3.4.5
IV. 3
Dentoalveolární spojení – fixace zubu v čelisti
Ozubice/periodont je vazivová tkáň, která obklopuje kořen zubu a připojuje ho ke kosti zubního lůžka. Brání posunu zubu a chrání zubní tkáně před poškozením při žvýkaní. Zubní lůžka jsou tvořená kompaktní kostí s haverskými systémy ve výběžcích horní a dolní čelisti (processus alveolaris maxillae et mandibulae). Ozubice/periodont (periodontium) – stavba odpovídá hustému uspořádanému kolagennímu vazivu a obsahuje četná kolagenní vlákna (Sharpeyova vlákna) – na jedné straně se kolagenní vlákna upínají do zubního cementu, na druhé straně do kosti zubního lůžka – mezi kolagenními vlákny se nachází malé množství buněk (fibrocyty, volné vazivové buňky) a základní amorfní hmota Podle průběhu kolagenních vláken rozlišujeme: 1 Dásňová vlákna (ligamentum gingivale) – upevňují dáseň k zubu v krčku, probíhají dvěma směry 2 Transseptální vlákna – spojují krčky sousedních zubů, probíhají meziodistálně mezi jednotlivými zuby těsně nad mezilůžkovými přepážkami, tvoří podklad mezizubní papily 3 Lůžková/alveolární vlákna (ligamentum dentoalveolare) – tvoří největší skupinu ozubicových vazů, které probíhají mezi cementem a kostí zubního lůžka 1
• • •
Zubní lůžko (alveolus dentalis)
• 4 Alveolus dentalis – zubní lůžko, upínají se do něj svazky
1 2
3
3 4
4
kolagenních vláken ozubice (Sharpeyova vlákna) – kost zubního lůžka (alveolární kost) má velkou schopnost 5 přestavby (odbourávání i novotvorby kosti) – není na povrchu kryta okosticí, tuto funkci přebírá ozubice obsahující progenitorové buňky Vlákna periodontu a zubní lůžko 5 Septa interalveolaria – kostěné mezilůžkové přepážky mezi jednotlivými lůžky 6 Septa interradicularia – mezikořenové přepážky u vícekořenových zubů
•
Zub v zubním lůžku
Gingiva – Dáseň
3.5
Dáseň je část ústní sliznice, která pokrývá horní část lůžkových (alveolárních) výběžků čelisti, oblast zubního krčku a dolní část anatomické korunky zubu. Má bledorůžovou barvu a od ostatní sliznice ji odděluje ostrá hranice – mukogingivální spojení (čára). Je tvořena mechanicky odolným, žvýkacím typem sliznice, který je krytý vícevrstevným dlaždicovým nerohovějícím či slabě rohovějícím epitelem. K okostici je připojena bez podsliznice – nacházíme zde pouze mukoperiost. Lamina propria mucosae obsahuje velké množství svazků kolagenních vláken, která pevně připojují dáseň k podkladu. Podle průběhu rozlišujeme vlákna zubodásňová (dentogingivální), lůžkodásňová (alveologingivální) a kruhová. Stavba
• 1 Gingiva marginalis (pars libera gingivae) – volná dáseň, tvoří horní okraj dásně – je široká asi 0,5–1,5 mm, má hladký vnější povrch a menší a méně četné papily 1 • 1.1 Sulcus gingivalis – úzký žlábek oddělující dáseň od zubu 1.2 Sulcus paramarginalis – mělký žlábek oddělující volnou a připojenou dáseň 2 • 2 Gingiva alveolaris (pars affixa gingivae) – připojená dáseň
3.1
1.1
Sklovina
•
Zubovina Cement
– je část dásně mezi sulcus paramarginalis a linea mucogingivalis – široká asi 3–9 mm a má nerovný povrch s dolíčky a hrbolky – lamina propria vybíhá proti epitelu v podobě četných, různě vysokých papil 2.1 Linea mucogingivalis (girlandiformis) – vlnovitá čára oddělující připojenou dáseň a ústní sliznici
Gingivodentální / dásňozubní uzávěr
2.1
– pevné spojení epitelu dásně s tvrdými zubními tkáněmi v oblasti krčku zubu 3 Pruh epitelu – je pokračováním epitelu v sulcus gingivalis a jde od jeho dna na krček zubu 3.1 Spojovací/úponový (Gottliebův) epitel – vícevrstevný dlaždicový rohovějící epitel obkružuje krček zubu jako těsnící manžeta (spojení epitelových buněk s lamina basalis interna zajišťují hemidezmozomy) 4 Lamina basalis externa – bazální lamina spojovacího epitelu (lamina propria dásně zde netvoří papily) 5 Lamina basalis interna – k zubu je spojovací epitel připojen strukturou podobající se široké bazální lamině
•
255