Akvárium, číslo 5
KLUB.AKVA.SK
živorodky
Úplně mimo předchozí témata zmíním ještě u obratlovců poměrně vzácný jev – gynogenezi. Jde o oplození vajíček samcem libovolného druhu. Spermie zde neslouží ke zkompletování již diploidního genetického základu vajíčka, ale pouze vyprovokují jeho rýhování. Poté je veškerý genetický materiál samce z vajíčka odstraněn a embryogeneze pokračuje standardně. Veškeré potomstvo je geneticky identické s matkou a jedná se vlastně o klony. Tato specialita je známá
u živorodky křížené (Poecilia formosa), která je i u nás sporadicky chována. Dalšími dosud známými gynogenetickými druhy jsou např. Poeciliopsis fasciatus a pravděpodobně i několik dalších druhů tohoto rodu, který je domovem několika kleptonů. Tyto druhy ale na rozdíl od P. formosa normálně mají samce, jen v případě nouze jsou schopny využít i spermie samců jiných druhů. To je vynikající a obdivuhodná adaptace na přežití druhu.
U živorodek se také vzácně objevuje jinak relativně známá partenogeneze. Jde o rozmnožování probíhající úplně bez samců, kdy je rýhování vajíček iniciováno jinými, povětšinou hormonálními mechanismy. Tento jev je, kromě savců, zcela běžný prakticky v celé živočišné říši. Abychom zůstali u ryb, a to především těch známých, uvedu třeba naše karase (Carassius) a sekavce (Cobitis). U živorodek je zatím doložen výskyt pouze u velmi vzácně chovaného rodu Phallotorynus.
Je ale možné, že některý z výše zmiňovaných typů rozmnožování může být za určitých podmínek „zakuklená“ partenogeneze (to si troufám tvrdit na základě existence partenogeneze i u neživorodých halančíků – např. Rivulus marmoratus). To je ovšem dokazatelné pouze dlouhodobým kontrolovaným chovem sexovaných skupin samic, nebo ověřením na buněčné úrovni. Docela pěkný námět na diplomku, ne?
54