Text: Tom Řepík
FOTO: FISCHER
snowBIZ | TECHNOLOGICKÉ INVESTICE
Mise: co nejrychleji na sníh
Skiareály jsou často posuzovány podle vybavenosti své základny, kvality terénu či systému lanovek. Stejně důležitým měřítkem je však čas, který čtyřčlenná rodina potřebuje k tomu, aby se z hotelu nebo parkoviště přemístila na lanovku.
K
e zjištění, zda lyžařský areál optimalizuje technologie, mu stačí stopky a odpovědi na několik jednoduchých otázek: Musí si tito hosté ještě kupovat skipasy? Je jejich vybavení z půjčovny připraveno? Jak efektivní je odbavení v lyžařské škole? Musí se zastavovat a ptát se někoho na pokyny, kam mají jít a co mají dělat? Když se podíváme na rodinu, která jede poprvé na lyže, ambicí střediska by mělo být co nejvíce jí usnadnit střet s praktickou realitou: vyzvednutí skipasu, půjčení vybavení, zapsání všech dětí do lyžařské školy, ujistit se, že mají peníze nebo poukázky na obědy. I když
136
lyžuju celoživotně, připadá mi to pořád jako spousta práce – a to vím, co dělám. Představte si někoho, kdo to neví.
Lyžování je složité Zatímco praxí ošlehaní kovaní lyžaři se na problémy nových zákazníků tradičně dívají skrz prsty, v celém odvětví panují obavy, že stále méně nově příchozích lidí je ochotno tolerovat provozní zádrhely – zkrátka jakýkoli jiný průběh než hladký. Spotřebitelé mohou trávit svůj volný čas a peníze jinde – zvláště když „jinde“ pro ně může být cenově dostupnější i jednodušší.
Jezdit lyžovat je drahé, komplikované a pro mnoho lidí stresující. Pokud se jim na lyžařském zájezdu nedaří, nebudou chtít jet příště. Mohou chtít raději někam na pláž, kde jim stačí ručník a žabky. Nemusí se učit, jak sedět na pláži. Prostě to udělají. Lyžování je pro nové zájemce přirozeně složitý komplex celé řady výzev. I s rozvojem a cenovou dostupností vícestřediskových skipasů a dokonce i s technickým pokrokem, kterého bylo neplánovaně dosaženo během pandemických sezón, zůstávají lyžařské výlety pro začínající laiky nákladné a složité. Horská střediska mohou