STORY
OSOBNOSTI
TEXT: TOM ŘEPÍK
BODE MILLER: Lyžování není soutěž krásy
V jednom z nesčetných rozhovorů jej moderátor uvedl statistickým výčtem jeho startů ve Světovém poháru (438), svěťákových vítězství (33) a DNF – v oborové řeči nedokončených závodů (120). „Díky, rád si připomenu, kolikrát jsem se vysekal,“ na to Bode. Pak mluvil o svých osmi dětech a novém civilním životě, který popsal jako rušný, únavný a zábavný. Když přišla řeč na jeho kaskadérské závodní lyžování, lapidárně odtušil: „Vždyť to není soutěž krásy, ne?“
J
e jedním z nejúspěšnějších závodníků v historii alpského lyžování. Má zlato z olympiády i mistrovství světa, vyhrál dva velké globy za celkový triumf ve SP. Jako jeden z mála lyžařských univerzálů dokázal zvítězit ve SP v každé z pěti disciplín – a coby jediný na světě pět- a vícekrát. Během kariéry získal šest olympijských medailí, šest celkových vítězství v disciplínách SP a čtyři tituly mistra světa.
cestách venkovského rodinného pozemku, který prarodiče levně pořídili hned po skončení druhé světové války. Měli nezkrotného podnikatelského ducha a současně byli vášnivými lyžaři; babička Peg – za svobodna Taylorová – byla závodnicí s olympijskými ambicemi, skvěle lyžoval i její muž Jack a všechny jejich děti.
Platila babička
Lyžovat se Bode naučil na sjezdovkách, které jeho prarodiče Jack a Peg Kenneyovi vybudovali na rodinném pozemku v městečku Easton ve východoamerickém státě New Hampshire. Od svých dvou let věku trávil každou zimu lyžováním, sáňkováním či jiným pohybem po zledovatělých
20
Kenneyovi doufali, že do svého malého hostince a na sjezdovky přilákají dost lidí, aby je jejich podnikání uživilo. Jack si o všem vedl deníkové zápisky plné hrdosti a romantiky. Píše
v nich: „Jsme pro tento životní styl jako stvoření, protože máme smysl pro humor a vidíme, jak málo můžeme mít pod kontrolou živly a osudy. Člověk je nemilosrdně bičován tolika věcmi jako počasí, růst nákladů, nestálost cen, rušení zájezdů atd. Je to neustále se měnící
a velmi nejistý byznys.“ Deníky nyní zdědila nejstarší z pěti dětí Jacka a Peg, Bodeho matka Jo. Narodila se v roce 1949 a nyní žije ve starém lesním domě svých rodičů. Vzpomíná na ně, že si „dělali, co chtěli, a moc se nestarali o to, co si myslí vyšší vrstvy.“