foto: US Army
52 story NOSTALGIE ZAŠLÝCH ZIM
87. horský pěší prapor, Fort Lewis, 1942: Nic podobného předtím v celé historii americké armády neexistovalo, uvádí se v oficiální armádní historii Desáté horské divize text: Tom Řepík
Vznik Desáté horské Týden po útoku na Pearl Harbor začali horalové ve vojenské službě John Woodward a Paul Lafferty učit armádní rekruty lyžovat na washingtonské sopce Mount Rainier. Zbytek je slavnou historií.
V
roce 1940 členové Národní lyžařské patroly (NSP) – obdoby naší Horské služby – nedlouho po jejím založení (1938) lobbovali u americké armády, aby zřídila jednotku pro horský zimní boj, budoucí legendární Desátou horskou divizi. Mnozí členové armádního velení byli skeptičtí, ale když koncem léta zuřila bitva o Británii, náčelník generálního štábu generál George Marshall se nechal přesvědčit a nařídil cvičení v několika armádních horských oblastech. V listopadu 1940 byl poručík John Woodward, předválečný kapitán lyžařského týmu Washingtonské univerzity, přijat jako armádní instruktor lyžování a horolezectví. Byl přidělen ke
stávající jednotce pěšího pluku ve Fort Lewis ve Washingtonu, a připojil se ke kapitánu Paulu Lafferymu, zkušenému horolezci. Většina mužů v jednotce neměla žádné zkušenosti s lyžováním ani se zálesáctvím. Druhá jednotka 25 dobrovolníků v sousedství Fort Lewis však byla složena z amerických civilních lyžařů. Trénovali v Ashfordu, kousek od národního parku Mount Rainier, a každý týden dojížděli jeden den na Rainier, kde se učili válčit na sněhu podle metod, které používali finští lyžařští vojáci v nedávné úspěšné Zimní válce proti Sovětskému svazu.
První dobrovolníci
V prosinci 1940 Lafferty a Woodward odvezli 18 dobrovolníků na Mount Rainier, kde se ubytovali v chatkách poskytnutých Správou národního parku. Muži se šest týdnů učili lyžařským a horolezeckým dovednostem a bojové taktice. Testovali vybavení a školili se jako lyžařští instruktoři. V únoru 1941 bylo ve Fort Lewis k dispozici 3 000 stanů pro dočasné tábory a 3 000 kamen, která denně spálila 500 tun dřeva.
Ten měsíc Lafferty a Woodward vedli oddíl na jeho poslední výcvikový manévr, drsný sedmidenní pochod po hřebeni Kaskádového pohoří. Každý muž nesl pušku a dvacetikilový batoh s vybavením a přídělem potravin. Hlídka se snažila vyhnout odhalení letadlem, které záměrně kontrolovalo jejich pohyb. Protože se v horách oteplilo a vzápětí zamrzlo, ze sněhu se vytvořila silná ledová krusta, do které se lyže mužů neměly šanci zakousnout. Kvůli prototypům lyží, které byly příliš tuhé na to, aby ve sněhu plavaly, se Lafferty při nošení 35kilové zátěže zranil a musel túru opustit. Vedením byl pověřen Woodward. Navigace byla obtížná a značky byly často zasypané. Muži měli hrubé topografické mapy, přesto bylo velmi snadné zabloudit na odbočný hřeben. Před letadlem se ukrývali v zalesněném terénu. Kvůli nadmořské výšce trvalo věčnost uvařit nějaké jídlo, tak jedli vejce a šunku v prášku a další sušené potraviny. V roce 1941 se potřeba většího počtu horských jednotek stala armádní prioritou. V dubnu 1941 napadla německá vojska Jugoslávii. 5. srpna 1941 se v poznámce pro velení armády objevila zpráva o bitvě na Balkáně, kde byla italská armáda
poražena kvůli „nedostatku dobře vybavených horských jednotek, organizovaných, oblečených, vybavených, kondičně připravených a vycvičených pro zimní i horský boj“. Odhaduje se, že 25 000 italských vojáků bylo zabito a mnoho zajato, což ukazuje na jejich neschopnost bojovat v horách v zimních podmínkách. Závěr memoranda zněl: „Takové jednotky nelze narychlo improvizovat z liniových divizí. Vyžadují dlouhodobé otužování a zkušenosti, které nelze ničím nahradit.“
87. horský pluk
V dubnu Marshall nařídil hledání vhodného výcvikového tábora ve vysokých nadmořských výškách (o rok později měla být zahájena výstavba armádního Camp Hale v Coloradu). V říjnu 1941 schválil vytvoření 87. horského pěšího pluku ve Fort Lewis. 15. listopadu, pouhé tři týdny před Pearl Harborem, armádní horské jednotky oficiálně zahájily činnost vytvořením nové experimentální, naddimenzované jednotky. „Nic podobného předtím v celé historii americké armády neexistovalo,“ uvádí se v oficiální armádní historii Desáté horské divize. Sportovní lyžař Charles McLane z Dartmouthu byl jedním z prvních, kdo se na podzim 1941