s Janem Dudkem

O nás pro vás V této rubrice zpovídají členové našeho týmu někoho ze svých kolegů. Dnes je to náš „nejvyšší“, )

Big Boss, zakladatel a majitel televize, ale taky opravdový kolega, Jan Dudek.

Vím, že máte rád hudbu, zejména jazz. Hrajete na nějaký hudební

nástroj? (Ondra)

Ondro, mé druhé zaměstnání bylo v roce 1981 „hudebník“. Byl jsem zaměstnancem Slovkoncertu. Hrál jsem na kytaru (špatně), zpíval a s kolegy se chystal na hraní „na západě“. Nakonec jsme skončili ve slovenských Bojnicích…

Chystáš se někdy vrátit k láskám z mládí, tedy k muzice? (Tomáš)

Jasně, moc bych si přál napsat ještě aspoň jednu dobrou písničku. Jen nevím, komu bych ji mohl zahrát, protože Lásky z mládí i já jsme trochu zestárli.

Co vám poslední dobou udělalo

největší radost? (Katka)

Květnový přírůstek do našeho týmu vnoučků. Je jich tam aktuálně sedm. A potom spousta maličkostí, ze kterých se skládá obyčejný život.

Vím, že máte zálibu v hudbě a sportu. Hrál jste v minulosti jedno či

druhé „závodně“? (David)

Davide, hudba se asi hrát závodně nedá. Co se týká sportu, vždycky říkám, že jsem pubertu prohrál na tenise. Ano, jako žák jsem obrážel turnaje a na jednom v Ostravě (1972) jsem dostal pořádný klepec i od Ivana Lendla.

Na jaký dárek od Ježíška z dětství si

dodnes vzpomínáte? (Katka)

V tom mám jasno – stolní hokej. Ta skvělá mechanická hra, byl jsem v ní dooost dobrý!

Existují jednorožci? (Nikča)

Niki, já nevím, ale když se tak na vás dívám???

Pokud byste mohl potkat své pětadvacetileté já, jakou životní radou byste ho obohatil? (Jirka)

Těžká otázka, Jirko. Byl bych rád, kdybych mu neřekl nic, protože každá rada by mě vychýlila z té cesty, co mě dovedla až k dnešním odpovědím. A to bych nechtěl.

Je něco, co jste vždycky chtěl, ale

nikdy nedostal? (Jirka)

Když něco chcete, musíte si to vzít. Málokdy se stane, že to dostanete jen tak.

Která země vás na vašich cestách

nejvíc okouzlila? (Zuzka)

Můj první syn Martin se mnoho let rozhodl žít v jihovýchodní Asii. Nejvíc v Laosu, ale i v Kambodži. Byl jsem za ním několikrát a vždycky mě překvapovali usměvaví a spokojení lidé v podmínkách, které z naší perspektivy vidění světa byly přinejmenším hodně těžké.

Jak hodnotíte začátky TVS a sou-

časný stav? (Barča D.)

Začátky byly krušné a asi zbytečně dlouhé, protože jsem neměl osobní televizní zkušenost. Ty rádiové, které jsem nabyl ještě na Slovensku a potom ve Zlíně, mi pomohly jen zčásti. Dnes ale TVS disponuje velkou kolektivní dovedností a zkušeností, ke kterým jsme přispěli všichni.

Jak vidíte další směřování televize?

(Barča D.)

Já dobře, Barčo, a jak to vidíte vy?

Jste spokojen s tím, kam jste za 24 let naši televizi dovedl? Kam byste

ji ještě chtěl posunout? (Slávek)

Slávo, jsem spokojen, že tu TVS je i po těch letech, protože několikrát to bylo o fous. Jsem rád, že se nám podařilo „postavit telku“ v Hradišti na zelené louce a udělat z ní jednu ze tří největších regionálních televizí v Česku. No a teď ji musíme každý den posouvat blíž a blíž k našim divákům. To je úkol na furt.

Je nějaký pořad, na který jste obzvlášť pyšný, třeba i po letech, když si ho pustíte? Nebo který vnímáte jako ten nejvíc povedený?

(Zuzka)

TVS je především zpravodajská televize, která se dívá dovnitř jihovýchodní Moravy. Extra pořady jsou a vždycky budou malé třešničky na tom hlavním zpravodajském dortu. Ale určitě se nám podařily oba seriály Špetky (Slovácka i Valašska), které nově znovu bodují i v nabídce platformy stream.cz.

Jak moc se televize TVS, práce v ní i její obsah a zaměstnanci za

ty roky změnili? (Zuzka)

Zuzko, moc. Od techniky a technologie až po distribuci signálu kdysi a dnes… Co ale zůstává jako trvalá hodnota, jsou lidé. Myslím, že za dobu fungování TVS jich prošlo redakcí, technikou nebo obchodem určitě víc než sto. A jsou i takoví, kteří „drží basu“ celých 24 let…

Co vnímáte jako nejpřínosnější, co vám TVS dala nebo dává? (Zuzka)

Víte, co je na tom příběhu pro mě nejdůležitější? Ještě pořád mě to baví a cítím se šťastný.

Herců se vždycky lidi ptají na veselé příhody z natáčení - máš ty za těch 24 let nějakou vzpomínku, která tě

dodnes pobaví? (František)

Františku, Františku. Mám dvě tradiční a u obou jsi měl poměrně důležitou úlohu. Prvních 100 minut zpoždění premiérového vysílání už ani nevzpomínejme. Ale vybitá baterka na kameře, když jsme zpovídali Miroslava Kalouska v pekařské zástěře… těch obrázků mi bude vždycky líto.

Co letos dostanete od Ježíška?

(Katka)

Katko, nevím, ještě jsme spolu nemluvili, ale ze zkušenosti vím, že mě jen tak neobejde. Já se těším na všechny dárky – od ponožek až po cestu kolem světa.

A co dostaneme od televizního

Ježíška my? (Michal)

Michale, váš smysl pro humor je dost neotřelý. No, odpovím vám taky otázkou. Bude vám stačit prodloužení smlouvy na příští rok?

Vánoční svátky trávíte s vaší velmi početnou rodinou. Stihnete si vů-

bec odpočinout? (Soňa)

Soni, umím stejně tak usilovně pracovat, jako s radostí odpočívat. Ano, nebojte se, v lednu přijdu natěšený do další společné práce!