44
MAG
RETRO
TEXT: KAREL HAMPL FOTO: Z PUBLIKACE BÍLÉ STOPY NA ČESKÉM ZÁPADĚ, AUTORKA GABRIELA ŠPALKOVÁ
NEDOCENĚNÝ SJEZD
Z HŘBETU PANCÍŘE NA SAMÉM KONCI ROKU 2011 NEBYLA POD ŠUMAVSKÝM PANCÍŘEM PŘÍZNIVÁ SNĚHOVÁ SITUACE, ALE LYŽAŘI ZE SPORTOVNÍHO KLUBU ŠPIČÁK A Z OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ OTEVŘENÁ ŠUMAVA PŘESTO ZORGANIZOVALI 30. PROSINCE VEŘEJNÝ ZÁVOD VE SJEZDU Z PANCÍŘE NA WEISSOVU LOUKU.
Jediná podmínka účasti: dřevěné lyže bez kovových hran s vázáním typu Huitfeldt, dřevěné hole a kožené šněrovací boty. Odpovídající retro ustrojení bylo samozřejmostí. K volbě termínu, bez ohledu na nepříznivé podmínky, vedl závažný důvod, nepřipouštějící odklad. Západočeští lyžaři touto akcí připomněli sté výročí pozoruhodného závodu ve sjezdu, který byl poprvé součástí tzv. Seveřanských her šumavských, uspořádaných na Weissově louce pod Špičáckým sedlem v r. 1911.
v běhu, skoku, v krasojízdě a v jízdě s překážkami. Zatímco při volbě soutěžních disciplín vycházeli organizátoři ze zkušeností svých pražských přátel a rádců, nad zdůvodněním volby neobvyklého názvu pro lyžařské závody konané uprostřed zemí Koruny české se odborníci rozchází. Nejpravděpodobnější vysvětlení zní následovně: Plzeňští si vzali příklad ze závodů konaných od roku 1893 ve štýrském Mürzzuschlagu (tehdy to byly první závody uspořádané ve Střední Evropě). Tamní „Nordische Spiele“ se postupně sta-
Na počátku 20. století byl rozvoj lyžování ve střední Evropě silně ovlivňován podněty přicházejícími ze Skandinávie, především z Norska. První impuls dali Pražané Vůbec první lyžaři na Železnorudsku byli na konci 19. století synové místního hoteliéra Františka Prokopa. Ti přivedli do otcova hotelu průkopníky a propagátory lyžování organizované v Českém Ski Klubu (ČSK) Praha a z jejich iniciativy proběhl již v roce 1902 v sousedství hotelu Prokop na Weissově louce exhibiční lyžařský závod v běhu a ve skoku. Zdařilý podnik zaujal několik přítomných plzeňských sportovních nadšenců, kteří se přičinili o to, aby neupadl v zapomnění. Jmenovitě pánové Juránek a Kabát si opatřili lyže, postupně se je naučili ovládat a spolu s dalšími založili v roce 1907 Kroužek plzeňských lyžařů. Hlavní náplní činnosti byla organizace veřejných lyžařských kurzů a přednášek a společné výlety na Šumavu. Logickým vyústěním těchto aktivit bylo uspořádání prvního klubového lyžařského závodu.
Proč Seveřanské hry? Rušná atmosféra atraktivních závodů se na Weissovu louku vrátila sice až po sedmi letech, ale zato s válečnou přestávkou natrvalo. Premiérou tradičních závodů byl I. ročník Seveřanských her uspořádaný plzeňskými lyžaři 28. února 1909. Několik desítek startujících soutěžilo
ly významnou sportovní událostí komentovanou nejen vídeňským tiskem. Např. v roce 1904 jim přihlíželo 10 tisíc diváků a české lyžaře zde v krasojízdě úspěšně reprezentovali manželé Vávro-
vi, kteří o tom v Plzni přednášeli a o 5 let později na Weissově louce v krasojízdě vítězili. Další lyžařská klání pod Špičáckým sedlem rychle ztratila provinční punc. Již II. ročník Seveřanských her uspořádaný 2. února 1910 byl označen jako mezinárodní závod, neboť se na jeho startu sešli závodníci nejen z dvaceti českých klubů, ale i z Německa a z Norska. V cíli jim aplaudovali početní diváci.
Pozoruhodný sjezd z Pancíře Třetí dějství Seveřanských her se odehrálo v režii čerstvě ustaveného Českého Ski Klubu Plzeň 5. února 1911. Dochované propozice jsou dokladem mimořádné péče, s jakou byl závod při-