele a už jsem u toho zůstal. A rád bych u této profese vydržel až do důchodu. Co plánujete do budoucna? Z beletristické tvorby neplánuji nic. Už se jí příliš nezabývám, když už, tak pro zábavu

A na závěr prozraďte, co momentálně čtete? Teď čtu výborné sci-fi detektivky od amerického spisovatele Bena Winterse. Zdeňka Sahulková studentka druhého ročníku oboru Historicko-literární studia FF


Sport

Běh naděje přispěl na výzkum rakoviny dvanácti tisíci První říjnovou sobotu se tradičně na Pernštýnském náměstí uskutečnil Běh naděje. Letos se přitom běžel jeho jubilejní dvacátý ročník. Počasí bylo tentokrát spíše aprílové, protože při startovním výstřelu svítilo sluníčko, ale do cíle už běžci dobíhali za deště. I přes toto nestálé počasí přišlo dobrou věc podpořit 231 běžců, kteří měli možnost startovat dokonce ve dvou startech, a proběhnout si tak trať dlouhou necelé tři kilometry. Ještě před samotným startem mohli závodníci, fanoušci i další příchozí opět využít nabídky stánku Fakulty zdravotnických studií, kde si mohli nechat změřit například krevní tlak či tělesný tuk, popřípadě jim odborníci poradili ohledně správné výživy a pohybu.

Zahřátí sportovci se vrhli na trať

Po přivítání běžců následovala taneční ukázka pohybového studia Hroch. Ještě jednou se pak všichni přítomní roztančili v rytmech pohybové skladby, kterou předvedli studentky a studenti Univerzity Pardubice. O následné společné zahřátí běžců se postaraly lektorky Univerzitního sportovního klubu. Přestože počasí je každým rokem v tomto termínu poměrně nepříznivé, byla účast na běhu krásná, což dokazuje i vybraná částka 12 040 Kč. Velké poděkování patří především všem příchozím, dále paním učitelkám ze Základní školy Studánka a Základní školy Spořilov, které se s dětmi každý rok účastní v hojném počtu, a také organizátorům.

Patronát nad akcí má Univerzitní sportovní klub

Běh naděje je sportovně-společenskou charitativní akcí navazující na sérii Běhů Terryho Foxe, které v České republice úspěšně probíhaly v letech 1993 až 2007. Letos se tedy charitativní Běh naděje uskutečnil již podvacáté. A tradičně se jeho organizace ujal Univerzitní sportovní klub Pardubice, z.s., ve spolupráci s Univerzitou Pardubice – její Katedrou tělovýchovy a sportu a Fakultou zdravotnických studií – a Klubem onkologicky nemocných Pardubice. V této mimořádné dobročinné akci, která je spojena s veřejnou sbírkou na podporu výzkumu rakoviny samozřejmě nejde o to zvítězit, ale ukázat, že lze vyjádřit pomoc těm, kteří ji potřebují. Mgr. Lenka Doležalová Katedra tělovýchovy a sportu UPa

43


Sport

Studenti se učili záchraně na vodě Budoucí záchranáři z Fakulty zdravotnických studií absolvují v průběhu studia řadu odborných kurzů. Jedním z nich je kurz potápění doplněný výukou záchrany na vodě. Třicítka studentů se proto během jednoho květnového týdne ocitla jak v bazénu v Pardubicích, tak na volné vodě v lomu na Chrudimsku, kde si zkoušeli své první ponory. Kurz zakončili zkouškou a získáním speciálního osvědčení a zvládnutím dalších dovedností se tak přiblížili své budoucí náročné profesi záchranáře. První dva tréninkové dny speciálního záchranářského kurzu strávilo třicet dva studentů Fakulty zdravotnických studií v Pardubicích. „Na úvod jsme vzali studenty do pardubického aquacentra, kde trénovali ponory za dohledu našich asistentů z katedry tělovýchovy a sportu. Kromě toho se zde naučili i technikám obrany plavčíka-záchranáře i výcvik techniky ovládání plavidel na naší loděnici,“ řekl k programu prvních dvou dnů vedoucí kurzu a současně vedoucí Katedry tělovýchovy a sportu Univerzity Pardubice Mgr. Jan Němec. Kromě něho a členů katedry tělovýchovy a sportu se na organizaci kurzu každoročně podílí i Městská policie Pardubice, jejíž členové se stávají instruktory a současně průvodci studentů pod vodou.

Trénink v terénu je nutností

Uprostřed týdne se pak dvě skupiny studentů přesunuly do terénu, do asi 30 kilometrů vzdálené oblasti na lom Leštinka na Chrudimsku, kde studenti trénovali zkušební ponory na volné vodě. Seznámili se také s technikami uzlování a vyzkoušeli si navigaci a chování v krizové situaci pod vodou. Třetí skupina zatím odjela do nedalekých Tuněchod, odkud sjížděli řeku Chrudimku až do Pardubic. Ve čtvrtek se skupiny vyměnily a zkušební ponory si zkoušeli další budoucí záchranáři. „Trénink přímo v terénu je pro výcvik studentů zásadní. Na konkrétních modelových situacích se učí, jak reagovat a postupovat zejména při řešení krizových a vypjatých situacích. Orientace v terénu či dostatečný teoretický základ jsou přitom nezbytné. Studenty tak proto učíme nejen diagnostiku potápěčských nehod, ale i fyzikální a fyziologické aspekty potápění

44

a samozřejmě praxi. Během výcviku si vše zkouší na vlastní kůži, takže by je následně při skutečném zásahu ve vodě nemělo nic překvapit ani vyvést z míry,“ komentoval praktickou stránku výcviku Mgr. Němec.

Uplatnění najdou rychle

Na konci týdenního intenzivního kurzu pak studenti nově nabyté znalosti a dovednosti museli ještě prokázat během testů i při praktické zkoušce. A všichni byli úspěšní. Kromě kurzu potápění čekají studenty Fakulty zdravotnických studií, kteří studují na zdravotnického záchranáře, ještě další výcvikové tréninky. Musí projít úvodním týdenním kurzem první pomoci, kurzem záchrany na horách v letním a zimním období. Dále procházejí kurzem řidičských a navigačních dovedností s cílem ověřit schopnosti orientace v městské zástavbě a vyzkoušet si řízení dodávky. Poslední kurz zařazený do praxe studentů je kurz nazvaný „Operační řízení“, který vrcholí nácvikem zvládnutí hromadného neštěstí. „Najít uplatnění pro takto vzdělané a připravené záchranáře není obtížné. Místo mívají jisté již na konci studia a své uplatnění najdou mimo výjezdových stanic zdravotnické záchranné služby také v nemocnici na oddělení urgentního příjmu a anesteziologicko-resuscitačních odděleních. Každý rok končí státní závěrečnou zkouškou a obhajobou bakalářské práce kolem 30 studentů,“ dodává Mgr. Jan Pospíchal z Katedry klinických oborů Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice. (zupa)


Sport

Historický sportovní úspěch Univerzity Pardubice. Florbalový tým získal zlaté medaile Nejdříve to začalo bojem ve skupinách na naší Univerzitě Pardubice. Kdy náš tým „Rychlý šípy a nazdar!“ prošel všemi zápasy bez ztráty kytičky. Načež ve finále byli v napínavém prodloužení poraženi bájní „Sajrajti“. A tak začala nová éra florbalového týmu Univerzity Pardubice, který doslova převálcoval všechny týmy v Univerzitní florbalové lize minulého akademického roku 2016/2017. V pátek 19. května vyrazil florbalový tým ve složení Vojtěch Ott, Filip Krigovský, Filip Libáňský, Jakub Kofroň, Petr Němeček, Petr Suchý, Vojtěch Klein, Lukáš Zdeněk, Jan Hrabovský, Milan Randa, Daniel Drake dobýt Prahu. Nebo aspoň sportovní halu Dukla na Julisce. Náš tým byl letos složen ze super party, což byl velký a prakticky největší základ úspěchu. Před začátkem turnaje proběhl team building v týmových hrách a hlavně kvalitní dopolední příprava. Jak už individuální, tak týmová.

Postup ze skupiny z 1. místa

První utkání ve skupině s VŠCHT Praha přineslo mnoho zajímavých situací, gólů a emocí. Rozhodčí rozdali dokonce tři červené karty, což na takovémto školním turnaji je jistě neobvyklé. Přesto, nebo právě proto jsme nakonec Pražany přehráli 5:2 a díky delšímu volnu před dalším zápasem jsme mohli vyrazit na týmový oběd. Druhé utkání s Brnem bylo jasně v naší režii již od prvních minut, ale za stavu 4:0 jsme lehce polevili a Brňané začali kousat. I tak jsme ale tento tým s klidem přehráli a odnesli jsme si výhru 6:1 a jasný postup z prvního místa.

Jdeme do finále

Do semifinále jsme tedy šli jako jasní favorité, jenže vstup do zápasu se nám nepovedl a po další dlouhé pauze před zápasem jsme se nemohli ihned nastartovat a lehce jsme polevili. Po patnácti minutách svítil na tabuli pro nás nepříjemný stav 0:1. Ale v druhé půlce jsme vzali vše do svých rukou a byla otázka času, kdy se jazýček vah

na skóre překlene na naši stranu. Netrvalo dlouho a po krásném gólu našeho kapitána jsme vedli 2:1 a tento výsledek jsme ubránili i v dvouminutovém oslabení těsně před koncem utkání, a tak jsme mohli slavit postup do finále. Perfektně sehraný tým Ve finále nás čekali obhájci z minulého roku a hlavně domácí celek z ČVUT Praha. Jenže již po dvou minutách finále svítil na tabuli stav 2:0 v náš prospěch a vzduchem se linula vůně zlata. Ta nás možná trochu omámila a dovolili jsme soupeři vyrovnat, a to i po následném vedení 3:2. Jenže pak přišel nápřah z půli hřiště našeho kapitána, nádherná clona před bránou a gólman soupeře našel míček až za svými zády. S výsledkem 4:3 i páteční finále skončilo, a tak přišel ještě jeden zlatý večírek pro tuto partu, která se letos opravdu sešla a perfektně si sedla. Tým byl výborně sehraný a výhru v letošním ročníku UFL si jednoznačně zasloužil a vybojoval bez jediného prohraného zápasu. Byl to dnes historický okamžik pro tento sport a hlavně pro Univerzitu Pardubice, která nenašla v celorepublikovém finále přemožitele.

Díky za podporu!

Poděkování na dálku patří organizátorům soutěže a hlavně také našemu mentálnímu kouči Petru Mlatečkovi a našemu bývalému spoluhráči z ciziny Mariu Krajčířovi, kteří jistě drželi palce a jejichž podpora nás dotlačila až ke zlatým medailím. Lukáš Zdeněk student oboru Kulturní dějiny FF

45


Sport

Veslování se na univerzitě daří. Týmy změřily síly s jinými vysokými školami Oddíl veslování Univerzitního sportovního klubu Pardubice funguje při Univerzitě Pardubice od roku 2012. Následně se začalo veslování vyučovat i jako samostatný předmět v rámci vysokoškolské volitelné tělesné výchovy zajišťované Katedrou tělovýchovy a sportu UPa. V současné době čítá veslařská členská základna veslařů USK přibližně 35 sportovců, a to převážně studentů Univerzity Pardubice. „Veslaři naší univerzity dokázali za tuto krátkou dobu prorazit mezi nejlepší studentské posádky a získat i medaile na mistrovství České republiky,“ dodal k úspěchům pardubických univerzitních veslařů Tomáš Macas z katedry tělovýchovy a sportu.

Posádka jela v Praze

O prvním červnovém víkendu tak posádka vyrazila do Prahy na tradiční veslařské závody – 104. Primátorky. Spolu s týmy z dalších vysokých škol se utkala v souboji univerzitních osmiveslic, které na Vltavu vypluly v pátek 2. června a již posedmé otevřely program víkendového veslařského závodu. „Barvy našeho týmu hájili v červnu především studenti dvou fakult – chemicko-technologické a dopravní. Na Vltavu společně vyjeli: Petr Bílek, David Slovák, Tomáš Halík, Michal Kubeš, Jan Kroupa, Adam Rak, Dominik Fišer, Jindřich Mašín a jejich řady doplnila kormidelnice Eliška Horníková,“ popsal složení

46

pardubické univerzitní posádky při červnových primátorkách její trenér Mgr. Tomáš Macas, Ph.D., z katedry tělovýchovy a sportu. Letos pardubický akademický tým změřil své síly s třinácti týmy nejen z České republiky, ale opět také ze zahraničí. Na kilometrové trati na náplavce Rašínova nábřeží na ně čekali přemožitelé nejen ze čtyř pražských vysokých škol, ale také ze Zlína, Ostravy, německých Drážďan nebo z Maďarska.

Zasáhla do bojů i v Brně

Možnost jet znovu fandit univerzitním osmám měli fanoušci a další zájemci během posledního zářijového víkendu. 29. a 30. září se na řece Svratce konal závod akademiků OSMY BRNO, v němž se za Univerzitu Pardubice představily mužská a ženská osma. Kromě Pardubic potvrdily účast i posádky z brněnských vysokých škol, Ostravy, Zlína nebo Bratislavy. (zupa)


Sport

Na kurzu v Itálii bylo krásně i letos. Sešla se prima parta studentů Katedra tělovýchovy a sportu organizuje mnoho sportovních akcí, které si mezi studenty a zaměstnanci našly řadu příznivců. A stejné je to i s kurzem u moře, který se koná vždy na začátku září. Letos se na něm sešla skvělá parta bezmála padesáti účastníků a společně vyrazili na osvědčené místo do střední Itálie. Program byl pestrý a nabídl pohyb téměř od rána do večera. A pobytu přálo letos i počasí.

Cíl našeho letošního kurzu jsme vybrali stejný jako vloni. Nejenže místo už známe, ale zalíbilo se nám tam natolik, že volba byla jasná – městečko Alba Adriatica v kraji Abruzzo ve střední Itálii. Celkem nás na kurz odjelo 43 účastníků. Ubytovali jsme se v prostorném apartmánovém domě nedaleko moře. Podél pláže navíc vedla cyklostezka, kterou jsme využívali jak na in-liny, tak i na ranní proběhnutí. Sportovních aktivit byla na výběr celá řada.

Procházkou za sportováním

Sportovní areál, kam jsme docházeli jednou až dvakrát denně na lekce aerobiku, tabaty, port de bras, zumby nebo kondičního posilování, byl vzdálený přibližně 500 metrů od apartmánu. V tom samém areálu jsme využívali i tenisové kurty. V odpoledních hodinách byl na programu beach volejbal a spike ball, což je nový atraktivní sport, který je možno hrát jak na pláži, na hřišti, ale i třeba na sněhu. K večeru jsme využívali ke sportování borový háj, který nabídl stín v teplém podvečeru a dostatečný prostor pro kruhový trénink

nebo proběhnutí. V náplni samozřejmě nechyběla powerjoga, kterou jsme ráno na pláži vítali slunce.

Studenti si užili „týmový“ nebo „dabl“ den

Program zpestřil tzv. „týmový“ den, během něhož studenti vytvořili týmy a celý den v těchto družstvech soutěžili. Nechyběl například ani „dabl“ den, kdy naopak všechny aktivity a lekce byly ve dvojicích. Kondiční den se zase zaměřoval na rozvoj kondičních schopností. I když byl program nabitý sportem, někteří studenti stále neměli dost, a tak zvládli i fakultativní výlety a podívali se například do Říma, do pohoří Grand Sasso, navštívili výrobnu italských těstovin nebo místní farmu, kde ochutnali domácí italské speciality. Počasí nám letos navíc přálo, a tak sportování bylo prosvícené sluncem. Velké poděkování patří všem zúčastněným. A to za skvělou atmosféru a za nadšení, které měli pro všechny sportovní aktivity. Děkujeme! Mgr. Lenka Doležalová Katedra tělovýchovy a sportu UPa

47


Léto na vodě

OSMY Brno na Svratce


Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.