Vestnik 1936 09 23

Oran 5Iovanske Podp or

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROtNIK (VOL.) XXIV. WEST, TEXAS, ye stiedu (Wednesday) 23. zaii (September) 1936.

CISLO 46.

2IVOT TEXASKEHO ROLNIKA. HCI PRO 'SiriSi kruh etenattl, i pro sve vlastni ditky napsati neco z maw hvota, C aby si mohli ueinit itsudek o pomerech a tivote pted 60 lety.

Narodil jsem se 4. eervna 1864 na malem miste zv. Laudon, jea pattilo k obci Herbotice, okr. Landekroun v C'' echach (v r. 1929 eitalo 40 domil, 171 cbyv., z nicht 8 dsl., 163 nemecIce narodnosti). Rodide moji byli Josef a Katetina Duekovi, matka rozena, Leeikarova. Byl jsem z deti nejstark. Otec...byl vojakem a slouail 13 let. Bojoval v Italii, v Da.nsku a v r.. 1866 i proti Prusku, ktere tenkrat vtrhlo do Rakouska. Domil ptichazel jen na dovolenou. Matka zdedila po svSrch rodieich chalupu a asi 13 metic pole, kde hospodatila a opatrovala svou starou matku. Oba moji rodide jsou jia mnoho let mrtvi. Matka zemiela u sve nejmladei provdane dcery, 83 roky star& a otec, ktereho jsme my 15 let opatrovali, zemtel 84 roky star.

Matka mela svou starou matku, tak ae nemela easu pro deti a tudit dali mne, pfildruheho roku stati, a meho bratra prave narozeneho, na vychovani z domova k me kmottiece, otcove tete, do vesnice Oermne. Matku jsem vide obeas, kdya ptichazela do Oermne do kostela a otce pamatuji 'ae jsem vial kdya mi bylo asi 9 1/2 roku. Nezaail jsem tedy pede a lasky rodieu jako moji druzi sourozenci. Moje kmottidka, vdova po evangelickem superintendentu Filipim, bezdetna., mne mela rada a opatrovala mne jako vlastni dite.

Rostl jsem jako kalde jine dite na vesnici.

Divne je mi, ae se nepamatuji kdy jsem zadal chodit do ekoly, ae se dobte pamatuji jak po to prusko-rakouske valce r. 1866 se ptihnalo do vesnice mnoho nemeckSTeh vojakii, kteti se rutabotili kde mohli. Pamatuji, ae to asi bylo ✓ dobe Mani sena, nebot' jsem vial jak ti vojaci kupky sena rozhazeli a v sene leteli. Jelikot moje kmottieka mela peknST domov a v nem vee pane zatizene, dostala k ubytovani dva dfistajniky. Museli mit vysokou hodnost, nebot' pa cell eas co byli u nas, stela pied domem vojenska straa a oba meli slate sttapce u eavli. Byli to dobii lido a zvlake jeden mne vady vzal na koleno a houpal se mnou jako na koni. Mluvil na mne, ad jsem mu nerozumel. Ke veernu mi ptinesl i dteveneho kone, abych mu nejezdil na jeho eavli, ktera se mi s temi zlatSimi ozdobami libila. Dle vteho jsem zadal navetevovat ekolu asi ye 4 letech veku.

8kolu jsme meli velkou, zdenou, trochu jinadich zdi net jake tady vidime. Uditel byl start, jmenem Uherka a mel ye ekole pies 80 tan. Lze si ptedstavit, jake to ueeni mohlo bS7t, s tolika detmi, veech rfanS7ch yen; zde v Americe nema ueitel mit vice nee asi 30 Zaku ✓ tilde, jedne vekove skupiny. Start' ueitel byl dobrak a ja, nikdy nebyl trestan pro neueeni se, nS7lara pro nezbednost. Jak se pamatuji, nikdy jsem nemel jine kniaky, neali prvni eitanku (slabikat), a ae jsem byl pteloaen do tteti Citanky, nekolikrat i trestan, piece se mi xiechtelo ad mladeich spolutakil. Veak bylo mnohSrm divne, ae v dejepisu, zemepisu, v poetech i rnnohem jinem jsem byl s detmi ye tietim oddeleni, ale sedal s terni malS7mi. Take

farat Juren, otec farate Jurena z Fayetteville, Tex., staiickt to mua, mne proto nekolikrat napominal.

Pamatiaji se na ptibeh, kterS7 se udal ve vesnici k totia odnekud z Nemec missionat jmenem Harwig a zaaal zakladat jakousi novou sektu, myslim ae to jmenovali "hoprtaci" (tak tomu iikali na vesnici). A tu se dobte pamatuji, jak statiekS7 farm Juren, ac jinak minaS7 elovek, se dovedl rozeilit a proti tomu pracovat. I moje kmottieka mu pomahala, tak ae ten missionat mnoho nesvedl.

Tet pamatuji prvni kazani farate Jindticha Jurena, po Texasu dobte znameho, ktere konal pa svern vysveceni na kazatele v Cermne.

Tak jsem all berstarostne, as asi v 9 letech veku nastala v mem aivote zmena. Moje dobra zemtela na aloutenku a mne si vzal muj strS7c, evakr meho otce, u ktereho 4111111.1.111,0 ■1■0•11■■■■■0901.041100.0•IM.0401.0411.0001i.0.1■0■10.0■>011MIS.

1

I

JOS. DUSEK, ML. II. PitEDSEDA S. P. J. S. T.

jsem byl skoro celSr 10. rok meho aivota. Str3ic mei hospodastvi a ye stare vlasti musi kaadSr hned od fitleho mladi vyporriahat. Musel jsem tedy i ja 10-letSr pasat nekolik krav a jinak pomahat. Pamatuji jak v dobe ani bylo pilno a strST mne maleho chlapce poslal s pole domii pro .spteaeni krav, nebot' tech se poutivalo k tahu, a pro aebtinovS7 vuz. Ja oveem nebyl vstavu kravam dat postroj, ale byla doma stars matka strSrcova a to mi pomohla (nad on asi poeital.)

U strS7ce jsem se mel dobte, nebot' ae byl ptisnSt, byl dobreho srdce a nikdy mne pro kaadou malichernost netrestal. Pamatuji, ae kdya mlatili obili a meli zjednano nekolik tedy "k vuli note", jak strST tikaval, mne take vzali a ja, um& mlatit cepem do eestero nebo i osmero. Ale i pobyt u stOce mel svaj konec, nebot' asi ke konci roku 1874 ptieli moji rodiee se zpray ou, ae se rozhodli jeti do to zaslibene

zeme Ameriky a ae mne vezmou s sebou. Byl jsem s tim spokojen.

Nepamatuji se kdy jsme starou vlast opustili a kudy jsme jell. Vim jen ae jsme jell ptes Prahu do Bremen a vsedli na velkou parni lod'.

Cestu jsme men dosti dobrou, as asi na dva dny trvajici bouti, ze ktere jako nerozumne deck° jsem nernel addneho strachu. Skoro vaichni cestujici na lodi trpeli motskou nemoci, ale ja byl zdrav jako ryba. Lod' se na ceste stavela v Havru, a na ostrove Cuba, v Havane, kde jsem videl prvni dernochy, kteti pripluli v malS7ch elunech a prodavali oranae a jine ovoce.

Do New Orleansu jsme phjeli pied ranem a jeete tehot dne nas ptevezli na druhou stranu teky Mississippi, kde jsme vsedli na drahu a jeli do Morgan City. Tam jsme vsedli na nojakou dobytei pkevozni lod', jea nas dopravila do Galvestonu. Galveston joked 60 lety nebyl takovS7m mestem jako dnes.. Pamatuji, ae tam men poulidni drahu taaenou parem mulaku.

Nevim jak dlouho jsme se tam zdraeli, ale pak jsme nastoupili dalei cestu po draze H. & T. C. pies Houston do Brenham.

Mesta Houston tehdy bylo pine stromii a mechu a ani potuchy po tech krasnS7ch a vysokSrch budovach, jake jsou tam dnes. Mesteeko Brenham mei° tenkrat jen asi 5 nebo 6 zdenS7ch staveni. Nepamatuji se jak dlouho jsme v Brenham zustali, ale konedne jsme meli dostati se k cili nag cesty, do Wesely. Do Brenham totia prijeli bratii Josef a Ludvik Markovi z Wesely a s nimi jsme jell.

Ncvim kdy jsme rano vyjeli, ale panlatuji, ae jsme ten den ujeli jen asi polovinu cesty a zustali jsme pies noc pii lese ph farme jakehosi &mocha. Jake bylo naee podiveni, kdya rano Cernoch, majitel to f army, pheel a zval nas k snidani. Bylo nam divne, zdefaich pomkt neznalSrm, kdya jsme meli jit k eernochovi k snidani! Ale koneene jsme si dali tici a Snidane byla dobra a chutna.

Pak jsme nastoupili posledni kus naafi cesty a ocitli se ye Wesely. — Muslin podotknout jak ja jsem tu cestu z Brenham do Wesely S Lratry MarkovS7mi byl jejich soused, jena jel na koni. Ten videl, ae na voze neni pro nas veecky dost mista, a vzal mne tedy za sebe na kone. To bylo nen pro mne! Sotva jsem ptijel do Ameriky a jit jedu na koni! Ale druhello dne to jia nebylo tak pane a ja mel jizdy dost. Kith mel htbet, ae se na nem mohlo dtivi iezat.

Po phjezdu do Wesely jsme se ubytovali u krajana jia ye stare vlasti nam znameho, p.

V. Balcara a pomahali sbirat bavinu. Na ndsledujici rok 1875 rodiee najmuli malou farmu od Ameridana jmenem Wood, asi 2 mile severne od Wesely, koupili spteaeni volt, z nicht jeden byl tak start, se sotva chodil, a druhSt jakoby byl mel v sobe veecky eerty zakte. Tak jsme zaeali delat prvni firodu. t. e jsme byli ye zdejeim rolnieeni novaeky, tedy jsme mnoho nedokazali, ae i kdyby se byla &oda udelala, tedy by nem ji boute byla znidila, nebot' toho roku 1875 mel Texas tu nejvetei bouti, jet trvala tii dny a noci a znidila faecku ilrodu. V'Se bylo vetrem a vodou znideno. v neml

Straw', S. jsme bydleli, byl zpola rozboten a My se =sell na eas ubytovat u nejbli2iiho souseda, Drgaee.

Nasledujici rok rodiee najmuli pozemek od krajana p. Ripla, asi 2 mile zapadne od Wesely.

Ten rok byl lepii a my jsme udelali dosti dobrou &ado, jeri2e misto k obYvani bylo nezdraye, tak 2e viichni z nail rodiny men zimnici, t. zv. malarii. Jen ja ji nedostal. To ji2 nas bylo vice. Do Ameriky jsme ptijeli rodide, tii bratti a jedna sestra, ale v r. 1875 nam piibyla sestra, a r. 1876 zase jedna. Ten rok jsem jig mel take otci v poli pomahat Mel jsem radost, 2e mne ji2 povaiuji za velkeho a 2e budu ji2 v poli orat. Ale seilo s toho. Otec si spte2eni volt' a dal mi dtevene ttirohe brany, abych pole vladel. Ale 2e bylo v poll mnoho starch patezu a ne21i jsem ptejel po jednom tadku, ji2 jsem nemel v branach ani jeden zub nebo htebik, bylo po radosti a po Ten rok byla &oda zvlaite dobra, jak kukutice, tak i baviny, ad na bavinu prisly listove housenky. Za celY muj pobyt v Texasu jsem nevidel tolik housenek jak ten rok. Ale to nebylo jeite vse. Kdy2 byly housenky s bavinou hotove, tu pibsiy mraky kobylek, 2e jsme ani slunce dobte nevideli, let jen jako skrze mlhu.

Kobylky se2raly vie co jeite bylo zeleneho, a pak 2ra1y i ty housenky! Byly teal, 'Ze se i do prasat pustily, jet tenkrat behaly venku. to oviem nevidel.

Jelika2 ono misto bylo nezdrave, tedy rodiee pronajali farmu od p. Havlika pii Wesely a my se opet stehovali. Na farme p. Havlika jsme bydleli dva roky a ja co 13 a 14-lets' jsem a2 delal viecko eeho pii rolnieeni bylo zapotiebi.

Obe leta byla dosti dobra, jenZe nail rodinu potkalo neitesti Umiela nam nejmlaclii sesttieka, ani ne rok stard, na detskou Oplavici.

Le2i pochovana na tak zv. hititove Havlikoye u Wesely.

V r. 1878 podlehli moji rodiee stehovaci horecce, jet tenkrat panovala a my na podzim se ptestehovali do Novella Tabora v okresu Burleson, kde ji2 vice krajanu bylo usazeno.

Okres Burleson"' byl v to dobe jeite Indio obydlen, byla to jen sarna prerie a na ni trava 6 stop i vice vysoka. Na ni se pasla cela stada dobytka, a zajicil t. zv. mulakfi bylo 'dude p1no, i cele houfy divolcYch slepic. Rodide najmuli farmu od p. J. Maiika, prerie a my museli teprve vie prolamovat, panenskou pudu orat na kukutici. Otec pronajal kus stareho pole od p. Tomaie Eliika. Ten rok byl neobyeejne suchY a ja nepama.tuji, aby zde v okresu bylo tak dlouho bez deite jako ten rok. Kukutice jsme viak udelali dosti pro nail potiebu. }lute bylo s bavinou. V nove zemi a pit takovem suchu byla &oda baviny maid. Vie by viak bylo uslo, nebYt neitesti, jet nas potkalo. Kdy2 jsme byli viichni v poll na sbirani baviny, chytil nai domek ad ipatne upraveneho kominu a shotelo vie do zakladu, i vie co bylo uvniti.

Na haieni riebylo ani pomyileni, nebot' za panujiciho sucha byl nedostatek vody. Ztratili jsme vie krome toho co jsme men na sobe.

Ne21i jsme zadali znovu, sousede nam vypomohli jak kter mohl a my s chuti zaeali ptipravovat zemi k dalii erode, a druhY rok ji2 byl Ve ttetim rode naieho bydleni v okresu Burleson jsem ji2 musel delat hospodate, nebot' otee zadal vyneovat ye ikole Nov' Tabor, a nail tam nekolik let. On nikdy nemel velkou zalibu y e farmaieni a kdy2 ptestal Oft, tedy si naiel misto prodavaee v obchode v Caldwell.

Tak ptipadlo vedeni celeho hospodatstvi mne, ac mladii bratr mi pit viem dosti vypomahal.

Asi roku 1882 jsem se pkidal ku etenatskemu spolku, zv. "Moravan", v Novem 'Mote, kter tam men nail krajane ji2 deli eas zalo2enY. Byl jsem natu2ivYm etenatem a spolek vlastnil peknou knihovnu, tak 2e jsem toho nikdy nelitoval, nebot' tam jsem se etenim knih naueil vice net za dosavadni 2ivot. Royvzdelavacimi byly spolkove schrize, v se konaly vecne debaty spolkovych bratrO, jako byli Hugo Chotek, Tomai Krajea st., Eng Polack, Frank Kadanka st., Petr Mikeska a mnoho jinYch. To byla pro mne ikola pro ce1ST 2ivot. Potadala se i divadla, taneeni zabavy a m. j., nebot' spolek si byl postavil svou ye ktere se vie konal y. Nesmi si nikdo

V STNIX mysiet, ze se ze mne, pit eteni vSelikYch romana a povidek stal nejakY samotat. Ph viem torn jsem se seznamil s nelcYm, kdo mel pro mne vetii cenu ne2 viecky knihy a spolky dohromady. Byla to dcera naieho souseda Josefa Sebesty, Rosalie, s ni2 jsem se ji g delsi dobu znal, dohodli jsme se tuto pozemskou pout' spoledne konat. Dne 23. zati 1883 jsme slavili nail svatbu. Bude se zdat divnym, 2e mladik ne zpina 20-lets' a divka ani ne 17-le tta se jig na tu boutlivou cestu 2ivotni, a piece se tak stale a my jsme zde dosud a v roku 1933, jsme slavili 50-lete vYrodi naieho sriatku, — zlatou svatbu.

A nyni neco o tech slastech a starostech, jet jsme za to dobu 50 let za2ili. Zadali jsme farmatit na novem pozemku meho tchana, kter jsme si asi za 2 roky od nej koupili. Bylo toho asi 40 alcrri. Pak jsem ale poznal, 2e tu nebude pro nas 2adna budoucnost, a tuda asi po 5 letech jsem prodal a koupil 80 akru asi 8 mil jihozapadne od okresniho mestedka Caldwell. Opet to byla hold prerie. Tu opet zadalo to, eemu se tika radostne farmaieni: Obydli stavet, gado, pro ptiiti firodu pilpravovat, cot' vie jsem delal s pomoci man2elky, ktera umela s potahem jezdit, orat, vldeet a i pit tesakske praci mi pomahala, nebot' na najfnuti temeslnikti nebylo penez a ona pit opatrovani etyk ditek a vedeni cele domacnosti vie v'ie uvedene delala. Byly to pro lids tenkrat trpke easy. Pamatuji, 2e jsem si tenkrat vyptjeil $150 na 10 procent firoku a vzalo nam to 7 bait baviny to zaplatit, nebot' cena baviny byla tak nizka, 2e nam na luxus nic nezbylo. Ale my ietiili a ye viem se uskrovnili, jen abychom se udrieli, 2e snad bude lope, ad hladu jsme viem torn nikdy nezakusili. Pokraeovali jsme jak se za tech pomerO pit to 4 -a 5-centove bavine dalo. Snaiili jsme se co nejvice potieb pro domacnost sami yypestovat Na tech 80 akrech jsme bydleli 4 roky a jeliko2 nam rodiny ptibyvalo, videl jsem, 2e budeme potiebovat vetii farmu. Prato jsem onech 80 alcrri prodal a koupil hned vedle 200 akril, zase hole prerie. A zase se opakovalo co jsme ji2 dvakrat pied tim pro2ili. Ale Mica se, 2e do tietice vieho dobreho. Zaeali jsme tedy zase obydli sta.vet, prerii prolamovat a vie jine, deho je na zhola navem pozemku zapotiebi. Opet jsme to delali jen sami dva, ja s manlelkou, a pak nam zadalo bYti trochu volneji, ac dluhu jsme meli jeite dost. Abychom se dluhu co nejdtiye zbavili, zaeal jsem delat tesaiskou praci pro jine, nebot' man2elka s pomoci ditek vie doma obstarala a zvlaite v dobe sbirdni baviny mely nekolikrat dva i vice baba nasbiranYch, net jsem rozdelanou stavbu dokondil. Byly to tenkrat jine pomery net jsou ptitomne. Ja pracoval ode tmy do tmy, za $1.25 denne, a kdy2 jsem dostal $1.75 denne, tu jsem si myslel, 2e ze mne bude brzy bohad. Tak jsme si pomohli a viecky dluhy zaplatili a vie tak zaiidili, i.e jsme spokoiene hledeli do budoucnosti.

Naie radost se viak promenila v 2alost, nebot' r. 1899 v listopadu nas potkalo neitesti, ktere se zddlo, 2e nas o rozum ptipravi. Zemtely nam tii naie nejmladii ditky, ye stati od 2 do 7 let na zaikrt, — viecky v 11 dnech.

Tehdy lekaii nemeli prosttedkri proti to nebezpeene nemoci. Kdo neco podobneho nezakusil, ste21 uveti jak nam bylo, kdy2 milovane deti vzdor viemu opatrovani a lekatske pomoci musely pied naiima oeima zemtit. Museli jsme to viak ptetrpet. Asi za dva roky jsme dostali nahradu za ztracene ditky, a site dceruiku.

Meli jsme tedy osm ditek, z nich2 jsme vychovali dva syny a tii dcery. Jeden synaeek a dve dceruiky zemiely, jak v'ie podotknuto. Synoye jsou oba 2enati a dcery vdane a my se teiime z 19 vnukil a jednoho pravnuka.

Nyni site 2ijerne jak se filth na odpoeinku v meste Caldwell, ale vlastnime onu farmu, na ktere jsme za2ili slasti i mnoho strasti. Na one farme jsou naie ditky a v okoli jsou usazeny viecky ostatni, a ye vYrodi naieho 50-leti nam ptipravili velkY ()bed.

Musim uvest co nas ptimelo k tomu, 2e jsme naii Utulnou farmu opustili a ptesidlili se do mesta. Chteli jsme totil naiim detem dati lepii vzdelani net jake jsem mel sam. Oba synove viak jinak nedali, net' 2e oni chti bYti

Ve stied% dne 23. zift 1936. farmery jako ja. Nejmladgi dcera viak mela chut' k udeni a po vyjiti nail venkovske ikoly zadala navitevovat vyisi ikolu v meste Caldwell a ja byl 2dclan mYmi starYmi ptateli, abych piijal uprazdnene misto vYpomocneho kasira na zdejii statni bance, jejii podilnikem jsem byl od jejiho zalo2eni. Misto bylo uprazdneno odchocl. p. Eng. Polaka, kterY k vrili staii sel na odpodinek a banka, jet dela obchod s vetainou naiich krajanil v okresu, chtela a dastedne byla nucena dat ,ono misto Po cauhem rozmyileni a na radu ptatel jsem ono misto prijal. Podital jsem, 2e ji2 jsem se dosti teZko napracoval a tak 2e si aspori dasteene odpodinu. Ale zmYlil jsem se, nebot' dlo\Telco, kter' vetiinu sveha dasu pro2i1 na farme, ono misto nesloailo. Dne 1. imora r. 1919 jsem ono misto nastoupil. Poeital jsem, kdy2 dcera navitevuje v meste ikolu a ja budu pracovat na bance, ze budeme jezdit spolu; ale neilo to, nebot' jezdit skoro 8 mil denne v dem paeasi, po obydejne hlinene ceste, nebylo ptijemne. Take man2elka, ktera s mYm starYm Otcem musela bYti cele dny sama doma, si na to stYskala, a proto jsem se rozhodl piesidlit do mesta. Koupil jsem tedy obydli v meste a 1. srpna toho roku jsme se stehovali a farmu pronajali, eehrit dosud s man2elkou litujeme.

Na bance jsem pracoval pies 9 let, a 2e mi zdravi neslou2i1o, i z jinYch ptioin jsem se mista vzdal.

Co se naieho zdravi tYkalo, bylo po celou tu dobu dosti dobre, ad v miadsich letech jsem bYval easteji nemocen net moje man2elka, jet pit teike praci a stradani byla po celYch 50 let naieho spolukti zdrava, i.e za celY ten eas lekatske pomoci nepottebovala. 2ili jsme spolu itastne, nebot' za celeho toho pub sta let jsme nemeli 2adneho nedorozumeni nebo nesvaru a men jsme se a mime dosud tak radi, jako kdy2 jsme se pied 50 lety poznali.

Ted' neco z meho spolkoveho a vetejneho 21vota. Hned na poaatku jsem se zminil, i.e kdy2 mi bylo asi 18 let, ptidal jsem se ku Otenakskemu spolku. Kdy2 v r. 1884 zadali v Novem 'Mote zakladat spolek eSPS, a nemohli sehnat dosti elenu k zalo2eni taciu, jeliko2 tenkrat nail krajane nedrivetovali podobnYm spolkrim, tu byl jsem vyzvan, abych se i ja stal elenem, ac jsem tehdy dle potadavku stanov nebyl pinoletY, nebot' tad byl uveden do jednoty CSPS v dubnu 1884 a ja mel dosahnout 21 let teprve v dervnu 1885. Tu zadal mrij spolkovY tivot, nebot' asi za rok jsem byl zvolen tadovYm fieetnikem a od to doby jsem zastaval a dosud zastavam drile2ite Utady. Kdy2 tady C'SPS mely v Texasu svuj velkotad, tu jsem asi po 18 let byl velkotadovYm diivernikem a v r.

1914 jsem byl zvolen i s jinYmi bratry za vyslance statu Texas do sjezdu Naiad. Hl. ftadu, kter se konal v Clevelandu. Tarn jsem se sezndmil s mnoha dobrYmi spolkovYmi pracovniky a zejmena s p. a bratrem F. J. Sadilkem z Nebrasky, kter' byl ptedsedou onoho sjezdu a uzaviel s nim trvale ptatelstvi. Tam jsem tee poznal jaky rozdil panuje mezi bratry velkornestskymi a bratry venkovskYmi. Ad jsem jeite nekolikrat byl zvolen, nejel jsem vice, ale ptepustil jsem misto svemu nahraclniku. ACkoli jsem zakladajicim elenem tadu Svetlo, ptitomne k nemu nepatiim, nebot' jak jsme se ptestehovali na tak zv. san-antonske prerie, zalo2ili jsme tam navy tad pod jmenem Hvezda Texasu, k nemu2 ted' patiim, i s mYini dvema syny.

Kdy2 se r. 1897 zakladala Slovanska. Podp.

Jednota Statu Texas, byl jsem te2 zakladajicim Menem a od to doby krome jednoho sjezdu teto jednoty, konaneho ye Flatonia, Tex., jsem byl v2dy zvolen za vyslance. Roku 1907 na sjezdu konanem v Caldwell, Tex., jsem byl zvolen piedsedou Hlavni lliadovny a znovu zvolen na sjezdech ye West, Granger, Galveston a Schulenburg. A2 na sjezdu r. 1924 v Houston konanem jsem se &ado toho vzdal. Uznaval jsem,.

2e Jednota roste a 2e je zapotiebi, aby nekdo,, jen2 ma lepil skolni vzdelani net ja, zastaval ten triad, vzdor tomu, 2e jsem pii svem skrovnem vzdelani nikdy nezpOsobil nic co mohlo bYt na Ojmu Jednoty. Ka2dY musi dosveddit, zejmena br. J. R. Kubena, kter je tajemnikent hlay. idadovny ad zaloteni Jednoty, i.e jsme za

Ve stiedu, dne 23. zati 1936. celYch tech 18 let spoleeneho iltadovani nemen mezi sebou 2adneho nedorozumeni.

Asi r. 1901 se zakladal spolek poji2t'ujici proti Akodam ohnem a bouti. Byl jsem te2 dajicim elenem a po mnoho let keditelem hlavni iitadovny R. V. 0. S. (Rol. Vza.j. Ochran.

Spolek). Patkim tea k americkYm spolkum, u Svet. Dtevakil (W. 0. W.) jsem pkes 25 let a u spolku Rytiru PythiovYch (K. of P.) jsem tee pies 15 let. Za to leta spolkove einnosti jsem oveem zatil mnoho rozmanitYch zkuknosti.

Chci se zminit o 2kolskYch pomerech, jake panovaly na t. zv. san-antonsk9ch preriich.

Kdyt jsme se tam r. 1890 usadili a nak ditky zadaly nayStevovat 2kolu, byly tam nedaleko sebe dve 2koly, jirn2 v2eak nak amerieti soused& kteti na 2ko1u dohlizeli, neveno yali innoho pozornosti. V kade se tehdy vyueoyalo asi 3 nebo 4 mesice do roka. To arci nestaeilo aby ditky aspori eastedneho vzdelani nabyly, a tudik 1898 jsme svolali schilzi a v to nekolik nos sousedil jsme se rozhodli zalo2it novou 2kolu a vzit cele kizeni do s yYch rukou. Tak jsme udinili a nazvali novou Akolu San Antonio School. Ale nerneli jsme budovy. Byla tam v2ak sin tadu Rovnost SPJST. a my vkchni byli tadovYmi Cleny. Bylo nom tudi2 dovoleno . kolu ne2.11 si osada pou2it spolkove budovy za S novou 2kolni birdovu postavi. Vyueovani zahajil jen ueitel a byla poyakvana za jednu z nejlepeich venkovskYch ekol v okresu. Nyni ma ekola, nakmi krajany zbudovand, 3 ueitelky a zdarne pokraduje. Obe dtive jmenovane 2koly musely vSak nasledisem nedostatku ditek bYti zavteny, nebot' veecky okolni deti ,zaealy dochazet do naSi skoly. Bylo mnohokrate vyhro2ovano, 2e pry jsem byl ptieinou znieeni obou 2kol, ale nic jsem na to nedal, nebot' jsem jsme udelali pro osadu dobte. Byl jsem po mnoho let dozorcem nak skoly. Kdy2 legislatura stavu Texas ptijala nov9 zakon, k ka2dY okres musi miti 5-alenny 2kolni v9bor, t. zv.

County Board of Education, byl jsem nakm komisakskYm soudem ustanoven Clenem onoho vYboru a setrval v nem a byl einnYm mnoho roku. Byl jsem tee po nekolik let jednatelem Casopisu Hospodate, jeho odberatelem jsem od jeho zalokni byl; asi pied 20 lety jsem po nekolik let Hospodate neodbiral, ale manklka usilovala, k jeji oblibenY list muslin opet ptedplacet.

Koneim sve vzpominky. Snad jsem opomenul leccos co by bylo stalo za zminku, ale doufam, k i to bude prominuto. Kdy2 leze na eloveka sedmdesatka, a ptestava slou2it zrak i ruka, neni divu, 2e i parnet' slabne.

Pozn. red. Zatadili jsme 'Zivotopis br. Jos. Du2ka ml., druheho mistoptedsedy nakho Bratrstva ptedne s ficty a vdeku za jeho nemale zasluhy o rust a pokrok nak Jednoty ne2i2tne venovane a zaroveri co pozornost ku 53. vYroei St'astneho sriatku, jet br. Dukk se s yoji dhoti slavili ve sttedu 23. zati t. r. K velkemu poetu gratulaci k vyrodi jiste vYznamnemu ptipojujeme nak: Mnogaja ljeta!

0130ei Z MODRiCH POMNENEK. Zdalo by se, 2e v nak dobe neni mista pro mOdni poSetilosti. Dame s pillyardovYm fleesem by se nedostala do auta; s krinolinou by neveela do elektriky. Ale modni poktilost musi byt. Oholene oboei, ptekreslene vysokYm obloukem, u2 nekterYm damam v Pati2i nestaCi. Nalepuji si misto oboei tadku modrYch pomnenek a jinYch kvetinek, pozlatko (flitr) nebo arabesky z jemnych stukk a kovovYch nitek. To u2 je skoro lep21 potadnY prsten s .brilantern do nosu. K satum pepita se objevily v Pati2i ohromne klobouky z koriskYch 2ini, pletene tak, ze slunce a stin vytvoti i na tvati vzorek pepita. Zkoukji se i puneochy s namelovanYmi nebo vetkanYmi kvetinovYmi vzorky. A k tomu pro dokonalost stejnY vzorek namaloyanY na nehtech.

Ni neni podivnejkho nee epanelske vetejne mineni. 8panela nelze zestandardisovati; 'Spanelsky lid ma stejnY odpor k hotovYm ideim, jako k hotovYm vYrobkilm. Proto take reklama se ye S ' parielsku mak) uplatriuje. — Shoe and Leather Record.

VESTNt 1

Protokol XII. sjezdu.

(Pokraeovani.)

Clanek 3. 2adost za pojike'ni ptedlokna byti musi H. Addu ve formulati k tomu fidelu H. Utadovnou sestavenem, zaroveri s jednim mesidnim poplatkem, ktery 2adateli bude vracen, pakli jeho 2adost zamitnuta. (Nezmenen).

Olanek 4. Mesieni poplatek se ladosti bude splatnY za lee2nY mesic, v nem2 pojistnY certifikat vstoupi v platnost. A dalk poplatky jsou splatne ku pkedu, vkly na prvniho katdeho mesice. (Nezmenen.)

Olanek 5. Umrtni poplatky na pojistne certifikaty tohoto odboru plati se ka2clY mesic jeden, die nice uvedene tabulky. (Nezmenen). pro neplaceni vyloueenY muOlanek 6. Olen ' te stati se elenem, zaplati-li yeekere pohledayky tadu do sveho vyloueeni. (VypuAteno, "Milk se stati °pet Clenem bez lekatske prohlidky do 12 mesice.)

DetskY Odbor.

Tabulka poplatkA a vYhod.

Tabulka tato bude zmenena poeinaje 1. roku Tato podpora iimrtni se yyplaci, jak ce hotejk ukazuji die dosakneho stati pti smrti ditka.

Olanek 6. Poji2t'ovany jsou ditky od jednoho roku a pod 6 rokem veku, a veekere dertifikaty vyprei po dospeni pojikence veku 16 let, v ktere2 dobe se milk ptelo2iti mezi pojikene deny tadu s ptibranim takoveho vetkho pojikeni, jake mu Jednota die hlavnich stanov poskytne, ale v tom ptipadu, kdy2 pHbird pojiAteni, musi se podrobiti lekatske prohlidce. V ptipadu pteloieni mezi Cleny, plati elenske poplatky die tabulky to ktere pojistky, na kterou ptistupuje. (Vypateno, "Jednota sama mute kdykoliv ptelohti pojikence z detske tfidy, dosahnuvkho 16. rok veku, do tkidy elenske.")

Olanek 7. Opomene-li pojietenec zaplatiti poplatek do 30 dnil, bude suspendovan a jeho pojfeteni propadne. Muke v:Sak do 90 dnii bYti obnoveno, kdy2 veSkere dlu2ne poplatky zapraveny budou, ale tajemnik tadu musi ptipojiti dosvedeeni, k pojistenec jest v dobrem zdravotnim stavu, ze jej osobne vial a k pojikeni odporuduje.

Po uplynuti 90 dnil pojieteni Upine propada a milk bYti obnoveno pouze jako pti novem pojikeni a na zaklade let, ve kterYch ditko se naleza. (Nezmenen.)

Olanek 8. Pojistny certifikat. Yydan9 timto pravidlem, mute vracen bSiti k zrugeni a yymenen za jiny pojistny certifikat, vtjake Jednota vydava. Ani osoba, ktera. puvodne 2adala o pojikeni ditka, ani osoba jmenovane. co dedic puvodniho certifikatu, a take a.ni osoba platici ptispevky, nebude miti Zadne naroky nebo prava pod novYm certifikatem a ditko takto za Clena pripuStene ma ponechanu Upinou volnost jmenovati si osobu, ktere chce pojistku odkazati. (Nezmenen).

'61anek 9. V padu umrti dedice, na ktereho pojigteni splatne bylo a Wien() jeho pied maim ditka nezmeneno, vyplacena bYti ma nejbli2eimu krevnimu ptibuznemu poplatky platicimu.

V ptipade, .2e by 2adni z krevnich pkibuznych se o ditko nestarali a placeni poplatku necht' odkazana jest porudniku neb osobe, jea soudne ustanovena nad ditkem byla a poplatky zapravovala. (Nezmenen.)

Olanek 10. V padu, 2e ptestane bYti Clenem Jednoty osoba, zodpovedne, za podporu takoveho ditka, na kterou byl vydan pojistnY certifikat, mute takovY pojistnY certifikat bYti veden dale k dobru pozilstalosti ditka, kdy2 v odvadeni poplatkil se pokraeuje, anebo k dobru jine osoby, zodpovedne za podporu a vydrkvani takoveho ditka, kdy2 tat osoba ptevezme na sebe placeni po'ZadovanYch ptispevku. (Nezmenen).

Olanek 11. Ve2kere penize, pkijate v mesienich poplatcich, jsou ulokny do Detskeho Podpartial° Fondu a tvotiti budou s firoky a dalpitmem do teho2 fond, kterY bude drten zyldete a oddelene od vakerYch jinYch fonJednoty, nebude podlehati za 2adnYch okol-

Straus 3. nosti jakS7inkoll naroktan neb zavazkiim Jednoty, vyjma tem, jet souvisi s poji gtenim a ze.vazky v ptimem spojeni s detskYmi certifikaty, a 2adnY cbnos z fondu toho nebude pou2it za iadnYch okolnosti na jakekoli jine vYlohy.

Vyhrakno jest rovnei, k k vYplate pojikeni v detskem oddeleni nebude pou2ito 2adnYch jinYch tonal a penez Jednoty, nei z uvedeneho detskeho fondu, tvoteneho z poplatkiI skYch pojthtencil pouze. (Nezmenen). elanek 12. vekcere fondy ma v opatrovani H. ljtadovna, ktere musi bYti drteny oddeleny co z ylaStni fondy, neodvisle dci jinych penez Jednoty a nesmi se jich poutivati ku plac.ni dluhil a zavazku Jednoty jinak, nee na vyplaceni iimrti a bonusu tem, co ptestupuji mezi Cleny Jednoty po dosakni veku 16 let.

(Nezmenen.)

61anek 13. Pki ptestupovani Clena nakho Detskeho Odboru do pravidelne elenske ttidy, na kterYkoliv certifikat, ptipik se k dobru tohoto ptestupujiciho elena D. 0. padesat procent tspor na ka2dorodnim umrti po dobu elenstvi tohoto ditete v nakm Detskem Odboru. Tato vYhoda jest poskytovana jenom ptijatYm do nakho D. 0. na platebni tabulku A. platne od 1. ledna 1933. (Nezmenen.)

HLAVA XI. Jine detske pojistky.

Tabulka jak nova v cirkulatech. Pojistky tyto jsou jine a nevztahuji se na ne olanky pkedchazejiciho Detskeho Odboru.

HLAVA XII. Organ. ttedni organ Jednoty at' je fizen redaktorem, jehoZ voli sjezd, a kterY podlehe. pod stalou kontrolu ttialenneho tiskoveho vYboru, rovnea voleneho sjezdem. Povinnosti tiskoveho vYboru bude konati nejmene jednou rodne koriferenci s redaktorem za teelem zlepkni organu, by organ stal se utitednejk jak pro Cleny samotne tak i pro Airk vekejnost. 2adnST elanek nebo dopis, jeho2 ucelem bylo by podati ktive a nepravdive Adaje nebo vrhati ptimYm nebo neptim9m zpilsobem nespravne tvrzeni nebo domnenky, jimit by poAkozovany byly Cest, schopnost a poctivost kterehokoliv Clena Jednoty, fitednikil mistnich tadu nebo H. U. a kohokoliv jineho, nesmeji bYti v organu uvetejriovany. V2echny dopisy a elanky nedustojneho a pochybneho obsahu musi redaktorem zaslany bYti k uvakni a rozhodnuti tiskoyemu vYboru, pti eemt vetkna vYboru rozhcduje. VYlohy spojene s konanim konference nebo s korespondenci tiskoveho vYboru i redaktora, jsou ,placeny Hlavni ttadovnou. V organu budte2 uvekejriovany jednou v mesici alanky v podobe fivah neb oznamek podanYch Cleny H. U. (Ptijat s opravami a dodatky bra. J. Frnka, J. F. BouSka a Fr. Steiner.)

(NOVA HLAVA) HLAVA XIII. — Povinnosti Vrehniho lekake.

Vrchni lekat dukladne zkouma, v gechny vysveddeni od taclovYch lekatt. Jestli vysvedeeni jest spravne, zake je pot yrzene svYm podpisem taj. H. U., jen2 vystavi certifikat. V padu 2e vysveddeni neni spravne vypineno, vrati je kadu. Zamitne-li vrchni lekat vysvedeeni 2adatele, poda H. U. pisemnou zpravu a zake zamitnutou 2adost na H. U. a zaroveri poda. zpravu o zamitnuti 2adosti kadovemu tajemnilm Zamitnuti neb odporueeni ku ptijeti gadatele vrci p lim iekatem jest rozhodujici a 2adatel nemtiZe se Ptihlasiti k prohlidce znovu, a g po done gesti mesice od prvniho prohlednuti. tadatel dvakrate zamitnutY nemuke bYti ptipuken k prohlidce.

Vrchni lekat jest povinnen vest UpinY seznam ptijatYch i zamitnutYch 2:adatelii, datum prohlidky kadovYm lekatem, jmeno jednatele, jen 2adatele pkihlaeuje, jmeno tadoveho lekate a Cislo tadu, ku kteremu 2adatel ptistoupiti hodle..

Vrchni lekat ma dozor nade veemi tadovYmi lekati a tito jsou jemu za spravnost jejich prohlidek 2adatelil odpovedni. KaklY tad jest povinnen oznamiti yr. lekati jmeno sveho factoveho 'Orate a vrch. lekat se musi ptesvedditi, 7, dali tento jest schopnY Mad sviij zastavati.

Sezna-li yr. lath'', 2e nekterY tadovY lekat jest nedbalY pki vykonavani s yYch povinnosti ma yr. lekat pra y() jej sesaditi a zaroveri zpraviti tad se 2adosti, aby jinY lekat na misto sesazeneho zvolen a yr. lekari oznamen byl. Vr.

Ye streciu, dne 23. milli 1936. lekar vede upiny seznaM vakerS7ch Fadoti .ch lekata a jeho povinnosti jest dbati toho, aby 2adatel byl prohlaen jenom lekatem toho tadu, ku kteremu 2adatel phstoupiti mini. V padu, 22 2adatel jest prohli2.'en jinYm lekatem netadem k nemuZ 2adatel ptistupuje, k tomu tistanovenYm, vrati vr. lekak onomu tadu vysveddeni zpet jako neplatne a jednatel jest povinnen za neplatnou prohlidku zaplatiti.

Jen 2adatele, kteti bydli mimo stat Texas, jsou opravneni jit ku prohlidce k nejbli2ZSimu leka(NovY s dodatkem br. J. R. Bartek.)

HLAVA XIV. Tiskopisy. (a) V(.1<ere tiskoVe price, jet H. Add k yedeni poh:ciku stanovi, zasilaji se na tidy zdarma, vyjraa spolkove knihy. (Nezmenen.) (b) Utadovna H. Radu, pokud ji to molno, necht' chova na sklade k prodeji knihy teetni pro ,Adetniky i pokladniky 'Mai, a jine v ta.dech pottebne formulate, .jet za dobre uzna. (nezmen3n.)

HLAVA XV. — 'Neva starym eleniim.

VSichni staki cleni, dosahnuvai stati 75 let, a kteki byli 'deny Jednoty pa 35 rokil, budou opravneni k sra2ce Umrtnich poplatkil na polovici, ale jen do doby, dokud naSe solvence bude ne mene jak 104 prcc.

NaSe Hlavni tradovna budil povetena, odporuei-li to na'S aktuar, vyplatiti vSem elentim, kteri dosahli 80 rokt stati, bud' iipinY obnos jejich pojistky aneb na jejich prani, platiti jim Cast jako roeni duchod, dokud obnos pojikeni sta.& (OdporuCeno br. Fr. Steinerem a schvaleno).

Br. predseda oslovuje delegaty a oznamuje jim, le nyni ma kaalY delegat pra y°, pakli ma jake opravy na prijate elanky, by tyto podal pisemne neb Br. Met. Pazdral dava navrh, by alanky byly dislovand a ne abecedovane. (Prijat).

Br. Jos. Frnka dava navrh, by bylo zavedeno referendum nemocenske podpory. (Schvalen).

13r. OlSovsk5) dava navrh, by byl zaraden dodatek Hlava XII al. 1. Organ —: "a vecna kritika bez osobnich naralek se pripouSti".

(Schvalen).

Navrh br. Burka stran palletni zpravy. (Padnul).

Br. A. Mieulka navrhuje, by pro priki sjezd byl zjednan stenograf a jen jeden tajemnik.

(Padnul).

Navrh stran placeni poplatku elenum ye stari 75 let. (Br. Muniza). (Padnul).

Br. Tcm Drozda dava navrh, by eleni, kteti jsou eleny 35 let v Jednote, byli sproSteni etvrtletnich poplatku. (Padnul).

Br. Jos. Kopeck dava navrh, by parlamentni pravidla byla dana k vypracovani br. tiredniky, predsedou a mistopredsedou sjezdu v &skein jazyku a rozeslany na taj. radu. (Navrh schvalen).

Br. Balcar dava navrh, by organ nesl prvni stranu zprav vSeobecnS7ch. (Padnul).

Br.. Fr. Steiner dava navrh, by vaSkere vStory portistavaly z 5ti elent. Jen vYbor finanoni pozilstava ze tri alent. (Pkijat).

DODATEK. V padu, le by solvence Jednoty spadla pod 104%, ma. Hlavni tradovna pra y() veSkere tirokove stupnice die potteby zmenit.

Br. J. R. Kubena dava navrh, by vkcky hlasy br. delegatti byly vrkny sjezdovS7m tajem. pro ptijeti stanov. (Jednohlasne pfljato).

V tivahu vzata otazka stran organisatoril.

Br. VYchoperi dava, navrh, aby kdo ziska Clena, bylo mu clan° 50% a organisatortim 20%. (Po del g im rokovani navrh propadl).

Br. C. H. ChernoskY vysvetluje zalelitost, totil bod, tS7 kajici se organisatort, coo pozorne vyslechnuto.

Rokovani stran organisatorti se podileli jeSte bratti 8uba a Morris.

Tim byla voind debata skoneena o vraceni k oprave a pkikroeeno k dalSimu jednani, naeel dopoledni zasedani odroeeno.

Odpaledni zasedini dne 7. srpna 1936 v East Bernard, Texas.

Br. ptedseda zahajuje schazi v ureitY Cas a pkikroduje k vytizovani beZnYch zalelitosti die jednaciho potadku.

Navrhem br. Jos. KopeckSrho od Cteni jrnen delegatil jednohlasne upueteno.

oteni telegrams zdaru sjezdu z Temple, a Svornosti a Amerikana z Chicaga.

Oten dopis pro Utad organisatora L. 0. HoSka, kterSt navrhem br. F. A. BezecnYho polona ladost tato odporueena a podana H. tradovne.

Resolueni 17 713or podava svou zpravu, ktera s dodatkem prijata jak etena a otevtena k rokovani.

Poznamky pro dary pro rtizne I. Resolueni “tor odporueuje, by sjezd povclil penElni obnos na pamatnik pro Augusta Haidui3ka.

II. Zaroveti odporueujerne, by Jednota nadale podporovala Ceskou stolici na Statni Universite v Austin.

Ptimlouvame se, by na profesora Ed. Mirka bylo jak hmotne tak i moraine pamatovano.

III. Zaroveri by Jednota podporila narodni organizaci Sokola 2upy Jiani.

IV. Prejeme si, aby sjezd odporueil bratra kapitana Method Pazdrala, by on byl ustanoy en elenem statniho omilostnovaciho 1,77boru (Board of Pardons), neb se citime, le jest pine schopen Arad tento spravne zastati, a 'le stat v nem by ziskal mule, kterS7 by byl na spra y -nem iste.

V. My, nikpsani eleni resalueniho vStoru Jednoty S.P.J.S.T. ptejeme si, aby sjezd odporudil naAeho br. Dr. Josefa Kopeckeho, by byl ustanoven alenem universitni komise (Board of Regents), neb se citime, ae jest pine schopen nos vSechny spravne representovati.

VI. Dale, resolueni vYbor odporueuje ctenemu sjezdu S.P.J.S.T. Statu Texas: By podpotil nejakSrm obnosem naafi Ceskou vYstavku, ktera, jest umistena v Dallas ph. hlavni v3istavce oslavy stoleti neodvislosti, a ktera me finaneni schodek.

VII. Odparueeni XII. Sjezdu, by H. U. vydala nave kni'Zky ku ptijimani novYch elenfi, proslovy ku phj imani novYch elenii by byly zkraceny, dle toho, jak sjezd a H. T.T. za nejlep'Si uzna. Toto odporueeni einime z toho duvodu, ponevada v mnolaSrch tadech nemaji dostatek schopnSich elentl, by tyto dlouhe odstavec dovedli z pameti pamatovati. Proto stare knieky se jig pro ten Adel nehodi.

My, haepodepsanST resolueni vYbor vzdavame jmenem S.P.J.S.T. Jednoty Statu Texas vtelST dik br. Jan Gajevskemu od tadu Karel Jona'S cis. 28. za jeho promylenou uptimnou br. tee, v ktere vrelymi slovy vita ses. delega.tky a br. delegaty XII. sjezdu S. P. J. S. T. zde v East Bernard a take vzdavame vtele diky panu E. Novosadovi za krasne ptivitani v feel anglicke, kde ptedstavil zastupce mesta East Bernard, pana R. B. Boettchera, kterY tel phvital krasnini slovy v feel anglic ize XII. sjezd S. P. J. S. T. do East Bernard, a take dekujeme dp. Josef Kuncovi za jeho krasna procitend vlastenecka slava, ktera se vkm libila. Dale vkele dekujeme Geraldine a Louis SlovaekovYm za jejich urneleckSr solovY program, kterS7 byl bourlivS7m potleskem odmenen. Podekovani sboru peveckemu z East Bernard. DalS1 podekovani za hudebni eisla orkestry z El Campo.

Dagi podekovani za procitemi proslov br. I. J. Gallie, prvnimu predsedovi H. U. S. P. J. S. T. Podekovani dp. Ka gparovi za jeho vzpominky nakho prvniho buditele aeskeho lidu v Taxasu, August3ina Haiduka, za col se primlouval, by mu byl postaven krasnji pamatnik. Vrele diky Dr. Ed. Miekovi za jeho narodne procitenSr proslov, kterY udinil veliky dojem na cele shromaldeni sjezdu. Dale resolueni vS7bor dekuje vrele kongresniku panu J. J. Mansfieldovi za jeho naVatevu a peknou red, kterou k nam prednesl, a zaroveri dekujeme p. L. J. Sulakovi, naaemu senatorovi, za krasnS7 proslov k naS'im iirednikum, sest. delegatkam a br. delegatfirn.

Dale se dekuje p. J. E. McDonaldovi za pekny proslov, kterS7 k nam promluvil. Dekujeme take 14elenne kapele Baeove z Fayetteville za jejich krasna hudebni eisla pti posledni sjezdove ptestavce, by nam lepe chutnal abed.

Postupne dekujeme sleenam a sloe Matence Kalouskove a sleene Gladys Sands za jejich podavani zprav a jinou korespondenci do anglickjich easopisti po vas sjezdu. Zaroveri kujeme br. redaktoru Mouekovi za jeho spray tizeni a yydavani naSeho orgarni "Vestnik"-ne a vydavatelOm echoslovela za upravu vS7ted-

neho sjezdoveho eisla. Tyto diky plati i bratram Morrisovi a Holaskovi. Take s povdekem prijimanae omluvu guvernera Jim Allreda, mu nebylo moano deastniti se nakho XII. sjezdu S. P. J. S. T., k vuli zajezdu do Dallas s mistopresidentem Garnerem.

A hlavne dekujeme srdeene a uprimne naSim Kezdo'dm ses. delegatkam a br. delegaturn .naSeho XII. sjezdu S. P. J. S. T. v East Bernard, Texas, za jejich rozvalme a moudre projednavani zale2itosti Jednoty, a proto odperuoujeme a pkejeme sobe, aby ses. a br. delegati zapornell na minula nedorozumeni a nesiovnalosti, by je nechali zapadnout do minulosti, bychcm mohli bratrsky a sestersky opet dale ku zdaru naai Jednoty pracovati.

Tlumodime vtelY dik za cele shromaideni sjezdu elentim radu Karel Jonas C.28, za jejich pohostinstvi a pripravene nam pohodli po vas sjezdu, a bylo by velikou chybou, kdyby resoluani vYbor zapomel uptimne podekovati tern nalim eeskS7m kucharkam za jejich tipravna, dobra a vista jidla, ktera zajiste vkm zileastnenSrm vSiborne chutnala, tem nalim lvarnSrm divkam za jejich rychlou a peelivou obsluhu po vas sjezdu, a zaroveri vkm, kteti nam paskytli pobyt a pohostinstvi po ten ce1Sr vas zde v East Bernard. A naposledy resoludni vYbor XII. Sjezdu, kterY se odbYval ye dnech 3., 4., 5., 6. a 7. srpna roku 1836, srdedne a Uptimne dekuje br. sjezdovemu ptedsedovi Stepanu eikovi za jeho brilantni, prozirave a nestranne tizeni tohoto sjezdu.

Karel Keprta, Jos. KruSinskY, Mary Cordray, Anton Tobola, C. V. Adamek.

Resoludni vYbor opomel podekovati titedni'cam H. U. za jejich 4lete sluCby prokazane Jednote, a divadelnimu krou2ku Snaha za jejich vYborne provedeni hry "Pod tou na g lipou", a za krasne houslove pkednesy v meziakti br. L. 0. HoSka a jeho hochil z Guy, Tex., col nyni mileradi Cinime.

Karel Keprta, Jos. KruMnskS7, Mary Cordray, Anton Tobola, C. V. Adamek.

1. Br. 0. Muniza dava, navrh, by na pomnik August3ina Haidu§ka bylo povoleno $250.00. Br. Holasek navrhuje $100.00. Navrh br. Holaska schvalen.

2. Br. J. H. Huser navrhuje, by eeska tee na statni universite byla podporovana tak jak doposud. Navrhem br. Maly ptijato jak navrieno.

3. Br. Fr. Lukakk dava, navrh, by sjezd odporueil br. M. Pazdrala co Clena statniho omilostnovaciho vYboru. Schvaleno.

4. Br. F. Maly navrhuje, by br. Jos. Kopeck byl odporuden sjezdem za elena komise university. Schvaleno.

5. Dr. Jos. Kopeck a M. Pazdral odpovidaji, jak asi jest schodek na Ceske vYstavce velkY, na coZ br. F. J. OlSovskY dava navrh, by bylo povoleno $100.00 na Ceskou vYstavku. Schvaleno.

Br. Jos. WondraS navrhuje, by se na vYstavku povolilo $250.00. Propadlo.

6. Br. Jos. Frnka dava, navrh, by se ostatni elanky prijaly tak jak Cteny.

Br. Torn Drozda dodava, by zprava resoluCniho vS)boru byla pkijata jak Ctena. Schvaleno.

Br. Fr. Anainec dava navrh, by H. U. povolila Cast finaneniho zakladu, pakli odbor nemocensk3.) bude zaveden. Br. Jan Stale., navrhuje $150.00, Frank OrgovskST $100.00, toupal $1,000.00, 0. Muniza $5,000.00, Jos. erveri.S7 $500.00.

Resolute finaneniho vSiboru Ctena a zni: My, nflepsanY' Sjezdoi4r Finaneni VYbor, ustanoveny br. pkedsedou a mistoptedsedou H. U., zasedajici ye dnech 1. a 2. srpna roku 1936 v East Bernard. Texas, prohla2gujeme ctenemu sjezdu, le uCinili jsme prohlidku knih a zapiskii iffednikti H. U. a shledali tyto die seznamu v potadku. UCinili jsme porovnani se zpravou br. tieetnika a nalezli vkchny poloCky v kni hach s touto se shodujici.

Odporueujeme ctenemu sjezdu ueiniti opatreni, aby v budoucnosti H. LT. vydavala jednou roe,ne podobnS7 ptehled prijmu, vydani a majetku Jednoty v tiStenem knihovem formats a jeden vSrtisk aby poslan byl na taj. kaldeho k du, kterY by jej uchoval pro informace sveho Clenstva.

PovaCujeme to pouze za mai* projev uznani prate nagich hlavnich ittednikt kdy2 tekneme, fie prohlidla naee byla velice usnadnena

Ve stfedu, dne 23. zaii 1936. nej gim zpilsobem vedeni knih a seznamt H. U., kdy jest mono o kaIde pold2ce takkka okarriite se pfesvedeiti. Br. Marek zasluhuje naSeho nejlepSlho uznani za, svedomitou a pedlivou praci, kterou vykonava co neenik o dem2 tento vYbor mel velice dobrou pfiletitost se pfesvedeiti.

F. K. Budek, pied., J. F. BouSka, taj.. Jos. Kalousek, sjezdovY finandni vSrbor.

Resolute finaneniho vYboru pfijata jednohlasne.

Stanoveni platu rifednikri.

Br. pfedseda ptipomina br. delegatrirn, by udelili syYm idednikrim plat naSi mile Jednote ocIpoyidajici.

Plat pfedsedovi: Br. Gajevskr navrhuje $1,000.00 rodne.

Br. J. J. KruSinskY navrhuje $2,000.00 rodne.

Br. Fr. LukaSik navrhuje $150.00 mesidne.

Br. Jan NemSrnavrhuje $100.00 mesidne.

Schvaleno $150.00 mesidne.

Mistoptedseda: Br. Jos. Holasek navrhuje $500.00 roenL Jednohlasne schvaleno.

Tajemnik: J. F. BouSka navrhuje $3,000.00 roone.

Br. K. Navratil navrhuje $200.00 mesiene.

Schvaleno $3,000.00 rodne. fidetni: Br. K. Hiller navrhuje $250.00 mesiene.

Br. F. A. Bezecnk navrhuje $200.00 mesiene.

Br. Fr. Kofnovec navrhuje $150.00 mesiene.

Schvaleno $250.00 mesiene.

Pokladnik: Br. F. LukaSik navrhl $500.00 rodne.

Br. M. Pazdral navrhl $250.00 mesidne.

Br. Jos. Dri6ek navrhl $200.00 mesiene.

Br. F. Mieulka navrhl $100.00 mesiene.

Schvaleno $200.00 mesiene.

Pravnik: Br. J. Valigura navrhuje $1,000.00 rodne.

Br. Fr. LukaSik navrhuje $1,500.00 roene.

Schvaleno $1,000.00 roene.

Redaktor: Br. Jos. Holaskovi dano slovo, kde on 'lacla delegaty, by redaktor, necht' jest ten neb onen, obdr2e1 plat vice odpovidajici jeho take praci.

Br. Jos. DuSek ml. navrhuje $150.00 mesidne a mesidni cestovne $10.00.

Br. Jos. Mikeska navrhuje $200.00 mesiene.

Povoleno $200.00 mesiene. tdetni vSrbor H. U.: Jos. Mikeska a Jos. Frnka navrhuji $5.00 denne a cestovne. Schvaleno. Br. John GajevskY dava navrh na 10 minutovou pfestavku. Sch ydleno, po dem2 Volba Pfedseda: Jos. Zemanek navrhuje br. C. H. Chernoskeho za piedsedu H. U., J. J. Vyvial navrhuje br.

F. K. Budka. Nominate ukondena a prikrodeno k hlasovani. Po kratSim seitani hlasn br F. K. Budek vzclava se nominate, eim2 zvolen br., C. H. dhernoskST za piedsedu H. U. aklamadne.

Br. C. H. ChernoskST predstupuje k rozhlakvadi a v delSi fedi procitenYmi slovy dekuje za, znovuzvoleni za piedsedu. Uznani volby br. C. H. Chernoskeho stvrzeno povstanim delegatii.

Mistopiedseda: Br. Krug insky navrhuje br. St. Valeika, aby byl zvolen aklamadne a jeito nebylo oposice, br. 8t. Valeik zvolen aklamadne. Br. Valdik dekuje delegatrim za driveru v nej vloknou a slib sviij dotvrdil obejmutim zvoleneho pfedsedy.

BoutlivS7 potlesk.

Tajemnik: Br. Cmajdalka navrhuje s krathm proslovem br. J. R. Kuldenu. Podporovan. Br. J. GajevskY navrhuje, by taj. byi zvolen aklamadne.

Navrh podporovan a k nestavala oposice, br.

J. R. Kubena zvolen aklamaene. Br. Kubena dekuje procitenYmi slovy za driveru v nej vloienou.

Br. Jos. Dukk a Karel Navratil navrhuji br.

Edw. Marka, by tento zvolen byl aklarnaene.

Podporovano a jednohlasne schvaleno a br.

Marek zvolen aklamaene. Br. Marek dekuje a slibuje, 2e nadale bude konat svou praci svedomite a poctive.

'Pokladnik: Br. J. GajevskS7 navrhuje br. Fr. Steinera.

Br. F. Mal* navrhuje br. Will Nesudu.

Br. J. WondraS navrhuje br. T. H. 8krabar-

V

STN

ka.

Br. J. F. ElSik navrhuje br. J. N. Vavru.

Naviteni byli predstaveni a pfikrodeno k hlasovani, jet vyznelo: Br. F. B. Steiner 267 hlasti, br. W. Nesuda 116 br. T. H. 8krabanek 50 hlasin br. Jos. N. Vdvra 38 blast.

Br. Fr. Steiner pripadnYmi slovy dekuje za dilveru v nej vloknou.

Pravni rddce: Br. Jos. Holasek navrhuje br. Aug. Kacife.

Navrkni podporovano. Br. M. Pazdral navrhuje, by br. A. Kacir byl zvolen aklamaene. Podporovano. Br. Kacif zvolen co pravni radce aklamadne. Br. A. Kacir dekuje delegatrim a slibuje konat sve povinnosti dle nejlepSi sve schopncsti a to, predne zale2itosti Jednoty, a pak sve.

T:Jdetni vYbor: Br. Jos. Kalousek navrhuje A. A. LeSikara.

Br. L. Vychopen navrhuje R. Prasatika.

Br. F. J. BouSka navrhuje W. Nesudu.

Br. J. Syptak navrhuje R. Cervenku.

Br. J. Zemanek navrhuje Jos. Syptaka. ml .

Br. Jos. Vytopil navrhuje T. H. 8krabanka.

Br. Jos. DuSek dava navrh, by nominace byla ukondena. Schvaleno a nominovani pfedsta.veni. Br. Jos. Syptak nominace se vzdava. Ptikrodeno ku hlasovani litskami a z jmenovanych tii s nejvetSim poetem hlasit jsou zvoleni.

Volba vyznela: Ray Prasatik 339 hlasri, A. A. LeSikar 310 hlasri, W. Nesuda 294 hlasit, Robert Cervenka 230 blast., T. H. Skrabanek 213 Zvoleni predstupuji a s dikem slibuji konati poslani aradu na ne vlo2eneho die nejlepSi schopnosti.

Br. Jos. Holasek 2ada, by br. H. 8ebesta z Houstonu byl predstaven, povoleno. Br. 8ebesta oslovuje delegaty a jeho proslov pfijat s potleskem. Takte2 volan ku slovu br. L. Kudera. Tento vSak pritomen nebyl a na jeho misto predstaven jeho otec, Jan Kudera, kterY jest 80 let mlad, a zastupcem fadu Cis. 51. Br. J. Kudera srdedne dekuje za pozornost jemu venovanou. BourlivY potlesk. Br. J. F. BouSka navrhuje hodinovou presta yku a pak dale yeder pokradovat v jednani. Sdhvaleno.

Br. predseda zahajuje vederni jednani dne 7. srpna 1936. Br. predseda oznamuje br. delegatirin, 2e veSkere psa,ci potfeby delegatrim a atednikrim sjezdu byly darovany bratry vydavateli "Vestniku" a "Oechoslovaka".

Vrchni lekaf: Br. Dr. Pazdral ma slovo, kde apeluje, by co vrchni lekar byl zvolen Dr. Jos. KopeckY. J&2to br. Dr. Pazdral nebyl opravnen podat ptimST navrh, '-2ada br. M. Pazdral, by mu dano sjezdem povoleni, by Dr. Pazdral mohl v tomto pHpa.de dat navrh. Jednohlashe 2adosti vyhoveno.

Dr. Pazdral po kratSim proslovu navrhuje br.

Dr. Jos. Kopeckeho pro nfad vrchniho lekare a aby byl zvolen aklamaene. Navrh podporovan a schvalen, a Dr. Jos. Kopeck zvolen aklamadne. Br. Dr. Jos. Kopecky dtkuje za zvoleni a v dalsim proslovu vzpomina na mnohe dojmy, jet' jsme prozili zde pc) eas sjezdu.

Redaktor: Br. Jan StaSa navrhuje br. Fr. Moudku. Navrh podporovan a 2e nestavalo oposice, dava, br. F. A. Bezecnr navrh, by redaktor byl volen aklamaene, navrh podporovan a br. Fr. Moueka zvolen aklamadne co redaktor. Br. pfedseda vyzkva br. Moudku, by se predstavil. Br. Moueka byl vitan boutlivYm potleskem; br. Moudka oslovuje delegaty delsim vlasteneckSrm proslovem a dekuje br. delegattrn za driveru v nej vloknou.

TiskovY vYbor triolennY: Br. JIM Kacir navrhuje Jos. Horriaka.

Br. F. A. Bezecny navrhuje John Holeeka.

Br. J. N. Morris navrhuje Jos. KruSinskeho.

Br. Jos. DuSek ml. navrhuje ukondeni nominace. Schvaleno a navrhuje, by tito byli voleni akl arnaene. Schvaleno a jmenovani zvoleni aklamadne.

VS7loor na opravu stanov: Jos. Zemanek, Fr. V. Urbish, F. K. Budek, F. E. Hejl, Jos. Vytopil, Dr. E. M.ieek., Ed. 8napka, Eng. Jelinek, Jos. Kalouse.k; nahradnici: Geo. Kacir, John Stak, Jos. Kocurek a C. Adamek.

VYbor zvolen aklamadne.

NemocenskS7 vjThor:

Straw' 5.

Karel Navratil, Jos. Zemanek, J. Holasek, F. R. Barton a John Toupal. VYbor tento vypracuje plan pro zavedeni nemocenske podpory s pomoci H. U. VYbor na apravu stanov a protokolu: Zvoleni: John Holedek, Fr. Kadanka a Aug. Kacif.

Br. Fr. Steiner dava navrh, aby sleena Marie Kalouskova byla co v3"momocna, tomuto vYlooru. Navrh jednohlasne schvalen. Dale br. Fr. Steiner navrhuje, by H. U. obstarala elena na preklad stanov do anglickeho jazyka. Sch ydleno.

Br. Eng. Jelinek dava navrh, by vYbor tento sam stanovil den na Upravu stanov. Schvaleno: Br. F. A. Bezecny navrhuje, by usnekni sjezdu bylo zasland br. delegatrim a taj. adovym. Schvaleno Br. Jos. Frnka dodava, by techto usneSeni bylo natisknuto 500.

Vypracovane stanovy se odeSlou H. U. Zprava podana na sjezdove vydani a zni: $6,306.39.

Zprava phjata jak dtena navrhem br. M. Pazdrala.

Sjezd: Pro misto XIII. sjezdu se hlasi br. Tom Drozda za Taylor a br. Jos. KruSinsky za Corpus Christi. Prikrodeno ku hlasovani. Po delSim seitani hlasri br. KruSinskY zastavuje dalSi ateni hlasil a "navrhuje, by Taylor byl odhlasovan mistem XIII. sjezdu S. P. J. S. T. aklamadne.

Podporovano a Taylor zvolen pro priSti sjezd aklamadne.

Sidlo Jednoty: Br. Jos. DuSek ml. navrhuje, by sidlo Jednoty bylo ponechano y e Fayettevile, Texas. Navrh podporovan a bez dalSiho debatovani aklamadne hlasovanim sidlo S. P. J. S. T. zustava ye Fayetteville, Texas.

Dotaz, mnoho-li ' adosti bylo telegraficky sjezdu dodano pro sidlo Jednoty, tajemnik predeita nasledovne: El Campo 2. Rosenberg 1, Fayetteville 6, Houston 11, Temple 22. tiednici sklaclaji Br. pfedseda y yzYva vSechny nove zvolene itredniky, by se pfedstavili a slo2ili slib, kter3i2 pfedna g i br. I. J. Gallia, prvni pfedseda S. P. J. S. T. Nasleduje piseri: "Hej Slovane!"

Br. predseda St. Valeik vyznammimi slovy phpomina, 2e XII sjezd path minulosti a peknSr mi slovy tento sjezd zakonduje o 9. hodine veder v patek, dne 7. srpna 1936.

Br. I. J. Gallia kratSim proslovem se loudi s bratry delegaty. Br. Jos. KruSinskY v proslovu dekuje br. 8t. Valdikovi, pfedsedovi sjezdu za nestranne vedeni sjezdu. Br. Jan GajevskY se loud. a dekuje za rad Karel JonaS Cis. 28. a br.

Vychoperi oslovuje delegaty za El Campo.

Br. delegati se rozchazeji.

St. Valeik, pfedseda, John Holedek, Jos. Vytopil, John StaSa. Karel La2novskY, tajemnici.

ZELENY PAS KORUNOVACE. V Anglii byly zahajeny phpravy ke korunovadnim slavnostem anglickeho krale Eduarda VIII. Studuje se jig nyni dekorace lonOnskYch ulic a vypisuji se ceny na nejlepSi slavnostni osvetleni. V dekoraci budou prevladat barvy kralovskeho domu - zlata a modra. Na pamatku korunovace Eduarda VIII. ma bYt vysazen tetez stromt naptid celou Anglii a stromove hranice jednotlivYch hrabstvi.

Pozoruhodn* nalez.

A: "PamatujeS se, jak jsem pied peti lety ztratil ty hodinky?"

B: "Ano." A: "A pamatujeA se, co jsem se jich vSude nahledal? Nu a vidiS, lidera jsem nahodou oblekl to vestu, co jsem tehda nosival a co myk jsem nakl v kapse?"

B: "Tvoje hodinky - tot' bajedne!"

A: "Ale adepak! NaSel jsem tam diru, kterou me tenkrate musely vypadnout."

Kdy2 valcici ndrod dava v sazku vSe, co ma, je velmi nesnadno zabraniti mu, aby neuaival zakazanYch zbrani, ponevadt prave od nich oeekava, 2e mu prinesou viterstvi. - Major Ve1i v "Je Sais Tout".

8trana e.

Oddil dopisovatelskf.

Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb za.vadne polemiky, poradatel pfedklada, ye smyslu stanov Tiskovemu V9boru k vlastnimu rozhodnuti.

Buhl, Idaho.

Milt' br. potadateli na/eho mileho Vestniku.

- Obavain se, to dopisovatele mojiho druhu po vejiti v platnost noveho zakona, jent posledni 12. sjezd zavedl, budou jaksi odstaveni od podavani jak9chsi mimotadn9ch zprav, jent nebudou souviset s ridelem na/i Jednoty. A proto specham,dokavad jest k tern vAem mimofacIn9m zpravam doba dovolenej/i, podati odtud nejakou zpravieku br. a sestram a mnoh9m pfatelrim, jak se tu mame a co delame.

Mara za to, to je zde v Idaho vice elent na/i Jednoty, poeitaje v to i sousedni oeskou osadu Nampa, ale dosud odtud taden ani ne/krabl perem, cot dokazuje, to zde nejsme nezamestnani, snad take i jina pfieina v tomto mute vezet.

- Po dosti dlouhou dobu jsem se ute/oval, o tom b9ti a /.iti budu mit lep/i pfiletitost zdeleni nen nejak9mi tend pisemn9mi zpravami, z pfiain driletit9ch, z toho ale se/lo, bolelo to a bude je/te dale bolet, to mi nebylo motno sfidastnit se onoho 6eskeho dne stolete oslavy neodvislosti Texasu a pak 12. sjezdu na/i S.P. J.S.T. Nejen to se oslavy podobge ani to na/e tfeti generace nedoeka, dojde-li k teto zase at za 100 let, ale miadici v mojich letech se tteba nedoekaji jit ani toho pfi/tiho sjezdu Jednoty na/i, neb ptekrodi-li elovek tou veenou praci sedfen9 sedmdesatku, tak jinak ani snad nemotno myslet.

Bol mrij nad vim tim zpfedu zminenem vyvatila ale radost z nav/tevy syna Fr. s jeho rodinou a pkitelem Johnnie Kovatern z Houston, Texas. Byli une/eni vim tim, co cestou v/e videli. Vzali cestu pies stat Wyoming a Yellowstone park, taktet na ne dojimave teinkoval vzhled zdej/i zavodtiovane krajiny. Nav/tivili jsme spoledne mnohe ty zdej'Ai zajimava mista, mezi nimit i krater davno vyhasle sopky a ledovou jeskyni v krateru torn povstalou, cot je odtud vzdaleno asi 90 mil. Nebude snad zbytedn9m eastedne se o teto propadline zminiti.

Jeskyne tato se nachazi asi 20 stop pod povrchem skalnate lavy sopeen.e. Prostora jeji je rozsahla asi 100 stop delky a asi 40 stop ยงikky.

V9/ka ledoveho klenuti je asi 10-12 stop. Led uvniti jen jistou krat/i dobu dastedne taje, ale die ritvaru onoho ledu ono rortavani musi b9ti velmi slab& i kdyt ona skalnata lava na povrchu je naletite rozehtata. I zde v nedalekem okoli osady teto jest nekolik dosti v9znamn9ch zjevii ptirodnich, jent nav/tevnika upoutaji svou zajimavosti, jako na pi. horke i studene vodni prameny, jen/ nikdy na sile sve neztrati.

Jest krasna podivand na valici se proudy vody kfi/Valove eiste ze skalni steny, koryta to na ii Spake River; prameni techto v deice asi 1 mile znaen9 podet, cot dosvedeuje jit davne pojmenovani techto, tisic pramenri, a tyto nikdy tok svrij nemeni, totit nikdy neztrati na sile.

Elektrarenska, spoleenost Idaho Power Co, nekolik rokii zpet, kde byly ty prameny nejsilnejAi, svedla do silneho cementoveho koryta a nice pod timto vystavela elektrarny se tfemi velk9mi turbinami k vyrabeni elektrickeho proudu, jimi je zasobovano cele /ire okoli, a kolik techto po cele deice jmenovane feky je, neni mne znamo, jen v blizkosti vim o pet. Bylo to tem lidem na/im zajimav9m, tak jako by asi bylo i mnohemu, jena stale jen jednu a tu samou krajinu ob9va, krajinu jednotvarnou, a pomery nedovoluji shlednouti i kousek toho dal/iho hrbolateho sveta, jako je na pi. stat Idaho. Netfeba snad ani podot9kat, to nav/teva rodiny nati nas nesmirne pote gla, jenom tel, to byla pomerne kratka. - No mame zde k shlednuti dosti zajimavosti pro navAtevniky a milovniky tech pfirodnich zjevri a krasn9ch rirod polnich, mnohe ty farmieky jako zahradky. Na/e okresni mesto Twin Falls jest vzorem elegance a Cistoty, stale roste a pfedelavaji se stare obchodni budovy v modernej/i, cot dri-

vEsTNT K kazem jakesi lep/i to prosperity mesta i venkova, neb rirody zdej/i nepodlehaji tolik tem povetrnostnim rozmarrim jako v krajinach, kde rispech rolnika zavisi na pfiznive neb neptiznive povetrnosti, ac tato i zde byla roku tohoto jaksi v9stfedni, obzvla/te co se teploty tyre.

Co se t9de to tivotni existence, k teto zde mame, co nemohou mit v'Aude, ale postradame narodni einnosti, takove einnosti, jaka, se rozvinula nyni tam u vas v tech desk9ch osadach.

Toho my zde sotva dokateme, schazi zajem a hlavne sily. Pottebovali bychom dobreho vrid(te a buditele. Jsme zde ale jak se tika, na ztracene varte, na konci odbodly drahy, kde jen ztidka kdy nejak9 ten narodni buditel zavita. Stalid se tak takfka jen v9hradne, kdyt se jedna o ziskani elenstva k Za adelem timto sem minuleho jara zavital p. Jelinek z Los Angeles, organisator prve jmenovane jednoty, a podobneho bychom zde potfebovali easteji, nejmene dvakrat za rok, cot by snad prospelo.

Pozdrav v/em atoucim z dalekeho zypadu od John Pkilueika.

Dou/ka: Blahopfeji Ti, br. potadateli k onomu rispechu. 12. sjezdu. V/eho toho jsem Ti ut zptedu pral, eeho jsi dosahl tv9m neoceniteln9m pfidinenim. Mnoho zdaru v dal/im yedeni!

Poz. red. Ve zvet/enem organu bude dostatek mista pro dopisy elenri z jin9ch statt. Budou vitany, obzyla./te takove, jako jsou vase, popisujici pomery, krasy ptirody a pod. Diky za slova povzbuzeni. Bud'te jeAte dlouho zdro.v, spokojen, utivejte sveho podzimu tivota /Vastne. Pozdrav!

ZE SAN ANTONIO. desk' den na v9stave v Dallas patti minulosti, jen vzpominame na protite chvile s ptately, ktere jsme tfeba mnoho mica nevideli a zase na ty, ktere jsme pied tim neznali a s kter9mi jsme se na Ceskem dni Vzpominam s rodinou na krasne pfatelske chvile stravene v rodine br. Ant. Kosa, a dekujeme za opravdove bratrske pohosteni po dobu na/eho pobytu v Dallas, kde jsem se seSel se star9mi zna.m9mi a mnoho nov9ch jsem poznal. Byly to chvile, ktere z parneti nevyprchaji nikdy a na ktere znovu a znovu vzpomina.me. Nav/tevu Ceske vystavky v nedeli 19. Cervence jsem si odfekl a site proto, to bych musel nasilim zastupy krajanri uvnitk a okolo se tisnicich odtladit, abych se tam potom tepry mohl vtesnat, neb stanek byl ptimo oblehan, at v pondeli rano jsem si k tomu ptivstal. Pohovotil jsem si s p. Hegarem, kter9 v deskern i anglickem jazyku navAtevnikiim v9stayky podaval kulturu deskeho pfistehovalce, a jak jsem za hovoru seznal, je dobte obeznamen s eesk9mi dejinami. Skoda, po celou slavnost panovalo vratedne horko; slunko ce19 Dallas zaplavovalo tiv9m ohnern. (U nas ne, tady bylo chladno). Katd9 si odna,/el tive dojmy a doufam to nejlep/i.

Sjezd na/i S.P.J.S.T. rovnet je za nami a ad je/te nevime, co se ye sjezdu vytidilo, vyhliis, to je v/e pro dobro a vzrrist celku. Jedno, co bych si ptal a myslim, to valna vet/ina elenstva, by ph dal/ich sjezdech, vlastne pied sjezdy, na/i pfeclaci spolkovi, kteti by se hodlali uchazet o jak9koliv ritad do H. R., by si nebrali pkiklady od politikafil a po jejich zprisobu nezaplavovali sve protikandidaty neb ty, kteti v tirade jsou a ptipadne del/i dobu byli, kalem a neeistotou, by ty podezfivave dopisy o v9menach koni neb jineho dobytka, ktere konec koncri nemaji podklad a samy sebou se ukati jen uboh9m kopancem, neb kfik a nafek o v9kazu majetkovern, kter9 se opet na tavolani v sloupcich Vestniku objevi, s velkou dokonalosti vybrali si taktiku rozumnej/i; neb abych se zketelne vyjadfil, eistej/i. Vime v/ichni, ze nejen bratfi C. H. Chernosk9, J. R. Kubena a E. L. Marek a ostatni nynej/i iftednici jsou schopni fidit osudy H. R. S.P.J.S.T.( ale mriteme s hrdosti Met, to mame ye svem stfedu dost a dost inteligentri, kteti jsou rovnet tak schopni, jen div divouci, oni ony zasloutile di neklackuji. Doufejme, to se tak v budoucnu dit nebude. to Jednota utrpela finandni ztraty, to se zabranit nedalo, ale jisto je, kdyby nekteti nestaveli se "iimyslne" do testy tem, kte-

Ve sttedu, dne 23. zafi 1936. fi nemohouce ztratam zabraniti, hledeli je v9hodnou vladni prijekou ne-li ripine tedy z velke vet/iny kr9ti. Dnes je v/e vysvetleno a co se stalo v minulosti, zapomerime. I/8e dopadlo dobfe, v/e se vykidilo hladce a ted' nevim, zda mame blahopfat na/im star9m ritednikrim, to byli pocteni dtiverou nas v/ech a opet byli do ritadd zvoleni, nebo mriteme Ci mame si blahopfat sami sobe, to opet mame u volantu neb u kormidla opet ty stare osveddene sily, ktere jsou z tech nejsehopnej/ich.

Co je tadoucno nyni je, by v/ichni chopili se jednoho provazu a tahli jednim smerem a rispech nas je zaji/ten, k demut volam: Mnoho zdaru!

Dale uvadim v9kaz z pfijmu za knofliky a nalepky pro fond Ceskeho dne a seznam (lama do fondu Oeskeho dne a Ceske v9stavky.

Do fondu Oeskeho dne a na eeskou v9stavku ptispeli: Na d'eskS7 Den V9stavku P. S. C. Bundil $2.00 $3.00 P. F. Maly 5.00 5.00 Pi. A - (Jmeno neeitelne .50 .50 L. Dressler 2.50 2.50 P. L. L. Kallus 2.50 2.50 P. L. Sena .50 .50 P. L. Sack 1.00 Pi. Sophie Bright 3.00 3.00 Sl. Fr. Chamrad .25 .25 Sl. H. Matou/ek .25 .25 P. A. A. Mikula 5.00 5.00 Si. H. Miller .25 .25 P. F. Tobola 2.50 2.50 Pfitel (nejmenovan9) 2.50 2.50 P. E. J. Bueek 1.00 1.00 P. Ferd. Novak .50 P. B. C. Stfit 25.00 S. V. P. S. odb. San Ant. ei 11 3.75 Uhrnem skolektoval jsem $57.00 $29.75 Za 720 nalepek a 55 knoflikri $20.95, celkem pro Cesk9 den $77.95, pro v9stavku $29.75. Odeslal jsem na pokladnika Sdruteni des. dne br. J. Ondril/ka, dne 28. dubna $23.75, 16. dervna $33.25 a $20.95, dohromady $77.95. Na pokiad.

Sdruteni Ceske v9stavky, br. J. R. Kubenu, 16. dubna, $20.75 a 16. eervna, $9.00, celkem $29.75.

V/em, ktefi ochotne sbirkam pro tak velk9 narodni ridel ochotne vy/li vstfic, vyslovuji jmenem obou sdruteni srdeen9 dik a tvrdim s nejvet/i jistotou, to katd9 venovan9 cent phnesl pro na/i narodni vetev moralni rispech stoprocentne. V/echny srdeene zdravi, Louis Dressler.

Poz. red. Porovnali jsme uvedene polotky s pfisluAn9mi Ceky, indorsovan9mi br. John Ondrakem a shledali v/e na puntik. Pozdrav cele bratrske obci v San Antonio!

OZNAMENI UMRTI A DIKUVZDANi. Pfejeme si zde oznamiti timrti na geho otce Frantgka B. Ba6i, kter9 zemfel v fiter9 o 11. hodine veeer, dne 1. zaki v Community Hospital v Elk City, Okla., a pohtben byl na Willow hititove ye Willow, Okla., ye stfedu, 2. tan Pfejeme si tet touto cestou podekovati panu Brack-ovi za vykonani pohfebnich obtadri a vAem na/im sousedrim a pfatelrim, kteti ph/1i, by zesnuleho na jeho posledni ceste k veenemu odpoeinku doprovodili. V/em yam srdedne dekuji: William, Frank, Milie, Albina, Eduard a Lillie, ditky; Frank Dudek, Floyd Cecil, Frank Cerny, zeti; Antonie a Josephine, snachy; jeden vnuk a /est vnueek. (pd) Rad Hvezda Jihu, els. 30. v Talton, Texas.

Cteni bratfi a sestry!

Timto yam davam na vedomost, abyste se dostavili do pki/ti fa.dove schrize dne 4. fijna.

Mame driletite jednani, domaci pravidla opravit a jine jednani. Take Padova kasa je dosti tenka, tak ti co jsou s placenim pozadu, by se se fadem vyrovnali. Tak nezapomerite se dostavit v nedeli 4. tijna ye 2 hodiny odpoledne.

S bratrsk9m pozdravem, Edward Polinsk9, taj.

Pan rada na hone: "U2 jsem na toho ptaka tfikrat vystkellil a on si lita jakoby nic. Patrne je hluch9 . . . "

Ve sttedu, dne! 23. zati 1936.

Dallas, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Na vYzvu Hlavni ttadovny, by se sestry pHhla,sily co organisatorky ku ziskavani novYch elenri do naafi SPJST., jsem se ten ptihlasila a byla jsem ptijata. Mam easteene zkugenosti z doby co fitednice a organisatorka nageho du Jaro Cis. 130, kde jsem v2dy byla na svem miste, pti nemoci alenri, Umrti neb praci spolkove. 2aciam touto cestou me ptatele a zname v Dallas i v okoli, v ptipade 2e by chteli piijati pojigteni u nagi Jednoty a nechteji snad z jakehokoliv drivodu jednat se svym mistnim jednatelem, by mne dali vedeti. Mohu k yam zajeti neb vy k nam ptijedte, mam dosti easu a praci takovou velice miluji. Chcete-li pojistit vane ditky, tedy drive net je date nejakemu poulienimu agentovi, zavolejte mne. Na ge Jednota ma velmi vYhodne detske pojigteni. Rodide, kteti zde mate vane dcery, ktere pracuji, nemajici dosti easu aby se shanely po pojigteni, upozornete je na me, mohu k nim zajeti v dobe pro ne pkihodne. A i v tom ptipadu, kdy2 byste je chteli miti u va geho tadu ptijate, vge pro ne zde vytidim a na va geho tajemnika odeglu. Mnohe 2eny a divky trpi malou, bezvYznamnou chorobou, ktera, nema. 2adneho vlivu na Umrtni pojigteni. Ony v gak by se s tim nesvetily za 2adnou cenu mai cizimu a tim ztraci posmrtni zajigteni. 2ena gene vice drivetuje.

Zajdu osobne s ka2dou 2enou k lekatske prohlidce a vge pro vas ueinim, byste spravne mohla ziskati tivotni poji gteni u Jednoty tak dobre, slovanske, ktera mezi hasim lidem u2 skoro po 40 let pusobi, ktera prostiednictvim svYch bratrri a sester settela mnohou slzu zarmutku a utrpeni s yYm spolualentm.

S krajanskYm pozdravem, jsem Vage, Mrs. Jan Ondriigkova,, 5007 Alcott, Dallas.

ZAJEZD T. J. SOKOL TAYLOR DO SEATON dne 13. zaiii na vSipemee pii °slave Stoleti Texasu a 401eteho trvani ra.du Bratri Miru.

Taylor, Texas.

Timto dopisem dekuji za T. J. Sokol Taylor za pohosteni, ktereho se nam dostalo od tadu Bratii Miru. Tel diky bratru Frantu Pohlovi a jeho pani, dobrYm sokolskYm pracovniktm, kteti se vgemoine starali aby nam sokolfun nic nechybelo. Meli jsme se dolate. Zkratka bytarn jako doma. li Bratr Hurta ye sve teei se zminil, 2e mnozi mysleji, 2e jejich ditky by se zkazily v telocvienach.

Dobte tekrs, bratie Hurto! Necht' se ptesveddi a ptijdou do Sokolovny, kde se jejich ditky cvidi a udr2uji v potadku, a ne jak mnoha mlade2 ma zalibu vysedavat po karach na cestach.

Cvideni 2actva. Jaka radost byla se podivat na ty nage deti jak cviei. Seatonske 2eny se vihadly provedly cvideni bezvadne. 13udi2 tu vzdana chvala sestie Zderice Pohlove, ktera svedomite se- stard a vycvidila 2actvo a 2eny, kde je jich velikY podet. — Kde jste vy, bratii Dalgi na hrazde a bradlech bit z Taylor. To vite, kde jsou na gi hal, 2e to jde. Znamenite se dr2eli a svoji cviky s lehkosti provedli. Dalpotad pokazil de gt', talde spoleena prostna mari a 'Zen se konal ye vnitt sine, za vedeni nageho misto-nadelnika br. R. Batla, nebot' nag nadelnik br. Joe Shiller se nemohi dostavit skrze Umrti jeho bratra. Spoleena prostna byla zdatila, take se ka2demu libila.

Tady je ukalka vYchovy a kazne sokolske.

Vy rodidove, co vane ditky patii k Sokolu, s radosti pattite na sve ditky s tim vedomim, 2e konate narodni vec a povinnost udr2ovat ku k nagi krasne matetske teei. Proton provolavarn k yam, tadrim Jednoty SPJST., co nernate ye vagich sinich Sokola, zalotte si ho!

Jest vas velika, sila, take mate mnoho neeinne mladae. Konejte se sokoly oslavy, divadla, take se dodelate krasneho a velikeho rispechu, lepgiho net v tech tancovaekach.

Posledni potad, deska, Beseda, znamenite a malebne zataneena peti kolonami. A 2e ta nage eeska muzika Joe Mikolaje z Taylor krasne hrala jak pti evieeni a Besede, se neda, uptit.

VESTNIK

Btrana 7.

Proton neopomerite jednoty, ktere budete konat slavnosti, je pozvat. Ceske slavnosti, Ceska muzika, ta srdcem pronika,.

Za T. J. Sokol Taylor: Jerry C'halupa.

Houston, Texas.

Timto davam veiejnosti, z ylagte okolnim dfim na vedomi, 2e prvni nedeli v i'ijnu, dne 4. iijna tad Pokrok Houstonu C. 88. bude potadat piknik pti tadove budove na Studewood. Po schrizi, ktera zapoene dtive odpoledne, budou ruzne zpevy, hry a kuplety. Hladem nikdo byti nemusi, ponevad2 bude barbecue ptipraveno jig k obedu, a bude prodavano, slu gna porce po 15c. 0 pobaveni se postard zabavni vybor.

Veeer hudba Badova. Program pro oslavu 28. iijna jest vypracovan a bude oznamen ptigte.

Program bude v nedeli 25. tijna, pak bude divadlo, ktere a2 uvidite, jsem jist 2e budete uspokojeni, jak jste byli dne 6. zati.

Tedy na shledanou dne 4. a pak 25. iijna na Joe Kagpar.

Studewood. Za zabavni vYbor, DOSVEDtENi. Taiton, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto stvrzuji dali ptijem podpory pro br.

Josefa Sochu. ftad eislo -28.—$2.00; Cis. 73.-45c; 'Cis. 89.-50c. Jrnenem nemocneho spolubratra Josefa Socha a iadu Hvezda Jihu Cis. 30. vzdayam vgem tacit= srdeene diky. S br. pozdraEdward Polinsk', taj. vem, Jacksonville, Fla. CtenY redaktore!

Vzpomel jsem si, 2e bych mel par tadkri napsat do Vestniku z to Floridy. Do Ceske gkoly jsem nechodil, tak mi to opravte, a jakmile budu miti Cas, budu psat zase. Sem jsme dojeli v prosinci r. 1935, neb milj boss, co jsem pro nej slouzil od roku 1926 do 1932, mne psal, abych dojil zpet delat zase, tak jsem pragtil pluhem, sebral 2eriu, baby a avakrovou a jeli jsme. Ja delam pro Fax Terminal Co., a jsem mail & baggage transfer foreman, a gvakrova dela u Swift Co. V tomto Case delam pro.ve ye Filling station, neb pro Indio po gty u zminene spoleenosti jsem byl na nejakY eas propugten, ale nebude to trvati dlouho co zase pfijdu zpet a budu &Nati pinY Cas, a tak asi zde bude nag domov. Moji gene a Avakrove se zde libi a tak jsme si pravili, 2e jak si trochu pomff2eme, si tu koupime farmieku a na starost bychom zahradnieili, neb v tom jsou lep gi penize nee v pestovani baviny. Jeden zdej gi krajan s osmi akrii sebral pies $1800 jenom za zeleninu a bYva od Jax asi 22 mil. Pozemek je tu net v Texasu. Bratie redaktore, jakmile budeg miti eas, tak ptijed 9 sem a prijdeme na rybv, ktere zde tak kou gou, 2e kdy2 elovek chce dati navnadu na Meek, tak se musi schovat za strom a to se mi libi. Ptal bych si ten, kdyby sem mohl pii.iet tea muj stark kamarad a rybat, pan J. W. SCasta ze Wheelock, Tex; posilam mu pozdraVeni a v gem bratrfim a sestram tadu Ladimir Klacel Cis. 129, ke kteremu pattim.

Ct. redakce posilejte mi VCstnik sem, abych si v nem mohl nem, pietist, kdy2 mam Cas. Posilam ten pozdrav rodino ye Wheelock, Skupintm v Rosebud, Shodkrim v Temple a Pola g krim v El Campo; tak nashledanou. Pozdrav ta ptatelftm okolo Wheelock a Edge.

Tak s Bohem!

P. a pi. Albert A. Kopecki a slee.

Lottie Sodek, 3529 Rayford st., Jacksonville, Florida.

Preti reumatismu. Bratisla ysk' lekat dr.

Wurm v dobe sveho letniho pobytu v laznich Korytnici objevil v tamni rostlinne rageline vYborny prostiedek proti reumatickym nemocem. Rag elina ma svnj privod v kopretine, divoce rostouci v korytnickern lese, kterY je chraneny a nevyaitkovanY, aby uhlieite prameny, ktere pod nim prameni, se neporu gily. Z ra geliny se v laznich zhotovuji teple obklady, ktere pusobi blahodarne i na take, zastarale ptipady reumatismu. Kopretina je znamy start ledebnY prosttedek proti reurnatickYrn nemocem.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, ni2epodepsanY resolueni vYbor vyslovujeme uptimne citenou soustrast pozilstale rodino nad imrtim Va geho man2ela a otce a naaeho spolubratra, Jana Bubenika, kterY zemiel dne 30. srpna roku 1936 a za hojne 'least piatel a znamYch pohtben byl 1. zati 1936 na htbitove v San Angelo, Texas. Tento spolubratr vstoupil do na geho spolkoveho kruhu v roku 1907. Po ten celY eas verne zachovaval svuj eestnY slib, byl radnYm obaanem teto nove vlasti, ale kde mohl v2dy mluvil svoji matetskou tedi, kterou mu jeho rodiee vgtipili, kde2to mnohY a mnohY eini opaene. Vime, rodino, ae Vag zarmutek nad rimrtim Va geho mileho man2ela a otce jest bolnY, av gak budi2 Vam fitechou, 2e i my, spolubratii a spolusestry S. P. J. S. T. sdilime s Vami tuto truchliYou uddlost. Zesnuly br. necht' odpoeiva v pokoji a budi't mu zeme lehkou.

Psano v Rowena, Texas, dne 15. zati 1936.

Za tad Pokrok Roweny, Cislo 49.

Emil Dugek, Josef Holubec, Vacla y Kvasnieka, Resolucni VYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, ni2epodepsanY resolueni vYbor vyslovujeme uptimne citenou soustrast pozilstalYm ditkam nad ztratou Va geho mileho otce a naaeho spolubratra, Franka B. Bate, kterY ukoneil svoji pozemskou pout' ye stall.

59 let. Do nag eho tadu vstoupil roku 1909. Jelika v to dobe v teto krajine pro suche podasi se delaly male firody, roku 1917 tento bratr se svoji rodinou opustil tuto krajinu a usadil se pti mesteeku Willow, Oklahoma, tam travil zbytek sveho 2iti. Jeho manaelka ptede gla jej pied nekolika roky na yeenost. Pii kaklem skonu se hlasi nejak y nemoc, tohoto bratra upoutala na lri2ko nemoc zvana, cukrovka, s kterou se uchYlil do nemocnice v Elk City, Oklahoma, tam dne 1. zati roku 1936 dokoneil svoji pozemskou pout'. Tento spolubratr pattil k naaemu tadu, aekoliv byl vzdalen, svYch platebnich povinnosti tadovYch byl tak dbalY, 2e mohl byti mnohemu ptikladem. Tento zemtelY spolubratr zanechava po & pe 6 zletilYch ditek. Vime, mile ditky, 2e Vag zarmutek nad skonem Va geho mileho otce jest tklivi, av gak budi2 Vam frtechou, 2e i my citime s Vami ye Vagem zdrmutku, a na zernfeleho bratra budf2 pc) mnoha Leta mile vzpominano.

Psano v Rowena, Texas, dne 15. sail 1936.

Za tad Pokrok Roweny, Oslo 49.

Emil Dugek, Josef Holubec, Vacla y Kvasnieka, Resolueni VYbor.

BOLESTNA VZPOMINKA. Se srdcem bolestne zarmoucen'm budeme vzpominati dne 27. zati. Bude tomu rok, co nas opustila nag e drazemilovana maminka, statenka a sestra Terezie 5ebesta.

Vas si Mir povolal a my zde zristali sami.

Oast() na Vas vzpominame, kdy2 v rakvi klidne spite, Vy, drazemilovana maminko o tom nevite., 2e na g e srdce boll a al cele slzi, a Vas u2 neni vice mezi nami. Kdy2 my budeme na Vag hrob kvitka klast, Vy se nebudete na n 'as u2 vice usmivat. 6 take jest to pomy gleni, 2e ,u2 Vas draha niaminko na tomto svete neni.

Kdy2 my si Cas vybudem, zas nav2dy za Vami ptijdem. Nic jing iho Vam plat nernt2eme, jen zemi lehkou. To Vam pieji zarmoucene deti: Mary 8ebesta, Julie Kulhanek, dcery; Jan Bebesta, Edvard 8ebesta, synove; Viktor Kulhanek, zet', Karolina a Matilda, nevesty; vaichni vnuci, vnueky, pravnuci a pravnuelty; T. H. 8krabanek, P. S. 8krabanek a Jan F. krabanek, bratti; Marie '8ebesta, Franti gka Vlha a Rosalie Garbs, sestry.

Strana S.

riedni Organ Slovariske Podporujici Jednoty Statn Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

REDA KTOR—FRANTA MOUKA—EDITOR Vydavatele — Publishers ECHOSLOVAK PUBL. CO., R est, Texas Piedplatno 650 rang. Do stare vlasti (11.65 roenA. Subscription 65c a year in advance.

Europe $1.65 a year, Zineny adres zasilaji se do Hlavni Utadovny, Fayetteville, Texas.

Vakere dopisy, pfedplatne, oznainky, bud'tet adresovany na Vestnik . West, Texas Veatnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

PODZIMNI MOTIV. Je trava dosud kvetnata, a sveti, vtak na ni jemnY, mltnY visi slag, jak s obrazem kdy nehotovYm lei kdes v umirani milk samota•.

Ut barev se mu, platna nedostalo, a vte je sotva v prvni mytlence, jen pozadi. A drama? . . . kde se hralo: chtel ztivotnit dva tt'astne milence.

Zda zapomnel ut nebo nemel sily, by vlastni osud na to platno vdech'.

A ted' se na to s mroucim okem chYli, a trpkY fismev lira mu na rtech.

Tak pkec jsem — nechte — dotel k svemu cili?

K. R. Smrt ttetec vzala, malovati pill.

Jubilejni Oslo Vestniku. K oslave etyficateho vYrodi zaloteni nati S. P. J. S. T., jet pkipadne na eervenec roku pkittiho — pokadatel s davateli organu planuji zvlattni obsatne, peelive pkipravene a graficky prvotkidne upravene 'Oslo jubilejni. Ut dnes oznamujeme sbratkenYm facium na g iimysl a einime to proto, ze podobne, publikace vytada si nekolika mesieni prate pfedbetne. Sjezdove eislo Vestniku pkijato bylo celou nati etendfskou obci uznale. Na sjezdu mnoho bratki vyslovili pfani, bychom podobne obsatne eislo vydali katclorotne anebo aspori jednou za dva roky.

Pokud na nas zaleti, my jsme ochotni tomuto pfani vyhovet net pki vydani vettiho eisla rozhoduje kooperace. Spolueinnost pkedne obchodnikt, jejich oznainky hradi vYlohy s vydanim takove publikace spojene (a ty nejsou male), dale schopnYch pismalt, jich pisemne pfispevky davaji eislu vice zajimavosti, pestrosti a u ert vzpominkovYch take jistou dokumentarnost (doklady jejich spolkove, spaleeenske, osadni prate — cot budoucim generacim bude nesmazatelnou pamatkou), a konedne fan samYch, ktere vlastnim nakladem musi opatfiti fotografie s yYch zasloutilYch elefadove sine, snimk y vYznaenYch slavnosti a pod. Jsme si jisti, ze vettina elenstva zasadne a radostne vypraveni jubilejniho eisla bude podporovat a k jeho uskuteeneni spolupracovat. Net, my si jiste pamatne jubilejni eislo pfedstavujeme co album, nebo sbornik, di takovou Zlatou Knihu S. P. J. S. T. Nepkikazuje 40. vYroei pilsobnosti nateho mohutneho Bratrstva, bychem k ucteni drahYch zakladatelt a pobatednich kadovYch dinovnikt oslavili riadtstojne, okazale? K jednotlivose stem oslavy posledne uvedenYm nepkipojili eislo jubilejni? A v nem zatadili bychom: zesnule zasloutile Cleny, obrazky ftech faclovYch starikt s podrobnYm uvedenim rtistu elenstva, snimky tkol, chramt, bank, obchodt, kde nati maji pkevahu v populaci usedlikt, fotografie kroutkil ochotnickYch, peveckYch a pod. Takoye album melo by cenu nejen pro nate dlenavo, /Vint i pro celou vetev v Texasu a po-

VASTNIK • tatmo pro celou eeskoslovenskou Ameriku.

Protote ta.kova publikace opakujeme — vytada si fadu mesicil pkedbetnych pfiprav, piedkladame nas Umysl uz nyni a tadame sbrat •ene kady, by o nem v pfittich schtzich se rokovalo. My jsme k slutbam, mileradi pfidame tadouci das i schopnosti, potkebujeme vtak k uskuteeneni vyse uvedeneho jubilejniho cisla — spolueinnost.

Neni ohroien, kdo je pilpraven, NemalY fidiv vyvolala na natem sjezdu zprava teetniho vYboru, sdelujici vettine bratti delegatt piekvapujici skuteenost, dle nit cela tfetina fadt nema Detskeho Odboru. Vice net pa,desat jednotek nateho Bratrstva z nevysvetlitelnYch pkidin nepoeita na budoucnost. Svoji jak cele Jednoty. V katdem Cisle nateho organu v rubrice "Nat Zalov" mame dtkazy o ithytku starYch alent, to a tam i mladYch (pki nettesti.)

Tyto ztraty musi bYti nahratovany eleny novYmi a protote omezenim zelene viny eili pkistehovalct ze stare vlasti, pole k ziskani elent dospelYch je citelne omezeno, vetkere tsili k k dopineni vzniklYch mezer odchodem elent starch a pro nezbytny dalti rust Jednoty, musime soustfedit k ziskani dorostu. Toho zde mame hojnost. Tisice a tisice ditek stoji dosud mimo nate lady, slutna east byla nam urvana pojitt'ovnami, net pfevatne jsou na.m k disposici, zanechame-li dosavadni (misty) neteenosti, nezajmu a pkieinime-li se, abychom je ziskali. Je pravdou, ze vettina diemu uznava nutnost sileni D. Odboru ut v zajmu Jednoty same, dale spravne chapou vYhodnost pojitteni deti, protote Jednota rit v mnoha pkipadech vyplatila detske pojitteni, ktere takfka padlo rodietim do klina, nebot' nejsms nikdy jisti, kdy ditko ptijde ke smrtelne chorobe nebo k trazu a zaplati jej smrti. Nate Jednota ma nekolik druht detskYch pojistek, vtechny jsou teelne a takove, by si je rodiee mohli udrtet. Za malY mesieni poplatek bude vase ditko pojitteno a dostane se mu ochrany, mateh vetti pkijmy, miitete svemu diteti vziti pojistku nadadni, nebo dvacetiletou dotivotni.

Byla site v dobe tetke hospodakske krise pro mnohe dtvodna omluva, prod" s pojittenim svYch ditek odkladali, easy se vtak rozhodne poleptily (at na vYjimeene piipady neUroda suchem, vlekle nehody, nemoci a pod.) a proto zaloteni D. Odboru, kde dosud neni a rust ut zalotenYch budit cilem a snahou vdech.

2adri:;7 tad nebude ohroten — t. j. ubYvanim elenstva dohnan k rozpadnuti — bude-h pkipraven, podepfen — silnYm 0. Oddelenim.

PionYil pro nas stromy sazeli, sizejme my tei. Zakladatele nakho Bratrstva pevne ze jejich potomei S. P. J. S. T. neopusti, ale budou ni stall 'creme, vidy.

Nejvyiii eas. Nynejti administrace ye svem usili obrody jde k2 korentm zel, jet z velke pridiny neblahou krisi pi-ivodily, nebot' pokud tato zla nebudou odstranena, trvale zlepteni je nemyslitelne. Po prve v historii nati zeme spolkova vlada zasahla do ubohe situate jitnich rentYft, kterYch posledni doby povatlive ptibYvalo a jicht Administrace osazovani yen= kova napoditala 76.463 rodin v Texasu, 13.640 v Oklahorne t. j. vice net 430.000 duti. Tito jednotlivci nemaji potahu ni pclniho natadi a jsou naprosto cdkazani na vydrtovani "landlordt" od trody k trode. 8etfenim zminene administrace pkitlo se k dtkazilm jiste zaratejicim a skoro poplatnYm — misto aby lorolnikt pflbYvalo, v poslednich desitiletich ubYvali . . . Mizerne tivotni pomery rentYkt piedem vyludovaly, by si byt' pkiainlivi, spotivi po fade let mohli zakoupit kus vlastni hroudy, mobil hospodakit na svem a pro sebe. Zatim "velkostatkakt" ptibYvalo, behem poslednich deseti rokt vytetkovani dokazuje — v sed mi bavinovYch statech poeet majitelt vice net pet farem vzrosti o 25 procent. Nektere plantate behem krise ptitly na buben, net v tadnem Ptipade nebyly rozdeleny na menti dilce a prodany bezzemktm vtdy pfetly do rukou jineho plantalnika, skupiny obchodnikt neb jednotlivet zamotnYch, kteii zamyslne investovali svoje penize, vedouce, ze prohnilY

Ve stfedU, dne 23. zati 1936. system najemnickY jim vynese dobry zisk. Kupci "foreclosovanych" farem easto poutili federalni dlouhodobe pujeky a stall se tak majitell pudy, kterou za tebracke odmeny pro ne obhospodakovali rentyti. Mocni tohoto sveta meli na sve strane a ku svemu prospechu levnY fiver (pro pkipad zakoupeni dalti rozlohy trodne pudy), levnou praci a tak co jedni Yeene se protloukali mizerii, jinYm mamonu pkibYvalo. Toto tvrzeni neni hluchou frazi; dokladame ho dalti easti vytetkovani asice: ze tki tisic rentYkt 90 procent dluzilo svemu landlordu prtmerne $80 do obdelani trody. V sklizni se vettinou vyrovnali ale v listopadu jsouce bez centu, tadali landlorda o novY "fortus".

Desperatni rentYki koneene — alespori ti snativi — dostali povzbuzeni a s nimi i ruku pomocnou. Vladni kancelak osazovani venkova odkupuje zbankrotele plantate, neb pudu k prodeji nabizenou, kterou deli na menti farmieky a tyto pfieinlivYrn bezzemktm odprodavd pki nizkem troku a splatkach az na dobu 35 rokt. ftika se, "pfiletitost pry tluee jedenkrate". Na jihu nasledkem nevolnickeho systemu najemnickeho posledni desitky let netloukla vilbec. Proste nemohia. Teprve osvicenY president Roosevelt spinil s ytij slib, dal pomery vytetkit, plan odpomoci sestavit a uvest v tivot. Byl nejvytti eas, jine staty s Danskem v dele tuto agrarni politiku pkedsevzaly ut da y no a to se znamenite osvedeila.

Co delaji jini. Statni sjezd Z. 6. B. J. v Dorchester, Neb., na nemt podilelo se kolem 100 zastupct rtznYch Ada. Nebrasky, konal se v nedeli 13. t. m. Na tomto sjezdu byli pkitomni nabadani, aby se vtichni venovali vice kulturni einnosti mezi mladeti a vfele doporudeno zfizovani Sokola. Bylo usneteno pokadati velkY eeskY den v Nebrasce a zvolen k jeho uskuteeneni zvlattni vYbor. Statnim pkedsedou znovuzvolen znamenitY pracovnik Simon Rokilsek (sledoval dva dny prtbeh nateho sjezdu v East Bernard), Ludvik Pavoueek tajemnikem a co poradce redaktor bratrskeho Vestniku br. Stanislav erpe,ri. — V pondeli min. tYdne zahajen byl IX. sjezd Ceske Sesterske Podp. Jednoty v esl. narodni sini v Clevelandu.

Jako sjezdove tifednice zvoleny vtechny fitednice tstkedniho vYboru. Jednota dle zprav jednotlivYch rikednic zdarne pokraeuje, od posledniho sjezdu bylo zaloteno test novYch pki reorganisaci jednota nesnitila pojistky ani o cent. Podpora pro nemacne sestry, v stanovach ureena na $10, nebyla T:Jstkedim snitena, naopak byla zvYtena na $15.

Ptitte pfineseme nati etenakske obci dalti zpravu o vYsledku sjezdu C. S. P. J., ktera obetave pUsobi jit 45 mkt. gt'astnSrm byt a jine blaiit, tot' itkol eloveka. (Bolzano).

Pamatee zakladatele. Ve znerneenem Deeine nad Labem narodil se v tali 1832 z rodiet eeskYch Miroslav Tyrt. Vesnicka, tkola a styk s mladeti Ceskou zpusobily, ze kokeny eetstvi hluboko vrostly do srdce mlacleho Tyrte, ze ani pozdejti nemecke studium jich neuvolnilo. Jit r. 1851 cvieil Tyrt v telocvienem ustave Malypetrove v Praze a r. 1858 v Novem Jachymove setkal se tet s Jindfichem Fuegnerem, s nimt smluvili se k zaloteni telocvieneho spolku deskeho, cot stalo se 16. tnora 1862, kdy v tivot vstoupil "Sokol PratskY". Nikdy nebylo dvou mutri povolanejtich k iizeni spolku tak chiletiteho, jednoty v pravde bratrske. Po celYch 20 let naletel tivot Tyrtriv Sokolu, jeimit venoval obrovskou ainnost, davte Sokolu ptivodni cvieebni soustavu, jedrne a pkesne nazvoslovi a veleni, mravni podklad. Jeho visa v obrodu naroda a dosateni samostatnosti, jeho obrovskY sen o volnem, nepkemotitelnem narodu — dostoupenct statisicovYch. V palosly vici eervence r. 1884 odejel da Alp, aby v horskern ovzduti °Ida]. a zotavil se. 2e1, nevratil se jit do vlasti. Jeho tele nalezeno v tuni feky Achy'. Pohfeb Miroslava Tyr ge konan v Praze 9. listopadu 1884 do hrobu Jind. Fuegnera na Oltanech. Kralove nemaji takoveho pohtbu, jakY vystrojilo svemu Tyrtovi Ceske Sokolstvo Je piedevtim tieba, bychom i v nejprostgim svem difle byli eelYmi, dobrSrmi a pravdivSrmi lidmi.

Ve sttedu, dne 23. zafi 1936.

ELKOVY hruby ptijem farmatu v roce 1935 C odhadl spolkovY odbor orby na sumu 8 a pui bilionu dolart, coti je o 3 biliony mane net v roce 1929 ale nejvice za poslednich west rokti.

Casopis New York Sun provedl svilj vlastni odhad nezamestnanYch v roce 1935 a uvadi, to je na Best milionu nezamestnanYch mezi 51 miliony pracovnikt, deset a vice rokri starYch. V prvni polovici r. 1936 se nezamestnanost znaene zmengila.

Zakladna nemeckYch letcu byla vypatrana v oblasti Talavera de Reina, kde v Caceres byla ztizena obrovska zakladna pro nemecke letectvo. Podle zprav bylo zde soustkedeno 10 bombovacich a 17 stihacich nemeckYch letadel, ktera, povstaleckYm sborfun prokazuji vYborne shifty.

Elite pobtetii Icelandu rozbila se francouzska vYzkumna, lod' "Pourgouis Pas", na nit zahynul ueenec Jan Charcot a 59 plavcri. Meet mrtvol bylo vyloveno a jen jeden plaveik se zachranil.

Prvni snih letoaka a prvni mrazik objevil se min. tYcine ye statech Montane a Wyomingu.

Nasledkem zutive agitate, na nit se venovalo spousta penez, ye state Maine, kterY val vticly republikanskY a teprve pied 4 roky volil demokraty — zvitezili republikani, kteti zvolili senatorem W. H. White a take republikanske kandidaty do kongresu.

V Georgii porazili volidove protivnika noveho fidelu guvernera E. Talmadge. Richard Russel jr. byl nominovan do fitadu senatora a zvitezil nad svYm sokem Talriiadgem vetainou 70 tisic hlasii.

Radostna zprava oznamuje se z Cicera, Ill., kde Vzdelavaci spolek Karel Marx vypravi 8. listopadu t. r. popularni zpevohru vYborneho Selo, Narodniho Divadla v Praze a vynikajiciho 681. skladatele Karla Kovatovice — "Psohlavci".

Dej teto opery liei pohnute osudy Chodri, vernych strata' hranic zemskych v kraji do matlickem, jak je mistrne vylieilo pero Aloise Jiraska. ZesnulY Karel KovatoviC dal tomuto vzruaujicimu deji nemene skvelou hudebni naplri, hudbu strhujici krasy — misty optenou o lidove popevky. Provedeni "Psohlavcri" bude sensaci Csl. Chicaga, dalaim hodnotnYm kulturnim podnikem snativeho vzdelavaciho spolku Karel Marx a jeho peveckYch short.

Holandska princezna a dedieka nizozemskeho triinu Juiana, ma se dle zprav z Holandska provdati za nemeckeho prince Lippe- Biesterfelda.

President Roosevelt miuvil v Charlotte v severni Karoline pied obrovskYm shromaticienim.

Depresi oznaeil jako vac odbytou a prohlasil, to obrat k lepaimu zprisobila jeho administraALl Je zajimave, jak katcle ohromm ne hlediate se rychle orientuje a jak rychle dovede najiti si na zavodiati sve mildeky, kterYm pak venuje vytrvalou pozornost. Srdce barier si neziskaji vaak silaci ani obti, ale zpravidla Tide mali a skromni. Pri telocvienych zavodech mutt" se tail pozornosti obecenstva nejmenai Japonec Sone a spontanne byl milovan naa Alois Hudec. Jeate kdyt se objevii druheho dne po zavodech na tribune, usmival se na neho kdekdo, na dalku mu ukazovali, jak mu tisknou ruce a vaemotine se snatili dat mu najevo, ze vedi o jeho krasnem rispechu a to si ho yak.

• • • Adam obstara f§echno. Sokolati muti i teny cvidili na "vlastnim" natadi, ktere bylo p •ivezeno z Prahy. Na "vlastnim" je nutno napsati proto, te natadi nepatii vlastne sokolrim, ale vYrobci telocvieneho natadi J. F. Adamovi z Kunratic, kterY je va gnivY sokol. Adam pitvezl do Berlina nakladnim autem a na sve fitraty kompletni vzornou sokolskou telocvienu, kterou rozkladalo, skladalo, ptendaelo a stehovalo west jeho montera. Po teto strance byla nage drutstva opat •ena nejlepe se vgech souteticich narodri. * * * 2eny osmi narodii. Struene lze iici, to z osmi drutstev, ktera zavodila o prvenstvi v telocviku, opravdu ptirozene tensky jak zjevem a

v Es Txtic

Zprayy ye zkratce ,ce. Lepai podminky nastaly pti zernedelstvi (sami to musime potvrdit), prrimyslu i celkovem 'tiivote. Znamenitou red zakoneil: "Mluvim k vain dnes jako k uznalYm americkYm mukim a tienam. Jiste budete se mnou souhlasiti, to nakupni sila amer. lidu byla rychle obnovena. -Mira take, to podobne budete souhiasiti, to zlepaene pomery na farmach, v tovarnach i v americkYch domovech nam ptipominaji biblickou vetu talmisty o "ZelenYch pastvinach a tichYch voclach."

Hitler oznamil novY etytletY plan, jeho fieelem bude uCiniti Nemecko neodvislYm od ci-

zAkt. Karel Toman.

Muj bratr dooral a vyptah kone.

A jak se stmiva.

Vernemu druhu hlavu do htivy polotil tige, pohladil mu aiji a zaposlouchal se, co miuvi kraj.

Zni zvony z cialky tichYm svatvederem, modlitba vesnic stoups chladnYm gerem.

Duch zeme zpiva: rizkast, vira, bolest v jedinY choral slily se a leti k vednemu nebi.

SvatSr Vaclave, nedej zahynouti nam ni budoucim.

zich narodu ye veci poZivatin i suroven a ndsledovne nemuae (Nemecko)' sleviti se sveho potadavku ziskani svYch kolonialnich pray.

Anglie na toto prohlOeni zaujala naprosto odmitave stanovisko, vetejnY tisk odpovedel, dim vice se bude v Berline na vraceni kolonii nalehati. tim vice britati ptatele se obrat y v neptatele.

Pokus sabotate byl objeven na novem 10.000 tunovem ktitniku, kotvicim v new-yorskYch lodenicich. Do zasobniho elektrickeho lana byly na nekolika mistech vrateny fonograficke jehly a cvotky za tzCelem, aby ohne vznikly na lodi nasledkem "kratkeho" spojeni.

DemokratickY narodni vYbor vynalotil na kampari pro znovuzvoleni presidenta Roosevelta obnos $1,520.658 a ma v pokladne $372.000.

Republikani vydali v tomto roce $2,544.919 a skoro pub milionu na pomoc guy Landonovi.

DemokratickY fond obdrtel za posledni tti

Nadhmatem i podhmatem eili o berlinskem telocviku vystoupenim, tak i nametem telocvienYYch ukazek, pfisobilo jen druistvo Jugoslavek. Tem dvema se nejvic blizily Italky, Anglidanky, Ameridanky, Polky, zvlaate ale Mad'arky — to byly vlastne osmidky girls, z kterYch by byl mel u nas Jiti Sedlaeek radost. Kdyby se Mad'arky rozhodly "podat atesti ruku" a vystoupily na jevigti Tylova divadla, nikdo by se neodvatil tvrdit, to se stalo neatesti. Tak dobte by jim operetni prosttedi sveddilo. Dokonale chlapske bylo drutstvo nemeckYch ten. Ptichody, odchody a obraty, vaechno odkoukano od pruskeho vojaka. Drutstvo ma take mute za trenera.

Cvideni tohoto drutstva s kuteli, to vribec nebyl tenskY telocvik, to byl napadne stylisovanY vrh rudnim granatem.

• * * Stin mrtveho kamarada. Je ptirozene, 2e de z drOstev melo natadi, ke kteremu rtistupovalo s nad§enim, protote na nem vynika (nagi na kruzich, Finove na hrazde atd.) a Sine, ke kteremu ptichazelo lhostejneji, nebo dokonce s obavami. Skoro s napadnou tremou cvieili Jugoslavci na kruzich. Bylo to pochopitelne. Na olympiade v Amsterodamu se jim, padem z kruha jeden zavodnik zabil.

strata( 9. mesice ptispevkil za $1,081.'768 — republikanskY skoro dvakrat tolik dill $2,050.311.

Manevry ruske armady poblite polskYch hranic zahajeny byly co netajend oelpoved' Sol/eta na vyzyvavost Hitierovu. MarSal ruske armady VoroSilov se vyslovil, to Rusko bylo davno pkipraveno na Utok fa gistu. Soueasne se oznamuje, 'tie vYchodni hranice Sibite jsou chraneny ketezem podzemnich pevnasti, ktere se vyrovnaji francouzskYm podel hranic NCmecka.

BerlinskY `:Tageblatt" plines1 v nedelnim zpravu Q kriticke chorobe Jos. Stalina, jehot misto v padu smrti ma pkevzit maradlek sovetske armady Voroailov.

13elgicka policie objevila spiknuti krajnich levidakti (komunisti a socialisti), jet dle zabavenYch plant chystalo revoluci.

President Roosevelt svolal na 30. zati konferenci federalnich zastuperi s •editeli elektra.ren, jet ma vypracovati plan k zaloteni JihovYchodni elektricke spoleenosti k vYrobe levneho proudu. Takova velkoelektrarna ma bYti vzorem pro jine v rriznYch oblastech zeme.

Dalai dva driletiite vYbory jmenovamy byly presidexitem Rooseveltem v sobotu min. tYdne.

Jsou drisledkem jeho osobni prohlidky suchem zbeclovanYch statri a mail vyteenY fikol ptedsevzati bezodkladne. Jsou to vYbor na sestaveni planu pro pojiateni firod plodin, a vYbor na ridinne zakroky proti suchoparu, erosi pridy.

NovY italskY velevyslanec Sulvich ma za vytidit otazku dluhu Italie naafi zemi Italie chce dosavadni dluh vyrovnati a v zapeti tadat prijaku novou.

BYvalY zahranieni ministr Titulescu, vernY ptitel Ceskoslovenska, naleze, se ye 8vS7catich v kritickem stavu. Die povesti, stal pry se obeti dobrovolne otravy. V nedeli byla mu dam tteti da.vka krve (transfuse).

Stragne lijavce minuleho tYdne rozvodnily teky Colorado a Concho, zprisobivae v San Angelo, Brownwood a jinYch mesteekach milionoye akody. Tetke akody ueineny byly lijaky (misty spadlo 16 at 20 palcil vody) na firodach, dobytku, domovech a mostech.

Oiechy. Velmi se v posledni dobe doporuduje pojidani otecht. Objeven byl v nich novY alkaloid, kterY ma pry skvele vlastnosti a podporuje lidske zdravi. ZdravY dlovek mel by pry pojisti nejmene osm otechri po obede a osm po vedal; po kratkem Case pociti prY katclY prucial °bell krve, jeho oblieej i rty dostanou dervenejai barvu. Pozor vaak, jde-li o vysoky krevni tlak!

Na konec kousek humoru. Rozumi se, to vieno se nedatilo a tie byly take pady. Spadl nag Petradek s kone, spadl nemeckY "kral hrazdy" Winter a stalo se, ae s hrazdy spadl take jeden Bulhar. Dopadl poctive, napino a potadne to bouchlo. I obratil se stark aprYmat Havel na Frantu Erbena a povide. mu: "Vial jsi ten seskok ptisedem dupmo?"

B. Pangrac (Berlin).

SIDLO NITRANSKEIIO ARCIBISKUPSTVI BUDE V BRATISLAVE. Slovensko bude miti arcibiskupa. Za sidlo pro noveho cirkevniho hodnostale se samo sebou povatiovala Bratislava, kde se jit v kapitule svateho Martina ptipravuji pro noveho arcibiskupa mistnosti. Nyni se vyskytla neeekand ptekatka v navrhu, aby se zachovala historicka tradice a arcibiskup sidlil v Nitte.

Docililo se vgak dohody aspori v tom smeru, arcibiskup bude site v Bratislave bydlit, ale bude miti titul arcibiskupa nitranskeho. Jako kandidati na vysoky 'tad se uvadeji biskupove dr. Blaho z Nitry, dr. Vojta gak ze Spiae a yedouci bratislay ske kapituly, apoatolskY administrator dr. Jantausch. 0 Hlinkove kandidatufe v cirkevnich kruzich neni znamo nic.

Oast() din, ktery se zda rozvalnYm, vykonalijej ihned, stava se zbrklym, ii jsme jej pozdeji.

Strand le.

ViSTNVIL

PAVLA DVORAKOVA:

Jen jednou moino srdce dit.

ROMAN (Pokradovani) "No, jak jsem to mohl udelat, jak se to delava. Aoki jsem ji, ze znam jednoho stydliveho mladence, kterY, ac je jil trochu starai, je straane nesmelY ate mne tedy potadal — "To's ji tekl?" vyktild zoufale.

"Ano, to jsem ji tekl. Ale neskakej mi do keel."

"Tohle ti nezapomenu, Vlad'o", rozechvene kelt). Charvat a uptimna bolest, jet byla v jeho tvati a v tonu tech slov, pkinutila Vavru, shodil se sebe vatnost. "To ti vetim bez mueeni, vidyt', kdyby nebylo mne a to tve dobre Marty, odejel jsi do Turecka a nevedel bys, se tady jedny sladke odi budou plakati za tebou svilj horkY stesk. Tys mi, Artuai, rytit. Jdi mi k tipku. Nepozna ani, to ho ma rad° device, do nehot je po usi zamilova.n. Jeji trapeni, jeji ostych poklada za atiteni. Chce ji velkomyslne opattiti tenicha a netrkne ho ani to, ze ona toho lenicha nechce videt, protote si pkeje byti 'stale se svYm pestounem a strYcem."

"Vlad'o, co to mluvia?" vyratel..Charvat ze sebe, drte mu ruku.

"Nerozmadkej mi ruku a at budea s ni sam, chovej se jako elovek a nezapomeri na svou profesorskou dfistojnost, ddlej to v mezich lidskosti. A ted' pojd'."

A vzav ho za ruku, popleteneho, tasnouciho, rozechveleho radosti a nejistotou, vytahl ho na chodbu. "Podekuj vaak Marte, nebYti ji, nebyl bych ptijel."

"Netertujea?" otodil se s fizkostnou otazkou jeate Charvat, kdy bral za kliku dveti do jidelny.

"0, ty slepfai," fekl jen Vavra.

Helena stala u okna a kdy veael Charvat zbledla a musela se podeptiti. Zdal se ji jinYm. Jako by bylo na nem nejake opilstvi, ale jeho oei, zakici jako modre safiry, oci, ktere se ji ptaly, slibovaly, byly tak krasne a nove, ze srdce se ji vedralo at do fist. Zadychala se prudce, v riadrech ji bolelo, jako by se probudila v nich rana.

Dowel k ni a tekl jedine slovo: "Helenko."

Ale, co bylo v torn jedinem slove. Radost, pohnuti, ptisaha, vdeenost, vyzkvani. Lasko.. Nevedela ani, jak se to stalo, ae ho objala. To rude se asi samy zvedly — vadyt' tak dlouho kaly — a polotily se mu kolem kiku.

"Jak je motno, Helenko. Bole, jak je to moino?" ptal se, tiskna ji k sob& Citil, jak se mu chveje v rukou, horce a oddane. Jak je to motno, ze ty sis oblibila mne, mne, mute, jent se diva jit do podzimu. Nebudea toho litovat? Nebudea? Helenko, jeate maa eas."

"Prod tak mluvia?" vydechla. "Jako bys mne nemel rad. Kdybys mne mel rad, vedel bys jen, ze mne maa rad. JO., nic jineho nevim a na nic jineho nemyslim ,net na tebe.

Sevfel ji prudce a polibil. Ptissala se k nemu a pfilnula k nemu celYm teem. "Ale ja pojedu s tebou", tekla, kdyt uvolnil sevteni ramen.

"Nikam nepojedu," vadyt' via, ze jsem chtel odjeti jen k ITU tobe."

"A ja, k vuli tobe studovati. Myslila jsem si, ze to ma laska trapi. Ale do toho Turecka mute§ jeti, ovaem ja pojedu s tebou."

"Jak bys mohla. Jsou tam drsni lide, v horach divoke kmeny a nebezpedne nemoci. Jak bych to mohl vziti tam?" easmala se at'astne. "Tohle, prose tohle jsem ti kikala a via, co jsi mi tekl: Helenko, tak zle to neni. A ja vim, ae to opravdu neni tak zle. A kam muses ty, tam mohu ja taky.

Budu ti pomahat, bylo piece tolik ten, jet' pomahaly mutilm. A ja budu miti vtdy rada to, co ty — a budu dobrYm kamaradem. Nejsem rozmazlena, nebojim se. A kikal jsi, ae jsem prakticka. A jaka to bude krasa, as veder.

eme seat pod stanem a nad nami budou taint velike hvezdy jihu, v dalce bude atekati Bakal."

Charvat se tvatil zoufale "Neteknea-li, ae mne vezmea s sebou, rozpladu se."

A Charvat pojednou citil, ze hrfiza pied motnosti, ae by s nim jela, s neho pada a to ho naplriuje pohnuti, ae tato ktehka, a piece energicka, divka, opravdu mu bude nejen milenkou a tenou, nYbrt kamaradem pomocnikem."

"Pojedea tedy se mnou, bez tebe bych nejel".

"A pottebujea, abys jel, pojedu tedy s tebou." * Vavra, kdyt Charvat veael do jidelny, zaael k Marte do kuchyne.

"Chystejte si potehnani", fekl ji sotva zavtel.

"Ani nevite, jak jsem at'astna," otirala si Marta zasterou oci. "Dva lidi, ktere jsem mela ye svem tivote nejradeji a jima jsem ptala to nejlepai, se seali.'

"Pfilia mnoho dobroty", zabrueel notat.

"Co jste kekl?"

"Nic, nic, ale 'ilea byste ptipraviti nejakou malou hostinu. Vino snad ye sklepe mate. A kdyt, dosud zmatena a nechapajic, podivala se na neho neclaapave, kekl: " Bude piece zasnoubeni."

"To mate pravdu, jeate, ae jste si vzpomnel" a odbehla.

Doktor Vavra osame y, ptistoupil k oknu a zahled'el se yen. Poletoval snih.

"Pada snih, pada snih", aeptal. A kdyby ho byl nekdo vide', jak tak stab, hlede na vloeky, jet popraaovaly bile mrazem zchvelou travu a zachycovaly se na holYch vetvich stromfi, nep65znal by ho. Nebyl to veselY doktor Vavra, byl to velmi smutnY mud.

"Pada snih, do maw srdce snih."

A opravdu, jako by pada! snih. Pies chodbu z jidelny doletovaly k nemu tlumene sledy hovoru a smichu. Byl to Helenin smich, at'astnY, piny srdce. Jeji smich. "Pteji ti ji, kamarade", aeptal Vavra. "Ja, byl ut vtdy takovY, na rtech smich, v srdci dal. A atesti chodi za nami, marno za nim behat. Za tebou ptialo, nemohlo ptijiti tedy za mnou, jedno atesti maze bYti atestim jen jednoho," tikal si hotce. Ano, doktor Vavra, ten veselY posmevadek, trpel a tripel tim vice, ze triad' sam a v skrytu. Miloval Helenu, miloval ji jit kolik let. Od to doby, kdy pomohl jeji matce zachraniti zbytky majetku, stal se jejim ptitelem a dochazel k ni easto, nejmene jednou za tYden.

A vide., jak Helena vyrfista z diveich stteviea roste v pannu. Hovote s ni, poznaval jeji povahu, jeji z poupete v nadhernY kvet se rozvijejici dug. A vial i jeji rozvijejici se krasu Vela.

Bylo ji sedmnact let, tedy pied dvema roky, kdyt si fekl, to ji miluje a byl tim poznanim zdeaen nemene, net Charvat, kdyt si uvedomil, i.e ji ma rad. Potlaeil v sobe ten cit pokladaje jej za blaznovstvi, myslil si aspori, i.e jej patlaeil, ale nebylo to pravda, vytryskl z neho jako gejsir, kdyt jeji matka zemtela a on obstaravaje za Helenu vaechno, vidal ji denne a poznaval stale hlouloeji jeji vzacnou ualechtilost a stateenost.. Tehdy byl v pokuaeni v tech dnech smutku, kdy byla oslabla vettiti se do jeji ptizne, ale odolal mu. Nemohl zapomenouti jejich eistYch oei, ktere mu bezvYhradne dfivetovaly a ktere mu tak jasne vypravovaly, i.e nemute bYti nieim jinYm, net otcovskYm ptitelem. Odolal a dovezl ji Artuaovi, jak si ptala jeji matka.

Ale kdyt ji odvatel, jako by doprovazel sve srdce do hrobu, nebot' jit tehdy nejasne tute tohle ptijde, i.e se do neho zamiluje.

Vedel piece, jakYm nadaenim hokela pro neho. Mateino vypravovani postavilo ho tak vysoko, i.e tadnY mut nemohl vyrfisti do jeho vYa.e.

Milovala ho ut tehdy, milovala ho dtive net ho uvidela.

Ne, nemohl bojovati proti nemu. — A byl to jeho ptitel a on nikdy se k pkiteli nezachoval neeestne.

Kdyt tehdy dostal Charvattv dopis, opravdu vyeet1 mezi tadky to, co mu pak napsal. A eekal pak, kdy mu Charvat napiae, i.e se s ni zasnoubil, Jaka. ironie — myslil si trpce, i.e mu

Ve sttedu, dne 23. WI 1936.

Evot pridelil tuhle filohu.

On, kterY ji ma rad vice net' sve ool, musel ho dovesti do jeji naruee. A musel se usmivati, hrati svou veseloherni filohu at do konce.

Na rtech smich a v srdci. tat Zvykli si jit tak na jeho veseli, i.e kdyby jim ukazal svilj smutek, myslili by, i.e je to jeho novY, vtipnY pad jeho zabavneho pojeti tivota. Nikdo by mu neuvetil, i.e trpi, i.e by mohl vfibec trpeti.

A kdyby jim nekdo povidal, i.e doktor Vavra jednoho dne stal u tohoto okna a dival se na padajici snih a tikal si: pada snih, do srdce meho to pada snih a i.e to srdce bylo bedne a ozable, jako v zime tebrakovy nohy, tehtali by se. Nemille se jit zbaviti to masky, pfirostla mu k tvati a zitra at pfijde do sve spoleenosti, rozzati se oei vaech vesele jit pti pohledu na ne.

Na chodbe klaply dvete. Otoeil se, pkejel dlani eelo a usmal ae poslednim poktivenym smevem. A kdyt veala Marta, vital ji jit smevem veselYm. "Jeate tam mluvi", kekla tlumene, jako by ji mohli slyg eti, i kdyby nebyli zamilovani.

Pohleoll na hodiny. "Pub tteti", vzdychl s komickou hrfizou. "Cela hodina to je cot oni se syti laskou, ale co ja, ubohY smrtelnik, jent pottebuje neco skuteenejaiho."

Marta se podesila. "Sae, ja na tohle a na vas zapomnela. Hned prostfu —" "Pfijdu tam s vami. Nedam si piece ujiti, abych jim neptal prvni. Vtdyt' jsem je dal dohromady."

Zat'ukal a zeptal se: "Motno dale?" A neeekaje na vyzvani, veael. Videl jeate, i.e Helena odskoeila od Charvata.

"Ale ,ale smal se, "vadyt' ja, Helenko vim, i.e jste se tady nemodlili. Tak co, domluvili jste se? Jiste." A tiskl °Ulna ruce.

"Pojedu s nim do Turecka —" tekla Helena, nevzpomenuvai si na neco vhodnejaiho."

"Pozitti jit?" zeptal se akadlive.

"Helenka chce, abychom jeli na zameeek, mohl by sis udelati na nekolik tYdr1 volno a bYt nag m hostem," obratil se k nemu Charvat.

Zavrtel hlavou. "Rad bych, ale jsem ubohy kuli, otrok svYch klientfi."

"Aspori na nekolik dni", prosil Charvat.

Mam tam hodne zvete —" "Oh, sireno", zasmal se. "Pkijal bych i bez tech zalica, ale nemohu. Na svatbu ovaem ptijedu. Helenka snad dovoli, abych ji vedl k °Rail —" "Kdo jinY by mne vedl —" usmala se na neho at'astne.

"Vidite, aspori se budu moci chlubiti, to jsem vas vedl k oltati."

Bylo to pro pani Betynku, kdyt ji pan lesni ptines1 z vesnice dopis a s nim zpravu, i.e profesor Charvat a Helenka ptijedou na zamecek a zfistanou pies celou zimu. Bylo videt, ze i jeho to zprava teal. "Vida, co dokate tenska —" "2enska, Helenka je nejaka tenska?" pakarala ho pani Betynka.

"Popirda-li to, nebudu se s tebou hadat.

Ale chtel jsem tici, i.e dokud byl sam, neukazal se tady cela leta a ted' bude tady i v zime. Zaplat' Pan Bah za to, bude tady aspori, potadek. JakY je to rozum deset let nepodlvati se na svuj majetek, to aby se naueil krasti i svatY." "Pooker, utrhla se na neho pani Betynka, ktera, rortrhla dopis a jala se jej disci. Jeji vzruaena tval mluvila o torn, i.e ten dopis nebyl nezajimavY. "Co tam je?" zeptal se lesni, ale nedoekal se odpovedi. Pan! Betynka hltala tadek za tadkem a stranku za strankou a nevzhledla, dokud nedodetla konce. Byl to dopis Martin, ktera, s dfikladnosti skoro profesorskou Ulla pan! Betynce roman to podivne lasky, ktera skoneila nebo spravneji skonei aedive jako ut lasky koneivaji svatbou.

"No, co ti pile sleena Marta tak zajimaveho. i.e se tvatia jako s nebes spadla."

"A ja, potad, koho to ma, v srdci, pro'2, se tok hada sama se sebou. Kdepak by mi to 11 apadlo.

Via, Toniku, i.e Helenka se bude vdavat?"

"To je tit od nepameti tenskYm zvykem —" kekl \Tattle lesni, mrkaje jen vesele odima.

(Pokracovanl)

Ve stkedu, dne 23. zati 1936.

QUIDO MARIA VYSKOIL:

Tiche Boure ROMAN (Pokraeovani) 4 A NO! Ale ti se tam jdou v prve rade &it.

13. A potom, ad nattim nvna k tomu cechu, nemy 3iim, to prave vytvarne umeni jsouc pHlit aristokraticke svoji niternou povahou, hodi se k popularisovani deskYch ukolu v cizine."

"Co spite, net umeni vYtvarne?"

"Hudba a literatura! Jsem ptesvedeen, drutina nadtenYch zpevakii, ktera by projela Francii v deskYch narodnich krojich, zazpivala nage krasne, narodni pisne a zatandila nage razovite tance, pro zvuk deskeho jmena vice by udinila, net nejmistrnejti dilo vYtvarne."

"Tot', motne .. . " ptisveddila sledna Velichova.

Sover pokradoval: "A potom pisemnictvi Vzorne pteklady nagich vYznamnYch spisovatelii, buditelt a vestcu: Vrchlickeho, Jiraska, 6echa, Nerudy, Machara, Havlidka . Jmenuji jen tak namatkou.

Musela by to bYti ovtem dila ryze desks, na nicht neni patrna iCadna znadka ciziny, tadnY podrobujici vliv. V krasnYch pievodech, v levnem vydani a s duchapinYmi informaanimi musely by bYti tyto knihy v statisicich exemplatich rozneseny po Francii nebo Anglii, kdet je piipad obdobnY. Ale nekolik mladYch ohnivYch hlav, byt' i s nadhernYmi platny nebo velkolepYmi mramory, sotva tam zptisobi revoluci."

Blitili se k domovu.

Sover zpozoroval to a prohodil s fismevem: "Kam jsme to dneska v hovoru at zabloudili? Ale to vg echno je jenom Tonar vinen."

"Vtak nevadi," odpovidala sledna Velichova.

"Rada se necham pouditi."

"To byste mela pekneho ueitele," smal se malt. "Sam se musim jette mnoho uciti. Povidam jen, co jsem sly gel. Zad kupuji, prodavam.

Je motno, ze Michal udini ye Francii jine zkugenosti " "Jel tam s takovymi nadejemi .

"Ptal bych mu, aby se spinily. Je to nadanY chlapik. Z natich budoucich ten nejlepti. Jen aby se tam nezkazil. Ti na g i sochaii, co odtamtud prijig deji, zapominaji pracovati po desku.

Je to samY Rodin, Bourdelle a deft vi, kdo jette, ale 'tadnY Schmirch, a dokonce ut ne tadny Myslbek."

Za hovoru dostihli uz domu, v nemt sledna Velichova bydlela.

"Promirite, nepobavil-li jsem vas tak, jak jste si prala, nebo jak jste snad odekavala. Ale jsem takovY "chlapec z provincie", co na srdci, to v slovech."

Andelka podavala mu ruku.

"Cog vy netoutite po cizine?"

"Ne!" odvetil vzdorne.

"A prod?'

"Myslim, to i doma se lze ledademus nauditi. A potom bojim se toho babylonu a hlavne tenskYch, jet tam na katcleho dihaji jako kodka na ptalca.'

Sledna Velichova dlela jit doma a dosucl nemohla zapomenouti poslednich slov Soverovych.

1 Strach o Tonara se ji znovu zmocrioval; vtclyt' i na neho dekaly takhle daleko, v cizIm meste, tytet nastrahy. Zda jim odola? A zdat nepropadne pokuteni?

Nemela odvahy, aby si ptisvedeila.

Znala Michala a v posledni dobe mela nejednou ptilegitost se' ptesvedeiti, jak snadno se &Ar al okouzliti tenami, a jak rychle pteziral vtecka dobre piedsevzeti, jimit se zatikaval.

Srdce se ji sevtelo pti techto fivahach.

Nekolik dnii, jet probehlo po odjezdu sochatove, Andelka stale byla jaksi nesva.

Pozdravy, ktere ji Tonar poslal z Mnichova, Strassburku a Bruselu, neptinesly ji mnoho Kdo2 mohl vedet. zdai stejne jako ji, Mi-

VESTNI K chal nevzpominal deseti jinYch? Zdat i jim nepsal? Zdat s nimi srdce svoje nedelil?

Muka diveina se mnotila katclYm dnem...

Jeji matka chapala ji, ale nesnatila se deeuleviti. Znala tet tuto nevYslovnou bolest rozluky a vedela, to musi dobolet a vybolet.

Jine pomoci nebylo!

Hadala spravne, ae Andelku v Praze pall ptida pod nohama, ale tato okolnost podporovala jen ptiznive jeji odhodlani, aby vzdalila dceru co nejvice mistum, kde kdysi kvetly blahe vzpominky a nyni bodalo to pouze trny pochyb a nejistoty.

Jit tYden nosila v kapse dopis pani radove Pavelove, v nemt ji jeji bYvala spolutadka sdelovala, to podatkem kvetna vypsano bude v Zilinkovicich misto pogtovni assistentky, o net by se mohla Andela s velkou nadeji v Uspechy Nyni dekala jen na vhodnou chvili, jet by ji dovolila o nabidce Pavelcov y promluviti s Andelkou.

Zatim obdrtely jit i z Polite dopis od Tonara, kterY tt'astne dojel.

MladY sochat psal mezi jinS7m: "Dosud jsem se tady potadne ani nerozhledl, ale jit nyni citim se, jak mne unati proud teto zative metropole sveta. Zda, se mi, to vtichni lido jsou tu at'astni, ate tu neni ani dennich trampot, v net bYvali jsme v Praze zahrabani ag po ugi Tetim se jen na ptigti sviij pobyt v tomto meste svetla a iismevil a lituji jen, se tu nejste Vy, abych se mohl s Vami o sve nove dojmy rozdeliti. Je jich prilis mnoho pro jedinY par odi, pro jedine srdce."

Andelka detla dopis nekolikrate, stale slidic v nem po skryte zaludnosti.

Nenalezla vgak ji ani v listech, ktere nasledovaly prvemu.

"Ket bych mohla za nim!" toutila, ale ihned potladila blahove toto ptani.

Co ona by delala v Patiti? Ona, ktera se jit v Praze zcela ztratila. Ostatne Tonar ani tertern nepomyslil na to, aby ji vzal s sebou.

Darmo se mudila marnYmi tutbami. Ale, cot mohla jinak! Kam vegla, vtude ji potkala vzpominka. Nikdy se ji nebylo =trio vyhnouti, leda Utekem z Prahy Tu se sledna Velichova zamyslila. Na podobneho dosud ani ye snu nevzpomnela.

Dtive bylo ji proti mysli, kdy se Tonar jen poznamkou dotekl 'Leto zaletitosti...

A dnes?

Vahala, kolisala.

Nebylo to ptedzvesti, to zahy zmeni sve zory? V listech TonarovYch se hromadilo stale vice nadgeni pro Patit, opojeni z jejich velkolepYch sbirek a obdivu pro jeji svetovY ruch, ale stale merle zajmu o to, co se delo doma... v 6echach... v Praze.

A to prodleval Michal v cizine teprve necele tri nedele! Jak bude pozdeji... po mesicich?

A piece i v Praze bylo. nadherne.

Taro stale honosiveji vykladalo sve poklady. Jako mocnSr vYchodni knife pinYmi hrstemi rozdavalo ktehke perky prvYch kvett. vzaone tkaniny bilYch oblaku, perle diste rosy a zlato sluneenich paprskil.

NovY g,ivot se vproudil do ulic. 'Vltava radostneji se rozhudela, v sadech se ptaci ozvali.

Led Andelku nelakala veg kera tato nadhera.

"Prod nejde g na prochazku?" nutila ji matka.

"Ale — nechce se mi. Co bych sama...?"

"Pajdu tedy s tebou," rozhodovala se pani Velichova a skuteene jednou za krasneho odpoledne vytla s dcerou do Kinskeho zahrady a na Pettin, odhodlana doteknouti se i zaletitosti Pavelcovy, naskytne-li se k tomu vhodna chvile.

A naskytla!

Andelka, sama zamitila v to mista, kde ji toutila jeji matka miti, ne pro zabezpeeeni dcetiny budoucnosti, led proto, ze pani Velichova doufala v hojivou silu venkova, at osud zasadi ji jednou ranu, kterou zkutena, pani predvidala hned po odjezdu Tonarove.

Stanuly prave na vyhlidkove veal hladove zdi.

OistSr ptedmajovY vzduch poptaval dohlednout daleko za Prahu, at kamsi ke Karlovu TYnu,

Strana Andelka dlouho a mldky se opojovala touto okouzlujici podivanou.

Potom prohodila vice k sot:* net k svoji matte: "Musi bYti nyni asi hezky na venkove."

Ale pani Velichova, jako by prave dekala na tuto poznamku, pronesla rychle: "Chtela by ses tam podivati?"

"Chtela," na nic nemyslic odvetila Andelka.

"Neni nic snaz giho. Prave se k tomu naskyta, vhodna pkiletitost."

Teprve nyni si sledna. Velichova povgimla horlivosti, s kterou matka ji odpovidala.

Jeji zvedavost byla podnicena: "Co myslit, maminko!"

"Hle, co mi ondyno psala pani radova Pavelcova, moje dobra ptitelkyne jit ze tkolnich dob," odpovidala pani kancelistova a podala dceii dopis.

Ta rychle pteletla jeho obsah.

"Cog ty jsi o mne mluvila?"

"Zminila jsem se pouze... letmo... Nic jsem tim nemyslela, a zatim ona vzala to hned doopravdy. Led, co bychom o torn hovotily...?

To ja, jen tak, kdy ses zminila," zchytrale pronesla Velichova.

Jeji dcera vtak nevracela ji dopisu.

"Budu o torn ptemY gleti," iekla vatne.

"Cot bys opravdu chtela?"

"Nevim... snad...

Onoho dne 1.12 o cele zalektosti nemluvily.

Rozhodnuti jen tetko dozravalo v srdci AnMaine.

Pied nekolika dny toutila je gte z Prahy, nebo alespori ptipouttela si motnost odjezdu, a dnes...?

Ne.... ne! Nebylo mono se na raz rozhodnatal. Ba ani ne za celou- noc, ji g Andelka probdela v samYch zmatenYch fivahach...

VII. ilinkovskS7 pottmistr 8ebestian Svatori kterehosi pekneho dne na podatku dervna dlel o cele dve hodiny dtive ye sve firadovne net jindy.

Mel vilbec na dne gek nejak rortrhane spani, tieba te se nezdrtel ye svem oblibenem hostinci "U hradu" dole net do jedenacti, jak byl zvyklY ut od mnoha let.

Bylt' Svatori stars' mladenec, ye svete temet bez ptibuznYch, a kdy i tu vhodnou dobu sedme svatosti provartoval, byl se tivotem tak dalece skoro yypotadanY. Jako mestskY poatmistr v Lilinkove vykonaval svUj ritad ku vkobecne spokojenosti, neriadal se s poslieky, neotviral dopist. ktere byly adresovany jinYm. Svilj Ukad zastaval at dosud sam a nelitoval easu ani namahy aby vse bylo kadne a bez odkladu vyiizeno.

Jedinou slabustkou Svatoriovou byla jeho zaliba v spolkateni, ale ani tou si nikoho nerozhnOval.

Jinak si pan Sebastian ye syYch veselYch etyriceti letech uchoval dobrY humor i dobrY taludek a nebYti stare posluhovaely Vomadkoy e, ktera obeas zaryla do staromladecke krite sveho zamestnavatele jedovatou poznamkou o vzneknosti mantelstvi, Svatori mohl bYti se sy Ym tivotnim poslanim spokojen.

A byl take. — Budova, v nit' se nachazela mestska pogta, stala na namesti, proti tkolam, takte okna dvou idadoven hledela ptimo do proudu mestskeho ruchu, pokud se ovtem o nem v 2ilinkove viibec dalo hovotiti.

Na zad do dvora mel piednosta domacnosti svuj byt, trochu smutnY eloveku, milujicimu tivot, trochu rozmernY pro stareho middence.

Lee poUmistrovi prave tato odloueenost byla vhod, nebot' si v ni mohl doptati vtemotneho pohodli.

Nav'Stevy pkijimal v ritadovne.

Kolem jedenacte, kdy oeekavana dopoledni po'Sta, schazeli se tu stars' farat, iidici uoitel a soused Seda, take cela partie matienich tarokit bYvala zde pohromade.

V netkodnem pteklepu se tu posoudily yeAkcry denni novinky, pohovokeno o betnYch záletitostech a zkritisovano obecni hospodakstvi.

(Pokraeovani.)

Straus 11.

Oddil dopisovatelsk ► .

Houston, Texas.

"Jak ti chudi o to jmeni To je nee°, co? Slyseli jste ut to, aby chuclak o sve jmeni? Pkijd'te v nedeli 27. zati vgichni k Stefanikum, kde uvidite, uslySite a hlavne se srdeene zasmejete. Takovo, povedena veselohra jit tu dlouho nebyla davana. Tak pfatele z venkova, v nedeli rano se pekne hod'te do pucu a kdyt sv. Petr uvidi, ze jste ye svateeni nalade, tak vam tu radost snad nepokazi, aby pr gelo, neb jdete rano do kostela a pak do divadla a uvidite, ae bude jiste hezky. Bude to opravdu peknY, veselY kousek, zrovna pro vas v gechny; pro ty chude, aby yeah jak zbohatnouti a ty bohate, aby si dovedli vSeho bohatstvi vatit a ph torn nemysleli, ae jsou vSecko na svete.

Tet ten samY den hraji v Dallasu krasnY kus "Babieka", proto vgichni broth a sestry, ktefi bydiite okolo Dallasu neb v samem meste, nenechte si ujit, abyste se ne gli na "Babieku" podivat. Je to neco nadherneho, co tak hned neuvidite. Kus toho stareho venkova, tech uptimnYch babieek, dedeeku a \Tubed celeho deskoslovenskeho lidu, tenkrate, kdy male ye svete bylo falSe a zla, a at usly gite babieku a ty deti naSe milounke, budete citit takove teploueko v srdci a takovou lasku ke vSemu, a ja vetim, kdyby se nahodou dva neptatele seSli, ae by se jiste usmikili, takovou dostane kaldY mekkou naladu, neb tak ,vas "Babieka nadchne.

Jak jsem slygela, ae ptedstavitelka babieky je dobra, herecka, sila, tak at' napinite, vy dalcelou e'eskou jejich sin. Tak pfeji babicce v Dallas a i 8tefanikum "Jak ti chudi o to jmeno ptigli" velky Aspech. Po divadle u 8tefanin bude hrati Dybalova orchestra z Gonad°.

S pozdravem, Karla etvrtnikova.

DESETILETE JUBILEUM. Na jine strance v tomoto dasopise naleznete oznamku Liberty Loan and Building Association — Prvni eeskoslovenske pujeovni a stavebni drutstvo v Houstonu, Texas, jet prave nedavno dokoneilo deset let UspeSne obchodni Cinnosti.

Vela v divot dne 15. zati r. 1926, jsouc platne inkorporovana dle zakonfi statu Texasu, jsouc zalotena prominentnimi krajany na zptisob podobnYch penetnich UstavA, joke blahodarne pAsobily mezi nagimi krajany v severnich a sttedozapadnich statech SpojenYch StatA. Bylo to prvni eeskoslovenske piljeovni a stavebni drutstvo v Texasu, zalotene krajany a ye prospech krajanu. Za sidlo ptsobi gte ustavu bylo zvoleno 'nest° Houston, jehot rapidni prOmyslovY a obchodni rozvoj mu za,rueoval prioritu mezi texasskYmi mesty. Volba Houstonu se ukazala St'astnou jakot i volba telskeho a Utednickeho sboru, jimit byli nazi prominentni krajan y, kteti od podatku trvaustav na osvedeenYch obchodnich za,sadach — obezfetnosti svedomitosti — poctivosti.

Neni divu, to kdyt se k temto osvedeenYm obchodnim zasadam ptidrutilo je gte v pravde krajanske jednani, ae podet podilnikt Ustavu vzrastal a ae take se mu pkihlasili podilnici z mnoha jinYch state a do konce i ze stare vlasti. Od doby, kdy byla vyplacena podilniktm Liberty Loan and Building Association prve, ziskova dividenda, nepferu gil astav. ani jednou po celou dobu sveho t r Irani pravidelne a promptni vyplaceni dividendoveho zisku, dosahnuvg i za tu dobu Uctyhodnou sumu temet dtvrt miliOnu dolar& Tento zisk plynul vetSinou do eeskYch rukou, eeskYm podilnikum. Ze byla Liberty Loan and Building Association vtdy obeztetne, svedomite a poctive fizena svedei to okolnost, to ptestala v gechna nebezpeed ohrozivgi mnohe jine stare ustavy a vzesle z vlekle hospodatske tisne, ae jeji solidnost a stabilita nebyla jimi ani troche

VESTAIIIK doteena neb ottesena a ae jeji podilni jistiny, Liberty certifikaty podrtely stale svou stoprocentni hodnotu. tistav uklada„ Uspory u nej ulotene v prvych hypotekach, (morgieich) na zve/ebene mestske realitni majetky,' jicht viastnicke pram je pine pravne zabezpedeno a ktere jsou mime to jeSte zabezpeeeny pojiStenimi proti ohni a jinYm tivelnim pohromam. tlenove teditelskeho sboru i vYkonni Utednici jsou krajany, kteti jsou vesmes eleny nagich eeskoslovenskYch spolkid Vzhledem ku vYSe uvedenemu odporueujeme tento krajanskY Ustav v gem nagim krajanum, kteti si mini sve Uspory vYhodne a kde mohou ku svemu prospechu uplatniti heslo: "Sviij k svemu!"

Bleiblerwille, Texas.

Mile sestry a broth!

Musim take nee° napsat do Vestniku. Pao,si marne deStive ,ut tfeti den nam tu prAi, ale to jen chvilemi, snad to bylo od boutky, jinak vgak dobreho deSte bylo tteba, neb lide si nakikali, ae zemaky nevzejdou net as po deSti. Kdyby to jen ut tak zustalo, bez toho vetru, neb je to smutne co hrtizy misty nadela a Skody. Tady jsme doposud St'astni, jenom v tomto okoli lide udelaji velice male baviny, a to ut druhY rok. Je to smutne pro ty zaea.teeniky, kteiI musi rentovat a udelaji jeden nebo dva, baly. Snad se to piece jen ptevrati.

Aika se, ae po zlem bYvo, zas dobte. Meli jsme zde hodne pohtbil, a v kratkem Case ztratili jsme etyki statenky, ktere skoro vSecky se dotily pies 80 let. Posledni polifeb byl moji mile maminky, ktera zemtela 27. srpna. Pohtbena byla na druhY den. Dotila se 87 let, 5 mesict a 14 dni. Telesne pozustatky teto stakenky Kamasove uloteny byly k vednemu odpoeinku na htbitove Santa Anna pfi Nelsonville, kde tato statenka skoro po celY jeji divot bydlela.

Pohitu sifeastnilo se mnoho lidu. Doma, v kostele i na hibitove promluvil slova Utechy farad' Jos. Barton, ktery tuto statenku navgtivil dvakrat, ktera byla nemocna od Noveho roku, slabla a easto si nakikala na velike bolesti. Tuto milou maminku jsem opatrovala po celou jeji nemoc. Je to smutne si vzpomenout, to vie ji mezi nami neni, a nejvetgi bolest je to pro meho mileho tatinka, ktereho opustila v tak vysokem staff, ktery bude 91 let star. Je to pro nej velika rano a my rodina citime bolest v srdcich naSich nad timto milYm statiekem.

JO, jsem toho zkugena, neb sama jsem mule ztratila, neni tomu, jegte ani deset let, a tea vSechno jsem to musela pfeekat.

Toto je vice net jsem minila psat. Je to asi prvni dopis, ani mne to mnoho nejde. Velmi rada Ctu Vestnik. K Jednote pattim pies 20 let. Koneim s pozdravem na vSecky etenakky a etenate, Mary Shupak.

Pozor na Fort Worth, dne 27.zati!

Fr. Worth, Tex. Ctene sestry a broth! Zde k yam ptichazim s neeim novYm, to mini i vase zname a ptatele zblizka i z dalky. Timto vas vSechny vyzYvam, abyste se dostavili, komu je to motno, a steastnili se naSeho noveho programu, kterY jsme tak vypracovali s br. Alois Slovatkem z Waco, kterY k nam zavita s jeho eeskou orchestrou, kteze 12 elentr. Pan Slo ydeek jest ura Citel hudby, a tea ma velice dobte vycvieenou orchestru na eeskou hudb y neb popularni. Tak kdo jste na gi Ceske krve a mate radi Ceske koncerty a kusy do tance, tak nas navStivte dne 27. zati v SPJST. sini, 2615 North Houston st., Ft. Worth. Ptatele, zde yam podavam program pana Slovadka a jeho orchestry: Koncert v 8:00 hodin do 9:00 hodin. Od 9:00 hodin volna taneeni zabava. Koncertni program zapoene ptesne v 8:00 hodin veeer a portstave. ze solovYch vYstupii: houslove solo, klarinetove solo, klarinetove dueto, zpev, kornetove solo, kornetove dueto, trombonove solo atd. Neco, co jsme jeate zde u nas ye Ft. Worth nemeli a k tomu jeate eeskeho programu. Tak si nenechte ujiti tuto pfiletitost. V 9 hodin koncert kondi a hned zapoene volna zabava.

Vstupne na koncert i tamed. zabavu: Pani 40c, damy 25c, ditky pod 14 let zdarma.

Ve sttedu, dne 23. zati 1936.

Pfatele, broth a sestry, ptijd'te v gichni. DouMill, ze br. Slovadek vas vSechny uctive pfivitd a jeho touhou jest vas uspokojit, neb orchestra yam mute hrati jak si budete pfat.

Tedy ptijd'te se s nami pobayit a poznat br.

Slovaeka a jeho orchestru. Zabavni vYbor se postard o to hlavni, totia o potadek a o to penive, a i zmrzlinu atd. Timto vas vSechny srdeeno vyzYvarne abyste pfi gli se pobavit s nami dne 27. zati v SPJST sini tadu Cis. 92, 2615 North Houston st., Ft. Worth, Texas. K hojne navg teve bude vas oeekavat br. Slovdeek a zabavni vybor.

John Chaloupka. kid Fort Worth cis. 154.

Fr. Worth, Tex. Mili bratti a sestry!

Pfi posledni schtzi jsme se usnesli,ae nage tadove schuze budeme odbYvat katdou druhou nedeli v mesici. Pfala bych si, aby vgichni elenove pkiSli do pti gti schtize, dne 11. fijna, budeme pfijimat hodne novYch elent a chceme to tea oslavit, aby se tern novYm dlentm u nas libilo. Tak, mile sestry, je na nas, abychom vSechny kterYm je to moano — ptinesly new do kuchyne. Ptivedte tea s sebou pfatele a zname a my radi je mezi sebe ptijmeme. Jit jsem sly gela od mnohS7ch, ae se chteli dat k na gemu tadu, ale ae jim bylo teeeno, ae kdyt se daji k natemu tadu, ae musi to platit na sokolovnu a oni jiz ae maji fadovou sin vyplacenou, dale to nas tad ma merle diem), a proto se musi platit vic a nasleclkem toho ae oni maji daleko vice elent, plati o hodne min. Mili broth a sestry, nevette tomu. t adnY nemusi platit na sokolovnu. kterY patti k nagemu tadu. Zaplati si svoje mesieni tadove poplatky, ktere jsou vtude stejne a nic vic. kadove schuze. ktere potadame v sokolovne, jsou Upine zdarma, Sokol fadu za to nic nepoeita. Tak tadnY nemusite miti strach, ae kdyt byste se dal k na gemu HALL ae musite platit na sokolovnu. Nerada to piSi, ale kdyi jsem to slySela od mnohYch, tak jsem to chtela vysvetlit, neb hodne lidi tomu yeti a mysli, to je to pravda.

Take chci oznamit, ae nazi muzikanti Czech Revels zmenili program na radio. Pti gti nedeli, 27. zati zaanou lardti ode 2 do pul tfeti odpoledne na to same stanici KTAT, takte katdy bude moci vyslechnout oba Ceske programy z Fort Worth i ze Schulenburgu.

SrdeenY pozdra,v na vSechny, Anna Milan, dop.

PODEKOVANi. Touto cestou vzdavam srdedne diky ptedne Hlavni T:l'fadovne SPJST. za okamtite vyplaceni umrtni podpory po zesnulem Ernestu Kopeckem, dale Afednikiim tadu Elmaton a koneene bratrtm Fr. Domoradovi a Jos. Zemankovi ze neprodlene vykizeni. Jednote SPJST. pfeji dalAi rust, nebot' kond svoje humanni poslani opravdove.

VaSe spolusestra Frantigka Kopecks, Elmaton, Texas PODEKOVANt Timto dekujeme elenum fadu Stefanik, kteti jakYmkoliv zpusobem byli nam napomocni pti pohtbu naaeho syndeka Emila. Z ylaSt' dekujeme br. Beeanovi a br. Ctvrtnikovi za krasnou fee v dome a na htbitove, a zaroveri dik peveckemu kroutku za krasnY zpev.

Jos. Marie CilnY a rodina.

AmerickSr humor.

Lae. , architek a politik se pfeli, el povolani je nejstarai. Lekat pravil: "Eva byla ueinena z Adamova zebra a to byl piece operativni zakrok." Architekt: "To je site pravda, ale &iv, net se to stale, potadek byl vytvoten misto zmatku a to byla prate architektova." Politik nato: "Doi:4. e, ale nejdtive musel nekdo piece ten zmatek zpiisobiti." *** Jsem cizincem v Anglii, ponevadt jsm). 15 let ztravil v koloniich. Mohu v gak rici, ae prinernY zpusob obdelavani 'Judy v Anglii je o sto let pozadu za nazi dobou. — Cestovatel Ronald S. Dixon.

Ve stiedu, dno 23. zit!' 1926.

O PRINCEZNE, KTERA NEgLA NA ODBYT. Frantieek Heller.

Kral Kroutivous byl velkS7 bojovnik; kde jak stateeek na mape objevil, at' za horami nebo za motem, ihned mu vypovedel valku. Kralovna ji2 byla dela. zoufala: "Kdybys sel radeji na ku2elky nebo rybatit!

Ale takhle dceru jakzivi nezaopattime, kdyt jsi potad s celSTm svetem na kory!" Kral Kroutivous svraetil Belo: "Madame, hled'te si svSrch knedlika!" A princezna Sigelinda necht' se jen pilne cviel v cliveich ctnostech: ye vrhu balvanem, ye stkelbe lukem na- supy a orly a v tale atletice! Vzdelani je dnes stejne dulekte jako veno! Abtreten!"

Princezna; uposlechla a trenovala jako na olympiadu. Jen ztidka si oddechla v kralovske obote, kde si nejradeji hravala s vlky, ktere tam chovali pro ptipad hladovSrch let; kdyby se pak lid boutil, aby na nej ty vlky pustili. Dueevne to vSichova snad princezne trochu prospela, ale telesne? Nevim; byla potad svobodnd. S prince2nami je to tad jakc se zelim: neni zeli jako zeli. U naAeho kupce na pr. jsou v tete veci naramne 'distant, a kdy2 nakladaji, tak si nejprve jeden po druhern vieze do necek, pekne se vykoupd a pak teprve do tech necek napechuji zeli. A princeznu si ptedstavujeme mlad'ounkou, jemilounkou, unylou a snivou s diskretne kulat'ou& kSrm sexapilem. To je, tekl bych, basnicky" typ princezny, kde2to novinatskS7 je obyeejne starei 2enska osoba, kostnata a vyzabla, 'dente zamradena, zaveeena do mladistveho hoteloveho sportovce, ktereho si prave odvadi k oltari, ani netueic, v jak rekordne kratinkem ease tento slien3"7 kavalir jeji movite i nemovite jment rortoei. TakovSrch padnikil mela oveem Sigelinda habadej, ale va,2na, partie 2adna.

Dali si nabidnuti k sfiatku do nedelniho Kralovskeho Slova, ale ani to nepomohlo; to pry bude beztak nejakS7 kral harmonikaft nebo provazolezca, kdy2 svou dceru tak podeztele vychvaluje; ekoda porta.

Tak streili milou princeznu do \Tem; ze je tam zakleta a zUr drak ji hlida. A kdo se v krvi toho draka

10.. .0.1■0■1 .0.1 1.0 1 0.0.1.041 ■

iStrana 13.

VIISTNtS

vykoupa, ten ji dostane za mantelku. To m:.4.10 jistou vSrhodu: za prye se koCka nejlip prodava v pytli a pak to mate jako s obrazy. Na pt. kdy2 se bratr zenil, tak jsem mu daroyal original i s ramem 45x90, nahodila koupe u jednoho znameho obchodnika s umeleckY*mi ptedmety za pouliS7ch petaetyticet korun. A pane, hned druhST den dostal bratr za ten obraz padesatku! Jen2e takovou vec kaldSr den nenajdete, a kdy't ma obchodnik s obrazy ye vs7-1 klade nejakou mazaninu, kterou nechce nikdo koupit, tak pod ni napiee: 5000 KC. Neproda to sice do nej- I delei smrti, ale jen proto, 2e lide nemaji pro takove umelecke dilo pochopeni a penize oveem taky ne.

No, a tem rytittim taky nikdo neveil', 2e se jim nezachtelo pricezny, nS7br2 2e se jim nechtelo na draka. Ale jen co je pravda, ten drak byl epatne ochoeenSr; domacim dem neudelal nic, ale ciziho jen nepatrne klepl ocasem pies hlavu, uz bylo po zapasu.

Musel to zase jednou vytrhnout Honza. — Pas1 sve stadeeko na velke louce pied kralovskou oborou a zpozoroval, 2e mu nikdo chodi na oveeky. A jednou toho lumpa jak si prave pochutnava na jehnatku — byl to vlk z obory!

Honza za nim a zub za zub, maso beztak u2 dlouho nevidel, a tak mileho vlka na ro2ni upekl a snedl.

Ale vlk byl kralovskr majetek a podle vS7roku soudu, pied kterSi byl Honza popohnan, stanoveno: je odvekS7m pravem kralovskS7ch vlkit, aby se vy2ivovali ovcemi poddanS7ch, kde2to chudemu pasakovi neptisluet, aby pytlaeil na kralovskou zvet a pojidal ve veedni den masa Kdovi, jak by to bylo s Honzou dopadlo, kdyby se nad nim nebyla slitovala elechetna kralovna, ktera prosila, aby mu byla dana svoboda, proka,svou silu take v boji se zlS7rn drakem. To byla pro Honzu pouha", maliekost; za kratiekou chvilku si omS7val 2alatni epinu v dra21 krvi.

Ale jak se chudak podivil, kdy2 mu davali za 2enu princeznu Sigelindu! Marne se vytaeel, 2e mu to meli ptedem Mei; soud nepovolil — neznalost zakona neomlouva. Na etesti se objevil v posledni minute vzneeenejet napadnik, site trochu opeli-

WINI■04■01111110.■■■••■04111.04■0■0411.0.11•041■041=m418..011.

Taneeni

0.111111■0•104

abavy

chant a zchudl*, ale z kralovsk6ho rodu, a to teprve pkig i na to, 1e drak, v jeho2" krvi se Honza koupal, Hra tarokt, nejlep gi jakosti, nynemel arijskou krev, a tak mu poni za $1.35, pottou vyplacene. Obradili, aby prigte pasal sve oveeky jecInavky adresujte na: Cechosloradeji jinde a pustili ho na svobo(dz) yak, West.

Texas. du.

TAROKY!

DESET

LET

6 ispeineho Nisobeni LIBERTY LOAN AND BUILDING ASSOCIATION Prvni deskoslovenske a stavebni dru2stvo v Texasu.

Vyplatila nebo ptipsala svym podilniktim za onu dobu temet

CTVRT MILIONU DOLARU Podilni jistiny dru2stva — Liberty certifikaty — podrtely po celY ten eas a i behem vlekle hospodarske tisne pine svou STOPROCENTNI HODNOTU.

Liberty Loan and Building Association VYPLACELA PO CELOU DOBU SVEHO TRVANi DIVIDENDOVS7 ZISK NEPEERUAENE A PROMPTNE. Liberty Loan and Building Association byla zaloiena krajany, je kizena. krajany obezietne, svedomite a poctive a slouti zajmum na ich krajanti. Solidni a krajanske jednini.

Svtij k svemu! Ukladejte si sve aspory v krajanskem iistavu, kde yam ptinesou vyeet zisk a jsou zabezpeeeny. Po celou dobu pOsobent Liberty Loan and Building Association nepozbyl 2adnS7 z jeji podilniku ani dolaru.

Zodpovime ochotne vgechny dotazy obratem pogty.

g

Liberty Loan & Building Association 803 BANKERS MORTGAGE BUILDING,

HOUSTON, TEXAS. .1111■ 0•1110.0.111■ 11.1111114.1•111.0.1=1.0•004.11.0•1111..111111.

0.■0•111.0•INI•t

o•ookmwoule

DIVADLO V DALLAS Klub tf es4ch

'yen v Dallas

SEHRAJE

v nedeli, dne 27. zaii 1936 V Dallaske Sokolovne, 3700 Carl Street HRU:

I

BABICKA

Staroclavna taneent muzika.

Vstupne: Midi 25c — Dimly a Ceti zdarma.

Dle Boteny Nerncove napsal Karel Hovorka.

OSOBY: Babieka ses. Mary Vaneurova Teresie Pro gkova ses. Marie Toberna Progek, jeji zet' br. Lud. TobernY Berunka, Helenka Vrlova Jenik, Jifik deti Progkovi Vilem Sla.vek Vrla Pani knetna ses. Mary Prevratilova Hortensie, jeji schovanka Mary Toberna, ml.

Pan otec ze mlYna br. Joe Vrla Cilka Kudrnova Frantigka Kebrdlova.

Leopold, start sluha v zamku br. Fr. Rendl

V nedeli 4. iijna — Gold Chain Bohemians Orchestra

Skolni deti: Jarmila Skotakova, Katerina HoupY, Ella Toberna, Faninka Jureikova, Slavek Skotak, Jenik Kebrdle, Karel Prevratil, Jim Kudera.

ZACATEK V 5 HOD. ODPOLEDNE. — VSTUPNE 35c.

V RIVERSIDE PARK PAVILLION V EAST BERNARD, TEXAS.

V nedeli 27. zaii — Six Rols Orchestr

Vstupne pro osobu: 25c — deti zdarma.

Hudba Valeikova.

Zabavy tyto potadany budou pri zname Ceske oblibene hudbe, na dobre podlaze, ochlazenY, pkijemnY vzduch, pkijemne osvetleni.

Ditky zdarma.

Chutna jidla a fizne napoje. fictive zve, KLUB CESKiCH LEN.

Strata N.

Ve stl'edu, dne 23. zaii 1936.

VKSTNi

FINANCNI ZPRAVA STOLETI TE- Mar. Orlice eis. 145, Fr. Hegar -.75 XASU NA CESKI DEN. ' des.

Prapor Ms. 24, K. Navratil 2.50 Pan F. A. BezecnY, Schulenlady R. V. 0. S.: burg, Tex., 5.00 $ 2.00 NejmenovanY z West, Rozkvet Ruze eis. 127 1.00 East Bernard Ms. 21.

12.50 Pan Fr. Patik, Louise, Tex.__ 5.00 Shiner eis. 84.

10.00 Pp. Stich a Svatori, Praha, 6s1. 5.90 Viast eis. 119.

3.00 NejmenovanY z Dallas 1.00 6echtice eis. 32.

5.00 V. Kudera, knoflik -.25 Benview eis. 139.

2.50 Rod. Paclikova, Gainesville,..

5.00 Leming Ms. 122.

2.50 Sber. list. Ms. 2., Klub deskYch Thalia eis. 137 4.25 Zen, Dallas 3.00 Rosebud eis. 8.

5.00 Osady Elmaton a Midfield 32.50 Smithville eis. 69 5.00 Spol. KJT., eis. 68, Weimar, ... 2.00 Bomarton eis. 95 5.00 Pi. Stef any Zhanelova 1.25 Rock Hill eis. 94 3.00 Pan Vac. TupY, Ennis 1.00 Spolek Ms. 17.

5.00 Pi. M. Paul, F. Worth, posmrtPokrok Danbury eis. 114 8.00 ni pamatka 1.00 Osada Seymour, spol. zahavy 16.45 Spol. eis. 11, Fr. Michalik, nalepky a knofliky 3.50 Za, knofliky 2.50 East Bernard eis. 7 1.00 Za nalepky 1.00 Moravan cis. 61.

1.00 Sber. list. cis. 36, 4.25 Spolek Sv. Vaclava, eis. 40, Addy S. P. J. S. T.: Ptimoti eis. 143 10.00 -.50 K.J.T., East Bernard Pokrok Pierce eis. 50.

10.00 Pan John Simaik, Waco 3.50 Dennice eis. 94 5.00 Pan E. BaZant 2.00 Hvezda Texasu eis. 47 20.00 Okr. Bee (sbir.) Jul. 8" umbera 32.00 NaNnec cis. 32 12.50 Sber. list. 6. 17, John Toupal, 16.00 Nova Ratolest Ms. 41, a jednot. 7.00 Pan L. Dressler, sbir. v S. Ant 23.75 eati BraU.4 eis. 44.

2.00 Pi. R. Mikeska, knof. a nalep 1.80 Rovnost Ms. 7. (knofliky) -.75 A. A. Mikula, vytaek z oes. D 46.10 Vytrvalost cis. 138 2.25 2.50 M. Vagek, Dallas Svetlo Ms. 38 10.00 Osada Rosenberg, vYta sla y 50.00 Frantigek PalackY Ms. 21 5.00 Pan a pi. Josef a Marie KostiPokrok Roweny eis. 49 1.00 5.00 hovi, Thurber, Tex. TexaskY Mir cis. 10.

12.00 Sim. Nemec, Bryan, nalep.

2.00 Hvezda miru cis. 33 12.00 Osada Taylor, vYte2 slay 50.00 Hvezda Jihu eis. 30.

5.00 Anna A. Mikeska 5.00 Kingsville Ms. 118 Fr. J. ElSik 5.00 E. F. Mikeska M. D. 20.00 Naginec cis. 32, J. J. HoSek 12.50 Sher. list. Ms. 11 Felix DlouhSr Spravedlnost eis, 121 3.50 3.50 Sheldon, Tex., Jaro eis. 130, Sber. list. d.

27.00 John ZaleskY, osady: CameJaro cis. 130, ze zahavy, ...... 10.00 ron, Buckholts, Marak, RoseHvezda Texasu eis. 47, knof 25.00 5.00 bud, Jarka LukaStik, Kingsville__ 5.00 San Antonio eis. 133, za knofliky a nalepky 22.54 20.95 Sokol Placedo, ze zahavy San Antonio eis. 133., sbirka 32.25 J. H. Mikeska dobrov. sbirka _ 22.70 Pan a pi. John Sramek, Dallas 2.00 Stefanik eis. 142.

Svob. Obec Eastgate, Fr. Datel 2.50 Neodvislost eis. 76.

5.00 Oas. SdruZeni Floresville, Tex. Pokrok eis. 84, knofliky, 2.50 Ed. Mieulka 5.00

Pi. J. L. Vignik, Detroit, Mich. 1.00 125.00 Osada West (z oslavy) 2.00 Pan M. Jureik, Dallas 25.00 Osada Granger, ze zabav, 15.00 Spol. Moulton KJT. eis. 38 Pan Tom Hunka, Holland, 6.50 Osady kol Temple, Fr. Matush 100.00 Pan J. Svoboda, Crosby, znam. 1.00 Jos. Vytopil, za znamky -.83 -.50 Pan Alois Sil ,za knofliky 5.00 Pan Ed. L. Marek J. 0. Strouhal za nalepky -.80 Sl. L. Kubena , E. Bernard 3.00 Dan Cuba, T Jed. Sokol Taylor -.91 3.65 Jos. V. Bayer, Floresville Leo V. Epam, Cameron 5.00 Raymond Pfibyla -.80 Pfij. z divadla Dni 69.50 PHJ. za odznaky pH C. D 20.45 Pkij. z vYstaviSte na 6. D 459.27 Frank ElSik 2.26 Frank Dodekal 1.50 John toupal, za knofliky 6.00 Pi. Rosa Mikeska, za nalepky -.35 Pitem za odznaky 22.04 Osada Fayetteville 7.00 Celkem $1,657.62 John OndrtiSek, pokl. C. S. )o( PE5IRKUV KALENDAft 1937!

Mame ji2 na sklade nove Peeirkovy kalendate na rols 1937 za 60c pog tou vyplacene. Palete money order neb v patovnich znamkach. NovS7m pfedplatiteliim oechoslovaka

na celY' rok, paleme kalendif zdarma. StarYm pfedplatitelrim paleme za doplatek 25c. Objednavky posilejte . na adresu: Oechoslovalt Pub. (dz.)

Co., West, Texas.

-0.

ANI ME NENAPADNE JITI K DOKTOROVI. League City, Tex., 15. eervence, 1936. - Ja mom velikou driveru v Nonat. Kdyt me boll kti2, pfilotim naplast' z Nonat a je po bolesti. Uhodila jsem se do nohy. Noha je modra a zapaluje se. Sousedka kfiei: "Jdete s tim k doktorovi!" Ani mi nenapadne jit s tim k doktorovi, protote vim, 'le Nonat to vyleei. Upottebila jsem posledni kousek, totiz pro jinou. - Mrs. F. W. Skalnik, Box 56.

Vyteka-li z rany mnoho nedistoty, dava se naplast' vickrat nest' dvakrate denne. Na suche bolesti se nedava nova naplast', dokud prvni na tele dr2i Prava mast' je s timto Trade Mark:

NONAT ft-.

Cena Nonat jest 50c a $1.00, pog tou 55c a $1.05. Ptejte se va geho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, radeji pate ptimo na naSi adresu: MARIE LEIBLINGER & CO. P. 0. Box 285, Altadena, California.

hodne zkusili v poslednich vedrech, mnozi podlehli a ostatni trpi valnou seslablosti celeho organismu, zvlaSte Zaludku. Ty chceme touto cestou upozorniti na

Severovu

'

cennou Zaludeeni silivku, ktera pted lety byla znama v kakle krajanske rodine. Ted' jest opet vyrabena dle stare, osveddene formule a bude tim nejlepSim PAITELEM STAIrkM SESLABLirM LIDEM !

`I-NW ,CTuREu BY

W. F EVFRâ&#x20AC;˘CO lovmâ&#x20AC;˘

Pfinese okamHtou a Zadouci vzpruhu nejen v chuti k jidlu a zaZivani, ale cele soustave. lekarnik, sdelte nom jeho jmeno a pinou adresu a objednejte ptimo od nos.

Lahev $1.25 If you want a whisky that not only tastes good but is good, just meet King real soon!

KIN

(postou vyplacene) fo 0 a.

0

0)

.s.

KENTUCKY STRAIGHT BOURBON WHISKY

BROWN-FORMAN Distillery COMPANY, Louisville, Kentucky

Strina

ye sttedu, drui 23, zaa 1936.

C.H Chernosk pRAvNix

WORLD'S MIGHTIEST CIRCUS COMING SOON

Great Ringling Bros and Barnum & Vyfizuje veAkere soudni Bailey Combined, with Pigmy Eleefiletitosti phants and Pongurs from Africa, tfadovna: 821 Bankers Mortgage Buildin g. ntes nlici naoroti XresI Col. Tim McCoy and Hundreds of New Foreign Features, Offers bliAn14 Epochal Program.

HOUSTON, TEXAS. ••••

GEO.E.KACI PRAVNiK Vytizuje vakere soudni a privni zaletitosti, abstrakty, posledni yule. atd.

TEXAS WEST, Telefon 146,

RED FRONT eeskfi jidelna, restaurace a pivnice 714 PRESTON AVE. Houston, Texas Jos. Kant, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a Lunde.

NejlepS1 soudkove a lahvove p1vo, rilzne druhy vina a doutniky.

Minvime eesky.

Hoboko stale na• sklade.

ZvlaAtni stoly pro rodiny.

Drs. 0. F. Allen a Thos. N. DeLaney 06Nt LEKAAI EtrYle spravne ptipravene. as dle Telefony: ttadov. 3248 — Res. 2639 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS.

Dr. H. 0. Halamkek Zubni Likai Wiley Bldg.

TEXAS EL CAMPO, Tel. utadovny 130. Obydli 309. (dz)

Dr. F. J. Kienek Zubni LA' V PARKEROVE BUDOVE Telefon 353.

BRYAN. TEXAS r.14 1,

Eii3E3IFE, • ; EB E3E:TEliE Eili ■Ei

Et,E3ti

Dr. Karel J. Hollub

With the most impressive and brilliant seven-ring-and-stage program in its history, the Ringling Bros. and Barnum & Bailey Combined Circus, which will exhibit in Waco, Wednesday, September 3Ord, offers this season, as a sensational supperfeature, a herd of African pigmy elephants, the first ever to set foot on this continent. These tiny tuskers are not babies, but fullgrown, midle-aged midget elephants, the rarest animals on the face of the earth. Accompanying them is a herd of miniature African pongurs, the world's smallest beasts of burden. The pigmy elephants have proven the greatest attraction the Big Show has ever placed before the public, not even excepting its presentations in the !past of the disc-lipped Ubangis, the giraffe-necked women from Burma, the sacred white elephants of Siam, Jumbo, Tom Thumb and Goliath, &he sea elephant.

Among the scores of new features to say nothing of the new importations from Europe and Asia, including the incredible Naitto troupe, the Royal Bokara troupe, the Imperial Viennese equestrian troupe, the great Frederico and a free running horse, pony and elephant liberty act of sixty members, is Col. rim McCoy, the screen's most outstanding western star, at the head of his congress of rough riders of the world — Cossacks, 'cowboys, cowgirls, vaqueros, Sioux and Black cowgirls, vaqueros, Sioux a n d Blackfeet warriors and Australian bushrangers. Col McCoy, plainsman, cavalry officer in the U. S. Army Reserve and friend of the Indian, is the idol of American boys and girls, and he will be seen in both the main performances and the wild west.

The Greatest Show on Earth heads into this territory on four long railroad trains of 100 cars, with 1600 people, 7 herds of fullsized elephant actors, 1009 menagerie animals and '700 horses. Its

J. W. JUROgKA

eeskj, lekaf a operate'', 711 Medical Arts Bldg., HOUSTON, TEXAS. Delame prvottidni krejdovskou Telefon ntadovny: Preston 2553.

Rychla a vlidna obsluha a mirTelefon residence: Lehigh 9745. ne ceny. Vatime si Val ptizne a ptejeme si s Vami obchodovat. emommilaggroduggirtag South Sixth Street and Avenue G. TEMPLE, TEXAS. SPRAVNE VYKONANA POHitEBNi SLUZBA. vYLECt V hodine talu zarmouceni naleznou Edward Pace p.oh •ebni ustav pohotovY k symMYER'S ATHLETE FOOT patickemu vytizeni nezbytnych jednotlivosti a k vypraNyni ye VaSi lekarne neb objedveni dojemneho pohtbu. Levnavky pilmo od vyrabitelu, kteceny jsou nati zasadou. ra pomfite k vyleeeni mnoha Ambulandni sluiba ko2nich neduhu.

EDWARD PACE Cena 50c lahev vyplacene.

Pohfebni fiditel — elenem WEST DRUG CO., S. P. J. S. T. — Tel. 3606 West, Texas.

TEMPLE, TEXAS.

Athlete Foot

tended city covers 14 acres of ground. There are 31 large tents, including the world's largest big top, seating 16,000 persons.

This is the peak season for youth and beauty among the 800 world famous arenic artists with the show.

In the air, in the three rings, on the four stages and in the quartermile hippodrone track will be seen hundreds of pretty girls. In the 6Ogirl aerial ballet, the most beautiful midair display ever produced, there are beauties that evoke columns of newspaper comment wherever the Ringling Bros and Barnum & Bailey Combined Circus exhibits.

Zkuienost Tisic0.

Pani Isidore St. Pierre, Matpaedia, Lagace, P. Q., Can., pite: "Byla jsem tak nemocna, ze jsem nemohla ani potravu v taludku udrteti.

Vyutivala jsem dtyki lahve Hoboko a citim se nyni Opine dobte." To je zkutenosti mnoha tisict lidi, kteki poutivali tento cennST ledivY pro., sttedek. Posiluje vYkonnost taludku, pravidluje stteva, zvykije tok mode a vymita gkodlive nedistoty ze soustavy. Ne2adejte o nej lekarnika; mute bS7ti opatkeno pouze od povekenkch mistnich jednate10. Pro infprmace pfgte: Dr. Peter Fahrney & Sons Company, 2501 Washington Blvd., Chicago. Ill.

VANOCNI VYPRAVY do ceskoslovenska Parniky z New Yorku:

EUROPA .... 5. Prosince

NEW YORK ..10. Prosince HAMBURG .. 15. Prosince BREMEN . . 16. Prosince RYCHLIK eeka, v Bremerhavenu u lodi Bremen a Europa, odkud jedete do Prahy bez piesedani.

VYborne teleznieni spojeni z Hamburku.

Informace kterSrkoliv agent nebo 515 COTTON EXCHANGE BLDG., HOUSTON

0411111.0.11■0411.041111111.00■100■ 0.00•1011.0.111.0••■■■•■INNI•0111■11.1•00.0.110.0.111.01■ 0•01..1111■0■0111111110.111111..111111.

4 TISKOVIINY Potiebujete nelakou tiskovou prici?

ENi jedineho podniku, jent mohl by se obejiti bez ohlatovani N tiskopisy, 2acInS7 investment neptinaSi tak jistS7 vSteiek, jako penize, vydane za tiskopisy a ohlaSky v easopisech. Bez nalekteho ohlaSovani nebudete miti v nidem Ospechu.

Jsme ptipraveni zhotoviti veSkere tiskove prate — jako plakaty, vstupenky, svatebni pozvanky, spolkove stanovy, kvitandni knidky, pozvanky, °balky, psaci papir, fifty, letaky, nav'Stivenky a podobne.

6'We'

Cechoslovik Publishing Co. WEST, TEXAS

Strana 10.

vtsTxtir

jsem mutskou penePodiveite k oznantiwini , Senku Ztratila s obnosem $10.05 na Main uy e West ye sttedu odpoledne.

Josephine Green, 219 So. Main, Oznairturiate.I West, Tex. (46-pd) Pravidla V Malkin Oznamovateli rietujeme 2 centy za slovo za kazde uverejneni. Nejmenei popla.tek za oznamku (do 25 sla ) jest 50c Oznarnku napiste na zvIdetnim listku a ptilot to k objednavce prisluenY obnos bud' pokovni poukazkou (Money Order) nebo ve znamkach (stamps).

Posilate-li osobni dek, pkidejte 5c na jeho vYmenu.

Ma-li bYti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod naei zna ekou, rietujeme za oznamky "Na prodej", by a prate" a podobne 25c za znaeku a na pokovne, aby doke dopisy mohly bYti ihned odesilany.

Pit oznamkach "Nabidnuti k sriatku" neb "Ptijme se hospodyne" obna-ei doplatek za znadku a poetovne 50 cents.

Doplatek za znadku budiS phloien k obnosu, kterY posilate za oznamku.

y

s

SAZENICE zelove nejlepeiho druhu, 500-85c, 1000—$1.50, 1500$2.00, pokou vyplacene. Objednavky vyplriujeme obratem poky a za uspokojeni rudime. — Early Plant Farm, Mart, Texas.

(46-47pd) tor Hledim rentYre pro 20 akrovou rend v okresu El Paso, v aolnim Hospodaske budovy, domek 4-pokojovY s elektrickYm osvetlenim. Pitna, voda, jako i k zavodriovani. 15 mil od mesta na hlavni silnici. Piste na Vestnik, West Texas, (45-47) pod znaekou "RentYr. otir: Hledim rent, blizko ekoly. misto pro kravu a drabeS a zahradku, Sadne pole k obdelavani a blizko mesta. Ludvik Spaniel, Rt. 5, Box 61, Schulenburg, Tex. (46)

Sazenice zelove — nejranejdruhy: Charleston, Wakefield, All-head-early, 300 — 60c, 500 — 85c — 1000 — $1.50. Vee poetou vyplacene a za uspokojeni maim.

Raymond Mladenka, Hallettsville, Texas.

(46-47pd.)

ZDARMA HARMONIKA za rozprodani 25 Wien. semena po 10c balidek Po razprodani odeelete $2.50 a my am poeleme harmoniku. Hudba jako 3 hudebni nastro33 7". Proda se z dobte zatizene jri. Pike o semena: Farm Mail i'eznicke a uzenatske jatky zatizeni Order Seed House, Dept. 2, Pisek, (46-pd) — lacino. Pike: Jatka, Cechoslove,k, N. Dak. West, Texas.

(46-47pd). rozdilneho 91r1 Sazenice zelove druhu, mrazuvzdorujici, hotove k SAZENICE ZELI! Nejranejei druhy velikYch, epida- odeslani: 350 — 50c; 800 — -1.00; tYch a kulatYch hlavek. 300 za 60c, 1000 — -1.25, poetou vyplacene a za 500 za 85c, 1000 za $1.50 obratem uspokojeni rudime. Circle Plant poety vyplacene. Za uspokojeni ru- Farm, Waco, Rt. 2, Texas. (46-47pd) dime. Hallettsville Plant Farm, Hal.Doir Pronajme se zelinaiska. farlettsville, Texas.

(46-49) mieka pri Houstonu. Ptidinliva roDar MAK, 5 liber za $1.00, poetovne dina, majici dostatek pracovnich vyplaceno. Mrs. P. Neshyba, Rt. 1, sil ma dobrou ptilditost. Piste o Pleasanton, Texas.

(44-46pd) podrobnosti na: Zelinafstvi, Vestnik, West, Tex. (46-47) r PRODAM LACINO. 89 akril farmu v nejdernejeim pasmu okresu tAs voLA. Jackson; v dobte odvodnenem di- Pokud nejsou vYhodnejel koupe rostriktu, 9 mil od Edna, 3 od Vander- zebrane. — Posud mame dobrY vYbilt, 6 ad Bennview. Dostatedne ber za sniSene ceny nekolik menstavby a dostatek dobre vody. Moje lich a veteich hotovYch farem v ztrata budiS vaeim ziskem. 0 po- houstonskem okoli, kde mnoho drobnosti pike: John 8t'astriST, Rt. spokojene rolniei mnoho let, 2, Rogers, Texas.

(44-46-48:-50) a take jinde. Take mestske majetky ESKE DIVKY A 2ENY, ktere pro veecky potteby. A co jeete nesi pteji praci ve meste, dobre platy bylo — mama dotazy od ienitby atd, hlaste se u: Mrs. Goebel's Em- .2htivYch mail a 'Sen. (Je jim pry ployment Service, 5454 Belmont, smutno.) Pike nam s pfiloSenYm Dallas, Texas.

(45-46pd) kolkem na odpoved'. Budeme vas hledet uspokojit.

Al r, HLEDAM DELNiKA, kterY se I. J. Gallia Agency, vyzna v rolnideni. Prace na delei 2002 Chenevert St., Houston, Texas. dobu podle dohody. Piste: F. J. Pavias, Rt. 1, West, Texas.

(44-dz) Jarrelton, Texas. txr KuitATKA! Barred, White, Ctena, redakce a mill dtenah!

Dnes je nedele, den odpoeinku ale Partridge Rocks, White, Silver Laced Wyandottes, Reds, Austral- je-li dlovek semi doma, jak se tekne, orps, Buff, Black, Brown, White jako kui v plate, tak je ten das dlouLeghorns, Anconas, Assorted. Wee- hY a tu si povidam, Marko, napie ky druhy zarueene vyzkoueeny. Pi- neco do Vestniku. ke o snO)ne ceny pro doclavku Zde nam pane zapreelo, cot kaSkvetnn a eervnu. Von Mindens dY rad videl neb katcla hospodyriHatchery, Fayetteville, Tex. (22-dz) ka da do zahradky semenka aby bylo neco k snedku pies zimu neb DWI PflIJME SE sluene devee na jarnich zelenin moc nebylo. Kra.vYpomoc do restaurantu. Vlastni lovny dle doslechu take moc nebupokojik, sluenY plat dle dohodnuti.

Fotografie Sadouci. Piste na: Ant. de, proto bude kalclY potfebovat Buzek, Penelope, Tex. (44-46pd) neco si vypestovat.

1

gg

g

DIVADLO V HOUSTONU. ochotnici sehraji V

Ve sttedu, dne 23. zaii 1936.

sini iadu Stefanik Cis. 142. S . P. J. S. T.

v nedeli, d r y e 27. zaii 1936

y

Nyni neco veselejeiho. V nedeli, 6. zati jsme dostali navetevu. Phjely deti z Houstonu, jedni v sobotu veeer, druzi v nedeli rano. Protcde men eas do pondelka, meli jsme pane pobaveni, neb se zridka sta.bychom byli cela rodina pohromade. Te2 zde byl p. Louis geveik nav tevou u svS7ch rodiet, cot je jiste poteklo. Louis slotiM ph vojsku a tak jen nekdy mute se dostali doma.

Oznamuji, ze prvni nedeli v fijnu se tu potada v Ceske narodni sini Vinobrani. Jste veichni zvani si vina natrhat. Net pozor, bude tam stranik a koho pristihne trhat, zaplati pokutu neb pfijde do eatlavy. Bude tam dle doslechu abed a jen pro Cleny Ceske besedy. KaSda, Clenka neco ptinese, jako pedivo, kusky a chleba, okurky, salaty a zavafeninu. Ptineste kalda hojne, aby nam zbylo i na svaeinu. Po obecle bude schrize a pak nejaky program. Fojtikova kapela nam zahraje vesele a ph ni si zatancujeme a budeme trhat visici hrozny. Ptijd'to se mezi nas pobavit, zaeatek po drub& hodine 6. kijna v Narodni sini v Cameron.

Teel se na shledanou s am' veemi, Marie A. Mrazova.

g

*

y

HostinskY vyeitti svemu konkurentu: "Jak si mriSete svrij hotel naz3ivat "U krasne vyhlidky", kdyZ" Mdne takove vyhlidky nemate?"— "A jak si mriS"ete zase vydat nazev "U aerneho Iva", kdyi vribec Satineho nemate a tim mene eerneho!"

TaiNt CENY. V fiterY, dne 22. zari 1936.

Bavina Middling 12.40 Korna v klasech, buel 80c Oves, buel 43c Peenice, but). $1.10 Kufata na smaSeni, libra 12c-14c Slepice, libra 9c Krocani, libra Ile Vejce, tucet, cis. 1 22c Vejce, tucet, Cis. 2 12c Smetana, libra 28c

"d Pokrok Houstonu, OZNAMUJE

veselohru o tfech jeclanich pod nazvem

potad spoleeenskYch zabav, jet od otevkeni jeho moderne vybudovaneho stanku ukazaly se bYti lakavYm dostaveniekem krajanu a jejich pfo.tel.

"SPRAVNi" TATA"

PoAtovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458.

Na doptani se jest — 20th and North Main.

aneb "JAK TI CHUDI PilIgLI 0 TO JMENI".

NAPSAL KAREL MANN. OSOBY: p. Fr. Be an st.

Vaclav Kudladek, b3 rval3"r uzendf Anna, jeho pani pi. Karla 6trtnikova Jarda, jeho syn br. B. Mraz Lida, jejich dcera sl. Hilda 8vestkova Karel Horyna, akademickY malif p. Gust. Walla Marie, jeho pani, pi. Pavl. Wallove.

Miroslav, jeho syn br. Ant. Svestka Maria, jeho dcera ses. A. 8 eveikova Beta, slutka, u Kuclladkri pi. Anna Svestkova Misto deje Praha. — Doba pfitomna.

Zadatek e 4 hod.

Vstup: 30c osoba.

PO DIVADLE TANEtNi ZABAVA. DYBALUV ORCHESTR. fictive zve, ZABAVNI VtBOR.

-

g

"

y

'it

Nesvadba z FieV nedeli, 27. zaii ,o senberg, Texas.

1%141 V nedeli, 4. iijna — Baela's Original 40 I Orchestra.

4,1 V nedeli, 11. iijna — Six Pals z Rosenberg, Texas.

Vstupne na taneeni zabavy: Peal 40c — Damy 25c.

Zibavni VSTbor.