NEJISTÁ SEZÓNA 2020/21

TEXT: RADEK HOLUB

Nejistá sezóna 2020/21

Jak si letos plánovat zimní dovolenou? Jaká rizika je nutné zohlednit? Je vůbec zodpovědné vydat se na hory? Jaká bezpečnostní opatření a omezení kde platí?

Že nebude zimní sezóna 2020/21 úplně „normální“, bylo jasné už od minulého března. Během bezstarostnějšího léta se ale zdálo, že největší potíž budou Ž otravné roušky, občasný zmatek plynoucí z neznalosti pravidel nebo zakázané après-ski. Jenže začátkem podzimu znovu „přituhlo“ a původně poněkud obtěžující opatření se zdají být prkotinou proti tomu, jaké může řádění epidemie zanechat následky.

Přístup k plánování zimní dovolené se tak výrazně změní – přinejmenším na jednu sezónu, v lecčems ale i natrvalo. V první řadě panující nejistota odradí ty, kteří lyžování úplně nepropadli, budou mít jiné starosti nebo nebudou ochotní v jakémkoliv ohledu riskovat – ti zůstanou doma, nebo se třeba spontánně vydají někam blízko, když se situace uklidní nebo je zláká příležitost. Většina „závislých“ lyžařů se samozřejmě nevzdá, možná se v nich nahromadí dokonce větší chuť na lyže než jindy, už jen kvůli nucené abstinenci na konci minulé sezóny. I pro ně se ale mnohé kontury zimní dovolené změní – budou hledat všestranně „bezpečné“ místo, budou přemítat, kdy a jestli vůbec je vhodné vyjet, budou nuceni přemýšlet, co neobvyklého se může stát a s jakými důsledky.

Nemoc přetížení nemocnic

Zodpovědné plánování zimní dovolené 2020/21 zahrnuje všechny myslitelné parametry, nelze se tedy vyhnout ani ohledu na virus samotný a jeho šíření. Pandemie covidu válcuje svět mnoha nepříjemnostmi, z nichž tou nejzásadnější se zdá být schopnost velmi rychlého a zprvu zdánlivě nenápadného přetížení zdravotního systému – velmi zjednodušeně by se v tomto ohledu dal covid nazvat nemocí „přetížených nemocnic“. Jak na jaře, tak na podzim se začaly jednotlivé země „zamykat“ především ve chvíli, kdy začala hrozit, nebo v horším případě již nastala, přílišná zátěž zdravotnictví.

Nemoc, nebo lépe řečeno virus, se šíří i skrz bezpříznakové jedince, a přestože vážnější problémy způsobuje jen malému procentu populace, která je ve skutečném ohrožení, v lavinovitě přibývající mase „nenápadně“ infikovaných se vážnější případy nemoci začnou brzy až příliš rychle množit. V případě desetimilionového Česka už několik stovek, natožpak tisíců nemocných, kteří náhle a naráz potřebují více či méně intenzivní podpůrnou léčbu, „ucpává“ nemocniční kapacity. V nejkritičtějším scénáři pak mohou chybět lůžka, či spíše lékaři a sestřičky nejen pro nemocné covidem, ale i pro jakékoliv jiné pacienty. To je ostatně riziko i pro alpské oblasti, jejichž nemocnice

se v zimní sezóně „plní“ lyžařskými úrazy – pokud by je zahltil covid, nebudou moci pečovat o jiné pacienty, kteří si ublíží při „zbytných“ aktivitách. Vysoká infekčnost covidu, oproti chřipce údajně dvoj- až trojnásobná, v kombinaci FOTO: TVB OBERTAUERN s žádnými nebo slabými příznaky u mnoha lidí s „pozitivním testem“ prakticky znemožňuje šíření viru zastavit, ledaže by počet jeho nositelů byl tak nízký, že by se stíhalo šíření vystopovat – a o to se prakticky všechny civilizované země světa nejrůznějšími prostředky snaží.

Chránit si zdraví neznamená jen zavřít se doma

Při plánování zimní dovolené je samozřejmě na prvním místě dobré zohlednit svá osobní zdravotní rizika, která u většiny lyžařů zřejmě budou nízká, ale třeba ne vždy zcela zanedbatelná.

Proti tomu stojí přínosy zimní dovolené a lyžování. Pobyt a pohyb na čerstvém horském vzduchu je sám o sobě vynikající prevencí respiračních chorob a v kombinaci s endorfiny a dobrou náladou, jakou lyžování produkuje, má prokazatelně prospěšné účinky i na psychiku a významně ovlivňuje i pocit zdraví a životní pohody.

Zdravotním rizikem je i pranýřování

Mnohem náročnější je vyhodnotit „společenská“ zdravotní rizika – nejen tedy, jestli svou případnou nákazou, byť bezpříznakovou, nemohu ohrozit někoho ze svých blízkých či z okolí vůbec, ale nakolik je v danou chvíli a na daném místě zodpovědné vůbec podstupovat nějaké riziko přenosu nákazy s ohledem na kapacitu nemocnic, vyčerpané zdravotníky nebo společenské mínění.

Všichni si asi vzpomenou na veřejné „pranýřování“ lyžařů, kteří se do Česka vraceli z Alp na přelomu února a března, natožpak těch, kteří se tam teprve chystali. „Vydírání“ ze strany společnosti, médií či státních činitelů se přitom ve vypjatých okamžicích opakuje, protože nejsnadnějším řešením problému je najít domnělého viníka. V zájmu vlastního duševního zdraví je přitom dobré si uvědomit, že takovéto emoční erupce zřídkakdy bývají zcela racionální – nebo by snad někdo zpětně dokázal obhájit, že „covid k nám přitáhli lyžaři“?

Nezáleží až tak na tom, co se dělá, ale jak se to dělá – lyžování může znamenat jet vlastním autem, samoobslužně natankovat, zalézt do apartmánu, lyžovat na poloprázd-

Lyžařské destinace udělají cokoliv, aby přesvědčily své návštěvníky, že ze zdravotního ohledu jsou nejbezpečnějšími místy planety.

ných sjezdovkách a sežvýkat si někde vlastní svačinu, anebo taky „kalení“ s partou od rána do večera s tím, že lyže se použijí hlavně pro přesun mezi různými zdroji hruškovice.

Bohužel tzv. plošná opatření se, nikoliv nelogicky, snaží o to, aby se pro jistotu nikdo nikde nevyskytoval. Striktní dodržování vypsaných pravidel bývá „podpořeno“ právě oním společenským tlakem, který nakonec může bránit i v provádění „neškodných“ aktivit.

Omezení počtu lyžařů na den?

Limity pro počet návštěvníků střediska v jednom dni se nedají vyloučit, i když příliš rozšířená praxe to vzhledem ke složitosti provedení nebude. Ve švýcarském Andermattu tuto regulaci hned v začátku sezóny koncem října zavedli – bezpečnou kapacitu areálu na Gemsstocku stanovili na 1 000 osob, přičemž běžně se tam v sezóně pohybuje i dvojnásobek. Z toho vyplývá, že nejde o žádné „drastické“ omezení, ale hlavně pojistku proti případnému návalu. Zároveň je ale nutné si rezervovat čas pro výjezd přístupovou kabinovou lanovkou, a to nejlépe on-line z telefonu, na který vzápětí přijde potvrzení v podobě kódu. Kdo rezervovaný čas nestihne, má ještě jeden „opravný“ termín v příští kabině, pak rezervace propadne a je potřeba si zajistit novou.

Cestovní semafor lyžaře

Koronavirus zastihl na jaře 2020 všechny evropské země v překvapeném údivu, který vyústil v divokou smršť omezení, zřídkakdy zavedených včas a v přiměřené míře. Zpětně nahlédnuto není divu, protože o efektivním postupu proti neznámé nemoci měl jen málokdo ponětí. Přehlíživost na jedné straně a strach z apokalypsy na druhé tak spolu s „nelogickými“ zákazy umíchaly nechutný koktejl, z něhož budeme usrkávat ještě mnoho let. Ani při druhém, podzimním lockdownu se přitom společnost z katastroficko-ignorantského rozpolcení nevyléčila, ačkoliv poznání pokročilo – více se ví o způsobech přenosu, podpůrné léčbě i rizikových osobách. Kromě účinné léčby nebo vakcíny ale zatím chybí i recept na to, jak přizpůsobit chování lidí a společnosti tak, aby se v ní vir šířil pouze „přiměřeně“.

Fronty se roztáhnou, aby vznikly aspoň metrové rozestupy

Foto: Radek Holub

Evropu i svět proto rozdělují tzv. semafory na území, mezi nimiž se může cestovat bez omezení, s podmínkami, anebo se nemůže cestovat vůbec. Jejich světla blikají podle toho, jak si epidemiologické sbory v jednotlivých zemích nastaví míru rizik a ekonomické potřebnosti.

Lyžařská střediska umí být bezpečná

Lyžování je pro většinu alpských oblastí jedním z nejvýznamnějších ekonomických zdrojů. Lyžovat se proto nejspíš bude i s covidem v oběhu, stejně jako se bude hrát hokej nebo chodit do školy. Každopádně ale dříve „normální“ aktivity nebudou mít úplně „normální“ podobu a hrozba jejich vynuceného „zmrazení“ ještě hned tak nezmizí.

Nový standard bezpečnosti se nastavuje ve všech oblastech každodenního života, lyžování nevyjímaje, i když na více méně volný pohyb v přírodě by nemusel dopadat takovou silou. „Nové“ lyžování nebude ve všem tak příjemné a bezstarostné, ale novinky přinesou i některé výhody – a lyžařská branže se jako výhody bude snažit prezentovat co nejvíce zvláště těch trvalých změn.

Jisté je, že lyžařské destinace udělají cokoliv, aby je nucené uzavření v nejlukrativnějších obdobích sezóny nepotkalo ani jednotlivě, natožpak pak plošně. A udělají také cokoliv, aby přesvědčily své návštěvníky, že ze zdravotního ohledu jsou nejbezpečnějšími místy planety. Pro lyžaře to zároveň znamená, že opatření uvidí a ucítí – ať už v podobě rouškových rituálů, dezinfekce nebo plexiskel a koridorů, kterými je možné se pohybovat. A samozřejmě se budou muset obejít bez après-ski nebo koncertů pod širým nebem pro tisíce juchajících účastníků.

Bez šátku se nepojede

I když každá země, dokonce i každá její správní oblast, bude mít v různé době lehce odlišná opatření, která se navíc podle barvy na epidemiologickém „semaforu“ budou průběžně měnit, tak se na některé novinky můžete spolehnout. V první řadě je to známé zakrytí nosu a úst, některé areály budou při nákupu skipasu poskytovat ochranný nákrčník jako „reklamní“ a zároveň „ochranný“ předmět automaticky, v Rakousku třeba Ischgl nebo Ski amadé. Dalším známým opatřením jsou rozestupy. Aby se lidé neshlukovali, budou areály motivovat k nákupu skipasu on-line, ale i třeba k rezervaci míst u stolu, nebo dokonce objednání jídla přes mobilní aplikaci. Mezi méně rušivé příkazy bude patřit také nemožnost stahování bublin na sedačkách nebo větrání v kabinkách, které bude s největší pravděpodobností platit ve většině italských středisek.

Skipas z e-shopu – na jaký nosič a s jakým rizikem?

Většina velkých areálů nabízí možnost nákupu skipasu on-line už několik let, přesto si tímto způsobem pořizuje permanentku stále jen zlomek lyžařů. Kromě konzervativních důvodů je to dané i tím, že ve většině

Koncerty a podobně hromadné akce mají v nacházející sezóně téměř jisté utrum

Foto: Sölden

Němci rozhodnou, kde se bude lyžovat

Není zas tak velkou nadsázkou, že o osudu zimní sezóny 2020/21 v Alpách rozhodne Institut Roberta Kocha (RKI), který je v Německu hlavním epidemiologickým orgánem a má zcela zásadní vliv na zdravotně-politická rozhodnutí v největší evropské zemi. Vydává také tzv. cestovní varování (Reisewarnung), tedy kam Němci můžou, nemůžou a případně s jakými podmínkami. Jakmile RKI označí určitou zemi či oblast za rizikovou, ta se obvykle brzy ocitne v „lockdownu“.

Už začátkem března 2020 právě tento institut zpečetil lyžařskou sezónu v Alpách tím, že postupně varoval před cestami do jednotlivých oblastí. Nákaza se tehdy objevovala v čím dál větší míře ve všech zemích Evropy, přesto se u nás hystericky „naháněli“ lyžaři z Itálie. RKI postupoval fundovaněji a i díky němu Německo zvládá průchod epidemie s menšími ztrátami, a to zdravotními i ekonomickými, než jeho sousedi. I kdyby to ale RKI s varováním před cestami „přehnal“, bez německých turistů se prakticky žádné oblasti ve východních Alpách nevyplatí lyžařsky fungovat.

Znovu se to potvrdilo na podzim, kdy varování Kochova institutu předznamenalo rakouský lockdown. A ten nejspíš skončí právě tehdy, kdy to za „moudré“ bude považovat RKI.

případů je nutné mít doma správný nosič, zpravidla tedy čipovou kartu daného areálu, na kterou je možné prostřednictvím jejího identifikačního čísla nahrát daný skipas. Bohužel areály jen výjimečně akceptují čipové karty z jiných středisek, i když technicky tomu nic nebrání. Možná právě covid pomůže prolomit předsudky a přispěje k univerzalitě čipových karet.

Spíš se ale areály postupně vybaví technologií, která umožní skipas uložit i do běžného mobilního telefonu. Obě hlavní světové značky turniketových systémů – Skidata i Axess – mají dokončen vývoj „mobilního skipasu“ a v prvních střediscích bude fungovat už v sezóně 2020/21. Masovějšího rozšíření se ovšem dočkáme až v dalších letech.

Někdy však odrazují také obchodní podmínky prodeje skipasů, pokud neumožňují zakoupený skipas využít v libovolném termínu nebo jen na libovolný termín bez postihu přesunout. V krajním případě se tak může stát, že pokud na svah v daný den nedorazíte, skipas prostě propadne. I proto mnozí lyžaři stále dávají přednost nákupu až

Pobyt na čerstvém horském vzduchu je sám o sobě prevencí respiračních chorob a v kombinaci s endorfiny a dobrou náladou, jakou lyžování produkuje, ovlivňuje i pocit zdraví.

na místě, pěkně „z ruky do ruky“.

Že budou areály (i ubytovatelé) muset vracet peníze v případě úředně uzavřených provozů, je ovšem celkem logické. Individuální důvody pro storno si ale každý musí uhlídat sám.

Na sjezdovku dříve než obvykle

Hlavní přístupové lanovky, zvláště ve velkých areálech s méně nástupními místy, budou mnohde v provozu od rána dříve než v minulých letech z prostého důvodu, aby se nápor lyžařů při výjezdu na svah lépe rozptýlil. Na podzim tak třeba vyjížděla podzemní lanovka na Pitztalský ledovec už v 7 hodin, na zimu oznámil začátek provozu v 8 hodin u svých páteřních lanovek Kitzbühel.

Na oběd s rezervací

Bezstarostné jako dříve nemusí být ani shánění místa u stolu v restaurace či horské chatě, byť ve špičkových dnech to nebývala vždy hračka ani dosud. Jelikož ale mnohde

Co (ne)dělat na horách

Za dobrou zprávu lze v tomto směru považovat, že se lyžování neřadí za všech okolností mezi rizikové činnosti. Ovšem, bude nutné si osvojit jiný styl absolvování zimní dovolené, než na jaký byla většina milovníků sněhových sportů zvyklá doposud. Ale s rozumným přístupem a ohleduplností to lze. Základem je vyvarovat se činností a situací, které mohou být rizikové. „Co potíže působit může a způsobovat bude, to jsou skibusy, velké nacpané kabiny a vnitřní prostory restaurací. V barech je často hluk, lidé se překřikují a tím se do vzduchu dostávají ve zvýšené míře kapénky, jimiž se virus šíří. Pokud si alkohol nedokáže lyžař na dovolené odpustit, ať si jej přiveze s sebou a večer dopřeje na pokoji, ale bez návštěv restauračních zařízení bude letos jistě lépe se obejít. Riziko mohou představovat i fronty, a to i ty venkovní – roušky pomáhají, ale nemohu počítat s tím, že odfiltrují 100 % virové nálože,“ vysvětluje Helena Jiřincová.

Stejně jako výše zmiňované činnosti by nedělaly dobrotu ani shluky fanoušků na závodech Světového poháru, proto se zdá, že se letos budou muset obejít bez své tradiční bouřlivé atmosféry. Viru se optimálně daří ve vlhkém a chladném prostředí a křičící dav, který tak vysílá do svého okolí kapénky o sto šest a po skončení akce se rozjede různými směry, je v tomto ohledu ideálním prostředím pro šíření. Ostatně na podobný princip dojely hokejové zápasy, kde riziko navíc vyšperkoval aerosol přítomný v uzavřené hale a skutečnost, že borci v průběhu klání s chutí plivou budou uplatňovat kapacitní omezení vyplývající z bezpečnostních vzdáleností jednotlivých stolů, častěji bude nutné rezervovat si místo předem. Anebo hledat jinde. Očekávat se dá – opět spíše ve velkých moderních areálech – i rozvoj mobilních aplikací, které budou umět provést rezervaci nebo přímo objednat. Jistě někteří lyžaři pohodlnější a přehlednější způsob přivítají, stejně jako bude jiným připadat, že se z lyžování vytrácí to živé, lidsky příjemné a hřejivé.

Pojištění storna zájezdu či pobytu

čím rozmanitější důvody storna, tím dražší cena pojištění 2 až 5 % z ceny zájezdu obvyklá spoluúčast 20 % podmínkou bývá sjednání spolu s platbou zájezdu, nikoliv „pro jistotu pár dní před odjezdem“ na led, což vzápětí rozjezdí bruslemi, a vyšlou tak virus na exkurzi po stadionu. „Problém nevidím na svahu, vleku a sedačkové lanovce – přesně té neoblíbené nekryté, co na ní tolik fouká. V malých kabinkách bych doporučila držet se se známými a mít po dobu jízdy zakrytá ústa a nos rouškou, stejně tak na sedačkové lanovce se sklopnou bublinou proti větru. Venkovní stánky s občerstvením nemusejí být rizikové při dodržení rozestupů. Rozhodně bych se potom letos všude dopravovala autem a rezignovala na skibusy i autobusové zájezdy,“ shrnuje viroložka.

Jak se zajistit proti storno poplatkům

Závazná rezervace lyžařského pobytu s sebou nese riziko v podobě storno poplatků, pokud nebude možné na dovolenou odjet. Důvodů, co může odjezd na hory zhatit, je určitě více než v dosavadních zimách a zodpovědně plánující lyžař je bude zvažovat.

Při rezervaci zájezdu nebo ubytování napřímo je proto vhodné si zjistit, zda případné omezení pro turistické cesty (na jakékoliv straně hranice) podléhá storno poplatkům, nebo cestovní kancelář či ubytovatel bere takové riziko na sebe. V praxi se setkáte se všemi možnostmi, a je proto potřeba se ptát a zařídit se podle toho. U zájezdů budou převažovat přímo záruky cestovních kanceláří, neboť v případě uzavření hranic stejně nezbyde než zájezd zrušit.

Důvodem pro zrušení pobytu může být také preventivní karanténa z nařízení hygienické služby, přičemž asi žádné pojištění tuto situaci nepokrývá. Osobní karanténa je tedy hrozbou přijít o velkou část peněz za dovolenou, pokud by byla nařízena těsně před odjezdem na zaplacené hory.

Pojištění storna se dá sjednat v rámci cestovního pojištění a u některých pojišťoven i samostatně. Produkty jednotlivých pojišťoven se liší především tím, jaké důvody storna uznávají. Přitom platí, že čím rozmanitější důvody můžete uplatnit, tím je pojistka dražší. Naopak společné mají tyto znaky – cena pojištění bývá 2 až 5 % ceny zájezdu nebo pobytu, spoluúčast činí 20 % (v případě storna tedy dostanete uhrazeno jen 80 % zaplacené ceny zájezdu nebo pobytu) a hlavně pojištění je nutno uzavřít spolu s platbou zájezdu. Nelze se tedy pojistit „pro jistotu“ pár dní či týdnů před odjezdem.

Jak to u pojišťoven bývá, vyznat se v podmínkách uplatnitelnosti pojistky nebývá jednoduché. A ačkoliv některé působí opravdu komplexně (např. pojišťují situace, kdy kvůli nemocné babičce nemůžete odjet na dovolenou nebo kdy nesplníte zdravotní podmínky při letištní kontrole), rozhodně se nelze spoléhat, že se vztahují na všechny představitelné případy. Typickou výlukou je tak zmíněné umístění do karantény v ČR, které samo o sobě bez onemocnění není důvodem pro storno.

FOTO: TVB SÖLDEN

Après-ski v původní podobě se už konat nebude. Přinejmenším ne letos, možná ale nikdy

Na hory pro zdraví

Z pochopitelných i nepochopitelných důvodů zatím ve většině zemí převažuje k pandemii přístup „brzda – plyn“, kterým se řeší vlastně jen akutní riziko kolapsu zdravotního systému a mnoho zbytečných úmrtí. Zatím bohužel absolutně neexistuje nadhled, co se týče celkové zdravotní rovnováhy jedince nebo společnosti, tedy jaké neblahé dopady má nařízené omezení pohybu (jak absurdní formulace, že?) nebo i prosté omezení a uzavírání nejrůznějších provozů namísto toho, aby se lidé naopak měli možnost rozptýlit. Že v létě covid v Evropě tolik „neřádil“, mělo jistě důvody povětrnostní, ale možná také zčásti dovolenkové, tedy že lidé trávili více času venku, s rodinou nebo přáteli, měli tedy určitě méně vynucených kontaktů. Možná by tak „celostátní dovolená“ byla prospěšnějším opatřením než karanténa. Možná by lépe než desítky nesrozumitelných nařízení se stovkami výjimek fungovalo prosté „držte si odstup“. Je to nejspíš poněkud naivní představa, ale na rozdíl od úředního chaosu alespoň logická a mnohde dobře proveditelná, takže v důsledku také úlevná. A přinejmenším pro své vlastní zdraví se vyplatí zdravého rozumu držet, stejně jako zdravého odstupu od panických zpráv a katastrofických předpovědí.

Proticovidová opatření platná prakticky ve všech lyžařských střediscích

Zakrytí nosu a úst

Roušky, šály nebo šátky, v německy mluvících zemích obecně Mund-NaseSchutz (MNS), tedy ochrana úst a nosu se v sezóně 2020/21 zařadí do „povinné“ výbavy lyžaře podobně jako helma nebo opalovací krém. Výhodou samozřejmě je, že v mrazivém počasí si obličej někdy zakrýváme sami a rádi, takže leckdo nějaký šátek kolem krku tak jako tak nosí. Aktivně používat jej bude nutné ve stanicích lanovek, v lanovkách samotných, v restauracích mimo pobytu u stolu, v obchodech, v hotelích a zkrátka ve všech veřejných uzavřených prostorách, kde se potkávají cizí lidé.

Rozestupy

Opatření, které se moderně označuje jako „sociální distanc“, česky nejlépe vystihuje termín „žádné tlačenice“. Důraz na to, aby se lidé chtěně či nechtěně neshlukovali, mnozí jistě přivítají. Komu je příjemné tísnit se v šourající se frontě k nástupišti v uzavřené stanici? Hodně záleží na tom, jak se rozestupy provedou, tedy jak se docílí toho, že se čekající spořádaně rozprostřou, že budou rozumět proč a jak a že se zabrání zmatenému pobíhání, předbíhání a nedorozumění. Není asi troufalé odhadnout, že velké, manažersky řízené lyžařské areály budou schopné nastavit přehlednější a intuitivnější systém, jinde se to zřejmě „vyřeší“ pár cedulemi nebo občasným pokřikem ze strany personálu. Počítat je třeba i s tím, že regulována bude kapacita lanovek, zvláště kabinek a velkoprostorových kabin.

Dezinfekce a ochrana rukou

Na všech myslitelných místech, kde se lidé něčeho dotýkají rukama, bude k dispozici dezinfekce – u lanovek, v restauracích, obchodech, půjčovnách, ... Vyžadováno může být i její použití, zejména při vstupu do restaurace nebo u snídaňových a salátových bufetů v hotelích. Ještě přísnější variantou může být povinné nasazení jednorázových rukavic, což připadá v úvahu právě v hotelových bufetech.