s t r a v o v á n í
OBILOVINY
na našem talíři
část VI.
■ TEXT A FOTO: KATEŘINA, JAN A LADA KYSELOVI
V této, poslední, části našeho seriálu se podíváme na zbylé hlavní obiloviny, které jsme společně ještě neprozkoumali. Jsou jimi žito, oves a jáhly. Jsou to všechno obiloviny velice typické pro Českou republiku, jsme na ně zvyklí po staletí a tvoří dobrý základ našeho jídelníčku. Pojďme se společně podívat blíže na jejich vlastnosti a účinky na naše zdraví v následujících řádcích. ŽITO Původ: Žito je hlavní obilovinou Skandinávie a dalších severních částí Evropy a Asie. Je velice odolné, dokáže růst v drsných podmínkách severu. Tmavý žitný chléb proto najdeme jako národní pokrm ve Finsku i ostatních skandinávských zemích stejně tak jako v Rusku. Charakteristika: Žito je trochu podobné pšenici, ale obsahuje méně lepku a v méně agresivní podobě, proto je obecně lépe stravitelné, ale především záleží na způsobu úpravy. Žito i pšenice jsou skvělé obiloviny pro sílu svalů, dávají energii a výdrž. Předává nám zkrátka to, čím samo je: je to odolná ozimá obilovina, lidem dodává odolnost a houževnatost. Chuť: Má svou specifickou žitnou chuť, kterou nedokážu úplně popsat. Najdeme v něm sladké i nakyslé tóny... zkrátka žitná chuť, no Lepek: Obsahuje lepek, ale v méně agresivní podobě než pšenice. Druhy: V dnešní době se běžně pěstuje žito seté. Starší odrůdou je trsnaté žito neboli křibice nebo také lesní a svatojánské žito, které bylo hlavně na Valašsku tradičně pěstované. Toto žito bylo méně náročné, plodilo až druhým rokem (první rok se zelený porost spásal dobytkem) a obsahovalo také více živin a minerálů a bylo lépe stravitelné. Forma: Žito můžeme použít ve formě celého zrna, vloček, či mouky. Kdy se hodí: Žito je vhodné na celoroční použití. 14 |
Kvalitní ŽIVOT
Použití: Nejčastěji se setkáme s použitím žita na přípravu chleba, případně různých, povětšinou kvašených placek. Je to tak, že žito je opravdu nejlépe stravitelné v této podobě, kdy prokvasí pomocí kvásku. Žitný kvásek, kterým se tradičně zadělává žitný chléb, pomáhá rozkládat žitnou mouku a nám ji vlastně předtráví, učiní ji pro nás stravitelnější. Tuto výhodu úplně ztrácíme, pokud chléb
zaděláváme droždím. Droždí nám nic nepomáhá předtrávit, naopak může způsobovat trávicí potíže (i kvůli tomu, že nám právě nepomohlo obiloviny předtrávit) a při časté konzumaci se na něj vytváří závislost a otupuje náš mozek. Proto v případě chleba volíme vždy ten kvašený původní metodou pomocí kvásku. Pro lepší stravitelnost chleba pak doporučuji vynechat tvrdé kůrky – můžete je okrájet a použít třeba na zahuštění polévky či jinak a naučit se péct chleba bez kůrky – hlavní je zabalit ho po upečení do lehce vlhké utěrky. Můžete zkusit použít i celé zrno žita, ale mám tu zkušenost, že v dnešní době máme většina z nás již tak oslabené zažívání, že je to téměř nemožné ho dobře strávit. Mohu ho doporučit maximálně jako zpestření vaření rýže, kam ho dáme jako příměr zhruba 20%. Případně pokud chcete vyzkoušet své trávení, zkuste žito dlouho namočit a poté uvařit do měkka, cca 2 hodiny a poté jej podávat jako přílohu anebo např. orestovat se zeleninou. Pokud máte silné trávení, bu-